#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 23. prosince. 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 353.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večeřní listy
předplácí se
v Praze v administracir
na trěsle. . . . . .
na čtvrt lsta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
ra měsle.
na čtvrt leta . . . . 7 K 50
ve filiálkáchí
na měsic. . . . . . 2 K 80h
Poštoui
na měsle.
na čtvrt iota : . . . 9 K 60h
dvojí zásílkou
K so
na měsie,
na čtvrt ieta . . . 11 k 9oe
#5
alto_textblock
#5
ečerni
#6
alto_textblock
#6
rdaní.
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě
večerní . . . . . . . za dk
Ve fliálkách na venkově
jo
ranní čislo . . . .
večerní . . . . . . . . 5 h
lnserátv
platí se hotově napřed
Předplacení a insorty přijíma
administrace v Marianské ul., 8.
Tam nacházejl se též
redakce, tiskárna a oxpedin
„Národních Listů“
Rukopisy se novracsjí.
#8
alto_textblock
#8
Na Štědrý den, ve čtvrtek dne
24. prosince, nevyjde obvyklé ve-
černí vydání »Národních Listů«. —
Inserty v týž den přijímají se jen
do 2 hodin odpol. Vánoční číslo
»Národních Listů« vyjde v pátek
ráno dne 25. prosince.
V neděli dne 27. prosince ráno
vydáno bude obvyklé nedělní číslo
»Národních Listůs.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#10
alto_textblock
#10
Bienerthova audience.
Z Vídně, 23 prosince. Ke včerejší audienei
ministerského předsedy bar. Bienertha sděluje
»N. Fr. Pr.«, že věnována byla také vo-
jenským záležitostem uherským,
o kterých promluviti chce několik řečník
v úterý v panské sněmovně za de-
bsty o rozpočtovém provisoriu.
Spory v pražském ředitelstvu pošt.
Z Vídně, 23. prosince. »N. Fr. Pr.« te
legrafují z Prahy: »U poštovního ředitelst í
nastaly konflikty mezi ředitelem
Krausem a jeho náměstkem Swobodou,
které se týkají neshod ve příčině užívání
německého a českého jazyka ve
vnitřní službě poštovní. Ředitel Krau
chce dáti platnosti českého ja-
zyka rozsah největší, jeho náměstek
zastává však sianovisko, že ve vnitřní službě
jest plalná toliko němčina. Kraus dovo-
lává se praxe a zvyklosti za dřívějšího kabi-
netu. Osobními třenicemi byl tento
rozpor ještě více přiostřen. Věcl
tou zabývati se bude za nedlou ho
ministerstvo. Ředitel a jeho náměstek
povolání budou do Vídně, aby tam referovali.
Pak slane se teprve rozhodnutí vlády. Němci
očekávaji bezpečně, že nebude trpěno prola-
mování platných předpisů (jakých ?) a že bude
zaraženo »nezákonné« (!) rozšiřování platnost
českého jazyka pražským poštovním ředi telen
pa základě pokynu vlády.
#11
alto_textblock
#11
Sloučení české pokrokově strany s lidovou
stranou na Moravě.
Z Brna, 23. prosince. (K. k.) Listy sdě
lují z Přerova, že na schůzi výkonného výboru
české pokrokové strany na Moravě bylo sedm
hlasy proti 4 usneseno, aby strana tato sloučila
se s českou lidovou stranou na Moravě.
#12
alto_textblock
#12
Dr Wekorle u císaře.
Z Vídně, 23. prosince. (K. k.) Císař zůstal
dnes v Schönbrunnu a přijal v 11 hod. dopo-
ledne ve zvláštním slyšení ministerského před-
sedu dra. Wekerla.
Z Vídně, 23. prosince. O 11. hodině do-
polední přijat byl dr. Wekerlev
Schönbrunněcísařem v audienci, kteráž
trvala skoro tři čtvrti hodiny. Dr. Wekerle po-
dával referát o pilných záležito stech
a politické situaci. Po svém slyšení měl
porady s bar. Aehrenthalem, Jorkasch-
Kochem a Burianem. Dnes odpoledne
odjede zpět do Pešt.
Jednání dra. Wekerla ve Vídni.
Z Vídně, 23. prosince. S maďarské strany
sděluje se o pobytu dra. Wekerla ve
Vídni: Dr. Wekerle chtěl již minulý týden jeů
do Vídně, ale jako jeho zástupce odejel tam An-
drássy. Protože vánoční prázdniny parlamentu
maďazského již počaly, odebral se dr. V. ckerle
po poradách s uherskými politiky do Vídně, aby
císaři podal zprávu ve přičině spor-
ných záležitostí politických. Bude
miti také konference s rakouský mi
státníky ve příčině záležitostí bankov-
ních a vojenských. Především jedná se však
o vojenské. Z teho důvodu bude míti We-
kerle také schůzku s ministrem války Schon-
aichem.
#13
alto_textblock
#13
Z Vídně, 23. prosince. Hned po své audi-
enci pravil dr. Wokerle redaktoru „Fremden-
blattu“, že dnešní slyšení nepřivodilo
rozhodnutí žádné, poněvadž mělo rár
jenom informační. Šlo zvláště o referát ve při
čině politické siluace a politických záležitostl
jaký se podává každý měsíc. Na dotaz, zdali
jednalo se také o záležitostech bankov-
ních, pravil dr. Wekerle: „Včera jsem se
o věci té pronesl v bankovním výboru posla-
necké sněmovny. Ukázal jsem k tomu, že
musí býti jednáno napřed s rakou-
skou vládou a bankou a jest tedy
samozřejmým, že mohu panovníkovi referovali
tenrve, až bude jednání toto zkoncováno.“ Na
dotaz, je-li pravdivou zpráva, že situace vo-
jenských záležitostí se zase zhoršila
odvětil dr. Wekerle: „Bude zase lepšii.
#14
alto_textblock
#14
Bankovní otázka uherská.
#15
alto_textblock
#15
Z Pešti, 23. prosince. Ke včerejší schůzi ban-
kovního výboru poslanecké sněmovny sděluje
se ještě: „Dr. Wekerle prohlásil, že škoda, která
povstává pro Uhersko z nerozřešene
otázky bankovní, spočívá v tom, že nemůže
býti vydávána žádná renta a že se také
nemohou vydávati pokladní poukázky
Dr. Wekerle konstatoval dále, že podle jeho infor
mací bude parlamontní kabinst zakomský do 15. ledna
hotov. Členové strany neodvislosti měli
dnes s bankovním výborem poradu
která byla velmi živá. Gabriel Ugron vyslovil pře-
svědčení, že následkem nebezpečí válečného a ne-
příznivé konjunktury nelze vyřízení zále ži-
tostí bankovních urychlovati Tento
projev narazil na odpor. Několik poslanců uka-
zovalok tomu, že dlužno nyní prohlásiti slavným
způsobem, do které doby musí býti samostatná
banka zřízena. Ugron odvětil: „Ustanovite-li termin
nyní, dále rakouským odpůrcům do rukou prostřed-
ky, aby opět způsobili pro tento termin konjunkturu.
jaká se jim už podařila jednou při vyrovnávacím
jednání mistrovsky. Podle mého mínění bylo by věcí
nejlepší, chopiti se akce půl roku před vypršenín
bankovního privilegia, t. j. r. 1910.
Episodka z uherské sněmovny magnátů.
Z Pešti, 23. prosince. Za včerejší schůze
sněmovny magnátů ministerský před-
seda dr. Wekerle byl opětně volán k tele-
fonu, aby vyslechl referát o rokování ge-
nerální rady Rakouskouherske
banky. Ministr práv Günther, který seděl
vedle něho, řekl, když opět byl povolán k tel
fonu: »Jdi jen klidně, zastoupím tě!« Zaražen
odvětil dr. Wekerle: »Nemůžeš přece za mne
mluviti, jedná se o záležitosti finanční.« Potom
Günther upokojil dra. Wekerla slovy: »Ni-
koliv, budu však za tvé nepřítomnosti řeči
stenografovat.« Dr. Wekerle se pousmál a šel
Když se vrátil, četl mu ministr práv, který byl
před lety nejčelnějším stenografem v parlamente
maďarském, všechno, co bylo mluveno za jeho
nepřilomnosti do slova. Dr. Wekerle za tuto
kollegiální službu se ministru práv poděkoval.
(Ve vídeňském parlamentu ministerský předseda
bar. Bienerth hrál roli zapisovatele, v uherském
zase ministr Günther roli slenografa, práce —
jak vidno — ani ministry nehanobí)
#16
alto_textblock
#16
Zmatky v Persii.
#17
alto_textblock
#17
Z Teheranu, 22. prosince. (K. k.) „Reute-
rova kancelář“ oznamuje: Na turecke
velevyslanectví přichází vždy
více uprchliků. Odpoledne uzavřelo v j-
sko příchod k velevyslaneczí, aby zabrá-
nilo uprehlíkům hledati tam útu-
lek. Proslýchá se, že šach jest jednáním nacio-
nalistů velmi rozhořčen.
#18
alto_textblock
#18
Otázka krétská
Z Cařihradu, 23. prosince. (K. k.) »Tanine
se dovídá, že zde jakož i na venkově budou
uspořádány velké tábory lidu prot
připojení Kréty k Řecku.
#19
alto_textblock
#19
Ze španělského senátu.
Z Madridu, 22. prosince. (K. k.) Sená
vyřídil definitivně rozpočet a odročil se do
11. ledna. Téhož dne zahájí opět sněmovna po-
slanců svou činnost.
#20
alto_textblock
#20
Francie nabývá předkupního práva na stát
konžský.
Z Paříže, 23. prosince. (K. k.) »Echo de
Paris« sděluje, že v brzku bude mezi fran-
couzskou a belgickou vládou skon-
čeno jednání o předkupním práv
Franeie na stát konžský. Dle nové
úmluvy, jež bude asi koncem týdne podepsána,
vyhražuje se Francii toto před-
kupní právo pro případ, kdyby Belgie se
někdy konžského státu vzdala.
Z Brusselu, 22. prosince. (K. k) Francie
a Belgie podepsaly dnes po několikadenní po-
radě smlouvu, upravující hranice mezi francouz-
ským a belgickým územím konžským.
Venezuela v převratu.
.
Z Hagu, 22. prosince. Pád presidenta
Castra je rozhodnut. Jeho svržení stalo
se skutkem v sobotu následkem objeveného
spiknutí proti místopředsedovi Gomezovi, ve
kterémž prý Castro měl účsstenství. Gome
zřídil novou vládu a je fakticky
ulž náčelníkem celé sdátní správy
spojených států venezuelský ch.
Z Hangu, 22. prosince. (K. k.) Ve žluté
knize se dále praví: Vláda prohlašuje, že j eii
opatření nečelí proti venezuel-
skému lidu, nýbrž jen proti vládě
Castrově, jenž jest zodpověden za
nynější situaci. Vláda doufá, že události.
sběhnuvší se v Caracasu za posledních dnů, po-
tvrdí názor, že nespoléhala marně na
součinnost venezuelského lidu
Vláda uznává dokonale jednání a jemný tak
německého vyslance svob. pána Seckendorffa
jenž svou vládou jest pověřen, aby dočasně
chránil zájmy Holanďanů.
Z Norfolku (Virginia), 22. prosince. (K. k.
Obrněné křižáky „Montana“
„North Carolina“ odpluly se zape-
četěnými rozkazy na ji h. Soudí se, že
odplují do Venezuely.
Z Wasl ngtonu, 22. prosince. (K.k.) Z Port
au-Prince dochází zpráva, že americký dě.
lový člun „Delphin“ a křižák „De
Moines“ odplují do Venezuely.
Z Caracasu, 22. prosince. (K.k.) (Associa-
ted Press.) V proklamaci, vydané k lidu
vyličuje Gomez odhalení spiknutí
proti němu čelícího, a slibuje, že po
mocí svého kubinetu, představujícího veřejné
mínění venezuclské, zacbová záruky v ústavi
obsažené, jakož i že mezinárodní spory budou
pokojně urovnány.
Z Haagu, 22. prosince. (K. k.) Vláda uve-
řejňuje žlutou knihu, v níž se uvádí, že všechiny
moenosti, s nimiž se dohodla o otázee vene-
zuelské, bez výjimky s jejím jedná-
n ím souhlasí. Poněvadž byla vláda pře-
svědčena, že může spoléhati na svou
vlastní sílu, nežádala žádnou jinou moe-
nosť o aktivní součinnost. Přes to doznala vláda
u všech mocností bez výjimky mravní podpory.
zejména Amerika prohlásila, že
Monroeova zásada neodporuje
brannému zakročení Nizozemska
ani kdyby Nizozemsko dočasně obecdilo území
venezuelské. Ačkoliv obapolný poměr mezi Nizo-
zemskem a Venezuelou se přiostřil, jest vláda
vždy ochotna k vážně miněnému vyjednávání
avšak jenom s tou podmínkou, vysloví-li Vene-
zuela souhlas s požadavkem, považovaným
v Nizozemsku za nezbytný, aby totiž by! odvolá
dekrot ze dne 14. května.
Z Caraorzu, 23. prosince. (K. k.) „Route
rova kancelár“ eděluje: Vicepresident Gom ez
nařídil, aby všichni političtí vězňo-
vébyl propuštěni na svobodu.
#21
alto_textblock
#21
Nebezpečí války na Balkáně
#22
alto_textblock
#22
O katolické apitaci v Bosně
#23
alto_textblock
#23
uveřejňují maďarské časopisy nepříznivé zprávy
Dle nich pracuje arcibiskup Sladler bezohledně
pro převádění jinověrců do církve katolické-
Mohamedáni jsou prý tímto směrem jeho čin
nesti značně rozhořčeni. V obci Konjici pokřtil
kateličtí kněží dvě mohamedánské děti beze
#24
alto_textblock
#24
svolení jich rodičů. Dále byl pokřtěn 201. mladil
Ali Čižmič; v Baňaluce pokřtil tamější katolický
biskup mladého mohamedána Salka Duliče
Této činnosti proselytské připisují Maďaři vý
znam politický a brojí proti ni.
Samospráva pro zabrané země.
Z Londýna, 22. prosince. Některé zdejš
noviny vypravují, že Rusko, Angliea
Francie tou dobou zaměstnány jsou sesta-
vováním podmínek pro příští sa mo-
správnou vládní formu v Bo'sněa
Hercegovině, Dle dosud již smluvených
zásad byla by autonomie, již zabrané země do-
stati mají, pro tamější Slovany a tedy také Sli
vany vůbec, zcela uspokojivou. Jin
jest ovšem olázka, zdali s udělením takovét
samosprávy srozuměno bude Rakou-
sko-Uhersko. V té příčině jsou v diplomaci
arci jakési a to dosti vážné pochybnosti. Avšal
volmoci, jež o projektu se smlouvají, hodlaj
Rakcusko-Uhersku návrh svůj přijatelnějším
učiniti v ten formální způsob, že by navržená
autenomie pro Bosnu a Hercegovinu nebyla
prohlášena za podmínku velmocen
ského uznání annexe, nýbrž že by t
chou, tajnou úmluvou Rakousku zůsta-
veno bylo, aby žádanou samosprá-
vu v Bosně a Hercegovině zavedl
jaksi z vlastního popudu a dle
vlastního uznání. Při takovémto způsobu
rozřešení zůstalo by nedotčeno zásadní stano.
visko Rakousko-Uherska a bylo by přece vy
hověno tužbám zejména Srbska a Černě Hory
Vyjednávání mozi Rakouskem a Tureckem.
Z Cařihradu, 23. prosince. (K. k.) Dle
zprávy „Jeni Gazetty“ sešla se včera za před-
sednictví velkého vezíra komise, jejímiž čle-
ny jsou ministr zahraničních záležilostí a mi-
nistr obchodu a vypracovala pamětní spis
o vyjednávání s Rakousko-Uher
skem. Zástupce anglických majitelů tureckýel
papírů a předs. správní rady „Dette publique“
Block zúčastnili se schůze této komise. Porla
jmenovala ministra obchodu Nuradungiana de-
legátem pro vyjednávání s Rakou
sko-Uherskem
Z Cařihradu, 23. prosince. (K. k.) „Ikdam
sděluje, že na dnešní ministerské radě budeu
stanoveny požadavky Turecka. Týž lis
sděluje, že odjezd velevyslance u vídeňskéh
dvora Rešida paše na jeho místo jest důsled-
kem zahájeného vyjednávání.
#25
alto_textblock
#25
Z tureckého parlamenlu.
Z Cařihradu, 23. prosince. Včerejší schůze parla
mentu byla zajímava. Člen sněmovny navrhl, aby
poslanci povstali na znamení sympathi
pro potlačované Peršany a výkonaliz
ně modlitbu.
#26
alto_textblock
#26
Povýšeni profe sorů
Povýšeni byli do VII. třídy profesoři: Václ. K
belka na česk. gymn. v Uherském Hradišti a Ign
Tvarůžek v Hranicích;
dále Barda Jan a Bendík Václav na gymn. vč
Budějovicích, Čapek Josef na I. české reálco v Plzní
Chmelík Ant. na gymn. na Král. Vinohradech, Dě
dek Josef v Praze, ul. Křemencové, Dusil Vinc. na
reálce na Král. Vinohradech, Frank Ignac ve Vys
Mýtě, Fousíka Břetislav dr. na real. gymn. na Sm
chově, Goth Eman. v Mladé Boleslavi, Gregor Jose
na reálce v Praze na Novém městě, Guth Jiří dr.v
Praze, ulici Truhlářské, Havlák Zikm. ve Slaném,
Hejda Frant. v Příbrami, Hejtman Jan dr. na reálce
v Rakovníku, Hlinička Frant. na reálce v Král. HIrd-
ci, Hodáň ve Vysokém Mýtě, Jirka Jan v Králové
Dvoře, Karták Josel v Jindřichově Hradci, Kaska Mat
na reálce v Čes. Budějovicích, Kocmich Mart. na
gymn. na Král. Vinohradech. Kohout Ignac ve Vys
Mýtě, Kopr Vinc. na česk. gymn. v Opavě, Liška Jo
sef na roálce v Ml. Boleslavi, Lyer Jasef na reálce
v Lounech, Mach Jos. v Boskovicích, Malhauser Ši
mon na I. české reálce v Plzni, Nevole Ant. na gymn
v Olomouci, Paleček Hugo v Písku, Pithart Jindrie
na reálce v Praze na Novém městě, Procházka Edu-
ard v Jindřichově Hradci, Prošek Josef, Řezáč Jos
a Rozum Karel na gymn. v Roudnici, Šedivý Karel
#27
alto_textblock
#27
na reálce v Pardubicích, Školník Jan na gymn. v Č
Budějovicích, Smolař Golhart v Jičíně, Švoboda Karel
na I. česk. gymn. v Brně, Sychra Frant. na reálce
v Karlině, Tůma Eman. dr. na real. gyma. na Smí-
chově, Věcovský Frant na gymn. v Plzni, Votrub
Josef dr. v Praze, ul. Truhlářské, Vřeštál na něm
reálce v Karlíně, Voborník Jan v Litomyšli, Wipler n
gymn, v Král. Hradci, Zikmund Josef v Čláslavi, Zou-
fal Vladimír na reálce v Prostějově.
Titul školních radů udělen byl na odpočinek od
cházejícím profesorům Vlad. Budařovi v Brně, Aug-
Dufkovi v Něm. Brodě, Ant. Jeřábkovi v Praze
akad. gymn., Joscfu Přibylovi a Karlu Štětinoviv
Jičíně, Janu Vyrazilovi na I. česk. reálce v Bruě,
Karlu Zahradníkovi v Plzni.
#28
alto_textblock
#28
K úmrti kn. liřího Lobkovice.
Z Mělníka, 23. prosince. Rada města Mělníka ko-
nala včera smuteční schůzi za příčinou úmrtí kní-
žete Jiřího z Lobkovic. Na základě jednomyslného
usnesení zaslán byl synovi zvěčnělého, kníž. Bedř.
z Lobkovic, tento soustrastný telegram: »Shromáž
děná ráda královského věnného města Mělníka, pro
jevujíc hluboký žal svůj nad úmrtím Vašeho jasné
ho otce, čestného měšťana zdejšího a velezaslouži
lého dlouholetého chefar samosprávy české, vyslovuje
V. J. srdečnou soustrast. Starosta : Dr. Valina. « —
Současně také projevila městská rada soustrast knětně
Aaně Lobkovicové.
#29
alto_textblock
#29
Balsamování mrtvoly a nález lé-
kuřský o příčlně smrti.
Mrtvola kn. Jiřího Lobkovica Byla dnes v noc
v paláci na Malé straně balsamována dv. radou J. M
univ proť. MUDrem. Hlavou a jeho asistenty za
přítomnosti ošelřujícího lékaře p. MUDra. M rá z ka
a okr. měst. lékaře p. MUDra. Roučka. Při tom
bylo zjištěno, že kníže trpěl značným zvětšením zl-
zy předstojné hypertrophia prostalae) s následným
vleklým zánětem měchýře močového (cystitis catar
halis chronica) a zánětem močovodů a pánve ledvin
né (urethritis pyelitis); tento zánět krátce před zmrtí
zasáhl tkáň ledvin a stal se konečně příčinou smru
Zajímavo je, že ostatní ústroje nejevily v tak vyso-
kém věku větších poruch; zvláště plíce a srdce byl
dobře zachovány.
#30
alto_textblock
#30
Soustrastné telogramy zaslalí: jměnemí císařovým
hr. Paar, arcikníže následník, ostatní arciknížata
arcikněžny, min. předs. bar. Bienerth, celý kabinel
téhož, cclý zemský výbor, kruhy poslanců říšských
a zemských a na 500 obcí
#31
alto_textblock
#31
Pocta Jilímu kn. z Lobkovic v zemském výboru.
Na počátku dnešní schůze zemského výboru král
českého věnoval nejv. maršálek princ Ferdinan
Lobkovic v.elou posmrtnou vzpomínku svěmu před
chůdci v hodnosti nejvyššího maršálka, poslanci J
římu kn. z Lobkovic. Poukázal na jeho zásluhy o ze-
mi českou a na jeho autoritu v oboru státních věd vů-
bec a samosprávy zvláště a dodal, že sám ze zdrol
jeho vědomostí čerpal poučení pre působení svoje
Zemský výbor se pak po návrhu přísedícího dra.
Škardy jednomyslně usnesl, projeviti soustrast ro
dině zesnulého knížete, jakož i klubu konservaliv-
ního velkostatku. Na rakev zemřelého položen bud
věnec jménem zemského výboru; pohřbu zúčastní se
všichni přísedící korporativně.
#32
alto_textblock
#32
Denní zprávy.
#33
alto_textblock
#33
— Porada německých poslanců zemských,
na den 4. ledna příštího roku ustanovená, bude
prý se — dle „Bohemie“ — mimo jiné „zaměst-
návati též podněty se strany české nabídnutými.
aby se zajistila dělnost sněmu.“ Dle našich in-
formací, získaných ve vůdčích kruzích českých
poslanců zemských, jsou poslanci čeští již od
dřívějška rozhodnuti, dělnost sněmu království
českého ničím nevykupovati; podobné smýšlení
převládá dle bezpečných našich informací též
v klubu konservativního velkostatku. Dle toho
je zpráva „Boh.“ pouhým pokusným balonkem.
#34
alto_textblock
#34
Z kulturní ciziny.
#35
alto_textblock
#35
Emil Verhaeren.
Belgické a francouzské listy přinesly řadu
zpráv o překvapujících a okázalých poctšch, jež
prokázány v nedávných dnech veřejně a spon-
tánně slavnému básníku belgickému Emilu
Verhaerenovi. Před několika měsíci ozvalo
se tu a tam jméno Verhaerenovo mezi kandi-
dáty výroční literární ceny Nobelovy. Ale to
brzy přestalo, když se v zasvěcených kruzíeh
rozneslo, že z důvodů strannických a politi-
ekých o letošním udělení ceny jest již pevně
rozhodnuto. Vláda belgická však těžce nesla
odmiinutí, neboť položila všecku váhu svojí di-
plomacie v dobrém vědomi, že doporučuje dílo
velikého a celého básníka, který má právo na
světové uznání.
Minulý týden měl míti Emil Verhneren.
jemuž jsou nyní 53 léta, přednášku v jednom
z brusselských divadel. Když se básník objevil
na estrádě, očekávalo jej veliké překvapení,
o němž neměl nejen sám tušení, ale ani nikdo
z obecenstva — ředilelstvu divadla zamyšlený
projev byl oficiálně ohlášen hodinu před zapo-
četím večera. Jakmile se tedy básník objevil
na estrádě, povstal ze svého křesla v první
řadě sedící následník belgický prine Alber
a několika srdečnými větami pozdravil velikého
umělce, nazývaje jej nejhlubším poetou Belgie,
na něhož každý občan musí býti hrdý. Obecen-
stvo na výsost překvapené uspořádalo básníku
velkolepou ovaci.
Hned na to pozvedl se ministr Dese am
#36
alto_textblock
#36
pes a odevzdal Verhaerenovi vysoký řád, vě-
novaný mu vládou belgickou, s přiměřeným
oslovením. Delší proslovy měli ještě senátor
Pieguat a purkmistr brusselský de Mot.
Verhaeren, jenž z počátku pochopitelně uveden
byl ve značné rozpaky, odpověděl na nenadálou
poctu řečí, jež překvapila a stupňovala ještě
všeobecné nadšení svojí improvisovanou pohoto-
voslí, vřelostí citovou, vzletem přednesu a krásou
formy.
Zprávy o improvisované poctě básníkově
setkaly se v belgické veřejnosti i v tisku se
živým ohlasem i souhlasem a měly za následek
o dva dny později v Park- Théátre nové ovace
jež inscenovali tentokráte belgičtí spisovatelé.
umělci výtvarní a divadelní. Slavnostní řeč mě
tu básník a romanopisec Camille Lemonní er,
načež odpovídal mu Verhaeren projevem dlků
jako svému prvotnímu učiteli a vzoru uměle-
ckému, který vedl jej při prvních krocích lite-
rárních.
Právem kladou belgické listy zvláštní dů-
raz na to, že pocty největšímu básníku jejieh
prokazované vyplynuly téměř spontánně, beze
všech příprav, beze všech zevnějších podnětů.
#37
alto_textblock
#37
Známý spisovatel a politik francouzský
Paul Déroulěde, populární svými působi
vými »Chants du soldat« (Vojenskými písněmi)
prohlásil svoji kandidaturu do francouzské Aka-
demie na místo, uprázdněné smrtí Franeoi se
Coppéa. Nové kandidatury zmocnily se čile
pařížské žurnály a jest jenom přirozeno, že
právě o básníka, který má za sebou tak bohatou.
#38
alto_textblock
#38
pestrou a často bouřlivou minulost politickoua
parlamentní jako Paul Déroulěde (jako zaklada
tel »Vlastenecké ligy«, stoupenec Boulangerův
atd.) je zápas žurnálů, stojících při něm a proti
němu, tím ostřejší a veselejší. Kandidatura Dé-
roulědova dochází hojné a vlivné podpory, ale
listy mu nepřátelské ohřály proti němu choulo-
stivý okřídlený výrok, který o něm pronesl kdysi
kdesi slavný Leconte de Lisle. Řekl prý
o Déroulědovi: »Nestačí nemluviti o něm.
O něm se musí mluviti, ale jenom špatně !«
V Moskvě pomýšlí se na vydávání ča-
sopisu »Poljak« (Polák), kterýž by, psán ruským
jazykem, posvěcen byl záštitě polských zájmo
na podkladě všeslovanské ideje a zlskával vůbec
mezi ruským širokým obecenstvem sympatie pro
Poláky ruské a pro polské interesy. Literární
politická skupina, která za listem stojí, je si vě-
doma choulostivosti a kromobyčejné obtížnosti
svého úkolu, alo fakt sám, že mezi politicky
myslicími kruhy ruskými a polskými docházl
ku počinu takového dila, svědčí o tom, že otázka
kulturní i národní shody rusko-polské je na po
#39
alto_textblock
#39
stupu.
#40
alto_textblock
#40
Iindy a nyní.
XStaročeská přání vánoční. Purkmistr
rada města Soběslavě posílá r. 1589 dárek štědrove-
černí panu Petru Vokovi z Rožmberka: V. Milosti
urozený etc. a podle toho milostivej pane, z povin
nosti poddaně pominouti jsme toho nikoli nemohli.
poněvadž ještě až posavad ta památka u mnohých
vedle starobylého křesťanského způsobu zůstává, tak
že na tento den památný štědrý jedni drohým na
znamení lásky štědrýho večera ten obyčej odsflati
mají, abychom i my proti V. Milosti v tom se pro-
#41
alto_textblock
#41
nésti neměli, znajíce V. Milosti po všecky časy na-
šsho milostivýho pána býti, a protož, milostivej pane
na znamení a dokázání E. W. Milosti všelijaké lásky
poddané a plného poslušenství, šlědrýbo večera p
osobách vyslaných našich V. Milosti odsíláme, ne-
majíce se tohoto roku s čím vejšeji V. Milosti uká
zati. V. Milosti jakožto svého milostivého pána s po-
nížeností prosíme, že jakž týž charakterný a malý
dar štědrovečerní za vděčný, tak mnohem vejšejí
naši všelijakou poddanou poslušnost a botovou mysl
k sobě milostivě přijíti ráčite. S tím etc. V. Milosti věrn
poslušní poddaní. — Roku 1634 děkuje Kateřina Žero
IInová Kunhutě ze Žerotína za dar štědrého večera
Služba ete. Urozená paní, paní teto a dcero má nej
milejší. Má nejmilejší paní dcero. Dostanouce odV
Milosti psaní této večerní chvíle, porozuměla jsem
z něho tomu, že jste na mne štědře s šlědrejm ve-
čerem vzpomenouti a mně opět pár vepřů hrubejeh
a dobře vykrmenejch odeslati a tak kuchyni naši na
tyto slavný hody (vánoční) zaopatříti ráčily. I V. Mli-
losti z toho velice děkují, ačkoli se V. Milosti musím
přiznati, že jsem V. Milosti z tý důvěrnosti, kterou
k V. Milosti mám, za jednoho prositi oumysl měla,
ale poněvadž jste mne předjíti a bez žádosti mé ne-
toliko jedním, ale dvěma opatřiti ráčily, z takový
štědrosti a lásky, kterou tudy ke mně prokazovati
ráčite, vždy V. Milosti děkujíc a vděčně takový dar
od V. Milosti přijímajíc, na jiném nejsem, nežl
podlí možnosti V. Milosti se toho zase líbezně
ochotně každého času odměniti a odsloužiti, račt
jen se mnou poroučeti. Pán můj V. Milosti i panu
manželu V. Milosti a mým velice milým panu synu
služby a já modlitby s vinšováním od Pána Boha
k těmto slavnostem vejročním a k nám se přibližu
jicím novému roku všelijakého a mnohého štěstí
požehnání Božího a prospěchu při všech věcech
vzkazuji. A s tím se V. Milosti, má nejmilejší paní
dcero, k lásce oddávaje, nás společně k ochraně Boži
poručena činím. — Roku 1672 přeje arcibiskop praž-
ský Mat Ferd. Sobek z Bilenberka příbuzné rodině
Milosrdnej Bůh rač hojnost svejch nebeskejch pože-
hnání popříti, abyste ráčili všichni tak požehnaní
ty svátky (vánoční) zkončiti, novej rok vesele začíti,
v něm stastně selrvati a mnoho jinejch v nejlepším
#42
alto_textblock
#42
kontentu srdce svého dočekati. Na to i mý olcovský
požehnání odsílám, mou otcovskou povinnost obno-
vuji, že jsem a budu neproměnitedlnej táta a sluha.
Obzvlášlě pak se mý nejmilejší dcerušce Její Milosti
paní se poroučím. Poroučím se a zůstávám upřímnej
C. Zíbrt.
věrnej táta a sluha M. F. arcibiskup.
#43
alto_textblock
#43
Různé zprávy.
#44
alto_textblock
#44
= Nehoda dcery Marka Twaina. Slečna Mary
Clemensova, dcera spisovatele Marka Twaina, byla
na vyjížďce saněmi, podniknuté v pennsylvanském
pohoří se známým ruským umělcem Ostpem Gabri-
lovičem, stižena těžkou nehodou. Byla vyhozena z
saní a utrpěla těžké zranění.
= Amorická Pompoji. Z Washingtonu se sděluje,
že Smitlsonian Institul zahájil pátrání u Florence
v Arizoně, při čemž byly objeveny americké Pom-
peji. Vykopány rozsáhlé stavby, náležející k velkému
městu, jež bylo za doby Montezumovy pobořeno
živelními pohromami
= Vatikánský list zanikne. Z Říma, 21. pro
since. Redaktoři listu „Osservatore Romano“ obdrželi
dopis od státního sekretáře papežského Merrya del
Val, v němž se jim sděluje, že dnem 1. ledna 1909
přeslane list vycházeti. Redaktoři obdrží jiné z-
městnání
= Podvodná reklamna. Z Berlína, 21. pro
since. Petr Ganter, zatčený v Mnichově pro podvod-
nou reklamu románu „Dvojí morálka“, kterému se
snažil zjednati odbyt anonymními listy, podal proli
svému zatčení stížnost. Při výslechu udal, že m
provedení svého reklamního triku vydal 180.000 mk
Přes to, že nepravdivost anonymních listů byla hned
odhalena, bylo v sobotu dle zpráv speditérů prodá no
asi 25.000 exemplářů knihy
Sopka na Korfu. Z ostrova Korlu docháze
zpráva o vulkanické činnosti. Z vrcholu hory Ayidi-
ky vystupuje hustý dým. Mezi obyvatelstvem panuje
zděšení,