Ročník XXXXIX

V Praze, ve středu 22. září 1909.

v

nstlago žedellog tniu nýlem se mtaze

čeje

uměne lonesne

nnnte

Číslo 262.

Baranni a večerní listy předplácl se V Praze v administraci: na měsle. aa čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvojí donáškou 5sh na měsle na čtvrt leta : . . . 7 K 62h ve filialkáchí na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslo. na čvrt ieta: . . . 3 K eoh s dvoji zásllko a měslo a čtvrt ieta : . . . i k e

ečern

N

aní

pnn

ls

diela

se vont

etone

lm od

V drobném prodejii ranní čislo o sobě večerni . . . . . . . za dh Ve filiálkách na venkově ranní člalo . . . . . . . 1. večerní . . . . . . . . 5h

lnseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá sdministrace v Marianské ul., 3.

Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a sxpedine „Národních Listů“. Rukopisy se novraoejí

zolez n

on

lnsdee

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Vládní domluvy. Z Vídně, 22. září. Vláda barona Bienertha dvakrále vznáší ve svém »Frmdbitu.« napome- nuti na všechny strany královstvl, českého na sněmě zemském zastoupené, aby umožnily jeho pravidelné fungování, to jest: povolné pracování říšské rady. Nedosti toho — nějaký ne- jmenovaný člen kabinetu zašel do »N. Wr. Tgbttu.« a také tam činí výzvy k Čech ům a Němcům — pochvaluje si zároveň velkostat- káře — aby se dohodli, zvláště k nebezpečí. které prý hrozí této polovině z Uher. Zajímavo jest při tom a pozoruhodno, že ministerstvo vl- deňské netroufá si domluviti důrazně a důtklivě ani v novinách vlastnímu vinníku nedělnosti sněmu českého: Němeům. Několikráte bylo již praveno, že snad dali by si říci, kdyby bar. Bienerth, který vládne jenom pro Němce, jim pohrozil, že bude konec jebo vlády, ba že bude konec nynějšího německého režimu, který byl ještě sesílen dvoudenní ná- vštěvou německého kaneléře, neumožní-li zase- dání a práci sněmu českého. Ve »Frmdbttu.« vykládá se, že nejde jenom o Čechy a Němce, že nejde jenom o zájmy království českého, nýbrž také o všechny ná- rody rakouské a zájem, který mají na životě parlamentním. Nemůže prý býti dopuštěno, aby tlakem nekonečného boje česko německého byl parlamenfarism komolen a zakrňován. Nemůže býti dopuštěno, aby parlament setlel, protože německé a české strany nemají odvahy ku smíru. Na sněmě českém mají prý tedy v těchto krilických dnech a hodinách velkou zodpověd nost vůči lidu a vůči všem národům tohoto státu, jejichžto společný majetek parlamentní nesmí býti konfliktem dvou národů na dále ohro- žován. V »N. Wr. Tgbitu.« jest uveřejněna roz- mluva s nejmenovaným členem ka- binetu, který pravil, že v Praze musí mit na vědomi, jaké následky měl by zmar nyněj- ších pokusů dohodovacích. Možno čekati, že k úvaze takové dospějou zvláště Němci, kteři vždy měli porozumění pro blaho celého stálu (nejspíše nejmenovaný ministr — tušíme, že jest to hr. Stürgkh — měl ještě na mysli, jak zlosynná německá obstrukce zma řila r. 1897 také vyrovnací provisorium rakou- sko-uherské) a že tentokráte oddělí věci tou dobou dosažitelné od ostatních, jsouce pamětlivi, že třebas i nedosáhli všeho, přece se umená rozdíl k celku částí vybojovanou. Na české straně měli by si prý zase důtklivě připome- nouti, že chladné cifry většiny nerozhodují tam, kde jde o semknuté organismy národní, které jsou trvalé a nikoli měnivé, jako snad politické strany nebo společenstva hospodářská.

Příšti schůze českého sněmu Z Vídně, 22 záři. »Frmdblatt.« oznamuje »Příští druhá schůze sněmu českého bude v čtvrtek 30. záři. Zpráva, že tato sehůze bude zároveň poslední v nynější ka m pani, protože 5. října sejde se říšská rada vyvraci se. Zároveň se dokládá, že bylo po- přáno sněmům, pravidelně pracujícím zasedání 5nedělní.

Císař a český sněm Z Vídně, 22. září. Včerejší audience mi nistra orby dra Bráfa věnována byla hlavne záležilostem resortním, ale císař rozmlouval též o poměrech v království českém, pro které jevil nejživější zájem a vyslovil přání, aby spory na sněmě českém vyřídily se způsobem pro dělnost jeho příznivým.

Ministři u cisaře. Z Vídně, 22. září. Ministr orby dr. B ráh byl včera přijat clsařem ve slyšení celohodinném Před ním měl audienci ministr vyučování hr Stürgkh, která trvala 1/4 hodiny.

Z polského tábora. Ze Lvova, 22. září. Intriky a režim, kle- rým trpii kolo polské v poslanecké sněmovně, přeneseny byly také na sném zemský. Včera byla vykonána volba předsedy rozpočtového výboru místo nebažtíka hr. Kazimíra Badena Pro tuto hodnost byl kandidován bývalý mi- nistr finanei dr. Korytowaki, protože jeho přá- telům šlo hlavně o to, aby v čele komisete nalézal se muž znalý zemských financi. Avšak zákulisními pletichami bývalého mínistra Davida Abrahamowieze, kollegy Korytowského, způso- beno, že zvolen byl bývalý místodržitel haličský hr. Pininskí.

Renegát Woschnagg vzdal ze mandálu. Ze Šlyrského Hradce, 22. září. Zemský sněm se konečně zbavil známého renegáta Woschuegga. Zůstal poslancem tak dlouho, t vykonány byly volby do zemského výboru, po- něvadž strana liberální potřebovala mnoho hlasů. Nyní, když jest po volbách, mandátu se vzdal Že strana liberální užila takového prostředku, nemůže ji býti nikterak ke cti.

Ministr dr. Sohreiner. Z Vídně, 22. září. (K. k) Ministr dr. Schreiner vrátil se sem včera do Prahy.

Pocta německému kancléři. Z Vídně, 22. září. »Frmdblatt. « oznamuje Císař odevzdal německému kancléři Bethmann- Holiwegovi velkokříž řádu sv. Štěpána sám »N Fr. Pr.« sděluje, že císař k hostině, kterou vystrojil na počest německého kaneléře, oblék si zvlástě uniformu pruskou.

Německý říšský kancléř odjel z Vídně. Z Vídně, 24. záři. (K. k) Německý říšský kaneléř šl. Belhman Hollweg odjel dopoledne do Mnichova. Ku přání říšského kaneléře nebylo oficiálního rozloučení. Na nádraži dostavili se pouze německý velevyslanec a pánové z vele- vyslanectví. Říšský kaneléř a velevyslanec sl. Tschirschky velmi srdečně se rozloučíli.

Z úřadního věstniku. Z Vídně, 22. záři. (K. k.) »Wiener Ztg.e oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval profesora na státním gymnasiu v Králové Dvoře dra. Jana Branta profesorem na státním gymnasiu v Žižkově. — Ministr pro veřejné práce jmenoval po dohodě s ministrem vnitr cejchmistra prvé třídy s titulem a charakterem cejchovního inspektora Fabiana Patáka cej- chovním inspektorem pro 10. cejchovní dozorčí okres a vřadil ho současně do VIII. hodnostní třídy státních úřadníků.

Uherská krise. 2 Pešti, 22. září. »Esti Ujság« oznam uje, že na statku presidenta Justha v Tornyi, kde sešlo se 41 poslanců strany ne- odvislosti, konala se v pravém slova smyslu válečná rada, na které stanoveno, jak se zachová tak zvaná skupina banko v ni vůči různým eventualitám politickým. Deflnitivní usnesení se nestalo. Rozhodnuto vyčkati výroků dalších a vysloveno, že setrvá se v boj o samostatnou banku a požadavky vo- jenské správy společné dotud nepovoliti, dokud nebudou povoleny koncesse Ma- darům. To prý není vyděračská politika. — Chování ministra Františka. Ko- šuta učinilo v Aradě na poslance strany neodvislosli dojem velmi špatný. Několik minut před slavnosti přišel Košut na náměstí, odkud odešel, nepromluviv ni jediného slova se svými stoupenci. Jeho řeč při odhalení pomníku působila jak studená sprcha. Z Pešti, 22. září. „Pesti Hirlap“ prohla- šuje, že koruna trvá na stanovisku, že koalice, poněvadž převzala do svého paktu s korunou nejen volební reformu, nýbrž také přijetí mimořádných společný ch výdajů s annexi Bosny a Hercego- víny spojených, musí tyto výdaje stůj co stůj povoliti. List prohlašuje dálé, že vláda podá svoji demisi marně, jelikož koruna ji nopřijme. Panovaík není od- hodlán sprostiti vládu úřadu dotud, dokud ne- splní podmínky svého paktu. President říšského sněmu Justh vyslovil se: „Bez zajištění samo- statné banky nelze dnes ničeho podniknouti. Ná- rod může tody všeho dosíci, vytrvá-li několik měsíců, neboť potom bude nutno zavěsti stav ex-lex po trojí stránce: nebudou-li totiž povoleny ani rozpočet uherský, ani rozpočet společný, ani nově výdaje vojenské. Vyjednávání ve Vídni trvá dále. Tam věří, že Maďaři povolí, avšak v tom se ve Vídni sklamou. Z Pešti, 22. září. (K. k. uher.) „Budapest“ píše: Dnes o 11. hod. dopolední sešlí se členové uherské vlády k ministerské radě. V tétc poradě, která se koná do jisté míry ve dvanácté hodině, stojí vláda před touto alternativou: Mi- nistorský předseda podá zprávu o výsledeích. jichž dosáhl za vyjednávání s rakouskými stát níky, na druhé straně pak podá vysvětlení o di- rektivách, jaké dostal ve svých dvou posledních nudiencích od Jeho Veličenstva k rozřešení si- tuace. Na základě této zprávy ministerského předsedy bude vládě umožněno buď nalézti soli- dární dohodu k rozuzlení krise, anebo vyslovi vláda, že nemůže při řešení situace spolupůso- biti a převzíti spojená s tím břemena. Takove jsou dvě eventuality. Která z nich nastane, nedá se dnes ještě předvídati. Tolik je jisto, že mi- nisterská rada bude dnes rozhodovati také o ob- sahu projevů, které se stanou při zahájení říš- ského sněmu dne 28. září. Tyto projevy musí v dnešní ministerské radě býti protokolárně sta- noveny. Na otázku, co se stane po 28. září, lze sotva nalézti odpověd. Můžeme na základě svých informací jen prohlásiti, že u členů kabi- netu je velmi nepatrná ochota, aby zůstali ve svém postavení. Se zřetelem k tomu, že do za- hájení říšského sněmu zbývá pouze 6 dní, na- proti tomu však bezedná propast nás dělí od konsolidování, není vylouče no, že již v tomto období mohou se vyskytnout vážné neshody mezi zúčastněný m o sobnostmi. Z toho vysvítá, že situace nen růžovou a že optimismus naprosto není opráv Z Pešti, 22. září. (K. k. uher.) V 11 hod. dopoledne započala v ministerstvu obchodu mi nisterská rada, jíž předsedal ministerský před- seda dr. Wekerle. Přítomni byli všichni členové vlady. Ministr spravedlnosti Günther vzdálil se brzy po zahájení porady pro rodinné záležitosti. Plukovník Viktor Fabricins. Z Pešti, 22 září. Honvédský plukovník Viktor Fabricius dnes v noci zemřel. Stal se historickou osobou. 19. února 1906, když ka- binet Fejérvaryho se odhodlal rozpustiti a roze- hnati maďarský parlament násilně, pověřen Fabricius úkolem s tribuny presidentovy po vy- klizení zasedací síně pročísti císařův dekrel. kterým se parlament rozpouští. Místopředseda Rakodezay zdráhal se totiž reskript, který mu byl dodán královským komisařem, pročisti sám. Státní tajemník Grey o tisku. Z Londýna, 21. září. (K. k.) Na počest delegátů mezinárodní tiskové associace konala se večer hostina, na niž delegáty srdečně uvítal státní tajemník Grey a prohlásil, že tisk má urovnávati cestu mezinárodním stykům. Hlae listů v mezinárodních záležitostech je velmi vý- znamným činitelem. Tísku náleží pečovati o to,

něn.

aby mezinárodní diference nenabývaly upříliš- něných forem. Neshody by také pominuly, kdy- by byla pevná víra ve vzájemnou dobrou vůli Pumy v Barceloně. Z Paříže, 22. září. »Malin« oznamuje z Barcelony, že tam na dnešek vybuchly dvě pumy. Jeden policejní agent byl zabit a 6 osob bylo zraněno.

Vojenský a námořní plán austrálský. Z Melbourne, 21. záři. (K. k.) Ve spolko vém parlamentě podal dnes ministr obrany před lohu o vystavění loďstva pro Tichý ocean. Bude sestávati z obrněnce typu Indomitable, tř neobrněných křižáků, 6 torpedoborců a tří po- norných člunů a bude míti celkem posádku 2300 mužů. Předloha obsahuje dále plán po- vinně vojenské služby, za níž, jak pravil mi- nistr, má býli eventuálně pohotově 260. 00 dobře vycvičených vojáků, jako branná moe. kdežto záloha měla by 115 000 mužů. Navržené výdaje na celý vojenský a námořní program vy- počteny jsou ročně na 2k mil. lib. šterlinků.

Zřízení krajských zastupitelstev

(Vládní předloha-

Zákon daný dne ..... o zřízení krajských zastu- pitelstev v království českém. S přivolením sněmu Mého království českéh vidí se Mli naříditi takto:

Oddělení I. O zřízení zastupitelstev krajských

§t V mezích organismu jednolné autonomní správy království českého zřizují se zastupitelstva krajská jichž obvod působnosti kryje se s obvodem působ nosti krajských vlád a jichž sídlo jest v úřadním místě těchto posléze zmíněných úřadů. Rozsah působnosti zastupitelstva krajského vzta- huje se ke všem okresním zaslupitelstvům a obelm v kraji. Královské hlavní město Praha vy- loučeno jest ze svazku krajskébo. Uvnitř krajů má v každém okresu soudním být jedno zastupitelstvo okresní; nedosáhne-li však ně- který okres soudní počiu 10.000 obyvatel, vylkne místodržitelství, dohodnouc se s výborem zemským a vyslechnouc dříve obecní starosty příslušného okresu, sloučení jeho s některým blíže označeným sousedním okresem souduím v kraji v jeden okrei zastupitelský.

S Zastupitelstvo krajské skládá se z sněmu krajského, jejž řídl starosta krajský a z vý boru krajského. Čtenové výboru krajského volí se na dobu šes. let od skupin voličských, tímto zákonem sta- novených. Náleží-li ke kraji město s vlastním statutem, vy- sílá kromě toho obecní zastupitelstvo tohoto města pro každé období volební tři členy, ze svého středu zvolené, do sněmu krajského. Členové a náhradníci výboru krajského volís na dobu volebního obdobl ze středu sněmu kraj ského. Členové sněmu krajského vykonávají svůj úko osobně a bezplatně, mají však nárok na náhradu z prostředků krajských za hotové výlohy, spojené s účastenstvím na sněmu.

Oddělení 2.

O zřízení sněmu krajského.

§ 3.

Členové sněmu krajskébo voli se ze středu za stupitelstev okresních. Jich počet dlužno předem vymětiti tak, aby po čítáno bylo na každý jedoollivý soudn okres v kraji, a to je-li přítomného obyvatelstva méně než . 10.000 duší . . . . . po 1, od 10.000 do 30.000 » . . . . . » 2, » 30.001 » 50.000 » . . . . . » 3 „ 50.001 » 70.000 » . . . . . » 4, „ 70.001 » 90.000 » . . . . . » 5 » 90.001 » 110.000 . . . . . . » e více než . 110.000 „ . . . . . » 7 členů, aby však na celý kraj připadlo a s pe 20 členů ve sněmu krajském. Tento předběžně zjištěný úhrnný počel budi rozdělen lak, aby každé zastupitelstvo okresn v kraji po jednom členu krajského sněmu z plen volilo, aby však číselný zbytek přikázán byl jed- notlivým členům veškerých okresních zastupitelstev v kraji ke společné volbě a to dle jich příslušnosti k různým zájmovým skupením. Poslední rozdělení děje se v procentech dle vzá jemného poměru síly, ve klerém různá zájmová sku pení ve veškerých zastupitelstvech okresních kraje celkem vzata, jsou zasloupena. V oněch krajích, v nichž většina obyvatelstv veškerých zastupilelských okresů náleží národnosti jež i v kraji má většinu, tvoří členové zastupitelstev okresních v kraji, kteří těmuž skupení zájmovému náležejí, po jednom sboru voličském. Kraje, v nichž většina obyvatelstva třeba jen jediného zastupitelského okresu náleží národnosti, jez jest v kraji v menšině, buďtež za účelem volby členů v krajském sněmu připadajících na zájmová sknpení rozděleny ve dva okresy volební, z nichž každý obsahuje zastupitelské okresy s většinou oby vatelstva léže národnosti. V této příčině budiž poče členů krajského sněmu, připadající dle odstavce 2. na každé zájmové skupení v kraji, rozdělen v procen tech na dva volební okresy a to dle poměru sily obou národností v kraji. Uvnitř těchto dvou okresů volebních tvoří všichni zástupci téhož skupení zájmo vého po jednom sboru volebním. Při předsevzatém procentnálním rozdělování ne- přihliží se k zlomkům menším než 0.5, zlomky O i zlomky větší počítají se jako celky. Když by dle toho v některém kraji nebo okresu volebním neměl na jedno skupení zájmové připadnouti žádný člen ve sněmu krajském, badiž mu vyhraženo vyslati aspoř jednoho zástupce do sněmu krajského a úhroný počet členů sněmu krajského budiž tomu přiměřené zvýšen. O procenfuálním rozvržení zástupců volených ze skupení zájmových a o výši úhrnného počtu členů sněmu krajského, jejž dle toho pro kraj definitivně stanoviti sluší, rozhoduje pro každé volební obdob místodržitelství, vyslechnuvši výbor zemský a kdyby nebylo docíleno shody, ministerstvo vnitra. Čísta obyvatelstva buďtež posuzována vždy dl výsledku posledního všeobecného sčítání lidu.

Volby.

§ 4. Mezi členy okresních zaslupitelstev pojati jsou ve smyslu toholo zákona též zákonem připuštěn plnomocnicl.

Za volební místo pro volbu veškerých členo sněmu krajského, kleří se nevoli z plena zastupitel- stva okresního, ustanovuje se sídlo krajské vlády je-li však kraj rozdělen ve dva okresy volební, sídlo okresního hejtmanství volebního okresu a poku tento více než jeden politický okres zaujímá, nejsil něji zalidněného politického okresu v okresu vo §5.

lebním.

Krajská vláda oznámí zastupitelstvům okresním v krají prostřednictvím hejtmanství místa volebního den voleb, jež talo svými členy vykonati mají a dá okresní zastupitelstva týmž způsobem vybídnouti k vy konání volby jednoho čiena ve sněmu krajském která jest plenu každého zastupitelstva okresního vy- hražena. Současně vybídne krajská vláda kraje, k nimh náleží město s vlastním statutem, příslušné zastupi- telstvo obecní, aby volbu svých zástupců vykonalo Do tří dnů po obdržení oznámení dne voleb- ního zašlou slarostové okresních zastupitelstev okres nímu hejtmanství volebního místa výkazy, jež obsa- hovati musí jména všech k volbě oprávněných členo zastupitelstva okresního v pořadě abecedním s řád ným udáním zájmového skupení, jež ten který člen zastupuje. Dle těchto výkazů, a kdyby jich nebylo, na zá- kladě dat z moci úřadní zjištěných, vyhotoví okresn hejimanství seznamy voličské pro různé sbory vo- lební, jakož i lístky legitimační. Legitimační lístky obsahují běžné číslo seznamu voličského volebního sboru příslušného skupení vo- ličského, dále jméno, zaměstnání a bydliště voličovo, místo, den a hodinu úkonu volebního, a okresní hejtmanství doručí je voličům zároveň s lístky hla- sovacími.

§ 6. Při úkonu volebním přítomen býti má zeměpan ský komisař, vyslaný okresním hejtmanstvím místa volebního, aby pečoval o zachování zákona a udržení klidu a pořádku. Volební úkon řídí ve všech sborech volebníeh volební komise, skládající se z pěti členů. Za účelem utvoření této komise volební pro vo lební sbory zájmových skupení zastupitelstev okres ních zvoll v každém okresním zastupitelstvu kraje nebo sboru volebního zástupci jednotlivých zájmo- vých skupení za řízení starosty zastupitelstva okres ního nebo jeho náměstka poměrnou většinou hlasů po jednom důvěrniku ze svého středu. Při rovnost hlasů rozhoduje los. Důvěrníci buďlež okresnímu hejimanství míst volebního příslušným zastupitelstvem okresním nej- později tři dny před volbou oznámeni. Před počálkem volby zvolí důvěrníci každého zájmového skupení ze svého středu po jednom čienu volební komise. Pátého člena každé komise volební jmenuje ze- měpanský komisař. Členové komise volební zvolí ze svého středu předsedu absolutní většinou hlasů; nedoeíli-li se ta kové většiny při prvním volení, rozhoduje mezi oso- bami, které obdržely nejvíce nebo stejně hlasů, los jejž táhne zeměpanský komisař. Nedojdeli v některém sboru volebním k usta vení komise volebni, vykonává funkce komise vo- lební komissř volební.

8 7.

Volební sbory velkých statkářů, platitelů nej- větší daně z průmyslu a obchodu, měst a městyst a obcí venkovských volí v pořádku v předu nasna- čeném. Co do vyloučení a vyjmutí z práva volebního volitelnosti, provedení volby, legitimování se plno- mocníků, odevzdávání protokolu o volbě, vyhotovení certifikatů volebních a sdělení spisů volebních, má ostatně použito býti obdobně předpisů platných pro volby zastupitelstev okresních. Stěžovati si do zákonitosti volby některého člena sněmu krajského přísluší taliko voličům. O takových stížnostech, jež do 14 dnů po skon čené volbě u zastupitelstva krajského podati sluší rozhoduje s konečnou platností sněm krajský.

§8.

Císař jmenuje k řízení sněmu krajského z jeho středu starostu krajského na funkční období šesti lel Starosta krajský jest povinen, slibiti v ruce před sedy krajské vlády nebo zástupce tohoto na místě přísahy, že chce Jeho c. a k. Apoštolskému Veličen- stvu věren a jeho poslušen býti, zákony zachovávat a povinnosti své svědomitě plniti. Sněm krajský volí na dobu šestiletého obdob volebního ze svého středu absolutní většinou hlast náměstka starosly krajského, jenž v případě zane- prázdnění starosty krajského povolán jest jednán sněmu krajského říditi. Za náměstka starosly krajského ve sněmu kraj ském volitelný jest každý člen sněmu krajského který dosáh! 30. rok věku svého. Nedocílí li se při prvním a druhém volení abso lutní vělšiny hlasů, předsevzata budiž pro dotyčné místo užší volba mezi těmi dvěma člený sněmu kraj ského, kteří při druhé volbě obdrželi nejvíce hlasů Při rovnosti hlasů rozhodne o tom, kdo se má do užší volby vzlti los, jejž táhne věkem nejstarší při tomný člen sněmu krajského. Každý hlas, který př třetím hlasování připadne na osobu, jež není vzata v užší volbu, pokládán buď za neplatný. Vzejde-i při volbě užší rovnost hlasů, rozhoduje los tažený dle 2. věty tohoto odslavce. Volba koná se lístky hlasovacími. Uprazdní li se trvale místo náměstka krajského starosty ve sněmu krajském, má sněm krajský ve svém nejbližším příštím shromáždění předsevziti no vou volbu pro zbývající část období volebaího. § 9.

Členství ve sněmu krajském pomijí před uply nulím období volebního a) smrtl, b) vzdáním se, c) když vzejde nebo přijde na jevo nějaká okol nost, pro klerou by člen původně nebyl mohl volen býti, nebo by byl z volitelnosti vyloučen d) rozpuštěním sněmu krajského. V případě uvedeném pod c) rozhoduje sněm krajský s konečnou platností o ztrátě členství. Vzejdou-li nebo přijdou li při některém členu krajského sněmu na jevo okolnosti, jež dle platných zákonů odůvodňují nevykonávání úřadu, má sněm krajský naříditi suspensí z čienství ve sněmu kraj ském na příslušnou dobu. Za členy sněmu krajského, kteří před koncen období volebního vysloupí, mů sbor volební, klerý je vyslal, pro zbývající část tohoto období vykonaii dle všeobecných ustanovení tohoto zákona volbu doplňovaci. Vyjímaje případ rozpuštění má sněm krajsk pokračovati ve své působnosti až do nastoupení nove zvoleného zastupitelstva.

Oddělení3

O zřízení výboru krajského § 10.

Výbor krajský skládá se: a) z předsedy krajské vlády. b) ze čtyř nebo šesti členů a dvou nebo čty náhradníků a to dle následujících ustanovení: Počet členů výboru krajského činí v krajích, jež rozděleny jsou ve dva okresy volební, nebo není li lomu tak, čítají 200.000 obyvatel anebo více, šest. v ostatních krajích čtyři Na každý krajský výbor se šesti členy připada

čtyři a na krajský výbor se čtyřmi členy dva ná

hradníci. Členové a nábradníci výboru krajského vysílají se volbou na dobu obdobl volebního ze středu snému krajského. V krajích se dvěma sbory volebními voli členové sněmu krajského, kteří zvoleni byli z volebníh okresu, který ve sněmu krajském sílněji jest zastou- pen, dohromady člyři členy a dva náhradníky, čle- nové sněmu krajského, zvolení z drubého okresu vo- lebního, pak dohromady dva členy a dva náhradníky výboru krajského. Uvnitř každé z těchto dvou skupin kraje, ve vo- lební okresy rozděleného, jakož i vůbec ve všech krajích, ve volební okresy nerozdělených, mají po po- lovici připadajícího počtu členů a náhradníků ve vý- boru krajském voliti jednak společně ve sněmu kraj- ském sloučení příslušníci volebních skupení velkých statkářů a obcí venkovských, jednak společně pří- slušníci volebních skupení platitelů největší daně z průmyslu a obchodu, jakož i měst a městysů. Členové sněmu krajského, vyslaní obecním za- stupitelstvem města s vlastním statutem, volí pro výbor krajský se zástupci zájmového skupení měsi a městysů. Volba členů výboru a náhradníků děje se abso- lutní většinou hlasů a koná se ostatně dle ustano- vení 8 8., odst. 5. a 6.

§ 11. Předseda krajské vlády ustanoví pro výbor krajský svého zástupce z podtu členů výboru. Členové a náhradufci krajského výboru složí v ruce předsedy krajské vlády slib, předepsaný v § 8, odst. 2. pro starostu krajského Čienové a náhradníci výboru krajského mají nárok na náhradu z prostředků krajských za botové výlohy, spojené s jich úřadováním. O způsobu a míře této náhrady rozhoduje sněm krajský, který i úhrnnou odměnu povoliti může.

§ 12. Funkce členů a náhradníků výboru krajského pomiji před tím, než nový výbor nastoupí; a) v případech 8 D., lil. a) až c), b) vzdáním se funkce ve výboru krajském, c) když člen nebo náhradník třem za sebou ná- sledujícím schůzím výboru krajského bez dostatečné omluvy není přítomen. d) rozpuštěním výboru krajského. V případě pod c) uvedeném rozhoduje krajský výbor s konečnou platnosti o ztrátě členství. Upření funkce ve výboru krajském má za ná sledek, že dotyčný člen po zbývající část období volebního ani jako člen ani jako náhradník do vý- boru krajského volitelným není. Suspense z členství ve sněmu krajském (8 9., odst 3.) ma za následek i suspensi z funkcí člena nebo náhradníka výboru krajského. Nastane li některý z případů uvedených v §9. odst. 1. lit. c) nebo odst. 3., u některého člena nebo náhradnika výboru krajského v době, kdy sném krajský není shromážděn, nařídí výbor krajský sus pensi z funkce výboru, nepředbíhaje rozhodnu sněmu krajského. Stížnost do suspense zařízené výborem krajským není přippstna.

§ 13. Uprázdní-li se trvale místo člena výboru, na- stoupi na jeho místo náhradník od léže skupiny vo ličské, ve sněmu krajském vyslaný jako člen de výboru. Je-li člen výboru pouze přechodně zaneprázdněn obstará jeho funkce na ten čas náhradník, vyslany touž voličskou skupinou ve sněmu krajském. Nedostavá-li se náhradníků výboru, má sněm krajský postarati se o náhradu příslušnými volbamí doplňovacími.

Oddělení4. O oboru působnosti krajského za- stupitelstva a jeho orgánů. § 14. Zastupitelstvo krajské obstarává za dohledu zast pitelstva zemského dle ustanovení to- hoto zákona administrativní a ekonomické záležitost. svazku krajského a vykonává autonomní dohled ke správě okresů zastupitelských, obvodů zdravotních obcí, jakož i k hospodářským okresním záložnám v krají. Dále jest úkolem zasfupitelstva krajského pod- porovati humanitnt, sociální, kulturní a hospodářské zájmy kraje a jeho příslušníků, pokud nejde o ta- kové záležitosti, které nejsou podátatně místní po- Vahy nebo přesahuji síly jednotlivého kraje a proto pro zachování organické jednoty správy zemské vy- hraženy jsou oboru působnosti zastupitelstva zem- ského. a-

ltni

§ 15.

Sněm krajský stanoví svůj řád jednací vydává úřadní instrukci pro výbor krajský. Sněm krajský usnáší se o počtu a platech úřad- níků a sluhů zastupitelstva krajského, o způsobu jich jmenování a disciplinárního nakládání, o výslužném a požitcích zaopatřovacích, jakož i o hlavních zása dách instrukcí, kleré pro jich služební úkony vydány

budou.

§ 18. Sněm krajský usnáší se ve všech záležitoslech hospodářství krajského, pokud nenáležejí k obyčej- nému spravování jmění, pučuje o zachování majstku krajského a přihlíží k tomu, jak se s nim hospodatí. Jemu náleží zkoušeti rozpočet, jakož i zkoumati a vyřizovati roční účty o přijmech a vydánil kraje. K zapravení výdajů, jež nejsou nahraženy příjmy jmění krajského, může sněm krajský usněstí se, aby vybírány byly přírážky ku přímým daním přirážkám podléhajícím až do 30% těchže daní. K zavedení vyšších přirážek ku přímým daním přirážkám podléhajícím nebo ke scizení, trvatému za- Užení nebo zastavení kmenového jmění kraje jest třeba usnesení sněmu zemského, které podléhá schvá- lení císařskému. Zákonem může krajům na úhradu všeho nebo jistého vydání býti povoleno vybirání jiných dávek než přirážek k daním přimým ert § 17. Sněm krajský usnáší se o způsobu účetní kon- troly nad zastapitelstvy okresními a obcemi a nad doklady, které tato zastupitelstva okresní a obce před- kládati mají. 6s §. 18. K úkolům sněmu krajského náleží v mezích vše- obec. zákon. předpisů obzvláště také zřizovati, provo- zovati a podporovati ústavy a podniky, které zdají se mu vhodnými, aby povznášely tělesné a mravní blaho a základní neb odburné vzdělání obyvatelstva kraje, zlepšovaly dopravní poměry v kraji, nebo jinak slou- žily hospodářským zájmům zvláště zemědělských živnostenských obyvatel kraje.

§ 19.

Výborkrajský zastupuje zastupitelstvo kraj- ské na venek. Vykonává moc disciplinární nad úřadníky a sluhy zastupitelstva krajského. Provádl usnesení sněmu krajského a vydáv jemu o tom počel. Obstaráva obyčejné správní záležitosti jmění krajského a dobliž a řídí ústavy krajské. Sestavuje rozpočty a roční účty a podává návrhy v záležitostech, které usnášení sněmu krajskému vy- hraženy jsou.