#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIV.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí dne 14. listopadu 1904.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 315.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí ne
v Praze v administraci
na miěsíe
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
7K s0n
na čtvrt leta .
ve álialkácha
na měsdo . . . . . 2 K 30
Pošton:
a měsle
::
na čtvrt leta
s drojí zísilkos
nt leta: : . 1 k ook
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodejl:
za 8b
ranní číslo o solě .
. . . za zh
odpolední
Ve Elialkách za veskově:
raaní čéalo. . .
odpolední . . . . . . . . 8h
Inserátr
platí se hotevé zapřel
Předplncení a inserty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. z.
Tam nacházejí se ték rožalee
tiskárna a ezpodice „ Národnich Leiista“.
Rukopisy se nevracejí.
#7
alto_textblock
#7
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 14. listopadu. Tento týden zabá
jena bude podzimní kampaň říšs k
rady, od které očekává se obrat. Zdali se do-
staví, dlužno vyčkati; záleží to na činitelích
vídeňských.
Officiosní »Montagspresse« považuje
zastavení české obstrukce za pravděpodobné
praví: »Kdyby Čechové stali se opět kolísa
vými, ustaraná tvář vysoce váženého krajana
klerý jako zástupce národa povolán byl do rady
koruny, s ministerské lavice je napomene a při-
měje k vytrvání ve změněné taktice. Český
klub, kdyby zastavil obstrukci, prokázal by
službu sobě a českému národu.
#8
alto_textblock
#8
Ukončené sněmy.
Z Vídně, 14. listopadu. V sobotu uzavřeny
sněmy haličský a gorický. Zasedá už
jenom sněm dolnorakouský.
#9
alto_textblock
#9
Inšprucké události.
Z Terstu, 13. listopadu. (C.-B.) Večer pro-
cházelo městem asi 6—700 dělníků a děl-
nic. Zpívali dělnickou hymnu a provolával
slávu všeobecnému hlasovacímu právu. V obec-
ním divadle demonstrovalo obecen
stvo pro zřizení vlašské unive
sity v Terstu.
Z Terstu, 13. listopadu. (C.-B.) V klubovní
místnosti sociálně-demokratických
spolků konala se dnes o 1/49. hodině pro-
testní schůze proti inšpruckým
událostem. Zúčastnilo se v ní asi 1400
osob. Kromě vůdců strany mluvili říšští poslanci
dr. Hortis a Mazzorana. Přijata reso-
luce ve prospěch zřízení vlašské universityv
Terstu. Po skončené schůzi odebrali se její
účastníci v sevřených řadách k radnici.
Z Terstu, 13. listopadu. (C.-B.) Dnešn
den minul docela klidně. Na počest
zde meškajících říšských poslanců, jakož i zá-
stupců vlašských obcí uspořádán byl banket-
Účastníci jeho byli lidem hlučně pozdravováni.
Ze Zadru, 13. listopadu. (C.-B.) Dnes do-
poledne konalo se ve Splitu protestní
shromáždění proti inšpruckým
příběhům. Zúčastnilo se v něm asi 400
osob. Mluvilo 5 řečníků. Po skončené schůzi
odebralo se asi 200—300 osob k okresnímu
hejtmanství, kdež provoláváno: „Abasso capi-
tanato! Abasso autorita governo!“ Policejní ko-
misař, maje po ruce v budově, shromážděné čet-
níky, vyzval demonstranty, aby se rozešli, což
se také stalo. O 1. hodině byl všude zase klid.
Chorvaté chovali se docela nestranně.
Z Pulje, 13. listopadu. (C.-B.) Dnes odpo-
ledne o 3. hodině konala se v divadle vlašskými
studenty svolaná veřejná schůze, na kte-
réž se asi 2000 osob, ponejvíce sociálních demo-
kratů, zúčastnilo. Shromáždění protest -
valo co nejdůrazněji proti inšpru-
ckým událostem, jakož i proti vlá-
dě a projevilo žádost za zřízení
vlašské university v Terstu. Jinak
byl průběh schůze klidný. Výtržnost neudála se
#10
alto_textblock
#10
žádná.
#11
alto_textblock
#11
Telegramy „Národních Listů.
Císař v Jedlové a v Pešti.
Z Pešti, 13. listopadu. (C.-B.) Císař ode
bral se dnes ráno o 196. hod. z Jedlové do
Pešti a navrátil se odtud zpět do Jedlové o 5
hod. odpolední.
Schůze poštovního úřadnictva ve Vídni.
Z Vídně, 13. listopadu. (C.-B.) Dnes v ne
děli konala se zde velká schůze poštovního
úřadnictva za velmi četného účastenství úřad-
níků poštovních, zástupců ministerstva obchodu,
říšských poslanců, purkmistra Luegra a j. v.
Po holdovacích ,telegramech odeslaných císaři.
předneseny referáty a přijaty resoluce, týka-
jící se zlepšení poměrů hmotných a postupu.
zkrácení doby služební, otázky nedělního klidu
u dovolené, vypracování služební pragmatikya
pod. Po řečech poslanců Luegra, Pommera
Sleina schůze skončena.
#12
alto_textblock
#12
Dozvuky inšpruckých událostí.
Z Terstu, 13. listopadu. (C.-B.) Dnes do
poledne konala se tu terstskou městskou radou
svolaná schůze zástupců vlašský ch
obeí v Rakousku. Přítomni byli vlašt
řišští poslanci, zemšti hejtmani z Gorice a Istrie,
zástupeové 41 obcí istrijských, 33 obel z Go-
rice a Gradišky, 12 obcí z Trentina a zástup-
cové ze Zadru. Shromáždění přijalo bez debaty
jednohlasně resoluci, ve kteréž se proti útokům
na Vlachy v Inšpruku a také jinde provedeným,
protestuje a vláda za inšprucké události, jakož
i za jiná pro budouenost hrozíci nebezpečí zod-
povědna činí, nebude-li povoleno zří-
zení vlašské university, kteráž
jenom v Terstu prospívati může.
Vlašský lid neustane v boji, dokud nebude zři-
zení vlašské university hotovou událostí. Dále
bylo usneseno, aby se konal každého druhého
roku obecný kongres vlašských
obeí v Rakousku. První takovýto kongres
má se konati v r. 1905 v Tridentu. Účast-
níci schůze byli davy lidu před radnicí shromáž-
děného pozdravování voláním slávy příští vlašské
universitě. Také sociální demokraté
shromáždili se před radnicí a demonstrovali jed-
nak pro všeobecné hlasovací právo, jednak pro
vlašskou universitu v Terstu. Po schůzi provedli
sociální demokraté a za nimi národní liberálové
pochod městem. Výtržnost neudála se žádná.
#13
alto_textblock
#13
Doplňovací volba ve Francii.
Z Paříže, 13. listopadu. (C.-B.) Ministerský
poslanec d'Estournelles byl zvolen v de-
partementu Sarthe 563 hlasy senátorem. Na libe
rálntho protikandidáta připadly 302 hlasy.
#14
alto_textblock
#14
Ze španělské sněmovny.
Z Madridu, 12. listopadu. (C.-B.) V dnešn
schůzi sněmovny jednalo se o zlepšení směneč-
ného kursu. Finanční ministr zamítl návrh Villa-
verdův a prohlásil se za přívržence měny. Nie-
méně uvedl, že ani tuto reformu v přítomné
době není možno zavésti, jelikož znamená zvý-
šení ročního rozpočtu o 25 milhionů.
Rozmnožení amerického loďstva.
Z Washingtonu, 12. listopadu. (C.-B.) Ná-
mořní sekretář Marton zamýšlí žádati od
kongresu prostředky k rozmnožení námořního
důstojnictva a mužstva. Pro nové loďstvo, právě
zbudované, bude třeba 2087 důstojníků
62.368 mužů.
#15
alto_textblock
#15
Užší volby v Ilalii.
Z Říma, 13. listopadu. (C.-B.) Při u ž š í ch
volbách, včera konaných, známy jsou vý-
sledky z osmnácti míst. Zvoleno 13 přívrženei
ministerstva, 1 stoupenec ústavní opposice,1
radikál, 1 socialista a 2 republikáni. Ve Flo-
rencii zvítězili tři ústavní kandidáti prot
socialistickým kandidátům. Ve všech listech se
připomíná, že dnešní užší volby se zúčastnili
také klerikálové.
Z Říma, 13. listopadu. (C.-B.) Až do
11. hodiny noční známo 41 výsledků užšt
volby. Zvoleno 25 stoupenců ministerstva, mezi
nimi bývalý ministr Giantura, jenž zvolen
podruhé, šest členů ústavní opposice, 3 radiká-
lové, dva socialisté, mezi nimi Ferri (podruhě).
a pět republikánů.
Královští manželé portugalští.
Z Hendaye, 13. listopadu. (C.-B.) Královšt
manželé portugalští přibyli sem dnes odpoledne
a uvítáni byli generálem Carym v zastoupení
presidenta Loubeta.
#16
alto_textblock
#16
Anglická eskadra v Cherbourgu.
Z Cherbourgu, 13. listopadu. (C.-B.) Angli
cká eskadra, provázející jachtu »Victoria and
Albert«, zakotvila u rejdy zdejšího přístavu
a vyměnila a pobřežními batteriemi obvyklý
pozdrav.
Nepokoje ve Varšavě.
Z Varšavy, 13. listopadn. (C.-B.) Dnes
udály se tu nepokoje, na jejichž
potlačení povoláno bylo vojsko-
Proslýchá se, že bylo při tom 10
osob zabito, mezi nimi dva strážníci
Přes 30 osob je poraněno.
#17
alto_textblock
#17
Výbuch pumy.
Z Charkova, 13. listopadu. (C.-B.) Mi-
nulé noci udál se u pomníku bá-
sníka Puškina silný výbuch dyna-
mitové pumy. Pomník byl poškozen. Okna
okolních domů byla roztřištěna.
Portugalští královští manželé v Anglii.
V Lisabonu, 12. listopadu. (C.-B.) Král
královna odjeli dnes doprovázeni ministrem za-
hraničních záležitostí do Anglie. Na nádraží do-
stavili se na rozloučenou členové královské ro-
diny, ministři a představení úřadů. Četné obe-
censtvo uspořádalo králi a královně hlučné
#18
alto_textblock
#18
ovace.
#19
alto_textblock
#19
Válka.
Petrohradské zprávy z bojiště.
Z Petrohradu, 14. listopadu. (Zvl. telegram
dopisovatele »Nár. Listů«.) Obě armády na bo-
jišti mandžurském jsou tak blízko, že přední
stráže musí býti ukryty ležmo v příkopecha
nemohou ani rozžati ohňů, aby se neprozradily
Až do konce tohoto měsíce neočekávají se žádné
nové události. Jako pověsť sděluje se pouze,
že došlo na některých místech k menším sráž
kám. Zpravodaj časopisu »Rus« sděluje, že
Japonci dopravují na bojiště nové, veliké množ-
ství záložního mužstva. Úkolem pravého ruského
křídla jest nyní, aby zabránilo opakování se
manevru obkličovacího, jaký proveden byl Ja-
ponci u Ljaojanu. Telegram z Posvěta u Vl-
divostoku oznamuje, že jizdní oddily ruské vy-
konaly veliké obhlidky, při nichž zjištěno, že
u armády japonské v Nanzanu nacházejí se
chunchuzové. Jeden prapor korejských vojínů
byl odzbrojen.
Ruské loďstvo a mořské úžiny.
Z Cařihradu, 13. listopadu. (C. B.) Novější
anglická zpráva, že Rusko usiluje u turecké
vlády o dovolení, aby část ruského černomoř-
ského loďstva úžinami proplula, s obou
stran se vyvrací. V několika dnech pro-
plují mořskými úžinami poslední dva ruské
parníky s ublím a vodou pro balti cké
loďstvo.
Druhá kolej na sibířské dráze.
Z Petrohradu, 13. listopadu. (C.-B.) Kon-
ference, kteráž na den 13. (25.) října sem
svolána byla k poradě o zřízení druhé
koleje na sibířské železné dráze,
rozhodla otázku přisvědčivě. Avšak
podrobné určení tratí, na nichž druhé koleje
nejdříve a nutně potřebí jest, vzneseno na zvláštní
komisi, sestávající ze zástupců ministerstev války
a financí, jakož i říšské kontroly. Na přípravn
práce vloženo do státního rozpočtu na r. 1905
deset millionů rublů. Císař usnešení konference
dne 31. října (12. listopadu) schválil,
#20
alto_textblock
#20
Z mandžurského bojiště
Z Petrohradu, 13. listopadu. (Č. B.) »Ruská
telegr. agentura« oznamuje z Mukdenu: Od
dnešního rána trvá na našem pravém křídle
silná dělová palba. Avšak soudí se tu,
že Japonci sotva asi nějaký po-
stup zahá jí.
#21
alto_textblock
#21
Baltické loďstvo.
Z Paříže, 13. listopadu. (C. B.) »Agence
Havas« oznamuje z Dakaru: Oddíl ruského
baltického loďstva, vedený admirálem Rožděst
venským a stojící na kotvách mezi Dakerem
#22
alto_textblock
#22
Rufisquem sestává z obrněných lodí »Suvorov«
»Alexandr III.«, »Borodino«, »Orel« a »Osljablja«.
dále z křižáků »Machinov«, »Dimitrij Donskoj«
a »Aurora«, jakož i z dopravních lodí »Kam-
čatka«, »Anadyr«, »Malaja«, »Korea«, » Meteors
a nemocniční loď »Orel«. U eskadry nalezá se
dále loď se spíží a uhelný parník »Mengel«.
Carův návrat.
Z Petrohradu, 13. listopadu. (C-B.) Císa
Miku lás se opět sem navrátil.
#23
alto_textblock
#23
Krajský sjezd důvěrníků národní
strany svobodomyslné skupiny
lounské.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Přes 600 účastníků, dle presenčních listin
počítaných, sešlo se včera do Loun na krajský
sjezd důvěrnický. Kdo ví, jak rychle provedeny
byly na tento sjezd přípravy, může správně po-
souditi, jaká jest tam organisace, a jaká byla
práce připravného komitétu.
Dle pravdy dlužno zaznamenati, že sjezd
zdařil se po každé stránce znamenitě.
Sjezd zahájil starosta král. města Loun
p. dr. Veltrubský z Veltrub a pozdravil
srdečně poslance, kteří se k němu v tak hoj-
ném počtu dostavili podati zprávu o nynější
politické situaci, jakož i všechny přítomné, ze-
jmena kteří přišli ze sousedních měst a okresů.
K jeho návrhu zvolen předsedou schůze
starosta města Roudnice posl. Ervín Špindler,
který praví, že účastníci sjezdu nalezají se
v městě, které od počátku našeho národního
probuzení a založení národní strany svobodo-
myslné vždy věrně stálo při programu pokroku
a osvěly a že dnešní sjezd jest důkazem, že
programu tomu zůstane věrno (Výhorně !), čemuž
provolává Na zdar! (Výborně ! Potlesk.)
K návrhu pana Petrželky, starosty
obce Smolnice, zvoleni jednohlasně místopřed
sedy pp.: starosta města Loun dr. Veltr ub-
ský z Veltrub, starosta lounského okresu
Zázvorka, starosta města Nov. Strašecí dr-
Chlistovský, m. radní Procházka ze
Slaného a dr. Srbek z Velvar; zapisovateli
městský tajemník Schönfeld, Luká šze
Křivic a Mokr z Citolib.
Slova ujal se posl. rada zem. soudu pan
dr. Pantůček, by podal zprávu o politických
poměrech. Pravil:
Jako život jednotlivce, tak i historie národů
jest řadou dokladů pro nevyvratnou pravdu
věty, že život jest boj, boj, který se vede
o nejrůznějsí potřeby“ lidské a nejrozmanitějš
podmínky existenční.
V zemích a říších jednojazyčných,
obývaných jen jediným národním kmenem, hlá
sícím se k témuž jazyku a původu, obmezují
a mohou obmeziti se zápasy jen na poža-
davek, aby opatřeny byly pro různé vrstvy ná-
roda co možno nejvýhodnější podmínky jejich
fysické a duševní existence, čili jinými
slovy v zemích a říších takových mohou boje
politické míti za obsah zvláště jen otázky ho-
spodářské, sociální a kulturní,
zemích a říších takových mohou všechny síly
činnosti veřejné věnované soustřediti se v řešení
jen těchto otázek.
Jinak tomu jest v zemích a státech, obý
vaných různými národními kmeny. Tu domahají
se svého řešení otázky o zachování
uplatnění svérázné osobitosti národní.
založené zvláštním původem plemenným, pod-
míněné vlastní minulostí a souvisící s vlastn
kulturou, tu třeba obírati se i otázkami národ
nostními, zejmena jazykovými.
Však kdežto v jiných různojazyčných říšíci
otázky tyto jen vedle ostatních problémů nej
výše ve stejné s nimi řadě zřetele vyžadují
zaujímají v Rakousku, obzvláště však v zemích
českých místo prvé, místo nejvýznačnější.
Naše láska k národu i k rodné půdě, láska
k jazyku, jenž skoro jako fenix ze svého již
hrobu k tak mohutnému povznesl se životu
vzletu, naše uctivá vzpomínka veliké naší minu-
losti, budicí touhu po stejně čestné budoucnosti
všechno to dodává každé otázce národní a jazy-
kové zvláštního významu i zvláštní ceny, která
ji vysoko povznáší nad otázky hospodářské
a jiné.
Problémy národní pronikaji všemi směry, za-
sahují do všech oborů životních, dotýkají se všech
vrstev společenských, vůbec jsou ohniskem para-
boly našeho života, do kterého se na konee
sbíhají všechny paprsky, ať kteréhokoli bodu
jejího se dotýkají.
Pohleďme jenom na zájmy jednotlivých spo
lečenských vrstev, na příklad živnostnictva, děl-
nictva, rolnictva neb úřadnictva. Jest možno
by v Rakousku vůbec, v zemích českých zvláště
jednotliví stavové tito rokovali a starali se jen
o své stavovské zájmy, otázky národnostní ne-
chávajíce stranou? Může na příklad úřadnictvo
české zasednouti si s kollegy svými německými
za jeden stůl a hovořiti s nimi jen a toli ko
o společném zlepšení hmotného svého postavení?
Zda nemusí současně anebo snad ještě
dříve vzíti na přetřes otázky nyní aktuálné.
o vypuzování českého úřadnictva z končin vět-
šinou německých, jehož Němci se ve prospěch
svých kandidátů úřadnických domáhají, zda ne-
musí všímati si i zkracování českého živlua
českého národa, jaké se jeví v patrném prote-
žování Němců při obsazování všech vynikajícíeh
a vlivnějších míst? Zda není nuceno, aby,
chce-li slouti úřadnictvem českým, chce-li cho-
vati se jako příslušná součást svého národa,
obrátilo svoji přední pozornost k tomu, že jazyk
český v celých velikých oborech státního úřa-
dování jest vylučován?
A co dělnictvo? Může naše dělnictvo,
nechce-li zapřítí svůj český původ a svoji při-
slušnost, opskovati jen internacionální hesla, žá-
#24
alto_textblock
#24
dající chleba a domáhající se zvýšení mzdy
snížení doby pracovní a zaopatření pro případ
neschopnosti ku práci nebo nezaměstnanosti
Zda může ignorovati zjevy takové, jako je ten,
že bratři jeho vypovídáni jsou z bytů a z práce
a vydáni strádání jen proto, že nechtěli děti
odciziti své otčině a svému národu, že stíháni
jsou boykotem a pronásledování jen proto, že
nechtěli nebo nemohli zapomenouti, že kolébka
jejich stála na české půdě a že prvá slova,
která zaslechli z úst matčiných, byla slova
česká? Zda mohou nechati bez povšimnut
kroky podnikané německými spolukrajany, do-
máhajieími se uzavřeného území německého
v němž by jazyk český byl z kazatelen, zpo
vědnic a úřadů vyloučen a v němž by tisíce
tisíce našich lidí, nazvíce k dělnictvu patřících.
stalo se cizinci zbavenými práva hledati a na
lézti právní svoji ochranu u úřadů státních ve
svém jazyku?
A co živnostnictvo? Zda není tíženo kou-
kurencí cizí a boykotem národním, proti němuž
bylo nutno sáhnouti k obrannému heslu »Svů
k svému«? Zda nemusí zhusta a zajisté dů
vodně pronášeti stesky, že zejmena velké ve-
řejné práce a dodávky zadávány jsou se zálibou
firmám německým, které srdci rozhodujících
činitelů ústředních jsou mnohem blížší nežl
skromný český živnostník?
A může konečně rolnistvo obklopiti se
čínskou zdí, aby vyhnulo se vlivu otázek ná-
rodních na všechny vrstvy společenské se jeví-
cího? Může žiti v národě pouze a výlučně
svým vlastním, zvláštním pro sebe životem?
Četné přibuzenské vztahy, vzájemné styky
a svazky hospodářské, sociální a jiné poutají je
s ostatními stavy národa tak, že byť i nepřímo
přece neméně účinně se všechny otázky národn
i jazykové i jeho vlastních zájmů dotýkají.
A tak mohl bych probrati všechny spole
čenské vrstvy, všechny skupiny obyvatelstva,
mohl bych se zmíniti o českém dítku, které své
školy potřebuje, o českém studentu, jenž svěho
vysokého učení postrádá, o českém vojáku, jenž
nucen jest ve své službě uživati jazyka, jemu
cizího atd., mohl bych dále pojednati i o jednotli-
vých konkrelních otázkách v podstatě své hospo
dářských, jako jest na př. sestátnění drah
nebo správních, jako jest zřízení nových okresů
a pod. — vždy a všude staví se nám na oči
skutečnost, že u nás zápasy jazykové a národ-
nostní zaujímají místo prvé, ovládají celý náš
veřejný život, dávají směr všem snahám politi-
ekým a podmiňují řešení všech ostatních otázek
života veřejného.
Co z toho vyplývá? Nic jiného, nežli že
i politické snahy celého českého národa musí po-
čítati s tímto faktem, že veškeré kroky, které
český národ podniká, musí býti řízeny ohledy
na tuto důležitost momentu národnostního, čili
stručně řečeno, politika českého ná-
roda nemůže býti na ten čas jinou
než v prvé řadě národnostní. Než
namane se snad leckomu z velevážených účast-
níků této schůze otázka, proč já zde dnes tyto
věci vykládám? Vždyť všechno to jest snad tak
přirozené, že netřeba o tom ztráceti slov.
Ano, mně a dojista i vám zdá se vše to
býti úplně jasné, samozřejmé a nepochybné.
Však jsou politické strany i skupiny v ná-
rodě našem, které nesdílí z plna stanovisko toto,
které zájem svůj stavovský kladou před zájem
národního celku, které pokládají za první svůj
úkol sesilovati jednotlivé vrstvy sociální, bez
ohledu na vrstvy ostatní a bez ohledu na pro-
spěch a zájem celku. Dnes, kdy jedná se o orga-
nisaci národní strany svobodomyslné, strany to
vedoucí, jest snad na místě, zmíniti se o těchto
odchylných názorech a objektivní kritikou uká
zati, která cesta vede a vésti musí k blahu a pro
spěchu národa.
Vyslovil jsem právě své přesvědčení v tom
smyslu, že zdravá a jedině prospěšná politika
česká musí býti na ten čas v první řadě ná
rodnostní.
Slovy těmi chtěl jsem vytknouti hranice
našeho politického snažení ve směru jak posi-
tivném i negativném.
Chtěl jsem naznačiti, že snahy naše
o uplatnění myšlenky národnostní a prove
dení našich historických práv mají
sice míti místo přední, nikoli však jediné
Nesmíme zapomínati, že vedle potřeb ná-
roda jako politického celku vyskytují se i důle-
žité potřeby jednotlivých jeho součástí, o jichž
uspokojení dbáti jest nezbytno. Jest to již proto
nutno, že hmotně i kulturní sesilení jednotlivých
vrstev znamená sesilení celku, znamená sebrání
nových sil k boji o ideální statky národní.
Jako ve válce skutečné nezáleží umění
válečnické jen v taktice boje a zápasu, nýbrž
i v náležitém zásobování vojska, tak i v politice
nutno dbáti toho, aby nebylo v zápasech o naše
ideály zapomenuto této praktické, však vele-
důležité stránky.
Preto nelze schváliti ani politiku, která
vytýkajíc si svůj státoprávní cíl, ignoruje nebo
bagatelisuje drobné a běžné potřeby národa,
která zapomíná pravdivosti zásady, že l'art de
vainere est perdu sans P'art de subsister«,že
umění vítěziti jest ztraceno bez umění zásobiti.
Než vytkl-li jsem snahy národnostní jako
snahy první, chtěl jsem tím i označiti nebezpečl
všech proudů a snah stavovských, které schopny
jsou zatlačiti společný zájem národní do pozad
a vrhnouti do středu národa nové jablko svárů.
vzbuditi nové třenice domácí a seslabiti
zviklati spojené naše řady.
Je-li veliké nebezpeči v tom, vytýkají li se
účely na ten čas nedostižné a vyplýtvají li se
na ně drahocenně síly, skrývá v sobě politika
stavovská pro národ náš, jehož celková existence
jest ohrožena, nebezpečí snad ještě větší.
Pravdu hledati musíme jen na cestě střední.
Za správný a národu našemu prospěšný b
#25
alto_textblock
#25
jedině možný pokládati třeba onen progra m,
který maje před očima národní ideály naše, ke
kterým pozírá jako k majáku udávajícímu směr
našich cest a vykazuje otázkám národním, jako
otázkám nejdůležitějším, všemu národu společ-
ným a řešení všech ostatních otázek podmiňu-
jícím příslušné místo přední, nezapomíná i na
ostatní potřeby národa a jeho jednotlivých
vrstev.
Program tento jest programem národní
strany svobodomyslné, která zápasíc za všechny
statky národní, nezapomínala nikdy na nižádnou
z potřeb národa a jeho jednotlivých částí.
Zájem národa i vlasti žádá, ba neuprosně
káže, aby program takový byl programem všem
Čechům společným, aby pod timto praporem
shromáždili se všichni věrní zápasníci národní,
společně pečovali o to, aby vlast naše nedo-
znala pohromy.
Boj, který již po mnohá desetileti mezi
Němci a Čechy ve vlastech našich zuří, nabyl
v době poslední své zvláštní intensity a síly.
Vítězství pruské u Sedanu a spojení Němců
říšských v jeden mohutný celek dalo nejen
vznik myšlénce velkoněmecké, snící po spojení
všech Němců evropských pod jediným žezlem
vládním, nýbrž probudilo a odehovalo také neo-
byčejné sebevědomí moci a síly německé.
Na Němce rakouské nezůstal tento dějinný
zjev bez účinku. Část jejich — bohudik část
dosud menší — (Hlas: snad již větší !) přijala
hned za svoji myšlenku velkoněmeckou, vrcho-
lící v heslu: »Jeden bůh, jedna víra, jeden ci-
saře. Část druhá sice nešla tak daleko, však
opojena domnělou slávou a mocí svých soukme-
novců říšských, tkví alespoň v představě, že ně-
mecký kmen jest národem privilegovaným, že
jest národem, jemuž všude a tudíž i v různo-
jazyčném Rakousku zvláštní význačné postavení
přisluší.
Část prvá nejraději by viděla, aby vlny
germánského moře co nejdříve se přelily přes
hranice rakouské a spojíce se s německými je-
zery alpskými, pokryly celé končiny od Baltu
až k Adrii. Část druhá nestotožňuje se sice
s lěmito plány, však pracuje se vším úsilím
k tomu, aby v Rakousku uznáno bylo nadpráví
německého kmene a nadpráví německého jazyka,
aby systém vládní opíral se jen o Němcea
ubíral se směrem, který jemu Němci naznačí.
Provedení ideálů těchto brání však národ
český, který pevně usedlý v končinách svých,
tvoří pevnou hráz, stavící vlny germánské ze
severu na jih se tlačící, a který jsa předbojní-
kem myšlenky rovnoprávnosti národní a rovno-
cennosti všech jazyků zemských v soustáti ra-
kouském i v zemich českých, nechce připustiti
nadvládu jediného kmene, nebo uznati privilego-
vanost jednoho jazyka.
Naše exponované postavení jako přední
bašty a hradby slovanské se strany jedné, naše
historická práva, jakož i naše odhodlání posta-
viti svoji hruď proti útokům německým se strany
druhé působí, že boj, který vývojem dějinným
mezi plemenem slovanským a germánským vůbee
se vyvinul, pokud jde o Rakousko, dosud kon-
centruje se zvláště v zemích českých.
Bojem tímto má rozhodnuto býti o tom,
zda platiti má v Rakousku idea hegemonie ně-
mecké nebo národní rovnoprávnosti, zdali Ra-
kousko státi se má podružným státem německým
nebo soustátím, v němž by i neněmečtí náro-
dové podle svých politických a historických práv
svůj vlastní sťastný život vedli.
Bojem tímto má tedy nejen rozhodnuto
býti o nás, o našich politických tužbách, nýbrž
i o budoucí formaci a tvářnosti Rakouska
o jeho významu v Evropě, a proto vším právem
pojímá se otázka česká netoliko jako olázka
naše, nýbrž i jako otázka státu a jako otázka
evropská vůbee.
Veliký tento význam našich politických
zápasů přehlíží všichni ti, kteří pozírajíce jen
na konkretní zjevy jednotlivých půtek, zapomí-
naji na zminěný jejich základ a jejich zřídlo.
Vždyť, domáháme-li se svého druhého vy-
sokého učení na Moravě, žádáme-li náležitou
úpravu českého vnitřního úřadování státních
orgánů, bojujeme-li o českou školu obecnou
nebo měšťanskou pro naše menšiny, nebojujeme
jen o lento konkretní požadavek, nýbrž zápasíme
tím o ideu národní rovnoprávnosti, zápasíme
o to, aby uznáno bylo, že táž práva, která při-
znána jsou Němcům, přisluší i národu českému
i ostatním národům neněmeckým.
Válečný zápas mohl by se ukončiti
naprosto buď jen poctivým smírem a dohod-
nutím mezi oběma národy nebo naprostým pod-
lehnutím jedné nebo druhé válčící strany.
Bohužel, nelze nyní na možnost poctivé
dohody mysliti. Přislušné sebevědomí německé,
nedopouštějící pozírati na ostatní národy jako
rovnocenně a vindikující pro Němce oprávnění
určovati objem i obsah práv ostatních národů
v Rakousku, vylučuje možnost spra ve-
dlivého ocenění našich národních
snah a stlačuje již předem každou
naději na smír, uzavřený poctivě
na podkladu rovného práva a za-
bezpečující rovný, nerušený ná-
rodní rozvoj obou národnostl.
Nezbývá tudíž než pokračovati ve starém
zápasu se vším úsilím, vytrvale a pevně a sta-
rati se o vítězství. Nezbývá, než zůstati v řadách
bojovných, avšak musíme také žádati, aby
všichni bojovníci českého národa a české věci
v jediný se sestavili šik.
Pevnosti a svornosti této vyžaduje důle-
žitost tohoto boje i jeho vážnost a urputnost.
Boj tento nebyl ovšem vůbec nikdy snad-
ným. Již četnost našich odpůrců padá na váhu.
K tomu přistupují četné sbory pomocné, preti
nám po bok Němců se stavíci, z nichž vysoká
byrokracie a kruhy vojenské zaujímají misto
nikoli poslední.