#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí 16. června 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 163.
#4
alto_textblock
#4
a ranní a večernílisty
předplácí se
V Prazo v administraei
na měsle . . . . . 2 K —h
6 K — h
s dvoji donáškou
na měsle. . . .
na čtvzt leta . . . . 7 Ke
ve fliálkách.
na měsle . -
2 K 80
Pošton.
aa měslo. . . . . . 8 K
na čtvrt ieta . . . . 9 K 3o
a dvají zásilkou
na měsle.
na čtvrt ieta: . . K h
#8
alto_textblock
#8
Vecerní
#12
alto_textblock
#12
ání
#13
alto_textblock
#13
IST
#14
alto_textblock
#14
V drobném prodejir
ranní čtalo o sobě . . za sh
večerni
. . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
. . . . . 10h
večerní .
. . . . . . 5k
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., 5.
#15
alto_textblock
#15
Tam nacházeji se tál
rodakce, tiskárna a expediee
„Národních Listů“.
Rukopisy se nevracet
#16
alto_textblock
#16
Spor srbsko-bulharský
a ostatní věci halkánské.
#17
alto_textblock
#17
Petrohradská konference balkánských mini-
sterských předsedů.
Ze Sofije, 16. června. Vlády došlo již po-
zvání z Petrohradu ke konferenci 4 minister-
ských předsedů. Dr. Danev odebere se tam
provázen referenty. Koníerenci před-
sedati bude Sazonov. Její výsle-
dek předloží se carovi, jenž povolá s
znalce a rozhodne sám, nejsa kryt svoj-
vládou.
#18
alto_textblock
#18
Bulharská odpověď Srbsku.
Ze Sofije, 16. června. Odpověď Bulharsk
na srbskou nótu v příčině revi-e spojenecké
smlouvy a demobilisace obsažena jest ve vel-
kémexposé, které pojednává o ve-
škerých otázkách politiky bulhar-
ské. Exposé toto podáno bude srbské vládě
jak se ujišťuje, ještě dnes.
#19
alto_textblock
#19
Ministerská krise v Srbsku.
Z Bělehradu, 16. června. Přese všechno
vyvracení potvrzují se zprávy, že Pašičův
kabinet podal demisi. Král si však
vyhradil o ní rozhodnutí. Pašič prohlásil králi
že není ochoten převzíti zodpo-
vědnost za postoupení území na pravém
břehu Vardaru Bulharsku.
Z Bělehradu, 16. června. Předseda mini-
sterstva podal včera večer králi de-
misi kabinetu, protože Srbsko nen
ochotno odstoupiti Bulharsku území na břehu
Vardaru. Polifická situace se tím stížila. Král
vyhradil si své rozhodnutí.
Z Bělehradu, 15. června. (K. k.) Z úřad-
ního srbského pramene se sděluje: Otázky
plynoucí ze situace politické, posunují do bliz-
kosti možnost krise ministerské, která všal
skutečně ještě nevypukla. Jest pravděpodob-
no, že bude urovnána. Definitivní rozhodnut
nelze před pozítřkem očekávati.
Ofíciosní tísk srbský o carově telegramu.
Z Běléhradu, 16. června. Sazonov pozva
ministerské předsedy 4 balkánských států
aby co možná nejdříve sešli se ke konferenc
v Petrohradě. Carův telegram se už v oficios-
ním tisku poněkud lépe posuzuje. „Sa-
mouprava“ vykládá jej ve smyslu přízni-
vém pro Srbsko. Stalo se poprvé, pravi
list, v ruských dějinách, že se car obrací
na nanovníky Balkánu ve imé n
Slovanstva, aby je odvrátil od vzájem-
ného boje, který by byl zločinem na slo-
vanské věci. Car neodvolává se na ně-
který článek srbsko-bulharské smlouvy, nýbrž
staví se na stanovisko všeobecně
slovanské.
#20
alto_textblock
#20
Balkánská fínanční konference v Paříží.
Z Paříže, 16. června. Potíže na balkán-
ské konferenci finanční jsou, jak
oznamuje „Echo de Paris“, uklizeny. Ra-
kousko vyslovilo zásadní souhlas, aby jak zá-
stupce Porty, tak zástupcové čtyř států bal-
kánských měli na koníerenci té po
hlase. Od požadavku, aby 4 státy balkánské
měly dohromady hlas toliko jediný, bylo již
upuštěno, konference zahájila dnes práci.
#21
alto_textblock
#21
Potyčky bulharsko-řecké.
Ze Solije, 16. června. Bulharské přední
stráže na pohoří Bešiku, severovýchodně o
Soluna, musily v posledních dnech snésii
prudké útoky řeckého vojska. Čtvrtá a sedmá
divise řecká pokusily se vytlačiti Bulhary
z jejich opevněných posic na návrších podál
řeky Bešiku, ale byly Bulhary s velkými ztrá-
tamí odraženy.
#22
alto_textblock
#22
Turecké vojsko do Albanie.
Z Caříhradu, 15. června. (K. k.) Neustále
docházejí transporty s tureckým vojskem do
Albanie. Dosud připluly 4 lodi s vojskem. Též
vrchní velitel Ali Ríza paša sem přibyl.
Z Caříhradu, 15. června. (K. k.) Sy
Kiamilův Munib byl zatčen. Ve spo-
jení s atentátem bylo v Trapezuntě
zatčcno několik osob. Zatčení, mezi
nimiž jest vyšetřující soudce a dva turečtí
žurnalisté, budou dopravení do Cařihradu.
#23
alto_textblock
#23
Zavraždění Mahmuda Šefketa
#24
alto_textblock
#24
paše.
Zatýkání spíklenců.
M. Z Kolína nad Rýnem, 16. června. (Zvl
tel. „N. L.“) Cařihradský dopisovatel „Köln
Zeitungu“ oznamuje: Jest už nade všechnu
pochybnost zjištěno, že spiknutí, jeh ož
obětí se stal velký vezír Mahmu
Šeíket paša, mělo za účel svrhnou-
ti nynější mladotureckou vládu
a odstraniti vůdčí osobnosti mla-
dotureckého komitétu. Úřady pra-
cují s neobyčejnou energií, aby zjistily a do
rukou dostaly vrahy, zvláště pak strůjce ce-
lého spiknutí. Mezi zatčenými nalézají se též
Řekové vynikajícího společenského posta-
vení. Spiknutí zosnovaly vesmě
vysoce postavené osobnosti, mim
jiné dva generálové, bývalý velký vezír. Kia-
mil paša a vůdcové liberální strany starotu-
recké. Zatčeno bylo dosud jíž více než čtyří
sta osob. Všechna vězení jsou přeplněna.
#25
alto_textblock
#25
Kiamil paša duší spiknutí.
Z Paříže, 16. června. „Matin“ uveřejňuje
sensační zprávu: Porta má důkazy, že duš
posledního spiknutí byl Kiami
paša. Jeho cesta do Cařihradu s tímto spik-
nutím souvisí. Kiamil paša chtěl po pádu
mladoturecké vlády státi se opět velkým ve-
zírem. Kiamilův syn a jeho dva příbuzní byl
zatčení. Jiní tři příbuzní zachránili se útěkem
na italskou loď. Všichni zatčení strůjcí spik-
nutí budou dnes postaveni před válečný soud
#26
alto_textblock
#26
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#27
alto_textblock
#27
Ministerská rada.
#28
alto_textblock
#28
Z Vídně, 16. června. Odpoledne konal
se ministerská rada, ve které učiněny byly
po vyřízení běžných záležitostí disposice pr
středeční koníerenci předsede
klubovnich.
Projev ústředního svazu rakouských spolk
státních úřadníků.
Z Vídně, 16. června. Ústřední svaz ra-
kouských spolků státních úřadní-
ků usnesl se na včerejší schůzi na proje vu.
kterým se všechny strany parla-
mentu žádají, aby bez ohledu na
eventuální červencové zasedán
při projednávání prozatímního rozpočtu hl a-
sovali bezpodmínečně pro návrh
posl. dra. Lechera, dra. Lichta, dra.
Wabera a soudruhů, aby ustanovení o ber-
ní amnestii a žvýšení berních sazeb, nebo pro
návrh posl. dra. Diamanda a soudr., by
úhrady pro služební pragmatiku vložily se do
rozpočtového provisoria.
#29
alto_textblock
#29
Noví tajní radové.
Z Vídně, 16. června. (K. k.) Císař vzal
v 10 hod. dop. v Schönbrunnu do přísahy nově
jmenované tajné rady: velitele 15. sboru a ve-
lícího generála v Sarajevu, pol. podm. šl.
#30
alto_textblock
#30
Appela a dědičného člena uherské sně-
movny magnátů hr. Josefa Teleka, jakož
i zemského hejtmana v arcivévodství Solno-
hradském, domského školastika Winklera.
#31
alto_textblock
#31
Vláda Tíszova a Chorvaté.
Ze Záhřeba, 16. června. Demisí uherského
m.-p. Lukácse přerušené konference s
chorvatskými politiky byly dnes
opět hr. Tiszou zahájeny. Na návrh
bývalého bána dra. Tomašiče povolát byl hr
Tiszou do Pešti první z řady tak zvaných
unionistů bar. Pavel Rauch, který se přede-
včírem odebral do Pešti v průvodu známého
bývalého státního zástupce ze záhřebskéha
velezrádného procesu Milana Aceurtiho
Ve zdejších politíckých kruzích se proslýchá
že hr. Tisza zasazuje se tak zvanými s'taro-
unionisty všemožně o to, aby Acc urt
byl jmenován vicebanem.
#32
alto_textblock
#32
Sjezd pro ženské hlasovací právo v Pešti.
Z Peští, 15. června. (Uh. tel. kor, kanc.) Sjez
pro ženské hlasovací právo. (Pokr.) V dalším prů-
běhu pronesla předsedkyně pořádajícího výboru
hraběnka Telekiová uvítací proslov
jehož výroky o anglických sufražetkách vzbudily
velikou pozornost. Sympatisujeme, pravila, úplně
cíly sufražetek, aniž se stotožňujeme s prostředky
jimi používanými. Přes to tyto jich prostředky ne-
odsuzujeme, protože musíme zůstaviti volbu těchto
prostředků svým soudružkám, které tamější okol-
nosti lépe znají než my. Další uvítací proslovy
pronesli paní Wilma Glücklichová jakožto
předsedkyně uherského svazu pro ženské hlasovací
právo, ministr kultu a vyučování šl.
Jankovich jménem vlády, konečně starosta
Barczy jménem demokratického hlavního města
Pešti. Sekretářka světového svazu pro ženské hla-
sovací právo Anna Lindemannová děkovala
jménem hostů za srdečné uvitání. Program byl
ukončen slavnostní řečí předsedkyně Chaplan-
nové-Cattové, která pojednávala o mezi-
národní solidaritě žen. Večer konalo se
v Opeře slavnostní představení na počest účast-
níků sjezdu. Byla provedena „Figarova svatba“ o
Mozarta.
#33
alto_textblock
#33
„Az Es
#34
alto_textblock
#34
Z Peští. 15. června. (Uh. tel. kor. kanc.) V zá-
ležitosti suspendování práva kolportáže pro ve-
černík „Az Est“ dostavil se dnes odpoledne cheí-
redaktor. člen sněmovny magnátů, Zikmund Singer
s redaktory drem. Jindřichem Schillerem a Gust
Lenkeyem k ministru vnitra Sandorovi, aby vy-
mohli odvolání tohoto opatření. Ministr přijal no-
vináře s největší laskavostí a projevil ochotu od-
volati zákaz kolportáže, vydaný vládou zajisté
oprávněných důvodů, aby tím také dokumentoval
že nová vláda nechce brániti svobodnému projevu
mínění a vykonávání kritiky prostřednictvím tisku.
#35
alto_textblock
#35
Protest proti šilanováni ruských. studenti
v Německu.
Z Petrohradu, 15. června. Právě konaný
kongres lékařů usnesl se na projevu proti
šikanování ruských studentů v Německu.
Kongres vyslovil svůj podiv nad tím, že vě-
decké a hospodářské styky Německa a Ruska
nezajišťují ruským studentům v Německu
klidného studia a prohlásil, že lékaři a veške-
rá vzdělaná ruská společnost považuje za
svou povinnost, udělatí vše, aby bylo ruským
studentům umožněno studium doma v Rusku.
Z řeči francouzského ministra války.
Z Rennes, 15. června. (K. k.) U příležitosti
slavnostní střelby pronesl ministr vojen-
ství Etienne řeč, v níž poukázal
na nutnost zavést tříletou dobu
služební. Vůči aktivnímu stavu
470.000 mužů ve Francii je v Němec-
ku 880.000 mužů. Vláda měla odvahu žádat
od země těžké oběti, jež však považovala za
nutné, protože nechce, aby si cizina
s Francií zahrávala. Nechceme
býti vasaly neb trabanty Německa.
Půjdeme za cílem, nechť jsou obtíže sebe větší,
a budeme triumfovati. Chceme mír ve cti, ale
#36
alto_textblock
#36
kdybychom snad byli napadeni,
půjdeme k vítězství s celý m náro-
dem a svým nepřirovnatelným
sboremdůstojnickým, jejž nám všecka
cizina závidí, protože je nejlépe vycvičenýa
nejobětavější, i se svými výtečnými poddů-
stojníky.
#37
alto_textblock
#37
Povstání v Marokku.
Z Madridu, 15. června. (K. k.) Kolona
Prima de Riveras, vyslaná posíliti posice Lau-
rientu, odrazila útok silného oddělení po-
vstalců. Padlo 10 Španělů a 22 bylo raněno.
Z Paříže, 15. června. (K. k.) Dle zprávy
z Mogadoru odplul včera prapor, záležející ze
zuavů a pomocného vojska, a dva oddíly
dělostřelectva dopravními loďmi do Agadiru.
aby obsadily tamější tvrz. Dva křižáky do-
provázely dopravní lodi, aby, bylo-li by tře-
ba, podporovaly vojsko za přistání a obšazen
tvrze. V parlamentních kruzích se proslýchá.
že vláda bude žádati v zítřejší schůzi snč-
movny poslanecké za odročení odpovědi na
interpelaci Jaurésovu o událostech v Marokku
a za pokračování v debatě o tříleté době slu-
žební.
Z Paříže, 16. června. (K. k.) Jak se sdě-
luje z Melilly, nabývá jitření v území muluj-
ském povážlivého rozsahu. Proti Fran-
couzům a Španělům hlásá se svatá
válka. Z nitra Marokka přibyly
kmeny kabylské, by sesílily tvrze,
nacházející se na výšinách Ceuty
a Tetuanu. Jsou obavy, že povstalecké
hnutí ihned po ukončení žní bude všeobecné.
Jak se proslýchá, hodlá španělská vláda vy-
slati 20.000 mužů posily do Marokka.
#38
alto_textblock
#38
Panovnické jubileum císaře
#39
alto_textblock
#39
německého.
#40
alto_textblock
#40
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Za příčinou pa-
novnického jubilea císaře jsou všecky úřady za-
vřeny. Ve školách se nevýučuje. Od časného rána
jsou slavnostně ozdobené ulice naplněny tisíci lidu
Zvlášť vyzdobena je Postupimská brána a Paříž-
ské náměstí. U oné je vystavena mohutná slavo-
brána, nesoucí čislice 1881 a 1913. Na Pařížském
náměstí jsou postavezy vysoké sloupy se zlatýmí
ozdobami a květinovými podstavci, na nichž jsou
ve zlatých písmenech nejvýznačnější výroky z řeč
císaře Viléma.
Z Berlína, 16. června. (K. k.) „Reichsan-
zeiger“ uveřejňuje holdovaci článek k jubileu
v němž se praví: Císař Vilém zachoval svému pru-
skému lidu a německému lidu mír na jisté půdě
starých tradic naší politiky zahraniční v těsném
spojení se spojenci, které si vznešený obnovitel
císařství německého ještě v prvém desítiletí nov
říše získal. Německý delensivní spolek s Rakousko-
Uherskem, který první trůnní řeč našeho císaře
nazvala odkazem dějin německých, udržovaným ve-
řejným míněním celé říše německé, náleží po více
než třicetiletém trvání sám už dějinám a jeho roz-
šíření, nastavší brzy po jeho utváření ve trojspo-
lek s Italií osvědčil se do dneška rovněž nepře-
tržitě jako podklad a záruka rovnováhy evropské.
Další posilu dal císař Vílém myšlence míru mezi-
národního pečlivým pěstováním přátelství osobníh
s panovníky též jiných slátů evropských, jakž
průběhem dějin našich dané pokojné styky Ně-
mecka s Ruskem a Velkou Britannií ještě nedávno
dostaly nový výraz za povznášející slavnosti v naší
rodině císařské schůzkou tří mocných panovníků
Z Vídně, 16. června. Jeho Veličeníst v
císař vydal tento nejvyšší armádní rozkaz
Jeho Veličenstvo Vilém II., císař německý a král
pruský, slaví jubileum svého 25letého požehnaného
panování. Od r. 1881 může se moje vojsko honositi
cti, že počilá Jeho Veličenstvo mezi své. Mnoho-
násobné jsou důkazy účasti a milostivosti, které
ráčil dáti Jeho Veličenstvo nejen plukům, které
s hrdostí nesou jeho vznešené jméno, nýbrž také
mojí veškeré branné moci za všech příležitostí, kte-
ré k nim obrátily zraky Jeho Veličenstva. Jestliže
nyní vojsko a loďstvo v říši německé s nadšením
jásá vstříc svému nejvyššímu vojevůdci, zúčastňují
se též vojíni a námořníci Rakousko-Uherska nej-
radostněji tohoto jásotu. JJá v čele vyslovuji Jeho
Veličenstvu, svému věrnému příteli a vznešenému
spojenci pozdrav svého vojska, svých zeměbrana
#41
alto_textblock
#41
svého válečného námořnictva se srdečným přáním
nás všech: Všemohoucí udělujž plnost své milosti
Jeho Veličenstvu císaři Vilému až do nejdálnější
budoucnosti ke blahu jeho slavné branné moci a
k blahu říše německé. — Ve Vídni, dne 16. června
František Josef v. r.
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Dopoledne přijí-
mali císařští manželé gratulace princů a princezen
rodiny královské a dvorní družiny
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Císař Vilém pro-
půjčil knižeti Maxu Egonovi z Fürstenbergu
velkokomturský kříž královského rodinného řádu
Hohenzolernů a knížeti Bülowovi svou podo-
biznu ve formě portretní plakety.
Z Cetvně, 15. června. (K. k.) Za příčinou pa-
novnického jubilea císaře německého byla dnes ve
zdejším německém velvyslanectví přijímána blaho-
přání.
Král Mikuláš dostavil se osobně do vysla-
nectví a gratuloval vyslanci šl. Eckartovi. Ministr
zál. zahr. Plamenac projevil blahopřání jménem
vlády. Král zaslal císaři Vilémovi nejvřelejší blaho-
přejný telegram.
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Zvláštní vydání
„Reichsanzeigeru“ uveřejňuje velkou řadu výnosů
o císařské amnestii a vyznamenání, a to především
tři výnosy o rozsáhlé amnestii pro osoby občanské,
pro příslušníky vojska a námořnictva, dále o pře-
vzetí protektorátu Kyfíhäuserského svazu něme-
ckých pozemních svazů válečnickým císařem, za
třetí výnos ve příčině utvoření jednotné organisace
pro pěstování mládeže, ze školy propuštěné, za
čtvrté povolení daru z milosti po 50 markách 600
účastníků válký. Mezi osobami, jimž uděleno
šlechtictví, jest Walter šl. Rath, místopředseda
sněmovny poslanecké Krause, spisovatel Joseí
Laufí, generálové Gildwitz a Mudra, admirálové
Thomsen, Coerper. Pohl. Lans a Karpí. Do sně-
movny panské byli m. j. povoláni: taj. komerční
Arnhold. Dernburg, president říšské banky šl.
Havenstein a František šl. Mendelsohn.
Z Vídně, 16. června. Ministerský předseda hr.
Stürgkh navštívil dnes dopoledne německého
velvyslance ve Vídni sl. Tschirského, aby k vlád-
nímu jubileu německého císaře přednesl vřelé přá-
ní rakouské vlády.
#42
alto_textblock
#42
1913.
#43
alto_textblock
#43
Politická hlídka.
#44
alto_textblock
#44
Fantastické pověsti
#45
alto_textblock
#45
o změně ministerstva předložil včera „Prager
Tagblatt“ svému čtenářstvu. Ve vídeňském
parlamentě prý se mluví o částečné změně
nynějšího ministerstva, aby se její pomocí vy-
vázlo z nynějších vnitropolitických zmatká
předlitavských. Prý obrat českých agrárníků
v radikální opposici není nežli spekulací, smě-
řující k jich zastoupení v příštím minister-
stvu; k vůli tomu prý čeští agrárníci strhli n
sebe vedení české věcí ve Vidni a chtějí svou
oposicí prokázati, že bez českých stran není
vídeňskému parlamentu možno, by provedi
velké svoje úkoly. Ale českým agrárníkům
prý tyto plány hatí čeští radikálové, kteří ne-
chtějí jednotu českých stran ve Vídni míti
rozšířenu i na případ, že by české strany se
vyslovily pro politiku vládní. Proto prý vláda,
jež o těchto nesnázích ví, se chová zcela
chladně vůči podnětům prostředníků, kteří
chtějí krisi ve vídeňském parlamentě odstra-
niti změnou vlády: mimo to prý nynější vláda
namítá, že se na české hlasy nemůže bezpe-
čiti při důležitých otázkách, nepříjemných če-
ským stranám.
Ani na zlepšení situace českoněmeckého
dorozumívání prý nelze pomysliti pro případ,
že by Češi vstoupili do vládní většiny, nebot
radikální české strany budou potírati jaké-
koli české ústupky Němcům, a agrárnícii
Mladočeši musejí se zřetelem na blízké volby
činiti určité ústupky radikalismu. Proto české
strany — prý — se hotoví, svésti vládu hrab.
Stürgkha k nerozvážnému činu, tak vyvolati
v parlamentě zmatky a těžiti z nich. Zvláštní
prý je, že zmíněných úvah a akcí se zúčast-
nili i vůdčí poslanci křesťansko-sociální, ba
i někteří vůdčí mužové německo-nacionálního
svazu. Ale Němci dobře informovaní myslí,
že řečené záměry se českým stranám nepo-
#46
alto_textblock
#46
FEUILLETON.
#47
alto_textblock
#47
Votes for women.
#48
alto_textblock
#48
Klademe níže soukromý dopis, zaslaný naše-
mu redaktorovi, ježto se obsah jeho týká olázky,
která také naši veřejnost již silně začala zajímatl.
Dopis ten zní: Milý pane doktorel Než jsme se
onehdy rozešli, otázal jste se mne, jak že vlastně
soudím o nejnovější fázi ženského hnutí, o tak
zvaném boji za volební právo žen? Nikdy jste mi
dosud takové otázky nepoložil, proto neměla jsem
odpověď ihned pohotovu a než jsem si ji poněkud
sformovati mohla, přišli známí a musilo se mluvit
— o něčem jiném. Ale já nezůstávám ráda něco
dlužna, nejméně pak — jak už víte — odpověďa
proto... nu, zde ji máte, černé na bílém. Prostu-
dujte si ji, stojí-lí Vám za to a pak suďte zase Vy
— třeba o mém věhlasu.
Tak tedy slyšte, nebo lépe řečeno, čtěte! Dne
10.VI. byla bych velmi ráda se dostavila do skvě-
lé zajisté schůze v Obecním domě, když tu byly
proslulé bojovnice za volební právo žen z Holand-
ská. Německa, Norska atd., nikoli snad, abychsi
teprve odtamtud přinesla odpověď na Vaši
otázku, nýbrž abych seznala předbojnice a prů-
kopnice novodobého ženského hnutí, které zavíta-
ly přes moře a hory k nám a tolikéž abych uzřela
přední stoupenky jejich v naší drahé vlasti. Chtěla
jsem viděti své spolusestry na řečnické tribuně av
prostoru vyhraženém poslouchajícímu obecenstvu
a seznati, kterak si počínají na kolbišti, které do-
sud ovládali jedině muži. Bohužel, nebylo mi to
možno, jsem tedy zůstavena jenom svým myšlen-
kám a svojí četbě. Sleduji ženské hnutí v novinách
a utvořila jsem si o něm úsudek, pokud je to
možno ve zdech mého útulného domova a s hle-
diska mých nesporných povinností i vrozených tu-
žeb měho ducha a —— srdce.
Soudím tedy takto:
Že vůbec vznikla mocná touha a snaha po
změně ve veřejném postavení žen, po uplatnění je-
jich práv ve společnosti lidské vedle vážnýcha
těžkých povinností, kterě jim určeny jsou příro-
dou, dlužno považovati a také uznati za věc v pří-
rodě založenou, ze samy bytosti ženské plynoucía
tedy podstatně důvodnou a nikoli za nějakou jen
libůstku, vzniklou snad jenom z řevnivosti na
domnělou, námi přeceňovanou jakousi, privilegiem
sivořenou vyvýšenost pohlaví mužského. Vyprý-
#49
alto_textblock
#49
ští-li hospodáři na jeho statku na místě třebas ne-
pohodlném voda, nepomůže nic, zasype-li hospo-
dář studánku; tím nezabrání, aby se voda vrátila
znova a znova. Proud nevznikl dnem, kdy vyprý-
štil na světlo, nýbrž dlouho před tím v hlubokých
vrstvách země sbíhaly se tenounké praménky, pra-
covaly netušeně, klidně a vlastní silou, až přemo-
hly poslední odpor. Jen hospodář nemoudrý jest
tím trapně překvapen, rozumný „gazda“ vítá pra-
mének jako původní hybnou silu, jež mu usnadnía
ušetří mnohou práci, která spočívala dosud vý-
hradně na jeho důmyslu i rukou.
Tak ženské toto hnutí kotví ve sta- — ba tisí-
cileté připravě, ono nesčíslněkráte v historii lid-
stva vyvřelo na povrch, bylo sice vždy potlačeno
mocí, ale ono znovu vždy zase vytrysklo nezlomnou
silou. Ono je tedy přirozeným vývojem oprávněno
a neznám /aspoň vzdělaného) muže, jenž by nám
právo na činné účastenství ve veřejném život
odpíral. Námitky činí se jenom z důvodů účelnosti
žádané novoty a namnoze i z obav před jejími ná-
sledky.
„Gazdou“, který tento čistý, silný a bystrý
zdroj našeho snažení v blahodárný proud uvede,
musí býti rozum. Ale tu ovšem nejsem s to potla-
čití doznání: my ženy máme v sobě velkého ne-
přítele rozumu a tím je náš — citl Jsme vtělený
cit a my bezděky, zcela instinktivně citu podléhá-
me. Pod vlivem, ba pod vládou tohoto citu zname-
ná celý náš život namnoze sloužiti těm, kdož jsou
bezmocni a bezbranní: našim dětem a pak také
našim mužům. Aspoň našim mužům „civilisova-
ným“, neboť muži naši jsou svojí výchovou oproti
četným a důležitým požadavkům života bezradni.
jako naše děti. Dětem chystáme potravu, šat, pří-
jemné osvěžení uspořádaným bytem, vlídným po-
zdravem a klidným hovorem, když vracejí se domů
po denním vyučování ve školách — a konečně jim
zabezpečujeme klidný odpočinek moudrým rozdě-
lením domácí práce, vykonané za jejich nepří-
tomnosti. Ano, tak děláme aspoň my, které ve
starých tradicích žijeme a dle nich svůj životní
úkol pojímáme. Myslíte, že já pojímám poslání nás
žen ve světě a člověčenstvu nějak skromně, nebo
dokonce poníženě? Naopak! Sebevědomě a s hrdým
pathosem pravím: Hledal-li Archimedes bod.
odkudž by svět vyzvedl ze základů, já jej známi je
to žena! Ušlechtilá žena vychovává děti a lidi
svým slovem a příkladem, přesvědčuje a povznáší
je vytrvalou silou svého čackého ducha, šlechtí, či-
stí a tříbí svatosti svého milosrdného srdce,
vroucnosti svého citu a moudrostí svého ryzího,
#50
alto_textblock
#50
láskou prodchnutého světového názoru. Žena veli-
ká duchem i srdcem, vychovává syny, kteří v úctě
mají ženu... A zde bych nasadila páku: vychová-
vejme své syny, aby nám rozuměli, aby ženy
jimi kdysi nebyly jenom milovány, nýbrž i váženy.
po zásluze váženy a ctěny. V tom vidím zářnou
budoucnost ženského hnutí, v tom spatřuji záruku
našeho úspěchu, našeho povznesení, našeho vítěz-
ství. Mužové, na jichž uznání a rozhodnutí závisi
výsledek našeho hnutí za dobytí aktivního a pas-
sivního volebního práva žen, jsou vychováni v zá-
sadách jiných.
Jest nutno získati muže, nikoli prudkými slo-
vy nebo vášnivými impetuosními nájezdy, nýbrž
jasným a důrazným přesvědčováním, že rozšířením
volebního práva na ženy a otevřením politické drá-
hy příslušnicím ženského pohlaví nikterak nepod-
kopá se základ národní a společenské organisace.
kterýmž je rodina a že ani jinak se nezanesou do
ústavního života zárodky nějakého rozkladu. Taktu-
plným vystupováním v agitaci pro volební právo
žen dlužno ukázati jasně, přesvědčivě a mile, řekla
bych vábně, že přibráním nebo získáním vzdělané-
ho ženského živlu veřejný náš ižvot, zejména poli-
tický, se žádoucí měrou zjemní a zušlechtí, a pak
také lákavějším stane mnohým vynikajícím muž-
ským silám, kteréž se nyní veřejného působení
straní, protože je odpuzují drsné a namnoze i ne-
urvalé formy tohoto života. Ukažme tedy jaksi ná-
zorně a obrazně, že aktivním účastenstvím žen v
veřejném životě tento veřejný život jenom získá.
jenom příjemnějším a půvabnějším se stane, a pro-
spějeme tím věci a snaze svojí nejiépe.
Avšak nechť se z nás žádná nemýlí: získáním
politických práv a účastenstvím ve veřejném životě
šťastnějšími se nestaneme! To vidíme na svých mu-
žích a bratřích. Veřejný politický život je boj, je
stálé válčení a válka zasazuje rány a jenom rány.
I vavřín na skráni vítězů je trním propletení
Tedy sumárně řečeno, jest moje mínění tako-
vétot požadavek hesla „Votes for women!“ je
oprávněný a poněvadž je oprávněn, bude mu jistě
dříve nebo později zadost učiněno. Ale žena se
proto šťastnější nestane. Tím je moje theoretické
vyznání tak asi vyjádřeno.
#51
alto_textblock
#51
A nyní dovolte mi, milý pane doktore, abych
vrhla na papír — k vašemu snad nevelikému po-
těšení — několik porůzných myšlenek, kteréž m
při této rozpravě jaksi ve druhé řadě se vtírají
Josefa Nyklesová-Bukovanská.
(Dokončení)
#52
alto_textblock
#52
Různé zprávy.
#53
alto_textblock
#53
= Rakousko koupí šest Zeppelinů. Jak se do-
vídá „Zeit“, dodá Zeppelinova společnost Rakous-
ku, počínajíc r. 1915, šest vzduchových kři-
žáků. Vzducholodi budou míti svá stanoviště ve
Vídni, v Praze, ve Lvově, v Iněpruku, Pešti a S-
rajevu, kdež budou pro ně' všude zřízeny hangary
Každá vzducheloď bude opatřena určitým počtem
strojních pušek.
#54
alto_textblock
#54
= Desatero zdravotních přikázání. Známý
heidelberský klinik, tajný rada prof. Vincenc Čer-
ný, sestavil na základě svých dlouholetých zkuše-
ností desatero životních pravidel. Tři prvá pra-
vidla jsou jakýmsi úvodem do myšlenkového po-
chodu, kdežto ostatních sedm jsou praktické rady
pro život, které svým čtenářům tuto citujeme
Svého ducha i tělo správně pěstuj, den rozděl do-
bře mezi práci a odpočinek, požívej zdravé po-
travy, dbej čistoty v každém směru a obývej suchý
slunečný a dobře větraný byt. Osm hodin věnui
svému povolání, osm hodin osvěžení a vzdělání
osm hodin spaní a odpočinku, což je tak nejlepší
rozdělení času. Pro spánek jsou nejlepší dvě hodiny
před půlnocí a dvě hodiny po půlnoci. Ty nejvíce
osvěží. Doba osvěžení obsahuje dvě hodiny pro
tři jídla, dvě hodiny pro umění a četbu, dvě hodiny
pro rodinu, přátele a veřejnost, dvě hodiny pro
rozumný sport (procházka do hor, jezdění na koni
veslování, plování, tělocvik, hra na volném vzdu-
chu). Strava má býti lehko stravitelná, silná, po-
měrům přiměřená. Více nežli 1 litr nápojů a pev-
ného pokrmu nemělo by se při každém ze tří jidel
snístí. Co jest nad to, obtěžuje žaludek. Z toho
vyplývá povinnost střídmosti v jídle a pití. Vý-
hradně rostlinná strava nemá v tom množství, kte-
ré žaludek a střeva mohou zpracovati, dosti síly
(kalorif). Musí býti proto k rostlinné stravě při-
dáváno dostatečné množství bílkovin a tuku (ma-
so, ryby, vejce, máslo, mléko, sýr). Nebuď otrokem
požitků. Alkohol (pivo, víno, kořalka, likéry], ká-
va, čaj a tabák nemají žádné výživnosti, staly se
však požíváním v několika generacích nepostrá-
datelným zvykem kulturního člověka a jsou těžko
nahraditelny něčím lepším. Jsou jedy, které zvy-
kem staly se méně nebezpečnými, ale při nemír-
ném požívání zkracují disponovaným lidem život
Tabák a alkohol ruší nervový system a půsohí
snadno kornatění cév. Káva a čaj ruší spánek
#55
alto_textblock
#55
neměly by proto býti požívány po 4. hodině od-
polední. Alespoň jednou v životě měl by si člověk
na čas odepříti všechny tyto požitky. Již děti mají
býti vychovávány k čistotě. Nutno aspoň omýti
denně celé tělo houbou, namočenou ve studené
vodě, dvakráte denně vyčistit zuby, vypláchnouti
ústa a omýti obličej a ruce. Jednou týdně důklad-
nou lázeň. Pravidelná výména prádla i osobního
i ložního. Nepoužívej cizího nádobí nebo vany.
nejsi-li jist, že to bylo důkladně umyto. Byt má
býti prostranný, suchý, slunečný a hlavně tam.
kde se spí, musí býti dobře větráno. Nedávej život
více dětem, nežli můžeš řádně vychovati a uživiti.
Jsi-li nemocen, neopomeň vyhledati dobrého lé-
kaře a říditi se dle jeho pokynů.
— Eskamotér — zloděj. Ve středu přišel k ji-
stému brémskému klenotníkovi neznámý elegantní
pán, vybral si za 23.000 marek klenotů a nezaplativ,
požádal, aby mu byly poslány do jeho hotelu. Dvě-
ma zřízencům závodu, kteří mu šperky přinesli
řekl, že chce skvosty poslati na ukázku přibuzným
do Paříže a dal skvosty do připravené skříňky, kte-
rou zapečetil. Na to odešel do vedlejšího pokojea
dlouho se nevracel. Zřízence přes to, že měli za-
pečetěnou skříňku stále na očich, pojalo neblahé
tušení; otevřeli skříňku a našli v ní břitvu a ná-
dobku s mýdlem. Skvosty byly pryč. Podvodník
utekl zadními dveřmi.
= Neštěstí v horách. V Inšpruku, 16.
června. Z Wilderkaiseru spadl včera mag. far.
Schnablegger z Kitzbůhelu. Byl na místě mrtev.
— Neštovíce ve Rěce. Ze Rěky, 16. června.
(K. k.) Po několikadenní přestávce udály se v so-
botu dva nové případy onemocnění neštovicemi.
Počet nemocných stoupl nyní z 9 na 11. Kromě
jediného případu je průběh nemoci bez nebezpečí.
Přes to daly úřady dnes zavříti všecky školy.
= Velký lesní požár v Bozenu. Z Bozenu,
15. června. Nedaleko Griesu vypukl včera lesní
požár, který okolní vesnice velice ohrožoval. Pla-
meny, podporované panujícím větrem a velkým
suchem, šířily se s ohromnou rychlostí. Na ome-
zení požáru pracovalo množství hasičských sborů
a vojsko. Teprve po šestihodinné námaze podařilo
se oheň uhasiti. Škoda je veliká. Příčina požáru
nebyla dosud zjištěna.
= Střílel v kostele. Z Bozenu, 15. června.
Baron August Sordeau, který sem přijel z Levica.
vnikl v záchvatu šílenství do zdejšího kapucínské-
ho kláštera a střílel v kostele na mnichy, kteří
před ním v zděšení prchali. Ubožák byl konečně
přemožen a odvezen do ústavu pro choromyslné.