20 března 1907. Číslo 79

NÁRODNÍ LISTY-

Strana 5.

To vše slečně Meri známo nebylo! Blýchala, že v Praze jeden o druhého se nestará, že v tom velkém nraveništi každý je rád, když má od druhého poko a proto ji ani nenapadlo, že dopustila se smrtelnéh lříchu, když neřekla domovnici Mrkvičkové hne celý svůj rodokmen, když nepřišla udělat kompliment souselce paní Konrádové a když nekupovala všecky čemácí potřeby od hokynářky v domě, Maránkové Tyto tři princmetálové baby představovaly totiž v do- ně klepavý areopag a nadarmo se jim neříkalo „Su- číky“. Jediná noha nevkročila a také nevyšla z do- nu, aby některá ze Sudiček nevěděla komu patří, c a kde dotyčný majitel nohy chtěl a podobně. Také, když se slečna Meri s matkou přistěhova- ly. byly jedibaby celý den na nohou a jediný kousek nábytku vynášený z vozu jim neušel. „Moc nóbl partaj to nebude“, usoudilo tříhlasé konsilium podle staromodního nábytku. „Ale my to brzy prokouknem' co je to zač!“ „Mně se ta frajle nelíbi!“ pronesla domovnice „Nosi tuze nos vzhiůru. Nejspíš skrachovaná vrch- post!“ A báby mrknutím si slíbily, že budou mít tu no vu partaj pořádně na mušce. Šlečna Meri neměla tušení, jak se o ni v dom zajímají. Chodila tiše a nevšímavě k svému okolí. s nikým se nezastavovala, řečí nevedla. Tím ještě vice napínala zvědavé ženštiny na skřípec a stávala se denním předmětem jejich rozhovorů, jedovatých. škodolibých a ošklivých, při nichž za neukojenou zvědavost tím horlivěli pracovala fantasie. A o děv- četi možno přece nadělati tolik šeredných, tolik uráž- livých klepů! Slečna Meri ke všemu byla ještě hezká. tráří i postavou . . . Jedibaby arciť usoudily, že jei zuby i vlasy jsou falešné, že si maluje rty a obočí že i plnost tvarů není její, ale to všechno nebyl ještě to pravé, to pikantní, co by dovedlo babizny tak příjemně podráždit a uspokojit. Až asi po čtvrt létě byly najednon Sudičky v vyjevení! Domovnice Mrkvíčková přinesla tu sensac a s očima na vrch hlavy vyjevenýma ji svým přítel- kyním sdělila. Když šla dopoledne zúrokovat do „amtu“ hodin- ky po nebožtíkovi, koho nepotkala na Karlově námě- sí ... jako slečnu Meri s nějakým pánem! A tak byla do něho celá pryč, že ani ji — Mrkvičkovou — neviděla, ačkoliv třikrát si ji nadběhla a toho galáne důkiadné si prohlížela. „To se musí vypátrat, kdo je to a co je to ! T k taková ona je tichá vodička!“ Klepny zahájily skutečně důkladné nátrání a byly za krátko o lásce slečny Meri lépe informovány ne ona sama. Měla známost, dle bab dokonce intimn známost. V měsíci lednu slečna Meri nastydla a ulehla Plných pět dní nevyšla z domu, ale když vyšla, byla uplakána a zamířila rovnou k advokátu, jehož pro- střednictvím podala na domovnici žalobu pro urážku na cti. Jedovaté, zlolajné ženštiny smyslely si o ní neslušný klep a domovnice neprozřetelně ho trajdala dál, před posluhovačkou slečny Meri. Byl to klep velice ošklivý, týkající se nemoci slečny Meri. A domovnice neopomenula při jeho ší- ření dodati: „Jo-jo . . . tak dlouho chodila panenka s galénem, až musela vařit červené víno se skořicí ..- U okresního soudu sice živým Bohem se zapří- sahala, že nikdy nic podobného neřekla . . . že má pro slečnu Meri všecku onctu - - ale druhé dvě Su- dičky, Mazánková a Konrádová, ze strachu, aby na nich také snad něco neuvizlo, svědčily proti ní a tak při vzájemných výčitkách vyšlo na jevo všechno to utrhačné z prstu vycucané klepání. Jen na velmi vřelý výklad obhájcův o povídavo- sti, která je u ní nemocí, potrestána byla mírně, vě- zením 48 hodin, ale ani s tímto nepatrným tre- stem za svou klepavost nebyla spokojena a odvo- lala se. Než odvolací soud v pěti minutách byl případem jejím hotov a rozsudek první instanre v celém rozsahu potvrdil Teď snad bude jedovatost Sudiček na nějaký čas zaražena, když se věrná koalice tak šeredně rozbila

Školská hlídka.

Společnost českého musea paedagogického koná p. Cyrila vúroční valnou hromadu s přednáškou Merhouta dne 25. března o půl 3. hod. oúpor v malém sále Měšťanské besedy v Praze.

Sportovní věstník.

Pražský Salon automobilní. (24. března—1. dubna.) Od zahájení výstavy nás dělí čtyři dni. Jsme uprostřed předvýstavního týdne, v zenithu horečné čin- nosti pořadatelstva i vystavovatelů. Průmyslový palác na výstavišti v Královské Oboře, jenž zbyl jako krás- ný odkaz a výmlavný hlasatol slávy a hrdého nadšen výstav jubilejní a národopisné, jenž ve všestranných svých funkcích se stal i vlidným útulkem a skvostným rámcem našich automobilních Salonů, procitl včeraz melancholických snů o zašlé a růžových nadějí o pří- ští slávě. Zaskřípaly zámky jeho vehodu, pod smělo vzklenutou kopulí zaduněly pádné kročeje dělníků Den čištění. A nyní už vržou pily, hlaholí rány kla- div a než se nadějeme, zmízí dlaždice pod šachov- nicí podií. Šoučasně s úpravou podií „vzniká“ v levém křídl restaurace a v pravém vyrůstá dřevěná stěna, ohrani- čující říši automobilu. Stěny, rámce a podia sotva dohotovena, už se stávají předmětem péče čalouniků a dekoratérů, kteří je přiodívají hávem slavnostním. jehož se z části dostane i železné kostře paláce. Za- hradničtí dělníci včarují v pestré barvy pláten a láíte a pod skleněnon duhu oken háje a ostrůvky zeleně. jíž se ve zvláště bohaté míře dostane královskému pavilonu. A za nimi v patách vtrhnou motorky, voituretiy chassis i úplné automobily a nákladní vozy, aby se na týden pyšnily na výsluní zájmu a obdivu a demou- strovaly pokrok automobilního průmyslu, jenž mílo- vými kroky spěje k metám dokonalosti Nové přihlášky podali: E. Pincus, Ví deň (accessorie) a inž. L. Jonasz, generální zástupee Fiat. Leader italské motorové industrie, jehož re- praesentant — čistě provedená chassis — se minulého roku dělil o místo v standu p. J. O. Jecha, jest letos domácím pánem, maje stand 100 m2, v němž vystaveno bude chassis o 40 ks. s automatickým spouštěčem mo- toru a automatickou pumpou pro pneumatiky, 40ks. cestovní vůz nejnovějšího typu, 40ks. limousina, lé- kařský landaulet o 14/18 ks. (městský vůz) a přepy- chový landaulet o 24 ks. Přihlášku ohlásila fa. Garson, Bohm Rosenthal (benzin).

„LAMOTORACOČHE Société Anonyme I. A. DUFAUX Cie., Ženeva Akelový kapitál 2,000.000 fr.

Královna všech bleyklett. Možno upevniti na každé kolo. Gener. zástupce: Jindř. Drager, Videňí IV., Heu 9asse 58. Řádní zástupci se hledají.u

Jubilejní akademie Českého šermířského klubu-

(21. března na Žofině.) Sympatický pražský mistr cav. Orazio Santelli zdržen od účasti na zejtřejší akademii onemocněuím, důstojným jeho náhradníkem bude jeho bratr Italo Santelli, jenž působí se znamenitým úspěchem už léta v Pešti. — O přijezdu hosti Českého šermířského klabu referujeme v deuních zprávách našeho listu. — Akademie Č. Š. K., jakož vůbec pražské šermiřské podniky, má docela ojedinělý a výjimečný půvab v tom, ie poskytuje znamenitou příležitost pozorovati vedle sehe výkony obou škol francouzské a vlašské, které sejtra na planchi budou zastoupeny čepelemi nad jine

výbornými. — K akademii vydán pamětní lis s vysoce zajímavým obsahem historicko-sportovním.

Věstník živnostenský a dělnicky. * Obchodnický spolek »Merkur« v Praze má řádnou valnou hromadu v úterý 26. března o půl 8. hod. večerní v místnostech spolkových. * Klub zamostatných obchodníků - průmyslníků v Praze má řádnou valnou hromadu v místnostech spolkových zejtra o půl 8. hod. večerní. * Společenstvo krupařů v Praze má zejtra val- nou hromadu o 8. hod. večerní v hotelu Heřmanově »U černého orla« na Poříčí (zahradní pavilon). * Společenstvo holičů, kadeřníků a vlásenkářů pro Prahu a okolí oznamuje, že zápis učňů do od- borné školy konati se bude 21. a 22. března vždy od 10.—12. hod. dopol. Zápisné 2 K nutno zapraviti. Učňové v prvním roce učení nejsou přijímáni. * Valná hromada odhoru pro podporu členů obchodního spolku »Merkur« v Praze koná se v čtvrtek dne 28. března o půl 8. hod. večerní.

Stávky. * Krejšovská stávka ve Vídni. Z Vídně, 19. března. Damšti krejčí, pracující od kusů, připojili se ke stávce krejčovských pomocníků a švadlen v oboru damské konfekce. * Pekařská stávka ve Vidnl. Z Vídně, 19. března. Ve stávce pekařských pomocníků ne- nastala žádná podstatná změna. Stávku- jících je spíše víc. Asi 50 pekařských závodů vyhovělo požadavkům pomocníků. Nedostatek pečiva není zvláště citelným, poněvadž se pečivo dováži z venkova.

Věstník spolkový. Vycházky. Malostranská beseda pořádá dnes ve středu vycházku do velkozávodu p. dra. F. Zátky v Karlíně. Schůzka o 1/23, hod. odp. před továrnou (Královská tř.).

Zemské sněmy

Sněm markrabství moravského. Z Brna, 19. března. (K. k.) Zemský hejtman hr. Serenyi odpověděl na příslušný dotaz, že odpověď vlády na předlohu zem výboru o úpravě poměrů obecních úřad- níků, přiblížející k přáním spolků českých i ně- meckých obecních úřadníků, došla již 16. t. m.a zemský výbor podá záhy svou zprávu. Správce místodržitelství Pillerstorff od- pověděl na Stojanův dotaz po epidemii tra- chomu ve Starém Hrozenkově, že věnuje se jí co nejbedlivější pozornost. Posud přibylo 18 onemoe- nění, vělšinou v rodinách nemocí tou postižených. Nouzí trpicím dostane se podpory od země a státu. Zpravodaj posl. Primavesi navrhuje, aby městu Moravské Ostravě povolena byla ze Zeměděl- ské banky nesplatná půjčka 4.200.000 K na slavbu místní dráhy z Moravské Ostravy do Karvína. V ro- kování o této půjčce útočí posl. dr. Rejírlí ka posl. Prokeš na ostravskou obecní správu, prvý se stanoviska českého obyvatelstva tohoto města, jež utlačováno jest jmenovitě v oboru školství, a druhý se stanoviska dělnického, které i při volbách těžce bylo poškozeno. Jim odpovídá starosta měsla Moravské Ostravy posl. dr. Fiedler, jenž prohlašuje, že obyvatelstv všcch tří národností v Moravské Ostravě žije míru- milovně spolu, dokud není pobuřováno. Pokud se týče českého školství, postupuje obec zcela korektně. V zá- věrku povoluje se půjčka, proti níž se žádný z po- slanců nevyslovil. Zpravodaj posl. Parma navrhuje Ukládá se zemskému výboru, aby volební řád pro markrabství moravské ze dne 15. března 1864 po- změnil v ten smysl, aby obecní volby prováděny byly tajne. Zpravodaj P.Holba navrhujec Zemský vý- bor se zmocňuje, aby vyplatil subvenci 20.000 K na kilometr až do nejvyššího obnosu 400.000 K, povo- lenou na stavbu dráhy ze stanice Skalice-Boskovice přes Boskovice do Velkých Opatovic, po otevření této dráhy tvořící se akcionářské společnosti proti složen kmonových akcií ve stejném obnosu Zpravodaj posl. svob. p. Stillfried navrhuje Vláda se vyzývá, aby postátnila k severní dráze při- pojenou místní dráhu Otrokovice—Zlín—Výzovice. Zpravodaj posl. dr. Stojan navrhuje: Vláda se vy- zývá, aby pečovala o to, aby na trati Zaječí—Hodonín projížděly všechny vlaky celou trat, aby tak Cejč pře- stala býti konečnou stanicí mnohých vlaků, Zpravodaj bar. Pražák navrhuje: Zemský vý bor se vyzývá, aby v záležitosti brzkého železnič- ního spojení mezi Prostějovem a Plumlovem a přes Drahanskou planinu s Blanskem, event. Bystřicí pod Hostýnem zahájil jednání s vládou a interesentya podal pak návrhy. Zpravodaj posl. Frankl podává zprávu o roz počtu zemědělské rady, při čemž rozvinuje se delší debala. Posl. Staněk prohlašuje, že jest potěšitelným pokrokem, že ministerstvo orby nalézá se v osvěd čeně uznalých rukou. Rozpočet se pak schvaluje a rovněž několik re solucí, mezi nimi resoluce posl. bar. Baratly, kterou vláda se vyzývá, aby na povznesení chovu hovězího dobytka na Moravě věnovala nejméně ještě jednou tak velký obnos jako povolil moravský zem. sněm Přiští schůze zejtra.

Sněm vévodství slezského. (XLIII. zasedání, 22. schůze.) Z Opavy, 18. března. V sobotu 16. března odročen byl slezský sněm do podzimu, když byl v dlouhých schůzích 15. a 16. března mnohé důležité záležitosti projednal. Tvrdým ořiškem byla úprava poměrů na hospo- dyňských školách. Konečně usnesl se sněm jedno- myslně zásadně, že zruší se zimní rolnická škola v Opavě, která je českoněmecká a velmi špatně vy- pravena, že spojí se příště hospodyňské školy se zlm- ními školami hospodářskými, pro Němce zřídí se tyto školy v Bruntále a české v místě, které se určí a za něž vyhlédauty jsou Kylešovice u Opavy. Hospodyňská škola v Kateřlnkách zůstane prozatím ještě po 2 leta v Kateřinkách, ačkoliv posl. dr. Stratil dokázal. že škola tato nemá na českost nebo německost obce významu a ve skutečnosti přes německost obecního zastupitelství, že jsou Kateřinky ze dvou třetin obcí českou. Na vydržování školy kateřinské dal sněm 3000 K, dá-li stát stejný příspěvek. Usnesení bylo jednomyslné Schválen byl zemský rozpočet na rok 1907. Přirážky zůstanou ve stejné výši, 69% z daní reálních a 76% k daním osobním a schodek zbývající obnosem 400.000 K uhradí se půjčkou. Celkem činí spotřeba 8,493.530 K, úhrada 4,252. 544 K. Na úpravu Opavice v obvodu města Opavy a obce Kateřinek povolen náklad 2,775.400 K, k čemuž příspěje země 30%, stát 4000 a zúčastněné obce 300. Zemský příspěvek čin 832.620 K. Příslušný zákon schválen. Obšírná debata rozvinula se o zprávě výboru, tý- kající se činnosti zemského výboru od 1. října 1904 do 30. června 1906. Vyslovena tu přečetná přání, provedena generální debata o stavbě a úpravě drah ve Slezsku, žádáno vlastní poštovní ře- ditelství pro Slezsko a dopravní ředitelství železniční se sídlem v Opavě, stavby budov pro střední školy, byl vznesen protest proti předpisování daní z vše- obecně užitečných podniků obecních, vodovodů aj Byl též přijat návrh, kterým se vláda vyzývá, by po- dala předlobu, že nesmějí se mladí dělníci a délnice na venkově do 16. roku zaměstnávati v dolech, hutích a továrních podnicích, ačkoliv posl. Josephy viděl v tom záhubu průmyslu. Schváleno rozšíření budov blázince v Opavě nákladem 675.000 K, od dalšího rozšiřování má se však ustati a bude-li třeba, zříditi nový ústav na Těšínsku. Žádost Ústřední Mstice školské za přev zet personálního nákladu při obecné škole české v Opavé, Maticí vydržované, uznává s v zásadě a zemskému výboru přikazuje, aby vše po- třebné zjistil a sněmu v podzimním zasedání zprávu podal. Na školu tuto, která zastupuje školu povinnou. za 21letého trvání věnovala Ú. M. S. již 300.000 K.

Dle návrhu školského výboru mění se ustanovení 33. zemského zákona o dozoru k školám ve Slezsku a ustanovuje, že zemský výbor bude příště v zemské školní radě jako vydržovatel školství zastoupen 4 členy, učitelstvo pak též 4 členy. z nichž musí býti po jednom Čechu a Poláku. Z uči- telských 4 zástupců nejméně 2 musí býti ze škol středních a učitelských ústavů, 2 pak ze škol národ- ních a měšťanských. Zemský, president dr. bar. Heinold prohlásil jménem vlády, že vítá změnu jako národnostní rozdělení v dobrém smyslu a že oče- kává od zástupců učitelstva, že se nebudou považovati za pouhé zástupce hmotných zájmů učitelstva, nýbrž že budou pracovati na prospěch rozkvětu školství. Usnesení o změně stalo se jednomyslně. Posl. Josephy podal pilný návrh, kterým s vláda vyzývá, aby nevyhověla za žádnou cenu při ra- kousko-uherském vyrovnání maďarskému požadavku, by košicko-bohumínská dráha byla vedena přímo do pruského Annaberku. Schváleno jednomyslně. Zemský president dr. bar. Heinold zodpověděl dotazy o trhání statků ve Slezsku židovským družstvem z Haliče, o příspěvku státním na silnici z Pol. Ostravy přes St. Hamry do Turgovky v Uhrách a zrušení mý ve St. Hamrech a konečně dotaz o poměrech na ma- tičních školách v Rychvaldě, jež prohlásil za úplně správné a zákonu vyhovující. Dosažený vý- sledek je dle zpráv inspekčních dostatečný Když byl pak zemský president na základě eí sařského zmocnění prohlásil sném za odročený, ukončil zemský hejtman schůzi.

Ze Lvova, 19. března. (K. k.) Zemský sněm by dnes večer odročen.

*

o

Ze Záhřeba, 19. března. (Uh. tel. kor. kanec. (Zemský sněm.) Zákon o vnitřní kolonisaci přijím se ve třetím čtení. Zákon o neodvislosti soudců při jímá se v hlavním rokování, na to pak přecházt sněm ku podrobné debatě o tomto zákonu.

Události na Rusi.

Z říšské dumy.

Vládní prohlášení. Z Pstrohradu, 19. března. (-Spb. Ag.“.) Duma se sešla o 11. hod. dop. v síni šlechtického shromáždění Na jednacím pořadu byly zprávy komisí, zvolených k zkoumání mandátů. Duma usnesla se zkoumati jen mandáty, proti nimž nebyly podány protesty a zkou- mání ostatních odložiti. Po zkoumání byla schůze ve 1/42. hodinu pře- rušena. Když byla zas obnovena, předčítal m.- p. Sto- lypin prohlášení vlády, v němž se praví, že min. předseda považuje za nezbytno, podati dumě všeobecný přehled předloh vládou vypra covaných. Připomíná, že ve státech, které ode dávna maj representativní vládu, jsou nové zákony pouze vý- sledkem normální nezbytnosti a vláda bez velké ná mahy dociluje jich schválení. Ale v zemi, která se na chází v období obrozování a agitace, je tomu jinak. V každém novém zákoně odráží se v takovéto zemi podstatně celý život její. Třeba spojovati všechny vládní předlohy touž všeobecnou myšlénkou, která jest základním kamenem pro obrození státu, a pak tuto myšlěnku hájiti. Vláda je přesvědčena, že třeba při pozdější čin- nosti vyhověti požadavkům, diktovaným životem proto změniti zákony a předlohy. Proto založila ve- škeré, dumě podané předlohy na téže obecné myšlenee totiž, aby zbudovány byly hmotné základy, v nichž mají býti vteleny nové, z nej- novějších reforem vyplývající právn poměry. Naši vlasť, pravil min. předseda, třeb přeměniti ve stát ústavní. Třeba stanoviti pevn předpisy, aby bylo vytčeno a stanoveno práv osoby, jakož i aby odstraněn byl rozpo mezi starými a novými zákony a jejich naprosto libovolný výklad se strany osob soukromých a úřadníků. Vláda považovala proto za nutné, podati řadu předloh, jimiž zavádí se v Rusku nová vládní soustava. V problášení uvádějí se potom zákony, jež byly již před zahájením dumy pro svou důležitost a na- léhavost uveřejnény, jakož i ony, jež byly nyní dum přikázány k projednání. Min. předseda podotýká, že netřeba odůvodňovati pilnost návrhů, v nichž má se stanoviti občanská rovnost všech tříd oby- vatelstva. Na to přechází k zákonné úpravě selské otázky, jíž je třeba, aby zabránilo se nedostatku na venkově, jímž strádá největší čásť ruského národa; jest morální povinností vlády, vykázati rolnickému oby- vatelstvu zákonité cesty, aby vybředlo z nouze. Proto byly uveřejněny zákony, jimiž dostalo se sedlákům státních a carských statků a učiněna jiná opatření aby zajištěno bylo zlepšení osudu rolnictva. Vláda schválila též opatření, čelící k vyměnění sedláků od obcí. Kromě selského zákonodárství připravila vláda řadu předloh, jež mají uskutečniti zákonem posud nestanovené zásady manifestu ze dne 30. října 1905. Svoboda svědomí, listovni tajem ství ochrana osobní svobody nebyly dosud upra veny ruským zákonodárstvím. K ochraně náboženských vyznání po važovala vláda za nutnou revisi zákonodárství, aby zjistila, pokud by se mělo toto zákonodárství změniti v souvislosti s manifestem říjnovým. Především však musila vlada stručně vytknouti, že princip křesťanského státu, v němž má pravoslavné náboženství přednost, musí býti základem pro všechny záko nodárné zmény. Vláda považuje to za svou povinnost zvláště chrániti svobodu pravoslavné církve, neboť ruský národ jest ode dávna naplněn duchem pravoslavného nábožen- ství, jež znamená slávu a moc Rusku. Poněvadz však nemá se díti právům ostatních nábuženství žád- ná újma ve prospěch práv pravoslavné církve, po- dává vláda předlohy o proselitismu, o bohoslužbě atd Předlola o nedotknutelnosti osoby jes osnována na obecných zásadách, platicích ve všech ústavních státech, každé porušení tohoto práva vyhra- ženo jest pravomoci soudů. Výminečné zákony z nichž nyní platí tři různé druhy, budou podstatně změněny. Vláda se na příklad rozhodla, že zruší administrační vypovídání. Vláda věnuje zvláštní svůj zřetel zákonům o samosprávě zemstev municipalit a místních správních úřadů, jež budou úplně zreorganisovány. Příslušná předloha stanoví proto volosti jako nejmenší administrační a sociální jednotku samosprá- vy bez rozdílu společenskýcb vrstev. Prohlášení uvádí dále reformy ve správě muni cipif a zemstev, v policii a změnu administračního rozdělení říše. Předloha o zřízení zastupitelstva v zemstvech spočívá na základě poplatnosti účasti majitelů pozemků jako lidové vrstvy významné pro rozvoj kultury. Reforma administračního rozdělení týká se sjednocení veškeré občanské moci v krajích, guberniích, provinciích atd. Soudní reforma záleží ve volení smírčích soude místním obyvatelstvem. Oprava civilního a trestního řádu zakládá se na zásadách, jež přijaty byly již všemi evropskými státy. Vláda navrhuje, aby před- loha nového trestního zákona byla uzáko něna jako jednolitý celek. Úštřední správa zemědělská předkládá dumě velice důležité předlohy o postavení selskéh obyvatelstva, jež vstupuje v nový život spo lečný s ostatními vrstvami obyvatelstva, ale v ho- spodářském ohledu jest ještě příliš slabo, aby si za- jistilo samo pevnou existenci. Proto věnuje země- dělská správa všechnu svoji péči zvětšení sel- ských statků. Výsledek těchto snah závisí na místních agrárních komisích, jež mají býti organiso vány tak, že rozmnožením členů ze středu rolnictva zvolených budou úže spojeny s obyvatelstvem. Po- kud se týče dělnické otázky, uznává vláda na- prostou nutnost státního účastenství na utváření se poměrů dělnických. Vláda, pokládajíc dělnické hnutí za hnutí, směřu- jící k zlepšení osudu dělného obyvatelstva, zdrží se všech opatření, jež mohla by vésti k umělému pod- porování tohoto hnutí právě tak, jako se zdrží všech opatření, jež mohla by je omezovati. Avšak bude také nucena hájiti zájmy společnosti, aby chránilaji před výtržnostmi. Zajistí zúčastněným stranám, podnikatelům dělníkům, plnou volnos) jednání také

právo hospodářské stávky. Jako positivní opatření vláda hodlá zavésti dělnické sta- robní, nemocenské a invalidní poji- štění, pomýšlí dále na odstranění nočn práce žena dětí, na snížení pracov ní doby všech dělníků, a na zákaz důlní práce pro ženy a děti. Min, obchodu a průmyslu podává předlohu k ochraně ruských zájmů na asijském Východě tím, že odstraní se systém svobodných přístavů, jenž zaveden byl před několika lety. Min. dopravy zamýšli učiniti opatření k vý- voji železničního dopravníctví; zvláště stavbu amurské dráhy z některé stanice zabajkalské dráhy až do Chabarovska, aby utvořena byla tak nepřetržitá železniční trať mezi evropským Ruskem a východní Asil, trať, která půjde pouze ruským územím a je předepsána život- ními zájmy říše. Ministerstvo zamýšlí dále učiniti opatření na zlepšení železnic vevropském Rusku, na zlepšení vodních cest atd., jakož i opravu zá- konů, týkajících se vyvlastnění soukro mých statků ve zvláštních případech. V prohlášení praví se dále: Vláda jest přesvěd- čena, že všechna uvedená opatření nelze provéstí bez radikální opravy veřejnébo škol- stvI. Provedení všech těchto oprav je však také jen tehdy možným, dovolí-li to finance. Duma musí vykonati nesnadný úkol: projednati roz počet. Vláda vyzývá dumu, aby projednala roz- počet cestou pilnosti tím spíše, protože situace Rusk nabádá ke spořivosti. Přijmy v rozpočtu jsou sníženy následkem odstranění výkupných obnosů, jež dosu odváděl selský stav za svoje pozemky, a následkem zvýšení úroků z půjček, uzavřených v cizině. V roz- voji států vyskytují se právě tak jako v rozvoji osok soukromých doby zvýšeného napjetí. Základní změna, nastoupivší v roce 1905 v našem režimu. zahájila takovou epochu a uložila státnímu životu nové požadavky. Nešťastná válka způsobuje nové výdaje na vojsko a lodstvo vzdor všem snahám, aby mí byl zachován a vzdor nutnosti zemi uklidniti, Chceme-li však ochrániti velmocenské postavení důstojnost své vlasti, nechceme-li připustiti, abychom ztratili postavení, jež zaujímáme mezi velmocemi nemůžeme se uzavírati nutnosti učiniti výlohy, jež nám ukládá slavná minulost Ruska. Mimořádná po- vaha těchto požadavků vyžaduje vyhledání mimo- řádných pramenů příjmů. Finanční ministr navrhne proto nové daně, mezi nimi daň z příjmu opravu daně z dědietví. Vláda chce také s amo- správným orgánům poskytnouti podi na příjmech, neboť musí, rozšiřuje-li obon působnosti městských zemstev, dáti jim možnos. aby dostála svým novým úkolům. Min, předseda zakončil slovy: Upokojení obrození velkého Ruska je možno pouze uskutečně ním nových zásad. Vláda je ochotna vynaložiti vše. co je v její moci. Její námaha, její dobrá vůle a její zkušenosti jsou vám k službám. Najdete v ní po- mocnici a vládu, která považuje za svou povinnost stříci historick ideály Ruska a obnoviti v zemi po- koja klid, tudíž pevnou, ryze ruskou vládu jakou vláda J. V. býti musí a také bude. Vládní prohlášení bylo vyslechnuto většinou z hlubokého mlčení, pravicí se souhlasem. Potom ujímá se slova posl. Zereteli (soe demokrat) a ostře napadá vládu, přibíjeje na pranýř zejména politiku Stolypinova kabinetu po rozpuštění dumy. Vytýká vládě zřízení vojenských soudů, obme- zení svobody tisku a opatření k tak zv. zlepšení osudu sedláků. Pravým účelem toho prý bylo uspo- kojiti choutky statkářů. (Hluk a hlasy: Dost ! Ven na lavicích pravice.) Předseda namahá se utišiti hluk, který se obnovuje při dalších vývodech řečníkových několi- kráte a zvláště se vzmáhá, když Jereteli připomíná slova posl. Nabokova, pronesená v r. 1906 po vlád- ním prohlášení Goremikinově, že exekutivní mo podléhá moci zákonooárné. Jereteli dí, že pochybuje. že by se někdy tato slova uplatnila, je však pře- svědčen, že celý národ se zdvihne proti svým uti- skovatelům a proti pořadatelům pogromů. Duma již ví, že vláda se nepodvolí vůli národa, nýbrž ustoupí jen násilí. Proto se musí národ organisovati, aby s exekutiva násilím podrobila. (Opětný hluk na pravic a pokřiky: »Nepřipustíme, aby se v dumě vybízelo ke branné vzpouře!« Pochvala na levici.) Jereteli volá: Já nepřipravuji branné po- vstání! Jest to vláda, která přivádí národ k zou- falství. Řečník předčilá pak prohlášení strany so- ciálních demokratů, v němž se praví, že sociálně demokratická strana bude sledovati pouze a jedin cíl otvírali oči národu a ukazovati pravé vládní zá- měry, aby zorganisovala ho k rozhodnému zápasu proti vládní libovůli. Předseda předčítá pak návrh na konec da- baty, podepsaný 35 poslanci, jenž ale se zamítá ježto více než 50 poslanců hlasuje proti. Kníže Dolgorukov předčitá pak kadety na- vrhovaný jednoduchý jednací pořad, s nímž souhlasí sociální revolucionáři, členové strany dělnické, ná- rodní socialisté a Poláci. Četní řečníci pravice, mezi nimi hr. Bobrinský, Kruševan, Puriškevič a biskup Platon zapřísáhají dumu, aby pracovala s kabinetem Stolypinovým a upustila od revolučních ideí, ježto jinak jsou nová potlačování nevyhnutelnými. Vývody řečníků trvají velmi dlouho. Posl. Sinädino (Besarabie) praví, že bylo by nutno mluviti 48 hodin, aby duma byla přesvědčen o nutnosti své zákonodárné činnosti. Biskup Platon stěžuje si do osočování, šířeného časopisy levice. Hr. Bobrinský navrhuje konečně jednací pořad jímž vyslovuje se vládě důvěra, projevuje se vůle dumy společně pracovati s vládou a ostle se kárá první duma. Předseda prohlašuje, že není přípustna kri lika prvé dumy druhou. (Souhlas v levo a ve středu. Na to přijímá se jednomyslně návrh, aby trváni řeči omezeno byo na 5 minut. V dalším rokování mluvilo opětně několik řeč- níků pravice, která hájí zásady vládního prohlášení a napadá řečníky levice, vyčítajíc jim urážky pravice. Schůze bere na se zvolna povahu řečnického souboje sociálních demokratů a členů pravice, jejž střed a ostatní strany levice mlčky pozorují. Na to ujímá se slova biskup Eulogius, Po- kouší se urovnati vzájemné různosti názorů a ulo- miti debatě útočné ostří. Se vší rozhodností prohla- šuje, že členové pravice nejsou nepřáteli národa nýbrž že jsou přesvědčeni, že obrození Ruska jest možným pouze cestou míru. Tím vystřídali se všichni zapsaní řečníci. — Předseda udílí nyní opětně slovo ministerskému předsedovi Stolypinovi. Obraceje se dílem k středu dílem k levici, prohlašuje ministerský před- seda silným hlasem, že vláda nebude nikdy mluviti takovými výrazy nenávisti, jakých používá nej- krajnější levice. Vláda pokládá za nutné, aby v dumě prohlásila, že duma dle zákona není sborem soudců a že ministerské lavice nejsou lavicí obžalovaných. nýbrž sídlem moci. Když vláda nastoupila svůj úřad — pokračuje ministerský předseda — háraly v cele zemi plameny revoluce. Vláda věděla, jak velká zod- povědnost na ní spočívá. Věděla také jaké předhůzky budou ji pak učiněny. Ale jest připravena pracovati na uklidnění země. Vláda ví dobře, že úřady nyní často zneužívají své moci a že bude účelným, když taková zneuží- vání dumou budou odhalena. Vláda nevymyká se zodpovědnosti za svoje smýšlení a svoji vůli. Jestliže ale volá se k ní: »Ruce vzhůru!« pak odpovídá »Strachu nám nenaženete!« (Hlučný souhlas v pravo. Duma přijímá pak velkou většinou jednoduchý jed nací pořad, načež schůze o 6. hod. 15 minut večer skončena. Příští schůze zejtra o 11. hod. dopol.

Dementi. Z Petrohradu, 19. března. (Spb. Ag.) »Echo de Paris« uveřejnil včera rozmluvu sveho petro- hradského dopisovatele s předsedou dumy Golovinem. V ní vyjádřil prý se Golovin. že má malou důvěru v m. p. Stolypina, jenž čeká prý jen na případné chyby levice, aby dumu roz- pustil. Golovin zmocnil »Spb. Ag« prohlásiti, že neměl s dopisovatelem »Echa de Parise žádné rozmluvy a že nemohl tudiž vůči němu zmínný výrok pronésti. Golovin pokládá za svou povinnost prohlásiti, že nemá naprosto žádné příčin k podezření, že me p. Stolvpin hodlal říšskou dumu rozpustiti.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Rozdělení ambulanční služby poštovní. Z Vídně, 19. března. Z pramene nejkompe- tentnějšího sděluje se nám ke včerejší řeči po- slaneckého kandidáta Silborera, jakoby se chystala pro české poštovní úřadníky největšt koncese rozdělením ambulantní po- štovní služby železniční mezi Vídnía hranicemi: „Za rozdělení rout požádali ví- deňští poštovní úřadníci sami, stě- žujíce si deputacemi u ministerstva obchodu, že služba jejich trvá 24 hodin, kterou fysicky a duševně snésti nemohou. Není naprosto žádné příčiny, proč by právě vídeňšt zaměstnanci poštovní trvale dojížděti měli do cizích okresů poštovních. Tyto cesty vídeňských poštovních úřadníků poštovními vla- ky až ke hranicím nejsou také v ekono- mickém zájmu státu, protože takový po- štovní úřadník dlouhou denní a noční službou jest vyčerpán, anebo najednou může onemoc- něti, ve kterýchžto obou případech musí se mu dáti dlouhá dovolená. Kdyby pak někdo z poštovních úřadníků, kteří jsou pověřeni am- bulantní službou vlakovou, onemocněl, anebo se odebral na dovolenou, jest těžko najíti ve Vídni za něj náhradu, kdežto náhrada najde se snáze, budou-li jezditi poštovní úřadníci ví- deňšti jenom do Cmundu a jinam. Ostatně celá věc nalézá se ještě ve stadiu průpravném, protože musí se teprve st.ano- viti města na železničních tratích, po kterých budou poštovní úřadníci vídeňští na příště jezditi a poněvadž v těchto městech budou se musití opatřiti pro ně k obývání místnosti.

Vyjednávání o rak.-uherském vyrovnání. Z Pešti, 19. března. V politiekých kruzích rozšířena jest pověst, že dnešní dopolední 1-ho- dinná ministerská rada vyslovila s proti dlouhodobému vyrovnání a že ministerskou radou s chváleny nebyly ani t. zv. celní šraňky ileální, jak je chy- stal Wekerle, ani materiální šraňky celní, z které se přimlouval Košut. Na jedné straně rakouská vláda nižádným způsobem ne- che svoliti k materiálním šraňkům celním, n straně druhé strana neodvislosti žádným způso- bem nechce nyní již svoliti, aby ho- spodářský poměr vůči Rakousku byl pevně stanoven přes r. 1917. Ve vyjednávání mezi oběma vládami bude přes to pokračováno. Doufá se, že rakouští ministři se pronesou před voliči, jelikož jest vyloučena mož- nost, aby obě vlády před ukončením voleb do rakouské sněmovny poslanecké dospěly k něja- kému dorozumění.

sl

Uherská vláda ohce monopoly. Z Pešti, 19. března. V maďarskýchi kruzích politických horlivě přetřásána byla zpráva or- gánu strany neodvislosti „Budapest“, podle které žádá kabinet Wekerlův, aby zřídily se monopoly. Tvrdí se, že jedná se o mo- nopol petrolejový a lihový. Ve straně neodvislosti vznesena bude po té stránce inter- pelace na vládu, poněvadž strana monopolům vzpomenutým nepřeje.

Polní zbrojmístr Kropalschek na pensi. Z Vídně, 19. března. Generální ředitel dělo- střelectva, zbrojmístr ryt. Kropatschek odejde koncem tohoto měsíce na odpočinek. Jeho nástupcem bude jmenován arcikníže Leopol Salvator.

Ze Srbska. Sp. Z Bělohradu, 19. března. (Pův. telegr. „N. L.“) Vláda doufá nalézti mezi cizími odbor- níky ředitele-inženýra a tři vyšší inženýry jako dozorce při stavbě nových železnič- ných tratí v Srbsku. Přijati budou především Slované — zejména čeští želozniční inže- Oposiční noviny dnes opět očekávají demisi ministra vnitra Protiče a domnívají se, že bude zvolen členem státní rady. V roz- počtové debatě je zapsáno ještě 30 řečníků.

nýři.

Selské bouře v Rumunsku. Z Bukurešti, 19. března. V horní Valachii trvají už několik neděl selské nepokoje, jež vznikly z nevole nad nedostatkem půdy. Nepo- koje tyto nabyly opět, jako vždy v Rumunsku, rázu bouří také protižidovských a vy- víjejí se v hotovou vzpouru. Student- stvo universit v Jasech a v Bukurešti zasahuje do selského hnutí a dodává mu povahy rozhodně antisemitské. V okolí Jas udály se již vážné protižidovské výtržnosti. Postrašené židovské obyvatelstvo prchá do Jas a rozmnožuje bídu tamějšího židovského proletariatu. Vláda snaží se nepokoje spíše uchlácholit, než násilím po- tlačit, obávajíc se, že by povstání ještě více se roznítilo. Ale proto přece činí se vážná vojenská opatření. Z Jas, 19. března. V obcích Badeni a Setlenici stojí vojsko proti roz- zuřeným sedlákům. Prim-prokuror, který před vojskem tam přijel, nalezl sedláky v nej- větším rozechvění. Žádají, by jim byla rozdělena půda a země a aby židé byli vyhnáni z vesnic. Povstání se šíří po celém okolí. Vojenské úřady uči- nily opatření, aby zabránily sedlákům vniknutl do menších měst a aby skupiny povstalecké byly isolovány. Sborové velitelství v Jas e ch povolalo záložníky, aby mělo k disposici více vojska. Z venkova docházejí zprávy, že ne- pokoje rozšířily se na okres sučav- ský a na městečko Paškany. Z Černovic, 19. března. (K. k.) Dle infor- mací komisařství pohraniční policie v Iekanech a okr. hejtmanství v Sučavě vypuklo v Rumun- sku vážné agrární hnutí. Od včerejška jest jím zachvácena také pohraniční rumunská osad Burdujeni. Sedláci drancují a ohrožují židy, ktoří houfně prchají do Iekan. Dosud překročilo hranice na 2000 osob, většinou ženy a děti. Lze očekávati, že četní uprchlíci přejdou ještě do Rakouska. Dle novinových zpráv nabyly vý- tržnosti povážlivých rozměrů. Dalších podrobností zdejší úřady dosud neznají. Z Bukurešti, 19. března. (Ag. Roumaine.) Od nějaké doby provozována byla v krajích na horní Multavě v sousedství Besarabie agitace mezi sedláky, což mělo za následek, že včera vtrhlo do města Botuzanu několik set sedláků z okolí a dali se do pleněnl některých. domů