#3
alto_textblock
#3
Ročník XXXXIX.
#4
alto_textblock
#4
tannsd
alem dolž
loe
nlrlln
#5
alto_textblock
#5
somo doslelmse vdebrýsvv snr ěžlev
rtomoa lotutetsa vd onáar čotann
víed arzolabi at
#6
alto_textblock
#6
V Praze, ve čtvrtek 23. září 1909
#7
alto_textblock
#7
Míso ou čmnsk os
#9
alto_textblock
#9
Číslo 263
#10
alto_textblock
#10
Na ranni avečerní listy
předpláci sol
V Prane v administracii
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvojí donáškou
na měsle
na čtvrt leta . . . . 7 K B4h
vo fliálkách:
na měsic. . . . 2 K 30h
Poštoue
na měsl
na čevr ioti. . . . 9 k o0e
s dvoji zásilkou
na měslo. . . . .
na čkvrt leta
:e
#12
alto_textblock
#12
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . za 8 h
večerní . . . . . . . za t h
Va fluAlkách na venkově
ranní čislo . . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
#13
alto_textblock
#13
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijima
zdmtnlstrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národních L.lstů
Rnkopisy se nevracejl
#14
alto_textblock
#14
Oč se dnes na sněmu českém
hraje!
#15
alto_textblock
#15
Ministerský předseda bar. Bienerth po-
dobá se dnes hazardnímu hráči, který vsadi
vše na jediné číslo a nyní v nejvyšším roz-
čilení čeká, vyjdeli mu »na Prahu« čili nie
Mluva tiskových jeho orgánů, zejména ví-
deňského »Fremdenblattu«, »Neues Wiener
Tagblattu« a »Prager Abendblattu« prozra-
zuje jeho nervosní chvění, jeho úzkost, aby
sázku neprohrál, aby se mu v Praze jeho
celý životní plán nezvrátil a nerozkotal.
Co jsme již od počátku té »smiřovací
akce Bienerthovy v Čechách« tvrdili, že
vlastním její účelem je — ne tak
uvolnění sněmu českého, alebrž — do-
sažení klidného a vládě povol-
ného parlamentu vídeňského,
dnes prozrazují v horečné hovornosti své
dolčené orgány Bienerthovy na dobro.
Včera ještě si troufal dle svého natu-
rellu pan bar. Bienerth s vysoka na nás.
Hrozil ve svém »Fremdenblattu«, že přikvač
na nás hrůzy absolutismu, nedohod
neme-li se nyní s Němci o podmínkách pří-
měří na sněmu českém: »Nemůže býti žádné
pochybnosti o tom, « strašil oficiosní » Frem-
denblatt«, »že rozkotáním smiřovací akce
v pražském sněmu bude celá ústav-
nost v Rakousku ohrožena. Odpovědnost,
jaká dnes na stranách sněmu českého spo-
čívá, jest nesmírná.« — To bylo v den
první konference předsedů všech
sněmovních stran u nejvyššího maršálka
prince Lobkovice. Ale dnes po konferenci,
když z bezvýslednosti její bar. Bienerth zna-
mená, kterak s podobnými směšnými bubaky
u nas již ani děti nepoleká a nezastraší.
spoušti týž »Fremdenblatt« do moll. »S mí
mezi Čechy a Němci musí prý
být sjednán stůj co stůj v zájmu
a prospěchu — videňského parla.
mentu, na jehož práci prý obyvatelstvo
Rakouska toužebně čeká a jehož zdárného
rozvoje si tak vroucně přeje. « —
Tím kázáníčkem asi chce domlouvat bar.
Bienerth svým milačkům Němcům, aby
nepřetápěli nebezpečně v Praze kotel, by
celý systém nevylíti na konec do povětří
Neboť na nás Čechy by hrozba katastrofou
vídeňského parlamentu neměla věru žádného
účinku Naopak. Od té chvíle neblahé, kdy
znovu zkřiveno a znetvořeno toto zastupi
telstvo národů rakouských takovou do nebes
volající křivdou a nespravedlivostí proti ná
rodu našemu, že toliko ještě maloruskému
národu v Haliči učiněno stejné bezpráví —
od té chvíle nečeká a nedoufa národ český
z Vídně pro sebe ničeho dobrého, bojí se
spíše toho parlamentu, nad nímž dnes už
sám vůdce strany — sociálně demokratické,
dělá křiž jako nad nenapravitelným hříšní
kem, i volá po jeho rozpuštění: »M
chceme rozpuštění tohoto par-
lamentu,« pravil zajisté dr. Adler n
sjezdu německých sociálních demokratů v Li-
berci, »my chceme, aby lid byl otázán, jak
se staví k otázkám berní reformy, zdali si
přeje, aby sta a sta milionů byla vynaložena
na reformu vojenství a na nové válečné lod
stvo, zdali si přeje, aby vydaje státu byly
hrazeny daněmi přímými či nepřímými« atd.
Tak odvrací se těžce zklamána od to-
hoto parlamentu již i strana, která jej chrá
nila a hájila do nedávna jako oko v hlavě
Jak málo příčin má teprv národ česky
aby pro zachránění tohoto víden-
ského parlamentu honem se nutil do
»smíru« se zarputilými a zpupnými nepřáteli
— a to do smíru »za každou cenu« —
tedy i za ztrátu svých nejdůležitějších práv
a zájmů životních, ba i za ztrátu své důstoj
nosti a cti.
A o nic měně se dnes nejedná! Jediný
pohled na těch patero předloh Bienerthových,
které dle doznání německého poslance Leglera
obsahují nejdůležitější požadavky německých
obstrukčníkův a parcelářů, pročež Němcům
tak nesmírně na tom záleží, abychom je až
na ten volební řád co nejrychleji na sněmu
projednali a vyřídili — jediný pohled na
loto patero německých přikázání
stačí, aby se otevřely hrůzou oči každému
myslícímu Čechu nad propasti, do níž by se
řítila všechna budoucnost naše a celá česká
věc, kdybychom se nezmužili rázem k roz-
hodnému, neustupnému: »Ne !«
My čtyřmilionový národ máme
aznati, že Němcům se děje křivda, když na
své dva miliony obyvatel mají v zem-
ském výboru proti našim 4 své 2 přísedící
i máme prý jim tedy přiznati napříště lepš
poměr: 3 přísedících proti našim pěti. Avšak
kdyby na tom bylo dosti: ale Němcům jde
při tom rozmnožení jejich zemských výborů
o něco více; jim jde o to, aby dosahli
v zemském výboru svou zvláštní německou
sekci, aby se veškerá agenda výboru zem-
ského národně rozdělila tak, aby Němcům
zřídil se tu samostatný odbor samosprávný
pro celé uzavřené německé území a pro
všechno Němectvo v Čechách.
A těto rozdvojovací choutce
všeněmecké vychází vláda Bienerthova
na novo ochotně vstříe ! Jako jí vyhověla již
svými předlohami o jazykovém právu
při státních úřadech a o zřízene
20 krajských vlád v Čechách nej-
nepřirozenějším rozvrhem nových »národ-
nostně upravených« krajův k užitku Němcův
a škodě naší, tak vyplňuje bezohledně i nyní
nejsmělejší sny německé svou no v el ou
#16
alto_textblock
#16
ke zřízení zemskému, v jejíž § 32.
zní doslovně:
#17
alto_textblock
#17
Při rozdílení referátů buďtež refsráty
o školství, čítaje v to školy odborné, dále
o ústavech zemských, jež věnovány jsou jedne
národnosti, rozděleny mezi přisedíci zem
ského výboru dle jejich národnosti. Týmž způ-
sobem buďtež i ostatní referáty ve výbor
zemském dle možnosti přiděleny.
Při obsazování míst učitelských.
úřadnických a sluhovských při
ústavech zemských, jež výhradně
věnovány jsou jedné národnosti, v áz án j est
výbor zemský návrhem tří osob
(terna), jejž mu učiní přísedící zemského vý.
boru, zvolení příslušným voleb-
ním sborem českých nebo něme-
ckých poslanců. Při novém obsazování
ostatmch míst úřadnických a sluhovských je
výbor zemský povinen, přihližeti k obě m
národnostem dle počtu obyvatel-
stva v ze mi.
A touže tendencí dýše celý ten ostaln
»generální plan Bienerlhův« pro zjednáni
»míru a pořádku v Čechách«, od předlohy
do předlohy.
Z pověstného svatodušního programu
německých obstrukčníkův z r. 1899 dobr
dvě třetiny německých postulátů jsout
splněny — z našich požadavkův národních
a politických však ani jediný.
Dne 22. dubna 1899 usnesl se sněm
království českého právoplatně
na zákonu o užívání obou jazyků
zemských v samosprávných úřa-
dech království českého.
Jakkoliv pak jsme v zákonu tom učinil
Němcům až přílišné koncese, odmítali je
poslanci němečtí s veškerým obvyklým spek
táklem a vláda hr. Fr. Thuna netroufala si
proto zákon náš doporučit císařské sankci.
Ale 22. května 1899 vytasili se němečtí ob-
strukčníci ve svém programu svatodušnímse
svým návrhem na úpravu jazykového práva
v samosprávných úřadech, a hle, tento návrh
jejich hned našel milosti na očích ministra
Körbra, takže v březnu následujícího roku
již nutkal české poslance na konferencíeh
vídeňských do něho jen což; nezdařilose
tenkrát: ale dnes přichází s tímže něme-
ckým receplem vláda Bienerthova, opsavši
ve své předloze německý svatodušní
program od a do ž, až do té překlá-
dací kancetáře u zemského výboru.
Stejně celý plán krajského zři-
zení — vlad i zastupitelstev
krajských na újmu kompetence
sněmu českého, na úkor správní jed
noty země a na škodu národnosti naší
vypracován jest dle známých návrhův
německých Plenerova, Přerschova, Ulbri-
chova a j. Konečně pak ta »moderní
oprava« volebního řádu, udržující všechny
nesrovnalosti a výsady Schmerlingova »inter
essenvertretungu« a šídící národ náš
znovu až běda dvojím loktem tendenění
volební geometrie nemá jiného účelu nez
stlačiti nás na sněmu vlasti naší i na dále
do menšiny, neboť mezi 334 poslanci nemá
se nám dostati než pouhých 154 mandátů,
tedy pouhých 46 procent zastoupení, kdežto
i dle úřadní statistiky náleží nam 63 procent.
A k tomu všemu máme předem
říci své — amenll
Abychom zachránili vládu Bienerthov
z krajní její tísně nynější, máme střemhlav
vrhnouti se pod kola parostroje Schreinerovy
výbojnosli a schýliti se ve vlastním sněmu
v podruží německých obstrukčníků. Dobře
odpověděl dr. Škarda: »Nezli takový
»český« sněm — raději žádný!« Nuže z
slovem čekáme skutky l
#18
alto_textblock
#18
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. září. (Německý kanclél
ve Vídni.) O poradách německého kaneléře
Belhmanna Hollwega s hr. Aehrenthalem vydána
úřadní zpráva. Oba ministři zabývali se prý po-
drobně všemi otázkami vnější politiky, při čemž
jako samozřejmé uznáno, že spojenecký poměr
rakousko-německý a poměr k Italii zůstane i na-
dále neochvějným základem jich evropské poli-
tiky. Dále bylo konstatováno, že Německo a Ra-
kousko-Uhersko se snaží zachovati status que
na blízkém Východě a doufají, že nový režim
v Cařihradě přispěje k trvalému uklidnění.
Vzhledem k otázce krětské a ke krisi v Řecku
oba státy se budou držeti i nadále politiky ne-
vměšování, ale uznávají aktivné účastenství Ita-
lie. Oba ministři mohli dále potvrditi, že poměr
Německa i Rakousko-Uherska ke všem cizín
státům vyvijí se pravidelně a přátelsky. Poně-
vadž nutná jednomyslnost mezi státy nikde není
ohrožena, oba ministři mohou dalšímu vývoji
udalostí hleděti s důvěrou vstříc.
Pan Bethmann-Hollweg dopustil se před
svým odjezdem z Vídně nedopatření, které mu
vídeňské listy zle vylýkají. V rozmluvě s dopi-
sovatelem uherské tiskové kanceláře vyslovilse
také o dobrém zdraví rakouského císaře, ale
jmenoval jej důsledně „Jeho Veličenstvo krá
uherský“. Vídeňské listy očekávají, že německý
kaneléř, než zas přijede do Vídně, zapamatuje
si, jaký prý je úřadní titul rakouského panov-
V Praze, 22. září. (Polské hlasy o vol-
bách ve Slezsku.) Jak špatně jsou haličské
polské listy informovány o vzrůstajícím vlivu
německých agitátorů mezi polským lidem v Tě-
šínsku, toho důkazem, že jsou porážkouP
Londzina a vítězstvím renegata Koždoně v bí-
ské skupině překvapeny. Polké listy věřily do-
#19
alto_textblock
#19
níka.
#20
alto_textblock
#20
zpozorovali v berlínském listu »Der Tag« sta
prof. Albrechta Wirtha, jež zasluhuje ještě většt
pozornosti všeho slovanského obecenstva.
Prof. Wirth jest autorem »Dějin Asie
východní Evropy« (1905), vyznamenávajicích se
tím, že pangermanské názory jsou v nich do-
sledně provedeny. Tak na př. pokládá nájezd
Mongolů za blahodárný, protože zdržel vzrůst a
kolturu Rusku, a tureckému dobytí Balkánského
poloostrova žehná, protože připravilo půdu ně-
meckému proudu na Balkán. Ilistorik lento ne-
váhá chopiti se pora publicisty, kde mu jde
o to, aby součssným německým politikům
ukázal ceslu, kterou prý jim přodurčila. Prozře-
lelnost.
Tentokrát poučuje Všeněmce, že jsou ne-
logičtí, chtějíce míti čistě německou říši bez
přiměsi jiné krve a proto se protiví každému
připojení zeml s obyvatelstvem neněmeckým.
V Némecku proto obviňuje zvláště hr. Re-
wentlowa a Kurta v. Strantz a v Rakousko-
Uhersku p Steinvendra, kteři všichni tři proti-
vili se záboru Bosny.
»Jak?« — volá Wirth — »vy uznáváte.
že my Němci jsme Herrenvolk a nevidite po
třeby, abychom měli služebná plemena ? Vy
zpíváte: Jsme synové »Hammergotla« a »chceme
býti pány vší země« a bojite se dobývati? Jedeš
na vlčici a ona tě nese, pokud se neza stavíš a
neslezeš. Právě takové je položení Němců vedle
Slovanů, a hlavně Srbů. Dovoliti Srbům utvořiti
pás od Adrie do středního Dunaje, značilo by
zavříti Němcům cestu do budoucnosti, jež leži
u Egejského moře. Totě pro Všeněmecko otázka
být či nebýt.«
Nejvíce pobuřuje Wirtha výrok Steinwendrův,
že »třetina millardy, vyhozená na rakousko-
uherskou mobilisaci minulého jara, spíše měla
býti věnována na povznesení a posílení bosen-
ského selského stavu«. Wirth je bez sebe
volá: »Posilovati bosenské sedláky ! Vždyť to by
znamenalo posilovati srbskou národnost a to by
byla pro Němce sebevražda!« Nikoli, právě
Srbové musejí nejdříve býti roz
šlapáni. Teprve potom budou pod-
manění i druzí Slované,
Rakousko-Uhersko slouží účelům Všeněme
stva a proto zasluhuje podpory Německa. Wirth
cituje s uspokojením nedávnou feč bavorského
prince Ludvika o tom, že se vrátily doby vše-
němeclví. Bismark podle něho dal vítězství
»maloněmcům«, sjednotiv Německo a vyhodiv
z něho Rakousko-Unersko. Ale tehdy měl Bismark
dobře, nyní však dlužno jednati jinak.
—Anglické istysopojoje-to, oo píse Wirth
s patrným oživením jihoněmeckých sympatil pre
Rakousko a s nadšením, s kterým byla přijata
řeč bavorského prínce Ludyíka, staršího syn
vládnoncího prince a muže rakouské arcikněžny.
a spatřují v tom ukazatele do všeněmecké bu-
l
n1e
šnbolab
s Ohrožená dynastie v Řecku.
Zprávám, že král řecký hodlá i nadále se-
trvati na trůně svém, se v diplomatických kru-
zích evropakých, v poměry řecké zasvěcených,
nevěří. Takové rozbodnuti krále mohlo by platii
pouze pro krátkou dobu. Ale zdá se, že delši
setrvání krále v čele královstvi není možno, je-
likož vření proti celé dynastii ve vojsku i v
lidu stále se stupňuje.
slog-ožis
sn i
*
#21
alto_textblock
#21
sud na slovo tryštátskému Friedlovi a jeho
ostravským soudruhům, že Čech je na Těšinsku
Polákovi nebezpečnější, než Němec. Všechny
polské matičné školy soustředěny na rozhraní
česko-polském, aby zachránily polské děti o
počeštění; na Ostravsku soustředěna všechna
polská agitace, zatím co dále na východ od Te-
šína ponecháno germanisalorům úplně volné
pole. Náhonči německých hakatistů dodělati se
tam pomocí polských renegátů neočekávaně
brzy skvělého vitězství. „Nov.Ref.“ píše o něm:
„Prostě slov se nedostává, aby se veřejně přibil
celý průběh volební agitace. Nebylo bezpráví,
jehož by se nebylo použilo. Hrozbami a pod
dokázáno, že polský lid z okresu bílského bude
ve sněmě zastoupen polským renegátem. Cílte
práce je jasný. Má se dokázat, jak nízko polský
lid stojí ve Slezsku, když nemohl vyslati za
sebe do sněmu důstojnějšího zástupee. Oněch
169 hlasů proti 92, sehnaných neslýchaným tero-
rem, bude nás tížiti jako výtka politické ne-
zralosti.“ „Sl. pol.“ praví: „Polskému lidu v
Slezsku nedostává se patrně ještě národníh
uvědomění, pocitu národní jednoty a solidárnost
a především náležité organisace .. .“
Ach ne; polský lid je ve Slezsku zorganiso-
ván, ale jen tam, kde jde o zápas s nenávidění
mi Čechy. Polákům v bílském okrese nehroz
počeštění a proti germanisaci je hájit nemaj
polští vůdcové v Těšínsku za nutně.
Z Pešti, 20. září. (Umirnění Rumu-
ni.) V Pošti ustavila se umírněná rutiiunsk
strana, jejíž program vykazuje následující body,
Provedení národnostního zákona; úplná hospo
dářská neodvislost Uher; zavedení všeobecnéh
volebního práva; uskutečnění Andrássova naří-
zení, dle něhož správní úřadníci jsou povinn
naučiti se jazyku obyvatelstva; odstranění Hie-
ronymova nařízení, jímž se zůžuje právo shro-
mažďovací; svoboda jazyka ve škole. Předsedou
nové strany je pešťský advokát dr. Emil Babeš
Posl. dr. Vajda vzdá se prý mandátu, aby
se mohl věnovati výhradně lékařské praxi, kle
rou chce provozovati v Karlových Varech. Po
jeho resignaei přestoupí prý několik rumunskýeh
poslanců do tábora umírněných.
#22
alto_textblock
#22
Řádný rozpočet zemský král, českého
na rok 1909.
V prvním sezenl nynějšího zasedání sněmu
českého, tedy 21. záři, předložil zemský výbou
řádný zemský rozpočet na letošní rok. Tento
fakl, jimž ovšem zemský výbor vinen není, ilu-
struje vám o sohě výsnaené pomorpan aa npn
před prahem poslední čtvrtiny roku, se teprve
předkládá rozpočet, klerý ve skutečném smyslu
ústavnosti měl býti vyřízen a stanoven vlaslně
již koncem roku loňského. A ovšem dosud nikdo
ani nemysli na jeho projednání; i letošní finanční
hospodářství zemské opatřeno bude zase provi-
soriem.
Dle rozpočtu letošního činí
úhrnná potřeba země. . . . K 94.387,453
vlastníl úhrada K 17.903. 406.
so talle
úděl z os. daně nb tie
bad anába
z příjmu. . K 1,930 722
edriBll so
úděl z dávky
kořaleční. . K 3,893. 215
#23
alto_textblock
#23
douenosti.
#25
alto_textblock
#25
K 23.727. 34
#26
alto_textblock
#26
celktem
#27
alto_textblock
#27
tak že vyplývá s ch o dek
Do rozpočiu vložena je páta
lhůta nákladu na úpravuj řek,
zvláštní výpůjěkou uhražená
a obnášející . . ..
odečte-li se talo částka od
úbraného schodku, z bý vá
s chodek . . . . . . K 65,715.91
Úhradě jeho
s věmou litlerin
slouží přede-
vsoa vrta ovnu srei
vším dosavadní
lnsslím odžaolk vilel
přirážka 55 hal.
not no s ct v
nov z tdpdo kott oý
ke každé koruně
c pomt nn
přímých stát-
a mbt
nícho daní v král.
brobov r bn leřroit i
českém mimo
voc boten es zsn
o ld tebý ka ol
daň z příjmů,
lánoěrso lstob mzrýnil
ježlo daní těch
o nmhoto dna tiol
je předepsáno
mcrv e tebv luil
K 76,889.344,
ovm letekeo oevtt no e
lnsb lss olen sbo
počilá se výnos
dnloní alie mb ssller
přirážky zem-
K 42,289.139
ské na . . .
lila od
jestliže na úr.
sdelečm, llava žánt
z prodlení z při-
e o ol n
rážek v čas ne-
oeeb bod uIo z 0I
nl
zaplacených s
počítá . . . K 309 000
snížil by se schodek zemský o K 42,598 139
tudiž na
K 23,117.771
Zymský výbor dodává ve své zprávě,že
z berní sumy přirážkám podrobené nebyly — aby
sehodek zemský všemožně byl snížen — od
počtěny odpisy daňové, jež finanční ředitelství
zemské oceňuje na 2.900.000 K. Zemský výbor
totiž soudi, že letos bude málo odpisů daně po
zemkové, protože živelní pohromy byly jenom
nepatrné a že výnosem ostatních bernfeh přijmů
nabraženy budou odpisy z daně pozemkově.
Ve zprávě své zůstavil si zemský výbor po
dati později návrhy na úhradu sehodku nija
dosud neuhraženého.
Talo zpráva zemského výboru má dalun
10. února 1909.
#28
alto_textblock
#28
K 70,650. 11
#29
alto_textblock
#29
jeelisel
Spauělská ofensiva u Melilly. emeo
Z Madridu se telegrafuje, ža na poradě
všech generšlů v Melille, konané 19. t. m., bylo
usneseno zahějiti akci ve větším stylu. Přede-
vším dala se myslivecká divise Towarova ni
pochod k mysu Tresforcasu. Oddíl má potra
viny na dva dny. V Madridu panuje velké n
Při porhiodu této divise, jíž veli sám vrehn
velitel generhl Marina, obořili se Maurova
prudce na Španěly, při čemž utrpěli velkých
ztrát, kdežto Španělové měli jen jeďubho zabi
tého a 28 raněných. Válečné lodi doprovázely
vojsko poděl hřehu a bombardovalý opevněn
nepřátelská na předhoři Punta Negri. Zároven
táhla divise Oroczova podle jizniho břehu Míar-
ebicy do Taminy. Zahnala nepřitele do va tr
a dostihla do Pojos Pogrezu. Podle podrobnostl.
zaslaných do Madridu, byl boj velmi prudký.
poněvadž R fové několikrále pokusili se přerla
nouti spojení divise Towarovy s Melillou. Lev
křídlo spanělské obsadilo Taxdírl a pravé z
hnalo napřitele Španělově měli celkem 16 mrtvýc
a 70 raněných, mezi ními čelné důstojníky. Aby
se v postupu ještě rázněji möhlo pokračovati
bude vyslána do boje ještě polovina divise Soto-
meyorovy.
Španělové pokračují ve svých operacíeh
proti Beni-Sicaru. Před tím za časnébo rána
o 5. hodině konal za zvuků královakého po
chodu generál Marina přehlrdku armády. Úlok
španělský způsobil poplach mezi domorodci
kteří vyvěsili bllé prapory a utekli do španěl
ského tábora. Obě kolony španělské napadly
Beni-Sicar a Frajam a pálily do nepřátelských
předních stráži. Palba trvala od 7 hod. z ránu
do 2 hod. odpoledne.
Dle posledních zpráv z Madridu bylo dne
21. t. m. u Melilly slyšet střelbu španělského
délostřelectva, jež bombardovalo okoli Sl gbadenu
a Beni-Sicaru. Vojsko generála Crozea obsadilo
prameny adgrazzské. V boji tom byl zajst Mi
ziam, čelný vůdce harky. Následujícího dne
zahájen opět boj, oporující u Beni Sicaru
Frajamy.
r
#30
alto_textblock
#30
obv
#31
alto_textblock
#31
K 4,944 200
#32
alto_textblock
#32
pjetl.
#33
alto_textblock
#33
ndvgzá
#34
alto_textblock
#34
Politické zprávy zahraničné.
#35
alto_textblock
#35
V Praze, 22. září.
#37
alto_textblock
#37
Význam záboru Bosny a Hercegoviny pro
budoucí Všeněmecko.
»N. Vr.« dopis z Londýna
Angličané, zajímající se nyní skoro tak živě
německo-slovanskými záležitosími jako Rusové
#38
alto_textblock
#38
Francouzské zakročení proli španělské výpravě
marocké?
Král španělský vrátil se pojednou kvapně
ze San Sebastiana do Madridu. Zdá se, že to
souvisí s ministerskou radou, jež se konale
#39
alto_textblock
#39
dnes a v níž jednalo se nejen o nutném sro-
lání parlamentu, ale i o dalším vývinu marocké
výpravy španělské. Další posily vojska, jsoueí
na cestě do Melilly, byly zastaveny, neboť prý
Francie zaslala vládě španělské notu, v níž
staví se proti dobrodružství její v Marokku.
Španělská vláda proto vyhlašuje nyní, že neběží
ji nikterak vůbec o nějakou výpravu vůče Ma-
rokku — tím mají býti politické kruhy fran-
couzské upokojeny nebo uspány. Parlament špa-
nělský, jak oznámil ministerský předseda Maura,
sejde se asi 15. října, což není vhod králi,
neboť tento obává se, že vypuknou v zemi
nové nepokoje,
#40
alto_textblock
#40
Situace v Řecku.
Z athénských zpráv o politieké situací vy-
svitá, že následkem chování se strany Theoto-
kisovy vzrůstají naděje, že bude ve sněmovně
přijat program důstojníků. Stranaje
dosud nesjednocena, ale většina zamýšlí hla-
sovati pro program důstojníků. Dáls hodlají ně-
kteří poslanci dáti programu ústavě přiměřený
podklad, aby se zamezilo jeho rozšiřování. Po-
stačí, aby se vláda Mavromichelisova oddal
optimistické náladě. Věři se v obou táborech,
ve vládním i opposičím, že vojsko nezasáhne již
násilně do průběhu věcí. Ale v mnohých listech
se projavuje náhled, že ani přijetí programu
důstojnického nezpůsobí trvalou změnu poměrů
ve státě. »Akropolis« píše bez obalu: »Zavěsti
v Řecku vojenský systém správy, způsobilo by
národní povstánl. Je obava, že parla-
ment se opět rozejde, až povoli vojenské před-
lohy a odhlasuje několik úspor. Zase je dnou
zachrání vlast a bude si spokojeně mnout ruce.
Ale tato vlast má vysilující hnutí vystěhovalecké,
rozhárané bospodářské a administrativní poměry,
nesnesitelnou chudobu, mrtvou církev, vzmáha-
jící se zločinnost a orgie stran a bude jako
stát na dále upadat.«
#41
alto_textblock
#41
Německo a Habeš.
Zmínili jsme se nedávno o obratu habešské
vlády na prospěch Německa. Zástupcem něme-
ekým je dr. Scheller-Steinmetz, jenž po-
sledně byl vyslaneckým tajemníkem ve Washing-
tonu. Ale činnost vyslancova byla zatlačena
vlivem dragomana dra Zintgraffa, který ko-
nečně opustil německé služby a stal se habeš-
ským státním radou a jako kdysi siamský in-
ženýr Iig zaujal důvěrnické místo u menelika.
Výhody, které si z toho sliboval německý ob-
chod. selhaly, neboť menelik zalím onemocněl
a císařovna měla rozhodující vliv a zatlačila vý-
znam dra. Zinigraffa. Soudí se, že dr. Zintgraí
trochu urychleně opustil své působiště. Odjel,
dle telegramu z Abas-Abedy 20. září k břehu.
Ačkoliv má důvody k nespokojenosti nad jedná-
ním nynější vlády, učinil jeho odjezd nepřiznivý
dojem na Evropany. Krajani vytýkají mu, že lidé,
kteří zahazuji flinty do žita, nehodí se na takové
místo. Jeho odchod otevírá dvéře cizím velmocím.
Německé listy kojí se však nadějí, že se menelik
záhy uzdraví a učiní konec intrikám cisařovny.
#42
alto_textblock
#42
Spojené státy a Japonske.
President Taft za svého pobytu v Minne-
apolisu promluvil 17. t. m. v obchodním klubu
u přítomnosti 50 komisařů obchodních z Ja-
ponska. Ve svě řeči chválil president činnost,
energii a vlastenectyl japonské a připil na zdravl
cisaře japonského, jehož přálelství k Americe
je upřímné a vřelé Dále pravil Taft, že nikdy
nebylo nebezpeči zápletek mezi Japonskem
Spojenými státy. Slova tato byla nadšeně akla-
movována za japonského volání »banzaj !«
#43
alto_textblock
#43
Prvni valná hromada „Všeobecného
pensijního ústavu pro zřizence“.
#44
alto_textblock
#44
Dne 19. t. m. konala se ve Vídni první valná
hromada »Všeobecného pensijního ústavu pro ztí
zence«. Byla pro ni připravena výroční zpráva o do-
savadní činnosti ústavu. Zpráva poukazuje na oblíže,
jež bylo správě ústavu překonati při jeho zařizování
a při nskutečůvání zákona samého Dále konstatoje.
že náhradní ústavy pojišťovací způsobují »Všeob.
peosijnimu ústava« veliké škody, ježto pojišťování
náhradní nabylo ruzměrů, které zákonodárci nepřed-
vídali a snad — dle mínšní zprávy — ani nemlnili
ořipustit.
Organisace pensijního pojištění nalezá se tedy
dle zprávy ve slavu málo uspokojivém. Jsouc roz-
třátěno v bezpočet míst (do 20. srpna nabylo mini-
sterského povolení 38 náhradních ústavů a 277 ná-
hraduích smluv) je zatíženo nepřiměřeně vysokými
výlohami režijními. Kancelař »Všeob ústavu pensij.
nlhos vypočetla, že má po ruce jako režijní při-
spěvek průměrně 3.06 procent hrubé pramie a po-
važuje za vyloučeno, že by ústav s příspěvkem tím
vystačil na ústřednu a 1) zemských úřadoven. Dl
výkazů ústavu bylo do 31. července u všech zem-
ských úřadoven dohromady přihlášeno 30.062 za-
městnavalelů, z nich však ubylo 7483, t. j. 24.9
procenta pojištěním u náhradních ústavů neho ná-
hradními smiouvami, takže u »Všeobecného pensijního
ústavu« zůstává 22.579 zaměstnavatelů. U všech
zemských úřadoven dohromady bylo do 31. července
L. r. přiblášeno 161.315 zaměsinanců; z ni h ubylo
lečeným způsobem 67-111 čili 41.6 proc., takže jich
u Všenb ústavu zůstává 94.244.
Do 31. července t. r. předepsaly všechny zemskě
úřadovny dehtomady 11,334.568 K, z toho nebylo do
řečeného dne zaplaceno 5,688,196 K. Správní vý-
lohy zařizovací, pak za rok 1908 a do 31. července
letošního roku, a to výlohy ústředny i všech zem-
ských úladoven činily 811.515 K. Do 31. července
t. r. podáno bylo u všech zemských úřadoven celkem
105 nároků na jedinečné odbytné úhrnnou částkou
135.180 ker. a vyplaceno bylo v 69 případech jedi-
nečné odbytné úhrnnou částkou 90.360 K. Ostatní
nároky nebyly zvláště proto vyplaceny, protože za-
městnavatelé podali námitky proti pojiš ťovací povin-
nosti, aniž v případech těch již konečný nález nabyl
moci práva. Dále přihlášeno bylo 11 rent úrazových
(invalidních a vdovských, jakož i příspěvků na vy-
chování dětí); z nich byla přiznána i renta vdovská
Správu Všeob. pensijního ústavu pro zřízence
vedla do onchdejší valné hromady dvacetičlenná
správa, jmenovaná vládou. Předsedou tohoto jmeno-
vaného ředitelstva byl rovněž jmenovaný hr. Loop
Aucrsperz, bývalý ministr orby, Za jeho předsednicke