#1
alto_textblock
#1
šímu tureckému komisariátu. Obsahuje prohlá-
šení,že poslední turecko-bulharské neshody uči-
nily proklamací nutnou. Zdejší turecký komisa-
riát nebyl dosud odvolán.
#2
alto_textblock
#2
Choroba rumunského krále.
Z Bukurešti, 6. října. (K. k.) (Agence Roumaine.
Úřadní list uveřejňuje bulletin, ve kterém se vyvra-
cejí poplašné pověsti o zdravotním stavu králově
Röntgenovými paprsky bylo zjištěno, že není ná-
doru. Zdraví královo se stále zlepšuje. Král po celou
poslední dobu nepřestal pracovati se svými ministry
#3
alto_textblock
#3
vání — že dále krajský soud mostecký to byl, který
vyloučil český jazyk v úřadování a jednání u soudu
v Kadani, Chomutově atd., prohlašuje jazyk český
za jazyk při těchto soudech neobvyklý — a nyní
tentýž c. k. krajský soud prohlašuje jazyk německý
za národní jazyk Rakouskal
#4
alto_textblock
#4
Samostatnost Bulharska a Rumunska.
Z Bukurešti, 6. října. (K. k.) Tisk nevěří
v celku v možnost války. Oficiosní „Vointa Na-
tionala“ doufá, že k vůli událostembul-
harským nedojde k válce již proto, že
stav skutečně trvavší byl prostě
změněn ve stav právní. Rumunsko do-
káže za nynějších důležitých okolností, kdy
rovnováha, stanovená v Berlíně r. 1878, se
mění, že dovede prováděti politiku rozumnou n
ohrániti své zá jmy.
Slavnostní uvitání bulharského krále v Sofiji.
Ze Sofije, 7. října. Král přibude sem v ne-
dělí. Bude mu uspořádáno slavno st n
u vítání, ke kterému jsou již přípravy vy-
#5
alto_textblock
#5
konáný.
ná
Bulharský král s ministry do Plovdiva.
Ze Sořije, 7. října. Bulharský kr á
Ferdinand a ministři setrvali celý den vče-
rejší v Trnové, noc pak na nádraží v železnič-
ním vlaku. Spali, poněvadž celou noc na pon-
dělek probděli. V Trnově jsou pohotově žele-
zniční vagony, aby je odvezly přes Šipku do
Kazanliku. Tam bude zase nocoráno, než se
pojede dále do P lo v di va.
Slovinský pozdrav do Bulharska.
Z Lublaně, 7. řijna. Předseda »Sloven-
ského klubu« na říšské radě dr. Š uster šič
zaslal bulharskému ministe rské
mu předsedovi tento blahopřejný tele-
gram: »Slovinský lid pozdravuje nadšené histo
rický akt osvobození bratrského hrdinného ná-
řoda bulharského. At 2je svobodné
Bulharsko! Sláva králi butha
skémule
Rakouskému vyslanectvu vyllučena okna.
Z Bělehradu, 7 října. (Frmdbtt) Včera
rozbita všechna okna u rakouskéhe
vyslanectva.
#6
alto_textblock
#6
Srbsko a nový stav na
Balkáně.
#7
alto_textblock
#7
Válečné demonstrace v Srbsku.
Z Bělehradu, 6. řijna. (»N. Fr. Pr.«) Z
včerejší schůze, která konata se pod širým
nebem, voláno bylo: »Pryč s Rakouskem !«,
»Abcúg Rakousko!«, »Válka Rakou-
skul«, »Pryč s Bulharskem!«. V prů-
vodu neseny prapory, mezi nimiž
byly také turecké půlměsíce.
Srbsko chce zameziti annexi Bosny.
Z Bělehradu, 7. října. „Politika“ vykládá,
že Srbsko nemůže dovožiti, aby
podstatná část srbské vlasti a nej-
lepší část srbského lidu byla po-
chována v rakouské kryptě. Proto
Srbsho nedopusti nikdy zabráni Bosny a Herce-
goviny, třebas by obětovalo vlastní svůj život
a svoji existenci státní.
Annexe Bosny a Hercegoviny Rakcuskem
byla by hotovým národním neštěstím. Nechceme
bojovati proti Bulharům, ale chceme bojovati
a zemříti do posledního muže proti annexi té,
která se děje na úkor existence celého kmene
srbskéhc. Jsme zcela odhodláni žiti s bosenský-
skými a hercegovskými soukmenovci, nebo
s nimi zemříti. Žádáme odvlády bo-
dáky na pušky, patrony do pušek
a mobilisasi celé armády, aby vytrhla proti
Drině. S námi budou 2 milliony bra-
tří v Bosně a Hercegovině. Král budiž
naším vůdcem. („N. W. Tagblatt“.)
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#9
alto_textblock
#9
Zbytečné dementi.
z Vídně, 7. října. Některé zdejší korespon
dence uveřejnily předevčírem zprávu, kterou
jsme nezaznamenali, že na postední ministerské
radě ministr Prade obnovil svoji demisi
»Frmdbl.« dnes tuto zprávu vyvrací. Zbytečně
poněvadž v Pradovu dobrovolnou demisi vůbec
nikdo nevěří.
#10
alto_textblock
#10
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 7. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ ozna-
muje: Ministr kultu a vyučování dr. Marchet pro-
půjčil řídícímu učiteli třetí české obecné školy chla-
pecké na Smíchově Karlu Taubenekovi a řídí-
címu učiteli Františku Novák ovi v Bohušovicíeh
ihí rarriitela.
#11
alto_textblock
#11
Dalaj-Lama v Pekině.
Z Pekina, 6. října. (K. k.) Dalaj-L ama od
mítl podrcbiti se při slyšení u císař
předepsanému obřadu čínskému. Násled-
kem toho se dnes slyšení nekonalo.
Cholera,
Z Petrohradu, 6. října. (K. k.) V posledních 2
hodinách až do dnešního poledne onemocnělo 11
a zemřelo 58 osob cholerou. Počet nemocných
činí 1585
#12
alto_textblock
#12
Prosident Castro.
Z Haagu, 6. října. (K. k.) Osadní úřad obdrž
dnes od zuverněra ostrova Curacao tento telegram
List vyslanectví, v Caracasu datovaný ze dne 26
září, sděluje, že president Castro těžce onemecněl
Vyslanectví se dovědělo, že vláda pravděpodobně je
ště tento týden přejde do rukou vicepresidenta. Nota
nizozemská ze dne 25. září byla ministrovi záleži-
tostí zahraničních v Caracasu doručena.
#13
alto_textblock
#13
Denní zprávy.
#14
alto_textblock
#14
— Nová schulvereinská škola byla v ne-
děli vysvěcena v Ravní u Kaplice, kdysi ryze
české obci, jejíž poctivé jméno Němei zbarbari-
sovali pro svůj jazyk příšerným »Rabus«. Ně-
mecký tisk vítá novou schulvereinskou školuv
obci, která r. 1890 čítala pouze 17 domkůa
26 Čechů vedle pouze 18 Němců, za to však
již r. 1900 50 »Němců a jen 8 Čechů, jakožto
novou německou baštu v jižních Čechách. Slav-
nost svěcení byla prý významným projevem pro
»celé německé jižní Čechy« a »sta« německých
mužů přísahalo prý ve vší tichostí vytrvati tu
jako »lamači příboje protislovanského vlnobití«.
Ubozí lamači slovanských vln, kteří tonou v ně-
meckém moří, aniž by dosud dovedlí pronést
deset souvislých slov německých ! Že nová pře-
lejvárna Schulvereinu na Krumlovsku znamená
nový průlom na jednom z nejohroženějších míst.
na nichž germanisace dobývá posíc zuřivým
útokem, jest zjevno.
x
—Jazyk německý „,národním jazykem rakou-
ským“. Toto právní jazykové a historické monstrum
převzaté z popela a smetí Rakouska 18. věku, ne-
ostýchal se převzíti do právní listiny, do o dův od-
nění svého nálezu rakouský soud XX.o stolet
a paradovati s ním jako s právním instrumentem
a zákonným dokumentem. Soudem tímto jest po-
věstný krajský soud v Mostě, který k rekursu něme-
ckého žalobce, podanému proti českému vyřízení
německéhlo podání k lounskému okr. soudu, naří-
dil, ze podání německé má se vyříditi německy, a e
pro důvody zajel si do 18. věku, aby nemusil ci-
tovati zákony, nařízení a nejv. judikáty z doby nejno-
vější, jimiž provádí se čl. 19. stát. zákl. zákona o
rovném právu jažyků před soudem, čímž by ovšem
implicite porážel sám své nálezy o zemské neob.
vyklosti češliny u německých soudů“. Naraziv v
zetlelém, dávno zrušeném „guberniálním nařízení
na nestvůru „Nationalsprache Oesterreichs“, neosty
chal se krajský učenec mostecký použíti jí jakožto
zdůvodnění na bíledni ležící právní věci.
Vodůvodnění praví se, že »jazykem soudů v Čechách
jest déle než jedno století a zvláště byl v čase vy-
dání všeobecného soudního řádu ze dne 1. května
1781, jimž byly výslovně zrušeny všechny zákony
dřívější, kteréž se tykaly soudního řádu, jazv
německý. Dovolává se dvorního dekretu Marie Terezi
ze dne 20. února 1765 a 6. června 1771, podle kte-
rébož vše učiněno býti mělo na rozšíření německého
jazyka i na reskript císaře Josefa, aby všechny
právní listiny byly vyhotovovány v německém
jazyce, takže prý tehdáž německý jazyk byt vše-
obecně obvyklou řečí soudní. Všeobecný soudní řád
ze dne 1. května 1781 připustil síce jazyky v zemi
obvyklé vedle německého, ale že zákonem tímto
postavent německého jazyka jakožto všeobecně
obvyklého nemělo býti dotčeno v tom smyslu,
jakobyj u soudu, pro který platil všeobecný
soudní řád, jazyk ten vyloučen býti měl, vysvítá
ze stoleté zvyklosti a zákonů, jež nález uvádl.
Jsou to oběžník z r. 1782, podle kteréhož všechny
formutáře podaní k soudům od advokátů, notařů
stran měly býti výhradně německé, dále soudníin-
strukce z r. 1785, kterouž se předpisují výhradně
německé formuláře soudní také pro vnitřní manipu-
laci soudní. Guberniálním nařízením ze dne 15.
března 1812 stanoví, že němčina jakožto národní
řeč rakouská všeobecnou jednací řeči jest.A
všechny potomní zákony a nařízení, jazykové poměry
upravující sledují jenom účel, zjednati jednotlivým
zemsky obvýklým jazykům platnosti vedle něme-
ckého jazyka, nikoli však německý jazyk u některého
soudu v Čechách v ylo u či ti.
Aby byla činnost krajského soudu v Mostě, v
jehož obvodě nachází se český okresní soud lounský
a mimo to na tisíce Čechů v územní uzavřeném,
náležitě illustrována, dodati dlužno, že krajský soud
v Mostě to byl, který proti pp. soudcům c. k. okr.
scudu v Lounech podal návrh na disciplinární vyše-
třování, když používali češtiny ve vnitřním úrado-
#15
alto_textblock
#15
— Osobní z Věstníku ministerstva vyučování.
(Noví docenti.) Ministr vyučování potvrdil usne-
sení příslušných sborů profesorských, aby připuštěni
byli za soukromé docenty: soudní adjunkt dr. Josef
Vacek za soukromého docenta pro srovnávací vědu
právní na právnické fakultě české university v Pra-
ze; mimořádný profesor na české universitě v Praze
dr. Otakar Srdínko za soukromého docenta pro
histologii a embryologii a asistent dr. techn. Viktor
Felber za soukromého docenta pro technickou
mechaniku (vyjma nauku o pružnosti a pe nosti)
na české vysoké škole technické v Praze a as lstent
Josef Rieger za soukromého docenta pro nuuku
o pružnosti a pevnosti na české vys. škole techr ické
v Brně. — (Titul ředitele) udělen byl říd. uč. teli
III. české obec. školy chlap. na Smíchově Karlu Tau-
benekovi a říd. učiteli Frant. Novákovi v Bi-
hušovicích.
— Úmrtí. V České Třebové zemřela dne 6. října
t. r. paní Johana Čížková, měšťanka. Pobřeb
koná se ve čtvrtek dne 8. října 1908 o 3. hodině
odpolední.
— »Jubilejní nadace prof. dra. Eiselta « Na
oslavu panovnického jubilea a k uctění památky
svého otce, zesnulého p. prof. dra. Bohumila
J. Eiselta, věnovali p. MUDr. Artur Eiselt, primář
ústavu choromyslných v Dobřanech, pí. Marie Maixne-
rová roz. Eiseltova, choť univer. profesora v Praze,
a p. MUDr. Rudolf Eiselt, asistent na české klinice
pro vnitřní nemoci v Praze, kapitálu 5000 korun
v korunové rentě k založení studijního stipendia pro
chudé posluchače české fakulty lékařské v Praze,
národnosti české, pocházející rodem z měst Poličky,
Jindřichova Hradce a Králové Hradce. Presentační
právo vyhraženo profesorskému sboru české fakulty
lékařské.
— O nových předpisech pro zkoušení a klassí-
fikaci na středních školách. Ústřední spolek českých
profesorů kenal včera 6. t.m. eběssnou schůzi o no-
vých předpisech pro zkoušení a klassifikaci. Rozho-
vor zahájil profesor K. Černý, jenž podal obsáhlý vý-
klad nových nařízení a srovnal je s praxí dosavadní.
Po delší debatě, jež se o thematu rozvínula, usněsena
jednomyslně tato resoluce: „Ústřední spolek českých
proferorů vítá nové předpisy o zkoušení a klassifi-
kaci jakožto usnadnění práce pro žáky středních
škol; víta dále, že se individualitě učitelově pone-
chává volnější rozpětí a že zejména byrokratický
formalismus jest zjednodušen, Spolek ohražuje se
proti snahám, s některých stran projeveným, aby tak
zv. třídní porady byly zachovány, po případě no-
vými poradami nahražovány a trvá na tom, aby v du-
chu nových předpisů rozdělení hodiny učebné bylo
přenecháno úvaze učitelově a nebylo různými do-
datky uniformováno. Svědomité plnění nových před-
pisů vyžaduje malého počtu žáků ve třídě a proto
žádáme, aby dosavadní maximální počet snížen byl
na třicet. Poněvadž nová nařízení předpokládají zvý-
šenou práci učitelů třídních, je naléhavě nutno, aby
jim byl počet vyučovacích hodin přiměřeně snízen.
Vzhledem pak k tomu, že se zdůrazňuje, aby cho-
vání žáků mimo školu bylo posuzováno jen pokud se
ho týkají disciplinární předpisy, vyslovuje spolek
přesvědčení, že je naléhavě nutno, aby disciplinární
řád pro žáky středních škol byl způsobem, odpoví-
dajícím duchu doby, co nejdříve upraven.“
— Berní šroub v jubilejním roce. Píše se nám
z kruhů trafikantů: Až dosud vyměřovala berní sprá-
va trafikantům všeobecnou výdělkovou daň z tabáku,
náčiní kuřáckého a tiskopisů (dle § 38)), zahrnujíc
v to i prodej novin. Letos vzpomněla si jakás by-
strá hlava, že třeba z prodeje novin vyměřití ještě
zvláštní výdělkovou daň. Vyměřila ji též
hned na léta 1898—1908, za deset roků do-
datečně, což činí značný obnos. Marně bylo pouka-
zováno na to, že trafikanti do přiznání zahrnuli již
i prodej novin. Tímto neslýchaným výkladem, který
se dosud nikdy nepraktikoval, jsou však nejen trafi-
kanti poškozeni, ale je to přímý útok berní správy
na denní tisk. Neboť má-li i ten, kdo přihlásil prodej
dle § 38., ještě zvláštní výdělkovou daň platit za to,
že prodává noviny (což nikdy nebývalo), jež u po-
licie hlásil, rozmyslí si důkladně, zřizovati prodej
časopisů. Není to jen věcí trafikantů, ale všech na-
kladatela čascpisů, aby se proli takovému libovol-
nému extra-zdaňování tisku berní správou rázně
opřeli. To jest nepochybně to dávno slibované při-
lepšení trafikantům v jubilejním roce!
— Ženský klub český zahájí příštím měsícem
opět večerní kursy jazyků: ruského, fran-
couzského, anglického a německého. V kursech těch-
to budou oddělení pro začátečníky, pro pokročilé a
konečně kroužký konversační. Dále otevřen bude tří-
měsíční kurs praktického účetnictví pro
ženy obchodníků a živnostníků, pro krámské a jiné
ženy, kterým se nedostalo obchodního vzdělání a
jichž zaměstnání znalosti vedení knih vyžaduje Po-
sléze kurs paličkováni, kterýž bude po pří-
padě (dle přání účastnic) rozdělen v kurs odpolední
a večerní. — Ve všech kursech vyučují vesměs do-
bré odborné síly. Honorář velmi mírný. Přihlášky
přiiímá a blizší zprávy poda kancelář Zenského klu-