#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 19. června 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 166.
#4
alto_textblock
#4
m ranni a večerní llsty
předplácí so
V Praze v administ
a měslo
na čtvrt let
s dvojí donáškou
na rtje : . . . 7 K el k
ve sliaikách , K so
na maěsl -
: : : : ke
něsě drojí zásllk
:
#8
alto_textblock
#8
NILIS
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodajie
rer le s 108. . . za le
Ve Hličlkách na venkovo
resislo
. . . . . 19
Inaeráty
platí so hotové kapřed
Předplacení a lnserty přijím
zdministrace v Marianskě al., s
Tam nncházojí so tes
redakoe. tiskérpa , a. expedlce
Rukopiay se nevracojl.
#10
alto_textblock
#10
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
#11
alto_textblock
#11
Evropský koncert a spoje-
necké nesnáze.
Napjetí mezi vítězi balkánskými, zvlá-
ště mezi Bulharskem, Srbskem a Řeckem
neubývá, zpráv a pověstí, nasvědčujících
tomu, že nebezpečí srážky spíše roste a
sama myšlenka společné konfe-
rence balkánských předsed
ministerstev v Petrohradě jest ohro-
žena tím, že Bulharsko otálí, má-li ji obe-
slati čili nic, vzbuzuje v mírumilovných
kruzích evropských zvýšený pocit vracející
se mezinárodní nejistoty, jež již již zdála se
býti zažehnána oběma historickými te-
legramy ruského cara králům bulharské-
mu a srbskému.
Reskriptem, zaslaným na to ministru
zahraničních záležitostí Sazonovu, dostává
se oběma telegramům, v nichž car vzal na
sebe úkol rozhodčí mezi spornými stra-
nami nového, ještě pronikavějšího osvětle-
ní, ježto se v něm na prvním místě uvádi
nedávná berlínská návštěva, za níž se přá-
telsky setkali panovníci tří nejmocnějších
států: Anglie, Německa a Ruska a prohla-
šuje se za projev jednomyslnéh
smýšlení ve hlavních otáz-
kách evropské politiky nyněj-
šího okamžiku, což jest pevnou zá-
rukou zabezpečení blaha míru, tak potřeb-
ného pro štěstí všech národů!
Mezi těmito projevy ruskými a váleč-
nou náladou Balkánců jest nepopíratelný
a pro Balkánce a jejich politický bystro-
zrak málo lichotivý moment: vždyť jsou
jimi jednak nepřímo poznamenání jako vý-
minka z jednomyslného smýšlení jmenova-
ných velmocí, poskytujícího pevnou záruku
zabezpečení blaha míru, jednak však vy-
řadění z toho souhrnu politických problé-
mů, jenž tamtéž označen jest jakožto
„hlavní otázka evropské politiky ny-
nějšího okamžiku“l
Tato další výstraha Balkáncům, dan
jménem nejmocnějších evropských států
odhaluje zároveň hloubku propasti, na je-
jíž kraj se tlačí členové balkánského spol-
ku od včerejška, dnes rozmetané jeho údy
a zejtra snad ničitelé vlastní budoucnosti
a bratrovrazil
Byl to, přes všeliké pochybnosti a roz-
čilující episody slavné války balkánských
spojenců, přece jen koncert evropský, jenž
zjednal Balkáncům volnost pohybu ve vál-
ce, jenž dovedl je k míru s Tureckema
jenž dokonati hodlal dílo své pařížskou
finanční konferencí. Pravda, byl to týž
koncert evropský, jenž utvořil Albanii
obmezil přístup Srbů a Černohorců k
Adriatickému moři.
Vše to vykonal souhlasnou vůlí svých
účastníků, aniž by byl, vyjímaje případ ska-
derský, použil nějakých vnějších prostřed-
ků nátlaku. Srovnají-li se výsledky, jichž
evropský koncert dosáhl pouhým dobrým
úmyslem, nedopustiti, aby balkánskou vál-
kou byl ohrožen evropský mír, nelze
neuznati zásluh jeho. Z toho vzniká přiro-
zeně otázka, přestal svárem a nesnázemi
mezi Balkánci hlavní cíl koncertu evrop-
ského, zabezpečiti — mír evropský?
Za hlavní tři velmoci četli jsme včerej-
ší reskriptový projev, že tatáž jednomysl-
nost dosud trvá. Jak posuzovati tu pak
nynější snahu Ruska, zameziti srážku vá-
lečnou mezi Balkánci?
Zcela prostě jakožto další článekv
řetězu akce evropského koncertu, za jehož
trvání nejednou se stalo, že ta která vel-
moc více postoupila v popředí. Ve věcech
#12
alto_textblock
#12
albanských a v přístupu k Adriatickému
moři bylo to Rakousko-Uhersko a Italie,
ve věcech finančního uspořádání poměrů
balkánských jest to Francie, v akcí za
zjednání míru mezi spojenci a Tureckem
byla to Anglie a nyní při rovnání sporů
mezi Balkánci samými jest to Rusko. Jest
zřejmo, že evropský koncert při postupu
svém se soustavně přidržoval zásady účel-
nosti, a tak přirozeně úkol ukonejšítí Bal-
kánce připadl státu, jenž by mohl na ně
nejvhodnějí v zájmu evropského míru účin-
kovati. Do oboru zájmu toho náleží také
snaha oněch velmocí, kteréž napomáhaly
úspěchům Balkánců, aby si sami úspěchy
ty nezničili a aby tam, kde bylo dosu
Turecko — nenastala „prázdnota“ a boj
všech proti všem; vždyť vedle Bulharů,
Srbů a Řeků i Černohorci a — Rumunsko
by byli ochotni, poskytnouti světu tuto
ohyzdnou, všemi kulturními vrstvami
evropskými zažehnávanou podívanou!
Zvláště ostře ozývá se v té příčině
veřejné mínění v Anglii a ve Francii, rov-
něž z Italie jest slyšeti dobře míněné vý-
strahy. Z toho mohou víděti Balkánci, že
byli vítáni jakožto nový kulturní živel, jenž
zaujme místo po tureckém barbarství, že
však tento dobrý dojem čím dále tím ne-
bezpečněji ohrožují a připravují se tak o
vzácný a cenný kapitál, o sympatii a pod-
poru osvícené Evropy, jakoby neměli o
tom ani tušení, jaké následky to bude míti
pro další jejich postavení, pro jejich fi-
nanční a hospodářskou budoucnost, jež
spočívá cele v rukou — pařížské konfe-
rence.
Z obvyklých prostředků pacifikačních
nemůže evropský koncert ze sebe poskyt-
nouti ani námořní demonstraci proti Bul-
harsku a Srbsku, ani vojenskou vůbec,
protože oné překáží úžiny cařihradskéa
této by se sotva všecky velmoci chtěly
zúčastniti, a tak nezbývají než prostředky
předpokládaného bratrského vlivu ru-
ského a odepření finanční výpomoci státy
západními, již mají Balkáncí tím více za-
potřebí, čím tíže provedená válka zadlu-
žila jejich země a čím nedostatečněji mohli
za války opatřovati své zemědělství a ho-
spodářství vůbec.
Všemu tomu mohli by se Balkánei
ještě vyhnouti, kdyby v čas se mezi sebou
dohodli a uvědomili si, jak na ně Evropa
pohlížela, dokud tvořili mocný spolek
jak na ně nyní pohlíží, když se chystají
síly své navzájem z evropské rovnováhy
— sami vyloučitil
#13
alto_textblock
#13
Krise.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 18. června
(Zvlástní tel. „Nár. Lusto
#15
alto_textblock
#15
Po celý den vyjednával hr. Stürgkh se
zástupci německo - národního
křesťansko-sociálního svazu, by je
přiměl, aby upustili od svého dnešníhou-
snesení, žemábýti v letním z a s e d á n
po několikadenní přestávce, vě-
nované volbám haličským, pokra-
čováno některý den počátkem
července a zasedáno, dokud malý fi-
nační plán v 2. čtení nebude pro-
jednán. Všechny pokusy po té stránce byly
však marný mi.
O 5. hod. več. sešla se konferen ee,
které se zúčastnili za vládu hr. Stürg kh,
svob. pán Heinold a ryt. Zaleski i zá-
stupci stran a klubů, které jsou pro brzké
rychlé uzákonění malého finančního plánu. Po-
rada trvala déle dvou hodin a minula beze
všeho výsledku. Byla odložena na zej-
třek na 2. hod. odpol.
Všechny strany vyslovily, některé s vý-
hradami, souhlas s proposícemi, kte-
#16
alto_textblock
#16
réž učinil ve včerejšíporadě hr. Stürgkh
stran aktivování služební prag-
matiky pro státní úřadníky od 1.
října t. r. Toliko n ěmečtí nacionálo vé
a křesťanští sociálové setrvali na
svém stanovisku, že má být učiněn po-
kus obstrukcivesněmovně zdolat
finanční plán skoncovatačeryencove
zasedání zase kona t. Vláda po té pro-
hlásila, že sděluje k vyjasnění skutečného
stavu věci, že na včerejších svých proposicích
usnesla se v době, ve které se netušilo je-
ště, že dojde ve sněmovně k obstrukci a že
proposice ty učiněny byly výlučně v zhle-
dem na faktum, že v pokročilé nynější
době letní je velmí těžko skoncovati soubor
berních osnov tak komplikovaných, jaké jsou
obsaženy v malém finančním plánu nynějším.
Naposledy usneseno vyzvati ně-
mecké nacionály a křesťanské so-
ciály, aby pamětlivi byli skutečnosti, že vy-
dávajív nebezpečícelý parlamen-
tarismus, kdyby jejich vůle stala se vůli
celé sněmovny, poněvadž je zřejmo, kdyby
podněty jejich se začaly vykonávati, že pro-
pukla by obstrukce, jež odplavila by nejen
rozpočtové provisorium a zatímní jednací řád.
nýbrž také věci jiné. Němečtí nacionálovéa
křesťanští sociálové byli vyzváni, aby do zej-
třejší konference, která konati se bude o 1.
hod. po poledni, přinesli konečné rozhodnutí
svých stran. Posl. dr. Gross a Fink proje-
vili ochotu sděliti klubům německo-nacionál-
nímu a křesťansko-sociálnímu, co se v dnešn
poradě stalo.
Setrvají-li oba svazy na svém
není vyloučena možnost, že m. p
hr. Stürgkh zejtra prohlásí nyněj-
ší zasedání říšské rady za uza-
vřene.
Z Vídně, 18. června. (K. k.). Odpoledne
pokračovalo se ve včerejší konferenci u mi-
nisterského předsedy. Jednotliví předsedové
klubů sdělili především známá již usnesení
svých klubů. Potom rozpředla se zevrubná
rozprava, po níž projevili přítomní vůdcové
stran ochotu referovati svým svazům o jejím
průběhu a záležitost tu podrobiti opětnýmú-
vahám. Ministerský předseda požádal pány,
aby se zejtra v 1 hod. opět dostavilí k němu.
Z Vídně, 18. června. 18 hodin večer.] Če -
ský klub přistoupil v dnešní schůzí své ku
proposicím, jež vytkla vláda v příčině
sktivování služební pragmatiky pro státní-
řadníky včera hlavně ařoto, že konečně vlád-
ním projevem stanoven určitý termin pro po-
čátek zvýšení platů úřadnických. Dosud vláda
vzpírala se každému takovému stanovení. Nyní
převzala záruky po té stránce vůči státním
úřadníkům a to také pro případ, kdyby se
parlamentě vyskytly potíže s finančním plá-
nem, poněvadž by vláda potom musila dáti
souhlas termínům nazpět působícím, by tato
přípověď. úřadníkům daná, mohla být splně-
na, neboť nejednalo by se potom již jen o par
lament, nýbrž též o celý duch státní správy.
jelikož by vláda nemohla učiniti věci nebez-
pečnější, leč kdyby sama napřed dávala ta-
kové proposice, potom pak úřadníky státní
zklamala.
Na druhé straně viděl Český klub, že kaž-
dé promrskávání finančního malého plánu v
nynější kampani nevedlo by k žádnému cíli
úspěchu. Vláda nepokládala by se vázanou
kdyby její proposice nebyly přijaty.
Státní úřadníci by potom čtvrt roku, který
se jim slibuje, ztratili a není žádné záruky, na-
opak je jisto, že finanční plán by se nepro-
vedl, ale tolikéž jest jisto, že by ani rozpo-
čtové provisorium ani provisorium jednacíh
řádu nyní se neuzákonily a následkem toho
bylo by ohroženo nejen čtvrt roku, který by
státní úřadníci dostali, nýbrž vše, co se na je-
jich prospěch zákonodárně v tomto šestilet
říšské rady stalo.
#17
alto_textblock
#17
Německo-nacionální svaz ve své obvyklé
zchytralosti myslil, že musí osvědčiti mimo-
řádnou kuráž protí obstrukci. Konstatujeme.
že vládní proposice nejsou žádnou kapitulací
před obstrukcí prostě proto, že byly vlá-
dou již usneseny v sobotu a v neděli, tudíž
době, kdy žádná obstrukce ještě v parlamente
nebyla, kteráž, jak povědomo, zahájena byla
teprve včera po 3. hod. odpolední.
To však, co vláda navrhuje, jest analosií
k známému návrhu sociálně-demokratického
poslance Tomschika, Vláda chce, by stra-
ny, které se odhodlaly hlasovat pro finanční
plán a ho hájiti před voličstvem, měly za to
též užitek v ten rozum, že by státním úřad-
níkům přinesly zvýšení jejich platů, počínaje
již 1. říjnem t. r. Německo-nacionální svaz vy-
konstruoval si, že by to byla kapitulace před
obstrukcí, nehledě k tomu, že by kapitulace
určitě se dostavila, kdyby němečtí nacioná-
lové boj opravdový proti ní začali. Němečtí
nacionálové by potom převzali zodpovědnost
vůči státním úřadníkům.
V konferenci nahoře podotčené všechay
tyto věci zdůrazněny byly důtklivě všemi stra-
nami, které přistoupily na vládní proposice.
takže můžeme být právem žádostiví, zdali
němečtí nacionálové při dnešním usnesení
svém setrvali. Pokud týká se pak křesťan-
ských sociálů, lze říci, že následovati budou
příkladů německých nacionálů.
Z Vídně, 18. června. [9 hod. 30 minut.
V pozdní hodině večerní začalo se jednati
překonání krise ústupem německo-nacionálni-
ho svazu. Tento je svolán na zítra dopoledne.
by zaujal stanovisko k dnešnímu prohlášení
hr. Stürgkha. Možno považovati za věe
jistou, že německo-národní svaz nevyhoví
výzvě chefa kabínetu, by své usnesení stran
projednání finančního plánu před letnimi
prázdninami podrobil revisí a setrvá na něm
v celém jeho rozsahu. Avšak německo-národní
svaz od usnesení toho by odstoupil, kdyby
vláda navrhla v příčině státních úřadníků u-
spokojívý východ. Tou dobou nalézá se v po-
předí projekt posl. dra. Rollera v příčině
postupových poměrů státních úřadníků, jehož
podstata je tato: „Opatření, učiněná ve slu-
žební pragmatice pro státní úřadníky, rozvrhují
se ve 2 části: 1. v postup na základě doby če-
kací v jednotlivých třídách, 2. v postup se
zřetelem na celkovou službu.“ Účelem návrhu
dra. Rollera jest uskutečnit především jednou
postup na základě doby čekací v jednotlivých
Hřídách a to pořadem administrativním. Hrubý
náklad opatření takového se počítá na 1 1/4 mil.
kor. pro druhé pololeti tohoto roku, pří čemž
vzal by se zřetel na normální postup. Kromě
toho v návrhu Rollerově činí se některá opa-
tření pro státní sluhy v ten způsob, že zavade
se nová škála platů.
#18
alto_textblock
#18
Založení Jednotného českého
#19
alto_textblock
#19
klubu.
#20
alto_textblock
#20
Ustavení společného svazu.
[Oficiální zpráva »Agr. Corr.
Z Vídně, 18. června.
Dnes večer o 6. hodině konala se ozná-
mená společná porada všech občanských če-
ských poslanců, ve které bylo usneseno zalo-
žení Jednotného českého klubu. O průběhu
porady byla vydána tato zpráva:
Předseda lelubu českých agrárniků posl.
Staněk zahájil společnou schůzi českých
poslanců, uvítal přítomné a konstatoval s po-
litováním, že v této společné schůzi českých
poslanců schází vynikající člen bývalého Jed-
notného českého klubu a parlamentní komise
jeho, vynikající člen katolické strany na Mo-
ravě, P. Šilinger, jenž jistě byl všem če-
ským poslancům dobrým, upřímným přítelem
a zejména pro svůj milý charakter u všech byl
oblíben; nelze jinak leč zachovati mu v řadách
českých poslanců na říšské radě váččnou
#21
alto_textblock
#21
vzpomínku. Předseda konstatoval, že přítomní
na znamení smutku za zesnulého povstali.
Předseda posl. Staněk zahájil potom po-
radu a ve stručném přehledu zmínil se o všech
poradách, které konány byly za účelem zalo-
žení jednotného svazu. Výsledkem porad těch-
to jsou právě předložené stanovy, které byly
všem českým klubům doručeny a s jejichž ob-
sahem vyslovili úplný souhlas čeští agrárníci,
čeští radikálové a neodvislí (Masarykova sku-
pína). Zástupce Mladočechů dr. Kramář a
klerikál Kadlčák jménem svých klubů vy-
slovili pochybnost o těchto článcích:
1. žádali prohlášení se strany českých ra-
dikálů a skupiny neodvislých, že klub může
každou a také vládě příznivou politiku pro-
vozovat.
2. žádali, aby zvolen byl pouze formálně,
nikoli skutečně předseda společného svazua
aby veškerá event. vyjednávání se stranami
a vládou jen společným předsednictvem byla
vedena.
Dále vyslovili se pro dvoutřetinovou ma-
joritu, ale proti tříčtvrtinové presenci pří hla-
sování o změně taktiky. Konečně prohlásili
se proti tomu, aby jednotlivým klubům bylo
přiznáno právo činiti samostatná usnesení.
Předseda posl. Staněk prohlásil, že z před
neseného je zřejmo, že velká většina českých
poslanců souhlasí s předloženými stanovami
Prohlásil dále, že je zmocněn na základě těch-
to stanov, které nejen parlamentní komise.
nýbrž plenum česko-agrárního klubu detailne
projednalo, přihlásit 37 členů českého agrár-
ního klubu za členy společného svazu. Záro-
veň učinil jménem českého agrárního klubu
prohlášení, že klub jest ochoten po ustavení
společného českého klubu brát ohled na ve-
škerá přednesená přání dle možnosti a jednat
o event. dodatečné změně stanov.
Po tomto prohlášení byla zahájena debata.
Předseda posl. Staněk udělil slovo zástupci
Mladočechů dru. Kramářovi, který v rozsáhle
řečí vyslovil různé pochybnosti svého klubu
o obsahu předložených stanov. Potom přihlá-
sil posl. Klofáč 14 členů své strany k Jed-
notnému českému klubu. Dále promluvili
místopředseda poslanecké sněmovny Žďár-
ský a posl. Choc, načež prof. Masaryk
přihlásil 7 poslanců klubu neodvislých k Jed-
notnému českému klubu.
Po delší debatě, které zúčastnili se posl.
Bukvaj. Stránský, Sedlák. Klofáč.
Maštálka, Prunar, dr. Kramář a
Prášek, prohlásil předseda posl. Staněk, že
založení a ustavení klubu je provedeno, po-
něvadž 58 poslanců, tedy více než většina
české delegace na říšské radě, přihlásila se
k Jednotnému českému klubu
Potom přijat návrh posl. dra. Stránského.
aby nově založený společný klub oznámil
Mladočechům a českým klerikálům výsledel
dnešní porady a žádal je za prohlášení, zda
k Jednotnému svazu přistoupí. Předseda Sta-
něk ustanovil příští plenární schůzi klubu na
pátek 20. t. m. o 9. hod. dopolední v místno-
stech agrárního klubu. Zítra koná se porada
komise pro definitivní redigování stanov spo-
lečného klubu, které zúčastní se zástupcové
jednotlivých klubů posl. Staněk, dr. Kramář.
dr. Hruban, prof. Masaryk a Choc.
#22
alto_textblock
#22
O schůzi českých poslanců, konané za
účelem založení Jednotného českého klubu
dovídáme se ještě tyto podrobnosti: O 5. ho-
dině odpolední sešli se národní poslanci
čeští ke společné valné hromadě, které se jich
zúčastnilo přes 50 a které předsedal svolava-
tel posl. Staně k. 37 poslanců agrárních, 14
národně-sociálních a 7 neodvislých přihlásilo
se k Jednotnému českému klubu na základa
stanov a prohlásili takový Jednotný český
klub sešikovaným.
Poslanci národní strany svobodo-
myslné prohlásili, že žádají určité změny
stanov a přesné vyjádření všech stran, které
by k Jednotnému českému klubu přistoupily.
—
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON.
#24
alto_textblock
#24
Před výstavou Reinerovou.
#25
alto_textblock
#25
Po škrétovi a Brandlovi muselo dojít
na Reinera. Postup je přirozený a tradiční,
svaz této umělecké trojice ustálený a popu-
lární. Ta tři jména znamenají u nás obecně
tři representativní vrchole malířství sedm-
náctého a osmnáctého věku. Napadnou kaž-
dému a vlastně jedině, kdo pomýšlí na umění
této doby, a jsou to málem jediní z umělců
štětce onoho období, kteří se honosí obšír-
nějšími životopisy, jež bezpočtukráte byly
už opakovány až do školských čítanek.
Kroužek přátel starého malířství, který nám
byl už ukázal umění škrétovo a Brandlovo
velmi z blízka, pracuje nýní na třetí vý-
stavě, jejíž jméno bude Václav Vavřinec
Reiner, Sbírá nyní v Rudolfinu jeho obrazy,
kresby a rytiny. Není třeba povážlivě kriti-
sovati tento nový podnik a namítati: Rei-
nerovo dílo nelze vystaviti; nemožno přece
snésti Reinerovy fresky s kleneb a bání
kostelů a kapli nebo paláců a zámků a vy-
staviti je na podiv v síních Rudolfina. Ti-
síce a tisíce čtverečných metrů stěn poma-
toval hbitý jeho štětec, sta a tisíce postav
rozmetal po jejich plochách. Evangelia, le-
gendy, theologické traktaty, alegorické vý-
mysly, tak hluboké, že je ani jeho radostná
vlna barevná ani jeho světelné záplavy ne-
jsou s to vyjasniti, rozpoutávaly a rozviřo-
valy Reinerovu výtvarnou fantasií. S obdivu-
hodnou smělostí a úžasnou hravostí vyrojují
se nepřetržitým proudem jeho fantasmagorie,
#26
alto_textblock
#26
jimiž oživuje otevřené křesťanské nebe
i pohanský Olymp, kde okřídlení anděléa
rozpustilí bacchanti, vážní svatí theologové
a mučeníci a řečtí bohové a giganti proudí
a víří v nepřehledném chorovodu. Mnohé
už zašlo. Gigantomachie v Černínském pa-
láci na Hradčanech je zabílená a zastavená-
strop síně v zámku liběchovském se zřítil.
o dvou bitvách v zahradě kolovratské na
Malé straně, o malbách v jakémsi letohrádku
v Nuslích, o kopulce kaple sv. Martina na
Hradčanech zachovala se jen písemná pamět.
Jiné jsou zašlé, začazené a rozpukané a jiné
opět vyspravil štětec restauratorův tak, že
zakryl, co ještě z původního díla Reinerova
zbylo. Nicméně soud je jednomyslný a správný:
V. V. Reiner je skvělý freskant baroku,
v Čechách největší a stojí na rovni s nej-
prvnějšími vrstevníky vůbec. V jeho freskác
je vlastní jeho dílo. Kdo je chce poznati,
musí projíti Prahou, po Hradčanech, Malou
stranou, Starým a Novým městem od ko-
stela svatojanského až po kateřinský, od
paláce Černínského až po letohrádek Bou-
quoiský, rozjeti se po Čechách od Duchcova
až k Budějovicům a zajetí si až do slezské
Vratislavi, chce-li projíti Reinerovým světem.
Co tedy chce Kroužek s jeho výstavou?
Míní poskytnouti doplněk k této vznícené
a vzrušené barokní monumentalitě. Vedle
Reinera, dekoratera je tu ještě Reiner in-
timnější a poměrně klidnější. Reiner pracu-
jící v domácí dílně, vedle Reinera na lešení
vysoko pod klenbou chrámovou, Reiner ma-
lující na plátně vedle freskanta. O takové
obrazy jde, a právě ty mohou vynésti na
povrch nejeden nový objev. Bohužel, že
nelze říci, že by Reinerovy fresky byly nám
#27
alto_textblock
#27
dokonale známy, že bychom je vědecky a
historicky měli v moci a držení. V. V. Rei-
ner v tom vzhledě sdílí osud s mnohými
našími zjevy: jméno má zvuk populárnía
v biografiích naleznete jakýs takýs seznam
jeho prací, neúplný jistě a ještě jistějí ne-
prozkoumaný. Zase, jako u Brandla platí
hlavně, co o něm napsal J. O. Jahn a je-
diný K. Chytil před několika desetilelími
věnoval jeho freskám bližší pozornost. Po-
tom J. Kamper svedl vše známé na jedno
místo, aniž by byl o krok dále postoupila
hlouběji prohlédl. V jeho seznamu Reinero-
vých prací, na ten čas dost úplném, ne však
nejkritičtějším, naleznete soupis prací, k nimž
Kroužek obrátil svůj zřetel. Obrazy oltářní
a kabinetní. V celku čtyřicet kusů. S oltářů
se ovšem dostávají obrazy v nich zasazené
ztěžka dolů a nejtíž na výstavy. Lze mlu-
viti o štěstí, dostaly-li se některé, dík blaho-
vůli jich opatrovníků, do Brandlovy výstavy.
Kdyby se co podobného podařilo aspoň při
několika velkých plátnech Reinerových, byl
by v tom důležitost ještě větší. Jsouť skoro
všechny pověřené starou tradicí, nebo jinak,
a na nich by bylo lze poznati nejen kon-
cepci, nýbrž hlavně ruku, malířský rukopis
Reinerův v oleji a na plátně. Dal by nám
do ruky klíč k rozpoznávání jeho kabinet-
ních obrazů, jež, celkem vzato, béřeme nyní
dost skepticky a všechny, jimiž se honosí
galerie na Strahově, v Rudolfinu, Drážda-
nech a dvorních museích ve Vídni, jichž osm
nebo deset je dosud na hradě pražském,
patří pod kriticko-znaleckou lupu. Mimo Ru-
dolfinum jsou to vesměs krajiny hybné pito-
resknosti, jejichž holandsko-italský základ
jest nepopíratelný. Ba víc. Jejich motivy
#28
alto_textblock
#28
jsou někde zřejmě italské. V drážďanských
nelze pochybovati, že je dodalo umělci
Campo vaccino, to jest zasuté Forum roma-
num, a proto asi vsunul C. Woermann do
Reinerovy biografie v katalogu, že V. V.
Reiner pobyl na studiích v Italii, ač naše
prameny ničeho o tom nevědí. Naopak
s jistou vynášivostí tvrdí, že svého uměle-
ckého vzdělání nabyl jen doma, co se stej-
ným důrazem a úmyslem opakují také při
Brandlovi nebo Brokoffovi. Od Jahna platí
a bývá opakováno, že Reinerovy kabinetní
krajiny s jich pasáckou, selskou a vojenskou
stafaží vycházejí od Pietra Bloemena, tedy
Fláma, který slušnou řadu let pobyl v Italii
Jest ovšem otázkou, kterak jeho obrazy přišly
Reinerovi na oči.
První biograf Reinerův vypravuje, že
mladý hoch počal kopiemi a v nich prozra-
dil svůj zvláštní talent pro krajiny a bitvy.
a dále, kterak právě takové kabinetní malby
Reinerovy vyhledávali a kupovalí znalci
sběratelé už od mladého opeřence, ještě
nežli prodělal předepsané cechovní učení.
A potom ještě žádostivěji, čekajíce na ně
v jeho dílně a odnášejíce je ještě vlhké. Sto
až stopadesát zlatých platili za pár. Dvojice
protějšků byly tehda ve zvláštní obliběa
vskutku i v nynějších zbytcích tohoto Rei-
nerova dila nalézáme několik takových
párů. Tato činnost Reinerova — podle
Jahna — předcházela jeho freskám, které
pro nás počínají teprve r. 1717. Jak málo
známe tuto produkci jeho prvního desetiletí,
jaká neustala ani potom, kdy opouštěl
atelier a často i Prahu a vystupoval na le-
šení nebo maloval velké oltářní obrazy na
venkověl »V časích mezi tím maloval Reiner
#29
alto_textblock
#29
ještě mnohé krajiny, bitvy, pochody a jiné
příhody válečné« tvrdí Jahn. Po těchto
meziaktích Kroužek zvláště pátrá. Není ne-
možno, že jich více se zachovalo, nežli li-
teratura ví. Snad docela se neztratily
obrazy, jež ještě před koncem osmnáctého
století byly v pražských sbírkách soukro-
mých, v Pikhartově, u paní Scottiové a jinde.
Mnohé asi dostaly se ven ze země, jako na
př. do Würzburku, kde v biskupském paláci
nalézá se rovněž pár bohatých krajin. Ostatně
se před nedávnými ještě lety podařilo dru.
H. Tomanovi skoupiti sedm obrazů Reinero-
vých nebo jemu připisovaných, jež se dnes
nalézají v Rudolfinu, co znamená naději, že
výzva Kroužku k výstavě mohla by vynésti
další objevy.
Do Rudolfina odevzdal baron V. Lanna
řadu pověřených kreseb Reinerových, k nimž
zajisté se přidruží na výstavě ještě mnohě
jiné ze sbírek veřejných i soukromých.
Kdysi bývaly velmi hledány pro svoji »leh-
kost a duchaplnost« jak je správně karakte-
risuje J. Q. Jahn. »Kreslil — praví dále — své
myšlenky tužkou přímo na papír stejně
správně jako jistotně, tak že nelze chyby
postřehnouti«. A připočteme-li ku kresbám
ještě rytiny dle Reinerových předloh, jež
také musíme na výstavě očekávati, dá to
kolekci v každém směru zajímavou a zá-
vážnou, v níž se objeví tvář Reinerova do-
sud nejméně známá nebo aspoň nejméně
všímaná. Přinese najisto velmi důležitýa
cenný doplněk nejen k umělecké tvářnosti
V V. Reinera, nýbrž i nové příspěvky k
umělecké fysiognomii našeho baroka
Karel B. Mádl.