#1
alto_textblock
#1
Strana4
#2
alto_textblock
#2
NÁOBNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
24. srpna 1900.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 233.
#5
alto_textblock
#5
jízdné celkem zl. 1.60, návrat v 10 hod. 30 min. do
Prahy. Účastníci podepište se nejdéle v pátek na
archu v šatně vyloženém. Lístky jízdní cb-
stará si každý sám u br. Šmakala, rytee
na Poříčí. Účastníkům výletu na Mo-
ravu dne 8. a 9. září vydává zdarma, sobotou
počínaje, br. Babor »Výletní listy« (i llu
strované) oproti zaplacení jízdného a příspěvku
správního a sice v III. tř. 5 zl. a v II. tř. zl. 7.50.
Dnes schůze správního výboru v 7 hod. — V úterý
dne 28. t. m. schůze výletní komise v obvyklou ho-
dinu. — Tělocvičná jednota »Sokol«
v Říčanech uspořádá v neděli dne 26. srpna
v zahradě hostince su Sokola« v Říčanech ve-
řejné cvičení dorostu. Pořad: o 3. hod
odpol.: 1. Zahájení starostou »Sokola« br. L. Pekem.
2. Veřejné cvičení. a) I. družstvo 3 oddíly cvičení
s tyčemi, II. družstvo 3 oddíly cvičení prostných
b) cvičení na nářadí s jedním střídáním c) Skoky.
d) I. družstvo hry. II. družstvo přetahování lanem
e) Odchod se zpěvem. 3. Po cvičení koncert do 7
hod večerní. Večer o 8. hodině v tělocvičně »So
kolská besedae.
#6
alto_textblock
#6
Zábavy.
Dobroč. beseda »Fr. Palacký« pořádá za pří
činou přesídlení do nové místnosti zahajova c
večírek v hostinci p. Beneše na Staromůstském
náměstí. Program pečlivě vybraný. Hosté jsou vitáni
— V Schöblově zahradní resta urac
su Pokorných« v Ječné ul. koná se dnes ve
skvostně vyzdobené zahradě a při slavnostním osvět-
lení velkolepá slavnost růží, jediná toho druhu
v Praze. Již loňská slavnost toho způsobu obrátil
na se obecnou pozornost a vynikla nádhernou kvě-
tinovou výzdobou. Účinkovati bude pří slavnosti
osvědčená kapela páně Šustrova. V případě nepřízni-
vého počasí koná se slavnost v pondělí dne 27. t. m
#7
alto_textblock
#7
Z jednoty samosprávných úřadníků
obecních a okresních v král. českém.
Schůze výboru konala se za četného účastensiví
v Praze dne 14. t. m., kterou řídil předseda kollega
dr. Uchytil a zahájena byla uvítáním nových členů
ku společné práci za povznesení stavu samospráv-
ných úřadníků. Po schválení protokolu vzdána čest
památce zvěčnělého kol. Ferd. Všetečky, městského
komisaře v Chrudími. Jednatelem zvolen kol. A. Ma-
terka a pokladníkem kol. Jos. Bobek. Ředitelství Ná-
rodního divadla povolilo výhodu spolkových lístků
pro členy jednoty na místa k stání v přízemí a legi-
timace vydává členům bezplatně jednatel. Předloženy
došlé spisy čelné v záležitostech vypsaných kon-
kursů a pensijního řádu a došly věcného vyřízení.
Aby jednota mohla vyhověti četným žádostem za
udělení studijních nadací pro rodiny nemajetných
svých členů, usneseno požádati okresy a města česká
o příspěvky k témuž účelu a vyzvati je ku přistupo-
vání za členy zakládající. Předseda přednesi zprávu
o opravě stanov, na kterých sám pracuje a předložil
již dotyčnou osnovu. Usneseno dáti návrh stanov
nových do tisku a rozeslati všem členům výborua
krajským odborům k příslušnému uvážení. V záleži-
tosti přeměny časopisu »Samosprávný Obzor« na
čtrnáctidenník, s rozšířeným programem, zahájeno
vyjednávání s p. majitelem listu. Předloženy jsou
došlé zprávy z krajských odborů. Za
předsedu chrudimského odboru zvolen kol. Václav
Ježek, místopředsedou kol. K. Kotten, městský inž
v Pardubicích, jedntelem kol. K. Ošťádal, městský
tajemník v Přelouči a pokladníkem kol. Fr. Velenský,
městský pokladník v Pardubicích. Schválené stanovy
pro krajský odbor v Litomyšli zaslány k vykonání
ustavující schůze. Samosprávné úřadnictvo z celého
kraje králové hradeckého požádáno bude správním
výborem ku sjezdu za účelem založení odboru.
— V záležitosti letošního sjezdu výroč-
ního předložen přátelský dopis sl. rady městské
z Domažlic a sl. okres. výboru. Samosprávné
tyto sbory ochotně přijaly prolektorát lelošního sjezdu
jednoty, jenž konati se bude určitě v dnech 7., 8. a
9. září v staroslavných Domažlicích, spojený
s výletem na Čerchov a do České Ku-
p
váko výbor.
schválen program sjezdu, kterýž bude representativ-
ním všeho českého samosprávného úřadnictva. Po-
zvání ku slavnostnímu sjezdu rozesláno bude všem
členům Jednoty a našim přízniveům jakož i slavným
samosprávným sborům. Ředitelství státních dráh po-
žádáno o slevu jízdného pro členy. Veškeré dopisy
buďtež zasílány na kancelář Jednoty v Praze, ve
Spálené ulici č. 24 a v záležitostech sjezdu přímo
na koll. pana Fastra, městského tajemníka v Doma-
#8
alto_textblock
#8
žlicích.
#9
alto_textblock
#9
Válka jihoafrická.
#10
alto_textblock
#10
Telegramy.
Z Pretorie, 23. srpna. Vojsko generála
Bullera postoupilo ze svého postavení v Twyfe
laru k Vanvyksoleji, 8 mil dále na sever. Ne-
přítel snažil se postup mařiti. Došlo k několik
šarvátkám. Generál French taktéž k Vanvyksolej
se přiblížil.
Z Kapského Města, 23. srpna. Zá
konodárné shromáždění vyřídilo v druhém čten
zákon o velezrádě, zamitnuvši navržené změny
48 proti 38 hlasům.
Z Londýna, 23. srpna. (C.-B.) Roberte
oznamuje ze dne 22. t. m. z Pretorie: Bullen
sděluje, že jeho dívise postupovala včera do
Vanvyksoleje, 15 mil jižně od Belfastu. Ztrati
na pochodu asi 20 mužův.
Paget sděluje z Hanskraalu, že Baden
Powell bojoval včera po celý den se zadním
vojem Groblerovým. Tento zapuzen byl na vý-
chod od Pinarsriveru.
Baden Powell obsadil tam včera večer že
lezniční stanici. Za bojův došlo i na zápas
muže proti muží, ve kterém pluk Riho
desův veliké ztráty utrpěl.
Plukovník Sprechler a 4 muži byli usmrceni
poručík a 6 mužův bylo raněno.
Burové zanechali na bojišti veliký počet
mrtvých a raněných. Nepřítel stihán jest Plu-
merem a Sickmanem.
Zdá se býti jisto, že Devet pokládá to z
beznadějné, aby s děly a vozy postoupil na vý-
chod a že proto s některými jezdci prošel opět
horami magaliskými, aby se vrátil opě
do oranžské osady. Přibude tam ale za
zcela jiných okolností, než za jakýchž opustil
Betlehem.
Tehdy měl 2000 mužů a 6—8 děl, mimo
to zanechal Prinsloa s 5000—6000 muží v Betle-
hemu, z ktprýchž ale nyní většina pluje již do
Ceylonu. Většina děl byla zakopána.
Devetova osobní družina nemůže čílati přes
300 mužův. President Steijn překročil prý s ne
žetnou stráží řeku Pinar, aby s Krügrem setka
se v Machadodorpu.
Zprávy tyto jsou z různých pramenů.
Oddil Burů vyhodil včera část mostu osm
mil severně od New-Castlu a vytrhal kolejnice
30 mil jižně od New-Castlu (v Natalu).
Carrington oznamuje, že jeho přední stráže
včera opět na blízku Ottoskopu utkaly se s ne-
přítelem v boji.
Z Londýna, 23. srpna. (C.-B.) Osadn
ministerstvo uveřejňuje listy posl anc ů
Ellisa, Clarka a Labouchěra
jež byly nalezeny v Pretorii.
Ellis píše jisté paní, že prosi ji o do
klady o zneužívání válečného práva.
Clarkův list datován jesť ze dne 29. pro-
since 1899, a adresován Krügrovi. Clark v listu
tom mluví o rozhovoru se Chamberlainem,
#11
alto_textblock
#11
kterýž dosavadního svého vystupování poněkud
— jak se zdá — lituje a ochoten se zdá býti,
nelpěti při otázce svrchovanosti Anglie nad
burskými republikami. Clark promlouvá pako
pravděpodobném výsledku války.
Z Londýna, 23. srpna. (C.-B.) »Daily
Express« oznamuje z Laurengo Marquezu ze
včerejška: Krüger vydal provolání v odpověd
na nedávnou proklamaci Robertsovu. Praví se
v něm, že jest zbytečno zbraně skládati, poně-
vadž Roberts prohlásil, že všechny Bury, starší
12 let, dlužno pokládati za zajatce, kteří po-
sláni budou na ostrov Sv. Heleny. Rovněž zby-
tečno jest, opouštějí-li burghérové své sbory.
poněvadž blížíce se k farmám svým, blíží se
vlastně ostrovu Sv. Heleny.
#12
alto_textblock
#12
Válčení s Čínou.
V Praze, 23. srpna.
#13
alto_textblock
#13
O událostech v Pekinu není až po veče
nových zpráv. Za to povážlivě množí se zprávy
o vyskytování se čet činských podéli cest, spoju-
jících Pekin s mořem. Stává se stále zřej-
mějším, že Číňané nevzdávají se naděje, armádu
v Pekinu odloučiti od moře a se všech stranj
sevříti. Tyto pokusy jejich jsou asi též při-
činou, že velmoci vesměs odmitají pokusy Lihun-
čanovy zapřísti už teď vyjednávání o mlr.
Zvláštním vyzváním ze dne 6. m. m. na
bídl Vilém II. za každého Evropana, z Pe-
kinu zachráněného, vyplatiti 1000 taclů odměny.
Jelikož 14. t. m. bylo v Pekinu zachráněn
800—900 Evropanův, musil by Vilém II. dle
výpočtův »Ostasit. Lloydu« vyplatiti 800.000
900.000 taelů čili počitaje tael po 6 markách
usi 4,800.000—5,400.000 marek. Profože pak
vtrhlo do Pekina asi 18.000 mužův spojene-
ckého vojska, kteříž vlastně Evropany zachrá-
nili, připadlo by tak na 1 vojáka odměny 26
až 300 marek. Oproti tomu namítá ovšem
»Berl. Tagbl.«, že jde tu o tak zv. haikuan-
tael, jenž neplatí 6 marek, nýbrž jen 3.39
takže by se obnosy ony asi o polovici zmenšily.
Známá baronka Suttnerova vyslovila
v dopise k vyslanci činskému v Petrohradě Jan
juovi přání po brzkém ukončení zmatků čín
ských. Vyslanec ji odpověděl. Odpověď jeho ne-
obsahuje však nie nového. Opětuje její přání
opakuje, že Číňané nepříčí se obchodu evrop-
skému, ale žádný z nich, věrný tradicím svého
národa, nechce odříci se dávné své víry. Kter
tak učinili, byli namnoze prý nepoctivei, již
hledali při tom ukojení ctižádosti a sobeckosti
svojí. Vyslanec končí: »Číňané nechtějí tak
přestoupiti ku křesťanství, jako Evropané ne-
chtějí se prohlásiti pro učení Konfuciovo«.
Bavorský »Vaterland« píše: Hr. Waldersee
béře sebou do Číny nejen velmi mnoho košila
podvlékaček, nýbrž také pírapor černý, bilý.
rudý — jenž zvláště pro něj byl pořízen. Jest
to jakýsi prapor hulánský a doufá se, že Či-
ňané při pouhém pohledu na monstrum to roz-
práší se jako ovce.
Před svým odjezdem dal se nejslavnější
tento muž Evropy ve fešácké hulánské uniformě
a s holí, věnovanou Vilémem II., v nejrůznějších
polohách pro kinematograr rolograrovatí. SKvosty
to člověk, ten »náš« světový maršál! Hraběti
dány k disposici landauer, lovecký vůz a k
tomu vždy po jednom postroji pro čtyřspřežení.
Jak se vysmíval německo nacionální tisk marni-
vým vojevůdcům anglickým, když takové historky
o nich se vyprávěly. A nyní?«
#14
alto_textblock
#14
V Pekině.
Z Borlína, 23. srpna. Od vůdce něme-
ckého oddělení v Pekině hr. Sodena, který měl
na starosti ochranu německého vyslanectva po
čas oblehání vyslanectev, došel telegram, ve
kterém se oznamuje, že z 50 mužů německého
oddělení za oblehání padlo 11 a 15 bylo raněno
lehce a 1 téžce.
Z Petrohradu, 23. srpna. (C.-B.) Dle
telegrafické zprávy, již generál Lenevič 13. srpna
s Čífu zaslal ministru války, byli to ruští
vojíni, kteří v noci ze 13. na 14. srpna
o 2. hodině z půl noci podnikli útok
na východní bránu Pekina poblíže
průplavu, první vnikli do Pekinu
a vztýčili ruskou vlajku na hradbách
pekinských.
Bombardování trvalo po 14 hodin. Velite
předvoje, generál-major Vasilevskij a plukovník
střeleckého sboru Modl v čele svých vojínů
vystoupili na hradby Pekina. Ruské vojsko
samo se zatarasilo v Pekině, zatím co Čínané,
kteří měli obsazenu hvězdárnu a jiné věže, s
zdí pekinských tak dlouho udržovali křížovou
palbu proti ruskému vojsku, až pěchotou a délo-
střelectvem ruským byli vytlačeni ze své po-
sice. Generál Vasilevskij, plukovník Modl, 5 dů-
stojníků a 120 vojáků bylo zraněno, plukovník
Antikov a 20 vojínů zabito. Vojska spojene-
cká podnikla útok na ostatní brány pekinské.
dobyla jich téhož dne a vnikla do města
Čínská vláda dala se na úlěk. Vyslanectva
byla v těžkém postavení; denně docházelo
k přestřelkám, jmenovitě v posledních dnech
útoky se zdvojnásobily a způsobily v den do-
bytí Pekina všem vyslanectvům ohromnou škodu.
Ve vyslanectvu ruském 5 lidi zabito a 20 ra-
Z Berlína, 23. srpna. (C.- B.) Z ochran-
ného sboru německého v Pekinu bylo usmrceno
11 mužů a 16 raněno, z nich 1 těžee.
Z Berlína, 23. srpna. Wolffova kan
celář oznamuje: Přes Čifu došla prostředni-
ctvím německého konsula v Tiencinu depeše
z Pekinu, datovaná ze dne 14. t. m., v niž
tento podává o obsazení Pekina stručnou zprávu,
souhlasnou s ostatními zprávami předchozími
Dodává v ni, že obyvatelstvo Pekina samotné
chovalo se k obsazení města lhostejně,
Z Haagu, 23. srpna. (C.-B.) Dle úřadní
zprávy nizozemský vyslanec v Pekinu Knobe
lehce raněn.
Z Říma, 23. srpna. (C.-B.) Dle úřad
ního sdělení byli při obraně vyslanectev v Pe-
kině z italského ochranného sboru raněni po-
ručík Tavlini a 6 mužův. O císařovně vdově
není zpráv. Všechen personál vyslanectva jes
zdráv. Loď »Elba« poslána do Šanchaje.
#15
alto_textblock
#15
něno.
#16
alto_textblock
#16
Diplomacie.
Z Londýna, 23. srpna. Ranní listy
oznamují z Washingtonu: Americká o
#17
alto_textblock
#17
pověď na návrh Lihunčanův, by byla zvolen
komise k uzavření míru, činí dva požadavky
1. že musí býti dokázána existence čínské vlády
která by byla způsobilou, aby nynějším bouřím
učinila konec; 2. bude-li nepřátelství zastaveno,
byla by americká vláda ochotna uzavříti z Li-
hunčanem čestný mír. Ve vládních kruzích se
tato odpověď vykládá v ten smysl, že císař nebo
císařovna musili by se vrátit do Pekina dříve,
nežli by vyjednávání s Čínou bylo zahájeno.
Zatím však musilo by prý americké vojsko v Pe-
kině zůstati a v čas potřeby býti sesíleno, kdyby
toliž nepokoje trvaly dále. Generál Chafee za
slal depeši, ze které vysvítá, že v Pekině jest
zmatek a že tam není žádné vlády, se kterou
by se mohlo vyjednávati. Jak se proslýchá, bylo
generálovi nařizeno, aby podal zprávy o tom.
zdali by bylo radno zneuctiti císařské hroby
mandžurské. Očekává se toliž, že podobný ná
vrh učiní Anglie.
Z Londýna, 23. srpna. O událostech
v Pekinu před osvobozením vyslanectev ozna
muje pekinský dopisovatel »Morning- Postue
»Dne 12. t. m. navrhlo ministerstvo zahranič-
ných záležitostí svolání konference za příčinou
uzavření míru. Zatím však nebylo povoleno
žádné příměří. Na obou stranách neměl nikdo
plnomocenství k vyjednávání. V této noci bylo
na nás nejdéle stříleno. Střelba trvala dvanáct
hodin. Dne 13. t. m. žádalo ministerstvo čínské,
aby bylo omluveno, že se nezúčastnilo konfe
rence, ježto jeho členové byli příliš zaměstnáni
Později oznámilo, že zakázalo Číňanům střilet
na vyslanectva. Kdo by se tomuto zákazu pro
tivil, bude prý postaven před válečný soud. Ale
téhož večera bylo na nás střileno prudčeji než
kdykoliv jindy. Mnohé střely padly až do vysla-
neetva. Dne 15. srpna podniklo 15.000 Ameri-
čanů útok na císařský palác v Pekině a dobylo
čtyř vnitřních dvoru. Americká vlajka vlaje nad
císařskou obilnicí. Američané měli 6 mrtvých
20 poraněných. Dvůr prehl již dne 13. srpna
na západ. Císařská banka byla vypleněna.
Z Berlína, 23. srpna. (C.-B.) »Wolffov
kancelář« sděluje: Návrh místokrále Lichunčana,
v němž žádá, aby ilined odvoláno bylo vojsko
spojenců a aby začlo se vyjodnávati o mí
zodpověděn byl německou vládou v ten smysl,
že nemůže v nijaké vyjednávání vstoupiti, ježto
Lichunčan není od Činy s dostatek k tomu splno
mocněn.
Z Brusselu, 23. srpna. Vyjednávání vel-
mocí o další akci v Čině, děje se o těchto před-
mělech; 1. Nejpřísnější potrestání prince Tuan
a všech členů ministerstva, kteří podporoval
boxerské povstání. 2. Sesazení císafovny-vla-
dařky i císaře Kvansu, který má státi prozatím
pod evropskou kontrolou. 3. Konečně dočasné
vojenské obsazení Pekina a jiných míst, aby
zjednán byl klid.
#18
alto_textblock
#18
V Mandčursku.
#19
alto_textblock
#19
Z Petrohradu, 23. srpna. (C.-B.) »Pra
vitělstvennyj Věstník« sděluje: »Dle telegrafick
zprávy generala Grodekova ze dne 20. t. m
opustil general Rennenkampf 16. t. m. průsmyl
malého pohoří činganského a pronásledoval ne
přítele až do Sjavaně a dorazil dne 17. t. m
z uo ntenuucto. To srastnycn poryckáchr s ne
přítelem přitrhla ruská jízda z Karokčanu ne
nadále ku městu Mergen, načež délostřelectvo
zahájilo palbu ze dvou děl na pevnost obsazenou
pěšáky. Poboji asi hodinu trvajícím byl Merger
téměř beze ztrát dobyt. Nepřítel byl pronásle
dován a utrpěl značných ztrát. Tři škadroný
zmocnily se v boji tři nepřátelských děl, pozděj
ještě odňali nepřiteli 8 děl, 700 pušek, zbraně.
náboje a zmocnily se ležení. Jedna škadrona
pobila při pronásledování přes 150 Číňanů. Pe
chota a jízda vtrhly do Mergenu.
Sbor Rennenkampfův během 12 dní vy
pudil nepřítele z krajiny mergenské a zmocní
se 20 děl. Ruské vojsko utrpělo ztrátu 2 dů
stojníků a 112 kozáků zabitých a 3 důstojníků
30 vojinů raněných.
#20
alto_textblock
#20
Operace spojencův.
Z Washingtonu, 23. srpna. (C.-B.) Ad-
mirál Remey telegrafuje ze dne 20. t. m.
6. amerieký pluk a asi 400 Britův a Japone
rozprášilo včera ráno asi 8 mil od Tjencina
1000 boxerů. 100 Čiňanů bylo raněno.
Z Berlína, 23. srpna. (C.-B.) Wolffov
kancelář oznamuje: Druhý admirál lodstva kři
žáků sděluje z Taku ze dne 20. t. m.: Velite
»Herthy« Hecht přibyl 18. t. m. ráno s od
dílem svým do Matu; o polední nastoupen po-
chod dále k Pekinu. Nízký stav vody stěžovnl
pochod. Prapor Madašův dosáhl 18. t. m. veče
po velmi obtížném pochodu Jancunu.
#21
alto_textblock
#21
Vrchní velitel hr. Waldersee.
Z Paříže, 23. srpna. Jak »Gauloise
oznamuje, bude podplukovník Marchand členem
mezinárodního generálního štábu, t. j. bude ná-
čelníkem skupiny osmi důstojníků, která fran-
couzskou vládou přidělena štábu hr. Walderseea.
Každá z účastněných velmocí vyslala stejný počel
důstojníků. Cinnost Marchandova a jeho sou-
druhů bude prý tvalým pojítkem mezi vrchním
velitelem a jednotlivými sbory armádními. Lis
k tomu dodává, že gen. Voyron při svém od
jezdu o tomto novém vojenském opatření ne
věděl.
Dle »Matinu« bude be dlivě uvažováno, ne
má-li funkce náčelníka generálního štábu pře-
nesena býti na některého francouzského generála
divise. Generál Negrier bude prý vyzván, aby
důležitou funkci tuto převzal. Prozatím však jde
prý jen o pověst.
#22
alto_textblock
#22
V Šanch aji.
Z Kolína n. R., 23. srpna. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) »Köln. Zig.« oznamuje z Be
lina: Ježto také Japonsko odeslalo do Šan-
chaje válečné loďstvo s vojskem, budou nyní
všechny spojené mocnosti na ústí řeky Jangce
vojensky zastoupeny. Francie a Anglie nařídily
současně vysazení vojska na břeh v Šanchaj
na ochranu svých přislušníků, kdežto Německo
od toho zatím upustilo. Kdyby bylo nutno uči
niti další opatření, musil by každý národ svými
vlastními prostředky pečovati o ochranu svých
příslušníků. «Köln. Ztg.« obrací se rozhodne
proti požadavku, aby Německo zmocnil
se na ústí řeky Jangce nového území.
Z Paříže, 23. srpna. (C.-B.) Francouzský
konsul v Šanchaji telegrafuje dne 20 t. m
Město jest klidno. Vojska francsuzská vysa zene
#23
alto_textblock
#23
beze všech obtíží na břehy francouzských osad
a přistání toto způsobilo velice dobrý dojem. —
Francouzský konsul z Hankau telegrafuje dne
22. t. m.: Dne 20. t. m. učiněn pokus zapálit
francouzskou celní budovu; byl však zakro-
čením místokrále zmařen. Hlavní původci zlo
činu byli zatčení a dva vinníci sťati. Zabave-
nými při tom listinami zjištěno, že jedná se
spiknutí a tajné spolčení .
Ze Šanchaje, 23. srpna. Reut. kancelá
sděluje: Před Šanchajem a Wusunem kotví
celkem 27. lodí vojenských s úhrnnou posádkou
7000 mužů. Má připlouti ale ještě více lo
vojenských. Dne 21. t. m. byl Šanchaj na
oslavu pádu Pekina osvětlen. V Honkonu událo
se několik případů žhářství. Obyvatelstvo nent
však znepokojeno,
#24
alto_textblock
#24
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#25
alto_textblock
#25
K situaci.
Z Vídně, 23. srpna. Dnes konala se
ministerská rada, jež trvala asi dvě hodiny
V kruzích dobře zpravených o úmyslech
dra. Körbra pohlíží se na nastávající akci
jeho s největší skepsí. Zdá se, že vlá da
sama si od svého podniku nesli-
buje valného úspěchu. Pochybný
výsledek příštích kroků vládních jest pocho
pitelný a vysvětlitelný již proto, že vláda
z obavy před Němci a z ohledu na ně ne-
chce se odhodlati sáhnouti k jedinému pra-
vému prostředku na uzdravení vnitřních po-
měrů, nýbrž že opět zkusiti chce své štěst
s pouhým mastičkářstvím. Že z okolí vlád
ního se prohlašuje, že není zamýšleno jakés
jednání se stranami, nýbrž že vláda vejde
toliko ve styky s vůdci stran a to pouze z
tím účelem, aby si prý zjednala jistoty o tom
zda za jistých podmínek by se
mohlo očekávati, bude-li parla-
ment práce schopným, svědčí právě
o chudosti a hubenosti vládního programu-
V tom spočívá jakási předtucha, že také
tento pokus bude marný. Pro nás znamená
ostýchavost dra. Körbra vlastně jeho doznání.
že to, co hodlá podniknouti na odvrácen
české obstrukce, bude s těží asi po-
stačitelno, a že to, co učiniti
chce, nemůže českým poslancům
býti předpokladem k upuštěn
od obstrukce. Ze všeho bázlivého, ne
jistého a chabého jednání vlády, jakož i ze
zpráv, které o vládním arkanu pronikly do
veřejnosti, dá se jistě napřed předpovídat
že dr. Körber stane zrovna tam, kde skon-
čili dráhu svou Badeni, Thun, Gautsch a Clary.
V politických kruzích čím dále tím více
upevňuje se dojem, že vláda jest si sama
vědoma bezvýslednosti svého pokusu a že
vlastně spíše jde o to, ukázati opětně ne
možnost uspořádání poměrů parlamentních.
nezli o opravdový nadějný pokus chorobu
parlamentu vyléčiti. Tato domněnka opírá se
také o zprávy, že byly učiněny veškeré pří-
pravy nejen jpro rozpuštění parlamentu.
nýbrž i pro různě oktrojírky. Bude-li pro-
vedení opatření těch ještě úkolem dra.
Korbra, je ovsem více nezli pochybno. —
Z Vídně, 23. srpna. »Wiener Teg
blatt« píše o situaci: »Vládní akce opět
uvízla. Ohlašované porady chef
kabinetu s vůdci stran, jsou —
jak se z informovaných kruhů sděluje —
odročeny. Vláda hodlá — jak se praví
— jen zjednati si nějaké »vysvětlení«.
I o svolání říšské rady na konec září nebo
počátkem října nebylo ještě učiněno konečné
rozhodnutí. Bylo-li by pravdivým, jak se sděluje.
že politická akce počne teprve asi za dvě ne-
děle, je na snadě domněnka, že vláda v posled-
ních dnech nabyla zkušeností, že ještě
nenadešel psychologický moment k vyjedná-
vání, kteréž vláda očekávala od posledni
cesty předsedy ministerstva do Išlu.
S důrazem se vyvrací dnes zprávyo
brzkém zřízení druhé české university.«
Z Vídně, 23. srpna. Dolnorakouský
sněm sejde se koncem září nebo začátkem
října k usnešení o zemském rozpočtu na
r. 1900, který dosud nebyl vyřízen
Z Vídně, 23. srpna. Místodržitel hr
Coudenhove měl za svého pobytu ve Vídni
poradu též s ministrem financí drem
Böhm-Bawerkem a ministrem vyučo
vání drem. Hartlem.
Z Vídně, 23. srpna. K vyjednáván
vlády s vůdci stran za příčinou svolání říš
ské rady píše »Grazer Volksblatt«
»Pokusy dra Körbra neměly dosud žádného
štěstí, a bohužel zdá se, že i tentokrate
budou nejlepšímí proroky ti, kdož předpoví
dají nepřiznivý výsledek. Dnes nejsou ve
skutečnosti vyhlídky na svolání říšské rady
příznivy. Přes to domníváme se, že říšská
rada svolána bude, aby pak po zcela krátké
zkoušce konečný osud svůj zvěděla.«
List připojuje pak k tomu výzvu, aby
oktroyováno bylo všeobecné právo hlasovac
pro volby do rady říšské.
#26
alto_textblock
#26
Ještě jedna řeč Viléma I.
Z Kolína n. R., 23. srpna. »Kol.-
nische Zeitung« uveřejňuje z listu jednoho
důstojníka řeč, kterou měl císař k důstojní-
kům, odjíždějícím do Číny. »Císař se vyslovil.
že vojínům nastává vážná cesta, jejíž ná
sledky jsou nedozírně. Možná, že sto
jíme před začátkem války mez
východem a západem. Tento postu-
puje svorně. Spojili se tu národové, kteři
zdánlivě stojí proti sobě nepřátelsky. Čínan
je povahy zbabělé, jako pes, avšak lstivý
Setřte nepřátelského obyvatelstva, jednejte
však bez milosti s těmi, kteří proti vám se
postaví se zbraní v ruce.e
#27
alto_textblock
#27
Britské vojenství.
w. Z Londýna, 23. srpna. Listy trpkým
komentáři provazejí kritiku lorda Wolseleye
o britském vojenství. (Viz » Pol. zpr. zahran.e
ve včerejším čísle. Pozn. red.) »Times« praví
řekl-li kdysi Wollington, že bifva u Waterloo
vyhrána byla na hříštích etonských, že lz
nyní říci, že bítva u Colensa byla na bříš-
tích těch prohrána. »Daily News« navrbuje
žertovně, aby po ukončení války
byl burský generál Devet pozván
do Londýna, by učil anglické d
stojníky taktice
#28
alto_textblock
#28
Až do konce listopadu?
er. Z Paříže, 23. srpna. Dle »Rap-
pelu« generální komisařství světové výstavy
pařížské uvažuje o tom, neměla-liž by vý-
stava světová zakončena býti až v poslední
den listopadu na místě 5. listopadu, jelikož
i dle nejpříznivějších výpočtů zbude 5. listo-
padu z vydaných 65 millionů tiketů ještě
asi 25 millionů nepoužito. Vystavovatelé mu-
sili by ovšem s prodloužením výstavy sou-
hlas projeviti.
»Temps« oproti tomu popírá úmysl vý-
stavu prodloužiti: většina budov výstavních
ostatně neodolala by prý bez velkých škod
drsnému počasu ročnímu.
#29
alto_textblock
#29
Francie a Německo.
n. Z Berlína, 23. srpna. Množí s
řady listů, kteréž doporučují, aby upustil
se z ohledu na citlivost francouzskou od le-
tošních výročních oslav vítězství sedanského
a to z uznání za sblížení, kteréž vláda
Waldeck-Rousseauova s Německem vyhle-
dává a za souhlas její se jmenováním hra-
běte Walderseea.
Kladení základního kamene k pomníku
na oslavu vítězství u Lipska, nad Napoleo-
nem I. dobytého, zúčastní se dne 18. října
nepochybně jen Vilém II. a král saský. O
hromadného účastenství knížat německých
bylo prý rovněž upuštěno.
#30
alto_textblock
#30
Telegramy korresp. kanceláře.
#31
alto_textblock
#31
Ke sporu bulharsko-rumunskému
Ze Srědce, 23. srpna. Ač noviny obou
táborů počínají si výbojně, nevěří nikdo do
opravdy, že by došlo k válce. Domněnky
podobné úplně rozptýlí zpráva o cestě krále
Karla do lšlu a knížete Ferdinanda do Wil-
helmshöhe; Ivančev prohlásil výslovně, že
Bulharsko si přeje míru.
Z Bukurešti, 23. srpna. Jak zdejší
vládní kruhy ujišťují, má prý rumunské mi-
nisterstvo bohatý písemný materiál, dle ně-
hož prý bulharské vojenské osoby stále byly
v čele makedonského výboru a stojí prý
nyní a pracovaly prý na instrukcích, kteréz
byly udíleny k vydírání peněz a politickým
vraždám. Rumunská vláda konstatuje také,
že členové dotčeného výboru teprve před
několika dny vystoupili z armády, když totiž
rumunská vláda počala činiti výčitky. K těmto
osobám patřili prý zejmena předseda, místo-
předseda a tajemník výboru makedonského.
Z Londýna, 23. srpna. Ve článku, vě-
novaném sporu bulharsko-rumunskému, od-
suzují »Times« jednání vlády bulharské. Je
prý důvodnou obava, že jak bulharská vláda,
tak i kníže osobně nemají odvahy, aby vy-
stoupili proti terrorismu ve Srědci. Politické
vraždy patří prý bohužel k tradicím bulhar-
ským, ale nikdy nedály se tak často a bez-
trestně, jako za nynějšího knížete. »Times«
vyzývá velmoci, by chránili mír před četou
spiklenců, kteří prý se dají s těží od anarchi-
stických vrahů rozeznati.
Ze Sofie, 23. srpna. (C.-B.) Včera
přikázáno návěštími nárožní mi,
aby záložníci hlásili se u evi-
denčních úřadů. Opatření to není al
přípravou k jich svolání, nýbrž znamená
kontrolu, každý rok vykonávanou.
#32
alto_textblock
#32
Mor v Cařihradě.
Z Cařihradn, 23. srpna. (C.-B.) Na
lodi »Niger«, jež připlula z pobřeží syr-
ského, onemocněl 14letý jeden Armén mo-
rem. Loď odplula opět odtu d.
#33
alto_textblock
#33
Ze Štokholmu, 23. srpna. (C. - B.y
Král Oskar přijmul úkol rozhodčího ve sporu
stran odškodného za škody způsobené Něm-
cům, Američanům i Britům na ostrovech
Samojských za posledních nepokojův.
#34
alto_textblock
#34
Národní hospodář.
#35
alto_textblock
#35
Krajinská výstava v Kutné Hoře.
VII.
(Původní zpráva.)
V Kutné Hoře, 23. srpna.
Hospodářské stroje a přístroje.
Franzl a spol., továrna na stroje, vodovody a
čerpadla v Roudnici n. L., 3 patentní excentrové
stroje na řezanku, patentní posunovací stroj na ře-
zanku, šnekový stroj na řezanku, větrný mlýnek na
obilí. Červinka František a spol., v Praze-
Bubnech, Červinkův secí stroj »Triumf«, Červinkův
původní žací stroj soustavy Woodovy. Zelenk a J
strojník ve Villmově, 4 mláticí stroje, 2 řezačky.
2 čisticí mlýnky, 2 žentoury, 2 menší hospodářské
stroje. Dvořák František v České Svratce
u Hlinska, 1 mlátičku žentourovou, 1 čisticí mlýnek
na obili. Pašek Karel, továrna na vodovody,
pumpy a větrné motory na Smíchově, větrný motor,
různá čerpadla. Zikmunda M., zkoušený pod-
kovář v Golčově Jeníkově, pluhy a bráry. Že-
1ezný Josel, kovář v Čáslavi, 4 železná ru-
chadla. Motýčka František v Přelouči, 1 že-
lezný pluh. Olexa Čeněk, strojník v Podbo-
řanech u Čáslavi, 1 mlátičku žentourovou s čisticlm
přístrojen, 1 mlatičku ruční, 1 čisticí mlýnek, 1 ře-
začku, plot železný, hrobní zahrádku, různá sfta
Zima Václav, továrna na hospodářské stroje
v Opočně, patentní mlýnky, šrotovník zentourový,
čisticí mlátička, mlátičku s vytřásadly, 2 kryté žen-
toury. Červinka syn v Ostrově p. Brandýs n. O.
plečky a vyorávace na řípu, pluhy, brány. Knapp
Josef a Karel, závod na měděné a kovové zboží
v Kolfně, pařák na brambory a píci, ventil brýdo-
vody a koleno z bessemerské ocele (tepané). Bureš
Váelav, továrna na pluhy v Kotině, kollekci
pluhů jedno-, dvou- a tříradlicových. Vacek
Karel, továrna na pluhy v Lysé n. L.. 3 pluby
dvouradličné, čísla 3. 4. 1 pluh tříradličný a ocelo-
vými tělesy. 2 pluhy jednoradličné, 1 vyorávač na
řípu, plečku a kypřič. Klement J. v Hrobcích
u Roudnice, čerpadla řetézová, stříkačku pojizdní
i stabilní, kruhače řípy a brambor, rozstříhavace.
Sack Rudolf v Praze, Františkovo nábřeží, v za-
stoupení firmy The Plano M. F. Gd., Chieago
U. S. A., plečku Junior Planet, žací stroje
»Řipper«, pohrabovač, pluh s reservy, pluh tří-
radlicový s přeménou ve čtyřsecí stroj. Šulda
Josef, strojník v Mnichově Hradišti, 1 modelí leža-
tého žentouru s řemenicí, model žentourové mlá-
tičky s kuličkovými ložisky, model soustruhu.
Dobrý Ajn tonín, hospodářská strojírna v Dolním
Cetně, 3 ledkovací stroje, mláticí stroj žentourový,
čisticí mlýnky, fukary, řezačky, patentní trojspřežní
váhy. Kunz Antonín v Hranicích na Moravě.
větrný motor, různá čerpadla a j. Kaub Jo set
továrna hospodářských strojů v Domažlicích, čisticí
žentourovou mlátičku, mláticí stroj. 3 řezací stroje.
Vojtíšek František, strojuík v Zásmukach,
3 čisticí mlýnky, 3 řezačky, mandl na prádlo, 2 má-
selnice, 2 medomety. Bohata Karel, kovářv
Zásmukách, 1 pluh jednoradličný, dvouradličný až
tříradličný, 1 obrtlivý, 1— 3dílné železné brány