#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
11. května 1900. Císlo 129.
#4
alto_textblock
#4
Hlasovápí dle jmen se koná dále.
Posl. Kletzenbauer: Ne, podvodu n
lidu se nedopustím.
Když byla všechna jmena přečtena, po-
vstává místopředseda dr. Žáček,
který předsedal, a prohlašuje: při
hlasování dle jmen hlasovali 3 pá-
nové sno, 86 ne. Je tedy přítomno
celkem 89 pánů poslanců, a sněmovna
je k usnášení nesehopna. (Hlučný, dlouho-
trvajíet potlesk u Čechů. Bourlivý odpor a hluk
v levo.)
Mistopředseda dr. Žáček: Každý přítomný
poslanec je povinen hlasovati. Bylo jich tedy 89.
Protože sněmovna není k usnášení
sehopna, prohlašuji schůzi za skon-
čeníu. Přišti schůze bude ve čtvrte k dne
17. t. m. (Dlouhotrvající velký hluk a křik
v levo. Velké pohnutí v celé sněmovně.)
Konec schůze o 2. hodině.
. v
#5
alto_textblock
#5
Ve příčině sčítání lidu r. 1900 pod
posl. Doležal v předvčerejší schůzi následujíe
dotaz ku vládě
Na základě zákona ze dne 29 březnía 1869 č 6
ř. z. má 31. prosince t. r. opělné sčítání lidu pře
sevzato býti. Jak jsem již v 18. schůzi tohoto zase-
dání dne 23. listopadu 1899 při projednávání svéh
pilného návrhu, sčítání lidu v r. 1900 se týkajícího
vylíčil a uvedením četných skutečných v dálostí, kte
z levé strany této sněmovny vyvráceny nebyly, tak
dokázal, konala se při posledním sčítání lidu počítá
ním řeči obcovací největší neplecha.
Příslušníci našeho národa a jiných slovanských
kmenů, kteří v německých městech žili, u c. k. vojsk
a různých úřadů ustanoveni byli, zanešeni do sčíta-
cích listin s obcovací řečí německou a sice z toho
důvodu, že prý ve městě s většinou německou, mus
této řeči užívati; u vojska a úřadu pak poukazován
na německou služební, po případě úřadní řeč.
Z těchto důvodů byla také ve mnohých přípa
dech provedena neoprávněná korrektura, když ně-
kteří vzdor nátlaku mateřskou řeč příznali. Po pro
vedeném sčítání ale věc obrácena a ve statistických
výkazech udělána z řeči obcovací národnost.
Takto na Ialešném základě zbudovány chybn
výsledky. Tohoto naprosto nesprávného maturiálu
chce nyní také vláda k eíli utvoření jednojazyčnýci
soudních okresů použíti, následkem čehož mnoh
okresy se značnými českými menšinami, za německé
prohlášeny býti mají, proti čemuž se co nejrozhodnějo
ohraditi musíme.
Vládou právě předložený zákon jazykový podáv
nejlepší důkaz, jak nezbytné třeba jest, aby při na-
stávajícím sčítání lidu nebyla počítána obcovací.
nýbrž mateřská řeč a aby byla věasně učiněná vhodná
opatření, by nikdo terrorismem od svobodného při-
znání mateřské řeči zdržován býti nemohl. Že se na
straně německé na opakování násilí z roku 1890 opět
pomýšlí, to doznal dr. Funke na sněmu královstv
českého dne 23. dubna 1900 výslovně, an pravi
Čechové v uzavřeném německém územ
nesmí se ku své národnosti přiznat
a pakli v tom vidíte terrorismus, tn
vám pravím, že jej opět provozovati
budemel
Zde je surové znásilňování otevřeně přiznán
a proto nastává vládě povinnost, tento brutální úmys
zmařiti a národní menšiny v ochranu vzíti.
K dotazu učiněnému v té příčině na sněmu
království českého odpověděl p. místodržitel v se-
zení dne 5. května t. r.: »že olázka, zda obcovac
čili mateřská řeč sčítána býti má, se bedlivě stu-
duje, že ale teprve při konečném stanovení formu
lářů rozhodnuta bude. Co se obhájení svobody p
vyplňování rubrik týče, že bude učiněno opatření
aby okolnostem příměřeně se tak státi mohlo. « —
Tato odpověd pana místodržitele neposkytuje
žádnou záruku, že německé násilí znemožněn
bude, nebot Němci budou opět tvrditi, že Čeeh
v Mostu, Teplici, Liberci atd. žijící »okolnostem při-
měřeně« němechou řeč jako obcovací zapsati má.
poněvadž většina tamního obyvatelstva německá
jest. Tím by se laké správného národnostního pro-
centa nedocílilo a nešvar, námi káraný, by se opa-
koval zase.
Následkem toho činímne dotaz.
»Je c. k. vláda ochotna, do tiskopisů pro sčí
tání obyvatelstva místo rubriky »řeč obcovací« rubriku
s označením »řeč mateřská« vřadíti a národní men
šiny před každým nátlakem a znásilňováním chrá
nit, by svohodně řeč mateřskou přiznati mohly ?
#6
alto_textblock
#6
Politické zprávy domácí.
#7
alto_textblock
#7
V Praze, 10. května. (Slovans k
hlasy o české obstruke i.) Polské listy
sloužící kolu polskému, jsou ovšem proti ob-
strukci, zahájené na říšské radě českou dele
gaci. V obstrukci nevěřily do posledkí chvile
i nyní, když obstrukce se již provádí, snaží se
českou delegaci přiměti aspoň k tomu, by. svo-
lila ke zvolení jazykového výboru, v němž pr
za pomoci pravice jazykové osnovy pro Čech
a Moravu mohou býti upraveny dle spravedli
vých požudavků českých: Kdyby všsk Něme
nepřistoupili na takové změny a zmařili jich
přijeti svou obstrukcí, padla by ovšem vina na
ně a ne na Čechy. V tom smyslu píše »Czase.
tak se vyslovuje v obšírné stati také dnešní
»Ruch katolický«. Nemíníme pouštěti se na
tomto mistě v úvahy, na kolik by změny ve
vládních osnovách mohly uspokojiti českou de
legaci, ale máme za nutno upozorniti na věe,
kterou listy stančikovské úplně spouštějí se
zřetele. Všechny polské listy pokládaly říšskou
radu ješťě do loňského října za nekom petentní
k řešení jazykových otázek pro jednotlivé ko-
runní země. Dnes, pokud běží jen o Čechy
Moravu, kompetenei tuto připouštějí a nutkaj
poslance české, aby ji také uznali. Jediný » Glo
Narodu« héjí důsledně i v této otázce autonomi
zemskou a odpírá říšské radě právo, stanovi
úřadní řeč v jednotlivých korunních zemích
»Glos Narodu« uvádí i důvody čistě haličsk
když píše: »Dr. Pacák vyslovil se v otázce ja-
zykové proti kompetenci říšské rady. Jest to
stanovisko, na němž museji stát i Poláci, n
ehtějíli se zpronevěřiti zásadě autonomní a ne-
chtějí-li Halič uvésti v nebezpečí, že i pro n
bude vydán nový jazykový zákon. Neboť v tom
případě byli by polští poslanci úplně osamoceni
a bezradní, kdyby se Čechům zlíbilo, odplatiti
jim rovným za rovné a vziti ve svou oehranu
požadavky haličských Rusů. Polští poslanci roz-
hodně nemohou dopustiti, aby se zákony ná-
rodnostní schvalovaly říšskou radou.«
»Glos Nar.« vzhledem k tomu přiznává, že
Čechové nevedou nynější zápas na říšské radě
jen za svou věe, nýbrž že touže zbraní, kterou
hájí práva česká, hájí současně také práva všech
ostatních národů slovanských. »Česká obstrukc
— končí krakovský list — jest protest proti
ponižování důstojnosti státu a proto s hledisk
nejvyšších státních zájmů jest skutkem spásným
a povznášejícím. Tak bude pochopena i v našt
zemi a ospravedlněna.«
Orgán liberálních Slovinců »Slovenski Na-
rod« hledí mnohem střízlivěji na vládní před-
lohu o druhém železničním spojení Terstu s
severem říše a nevidí v případné české obstrukei
proti investičním zákonům nijaké zkr acování Jiho-
slovanů, poněvadž od slibu k vystavení dráhy
#8
alto_textblock
#8
je v Rakousku hrozně daleko. »Čechové — píše
»Sl. Nar.« — se domnívají, že železniční před-
loha jest jen záminkou, aby říšská rada povolil
vládě 500 millionů, poněva dž není úmyslem
vlády železnice vystavěti ihned. Tuto domněnku
potvrzuje okolnost, že vláda si přeje, aby s
ji odhlasovalo ihned eelých 500 millionů, několi
zásadou ústavní vlády je, povolovati výdaje jen
na jeden rok. Podezření, jež vzniklo při vládní
žádosti, aby se jí povolily najednou všechny pe-
níze, stává se odůvodněným i tím, že se pro-
jektované železnice začnou stavěti teprv po ně-
kolika lotech a že tedy dnes na ně peněz ještě
není třeba.«
»Mor. Orl.« srovnávajíc Körbrovy jazykové
předloby s německým svatodušním programem
shledává v nich nápadnou snahu, vyhověti ně-
meckým požadavkům. Pokud pak se týče po-
žadavků českých, prohlašuje předlohy vte
formě, jak jsou podány, za nepřij a telné
»V Čechách — píše »Mor. Orl.« — rozšiřuj
územní princip až na úkor správnosti soudníh
jedná sí, zavádějíce tlumočníky a zrušujíce i na-
řízení Stremayrovo, jež po dvacet. letéi byl
v nerušené platnosti a pro nás znamená nej
krajnější mez ústupkův, na Moravě přisuzuj
jazyku menšiny velká nepříslušná pri ilegia, o-
kazujíce jazyk velšiny k úloze Popelk,v
službě vnitřní. Mají-li se tedy tyto předl ohy
státi zákony, jst nezbytno, aby podrobily se
nejdůkludnějším změnám. Jinak o ohati jer
archi nešť stn ch pokusův o řešení otázk
#9
alto_textblock
#9
jazykové.-
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10. kyětná.
Z Černé Hory.
Na Cetyni, 4. května. (Pův. dopis »N. L
Dnes slaví Černá Hora 40leté panovnické jubi
leum svého knížete. Národní hlaváři z celé země
již od několika dní sjížděli se, na Cetyň, aby
v den jubilen gospodáru blahopřáli a byli jeho
hosty. My pravoslavní slavíme dnes svátek sv.
Jiři, jenž je »krsno ime« knížecího domu Potro-
vičů Njegošů. Kníže Nikola každý rok svátei
světí po starodávném národním obyčeji, zucho-
vavšímí se ještě z dob pohanských, kdy každ
slovanský dům měl svého »pana« — boha
ochrance. Za obědem kníže bavívá se se svými
hosty, rozmlouvá s nimi o hospodářství, úrodě.
o stavu na hranicíeh, o položení národa srb-
ského a národů slovanských, neboť osud jieh
všech živě dojímá každého poněkud uvědomě
lého Černohorce. A konec bývá vždycky: a
gospodáru, kdy poručis vstáti k vojně? My se
již nikterak nemůžeme na útrapy ujařmeného
Srbstva dívati.« Kníže po každé krotí bojovný
zápal svých Černohorců řikaje, že ještě neuderila
hodina.
Nevím, co jim odpovi tentokráte, až s
budou dotazovati, nadešla-li již hodina. Každo
z nás cít, že se kolem nás něco velkého stroji
něco, co aspoň pro počátek soustředí se kolem
Albanců.
Ze spolehlivého pramene se dovídám,ž
sultan svolal všechny albanské hlaváry od Skadru
do Soluna ke schůzi, která se konati bude
v Prištině na Kosovu. K umístění jich připra-
veno je 300 domů. Mezi Albanci mluví se
účelu té schůze všelicos. Mnozí, uznávajle
v duchu, že sultan nemá příčiny mazlitis
s nimi, chovají podezření, že na ně ličí past
sejdou-li se na jeho pozvání, že badou zjímán
a odzbrojení. Druzí naproti tomu jsou přesvěd
čeni, že sultan jest Albancům nakloněn jako
svým dětem, že je má za nejvěrnější své pod
dané, jimž vyhoví ve všem, co si zmanou
byť třeba žádali za dovolení, aby směli zrubat
své spolnobyvatele srbské národnost
Z Peči přod 11 dny tajně odputovali al
banští vůdcové Mala Zeko a Zejnil beg. Tako
z Rožaje a jiných míst albanští vůdcové náhl
zmizeli. Je vidno, že před schůzí prištinskou
odbudou si ještě schůzi tajnou.
Jak známo, v Albanii vede se také hor
livá propaganda rakouská a italská. Agenti jim
slibují nic víc a nic míň, než zřízení » Velké
Albanie«. My rozumíme, že je to pouze lákadlo
a že na Albance nebude nikdo více myslit
jakmile vykonají úkol, ku kterému dají se
zjednati nebo najati. S naší strany budiž pouze
v čas připomenuto, že není radno příliš mnoho
mluvit o »velké Albanii«, neboť jsou na Bal-
káně přednější národové, kteří čekaji svého ná-
rodního scelení, a těžko by nesli, kdyby Evropu
jen tak zhola chtěla přes ně přejíti.
Bídná agitace proti osobě knížete Nikoly
zjednává si nyní půdu také v Německu. Pre
nějakým časem berlinský »General-Anzeiger«
uveřejnil dopis z Dubrovníka, ve kterém stálo.
že černohorský ministr vojenství, vojvoda Pla-
menac, neuživá ruské podpory, dávané ročně
na černohorské vojsko, k tomuto účelu, nýbr
knížeti na jeho osobní potřeby. Intrika, jejia
původ je patrný, chce působiti na Rusko, aby
svou podporu Černé Hoře zastavilo.
Litujeme, že se berlinský list k uveřejněn
takové podlosti propůjčil. Dosud jsme si mvslili.
že Němci v risi jsou dbali své vážnosti mez
národy a nejsou s to zahoditi se k vůli intri-
kánu, jenž, nesahaje knížeti po kotníky, chce
ukázati, že aspoň blátem dovede vyhodit až na
jeho hlava. V dubrovnickém dopise »General-
Anzeigru« každé slovo je lež. Ruská podpora
na vojsko nedává se ministru vojenství, nýbra
černohorskému vojenskému velitelství. Podpora
ta obnáší 70.000 rublů ročně. Černohorská státní
pokladna vydává k témuž účelu skoro stejnou
sumu/ V cetyňských kasárnách cvičí se stále
600 mužů. Po čtyrech měsících jiní je vystrí
dávají. Strava, kterou v kasárnách dostávají, je
tak dobrá a hojná, jako snad v žádné armádě.
Vojáci dostávají ráno kávu a k obědu i k večer
po půl kilogramu masa a zelenínu
Aby nepřátelé Černé Hory a knížete Nikol
konečně poznali, jak marny jsou všeliké jejich
úteky a intriky, mohu jim oznámiti, že Rusko
od nynějška zvýšilo svůj příspěvek na
černohorské vojsko na 350.000 rublů
ročně, aby Černá Hora mohla stále
miti pohotově čtyři prapory pra-
videlného vojska řádně vycviče-
ného s důstojníky odborně vzdě-
laný mi.
Záležitost černohorského konsulátu v Pri-
zreně ještě není vyřízena. Ujalo se jí Rusko
a pp. Goluchovský a Kalaj musejí znova síly na-
pínati, aby zřizení konsulátu v Prizreně překazili.
Crapocpó.
#11
alto_textblock
#11
Triumí nacionalistů při obecných
volbách v Paříži.
Marně snaží se vláda francouzská prostřed-
kem listů svých a své telegrafieké kanceláře
»Agence Havas« namluviti cizině neznalé, ja-
koby vitězství nacionalistů bylo velmi skrovné,
marně hledí vzbuditi dojem ten, že při sčltání
hlasů hází libovolně nacionalistické mírné repu-
blikány do jednoho koše s ostatními vládními
mírnými republikány. I některé nejzuřivější drey-
fusovské listy ve Francii i v Německu doznávaji
upřímně porážku své strany. Tak na př. dokonce
i »Berl. Tageblatt«, nejrozhodnější až potud
obránce nynější drevfusardské a kosmopoli-
tické vlády francouzské, v pařížském dopise
svém vyznává upřímně: »Pro ministerstvo Wal-
deck Rousseauoko jest výslédek těchto voleb
nepopíratelné těžkoujrano u. Vzdor
»božímu míru«, jenž byl pro dobu výstavní
uzavřen, může ranou to u zakončiti
život svůj za krátkého květnového
zasedání sněmovny. Nejrozumě jší
bylo by, kdyby š1o dobrovolně.
Populárnosti ve Francii dosíci, v to pan Wal-
deck Roussenu již douřati nemůže a nikdy ()
také potom netoužil.«
Z Paříže píše se nám ještě k výsledk-
voleb obecních:
»Výsledek prvního no pařížských obecních
voleb má pro hlavní město Francie ohromný
význam, který dlužno objasniti. Paříž j. reu-
blikánská a v celku svobodomy lná reptalka.
Obyvatelstvo Paříže má ale též kromě toho
elmi vyvinutý smysl pro rodinu, dbá všec
institcí, které tvoří záruku rodinného ži. ota,
uzavírá elrkevn sňatky, dává své děti kruit a
neodpírá svým mrívým patřičnou čest. Pařížan
j. dále vlastencem, protože je Pařížanem. Oby-
vatelstvu, ktoré se dalo djisté doby různ ými
Listorkami sice unaviti, nikterak ale znepokojiti,
přišla výstava, která znamená příměří, elmi
vhod, tu však nedávno oz, aty se nan vo hlasy
dreyfusovců a oznamvaly, »že to brzy nanovo
začne«. Od onob, olamžiku pozbyla Pařiž
trpělivosti a dokázala javně nedělní volbou, »že-
se akce dreyfusovská opa ovati nesmil-
Ven' ov neodepře zajisté pařížským volbám
svého souhlasu. Obecní tarší jak malých tak
velkých venkovských měst postrádají, ježto jim
obyřejně pouze řešení místních otázek voliči
uloženo, politického ýznamu, I terého paříž ok
městské radě upriti nelze a bylé by proto úpl
zbytodno, rozepisovati so o tom, roč ta neb
ona městská rada na venkově znova byla
zvolena. Venkov zůstane lím, čím byl: vlaste-
neckým a republikánským, Peříž ale s
p staví v čelo význ mného h a u tl,
vy olaného muži, kteří svoď vlas
zbožňují a nedo olí, by došlo pr
osobní zájmy a k vůli ukojen
osobní záští na novo k zahájen
oné kampan drevfusovské, kter
byta pro Francii nanejvýs demoralisující
#12
alto_textblock
#12
zhoubnou.«
#13
alto_textblock
#13
Hlas z Italie o plánech Německa.
»Stampa« (»Gazetta Piemontese«) otiskuje
na úvodním místě článek z péra nejmenovanéh
diplomata o zahraničné politice italské. Diploma
vyslovuje obavy, že bude dříve nebo pozděj
v Terstu vztýčen prapor černo-bílo červený
i varuje Italii, aby se měla na pozoru před
»brutální politikou Německa«. Italie nesml.
radí diplomat, Berlínu důvěřovati, a výstrahou
měly by jí býti už i důvěrné styky německé
vlády s Vatikánem. Diplomat nejmenovaný soudn
proto, že Italie měla prý by se v príštím kon-
fliktu mezi Anglií a Německem postaviti na
stranu Velké Britanie,
#14
alto_textblock
#14
Řemeslnictvu a živnostnictv
#15
alto_textblock
#15
v Praze a okoli.
#16
alto_textblock
#16
Přátelé
Vážná doba volá nás, bychom projevi
veřejně, jak vysoko cenime z jmy n roda
prospěchy našeho stavu. Za tou příčinou svo
lává podopsané komit
#17
alto_textblock
#17
veřejnou
#18
alto_textblock
#18
schůzi živnostnictva
#19
alto_textblock
#19
na den 14. května o půl 8. hod. večei
#20
alto_textblock
#20
do sálu Žoflnského
#21
alto_textblock
#21
s tímto pořadem
#22
alto_textblock
#22
Účel vládní předlehy zákona na
změnu čl. 59. a 60. živnost. řádu
#23
alto_textblock
#23
a čeká obstrukce.
#24
alto_textblock
#24
Dostavie se všichni, bychom vell olepý
projevem dali na jevo smýšlení své ve věc
pro nás tak důležité.
Přístup mají pouze oprávnění řemeslníci
zivnostníci z Prah a okolí. Host jsou vítán
#25
alto_textblock
#25
Svolavatelé
Frant. Kratochvíl, Emanuel Stivín,
mistr zámečnický v Žižkově. knihtiskař a redaktor
»Č. Řemeslníka.
Václav Šmakal,
rytec v Pra ze.
#26
alto_textblock
#26
Jan Šafr
obchodník s uhlim v Praze,
#27
alto_textblock
#27
Denní zprávy.
#28
alto_textblock
#28
Klub českých svobodomyslných
lidových poslanců na radě říšské ko-
nati bude sehůzi kluhovní ve čtvrtek
17. t. m. o 10. hodíně dopolední v míst-
nostech hlubovních. Přítomnost všech
členů je nezbytna. Téhož dne o 9. ho-
dině dopolední sejde se parlamentní
komise klubu.
#29
alto_textblock
#29
— Komedie. »Ze všech stran docházej
zprávy, jak nemile byl německý lid jazykovým
zákony dra. Körbra překvapen.« — Tak píše
vídeňský »Tagblatt« a ostatní listy německé rov-
něž se staví, jakoby Němci skutečně měli pří-
činu k bůh ví jaké nespokojenosti s osnovou,
kterou pan dr. Körber zjednati chtěl národnostní
smír v Čechách a na Moravě, Němečtí nacioná-
lové zejmena dokazují, že je osnova Korbrov
#30
alto_textblock
#30
nepřijatelnou, poněvadž k německým soudům
dosazuje české úřadniky, kteří prý nebudou jen
pouhými tlumočníky, nýbrž i v ohledu věcném
pove lanými zastanci české strany. Je prý známo.
co tak vý úřadník dovede. Kolom něho jako
kolem krystalisačního jadérka bude prý se na-
sazovati češství, až tou měrou vzroste, že stane
se vážnou překážkou volného německého roz-
voje a povážlivým ničitelem němockého rázu do-
týčného města. A což němečtí úřadníci v če-
ském kraji? Ti krvstalisačními jadérky se
nestanou? Nespokojenost německá jde tak
daleko, že hrozí dru. Körbrovi zjevnou
opposicí — obstruovati prý ovšem nebudou-
Hotová komedie, když se ví, že všechno bylo
s Němci smluveno. Ještě odporněji působí po-
krytecké žaloby na předlohu, jež Moravy se (ýká.
V této zemi prý němectví v předloze je velmi
nedostatečně chráněno. Körbrovými jazy kovými
zákony prý se zavádí též na Moravě vnitrní
jazyk český. A třeba že byl obmezen pouze na
vnitřní jednání v záležitostech stran, bude prý
tím přece jen porušeno jednotné úřadovánía
trhlina způsobena v pevnou hradbu, jakou ode-
vždy byla v zemi té naproti úplnému počeštění
německá vnitřní řeč úřadní. Nyní prý dokořán
jsou otevřeny dvéře počešťovacím snahámv
všech úřadech. Těžká rána, která tím Něme-
ctvu na Moravě zasazena, nedá prý se zhojiti
vyhlídkou, že také na Moravě zřízeny budou
jednojazyčné obvody, v nichž táž praxe zave-
dena bude, jako v jednojazyčných pásmech
Čechách. Ale navzdor tomu — a tu komedi
jeví se tím, čím vlastně je — doznává brněn-
ský »Tagesbote«, že dá se o předlohách Kör-
brových velmi dobře diskutovat. Věříme.
pěkně-li Némci se přičiní a budou-li čeští po-
slanci tak slabi a důvěřivi, že v obstrukci usta-
nou, ještě leccos dalo by se v komisích av
plenu na prospěch Němeů v předlohách těch
prosaditi. Jenom že — jak pevně doufáme —
tentokráte Čechové nesednou na lep ani vládě,
ani svým bývalým soudruhům z pravice, dnes
ve trosky povalené.
— Ve Vídni hostmi. Vídeňští antisemité
jsou v různých způsobech skandálů výborně vy-
evičeni. Od té doby, co strana jejich objevila
se ve veřejnosti, ničím jiným vlastně neupoutala
na sebe pozornost, než sprostáctvím a suro
vostmi, které prováděla: buď v zasedací sín
vídeňské radnice, buď v zasedací síni dolno-
rakouského sněmu. Nejinak počíná si též v par-
lamentě říšském. Nezapomenutelné v annáleeh
parlameniního uličnictví zůstanou zejmena scény.
jež udály se v parlamentě mezi touto ctihodnou
stranou, která počíná sklepníkem z trestného
skutku usvědčeným a končí princem, a mezi
Schönereriany a socialními demokraty. Však ve
vřavě, kterou minulý týden ve Vídni způsobii
a při niž, bůh ví proč, hlavně měli namířeno
na dra. Stránského, jako by on byl původcem
obstrukce, houknuto bylo v divokou bouři, jež
zmítala »slavnou sněmovnou« slovo, jež třeba za-
chytiti. »Ven odtud! Vy sem nepatříte. My vá
odtud, všiví Češi, vytlučeme1 Neboť tak daleko
naše pohostinství nesahá !« — Tak apostrofo-
váni byli čeští poslanci. Ti ale, kteří tato slova
pronesli, ani nevědí, jak tím z duše promatuvili
právě těm, jež chtěli potupit. »Všiví« Čechové
rovněž za to mají, že do vídeňského parlamentu
nepatří, že tam nepatří ale také rozhodováni
o živnostenském řádě. Proto mimochodem při-
pomínáme, že nám nijak se nelibí, že český
klub chce z obstrukce vyloučiti návrh na změnu
§ 59. živnostenského řádu. Jestli co náleží ve
přirozenou kompetenci sněmovní, jest to zákono-
dárství živnostenské. Náleží-li v právomoct
zemědělství, náleží-li sněmům péče o školy živ-
nostenské, nenahlížíme, proč by legislativa o živ-
nostech samých patřiti měla jinému sboru zá-
konodárnému? Jinak Čechové do říšské rady
vídeňské skutečně nepatří a jak šťastní budou,
až zazní spásné slovo pro ně: ven z rajchs-
rathu! I tomu by se čeští poslanci a vůbee
čeští lidé nevzpírali, aby ve Vídni byli pokl
dáni za pouhé hosty. Necht jsou pánové
Bielohlawek i Wohlmeyer přesvědčení, že Če-
chům o nic tak nejde jako o to, aby v
Vidni v pravdě byli jenom hostmi, ab
tam neměli co činiti ani v parlamentě an
jinde. Ba šťastni byli by, kdyby na Víden
ani vzpomínati nemusili, kdyby o Vídni vůbe
nic nevěděli. Neznáme slova, které by toli
hořkých vzpominek způsobilo v každém srdc
českém a které by český člověk tak rád vy-
pudil z mysli jako slovo: Vídeň. Ani vámd
ní, pane Bielohlawku, nepáchneme, i dáme vám
ihned pokoj, dáte-li nám ho také vy. Učiňte to
Zbavte se nás! Prohlašte, že nechcete mi
s námi nic společného a my vás v tom ze všec
sil budeme podporovati. Ale potom navzájem
vyprosíme, abyste také vy, Vídeňáci, byli pou
hými hostmi u nás. Potom také na vás za-
houknem: ven z Čech, opovážite-li se vměso-
vati se do věcí našich. A až tak učiníte, ne-
budeme vám v ničem překážeti, naše obstrukce
vás rušit nebude a vaši živnostníci budou moci
stát se šťastnými dle nejvlastnější své fagony
Potom se také se svými židy vypořádojte di
libosti, my to učiníme také, ale svým českým
způsobem.
— Z klubu národní atrany svobodo-
myslné. Správní výbor usnesl se ve schůz
dne 10. t. m. konané jednohlasně na tomt
osvědčent. Osnova jazykového zákona pro
království české, již vláda právě předložila
říšské radě, tedy foru nepříslušnému, podává
nezvratný důkaz, že vláda nejen nesplnila svou
úřadní povinnost, by platnými zá kony
zaručenou rovnoprávnost jazyka
českého při státních úradech v král. českém,
bezprávně zadrženou, provedla, nýbrž že se
odhodlala na vzdor platnému práv ní mu
řádu, na úkor potřeb jednotné správy krá-
lovství českého a na újmu obyvatelstva
české národnosti navrhnouti k uzá-
konění zásady, jež nedllnost králo vství
českého v zákonodárství a ve správě ohrožují,
rovné právo jazyka českého nejen ve vnitřním,
nýbrž i zevnějším úřadování porušují a s při-
slušníky národa českého, již
bydli vi krajinách většinou německých, ve vlastní
domovině jako s cizáky zacházejí. Poukazujice
na to, že osnova ta křiklavě odporuje ustano-
vení č lánku XIX. státních základních
zákonů, jenž toliko kvalifikovanou vělšínou
měněn býti může a který článkem XIV. dotčen
býti nesmí, schvalujeme obstruke
poslanci národa českého za-
#31
alto_textblock
#31
hájenou a vyzýváme je, aby tak
dlouho proti vládě nejostřej-
šími zbraněmi opposiční mi
bojovali, pokud neblahý čin ze dne
17. října 1899 nebude napraven, poku
nedostane se národu českému
zadostučinění za pohanu, jíž
ministerstvem hraběte Clara
byl uražen.
— Správní výbor klubu voličů novo-
městských, konaje schůzi dne včerejšího,
učinil toto usnesení: Klub voličů novo-
městských v Praze pod dojmem hlubo-
kého pokoření, jakého se dostalo národu če-
skému vládní předlohou jazykovou, protestuje
co nejrozhodněji proti tomu, aby tato předloha
byla uzákoněna jak v král. českém tak i mar-
krabství moravském. Trvajíce na spravedlivé
zásadě rovnoprávnosti, že každý úřaduik v ze-
mich koruny české musí znáti dokonale jazyk
český, tak jak bylo císařskými a dvorními de-
krety již v stoletích předešlých nařízeno, ze-
jmena posledním korunovaným králem českým
Ferdinandem V., spatřujeme v návrhu podaném
na rozdělení Čech na 3 jazyková územi „jevné
roztržení nedilného a jednolitého
království českého. Nedopustíme nikdy,
aby synové našeho národa, jenž toto královstni
založil, svojí krví ubránil a historii slavnou vy-
tvořil, nesměli ve své vlasti užívati u veřejnýeh
úřadů jazyka mateřského. Spatřujeme dále ve-
vládní předloze útok na veškeré svoje státo-
právní snažení, neboť uzakoněním jejím pře-
rvána by byla jednota a nedilnost království
českého, čehož lid český nikdy připustiti nesmí.
V této vážné době stojíme př. poslancích ná-
roda českého, blahopřejeme jim k usnesení, dle
něhož se ujali nejostřejšího parlamentního pro-
středku k zamezení neslýchaného útoku n
národní naše práva a žádáme jich, aby,. ne-
hledíce na to, že opustili je všichni jejich po-
savadní pochybní přátel., setrvali v rok-
hodném boji proti každé vládě,
která nebude ochotna anebo způsobilá splnii
spravedlivé naše požadavky a aby přijali ujištául,
že jich neopustí jejich voličstvo — věrně ji
oddaný český lid.
— O návrzích jazykových zákonů po
jednáno bude v členské schůzi klubu
národní strany svobodomyslne
v Praze v pondělí dne 14. t. m. Schůze u
konati se bude o 7. hod. večerní v místnostec
klubovních (v Jungmannově třídě č. 26 n.)
— Z Přelouče, 10. května. (Zvl. teleg.
»Nár. Listů«.) Městská rada v Přelouči prot-
stuje co nejrozhodněji proti uzákonění osnory
vládní ohledně jazykových poměrů v Čechác
a na Moravě, kterou nedílná vlast naše bea-
právně trhána a němčina jako jazyk státní z
vedena býti má. Vitáme obstrukční taktiku po
slanců našich. Nechť neopoušíějí od ní v ničen
a ničí napořád jakékoliv jednání na nepřátelsk
nám půdě vídeňské. Odhodlaný národ čeká pl-
praven. — Josef S la v í k, starosta.
— Praha, předměstí a tramway. Jeden
z obecních starších stěžoval si onehdy, že pr
pražskou obcí zřízená elektrická tramwav m
větší příjemnosti pro obyvatelstvo předměští, n
pro publikum vlastní Prahy. Možná, ale kdo z
to může, že nelze zříditi tramway tak, jako dl
slavného cestovatele do Stamburku na ostrore
»Kortě«, kde jedna cesta vede do města, druli
z něho? U nás vždy jedna a táž tra ť vede
z předměstí do Prahy a z Prahy zase do před-
městí. Věc jinak zaříditi se nedá a není města
kde by komunikační prostředky vyhýbaly see
zím katastrům a pohybovaly se jen v úzk
rozloze vlastní obce. Nevime ostatně, komu
tramway vic prospívá, zda vnitřnímu městu aneb
předměstím. To přece známo, že do předměst
chodí Pražáci jen spat, peníze utrácet že z před-
městí chodí do Prahy. A ti se také chtěj
svézt. Co ale provozu škodí, je předevšín
liknavé provádění přeměny, nedostatek důmys-
ného odborného řízení našich místních drál
ve směru technickém i administrativním.
Teď na příklad budeme míti bezmála samé trai
smíšené. Pojede-li kdo z Malé strany do Ka-
fina, bude tažen z Radeckého náměstí k P-
rodnímu divadlu koňmi a potom elektřinou
Kdo tak učiní z Král. Vinohradů, bude miti ješte
větší zábavné střídání. Od Nuselských sehoda
až ku Chmelovi pojede elektrikou, potom sedne
na koňku, která ho doveze Mezibranskou ulic
až k Museu a zase hajdy elektrikou až n
konec Karlína. Nejhůře jsou v tom smíchovší
Ti bůh ví jak dlouho budou se mučit v před-
potopních, kolečky opatřených truhlách. Nebot
na přeměnu těchto tratí té doby ještě se ani
nepomýšli. Za to ale budou jezdit na Kl
movku obecní elektrikou. Záhy má bju
zahájena také jizda na trati po levém břebu
Vltavy a sice od paláce Strakovy nadace n
jatky. Nehledě k neděli, rádi bychom věděli
kdo po té trati, dříve než bude spojena s ostata
sítí, bude jezdit? Nejzajímavější bude novot,
že kousek tratě vedoucí od Musea Skre
tovou ulicí do Král. Vinohradů, bud
zrušen a že také okružní dráha povede
ulicí Mezibranskou, až totiž pro tento zapome-
nutý kousek bude vymožena dodatečně kon-
cesse. To bude polom pro Vinohradské, jedou
se zavazadlem neb kufrikem z nádraží Frn-
tiška Joscfa, skutečně požitek. Budou totiž nn
ceni u bývalé Koňské brány vystoupiti a po
drobiti se revisi daně potravní, po případ
zaplatiti a potom v prodloužené ulici Žitne
ucházeti se o vrácení zaplaceného transita. To
se ví, že každý, kdo přibude dráhou, si r
mysli za takovýchto okolností použiti tohol
doprávního prostředku. Co ale na tom: Vino-
hradští budou se zlobit a to Pražským postae
Zrovna tak, jako Vinohradští jsou šťastni, kds
Pražáci se zlobí. Taková panuje mezi nán
v tomto městě harmonie.
#32
alto_textblock
#32
— Osobní. Univ. docěnt pan MUDr. vla
M ladějovský z příčin rodinných počne letoo
přijímati nemocné později, než léta předešlá a si
od 15. t. m.
Rodinné zprávy. Pan Vilém Peřin
magistr lékárnictví v Rosicích u Brna a paní Jos
fínka Peřinová rozená Zelínkova, slavili těcht
dnů sňatek manželský. — Slečna Mathilda Ln
frova, dcera zesnulého pana Václava Lufra a pnn
Antonín Reis, drogista, slaví sňatek svůj dne 2l
t. m. o půl 10. hodině dopol. v chrámu sv. Jilj
Nymburce.
— Promoce. Pan JUC. Karel Laštovka
z Černovce bude dnes o 1/4 12. hod. dopol. na česk
universitě Karlo-Ferdinandově
v Praze za dokkon
všech práv veřejně prohlášen.