ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4af36c40-71f7-11dc-b7c8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne 14. listopadu 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 315.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. Iisty předplácí ne v Praze v administraci na miěsíe na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí donáškou 7K s0n na čtvrt leta . ve álialkácha na měsdo . . . . . 2 K 30 Pošton: a měsle :: na čtvrt leta s drojí zísilkos nt leta: : . 1 k ook
#5 alto_textblock #5
I
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejl: za 8b ranní číslo o solě . . . . za zh odpolední Ve Elialkách za veskově: raaní čéalo. . . odpolední . . . . . . . . 8h Inserátr platí se hotevé zapřel Předplncení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí se ték rožalee tiskárna a ezpodice „ Národnich Leiista“. Rukopisy se nevracejí.
#7 alto_textblock #7
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K situaci. Z Vídně, 14. listopadu. Tento týden zabá jena bude podzimní kampaň říšs k rady, od které očekává se obrat. Zdali se do- staví, dlužno vyčkati; záleží to na činitelích vídeňských. Officiosní »Montagspresse« považuje zastavení české obstrukce za pravděpodobné praví: »Kdyby Čechové stali se opět kolísa vými, ustaraná tvář vysoce váženého krajana klerý jako zástupce národa povolán byl do rady koruny, s ministerské lavice je napomene a při- měje k vytrvání ve změněné taktice. Český klub, kdyby zastavil obstrukci, prokázal by službu sobě a českému národu.
#8 alto_textblock #8
Ukončené sněmy. Z Vídně, 14. listopadu. V sobotu uzavřeny sněmy haličský a gorický. Zasedá už jenom sněm dolnorakouský.
#9 alto_textblock #9
Inšprucké události. Z Terstu, 13. listopadu. (C.-B.) Večer pro- cházelo městem asi 6—700 dělníků a děl- nic. Zpívali dělnickou hymnu a provolával slávu všeobecnému hlasovacímu právu. V obec- ním divadle demonstrovalo obecen stvo pro zřizení vlašské unive sity v Terstu. Z Terstu, 13. listopadu. (C.-B.) V klubovní místnosti sociálně-demokratických spolků konala se dnes o 1/49. hodině pro- testní schůze proti inšpruckým událostem. Zúčastnilo se v ní asi 1400 osob. Kromě vůdců strany mluvili říšští poslanci dr. Hortis a Mazzorana. Přijata reso- luce ve prospěch zřízení vlašské universityv Terstu. Po skončené schůzi odebrali se její účastníci v sevřených řadách k radnici. Z Terstu, 13. listopadu. (C.-B.) Dnešn den minul docela klidně. Na počest zde meškajících říšských poslanců, jakož i zá- stupců vlašských obcí uspořádán byl banket- Účastníci jeho byli lidem hlučně pozdravováni. Ze Zadru, 13. listopadu. (C.-B.) Dnes do- poledne konalo se ve Splitu protestní shromáždění proti inšpruckým příběhům. Zúčastnilo se v něm asi 400 osob. Mluvilo 5 řečníků. Po skončené schůzi odebralo se asi 200—300 osob k okresnímu hejtmanství, kdež provoláváno: „Abasso capi- tanato! Abasso autorita governo!“ Policejní ko- misař, maje po ruce v budově, shromážděné čet- níky, vyzval demonstranty, aby se rozešli, což se také stalo. O 1. hodině byl všude zase klid. Chorvaté chovali se docela nestranně. Z Pulje, 13. listopadu. (C.-B.) Dnes odpo- ledne o 3. hodině konala se v divadle vlašskými studenty svolaná veřejná schůze, na kte- réž se asi 2000 osob, ponejvíce sociálních demo- kratů, zúčastnilo. Shromáždění protest - valo co nejdůrazněji proti inšpru- ckým událostem, jakož i proti vlá- dě a projevilo žádost za zřízení vlašské university v Terstu. Jinak byl průběh schůze klidný. Výtržnost neudála se
#10 alto_textblock #10
žádná.
#11 alto_textblock #11
Telegramy „Národních Listů. Císař v Jedlové a v Pešti. Z Pešti, 13. listopadu. (C.-B.) Císař ode bral se dnes ráno o 196. hod. z Jedlové do Pešti a navrátil se odtud zpět do Jedlové o 5 hod. odpolední. Schůze poštovního úřadnictva ve Vídni. Z Vídně, 13. listopadu. (C.-B.) Dnes v ne děli konala se zde velká schůze poštovního úřadnictva za velmi četného účastenství úřad- níků poštovních, zástupců ministerstva obchodu, říšských poslanců, purkmistra Luegra a j. v. Po holdovacích ,telegramech odeslaných císaři. předneseny referáty a přijaty resoluce, týka- jící se zlepšení poměrů hmotných a postupu. zkrácení doby služební, otázky nedělního klidu u dovolené, vypracování služební pragmatikya pod. Po řečech poslanců Luegra, Pommera Sleina schůze skončena.
#12 alto_textblock #12
Dozvuky inšpruckých událostí. Z Terstu, 13. listopadu. (C.-B.) Dnes do poledne konala se tu terstskou městskou radou svolaná schůze zástupců vlašský ch obeí v Rakousku. Přítomni byli vlašt řišští poslanci, zemšti hejtmani z Gorice a Istrie, zástupeové 41 obcí istrijských, 33 obel z Go- rice a Gradišky, 12 obcí z Trentina a zástup- cové ze Zadru. Shromáždění přijalo bez debaty jednohlasně resoluci, ve kteréž se proti útokům na Vlachy v Inšpruku a také jinde provedeným, protestuje a vláda za inšprucké události, jakož i za jiná pro budouenost hrozíci nebezpečí zod- povědna činí, nebude-li povoleno zří- zení vlašské university, kteráž jenom v Terstu prospívati může. Vlašský lid neustane v boji, dokud nebude zři- zení vlašské university hotovou událostí. Dále bylo usneseno, aby se konal každého druhého roku obecný kongres vlašských obeí v Rakousku. První takovýto kongres má se konati v r. 1905 v Tridentu. Účast- níci schůze byli davy lidu před radnicí shromáž- děného pozdravování voláním slávy příští vlašské universitě. Také sociální demokraté shromáždili se před radnicí a demonstrovali jed- nak pro všeobecné hlasovací právo, jednak pro vlašskou universitu v Terstu. Po schůzi provedli sociální demokraté a za nimi národní liberálové pochod městem. Výtržnost neudála se žádná.
#13 alto_textblock #13
Doplňovací volba ve Francii. Z Paříže, 13. listopadu. (C.-B.) Ministerský poslanec d'Estournelles byl zvolen v de- partementu Sarthe 563 hlasy senátorem. Na libe rálntho protikandidáta připadly 302 hlasy.
#14 alto_textblock #14
Ze španělské sněmovny. Z Madridu, 12. listopadu. (C.-B.) V dnešn schůzi sněmovny jednalo se o zlepšení směneč- ného kursu. Finanční ministr zamítl návrh Villa- verdův a prohlásil se za přívržence měny. Nie- méně uvedl, že ani tuto reformu v přítomné době není možno zavésti, jelikož znamená zvý- šení ročního rozpočtu o 25 milhionů. Rozmnožení amerického loďstva. Z Washingtonu, 12. listopadu. (C.-B.) Ná- mořní sekretář Marton zamýšlí žádati od kongresu prostředky k rozmnožení námořního důstojnictva a mužstva. Pro nové loďstvo, právě zbudované, bude třeba 2087 důstojníků 62.368 mužů.
#15 alto_textblock #15
Užší volby v Ilalii. Z Říma, 13. listopadu. (C.-B.) Při u ž š í ch volbách, včera konaných, známy jsou vý- sledky z osmnácti míst. Zvoleno 13 přívrženei ministerstva, 1 stoupenec ústavní opposice,1 radikál, 1 socialista a 2 republikáni. Ve Flo- rencii zvítězili tři ústavní kandidáti prot socialistickým kandidátům. Ve všech listech se připomíná, že dnešní užší volby se zúčastnili také klerikálové. Z Říma, 13. listopadu. (C.-B.) Až do 11. hodiny noční známo 41 výsledků užšt volby. Zvoleno 25 stoupenců ministerstva, mezi nimi bývalý ministr Giantura, jenž zvolen podruhé, šest členů ústavní opposice, 3 radiká- lové, dva socialisté, mezi nimi Ferri (podruhě). a pět republikánů. Královští manželé portugalští. Z Hendaye, 13. listopadu. (C.-B.) Královšt manželé portugalští přibyli sem dnes odpoledne a uvítáni byli generálem Carym v zastoupení presidenta Loubeta.
#16 alto_textblock #16
Anglická eskadra v Cherbourgu. Z Cherbourgu, 13. listopadu. (C.-B.) Angli cká eskadra, provázející jachtu »Victoria and Albert«, zakotvila u rejdy zdejšího přístavu a vyměnila a pobřežními batteriemi obvyklý pozdrav. Nepokoje ve Varšavě. Z Varšavy, 13. listopadn. (C.-B.) Dnes udály se tu nepokoje, na jejichž potlačení povoláno bylo vojsko- Proslýchá se, že bylo při tom 10 osob zabito, mezi nimi dva strážníci Přes 30 osob je poraněno.
#17 alto_textblock #17
Výbuch pumy. Z Charkova, 13. listopadu. (C.-B.) Mi- nulé noci udál se u pomníku bá- sníka Puškina silný výbuch dyna- mitové pumy. Pomník byl poškozen. Okna okolních domů byla roztřištěna. Portugalští královští manželé v Anglii. V Lisabonu, 12. listopadu. (C.-B.) Král královna odjeli dnes doprovázeni ministrem za- hraničních záležitostí do Anglie. Na nádraží do- stavili se na rozloučenou členové královské ro- diny, ministři a představení úřadů. Četné obe- censtvo uspořádalo králi a královně hlučné
#18 alto_textblock #18
ovace.
#19 alto_textblock #19
Válka. Petrohradské zprávy z bojiště. Z Petrohradu, 14. listopadu. (Zvl. telegram dopisovatele »Nár. Listů«.) Obě armády na bo- jišti mandžurském jsou tak blízko, že přední stráže musí býti ukryty ležmo v příkopecha nemohou ani rozžati ohňů, aby se neprozradily Až do konce tohoto měsíce neočekávají se žádné nové události. Jako pověsť sděluje se pouze, že došlo na některých místech k menším sráž kám. Zpravodaj časopisu »Rus« sděluje, že Japonci dopravují na bojiště nové, veliké množ- ství záložního mužstva. Úkolem pravého ruského křídla jest nyní, aby zabránilo opakování se manevru obkličovacího, jaký proveden byl Ja- ponci u Ljaojanu. Telegram z Posvěta u Vl- divostoku oznamuje, že jizdní oddily ruské vy- konaly veliké obhlidky, při nichž zjištěno, že u armády japonské v Nanzanu nacházejí se chunchuzové. Jeden prapor korejských vojínů byl odzbrojen. Ruské loďstvo a mořské úžiny. Z Cařihradu, 13. listopadu. (C. B.) Novější anglická zpráva, že Rusko usiluje u turecké vlády o dovolení, aby část ruského černomoř- ského loďstva úžinami proplula, s obou stran se vyvrací. V několika dnech pro- plují mořskými úžinami poslední dva ruské parníky s ublím a vodou pro balti cké loďstvo. Druhá kolej na sibířské dráze. Z Petrohradu, 13. listopadu. (C.-B.) Kon- ference, kteráž na den 13. (25.) října sem svolána byla k poradě o zřízení druhé koleje na sibířské železné dráze, rozhodla otázku přisvědčivě. Avšak podrobné určení tratí, na nichž druhé koleje nejdříve a nutně potřebí jest, vzneseno na zvláštní komisi, sestávající ze zástupců ministerstev války a financí, jakož i říšské kontroly. Na přípravn práce vloženo do státního rozpočtu na r. 1905 deset millionů rublů. Císař usnešení konference dne 31. října (12. listopadu) schválil,
#20 alto_textblock #20
Z mandžurského bojiště Z Petrohradu, 13. listopadu. (Č. B.) »Ruská telegr. agentura« oznamuje z Mukdenu: Od dnešního rána trvá na našem pravém křídle silná dělová palba. Avšak soudí se tu, že Japonci sotva asi nějaký po- stup zahá jí.
#21 alto_textblock #21
Baltické loďstvo. Z Paříže, 13. listopadu. (C. B.) »Agence Havas« oznamuje z Dakaru: Oddíl ruského baltického loďstva, vedený admirálem Rožděst venským a stojící na kotvách mezi Dakerem
#22 alto_textblock #22
Rufisquem sestává z obrněných lodí »Suvorov« »Alexandr III.«, »Borodino«, »Orel« a »Osljablja«. dále z křižáků »Machinov«, »Dimitrij Donskoj« a »Aurora«, jakož i z dopravních lodí »Kam- čatka«, »Anadyr«, »Malaja«, »Korea«, » Meteors a nemocniční loď »Orel«. U eskadry nalezá se dále loď se spíží a uhelný parník »Mengel«. Carův návrat. Z Petrohradu, 13. listopadu. (C-B.) Císa Miku lás se opět sem navrátil.
#23 alto_textblock #23
Krajský sjezd důvěrníků národní strany svobodomyslné skupiny lounské. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) Přes 600 účastníků, dle presenčních listin počítaných, sešlo se včera do Loun na krajský sjezd důvěrnický. Kdo ví, jak rychle provedeny byly na tento sjezd přípravy, může správně po- souditi, jaká jest tam organisace, a jaká byla práce připravného komitétu. Dle pravdy dlužno zaznamenati, že sjezd zdařil se po každé stránce znamenitě. Sjezd zahájil starosta král. města Loun p. dr. Veltrubský z Veltrub a pozdravil srdečně poslance, kteří se k němu v tak hoj- ném počtu dostavili podati zprávu o nynější politické situaci, jakož i všechny přítomné, ze- jmena kteří přišli ze sousedních měst a okresů. K jeho návrhu zvolen předsedou schůze starosta města Roudnice posl. Ervín Špindler, který praví, že účastníci sjezdu nalezají se v městě, které od počátku našeho národního probuzení a založení národní strany svobodo- myslné vždy věrně stálo při programu pokroku a osvěly a že dnešní sjezd jest důkazem, že programu tomu zůstane věrno (Výhorně !), čemuž provolává Na zdar! (Výborně ! Potlesk.) K návrhu pana Petrželky, starosty obce Smolnice, zvoleni jednohlasně místopřed sedy pp.: starosta města Loun dr. Veltr ub- ský z Veltrub, starosta lounského okresu Zázvorka, starosta města Nov. Strašecí dr- Chlistovský, m. radní Procházka ze Slaného a dr. Srbek z Velvar; zapisovateli městský tajemník Schönfeld, Luká šze Křivic a Mokr z Citolib. Slova ujal se posl. rada zem. soudu pan dr. Pantůček, by podal zprávu o politických poměrech. Pravil: Jako život jednotlivce, tak i historie národů jest řadou dokladů pro nevyvratnou pravdu věty, že život jest boj, boj, který se vede o nejrůznějsí potřeby“ lidské a nejrozmanitějš podmínky existenční. V zemích a říších jednojazyčných, obývaných jen jediným národním kmenem, hlá sícím se k témuž jazyku a původu, obmezují a mohou obmeziti se zápasy jen na poža- davek, aby opatřeny byly pro různé vrstvy ná- roda co možno nejvýhodnější podmínky jejich fysické a duševní existence, čili jinými slovy v zemích a říších takových mohou boje politické míti za obsah zvláště jen otázky ho- spodářské, sociální a kulturní, zemích a říších takových mohou všechny síly činnosti veřejné věnované soustřediti se v řešení jen těchto otázek. Jinak tomu jest v zemích a státech, obý vaných různými národními kmeny. Tu domahají se svého řešení otázky o zachování uplatnění svérázné osobitosti národní. založené zvláštním původem plemenným, pod- míněné vlastní minulostí a souvisící s vlastn kulturou, tu třeba obírati se i otázkami národ nostními, zejmena jazykovými. Však kdežto v jiných různojazyčných říšíci otázky tyto jen vedle ostatních problémů nej výše ve stejné s nimi řadě zřetele vyžadují zaujímají v Rakousku, obzvláště však v zemích českých místo prvé, místo nejvýznačnější. Naše láska k národu i k rodné půdě, láska k jazyku, jenž skoro jako fenix ze svého již hrobu k tak mohutnému povznesl se životu vzletu, naše uctivá vzpomínka veliké naší minu- losti, budicí touhu po stejně čestné budoucnosti všechno to dodává každé otázce národní a jazy- kové zvláštního významu i zvláštní ceny, která ji vysoko povznáší nad otázky hospodářské a jiné. Problémy národní pronikaji všemi směry, za- sahují do všech oborů životních, dotýkají se všech vrstev společenských, vůbec jsou ohniskem para- boly našeho života, do kterého se na konee sbíhají všechny paprsky, ať kteréhokoli bodu jejího se dotýkají. Pohleďme jenom na zájmy jednotlivých spo lečenských vrstev, na příklad živnostnictva, děl- nictva, rolnictva neb úřadnictva. Jest možno by v Rakousku vůbec, v zemích českých zvláště jednotliví stavové tito rokovali a starali se jen o své stavovské zájmy, otázky národnostní ne- chávajíce stranou? Může na příklad úřadnictvo české zasednouti si s kollegy svými německými za jeden stůl a hovořiti s nimi jen a toli ko o společném zlepšení hmotného svého postavení? Zda nemusí současně anebo snad ještě dříve vzíti na přetřes otázky nyní aktuálné. o vypuzování českého úřadnictva z končin vět- šinou německých, jehož Němci se ve prospěch svých kandidátů úřadnických domáhají, zda ne- musí všímati si i zkracování českého živlua českého národa, jaké se jeví v patrném prote- žování Němců při obsazování všech vynikajícíeh a vlivnějších míst? Zda není nuceno, aby, chce-li slouti úřadnictvem českým, chce-li cho- vati se jako příslušná součást svého národa, obrátilo svoji přední pozornost k tomu, že jazyk český v celých velikých oborech státního úřa- dování jest vylučován? A co dělnictvo? Může naše dělnictvo, nechce-li zapřítí svůj český původ a svoji při- slušnost, opskovati jen internacionální hesla, žá-
#24 alto_textblock #24
dající chleba a domáhající se zvýšení mzdy snížení doby pracovní a zaopatření pro případ neschopnosti ku práci nebo nezaměstnanosti Zda může ignorovati zjevy takové, jako je ten, že bratři jeho vypovídáni jsou z bytů a z práce a vydáni strádání jen proto, že nechtěli děti odciziti své otčině a svému národu, že stíháni jsou boykotem a pronásledování jen proto, že nechtěli nebo nemohli zapomenouti, že kolébka jejich stála na české půdě a že prvá slova, která zaslechli z úst matčiných, byla slova česká? Zda mohou nechati bez povšimnut kroky podnikané německými spolukrajany, do- máhajieími se uzavřeného území německého v němž by jazyk český byl z kazatelen, zpo vědnic a úřadů vyloučen a v němž by tisíce tisíce našich lidí, nazvíce k dělnictvu patřících. stalo se cizinci zbavenými práva hledati a na lézti právní svoji ochranu u úřadů státních ve svém jazyku? A co živnostnictvo? Zda není tíženo kou- kurencí cizí a boykotem národním, proti němuž bylo nutno sáhnouti k obrannému heslu »Svů k svému«? Zda nemusí zhusta a zajisté dů vodně pronášeti stesky, že zejmena velké ve- řejné práce a dodávky zadávány jsou se zálibou firmám německým, které srdci rozhodujících činitelů ústředních jsou mnohem blížší nežl skromný český živnostník? A může konečně rolnistvo obklopiti se čínskou zdí, aby vyhnulo se vlivu otázek ná- rodních na všechny vrstvy společenské se jeví- cího? Může žiti v národě pouze a výlučně svým vlastním, zvláštním pro sebe životem? Četné přibuzenské vztahy, vzájemné styky a svazky hospodářské, sociální a jiné poutají je s ostatními stavy národa tak, že byť i nepřímo přece neméně účinně se všechny otázky národn i jazykové i jeho vlastních zájmů dotýkají. A tak mohl bych probrati všechny spole čenské vrstvy, všechny skupiny obyvatelstva, mohl bych se zmíniti o českém dítku, které své školy potřebuje, o českém studentu, jenž svěho vysokého učení postrádá, o českém vojáku, jenž nucen jest ve své službě uživati jazyka, jemu cizího atd., mohl bych dále pojednati i o jednotli- vých konkrelních otázkách v podstatě své hospo dářských, jako jest na př. sestátnění drah nebo správních, jako jest zřízení nových okresů a pod. — vždy a všude staví se nám na oči skutečnost, že u nás zápasy jazykové a národ- nostní zaujímají místo prvé, ovládají celý náš veřejný život, dávají směr všem snahám politi- ekým a podmiňují řešení všech ostatních otázek života veřejného. Co z toho vyplývá? Nic jiného, nežli že i politické snahy celého českého národa musí po- čítati s tímto faktem, že veškeré kroky, které český národ podniká, musí býti řízeny ohledy na tuto důležitost momentu národnostního, čili stručně řečeno, politika českého ná- roda nemůže býti na ten čas jinou než v prvé řadě národnostní. Než namane se snad leckomu z velevážených účast- níků této schůze otázka, proč já zde dnes tyto věci vykládám? Vždyť všechno to jest snad tak přirozené, že netřeba o tom ztráceti slov. Ano, mně a dojista i vám zdá se vše to býti úplně jasné, samozřejmé a nepochybné. Však jsou politické strany i skupiny v ná- rodě našem, které nesdílí z plna stanovisko toto, které zájem svůj stavovský kladou před zájem národního celku, které pokládají za první svůj úkol sesilovati jednotlivé vrstvy sociální, bez ohledu na vrstvy ostatní a bez ohledu na pro- spěch a zájem celku. Dnes, kdy jedná se o orga- nisaci národní strany svobodomyslné, strany to vedoucí, jest snad na místě, zmíniti se o těchto odchylných názorech a objektivní kritikou uká zati, která cesta vede a vésti musí k blahu a pro spěchu národa. Vyslovil jsem právě své přesvědčení v tom smyslu, že zdravá a jedině prospěšná politika česká musí býti na ten čas v první řadě ná rodnostní. Slovy těmi chtěl jsem vytknouti hranice našeho politického snažení ve směru jak posi- tivném i negativném. Chtěl jsem naznačiti, že snahy naše o uplatnění myšlenky národnostní a prove dení našich historických práv mají sice míti místo přední, nikoli však jediné Nesmíme zapomínati, že vedle potřeb ná- roda jako politického celku vyskytují se i důle- žité potřeby jednotlivých jeho součástí, o jichž uspokojení dbáti jest nezbytno. Jest to již proto nutno, že hmotně i kulturní sesilení jednotlivých vrstev znamená sesilení celku, znamená sebrání nových sil k boji o ideální statky národní. Jako ve válce skutečné nezáleží umění válečnické jen v taktice boje a zápasu, nýbrž i v náležitém zásobování vojska, tak i v politice nutno dbáti toho, aby nebylo v zápasech o naše ideály zapomenuto této praktické, však vele- důležité stránky. Preto nelze schváliti ani politiku, která vytýkajíc si svůj státoprávní cíl, ignoruje nebo bagatelisuje drobné a běžné potřeby národa, která zapomíná pravdivosti zásady, že l'art de vainere est perdu sans P'art de subsister«,že umění vítěziti jest ztraceno bez umění zásobiti. Než vytkl-li jsem snahy národnostní jako snahy první, chtěl jsem tím i označiti nebezpečl všech proudů a snah stavovských, které schopny jsou zatlačiti společný zájem národní do pozad a vrhnouti do středu národa nové jablko svárů. vzbuditi nové třenice domácí a seslabiti zviklati spojené naše řady. Je-li veliké nebezpeči v tom, vytýkají li se účely na ten čas nedostižné a vyplýtvají li se na ně drahocenně síly, skrývá v sobě politika stavovská pro národ náš, jehož celková existence jest ohrožena, nebezpečí snad ještě větší. Pravdu hledati musíme jen na cestě střední. Za správný a národu našemu prospěšný b
#25 alto_textblock #25
jedině možný pokládati třeba onen progra m, který maje před očima národní ideály naše, ke kterým pozírá jako k majáku udávajícímu směr našich cest a vykazuje otázkám národním, jako otázkám nejdůležitějším, všemu národu společ- ným a řešení všech ostatních otázek podmiňu- jícím příslušné místo přední, nezapomíná i na ostatní potřeby národa a jeho jednotlivých vrstev. Program tento jest programem národní strany svobodomyslné, která zápasíc za všechny statky národní, nezapomínala nikdy na nižádnou z potřeb národa a jeho jednotlivých částí. Zájem národa i vlasti žádá, ba neuprosně káže, aby program takový byl programem všem Čechům společným, aby pod timto praporem shromáždili se všichni věrní zápasníci národní, společně pečovali o to, aby vlast naše nedo- znala pohromy. Boj, který již po mnohá desetileti mezi Němci a Čechy ve vlastech našich zuří, nabyl v době poslední své zvláštní intensity a síly. Vítězství pruské u Sedanu a spojení Němců říšských v jeden mohutný celek dalo nejen vznik myšlénce velkoněmecké, snící po spojení všech Němců evropských pod jediným žezlem vládním, nýbrž probudilo a odehovalo také neo- byčejné sebevědomí moci a síly německé. Na Němce rakouské nezůstal tento dějinný zjev bez účinku. Část jejich — bohudik část dosud menší — (Hlas: snad již větší !) přijala hned za svoji myšlenku velkoněmeckou, vrcho- lící v heslu: »Jeden bůh, jedna víra, jeden ci- saře. Část druhá sice nešla tak daleko, však opojena domnělou slávou a mocí svých soukme- novců říšských, tkví alespoň v představě, že ně- mecký kmen jest národem privilegovaným, že jest národem, jemuž všude a tudíž i v různo- jazyčném Rakousku zvláštní význačné postavení přisluší. Část prvá nejraději by viděla, aby vlny germánského moře co nejdříve se přelily přes hranice rakouské a spojíce se s německými je- zery alpskými, pokryly celé končiny od Baltu až k Adrii. Část druhá nestotožňuje se sice s lěmito plány, však pracuje se vším úsilím k tomu, aby v Rakousku uznáno bylo nadpráví německého kmene a nadpráví německého jazyka, aby systém vládní opíral se jen o Němcea ubíral se směrem, který jemu Němci naznačí. Provedení ideálů těchto brání však národ český, který pevně usedlý v končinách svých, tvoří pevnou hráz, stavící vlny germánské ze severu na jih se tlačící, a který jsa předbojní- kem myšlenky rovnoprávnosti národní a rovno- cennosti všech jazyků zemských v soustáti ra- kouském i v zemich českých, nechce připustiti nadvládu jediného kmene, nebo uznati privilego- vanost jednoho jazyka. Naše exponované postavení jako přední bašty a hradby slovanské se strany jedné, naše historická práva, jakož i naše odhodlání posta- viti svoji hruď proti útokům německým se strany druhé působí, že boj, který vývojem dějinným mezi plemenem slovanským a germánským vůbee se vyvinul, pokud jde o Rakousko, dosud kon- centruje se zvláště v zemích českých. Bojem tímto má rozhodnuto býti o tom, zda platiti má v Rakousku idea hegemonie ně- mecké nebo národní rovnoprávnosti, zdali Ra- kousko státi se má podružným státem německým nebo soustátím, v němž by i neněmečtí náro- dové podle svých politických a historických práv svůj vlastní sťastný život vedli. Bojem tímto má tedy nejen rozhodnuto býti o nás, o našich politických tužbách, nýbrž i o budoucí formaci a tvářnosti Rakouska o jeho významu v Evropě, a proto vším právem pojímá se otázka česká netoliko jako olázka naše, nýbrž i jako otázka státu a jako otázka evropská vůbee. Veliký tento význam našich politických zápasů přehlíží všichni ti, kteří pozírajíce jen na konkretní zjevy jednotlivých půtek, zapomí- naji na zminěný jejich základ a jejich zřídlo. Vždyť, domáháme-li se svého druhého vy- sokého učení na Moravě, žádáme-li náležitou úpravu českého vnitřního úřadování státních orgánů, bojujeme-li o českou školu obecnou nebo měšťanskou pro naše menšiny, nebojujeme jen o lento konkretní požadavek, nýbrž zápasíme tím o ideu národní rovnoprávnosti, zápasíme o to, aby uznáno bylo, že táž práva, která při- znána jsou Němcům, přisluší i národu českému i ostatním národům neněmeckým. Válečný zápas mohl by se ukončiti naprosto buď jen poctivým smírem a dohod- nutím mezi oběma národy nebo naprostým pod- lehnutím jedné nebo druhé válčící strany. Bohužel, nelze nyní na možnost poctivé dohody mysliti. Přislušné sebevědomí německé, nedopouštějící pozírati na ostatní národy jako rovnocenně a vindikující pro Němce oprávnění určovati objem i obsah práv ostatních národů v Rakousku, vylučuje možnost spra ve- dlivého ocenění našich národních snah a stlačuje již předem každou naději na smír, uzavřený poctivě na podkladu rovného práva a za- bezpečující rovný, nerušený ná- rodní rozvoj obou národnostl. Nezbývá tudíž než pokračovati ve starém zápasu se vším úsilím, vytrvale a pevně a sta- rati se o vítězství. Nezbývá, než zůstati v řadách bojovných, avšak musíme také žádati, aby všichni bojovníci českého národa a české věci v jediný se sestavili šik. Pevnosti a svornosti této vyžaduje důle- žitost tohoto boje i jeho vážnost a urputnost. Boj tento nebyl ovšem vůbec nikdy snad- ným. Již četnost našich odpůrců padá na váhu. K tomu přistupují četné sbory pomocné, preti nám po bok Němců se stavíci, z nichž vysoká byrokracie a kruhy vojenské zaujímají misto nikoli poslední.