#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetl.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 17. června 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 164.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní liety
předpláni se
V Praze v administracit
na měst . . . . S K =
s dvojt donáškon:
na měsle. . . .
sa čtvrt leta . . . . 7 K es
ve úliálkách
sa měsie . . . . . 2 K B0
Poštou.
na měsic.
. .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkon
na měsle.
K eo
na čtvrt ieta . . 1I K son
#8
alto_textblock
#8
Vecernu
#10
alto_textblock
#10
NILIS
#11
alto_textblock
#11
dání.
#12
alto_textblock
#12
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní
. . . . . za 4 h
Ve fliAlkách na venkově.
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
#13
alto_textblock
#13
lnserátv
plati se hotově napřed
Přodplaceni a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů-
Rukopisy se nevracej
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 17. června.
#15
alto_textblock
#15
Tyto dni srbský vojvoda Putnik vydal
obsáhlý vojenský rozka, který byl čten všem
srbským vojákům. V rozkazu jasně a prostě
jsou vyloženy všechny sporné věci mezi Srby
a Bulhary, ukázána bulharská síla i způsoby
a taktika pro případ boje s Bulhary, aby kaž-
dý srbský voják věděl, proč bojuje.
Stejně učinil i bulharský král, který vydal
armádní rozkaz, v němž ukazuje na dosavadni
válečná vítězství Bulharů, děkuje jim za vzor-
nou statečnost a vyslovuje naději, že budou
připraveni pro každou možnost, aby povznesl
bulharské jméno.
Tak se na Balkáně chystají k válce, zatím
co v Petrohradě připravují mír. Celá situace
na Balkáně do posledních dnů byla tak zamo-
taná, že nebylo možno se v ní dobře vyznati
Bylo na mále, že nedošlo k válce mezi Bul-
hary a Srby, a nelze posud vzít na to jed, že
války vůbec nebude, ačkoli největší pravdě-
podobnost jest, že ruské sprostředkování smí
urovná. Sazonov již pozval zástupce balkán-
ských států do Petrohradu a tam právě ted
jsou nekonečné bílé dni a krátké noci, bud
tedy času dost na rychlé vyřízení sporného
jednání.
Jsou konečně podezřívaví lidé, kteří vše
chno toto vzájemné jednání, schůzky bulhar-
ských a srbských zástupců vlády, náhlé stě
hování bulharského vyslance z Bělehradu,
zakročení ruského cara ve chvíli krajního na-
pěti považují za předem smluvenou komedi
na oklamání balkánských národů, kterým
přímá dohoda by nevyhověla. Je to již stará
byzantská tradice, která vychovává balkán-
ské diplomaty ve lži. Ostatně pravdě se ne-
mohli naučit od západoevropských dědinů
Macchiavelliho.
O dnešním stadiu sporu lze jen tolik říci
že Bulharsko stále ještě trvá na svém poža-
davku dodržet smlouvu, naproti tomu Srbsko
i dále jménem spravedlnosti a slušnosti žádá
za změnu původní smlouvy, aby mu zůstal
pravý břeh Vardaru a sousedství s Řeckem
Do balkánského sporu aktivně v posledn
chvíli mísí se i Rumunsko, které je odhodláno
podporovat toho, kdo dá více. Rumunské zá-
jmy prý vymáhají, aby Rumunsko mělo za Du-
najem silnou posici, kterou by mohlo nabýt
dobrovolným nebo nedobrovolným ustoupením
bulharské země ve čtyřúhelníku za čárou
Varna—Ruščuk. Ale poněvadž důležité
národní zájmy nutily by Bulharsko takovému
rozboru se do krajnosti bránit, skromní ru-
munští diplomaté byli by ochotní se uspokoji
zemí po přístav Balčik na Černém moři
město Tutrakan na Dunaji. Potom mohli
by si klidně v Mangalii zbudovat válečný pří-
stav a Rusku v Černém moři zřídit nevítanou
soutěž.
Podle zprávy „Srbobrana“, pocházející
dobře zpravených kruhů bělehradských, na-
vrhují se dvě osnovy pro dohodu srbsko-
bulharskou: podle prvé osnovy hranic
mezi Srbskem a Bulharskem byla by řek
Vardar, takže by polovina Velesa připadla
Bulharsku, polovina Srbsku, a ty části želez-
nice, které přecházejí na levý břeh Vardaru,
byly by přeloženy na srbskou stranu. Podle
druhé osnovy, méně přijatelné, hranice šly
by Vardarem po ústí Černé řeky, a odtud po-
dél Černé řeky přes hory Morichovské, takže
by půl Velesu. Prilep, Bitoli a Ochrida při-
padly Srbům, Bulhaři by přišli Elinem o Var-
dar: Srbsko mělo by jen 60 km společných
hranic s Řeckem.
Dnešní obzor balkánské situace možno
zakončit „snem“. Sen tento zdál se jakémus
křesťanskému sociálovi a byl uveřejněn v ča-
sopise „Die Volksbewegung“, vydávaném pod
protektorátem hraběnky Marie Henrietty
Chotkové. Sen „o císaři Velkého Rakouska“
obsahuje mnoho zajímavých přání: 18. června
1913 vypukla válka mezi Bulharskem a Srb-
skem i Řeckem. Rakousko zakročilo, poně-
vadž Rusko chtělo válce zabrániti. Berchtold
byl nahražen rázným a prozíravým generálem.
5. července 1913 byl uzavřen spolek mezi Ra-
kousko-Uherskem, Rumunskem a Bulhar-
skem, Bělehrad byl bombardován, 9. července
byla vypovězena válka Rusku, 11. července
vzdal se František Josef I. trůnu ve prospěch
Františka II. (arcivévody Františka Ferdi-
#16
alto_textblock
#16
nanda), který vyhlásil sjednocení jihoslovan-
ských zemí, vyzval Poláky a Ukrajince k boji
za osvobození, uzavřel vojenskou smlouvu
čínou, 15. října 1913 byl v Kyjevě vyhlášen za
císaře Velkého Rakouska, dva rakouští vévo-
dové stali se králi v Polsku a na Ukrajině
jeden v Albanií, a 25. prosince 1915 uzavřel
císař František II. „věčný spolek“ s Vi-
lémem II.
#17
alto_textblock
#17
Spor srhsko-hulharsk
#18
alto_textblock
#18
a ostatní věci balkánské.
#19
alto_textblock
#19
Nepříznívé hlasy o stavu srbsko-bulharského
#20
alto_textblock
#20
sporu.
#21
alto_textblock
#21
Z Petrohradu, 17. června. „Ruskaja Mol-
va“ píše: Ani v Bělehradě, ani v Sofii nejeví
se obrat k povolností a k nějaké přátelské do-
hodě. Počítá se sice se sprostředkováním
Ruska, ale toto pojímá se jako prostý prostře-
dek k přemožení protivníka. Balkánský spo-
lek strouchniví v zamořeném ovzduší vzájem-
né nedůvěry a nejnebezpečnějšího nesváru
„Rěč“ dospívá ve svém článku o věcech
balkánských k závěru, že sítuace na Balkáně
nebyla ještě nikdy tak vážnou, jako nyní. Ne-
smířitelnost zájmů nedá se zastříti stylistic-
kými obraty mírových frází. A kdyby se i po-
dařilo, překonati nyní protivy, objeví se tyto
znovu na počátku vážného vyjednávání.
„Novoje Vremja“ praví: Balkánský polo-
ostrov prodělává kritické dny, plné velkých
nebezpečí. Jeden nepředložený krok, jedno
zbytečné slovo může způsobiti výbuch, jehož
důsledky byly by pro slovanskou věc kata-
strofálními.
„Ruskoje Slovo“ žádá, aby velmocí trej-
dohody uchopily se donucovacích prostředků
proti balkánskému státu, který by válku vy-
hlásil. Nejprve má se mu odepříti jakákol
půjčka, a pak provésti proti němu námořní
blokáda, kdežto napadenému balkánskému
státu zaručila by se integzita a náhrada škody
Bulharsko proti konferenci v Petrohradě.
Z Paříže, 17. června. „Matin“ oznamuje z
Sofie, že Bulharsko nevyhoví pozvání k petro-
hradské konferenci čtyř ministerských před-
sedů. Zpráva, že Sazonov odpověď krále bul-
harského a krále srbského nazval velmi uspo-
kojivou a teprve potom konferenci do Petro-
hradu svoial. učinila v Sofii špatný dojem
Člen nového kabínetu vyslovil se k zástupcí
„Matinu“ takto: „Vzhledem na mezinárod í
situaci jest nemožno, abychom šli do Petro-
hradu. Hlavní věcí pro nás jest, aby náš kon-
flikt se Srbskem byl přesně odlišen od naší ne-
shody s Řeckem, neboť Řecko nepodléhá žád-
nému nálezu. V pamětním spíse, který pošleme
do Petrohradu, vyložíme spor srbsko-bulhar-
ský a budeme naléhati na jeho rozřešení. Kon-
ference v Petrohradě nemohli bychom se zá-
častníti, leč by se nám dala naprostá záruka.
že Srbsko se také podrobí rozhodnutí smírčího
soudu.“
Člen kabinetu vyslovil se ke zpravodaji
„Journalu“: Doba vyjednávání a konferencí
jest ta tam. Chce-li Srbsko mír, rozhodně musí
vyhověti učíněnému nálezu. Naproti tomu roz-
řešení sporu s Řeckem stane se delegáty bul-
harskými a řeckými, stran jejichž sestoupent
jest dávno již učiněna dohoda.
#22
alto_textblock
#22
Bulharsko pro hlasování lidu.
M. Z Kolína nad Rýnem, 17. června. (Zvl
telegr. „N. L.“) Dopisovatel „Köln. Ztgu.“ ze
Sofije oznamuje: Srbský vyslanec odložil
na neurčito svůj odjezd a z toho soudí se
právem, že v příčině míru a války žádného
překvapujícího rozhodnutí očekávati nelze.
Bulharsko je v zásadě ochotno
odzbrojiti a neodmítá nikterak
myšlenku, aby ve sporných úze-
mích obyvatelstvo samo svobod-
ným hlasováním rozhodlo, chce-l
býti připojeno k Bulharsku neb
Srbaku.
Bulharské odpovědi k návrhům na odzbrojení
Ze Sofíe, 17. června. (K. k.) Bulharský zá-
stupce v Bělehradě odevzdá dnes srbské vládě
odpověď bulharské vlády k návrhu na od-
zbrojení.
Z Londýna, 17. června. Anglická vláda pů-
sobila v poslední době v Bulharsku, aby vyho-
#23
alto_textblock
#23
vělo podnětu Srbska a odzbrojilo. Bulharsko
po té odpovědělo, že již 26. května učinilo ta-
kový návrh, nikdo tehdy však na Srbsko nena-
léhal, aby návrh ten přijalo.
#24
alto_textblock
#24
Mínísterská kríse srbská.
Z Bělehradu, 16. června. (K. k.) Srbské
tisková kancelář sděluje: Zdá se, že minister-
ská krise, jejíž vypuknutí již hrozílo, v posled-
ním okamžiku přece mohla býti odvrácena.
Srbský vojenský zástupce odvolán
Z Bělehradu, 17. června. (Reichspost.
Srbský vojenský splnomocněnec major Lje-
chanin byl z vojenského hlavního tábora
bulharského odvolán.
Smyšlenky zahraničních novin o věcech
srbských.
Z Bělchradu, 16. června. (K. k.) (Z úřad-
ního srbského pramene.) Zprávy zahraníčních
listů o denním rozkazu pro všecky srbské plu-
ky, ve kterém prý se m. j. praví, že Bulhař
přestávají býti přáteli srbských vojínů a nyn
se stávají jejich nepřáteli, jsou pouhým
výmysly. Stejně bezdůvodná jest zpráva, ž
úřadníci a obyvatelé ve Skoplji na podnět srb-
ských úřadů jsou ozbrojováni. Nepravdivou je
též zpráva ze Sěru, dle které rodiny bulhar-
ských kněží, učitelů a notáblů v několika ob-
cích okresu kumanovského a kratovského
když býť jich majetek konfiskován, byly do-
praveny do Srbska.
#25
alto_textblock
#25
Bulhaři opevňují Sofljí.
Ze Soluna, 17. června. (.Zeit.“) Dle do-
šlých sem zpráv zřizují Bulhaři u Sofije opev-
nění.
#26
alto_textblock
#26
Zmařené přistání řeckého vejska.
Ze Sofije, 17. června. Dle zpráv zdejšícl
listů pokusilo se několik řeckých praporů
ortanském zálivu, jižně od Seresu. Bulhaři vy-
lodění řeckého vojska zmařili.
#27
alto_textblock
#27
Mezí Bulharskem a Tureckem.
M. Ze Sofije, 17. června. Diplomatické
styky mezi Bulharskem a Tureckem budou
co nejdříve již obnoveny. Potom bude také
ihned obnoveno pravidelné spojení železničn
a telegrafické mezi oběma státy.
#28
alto_textblock
#28
Řecké poselstvo v Bělehradě.
Z Bělehradu, 16. června. (K. k.) Dnes přibyl
sem zvláštní řecké poselstvo, vedené Griparisem.
aby ohlásilo nastolení krále Konstantina.
Osobní garda pro přížtíko albánského kniížele
Z Říma, 17. června. Dle zprávy z Valony
zabývá se provisorní vláda odváděním vhod-
ného mužstva pro osobní gardu příštího kní-
žete albánského.
#29
alto_textblock
#29
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
#30
alto_textblock
#30
Nová akce na prodloužení sesse
poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 17. června. (V 1 hodinu 10 minu
odpoledne.) [Zvláštní telef. zpráva „Nár. L.
Ve sněmovně poslanecké nasta
o 1. hodině velký rozruch. Roznesla
se zpráva, že předsednictvo německo-národ-
ního svazu bylo včera u ministerského před-
sedy naléhati, aby poslanecká sněmovnav
pátek 20. t. m. neodebrala se na letní prázden
za příčinou blízkých voleb haličských, nýbrž
aby zasedala dále a projednala malý finanční
plán. Jak se dovídáme, zabývala se věcí tou
také včerejší ministerská rada, ne-
učinila však po stránce té žádné rozhodnutí
nýbrž usnesla se vyčkati zejtřejší konference
předsedů klubovních.
Dnes o polednách dostavili se němečti
nacionálové ke křesťanským socřálům s ná-
vrhem, aby žádáno bylo: 1. by zasedání posla-
necké sněmovny potrvalo dále také do čer-
vence; 2. aby kampaň potomní byla vyhrazena
výhradně speclální rozpravě o finančnín
plánu.
Potom byl podnět sdělen Kolu polskému.
jehož parlamentní komise konala schůzi z
předsednictví dra. Lea. Tam usneseno při-
stoupiti na podnět křesťansko-sociální strany
by v době po 20. červnu konaly se četné schů-
ze plenární a projednal se zákon o dani z to-
talisaterů, zákon o dani ze šumivých vin
zákon o dani automobilové, tudíž tak zvané
#31
alto_textblock
#31
daně luxusové, nikoliv však ostatní části
berní reformy, zejména nikoliv zákon o zvý-
šení daně lihové, zákon o zvýšení daně osobn
a zákon o zemských údělech. Poláci usnesl
se vzdáti se požadavku toho, aby po dobu
haličských voleb nastala v pracích poslane-
cké sněmovny přestávka.
Velká deputace státních úřadníků dosta-
víla se do parlamentu, kde měla rozmluvy s
zástupci všech stran, na něž naléhala, aby
sněmovna přijala buď známý návrh poslane
Diamanda, by se povolilo se zatímným roz-
počtem pro státní úřadníky 20 mílionů koru
na letošní rok, nebo aspoň chystaný návrl
dra. Lichta, dra. Lechera a dra. Wabera a sou-
druhů, podle kterého by se poskytla všeobec-
ná amnestie a zároveň zvýšíla daň z osobnícl
příjmů, přesahujících 10.000 K neprodleně tak
aby obě tyto věci nabyly platnosti 1. červen-
cem. Do té chvíle návrh dra. Lichta nebyl po-
dán. Jest však úmysl, podati jej koncem schů-
ze, na kterém někteří poslanci mimoklubovn
hodlají protestovati proti zasedání poslanecko
sněmovny za zemských voleb haličských
Také tato druhá akce posuzuje se vesměs ne
příznivě. Situace je v parlamentě vůbec na
piata.
#32
alto_textblock
#32
Z polského klubu.
Z Vídně, 17. června. (K. k.) Jistá kores-
pondence oznamuje: Ve včerejší schůzi sně
movní komise Polského kola, které předseda
dr. Leo, bylo usneseno souhlasiti s popuden
křesťansko-sociální strany, aby v době po 2
červnu konáno bylo několik schůzí posla-
necké sněmovny, v nichž úplně byly by pro-
jednány daň ze sázek u totalisateura, ze šumi
vých vín a automobilů. Dále bylo také usne-
seno vysloviti se pro konání schůzí během za-
mýšlené přestávky.
#33
alto_textblock
#33
Z úřadního věstníku.
#34
alto_textblock
#34
Z Vídně, 17. června. (K. k.) „Wiener Ztg.
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař dovolil, aby vrch-
nímu finančnímu radovi zemského finančního re-
ditelství v Praze, majícímu titul a charakter dvor-
ního rady. Františku Kotišovi, odcházejí-
címu do vyžádané trvalé výslužby, bylo oznámeno
nejvyšší uznání za jeho mnoholeté uspokojivé slu-
žební výkony. — Ministr spravedlnost
jmenoval listovního Josefa Kunzla v Plzni
vrchnim přednostou kanceláře tam-
též. — Ministr kultu a vyučování pro-
půjčil právo veřejnosti jednotřídní israelit-
ské soukromé škole obecné s německým jazykem
vyučovacím v Lukách, vydržované spolkem k
zřízení a vydržování jsraelitského chlapeckého si-
rotčince pro Čechy v Praze a dvoutřídn
soukromé škole s českým jazvkem vyučova-
cím v Harachově, vydržované spolkem Ústřed-
ní Matice školská v Praze.
#35
alto_textblock
#35
Uherský mínisterský předseda do Vídně.
Z Budapeští, 17. června. (K. k.) (Uh. tel
kor. kanc.) Před zahájením dnešní schůze po-
slanecké sněmovny konala se za předsednictv
hr. Tiszy ministerská rada za účelem stano-
vení programu práce pro nejbližší dobu. Po vy-
řízení nynějšího programu, tedy dnes neb
zítra, odebeře se hr. Tisza do Vídně, aby po-
dal Jeho Veličenstvu zprávu.
#36
alto_textblock
#36
Sjezd pro ženské hlasovací právo v Peští.
Z Peští, 16. čeryna. (K. k. uh.) Na počest účast
níků mezinárodního sjezdu pro ženské hlasovac
právo uspořádalo hlavní město dnes večer uví-
tací slavnost. Starosta Braczy uvítal účast-
níky kongresu vřelými slovy. Na to pronesli de-
legáti jednotlivých zemí pozdravy ke kongresu
mezi nimi též delegát z Čech. Všecky řeči byly
přijaty s velikou pochvalou. Nádherná iluminac
okolních budov ukončila slavnost.
#37
alto_textblock
#37
Demonstrace v Miláně.
Z Milána, 16. června (K. k.) Po ukončení tá-
bora pronikla čásť účastníků k Domskému námě-
stí, manifestanti byli však policií rozplýleni. O s.
hod. večer bylo náměstí vyklizeno a nastal úplný
klid. K 10. hod. večer objevilo se opět na Dom-
ském náměstí několik skupin manifestantů, kteř
byli policií opětně rozptýleni. Střed města má
opět normální tvářnost, jenom vozba tramvaye
byla o 10. hod. večer zastavena.
#38
alto_textblock
#38
Panovnické jubíleum německého císaře.
Z Berlína, 16. června, (K. k.) Za příčinou pa-
novnického iubilea císařova konalo se dnes večer
v Královské opeře slavnostní představení, při němž
byl proveden první akt „Lohengrina“. Představen
zúčastnili se císař a císařovna, princové a prln-
cezny královské rodiny, spolková knižata, přibyvší
sem na jubilejní slavnosti, sbor diplomatický, jakož
i dvorní a státní hodnostáři
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Mezi deputacem
dnes císařem přijatými byla též deputace 45 členů
#39
alto_textblock
#39
ameridké mírové společnosti. Vůdce delegátů
Andrews Carnegie odevzdal adresu se slovy: „Pro-
síme Vaše Veličenstvo, abychom směli gratulovati
k 25 letům míru.“ Císař poděkoval a dodal: „Do-
ufám, že bude ještě dalších 25 let míru
Turinská deputace do Moskvy.
Z Petrohradu, 16. června (K. k.) Deputace tu-
rinského občanstva odcestovala večer do Moskvy.
#40
alto_textblock
#40
Po zavraždění Mahmuda
Šefketa paše.
#41
alto_textblock
#41
Domovní prohlídky a zatýkání.
Z Cařihradu, 17. června. Pro podezřen
že byli strůjci spiknutí proti Mahmudu Šefke-
tovi a celé mladoturecké vládě, zatčeni oba
synové známého bývalého velitele v Bešikta-
ší, Hassana paše. Mezi zatčenými, kte-
rých je přes čtyři sta, nalézá se několik tu-
reckých žen, také jistá pomocnice ku porodu,
u které nalezeny byly dvě pumy. V domov-
ních prohlídkách a v zatýkání podezřelých
osob se pokračuje a to nejen zde, nýbrž také
v ostatních městech tureckých. Zejména hlásí
se, že bylo v Trapezuntu zatčeno mnoho vy-
nikajících členů strany staroturecké, mezi
nimi také syn Kiamila paše, Munib
b ej.
Z Cařihradu, 16. červná. (K. k.) Bývalý
předseda vojenského soudu, divisijní generál
Kazak Suleiman paša byl zatčen.
Kiamil paša a princ Sabbah Eddín.
Z Cařihradu, 16. června. (K. k.) „Tasvír-
i-Efkiar“ tvrdí, že vyšetřování ve vražedném
atentátu prokázalo vinu Kiamila
paše, prince Sabaha Eddina a Šerifa
paše. V kruzích Porty se však prohlašuje,
že tvrzení zmíněného listu, pokud jde o Kia-
mila, je nesprávné, protože vyšetřování ni
nezjistilo. Podezření ve příčině Sabaha
Eddina zdá se býti odůvodněným. Sabah
Eddin, jenž před dvěma měsíci, když měl býti
zatčen, hledal útočiště na ruské staniční lodi
a pak v ruském velevyslanectví, prý prchl.
Totožnost čtyř osob, které prchly na angli-
ckou staniční loď, odkudž byly dopraveny na
italský parník, není ještě zjištěna. Italský
parník odplul. Je domněnka, že mezi těmito
čtyřmi osobami je vnuk Kiamila paše.
Potvrzuje se, že Nazmi byl zatčen.
#42
alto_textblock
#42
Propouštění nevinných.
Z Cařihradu, 17. června. Řada osob, jež
pro podezření spoluviny byly zatčeny, pro-
puštěna zase na svobodu a bude prý jich pro-
puštěno ještě více, poněvadž se jim žádné ú-
častenství ve spiknutí nemůže dokázati.
#43
alto_textblock
#43
Válečný soud.
Z Cařihradu, 17. června. Válečný soud.
jenž vrahy Mahmuda Šefketa souditi má.
včera se již sestoupil. Presidentem tohoto
soudu jmenován byl řízný mladoturecký ma-
jor Ramsi bej, bývalý sultánův pobočník,
který se právě vrátil od západní armády.
Praví se, že ze zatčených dosud bude do ob-
žaloby dáno jenom asi padesát
nebo šedesát osob. Proces bude prý
dnes ukončen. O jeho průběhu zachovává s
přísné mlčení.
#44
alto_textblock
#44
Mínísterská kríse.
Z Cařihradu, 16. června. (K. k.) Oficielní
kruhy Porty prohlašují, že teprve ve 3—
dnech bude možno sestaviti definitivně ka-
binet.
#45
alto_textblock
#45
Ríšská rada.
#46
alto_textblock
#46
Poslanecká sněmovna.
#47
alto_textblock
#47
Z Vídně, 17. června.
#48
alto_textblock
#48
(Zvl. telef. zpr. „Nár. Listů“)
S projevu předsedy dra. Sylvestra pro cí-
saře Viléma II. za příčinou 25letého jeho pa-
novnického jubílea, který byl chystán na po-
čátku dnešní schůze, sešlo úplně.
Dr. Sylvester, vešed před zahájením
schůze do sněmovny, oznámil předsedům ně-
kolíka slovanských stran, že chce pronésti
blahopřání německému císaři. Předseda klubu
českých agrárníků Staněk prohlásil, že
tito jsou solidárními s Poláky, kteří se usnesli.
že ze sněmovny vyjdou. Zůstali však v zase-
dací síni a chtěli ji teprve opustiti, kdyby
dr. Sylvester byl počal o německém císaři
mluviti. Dr. Sylvester vyjednával také s ná-
#49
alto_textblock
#49
Různé zprávy.
#50
alto_textblock
#50
— Sinai. Posvátná hora Israelitů a okolních
kmenů v poušti, s níž bylo Mojžíšovi uděleno „De-
satero přikázání“, upadla vypuzením synů lsraele
zPalestýny v zapomenutí a nikdo dnes určitě neví.
kde byla. Dle starých podání byla by to hora
Džebel Musa (Vrch Mojžíšův). Roku 1816 slavný
cestovatel Ludvík Burckhart, který konal výzkum-
nou cestu po poloostrově Sinajském, dospěl k mí-
nění, že biblický Sinai byla spíše hora Džebel
Serval. V tomto předpokladě podporován byl
Ebersem a Lepsiusem, kdežto Karel Ritter a Ti-
schendorf vyslovili se pro původní horu dle starého
podání. Nové výzkumy co se týče polohy hory
vedly k jiným výsledkům. Anglický zeměpise
Charles Berke poukázal r. 1873, že II. kniha Mojží-
lova v kap. 19., 16. praví: „I stalo se dne třetího
když bylo ráno, že bylo hřímání s blískáním a oblak
hustý na té hoře...“ a dále v kap. 19., 18.: „Hora
pak Sinai všecka se kouřila, proto, že sestoupi
za ni Hospodin v ohni a vystupoval dým její jako
dím z vápenice a třásla se všecka hora velmi
hrubě.“ Z toho možno souditi, že tehdy hora Sinai
byla vulkánem a v době té že nastal vulkanický
výbuch. Minění jeho sdíleli Gunkel a Stade. Z ae-
#51
alto_textblock
#51
ologických badání se pak zjistilo, že ani Džebe
Musa, ani Serval nejsou vychladlými sopkami
že na Sinajském poloostrově sopečné útvary vůbe
scházejí. Tím otázka, kde Sinai byl, zůstala po
dlouhou dobu nerozluštěna. Minulého roku po na-
vrácení prof. A. Musila z výzkumné cesty po hra-
nicích Arabie a Mesopotamie, kterou konal spo-
lečně s princem Sixtem z Parmy, bylo přineseno
do této záležitosti více světla. Dle výzkumů Musi
lových a geologa L. Kobra mohl by se za bibli-
ckou horu Sinai považovati vulkán Hala-l-Bedn
který je na 27° 12 sev. šířky a 377 východní dél.
ky od Gr. Dle sdělení Kobrových jde o mladá
sopečné útvary, které prostírají se od severu na
jih a spolu s bazaštovými a tufovými vrstvami vy-
plňují mělké prohlubeniny nubického pískovce.
Předpoklad, že v kraji tom v historické době udál
se sopečný výbuch, zdá se býti tím potvrzen, že
podobné případy byly zaznamenány v mnohem již-
nějším kraji v letech 1242, 1252 a 1256. Při po-
sledním výbuchu byly slunce a měsíc až v Damašku
popelem zatměny. Dle toho byl by biblický Sin
na poloostrově Sinajském, ale až v Arabii, kde
rovněž nalezeny byly Musilem mnché prastaré ko-
lonie židovské a zbytky israelitských kmenů, vy-
hnaných z Palestýny, které zevnějškem se skorem
aeliší od Mohamodánů.
#52
alto_textblock
#52
= Theofil Hansen. V ranním čísle přinesli jsme
malou zprávičku o tom, že vídeňská Hansenov
společnost oslavila 100. výročí narozenin toho, je-
hož jméno nese. Naše čtenáře jistě bude zajímati
několik slov o Hansenovi. Theofil Hansen, archi-
tekt, narodil se r. 1813 v Kodani a zemřel 1891
ve Vídni. Po skončení svých studií podnikl velkou
studijní cestu na jih a usadil se v Athénách, kde
studoval hellenskou architekturu a při tom byl u-
čitelem na polytechnické škole. Také tu provedl
několik staveb, jako řecký a anglický chrám, hvěz-
dárnu atd. Po osmi letech, r. 1846 byl povolán do
Vídně Ludvíkem Förstrem, s nímž provedl několil
staveb a s jehož dcerou se oženil. Z největšíc
Hansenových staveb vídeňských je arsenál, kter
stavěl jednak společně se svým tchánem (střelni-
ce a dílny na ručnice a děla), jednak zcela samo-
statně (budovu zbrojního musea, jež svou uměle-
ckou hodnotou vyniká nad ostatní části arsenálu
a v níž ladně v jednotný celek jsou spojeny slohy
byzantský s románským a maurským. R. 1859 byl vy-
zván, aby vypracoval plány k nové budově akade-
mie věd v Athénách. Odebral se tam, aby vyhlédl
si pro stavbu místo a mohl pak plány přizpůsobit
okolí. Komponoval budovu v nejušlechtilejším ře-
ckém slohu a od té doby vyznačují se všecky je-
ho práce převážně tvary řeckými. Ve Vídni vysla-
věl množství paláců, při nichž dovedně spojil zá-
sady starého slohu s moderními požadavky. Z jeho
prací dlužno uvésti kromě paláců soukromých bu-
dovu hudební společnosti, novou bursu, uměleckou
akademii a budovu parlamentní. R. 1883 vzdal se
dlouholeté činnosti na umělecké akademii. Téhož
roku byl jmonován vídeňskou universitou čestným
#53
alto_textblock
#53
doktorem a po dokončení budovy parlamentní byl
povýšen do stavu svob. pánů. Vídeň jmenovala h
čestným měšťanem. Jsa na odpočinku, zabýval s
hlavně studiemi gótického slohu.
Z Vídně, 17. června. (K. k.) U poprsí Theo-
fila Hansena v perystilu budovy říšské rady byly
dnes ve výročí den stých narozenin zbudovatele
parlamentní budovy složeny vavřínové věnce jmé-
nem ministerstva vnitra, veřejných prací, říšské
rady a Hansenova klubu.
— Ve Francii příbývá porodů. Francouzští so-
ciologové, kteří byli při ubývání porodů zoufalá
strachem o příští svého národa, počínají roziasňo-
vati svá ustaraná líce. Nejnovější statistiky doká-
zaly, že ve Francii přibývá porodů. Přírůstek není
sice velký, ale lze doufati, že je to jen začátek. R
1911 narodilo se ve Francii 742.000 dětí, r. 1912
už 745.000. Také úmrtnost byla toho roku nejnižší
ze všech předcházejících let. totiž 690.000
— Básník překážkou dopravy. V Paříží budou
míti zajímavý civilní proces. Loňského roku po-
stavená socha portugalského básníka Camoensav
Avenue Camoen byla nyní odstraněna i s pod-
stavcem a zavřena kamsi mezi staré haraburdí
Nyní se ukázalo, že odstranění sochy bylo vý-
sledkem sporu pařížské obce s domácími pány z
Avenue Camoen. Tato ulice byla dosud soukromá
ale nyní se majitelé domů usnesli, zažádati za její
přičlenění k veřejné síti ulic. Žádost jejich však
byla odmítnuta na základě dobrozdání radního.
zastupujícího dotyčnou čtvrt. A to proto, že prý
socha Camoensova okolí hyzdí. Camoens byl totiž
jednooký a a touto svou vadou byl zvěčněn n
#54
alto_textblock
#54
pomníku. Aby tedy mohla býti ulice zanešena do
síti veřejných ulic, musili majitelé domů sochu od-
straniti. Žáležitost se však ještě projedná před
soudem. — Kdyby u nás byla takové pochybené
esthétství, jak dopadala by věc pomníků našeho
velkého Žižky?
= D'Annunziova literární aféra. Italie má ny-
ní literární skandál, jehož středem je d'Annunzio.
Autor „Giocondy“ přidal k druhému vydání svého
díla: „Život Cola di Rienzi“, dva dopisy, které prý
mu zaslal arcibiskup florencký, a v nichž prohla-
šuje, že díla d'Annunziova nenarážejí na katolické
názory. Jak známo, jest ve skutečnosti většina
dAnnunziových děl na indexu. Nyní uveřejnil flo-
rencký arcibiskup Mistrangelo prohlášení, že do-
pisy podobného obsahu nepsal nikdy ani d'Annun-
ziovi, ani komukoli jinému. Dopisy prý jsou pa-
dělky, vypočítané na to, aby pracím d'Annunzio-
vým opatřily širší kruh čtenářstva.
Plachetní loď minou zníčena. M. Ze Sm yr-
ny. Italská plachetní loď narazila u samého místa.
kde „Nevada“ pohromu utrpěla, na minu a byla
jejím výbuchem zničena. Posádka byla z větší čá-
sti zachráněna.
= Rodinné drama ve Vídni. Z Vídně, 17..
června. Ze žalu nad úmrtím milované choti a ze
starosti o dítky zastřelil dnes ráno úřadník firmy
Hutter Schrantz Karel Erfurt, který jinak
žil ve velmi dobrých poměrech, své dvě děti, Sle-
tého Karla a 7miletého Arnošta, načež spáchal
sebevraždu. Drama odehrálo se v XVII. okrese
v Jägerstrasse č. 31.