#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 30. prosince, 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 359.
#4
alto_textblock
#4
Na rannl a večerní listy
předplácie set
V Prazo v administracii
na mnésio. . . . . . 2 K —
na trt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na črrtieta: !. . 7 K 5ok
ve filiálkách
na měsíc. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měslc.
na čtvrt leta . . . . K 80h
s dvoji zásilkou
K s
na měsie
na čtvrt iota . . . . 1i k don
#6
alto_textblock
#6
ečerní
#9
alto_textblock
#9
dání.
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejli
ranní čislo o sobě . . za 8h
večorni . . . . . . . za 4h
Vě filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . .
večerní . . . . . . . . 6h
Inseráty
platí so hotově napřed
Předplncení a inserty přijíme
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se tá
rodakce. tiskárna a expedine
„Národnich Listů
Rukopisy so novracsjí
#11
alto_textblock
#11
Katastrofální
#12
alto_textblock
#12
zemětřesení v
#13
alto_textblock
#13
jižní Ralii.
#14
alto_textblock
#14
Celá Italie je pohřížena v hluboký smutek
který s ní sdílí celý svět. Kvetoucí provincie,
jež příroda obdařila bohatstvím a krásou, jsou
náhle proměněny v rozvaliny hroznou silou téže
přírody, tak ohromnou, že mořská úžina mes-
sinská i s pobřežím změnila svůj útvar a vze-
dmuté vlny převalily se až na Maltu, kdež
zmílaly loďmi v přistavu.
Spousta v postižených krajích je nesmírná
Od Neapole až hluboko do vnitra Sicilie podobá
se země hromadě trosek. Krásná města jsou
pobořena, tisíce a tisíce mrtvol je pohřbeno
v ssutinách, nářek raněných rozléhá se vzdu
chem a v divoké panice prchá obyvatelstvo.
které zůstalo ušetřeno vše bořicím zemětřesením
i zhoubným mořským přívalem, na bezpečná
místa.
Zprávy docházejí posud neurčitě, není jinal
možno v první chvíli hrozného neštěsti, ve vše
obecném zmatku a zděšení. Bude trvati několik
dní, než se zjistí počet oběti a celý rozsah
spousty. Dle některých zpráv zahynulo v ob
vodu katastrofy až 100 000 lidí!
#15
alto_textblock
#15
Hrůzy v Messině.
#16
alto_textblock
#16
Nejvíce byla asi postižena Messina. Dle
zprávy, zaslané telegrafií bez drátu z válečné
lodi »Spica« do Říma, jest skoro celé město,
čilající s předměstími na 170 000 obyvatelů,
jediným rumištěm. Největší spou stu
způsobil strašný mořský příval,
jenž také úplně zničil několik lodí
kotvících v přístavu.
Križák »Spica« připlul v ponděli večer as
s 500 raněnými z Messiny do Cstanie. Po-
zději přivezla jiná Iod ještě 300 uprchlíků z ne-
šťastného města. Lidé, zděsením skoro šílení,
nemohli ovšem o celém neštěstí podati určitých
zpráv. Pravili, že tisíce mrtvol je po-
hřbeno pod ssutinami Messiny.
Tak soudí také velfcí důstojník »Spicy«.
jejíž kapitán sám v přivalu zahynul. Palác ná-
mořnictva a nábřeží byly pobořeny zemětřesením.
Zároveň padaly domy ve všech částech města
s pohřbily obyvatele namnoze posud spící —
byloť teprve šest hodin ráno.
Mnozl, kteři se zachránili na ulici, byli
zachváceni několik metrů vysokým možským
přívalem, jenž vrazil hluboko do města, načež
opadl a opět se vrátil dvojnásobnou silou. Oby-
vatelsiva, jež zůstalo na živu, zmocnila se di-
voká panika. První otřes země byl
neobyčejně prudký. V krátký ch
přestávkách následovaly dalšl
otřesy. Paláce a kostely se řítily
a lidé zděšení pobíhali ve smrtelné
úzkosti polonazí městem. Tisíce
a tisíce hlasů volalo k nebi o po-
moc i vrhalo kletby.
V nemocnicích odehrávaly se hrozné vý
jevy. Trosky se vzňaly a požár, podporovaný
silným větrem, dokonával dílo zkázy. Na hašení
nikdo nemyslil a studený déšť nestačil.
Strážníci otevřeli zuřícím trestancům vě-
zení a ke vší hrůze, kterou zahrnuly město roz-
poutané sily přírodní, přibylo ještě řádění
hyenických zločinců. Propuštění tre-
stanci spojili se s mezinárodn
luzou a podnikli loupežné tažen
městem. Občanstvo postavilo se k obraně
mnoho lupičů postřileno, s nimi však padli také
nevinni.
O torpedových člunech, jež se nalézaly v
době katastrofy před Messinou, není posud zpráv.
z Říma, 30. prosince. Poslanec de Felice zasla
ministerskému předsedovi tento telegram: »Messi
na jest rumištěm. Mrtvých jest na 30
až 40.000 osob. Domy, které ještě stojí,
boří se. Potřebujeme mnoho vojáků a tisíce lopat.
Vastní silou si pomoci nemůžeme. Prosíme o velmí
mnoho vojáků, lodníků a dělníků a neprodleně.«
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Večer došel
prvníoficiálnítelegram prefekta mes
#17
alto_textblock
#17
sinského, ve kterém se praví: Katastrofu nelze
si předslavili. Messina je téměř úplně zni-
čena. Asi 12.000 osob zahynulo. Je ne-
možno vylíčiti všeobecnou hrůzu, zmatek a ohromnou
spoustu. Všeliká pomoc je nedostatečná a je nalehavě
nutno zaslati potráviny. Pohled na místo kalastroly
je hrůzný, protože na různých místech mě-
sta šlří se požáry, které je nemožno
uhasití.
Z Neapole, 29. prosince. (K. k.) Dopiso-
vateli »Matinu« v Monteleone vypravuje cestu-
jící, jenž ve chvíli, kdy nastala katastrofa, se
nacházel na člunu před Messinou: Po náhlém
otřesu země, jímž byla zachvácena také lodice,
ponořilo se město, které bylo právě ještě osvět-
leno, do hluboké tmy, jsouc zahaleno mrakem
prachu. Zároveň vzplanul na 4 různých bodee
města obeň. V prvním okamžiku byla ulice ve-
doucí až k radnici plná trosek.
Z Říma, 30. prosince. (K. k.) V telegramu,
zaslaném velitelem torpédového člunu „Spica“
ministerstvu námořnietva, se potvrzuje, že gene-
rál Costa zahynul v troskách. Z posádky messin-
ské zbyla jen malá část vojinů. Z radnice
zůstala jen facada. Ministerstvo
námořnictva vyvrací pověsť, že
zmizely čtyři torpédové čluny,
kotvící před Messinou. Minister-
stvo obdrželo zprávu ode všec
lodí, jež kotví u pobřeží katastro-
fou postiženého.
Z Catanie, 30. prosince. (K. k.) Uprchlik
z Messiny vypravuje: Není možno vylíčiti hrůzné
divadlo. Město je velkou hromadou tro-
sek. Téměř všecko obyvatelstvo za
hynulo Jen několik málo tisíc lidí
je zachráněno. Zachráněným ne-
dostává se všech prostředků, tak-
že jsou vydáni bez pomoci útra-
pám zimy. Též pumpy jsou nutny, aby mohly
býti haseny požáry, zuřící ve troskách. Též
nádraží se sřítilo a všecky voz
jsou roztříštény. Ulice nelze již
rozeznati a ze ssutin zejí široké
trhliny. Universita, úřad poštovní
a telegrafní a všecky veřejné bu-
dovy zmizely. Plynovody a vodovody jsou
úplně zničeny. V prvních chvilich katastrofy
bylo město bez všeliké pomoci, protože per-
sonál úřadní, vojsko, stráže, lé-
kaři a lékárníci byli pohřbeni po
troskami. První pomoc přišla o
námořníků jednotlivých lodí. Pri
tom zvláště mužstvo některých lodí obchodních
osvědčilo vynikající heroismus.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zpravoda
»Tribuny« tázal se v Pizzu důstojníků z torpé-
dové lodi »Saffo«, jež stála před Messinou,
když vypukla katastrofa, po jejich dojmech. Dle
jejich vypravování začalo se moře o 5. hod.
30 min. hrozivě pohybovati, takže lodi byly sem
tam zmítány. Hned na to valila se obrovská
vlna úžinou, pustošíc pobřeží a polykajíc lod
Uherská poštovní loď »Andrassy«
jejiž kotvový řetěz se přetrhl, na-
razila na jiné lodi, kteréž tím byly
poškozeny. Na nábřeží a v přístav-
ním basinu bylo všecko zničeno. Brz
bylo moře poseto troskami. 8 ná-
mořníků lodi »Saffo« umožnilo přistání a zúčast-
nilo se ihned záchranných prací. Viděli, jak
uprchlí trestanci drancovali v bankách a obcho-
dech. Mužstvo jistě anglické lodi zachránilo
5člennou rodinu z hořicího domu.
Z Říma, 30. prosince. Pod ssutinam
hotelu »Trinaoria« v Messině, ze
kterého zůstaly jen holé zdi, zasypáno 43
Němců a Rakušanů.
z Říma, 30. prosince. Katastrofa v Sicili
a Kalabrii zdá se býti nejstrašlivější, jaká se
od zboření Lissabonu roku 1755 udála. Uprch-
lici z Messiny vyličují kalastrofu barvami, při-
pominujícími zahubení Pompejí. Lidé v děsu
strachu tlačili se ulicemi. Shora padaly na ně
#18
alto_textblock
#18
trámy, kameny a celé balkony. Při tom moře
provozovalo hudbu jako tisíc vypuštěných divých
zvířat. V ulicích stála voda po kolena. Všude
byla hluboká tma, kteráž prorývána byla toliko
chvílemi září hořících a chylajících domů. Ješte
strašlivěji nežli zemětřesení samo působily v Mes-
sině otřesy moře. Vodní smršť na 50 metrů vy
soká náhle vyvstala v krajním přístavišti a roz
lila se nad městskými částmi níže položenými.
Elegantní předměstí Faro a Ganzierri byla prostě
smetena s povrchu zemského. Vily s veškerým
obyvatelstvem rovněž zmizely.
#19
alto_textblock
#19
Regglo di Calabria,
#20
alto_textblock
#20
hlavní město provincie téhož jména, leží v nej-
jižnější Italii při úžině Messinské, proti sicilské
Messině, v úrodné pobřežní rovině a má na
50.000 obyvatelů, široké ulice, krásné sady a
rozsáhlé náměstí s mramorovou sochou Italie.
starý hrad, moderní kathedrálu, lyceum, gym
nasium, technický ústav, technickou a uměl.
průmyslovou školu, seminář a starožitnické mu-
seum. Vyrábějí tu voňavky a essence, z nichž
essence bergamo se vyváží ročně za 12 mi-
lionů lir, jsou tu továrny na olej, zboží hed
vábné, těstové a j., pěstuje se víno a olivy.
kvete obchod s olejem, ovocem, vínem, obilím
uhlím atd. Město jest sídlem prefekta, arci
biskupa, soudn. dvoru, obch. komory a rak.
uher. místokonsula.
Starověká osada Rhegion byla založena
Chalkiďany subojskými na podnět osady Zankle
(Messiny). Rhegion bylo vždy mezí ostatním
řeckými osadami do jistě míry isolováno, ale
těžilo z polohy své výborně obchodem. Celkem
sdllelo osudy Messiny.
z Říma, 30. prosince, Z Messiny telegrafuj
Ze sta poštovních úřadníků v Me s sino
zůstali na živu toliko čtyři. V Reggin
nezůstal kámen na kameni. Telegram po-
slance de Fellice, který jel automobilem z Ca-
tanie do Messiny, oznamuje, že nenašel již
města žádného, protože jest srovnáno
se zemí.
Z Říma, 30. prosince. Z Reggia di Calabria ne-
došly dosud určité zprávy. Sodlák, který po země-
třesení opustil tota místa a dspěl pěšky do Milsla.
vypravuje: »O půl6 hodině přivalila se n
čtyry metry vysoká vlna z kanálu n
pobřežní ulice a pobořila kostely a pa
láce na ráz« Zdali tvrdí pravdu, nemohlo byt
ještě zjištěno. Jest to však velmi pravděpodobným
poněvadž arcibiskup, vojenský velitel a prefekt ne-
podávají žádných zpráv, jsou všichní asi mrtvi.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zprávy z Reg
gia di Galabria sdělují, že několik set
zahynulých vojínů leží pod troskami.
Též četní policisté byli usmrceni nebo raněni.
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Čestující, kteři
pluli úžinou, vyličují strašné scény, jež se odehrály
před jejich očima. Je nemožno katastrofu
vylíčiti. Regglo, Villa San Giovanni,
Scilla, Cannitello, jakož i všecky obee
a vesnice, ležící při úžině, jsou jedinou
hromadou trosek. Pod zříceninami je
pohřbeno mnoho mrtvých. Pověst, že bý-
valý podtajemník Fulci zahynul, je bezpodstatná
Anglická loď »Ebro« připlula sem se 16 raněnými.
Mezi nimi je anglický konsul messinský, jehož chot
zahynula, kdežto dcera byla zachráněna.
Z Geracemariny, 29. prosince (K. k
Prefekt z Reggia di Calabria, jenž naprotiji-
ným zprávám vyvázl bez pohromy, sem přibyl
a vypravuje, že Regglo je zemětřesením
téměř úplně zničeno. Katastrofa vy-
žádala si tisíce životů. Prefektura
a jiné budovy vládní se sřítily
V jiných obelch provincie byla
způsobena veliká š koda.
Z Catanzara, 29. prosince. (K. k.) Kapitán
karabinníků, přibyvší sem z Reggla di Cala
bria, sděluje, že město je zbořeno.
Počet mrtvých je ohromný.
#21
alto_textblock
#21
Z Říma, 30. prosince. Četnictvo v Geraci ozna
muje, že prchlo tam z města Reggia ně
kolik osob, které jsou úplně šílené
nemohou následkem toho podati něja
kých zpráv.
Z Milána, 30. prosince. Telegramy sem
došlé sdáluji, že Regglo dl Calabrla zmi
zelo úplně s povrchu země. Dělov
loď, která byla vyslána na pomoe
vrátila se s nepořízenou, poně
vadž nenalezla ani jediného domu
#22
alto_textblock
#22
V Catanii
#23
alto_textblock
#23
Catania, kdež uprehlíci z Messiny dou-
fali nalézti pomoc, velmi utrpěla kata-
strofou. Také zde odehrály se při otřesech
země hrozné výjevy. Lidé běhali pološilení
městem, modlili se i zlořečili a vrhali se do
kostelů, takže areibiskup konečně slí
bil, že dá nositi balsamované tělo
svaté Agaty v procesí po ulicích mě-
sta, aby je zachránila před záhubou. Svatá
Agata má dle domnění catanských moc nad
podzemskými silami. Také v Catanii. Také
bezprostřední okoli města bylo velmi postiženo
požárem, přivalem i sesulím země, které způ-
sobilo ohromné spousty. Kostely a kasárny v
Catanii, které zůstaly ušetřeny, byly proměnlny
v nemocnice.
#24
alto_textblock
#24
Bagnara
#25
alto_textblock
#25
Z Říma, 30. prosince. Dochází zpráva, že
město Baguara, čítající 10.000 obyva
telů, bylo úplně zničeno Také jiné
menší obce byly úplně smeteny s po
vrchu země. Velmi utrpěly také San Grego
ria, Catanzaro, Stefanaconi a j. Zemětřesen
bylo pozorováno současně v Palermu, Foggii
Brindisi, Florencii, Pavii, Neapoli a Turině.
2 Catanzara, 29. prosince. (K. k ) V Pal m
bylo dosud vytaženo 300 mrtvol z
zřícenin, jsou obavy, že v troskách
jest ještě 300 lidí pohřbeno. V Bag
naře zahynulo asi 1000 lidí. Témě
všecky domy jsou zbořeny.
Z Catanzara, 30. prosince. (K. k) Pr-
slýchá se, že prefekt zReggia di Ca la
bria leží mrtev pod troskami. Jeden
cestující sděluje, že polovice města Bag
nary je zbořena. V Palmi zahynule
asi 200 o sob.
#26
alto_textblock
#26
Panika v Neapoll.
Z Neapole, 30. prosince. Zde nastala velká
panika. Všechny továrny stojí bez práce, poně-
vadž se dělnici bojí vejíti do pracovních míst-
ností. Školy jsou zavřeny a proměněny v la-
#27
alto_textblock
#27
zarety.
#28
alto_textblock
#28
Postrach v Palermu.
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) O 7. hod
30 min. večer byl zde pocítěn krátký otřea
země. Obyvatelstvo ve zděšení ublrá
se s obrazy svatých ulicemi.
#29
alto_textblock
#29
Hrozný počet obětí.
#30
alto_textblock
#30
Z Milána, 30. prosince. »Popolo
Romano« oznamuje z Palerma, že
v Messině ze 160.000 obyvatelů
zachrániti se mohlo pouze jen
12.000 lidí, takže jich zahynulo
při katastrofe
#31
alto_textblock
#31
1A8.OOO.
#32
alto_textblock
#32
Z Paříže, 30. prosince. Zvláštní depeše z Řím
oznamuje, že počet obětí zemětřesení
jižní Italii dosáhl čísla 100.000 osob.
#33
alto_textblock
#33
Nebezpečí epidemií.
Z Říma, 29. prosince. Pomocné mužstvo
vyslané ministerstvem vojenství a Červeným
křižem na místo katastrofy, nestačí, aby při
#34
alto_textblock
#34
ohromném rozsahu katastrofy mohlo účinně za-
sáhnouti. Jak se sděluje, zvedají se na
některých místech celé bromady
mrtvol, jež se bez zjišťování ukládají do
šachet, vykopávaných na hřbitovech i mimo ně
Jest nebezpečí, že hnijící mrtvoly
záhy otráví vzduch a vypuknou
epídemické nemoci.
#35
alto_textblock
#35
Pomocná akce a projevy.
z Řima, 30 prosince. Když král italský, pro
vázen královnou Helenou a svými pobočníky a ta
jemníky, odjižděl do Calabrie a Sicilie, sešli se n
nádraží poslanci ze Sicilie a Calabrie, by krále po-
zdravili. Když pak poslanec Cnimirri pravil králi
»Jsem přesvědčen, že pobyt královny v nešťastné
Messíně italským matkáme — přerušil ho král náhle
slovy: »Prosím, milý Chimirri, v této chvtli
žádnélichocení. Sbohem, země čeká
skutkyte.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zástupcové všech
cizích států vyslovili ministrovi záležilostí zahra-
ničních Tiltonovi soustrast svých vlád Zastupitelstva
všech měst, jakož i všecky spolky věnovaly př-
spěvky na zmírnění bídy obyvatelstva katastrof a
postiženého a usnesly se neprodleně vyslati zá
chranné lodi se šatstvem a potravinami.
Z Řima, 29. prosince. (K. k.) Celá Italie je po-
břížena ve hlubový smulek. Birsy a divadla jsou
zavřeny. Všude zřizují se pomocné výbory. Ve všeci
částech země, zviáště v Palermu a v Catanii zúčastňují
se lékaři a občaně pomocné akce. Hasíči z různých
míst a vojsko přicházejí do Messiny a Reggta d
Calabria a organisují záchranné dílo. Se všech stran
docházejí soustrastné lelegramy, ve kterých se ohla-
šuje, že bude poskytnuta pomoc.
Z Neapole, 29. prosince. (K. k.) Královští man-
želé přibyli sem o 7. hod. večer, živě vítání velikým
zástupem a odebrali se přímo do arsenálu, kdek
vstoupili na loď »Viktor Emanusl«, aby odpluli d
Messiny.
Z Neapole, 30. prosince. (K.k.) Připlul sem
ruský křižák „Makarov“ z Messiny se 400 ra-
něnými. Také parník „Therapia“ přivezl raněné
Byli ubytováni v občanských i vojenských ne-
mocnicích.
Z Neapole, 30. prosince. (K. k.) „Matino
líčí pohnauivé výjevy, jež odehrály se, když při-
pluly lodi, na nichž byli zranění z Messiny.
Velmi četní Sicilané, kteří bydli v Neapoli, kva-
pili na nábřeží a volali hlasitě po svých pří-
buzných, doufajíce, že je naleznou na lodich
Minulé noci přibylo sem 800 uprchlíků.
Z Terstu, 30 prosince. (K k.) Pod dojmem
strašlivého neštěstí, které stihlo Kalabrii a Sicilii
usneslo se terstské obecní zastupitelstvo uložiti
podestovi, aby vyslovil ilalskému gen. konsulovi
soustrast města Terstu a požádal ho, by oznámi
to ministerskému předsedovi Giolittovi; v příšt
schůzi městské rady navrhne podesta příspěvek
obětem katastrofy
z Říma, 30. prosince. (K. k.) Ustavil se zde
ústřední výbor, klerý bude rozhodovati o ob-
nosech, sebraných ve veřejnosti pro oběti messin-
ské katastrofy. Dále utvořil se za předsednictv
vévody z Aosty pomocný komitét, který se
skládá z předsedů senátu a sněmovny, náčel-
níků generálních štábů armády a loďstva, řím-
ského starosty, předsedy Červeného kříže, svazu
novinářů, gen. ředitelů Italské banky a přednostů
veřejného zdravotnictví i občanské správy.
z fiíma, 30. prosince. Za katastrofy a ponl
hlavně důstojníci, vojenští lékaři a vojíni, kteří
v Messině zůstali, konali pravé hrdinské skutky. Je-
den vojín byl zasypán padlou zdí, an
snažil se zachrániti ženu a dvě děti.
Mladý vojenský lékař rychlým zakro
čením z a chráni! 100 raněný ch. Všechny
pomerančové stromy byly vytrhány
Z Říma, 30. prosince. Všechny italské
listy zahájily subskripci pro pozůstalé po obětech
katastrofy. Sebrány již velké obnosy.
Z Říma, 30. prosince. Všude sbírají se
peníze na oběti katastrofy jihoitalské. V Miláně
#36
alto_textblock
#36
FEUILLETON
#37
alto_textblock
#37
V Praze, 30 prosince.
Nespím už několik dní, ne že bych snad
neměl postel, ale že se trápím nad svou novi-
nářskou nepodnikavosti! Když jsem tuhle
Boží hod vzal do ruky vídeňské listy a jen tak
zběžně do nich hodil okem, závistí zalajil se
ve mně dech. Na několika sloupeích byla tam
z různých odpovědí slavných lídí, na př. hr.
Sternberka, br. Choce a jiných br—, zvláště
ale poslanců, sestavena velkolepá debata o tom.
jak dlouho který z nich spí a v kolik hodin
chodí na lože a po jakém spánku se cíti du-
ševně nejčilejším.
Vlasy bych si rval — ač jich mám velmí
málo — že jsem sám na to dříve nepřipad l
Už ta ostuda, že češti poslanci byli nuceni svě
fovati se německému žurnálu, aby se náro
dověděl, jak kdo z nich spll
Jak všichní pro vlasť pracují — to víme —
ale jak z nich kdo pro vlasť odpočívá ? — No,
zkrátka, trápí mě to, že jsem byl přetrumfaut
v novinářské čipernosti,
Ankela o spaní pp. českých i německých
poslanců byla také nesmírně zajímavá. Především,
ze všech odpovědí vycházelo na jevo, že vedou
ve Vídni bohumilý život. Každý, proslm, i když
je noční schůze, o desáté hodině večerní už
je v posteli. A většině k úplné duševní svěžesti
pri slačí se s tihodinný spánek — takže
#38
alto_textblock
#38
chudáci už o čtvrt é hodině ráno jsou zase
na nohou!
To je prostě báječné a pochybuji, že to
tak dlouho vydrží. A jaká pozorování při tom
učinili! Uvádím jen některé citáty-
»Stačí mně k spánku šest hodin; spím-li
ale šestnáct, jsem duševně tak čilý, že už pak
obyčejně v parlamentě neusnu!« — píše jeden.
Druhý, na jehož první řeč v sněmovně se
ještě dlouho budeme těšit, odpovídá: »Po velké
řeči v parlamentu cítivám zdravou únavu a spím
jako žok; jinak stačí mi 5—6 hodin, abych
byl tělesně i duševně svěží . . .«
Hr. Sternberk napsal o spaní delší úvahu,
ve které mluví jako starý zkušený medik. Kdo
prý tři noci nespí, umře zcela jistě čtvrtého
dne vysílením. On to vydržel osm nocl.
»Ovšem — musí být člověk střídmě živ,
neboť alkokol má na spánek veliký vliv. Piju-l
sherry, koňak nebo madeiru, splm znamenité
jak se ale napiju nějakého alkoholu, je po
spaní.«
Pan dr. K. těší se velice klidnému spánku
— osm hodin je prý nejlépe! Za to ho ctlm
neboť dělat mizernou politiku a ještě klidně
spát, k tomu je třoba dobrých nervů.
Jiný poslanec stěžuje si, že dřive, dokud
nebyl poslancem, spal dobře. Ale teď prý mívá
těžké sny. Každé noci se mu zdá, že ho ná-
silím oblékají do jakési uniformy, do které
nechce a nechce — ale když už je konečně
ve fraku a sen je nejlepší, probudí se a je po
»Chci-lí brzo usnout« — odpovídá další.
#39
alto_textblock
#39
všem.
#40
alto_textblock
#40
»čtu a studuji vládní předlohy. Nikdy se ne-
dostanu dál než na druhou stránku; pak ale
spím jako zabitý a stalo se mi už, že několik
schůzí jsem zaspal.«
Dvě odpovědi jsou přímo delikátní. První
pochází od poslance, který před měsícems
oženil a píše:
»Vyspávám ve dne a proto nemohu
zaslati vám žádané odpovědi; snad později
bude lépe.«
A druhý — však vy uhodnele, který to
asi je — na dolaz, jak dlouho spí, odpověděl
s lakoniekou stručností:
»Nemám času na takové hlouposti.«
Redakce uvedena byla touto odpovědí do
značných rozpaků, neboť neví nyni, minil-li
onen poslanec čas na odpověď nebo čas na
spaní.
Ale ať již tomu tak či onak, nic to n
věci nezmění, že po přečtení velkolepých těch
výroků měl jsem bolestný pocit člověka oloupe-
ného vtipnějším soupeřem o nápad.
Dva dni chodil jsem proto se sklopenou
hlavou, ale třetího dne jsem ji opět pozdvihl
neboť Musa chytrosti políbila mě na čelo.
A ihned sedl jsem a psal na padesát adre
slavných našich mužů následující dotazníky
Slovutný pane: Buďte tak laskav a zodpo
vězte mi několik skromných dotazů:
Pijete kávu se škraloupem, či beze
Umíte hvízdat na dva prsty a které?
Jite radši bilou nebo černou kurku?
Mále klíč od domu nebo zvoníte?
Kouřil jste už veržinko se slámkou?
#41
alto_textblock
#41
Pišete někdy levou rukou
Hrajete domino?
Dopisy jsemn rozeslal se zdvořilou připo
mínkou, že prosím o brzkou odpověď, aby
anketa mohla ještě na Sylvestra vyjít tiskem-
A nesklamal jsem se v děsné ochotě našich
lidí. Všichni do jednoho zaslali mi odpovědi ..
ale teď zas já jsem si to s tím uveřejněním
rozmyslel.
Odpovědi mně toliž nekonvenují.
Misto, aby mluvili o sobě, všichni se zu-
bývají mnou, slibují, že si ještě o tom se
mnou promluví, jiný píše, až mě polká, že m
něco řekne a jiný dokonce, že pošle ke mně
svoji paní s vyřízením.
Zkrátka — nic z celé obsáhlé korrespondence
nehodí se pro veřejnost . . . z důvodů . .
ano už to mám . . . čistě konfiskačních
Zevloun.
#42
alto_textblock
#42
Z kulturní ciziny.
»Slovanský Svět«.
První číslo ohlašovaného před krátkým ča-
sem měsíčníku ruského, věnovaného kulturnímu
sblížení mezislovanskému, včera došlo do Prahy
»Slavjanskij Mir« (Slovanský Svěl) re
digovaný M. Šilderem a vydávanýJ
Lavrinem repraesentuje se velmi pěkně
Největší část prvního svazku zaujímá belle
trie slovanská v dobrých ruských překla-
dech. Jsou tu dvě práce z literatury české (J
Nerudův cestopisný obrázek »Vampire
první akt J. Kvapilo v a dramatu »O bl akae
#43
alto_textblock
#43
a po jedné ukázce z literatur: slovinské (
Cankar) polské (J. Kasprowi c z), srbské
(B. Nušič) a bulharské (J. Vazo v). Mimo
to pěkné literární studie o Čankarovi a L. An-
drejevu.
Velmi pozoruhodný jest článek »Ruský
jazyk a Slované«, dokazující na základé
statistických dat z poslední doby (z r. 1906).
jak prospěšno jest šíření ruského jazyka mez
národy slovanskými, jak vědomí o tom přiroze-
ným pochodem stoupá a jak se prakticky pro-
jevuje zakládáním ruských kroužků zvlášť u po-
čelně malých větví slovanských, jmenovitě také
v Čechách.
#44
alto_textblock
#44
V italském tisku vyvolává mnoho
pozornosti drama, jehož autorství se připisuje
italskému králi (?) Je to drama věnované
Dantovi, jeho celé politické a tvůrčí čin-
nosti ve všech stadilch. Dante jako hrdina kusu
dopadl tu příliš lidsky, male a malicherně, což
uráží nacionální cit vlašský. I vážná vlašská
kritika uvádí velmi seriosní námitky proti diva-
delnímu spracování této lálky, dokazujíc jeho
odvážnost a nemožnost. Hlasy zvlášť přísné
mluví přímo o rouhání. Přední kritický žurnál
vlašský »Mazzocco« napsal na př.: Sam
Shakespeare, kdyby byl znal Danta a jeho
život, sotva by se byl odvážil hýbati k vůli
scénické sensaci jeho prachem, neboť by po-
chopil, jak těžko lze si na divadelních prknech
představiti muže velikána, který žil nikoli pro
sebe a pro své současníky, nýbrž pro potomstvo.