ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 498c8db0-7633-11dc-a116-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 44
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 30. prosince, 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 359.
#4 alto_textblock #4
Na rannl a večerní listy předplácie set V Prazo v administracii na mnésio. . . . . . 2 K — na trt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na črrtieta: !. . 7 K 5ok ve filiálkách na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslc. na čtvrt leta . . . . K 80h s dvoji zásilkou K s na měsie na čtvrt iota . . . . 1i k don
#5 alto_textblock #5
i
#6 alto_textblock #6
ečerní
#7 alto_textblock #7
Ji
#8 alto_textblock #8
Ll
#9 alto_textblock #9
dání.
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejli ranní čislo o sobě . . za 8h večorni . . . . . . . za 4h Vě filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . večerní . . . . . . . . 6h Inseráty platí so hotově napřed Předplncení a inserty přijíme administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se tá rodakce. tiskárna a expedine „Národnich Listů Rukopisy so novracsjí
#11 alto_textblock #11
Katastrofální
#12 alto_textblock #12
zemětřesení v
#13 alto_textblock #13
jižní Ralii.
#14 alto_textblock #14
Celá Italie je pohřížena v hluboký smutek který s ní sdílí celý svět. Kvetoucí provincie, jež příroda obdařila bohatstvím a krásou, jsou náhle proměněny v rozvaliny hroznou silou téže přírody, tak ohromnou, že mořská úžina mes- sinská i s pobřežím změnila svůj útvar a vze- dmuté vlny převalily se až na Maltu, kdež zmílaly loďmi v přistavu. Spousta v postižených krajích je nesmírná Od Neapole až hluboko do vnitra Sicilie podobá se země hromadě trosek. Krásná města jsou pobořena, tisíce a tisíce mrtvol je pohřbeno v ssutinách, nářek raněných rozléhá se vzdu chem a v divoké panice prchá obyvatelstvo. které zůstalo ušetřeno vše bořicím zemětřesením i zhoubným mořským přívalem, na bezpečná místa. Zprávy docházejí posud neurčitě, není jinal možno v první chvíli hrozného neštěsti, ve vše obecném zmatku a zděšení. Bude trvati několik dní, než se zjistí počet oběti a celý rozsah spousty. Dle některých zpráv zahynulo v ob vodu katastrofy až 100 000 lidí!
#15 alto_textblock #15
Hrůzy v Messině.
#16 alto_textblock #16
Nejvíce byla asi postižena Messina. Dle zprávy, zaslané telegrafií bez drátu z válečné lodi »Spica« do Říma, jest skoro celé město, čilající s předměstími na 170 000 obyvatelů, jediným rumištěm. Největší spou stu způsobil strašný mořský příval, jenž také úplně zničil několik lodí kotvících v přístavu. Križák »Spica« připlul v ponděli večer as s 500 raněnými z Messiny do Cstanie. Po- zději přivezla jiná Iod ještě 300 uprchlíků z ne- šťastného města. Lidé, zděsením skoro šílení, nemohli ovšem o celém neštěstí podati určitých zpráv. Pravili, že tisíce mrtvol je po- hřbeno pod ssutinami Messiny. Tak soudí také velfcí důstojník »Spicy«. jejíž kapitán sám v přivalu zahynul. Palác ná- mořnictva a nábřeží byly pobořeny zemětřesením. Zároveň padaly domy ve všech částech města s pohřbily obyvatele namnoze posud spící — byloť teprve šest hodin ráno. Mnozl, kteři se zachránili na ulici, byli zachváceni několik metrů vysokým možským přívalem, jenž vrazil hluboko do města, načež opadl a opět se vrátil dvojnásobnou silou. Oby- vatelsiva, jež zůstalo na živu, zmocnila se di- voká panika. První otřes země byl neobyčejně prudký. V krátký ch přestávkách následovaly dalšl otřesy. Paláce a kostely se řítily a lidé zděšení pobíhali ve smrtelné úzkosti polonazí městem. Tisíce a tisíce hlasů volalo k nebi o po- moc i vrhalo kletby. V nemocnicích odehrávaly se hrozné vý jevy. Trosky se vzňaly a požár, podporovaný silným větrem, dokonával dílo zkázy. Na hašení nikdo nemyslil a studený déšť nestačil. Strážníci otevřeli zuřícím trestancům vě- zení a ke vší hrůze, kterou zahrnuly město roz- poutané sily přírodní, přibylo ještě řádění hyenických zločinců. Propuštění tre- stanci spojili se s mezinárodn luzou a podnikli loupežné tažen městem. Občanstvo postavilo se k obraně mnoho lupičů postřileno, s nimi však padli také nevinni. O torpedových člunech, jež se nalézaly v době katastrofy před Messinou, není posud zpráv. z Říma, 30. prosince. Poslanec de Felice zasla ministerskému předsedovi tento telegram: »Messi na jest rumištěm. Mrtvých jest na 30 až 40.000 osob. Domy, které ještě stojí, boří se. Potřebujeme mnoho vojáků a tisíce lopat. Vastní silou si pomoci nemůžeme. Prosíme o velmí mnoho vojáků, lodníků a dělníků a neprodleně.« Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Večer došel prvníoficiálnítelegram prefekta mes
#17 alto_textblock #17
sinského, ve kterém se praví: Katastrofu nelze si předslavili. Messina je téměř úplně zni- čena. Asi 12.000 osob zahynulo. Je ne- možno vylíčiti všeobecnou hrůzu, zmatek a ohromnou spoustu. Všeliká pomoc je nedostatečná a je nalehavě nutno zaslati potráviny. Pohled na místo kalastroly je hrůzný, protože na různých místech mě- sta šlří se požáry, které je nemožno uhasití. Z Neapole, 29. prosince. (K. k.) Dopiso- vateli »Matinu« v Monteleone vypravuje cestu- jící, jenž ve chvíli, kdy nastala katastrofa, se nacházel na člunu před Messinou: Po náhlém otřesu země, jímž byla zachvácena také lodice, ponořilo se město, které bylo právě ještě osvět- leno, do hluboké tmy, jsouc zahaleno mrakem prachu. Zároveň vzplanul na 4 různých bodee města obeň. V prvním okamžiku byla ulice ve- doucí až k radnici plná trosek. Z Říma, 30. prosince. (K. k.) V telegramu, zaslaném velitelem torpédového člunu „Spica“ ministerstvu námořnietva, se potvrzuje, že gene- rál Costa zahynul v troskách. Z posádky messin- ské zbyla jen malá část vojinů. Z radnice zůstala jen facada. Ministerstvo námořnictva vyvrací pověsť, že zmizely čtyři torpédové čluny, kotvící před Messinou. Minister- stvo obdrželo zprávu ode všec lodí, jež kotví u pobřeží katastro- fou postiženého. Z Catanie, 30. prosince. (K. k.) Uprchlik z Messiny vypravuje: Není možno vylíčiti hrůzné divadlo. Město je velkou hromadou tro- sek. Téměř všecko obyvatelstvo za hynulo Jen několik málo tisíc lidí je zachráněno. Zachráněným ne- dostává se všech prostředků, tak- že jsou vydáni bez pomoci útra- pám zimy. Též pumpy jsou nutny, aby mohly býti haseny požáry, zuřící ve troskách. Též nádraží se sřítilo a všecky voz jsou roztříštény. Ulice nelze již rozeznati a ze ssutin zejí široké trhliny. Universita, úřad poštovní a telegrafní a všecky veřejné bu- dovy zmizely. Plynovody a vodovody jsou úplně zničeny. V prvních chvilich katastrofy bylo město bez všeliké pomoci, protože per- sonál úřadní, vojsko, stráže, lé- kaři a lékárníci byli pohřbeni po troskami. První pomoc přišla o námořníků jednotlivých lodí. Pri tom zvláště mužstvo některých lodí obchodních osvědčilo vynikající heroismus. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zpravoda »Tribuny« tázal se v Pizzu důstojníků z torpé- dové lodi »Saffo«, jež stála před Messinou, když vypukla katastrofa, po jejich dojmech. Dle jejich vypravování začalo se moře o 5. hod. 30 min. hrozivě pohybovati, takže lodi byly sem tam zmítány. Hned na to valila se obrovská vlna úžinou, pustošíc pobřeží a polykajíc lod Uherská poštovní loď »Andrassy« jejiž kotvový řetěz se přetrhl, na- razila na jiné lodi, kteréž tím byly poškozeny. Na nábřeží a v přístav- ním basinu bylo všecko zničeno. Brz bylo moře poseto troskami. 8 ná- mořníků lodi »Saffo« umožnilo přistání a zúčast- nilo se ihned záchranných prací. Viděli, jak uprchlí trestanci drancovali v bankách a obcho- dech. Mužstvo jistě anglické lodi zachránilo 5člennou rodinu z hořicího domu. Z Říma, 30. prosince. Pod ssutinam hotelu »Trinaoria« v Messině, ze kterého zůstaly jen holé zdi, zasypáno 43 Němců a Rakušanů. z Říma, 30. prosince. Katastrofa v Sicili a Kalabrii zdá se býti nejstrašlivější, jaká se od zboření Lissabonu roku 1755 udála. Uprch- lici z Messiny vyličují kalastrofu barvami, při- pominujícími zahubení Pompejí. Lidé v děsu strachu tlačili se ulicemi. Shora padaly na ně
#18 alto_textblock #18
trámy, kameny a celé balkony. Při tom moře provozovalo hudbu jako tisíc vypuštěných divých zvířat. V ulicích stála voda po kolena. Všude byla hluboká tma, kteráž prorývána byla toliko chvílemi září hořících a chylajících domů. Ješte strašlivěji nežli zemětřesení samo působily v Mes- sině otřesy moře. Vodní smršť na 50 metrů vy soká náhle vyvstala v krajním přístavišti a roz lila se nad městskými částmi níže položenými. Elegantní předměstí Faro a Ganzierri byla prostě smetena s povrchu zemského. Vily s veškerým obyvatelstvem rovněž zmizely.
#19 alto_textblock #19
Regglo di Calabria,
#20 alto_textblock #20
hlavní město provincie téhož jména, leží v nej- jižnější Italii při úžině Messinské, proti sicilské Messině, v úrodné pobřežní rovině a má na 50.000 obyvatelů, široké ulice, krásné sady a rozsáhlé náměstí s mramorovou sochou Italie. starý hrad, moderní kathedrálu, lyceum, gym nasium, technický ústav, technickou a uměl. průmyslovou školu, seminář a starožitnické mu- seum. Vyrábějí tu voňavky a essence, z nichž essence bergamo se vyváží ročně za 12 mi- lionů lir, jsou tu továrny na olej, zboží hed vábné, těstové a j., pěstuje se víno a olivy. kvete obchod s olejem, ovocem, vínem, obilím uhlím atd. Město jest sídlem prefekta, arci biskupa, soudn. dvoru, obch. komory a rak. uher. místokonsula. Starověká osada Rhegion byla založena Chalkiďany subojskými na podnět osady Zankle (Messiny). Rhegion bylo vždy mezí ostatním řeckými osadami do jistě míry isolováno, ale těžilo z polohy své výborně obchodem. Celkem sdllelo osudy Messiny. z Říma, 30. prosince, Z Messiny telegrafuj Ze sta poštovních úřadníků v Me s sino zůstali na živu toliko čtyři. V Reggin nezůstal kámen na kameni. Telegram po- slance de Fellice, který jel automobilem z Ca- tanie do Messiny, oznamuje, že nenašel již města žádného, protože jest srovnáno se zemí. Z Říma, 30. prosince. Z Reggia di Calabria ne- došly dosud určité zprávy. Sodlák, který po země- třesení opustil tota místa a dspěl pěšky do Milsla. vypravuje: »O půl6 hodině přivalila se n čtyry metry vysoká vlna z kanálu n pobřežní ulice a pobořila kostely a pa láce na ráz« Zdali tvrdí pravdu, nemohlo byt ještě zjištěno. Jest to však velmi pravděpodobným poněvadž arcibiskup, vojenský velitel a prefekt ne- podávají žádných zpráv, jsou všichní asi mrtvi. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zprávy z Reg gia di Galabria sdělují, že několik set zahynulých vojínů leží pod troskami. Též četní policisté byli usmrceni nebo raněni. Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Čestující, kteři pluli úžinou, vyličují strašné scény, jež se odehrály před jejich očima. Je nemožno katastrofu vylíčiti. Regglo, Villa San Giovanni, Scilla, Cannitello, jakož i všecky obee a vesnice, ležící při úžině, jsou jedinou hromadou trosek. Pod zříceninami je pohřbeno mnoho mrtvých. Pověst, že bý- valý podtajemník Fulci zahynul, je bezpodstatná Anglická loď »Ebro« připlula sem se 16 raněnými. Mezi nimi je anglický konsul messinský, jehož chot zahynula, kdežto dcera byla zachráněna. Z Geracemariny, 29. prosince (K. k Prefekt z Reggia di Calabria, jenž naprotiji- ným zprávám vyvázl bez pohromy, sem přibyl a vypravuje, že Regglo je zemětřesením téměř úplně zničeno. Katastrofa vy- žádala si tisíce životů. Prefektura a jiné budovy vládní se sřítily V jiných obelch provincie byla způsobena veliká š koda. Z Catanzara, 29. prosince. (K. k.) Kapitán karabinníků, přibyvší sem z Reggla di Cala bria, sděluje, že město je zbořeno. Počet mrtvých je ohromný.
#21 alto_textblock #21
Z Říma, 30. prosince. Četnictvo v Geraci ozna muje, že prchlo tam z města Reggia ně kolik osob, které jsou úplně šílené nemohou následkem toho podati něja kých zpráv. Z Milána, 30. prosince. Telegramy sem došlé sdáluji, že Regglo dl Calabrla zmi zelo úplně s povrchu země. Dělov loď, která byla vyslána na pomoe vrátila se s nepořízenou, poně vadž nenalezla ani jediného domu
#22 alto_textblock #22
V Catanii
#23 alto_textblock #23
Catania, kdež uprehlíci z Messiny dou- fali nalézti pomoc, velmi utrpěla kata- strofou. Také zde odehrály se při otřesech země hrozné výjevy. Lidé běhali pološilení městem, modlili se i zlořečili a vrhali se do kostelů, takže areibiskup konečně slí bil, že dá nositi balsamované tělo svaté Agaty v procesí po ulicích mě- sta, aby je zachránila před záhubou. Svatá Agata má dle domnění catanských moc nad podzemskými silami. Také v Catanii. Také bezprostřední okoli města bylo velmi postiženo požárem, přivalem i sesulím země, které způ- sobilo ohromné spousty. Kostely a kasárny v Catanii, které zůstaly ušetřeny, byly proměnlny v nemocnice.
#24 alto_textblock #24
Bagnara
#25 alto_textblock #25
Z Říma, 30. prosince. Dochází zpráva, že město Baguara, čítající 10.000 obyva telů, bylo úplně zničeno Také jiné menší obce byly úplně smeteny s po vrchu země. Velmi utrpěly také San Grego ria, Catanzaro, Stefanaconi a j. Zemětřesen bylo pozorováno současně v Palermu, Foggii Brindisi, Florencii, Pavii, Neapoli a Turině. 2 Catanzara, 29. prosince. (K. k ) V Pal m bylo dosud vytaženo 300 mrtvol z zřícenin, jsou obavy, že v troskách jest ještě 300 lidí pohřbeno. V Bag naře zahynulo asi 1000 lidí. Témě všecky domy jsou zbořeny. Z Catanzara, 30. prosince. (K. k) Pr- slýchá se, že prefekt zReggia di Ca la bria leží mrtev pod troskami. Jeden cestující sděluje, že polovice města Bag nary je zbořena. V Palmi zahynule asi 200 o sob.
#26 alto_textblock #26
Panika v Neapoll. Z Neapole, 30. prosince. Zde nastala velká panika. Všechny továrny stojí bez práce, poně- vadž se dělnici bojí vejíti do pracovních míst- ností. Školy jsou zavřeny a proměněny v la-
#27 alto_textblock #27
zarety.
#28 alto_textblock #28
Postrach v Palermu. Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) O 7. hod 30 min. večer byl zde pocítěn krátký otřea země. Obyvatelstvo ve zděšení ublrá se s obrazy svatých ulicemi.
#29 alto_textblock #29
Hrozný počet obětí.
#30 alto_textblock #30
Z Milána, 30. prosince. »Popolo Romano« oznamuje z Palerma, že v Messině ze 160.000 obyvatelů zachrániti se mohlo pouze jen 12.000 lidí, takže jich zahynulo při katastrofe
#31 alto_textblock #31
1A8.OOO.
#32 alto_textblock #32
Z Paříže, 30. prosince. Zvláštní depeše z Řím oznamuje, že počet obětí zemětřesení jižní Italii dosáhl čísla 100.000 osob.
#33 alto_textblock #33
Nebezpečí epidemií. Z Říma, 29. prosince. Pomocné mužstvo vyslané ministerstvem vojenství a Červeným křižem na místo katastrofy, nestačí, aby při
#34 alto_textblock #34
ohromném rozsahu katastrofy mohlo účinně za- sáhnouti. Jak se sděluje, zvedají se na některých místech celé bromady mrtvol, jež se bez zjišťování ukládají do šachet, vykopávaných na hřbitovech i mimo ně Jest nebezpečí, že hnijící mrtvoly záhy otráví vzduch a vypuknou epídemické nemoci.
#35 alto_textblock #35
Pomocná akce a projevy. z Řima, 30 prosince. Když král italský, pro vázen královnou Helenou a svými pobočníky a ta jemníky, odjižděl do Calabrie a Sicilie, sešli se n nádraží poslanci ze Sicilie a Calabrie, by krále po- zdravili. Když pak poslanec Cnimirri pravil králi »Jsem přesvědčen, že pobyt královny v nešťastné Messíně italským matkáme — přerušil ho král náhle slovy: »Prosím, milý Chimirri, v této chvtli žádnélichocení. Sbohem, země čeká skutkyte. Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zástupcové všech cizích států vyslovili ministrovi záležilostí zahra- ničních Tiltonovi soustrast svých vlád Zastupitelstva všech měst, jakož i všecky spolky věnovaly př- spěvky na zmírnění bídy obyvatelstva katastrof a postiženého a usnesly se neprodleně vyslati zá chranné lodi se šatstvem a potravinami. Z Řima, 29. prosince. (K. k.) Celá Italie je po- břížena ve hlubový smulek. Birsy a divadla jsou zavřeny. Všude zřizují se pomocné výbory. Ve všeci částech země, zviáště v Palermu a v Catanii zúčastňují se lékaři a občaně pomocné akce. Hasíči z různých míst a vojsko přicházejí do Messiny a Reggta d Calabria a organisují záchranné dílo. Se všech stran docházejí soustrastné lelegramy, ve kterých se ohla- šuje, že bude poskytnuta pomoc. Z Neapole, 29. prosince. (K. k.) Královští man- želé přibyli sem o 7. hod. večer, živě vítání velikým zástupem a odebrali se přímo do arsenálu, kdek vstoupili na loď »Viktor Emanusl«, aby odpluli d Messiny. Z Neapole, 30. prosince. (K.k.) Připlul sem ruský křižák „Makarov“ z Messiny se 400 ra- něnými. Také parník „Therapia“ přivezl raněné Byli ubytováni v občanských i vojenských ne- mocnicích. Z Neapole, 30. prosince. (K. k.) „Matino líčí pohnauivé výjevy, jež odehrály se, když při- pluly lodi, na nichž byli zranění z Messiny. Velmi četní Sicilané, kteří bydli v Neapoli, kva- pili na nábřeží a volali hlasitě po svých pří- buzných, doufajíce, že je naleznou na lodich Minulé noci přibylo sem 800 uprchlíků. Z Terstu, 30 prosince. (K k.) Pod dojmem strašlivého neštěstí, které stihlo Kalabrii a Sicilii usneslo se terstské obecní zastupitelstvo uložiti podestovi, aby vyslovil ilalskému gen. konsulovi soustrast města Terstu a požádal ho, by oznámi to ministerskému předsedovi Giolittovi; v příšt schůzi městské rady navrhne podesta příspěvek obětem katastrofy z Říma, 30. prosince. (K. k.) Ustavil se zde ústřední výbor, klerý bude rozhodovati o ob- nosech, sebraných ve veřejnosti pro oběti messin- ské katastrofy. Dále utvořil se za předsednictv vévody z Aosty pomocný komitét, který se skládá z předsedů senátu a sněmovny, náčel- níků generálních štábů armády a loďstva, řím- ského starosty, předsedy Červeného kříže, svazu novinářů, gen. ředitelů Italské banky a přednostů veřejného zdravotnictví i občanské správy. z fiíma, 30. prosince. Za katastrofy a ponl hlavně důstojníci, vojenští lékaři a vojíni, kteří v Messině zůstali, konali pravé hrdinské skutky. Je- den vojín byl zasypán padlou zdí, an snažil se zachrániti ženu a dvě děti. Mladý vojenský lékař rychlým zakro čením z a chráni! 100 raněný ch. Všechny pomerančové stromy byly vytrhány Z Říma, 30. prosince. Všechny italské listy zahájily subskripci pro pozůstalé po obětech katastrofy. Sebrány již velké obnosy. Z Říma, 30. prosince. Všude sbírají se peníze na oběti katastrofy jihoitalské. V Miláně
#36 alto_textblock #36
FEUILLETON
#37 alto_textblock #37
V Praze, 30 prosince. Nespím už několik dní, ne že bych snad neměl postel, ale že se trápím nad svou novi- nářskou nepodnikavosti! Když jsem tuhle Boží hod vzal do ruky vídeňské listy a jen tak zběžně do nich hodil okem, závistí zalajil se ve mně dech. Na několika sloupeích byla tam z různých odpovědí slavných lídí, na př. hr. Sternberka, br. Choce a jiných br—, zvláště ale poslanců, sestavena velkolepá debata o tom. jak dlouho který z nich spí a v kolik hodin chodí na lože a po jakém spánku se cíti du- ševně nejčilejším. Vlasy bych si rval — ač jich mám velmí málo — že jsem sám na to dříve nepřipad l Už ta ostuda, že češti poslanci byli nuceni svě fovati se německému žurnálu, aby se náro dověděl, jak kdo z nich spll Jak všichní pro vlasť pracují — to víme — ale jak z nich kdo pro vlasť odpočívá ? — No, zkrátka, trápí mě to, že jsem byl přetrumfaut v novinářské čipernosti, Ankela o spaní pp. českých i německých poslanců byla také nesmírně zajímavá. Především, ze všech odpovědí vycházelo na jevo, že vedou ve Vídni bohumilý život. Každý, proslm, i když je noční schůze, o desáté hodině večerní už je v posteli. A většině k úplné duševní svěžesti pri slačí se s tihodinný spánek — takže
#38 alto_textblock #38
chudáci už o čtvrt é hodině ráno jsou zase na nohou! To je prostě báječné a pochybuji, že to tak dlouho vydrží. A jaká pozorování při tom učinili! Uvádím jen některé citáty- »Stačí mně k spánku šest hodin; spím-li ale šestnáct, jsem duševně tak čilý, že už pak obyčejně v parlamentě neusnu!« — píše jeden. Druhý, na jehož první řeč v sněmovně se ještě dlouho budeme těšit, odpovídá: »Po velké řeči v parlamentu cítivám zdravou únavu a spím jako žok; jinak stačí mi 5—6 hodin, abych byl tělesně i duševně svěží . . .« Hr. Sternberk napsal o spaní delší úvahu, ve které mluví jako starý zkušený medik. Kdo prý tři noci nespí, umře zcela jistě čtvrtého dne vysílením. On to vydržel osm nocl. »Ovšem — musí být člověk střídmě živ, neboť alkokol má na spánek veliký vliv. Piju-l sherry, koňak nebo madeiru, splm znamenité jak se ale napiju nějakého alkoholu, je po spaní.« Pan dr. K. těší se velice klidnému spánku — osm hodin je prý nejlépe! Za to ho ctlm neboť dělat mizernou politiku a ještě klidně spát, k tomu je třoba dobrých nervů. Jiný poslanec stěžuje si, že dřive, dokud nebyl poslancem, spal dobře. Ale teď prý mívá těžké sny. Každé noci se mu zdá, že ho ná- silím oblékají do jakési uniformy, do které nechce a nechce — ale když už je konečně ve fraku a sen je nejlepší, probudí se a je po »Chci-lí brzo usnout« — odpovídá další.
#39 alto_textblock #39
všem.
#40 alto_textblock #40
»čtu a studuji vládní předlohy. Nikdy se ne- dostanu dál než na druhou stránku; pak ale spím jako zabitý a stalo se mi už, že několik schůzí jsem zaspal.« Dvě odpovědi jsou přímo delikátní. První pochází od poslance, který před měsícems oženil a píše: »Vyspávám ve dne a proto nemohu zaslati vám žádané odpovědi; snad později bude lépe.« A druhý — však vy uhodnele, který to asi je — na dolaz, jak dlouho spí, odpověděl s lakoniekou stručností: »Nemám času na takové hlouposti.« Redakce uvedena byla touto odpovědí do značných rozpaků, neboť neví nyni, minil-li onen poslanec čas na odpověď nebo čas na spaní. Ale ať již tomu tak či onak, nic to n věci nezmění, že po přečtení velkolepých těch výroků měl jsem bolestný pocit člověka oloupe- ného vtipnějším soupeřem o nápad. Dva dni chodil jsem proto se sklopenou hlavou, ale třetího dne jsem ji opět pozdvihl neboť Musa chytrosti políbila mě na čelo. A ihned sedl jsem a psal na padesát adre slavných našich mužů následující dotazníky Slovutný pane: Buďte tak laskav a zodpo vězte mi několik skromných dotazů: Pijete kávu se škraloupem, či beze Umíte hvízdat na dva prsty a které? Jite radši bilou nebo černou kurku? Mále klíč od domu nebo zvoníte? Kouřil jste už veržinko se slámkou?
#41 alto_textblock #41
Pišete někdy levou rukou Hrajete domino? Dopisy jsemn rozeslal se zdvořilou připo mínkou, že prosím o brzkou odpověď, aby anketa mohla ještě na Sylvestra vyjít tiskem- A nesklamal jsem se v děsné ochotě našich lidí. Všichni do jednoho zaslali mi odpovědi .. ale teď zas já jsem si to s tím uveřejněním rozmyslel. Odpovědi mně toliž nekonvenují. Misto, aby mluvili o sobě, všichni se zu- bývají mnou, slibují, že si ještě o tom se mnou promluví, jiný píše, až mě polká, že m něco řekne a jiný dokonce, že pošle ke mně svoji paní s vyřízením. Zkrátka — nic z celé obsáhlé korrespondence nehodí se pro veřejnost . . . z důvodů . . ano už to mám . . . čistě konfiskačních Zevloun.
#42 alto_textblock #42
Z kulturní ciziny. »Slovanský Svět«. První číslo ohlašovaného před krátkým ča- sem měsíčníku ruského, věnovaného kulturnímu sblížení mezislovanskému, včera došlo do Prahy »Slavjanskij Mir« (Slovanský Svěl) re digovaný M. Šilderem a vydávanýJ Lavrinem repraesentuje se velmi pěkně Největší část prvního svazku zaujímá belle trie slovanská v dobrých ruských překla- dech. Jsou tu dvě práce z literatury české (J Nerudův cestopisný obrázek »Vampire první akt J. Kvapilo v a dramatu »O bl akae
#43 alto_textblock #43
a po jedné ukázce z literatur: slovinské ( Cankar) polské (J. Kasprowi c z), srbské (B. Nušič) a bulharské (J. Vazo v). Mimo to pěkné literární studie o Čankarovi a L. An- drejevu. Velmi pozoruhodný jest článek »Ruský jazyk a Slované«, dokazující na základé statistických dat z poslední doby (z r. 1906). jak prospěšno jest šíření ruského jazyka mez národy slovanskými, jak vědomí o tom přiroze- ným pochodem stoupá a jak se prakticky pro- jevuje zakládáním ruských kroužků zvlášť u po- čelně malých větví slovanských, jmenovitě také v Čechách.
#44 alto_textblock #44
V italském tisku vyvolává mnoho pozornosti drama, jehož autorství se připisuje italskému králi (?) Je to drama věnované Dantovi, jeho celé politické a tvůrčí čin- nosti ve všech stadilch. Dante jako hrdina kusu dopadl tu příliš lidsky, male a malicherně, což uráží nacionální cit vlašský. I vážná vlašská kritika uvádí velmi seriosní námitky proti diva- delnímu spracování této lálky, dokazujíc jeho odvážnost a nemožnost. Hlasy zvlášť přísné mluví přímo o rouhání. Přední kritický žurnál vlašský »Mazzocco« napsal na př.: Sam Shakespeare, kdyby byl znal Danta a jeho život, sotva by se byl odvážil hýbati k vůli scénické sensaci jeho prachem, neboť by po- chopil, jak těžko lze si na divadelních prknech představiti muže velikána, který žil nikoli pro sebe a pro své současníky, nýbrž pro potomstvo.