ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 49736c20-8f11-11dd-a1df-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 55
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí 16. června 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 163.
#4 alto_textblock #4
a ranní a večernílisty předplácí se V Prazo v administraei na měsle . . . . . 2 K —h 6 K — h s dvoji donáškou na měsle. . . . na čtvzt leta . . . . 7 Ke ve fliálkách. na měsle . - 2 K 80 Pošton. aa měslo. . . . . . 8 K na čtvrt ieta . . . . 9 K 3o a dvají zásilkou na měsle. na čtvrt ieta: . . K h
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
R
#7 alto_textblock #7
o
#8 alto_textblock #8
Vecerní
#9 alto_textblock #9
N
#10 alto_textblock #10
v
#11 alto_textblock #11
v
#12 alto_textblock #12
ání
#13 alto_textblock #13
IST
#14 alto_textblock #14
V drobném prodejir ranní čtalo o sobě . . za sh večerni . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . 10h večerní . . . . . . . 5k Inseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., 5.
#15 alto_textblock #15
Tam nacházeji se tál rodakce, tiskárna a expediee „Národních Listů“. Rukopisy se nevracet
#16 alto_textblock #16
Spor srbsko-bulharský a ostatní věci halkánské.
#17 alto_textblock #17
Petrohradská konference balkánských mini- sterských předsedů. Ze Sofije, 16. června. Vlády došlo již po- zvání z Petrohradu ke konferenci 4 minister- ských předsedů. Dr. Danev odebere se tam provázen referenty. Koníerenci před- sedati bude Sazonov. Její výsle- dek předloží se carovi, jenž povolá s znalce a rozhodne sám, nejsa kryt svoj- vládou.
#18 alto_textblock #18
Bulharská odpověď Srbsku. Ze Sofije, 16. června. Odpověď Bulharsk na srbskou nótu v příčině revi-e spojenecké smlouvy a demobilisace obsažena jest ve vel- kémexposé, které pojednává o ve- škerých otázkách politiky bulhar- ské. Exposé toto podáno bude srbské vládě jak se ujišťuje, ještě dnes.
#19 alto_textblock #19
Ministerská krise v Srbsku. Z Bělehradu, 16. června. Přese všechno vyvracení potvrzují se zprávy, že Pašičův kabinet podal demisi. Král si však vyhradil o ní rozhodnutí. Pašič prohlásil králi že není ochoten převzíti zodpo- vědnost za postoupení území na pravém břehu Vardaru Bulharsku. Z Bělehradu, 16. června. Předseda mini- sterstva podal včera večer králi de- misi kabinetu, protože Srbsko nen ochotno odstoupiti Bulharsku území na břehu Vardaru. Polifická situace se tím stížila. Král vyhradil si své rozhodnutí. Z Bělehradu, 15. června. (K. k.) Z úřad- ního srbského pramene se sděluje: Otázky plynoucí ze situace politické, posunují do bliz- kosti možnost krise ministerské, která všal skutečně ještě nevypukla. Jest pravděpodob- no, že bude urovnána. Definitivní rozhodnut nelze před pozítřkem očekávati. Ofíciosní tísk srbský o carově telegramu. Z Běléhradu, 16. června. Sazonov pozva ministerské předsedy 4 balkánských států aby co možná nejdříve sešli se ke konferenc v Petrohradě. Carův telegram se už v oficios- ním tisku poněkud lépe posuzuje. „Sa- mouprava“ vykládá jej ve smyslu přízni- vém pro Srbsko. Stalo se poprvé, pravi list, v ruských dějinách, že se car obrací na nanovníky Balkánu ve imé n Slovanstva, aby je odvrátil od vzájem- ného boje, který by byl zločinem na slo- vanské věci. Car neodvolává se na ně- který článek srbsko-bulharské smlouvy, nýbrž staví se na stanovisko všeobecně slovanské.
#20 alto_textblock #20
Balkánská fínanční konference v Paříží. Z Paříže, 16. června. Potíže na balkán- ské konferenci finanční jsou, jak oznamuje „Echo de Paris“, uklizeny. Ra- kousko vyslovilo zásadní souhlas, aby jak zá- stupce Porty, tak zástupcové čtyř států bal- kánských měli na koníerenci té po hlase. Od požadavku, aby 4 státy balkánské měly dohromady hlas toliko jediný, bylo již upuštěno, konference zahájila dnes práci.
#21 alto_textblock #21
Potyčky bulharsko-řecké. Ze Solije, 16. června. Bulharské přední stráže na pohoří Bešiku, severovýchodně o Soluna, musily v posledních dnech snésii prudké útoky řeckého vojska. Čtvrtá a sedmá divise řecká pokusily se vytlačiti Bulhary z jejich opevněných posic na návrších podál řeky Bešiku, ale byly Bulhary s velkými ztrá- tamí odraženy.
#22 alto_textblock #22
Turecké vojsko do Albanie. Z Caříhradu, 15. června. (K. k.) Neustále docházejí transporty s tureckým vojskem do Albanie. Dosud připluly 4 lodi s vojskem. Též vrchní velitel Ali Ríza paša sem přibyl. Z Caříhradu, 15. června. (K. k.) Sy Kiamilův Munib byl zatčen. Ve spo- jení s atentátem bylo v Trapezuntě zatčcno několik osob. Zatčení, mezi nimiž jest vyšetřující soudce a dva turečtí žurnalisté, budou dopravení do Cařihradu.
#23 alto_textblock #23
Zavraždění Mahmuda Šefketa
#24 alto_textblock #24
paše. Zatýkání spíklenců. M. Z Kolína nad Rýnem, 16. června. (Zvl tel. „N. L.“) Cařihradský dopisovatel „Köln Zeitungu“ oznamuje: Jest už nade všechnu pochybnost zjištěno, že spiknutí, jeh ož obětí se stal velký vezír Mahmu Šeíket paša, mělo za účel svrhnou- ti nynější mladotureckou vládu a odstraniti vůdčí osobnosti mla- dotureckého komitétu. Úřady pra- cují s neobyčejnou energií, aby zjistily a do rukou dostaly vrahy, zvláště pak strůjce ce- lého spiknutí. Mezi zatčenými nalézají se též Řekové vynikajícího společenského posta- vení. Spiknutí zosnovaly vesmě vysoce postavené osobnosti, mim jiné dva generálové, bývalý velký vezír. Kia- mil paša a vůdcové liberální strany starotu- recké. Zatčeno bylo dosud jíž více než čtyří sta osob. Všechna vězení jsou přeplněna.
#25 alto_textblock #25
Kiamil paša duší spiknutí. Z Paříže, 16. června. „Matin“ uveřejňuje sensační zprávu: Porta má důkazy, že duš posledního spiknutí byl Kiami paša. Jeho cesta do Cařihradu s tímto spik- nutím souvisí. Kiamil paša chtěl po pádu mladoturecké vlády státi se opět velkým ve- zírem. Kiamilův syn a jeho dva příbuzní byl zatčení. Jiní tři příbuzní zachránili se útěkem na italskou loď. Všichni zatčení strůjcí spik- nutí budou dnes postaveni před válečný soud
#26 alto_textblock #26
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#27 alto_textblock #27
Ministerská rada.
#28 alto_textblock #28
Z Vídně, 16. června. Odpoledne konal se ministerská rada, ve které učiněny byly po vyřízení běžných záležitostí disposice pr středeční koníerenci předsede klubovnich. Projev ústředního svazu rakouských spolk státních úřadníků. Z Vídně, 16. června. Ústřední svaz ra- kouských spolků státních úřadní- ků usnesl se na včerejší schůzi na proje vu. kterým se všechny strany parla- mentu žádají, aby bez ohledu na eventuální červencové zasedán při projednávání prozatímního rozpočtu hl a- sovali bezpodmínečně pro návrh posl. dra. Lechera, dra. Lichta, dra. Wabera a soudruhů, aby ustanovení o ber- ní amnestii a žvýšení berních sazeb, nebo pro návrh posl. dra. Diamanda a soudr., by úhrady pro služební pragmatiku vložily se do rozpočtového provisoria.
#29 alto_textblock #29
Noví tajní radové. Z Vídně, 16. června. (K. k.) Císař vzal v 10 hod. dop. v Schönbrunnu do přísahy nově jmenované tajné rady: velitele 15. sboru a ve- lícího generála v Sarajevu, pol. podm. šl.
#30 alto_textblock #30
Appela a dědičného člena uherské sně- movny magnátů hr. Josefa Teleka, jakož i zemského hejtmana v arcivévodství Solno- hradském, domského školastika Winklera.
#31 alto_textblock #31
Vláda Tíszova a Chorvaté. Ze Záhřeba, 16. června. Demisí uherského m.-p. Lukácse přerušené konference s chorvatskými politiky byly dnes opět hr. Tiszou zahájeny. Na návrh bývalého bána dra. Tomašiče povolát byl hr Tiszou do Pešti první z řady tak zvaných unionistů bar. Pavel Rauch, který se přede- včírem odebral do Pešti v průvodu známého bývalého státního zástupce ze záhřebskéha velezrádného procesu Milana Aceurtiho Ve zdejších politíckých kruzích se proslýchá že hr. Tisza zasazuje se tak zvanými s'taro- unionisty všemožně o to, aby Acc urt byl jmenován vicebanem.
#32 alto_textblock #32
Sjezd pro ženské hlasovací právo v Pešti. Z Peští, 15. června. (Uh. tel. kor, kanc.) Sjez pro ženské hlasovací právo. (Pokr.) V dalším prů- běhu pronesla předsedkyně pořádajícího výboru hraběnka Telekiová uvítací proslov jehož výroky o anglických sufražetkách vzbudily velikou pozornost. Sympatisujeme, pravila, úplně cíly sufražetek, aniž se stotožňujeme s prostředky jimi používanými. Přes to tyto jich prostředky ne- odsuzujeme, protože musíme zůstaviti volbu těchto prostředků svým soudružkám, které tamější okol- nosti lépe znají než my. Další uvítací proslovy pronesli paní Wilma Glücklichová jakožto předsedkyně uherského svazu pro ženské hlasovací právo, ministr kultu a vyučování šl. Jankovich jménem vlády, konečně starosta Barczy jménem demokratického hlavního města Pešti. Sekretářka světového svazu pro ženské hla- sovací právo Anna Lindemannová děkovala jménem hostů za srdečné uvitání. Program byl ukončen slavnostní řečí předsedkyně Chaplan- nové-Cattové, která pojednávala o mezi- národní solidaritě žen. Večer konalo se v Opeře slavnostní představení na počest účast- níků sjezdu. Byla provedena „Figarova svatba“ o Mozarta.
#33 alto_textblock #33
„Az Es
#34 alto_textblock #34
Z Peští. 15. června. (Uh. tel. kor. kanc.) V zá- ležitosti suspendování práva kolportáže pro ve- černík „Az Est“ dostavil se dnes odpoledne cheí- redaktor. člen sněmovny magnátů, Zikmund Singer s redaktory drem. Jindřichem Schillerem a Gust Lenkeyem k ministru vnitra Sandorovi, aby vy- mohli odvolání tohoto opatření. Ministr přijal no- vináře s největší laskavostí a projevil ochotu od- volati zákaz kolportáže, vydaný vládou zajisté oprávněných důvodů, aby tím také dokumentoval že nová vláda nechce brániti svobodnému projevu mínění a vykonávání kritiky prostřednictvím tisku.
#35 alto_textblock #35
Protest proti šilanováni ruských. studenti v Německu. Z Petrohradu, 15. června. Právě konaný kongres lékařů usnesl se na projevu proti šikanování ruských studentů v Německu. Kongres vyslovil svůj podiv nad tím, že vě- decké a hospodářské styky Německa a Ruska nezajišťují ruským studentům v Německu klidného studia a prohlásil, že lékaři a veške- rá vzdělaná ruská společnost považuje za svou povinnost, udělatí vše, aby bylo ruským studentům umožněno studium doma v Rusku. Z řeči francouzského ministra války. Z Rennes, 15. června. (K. k.) U příležitosti slavnostní střelby pronesl ministr vojen- ství Etienne řeč, v níž poukázal na nutnost zavést tříletou dobu služební. Vůči aktivnímu stavu 470.000 mužů ve Francii je v Němec- ku 880.000 mužů. Vláda měla odvahu žádat od země těžké oběti, jež však považovala za nutné, protože nechce, aby si cizina s Francií zahrávala. Nechceme býti vasaly neb trabanty Německa. Půjdeme za cílem, nechť jsou obtíže sebe větší, a budeme triumfovati. Chceme mír ve cti, ale
#36 alto_textblock #36
kdybychom snad byli napadeni, půjdeme k vítězství s celý m náro- dem a svým nepřirovnatelným sboremdůstojnickým, jejž nám všecka cizina závidí, protože je nejlépe vycvičenýa nejobětavější, i se svými výtečnými poddů- stojníky.
#37 alto_textblock #37
Povstání v Marokku. Z Madridu, 15. června. (K. k.) Kolona Prima de Riveras, vyslaná posíliti posice Lau- rientu, odrazila útok silného oddělení po- vstalců. Padlo 10 Španělů a 22 bylo raněno. Z Paříže, 15. června. (K. k.) Dle zprávy z Mogadoru odplul včera prapor, záležející ze zuavů a pomocného vojska, a dva oddíly dělostřelectva dopravními loďmi do Agadiru. aby obsadily tamější tvrz. Dva křižáky do- provázely dopravní lodi, aby, bylo-li by tře- ba, podporovaly vojsko za přistání a obšazen tvrze. V parlamentních kruzích se proslýchá. že vláda bude žádati v zítřejší schůzi snč- movny poslanecké za odročení odpovědi na interpelaci Jaurésovu o událostech v Marokku a za pokračování v debatě o tříleté době slu- žební. Z Paříže, 16. června. (K. k.) Jak se sdě- luje z Melilly, nabývá jitření v území muluj- ském povážlivého rozsahu. Proti Fran- couzům a Španělům hlásá se svatá válka. Z nitra Marokka přibyly kmeny kabylské, by sesílily tvrze, nacházející se na výšinách Ceuty a Tetuanu. Jsou obavy, že povstalecké hnutí ihned po ukončení žní bude všeobecné. Jak se proslýchá, hodlá španělská vláda vy- slati 20.000 mužů posily do Marokka.
#38 alto_textblock #38
Panovnické jubileum císaře
#39 alto_textblock #39
německého.
#40 alto_textblock #40
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Za příčinou pa- novnického jubilea císaře jsou všecky úřady za- vřeny. Ve školách se nevýučuje. Od časného rána jsou slavnostně ozdobené ulice naplněny tisíci lidu Zvlášť vyzdobena je Postupimská brána a Paříž- ské náměstí. U oné je vystavena mohutná slavo- brána, nesoucí čislice 1881 a 1913. Na Pařížském náměstí jsou postavezy vysoké sloupy se zlatýmí ozdobami a květinovými podstavci, na nichž jsou ve zlatých písmenech nejvýznačnější výroky z řeč císaře Viléma. Z Berlína, 16. června. (K. k.) „Reichsan- zeiger“ uveřejňuje holdovaci článek k jubileu v němž se praví: Císař Vilém zachoval svému pru- skému lidu a německému lidu mír na jisté půdě starých tradic naší politiky zahraniční v těsném spojení se spojenci, které si vznešený obnovitel císařství německého ještě v prvém desítiletí nov říše získal. Německý delensivní spolek s Rakousko- Uherskem, který první trůnní řeč našeho císaře nazvala odkazem dějin německých, udržovaným ve- řejným míněním celé říše německé, náleží po více než třicetiletém trvání sám už dějinám a jeho roz- šíření, nastavší brzy po jeho utváření ve trojspo- lek s Italií osvědčil se do dneška rovněž nepře- tržitě jako podklad a záruka rovnováhy evropské. Další posilu dal císař Vílém myšlence míru mezi- národního pečlivým pěstováním přátelství osobníh s panovníky též jiných slátů evropských, jakž průběhem dějin našich dané pokojné styky Ně- mecka s Ruskem a Velkou Britannií ještě nedávno dostaly nový výraz za povznášející slavnosti v naší rodině císařské schůzkou tří mocných panovníků Z Vídně, 16. června. Jeho Veličeníst v císař vydal tento nejvyšší armádní rozkaz Jeho Veličenstvo Vilém II., císař německý a král pruský, slaví jubileum svého 25letého požehnaného panování. Od r. 1881 může se moje vojsko honositi cti, že počilá Jeho Veličenstvo mezi své. Mnoho- násobné jsou důkazy účasti a milostivosti, které ráčil dáti Jeho Veličenstvo nejen plukům, které s hrdostí nesou jeho vznešené jméno, nýbrž také mojí veškeré branné moci za všech příležitostí, kte- ré k nim obrátily zraky Jeho Veličenstva. Jestliže nyní vojsko a loďstvo v říši německé s nadšením jásá vstříc svému nejvyššímu vojevůdci, zúčastňují se též vojíni a námořníci Rakousko-Uherska nej- radostněji tohoto jásotu. JJá v čele vyslovuji Jeho Veličenstvu, svému věrnému příteli a vznešenému spojenci pozdrav svého vojska, svých zeměbrana
#41 alto_textblock #41
svého válečného námořnictva se srdečným přáním nás všech: Všemohoucí udělujž plnost své milosti Jeho Veličenstvu císaři Vilému až do nejdálnější budoucnosti ke blahu jeho slavné branné moci a k blahu říše německé. — Ve Vídni, dne 16. června František Josef v. r. Z Berlína, 16. června. (K. k.) Dopoledne přijí- mali císařští manželé gratulace princů a princezen rodiny královské a dvorní družiny Z Berlína, 16. června. (K. k.) Císař Vilém pro- půjčil knižeti Maxu Egonovi z Fürstenbergu velkokomturský kříž královského rodinného řádu Hohenzolernů a knížeti Bülowovi svou podo- biznu ve formě portretní plakety. Z Cetvně, 15. června. (K. k.) Za příčinou pa- novnického jubilea císaře německého byla dnes ve zdejším německém velvyslanectví přijímána blaho- přání. Král Mikuláš dostavil se osobně do vysla- nectví a gratuloval vyslanci šl. Eckartovi. Ministr zál. zahr. Plamenac projevil blahopřání jménem vlády. Král zaslal císaři Vilémovi nejvřelejší blaho- přejný telegram. Z Berlína, 16. června. (K. k.) Zvláštní vydání „Reichsanzeigeru“ uveřejňuje velkou řadu výnosů o císařské amnestii a vyznamenání, a to především tři výnosy o rozsáhlé amnestii pro osoby občanské, pro příslušníky vojska a námořnictva, dále o pře- vzetí protektorátu Kyfíhäuserského svazu něme- ckých pozemních svazů válečnickým císařem, za třetí výnos ve příčině utvoření jednotné organisace pro pěstování mládeže, ze školy propuštěné, za čtvrté povolení daru z milosti po 50 markách 600 účastníků válký. Mezi osobami, jimž uděleno šlechtictví, jest Walter šl. Rath, místopředseda sněmovny poslanecké Krause, spisovatel Joseí Laufí, generálové Gildwitz a Mudra, admirálové Thomsen, Coerper. Pohl. Lans a Karpí. Do sně- movny panské byli m. j. povoláni: taj. komerční Arnhold. Dernburg, president říšské banky šl. Havenstein a František šl. Mendelsohn. Z Vídně, 16. června. Ministerský předseda hr. Stürgkh navštívil dnes dopoledne německého velvyslance ve Vídni sl. Tschirského, aby k vlád- nímu jubileu německého císaře přednesl vřelé přá- ní rakouské vlády.
#42 alto_textblock #42
1913.
#43 alto_textblock #43
Politická hlídka.
#44 alto_textblock #44
Fantastické pověsti
#45 alto_textblock #45
o změně ministerstva předložil včera „Prager Tagblatt“ svému čtenářstvu. Ve vídeňském parlamentě prý se mluví o částečné změně nynějšího ministerstva, aby se její pomocí vy- vázlo z nynějších vnitropolitických zmatká předlitavských. Prý obrat českých agrárníků v radikální opposici není nežli spekulací, smě- řující k jich zastoupení v příštím minister- stvu; k vůli tomu prý čeští agrárníci strhli n sebe vedení české věcí ve Vidni a chtějí svou oposicí prokázati, že bez českých stran není vídeňskému parlamentu možno, by provedi velké svoje úkoly. Ale českým agrárníkům prý tyto plány hatí čeští radikálové, kteří ne- chtějí jednotu českých stran ve Vídni míti rozšířenu i na případ, že by české strany se vyslovily pro politiku vládní. Proto prý vláda, jež o těchto nesnázích ví, se chová zcela chladně vůči podnětům prostředníků, kteří chtějí krisi ve vídeňském parlamentě odstra- niti změnou vlády: mimo to prý nynější vláda namítá, že se na české hlasy nemůže bezpe- čiti při důležitých otázkách, nepříjemných če- ským stranám. Ani na zlepšení situace českoněmeckého dorozumívání prý nelze pomysliti pro případ, že by Češi vstoupili do vládní většiny, nebot radikální české strany budou potírati jaké- koli české ústupky Němcům, a agrárnícii Mladočeši musejí se zřetelem na blízké volby činiti určité ústupky radikalismu. Proto české strany — prý — se hotoví, svésti vládu hrab. Stürgkha k nerozvážnému činu, tak vyvolati v parlamentě zmatky a těžiti z nich. Zvláštní prý je, že zmíněných úvah a akcí se zúčast- nili i vůdčí poslanci křesťansko-sociální, ba i někteří vůdčí mužové německo-nacionálního svazu. Ale Němci dobře informovaní myslí, že řečené záměry se českým stranám nepo-
#46 alto_textblock #46
FEUILLETON.
#47 alto_textblock #47
Votes for women.
#48 alto_textblock #48
Klademe níže soukromý dopis, zaslaný naše- mu redaktorovi, ježto se obsah jeho týká olázky, která také naši veřejnost již silně začala zajímatl. Dopis ten zní: Milý pane doktorel Než jsme se onehdy rozešli, otázal jste se mne, jak že vlastně soudím o nejnovější fázi ženského hnutí, o tak zvaném boji za volební právo žen? Nikdy jste mi dosud takové otázky nepoložil, proto neměla jsem odpověď ihned pohotovu a než jsem si ji poněkud sformovati mohla, přišli známí a musilo se mluvit — o něčem jiném. Ale já nezůstávám ráda něco dlužna, nejméně pak — jak už víte — odpověďa proto... nu, zde ji máte, černé na bílém. Prostu- dujte si ji, stojí-lí Vám za to a pak suďte zase Vy — třeba o mém věhlasu. Tak tedy slyšte, nebo lépe řečeno, čtěte! Dne 10.VI. byla bych velmi ráda se dostavila do skvě- lé zajisté schůze v Obecním domě, když tu byly proslulé bojovnice za volební právo žen z Holand- ská. Německa, Norska atd., nikoli snad, abychsi teprve odtamtud přinesla odpověď na Vaši otázku, nýbrž abych seznala předbojnice a prů- kopnice novodobého ženského hnutí, které zavíta- ly přes moře a hory k nám a tolikéž abych uzřela přední stoupenky jejich v naší drahé vlasti. Chtěla jsem viděti své spolusestry na řečnické tribuně av prostoru vyhraženém poslouchajícímu obecenstvu a seznati, kterak si počínají na kolbišti, které do- sud ovládali jedině muži. Bohužel, nebylo mi to možno, jsem tedy zůstavena jenom svým myšlen- kám a svojí četbě. Sleduji ženské hnutí v novinách a utvořila jsem si o něm úsudek, pokud je to možno ve zdech mého útulného domova a s hle- diska mých nesporných povinností i vrozených tu- žeb měho ducha a —— srdce. Soudím tedy takto: Že vůbec vznikla mocná touha a snaha po změně ve veřejném postavení žen, po uplatnění je- jich práv ve společnosti lidské vedle vážnýcha těžkých povinností, kterě jim určeny jsou příro- dou, dlužno považovati a také uznati za věc v pří- rodě založenou, ze samy bytosti ženské plynoucía tedy podstatně důvodnou a nikoli za nějakou jen libůstku, vzniklou snad jenom z řevnivosti na domnělou, námi přeceňovanou jakousi, privilegiem sivořenou vyvýšenost pohlaví mužského. Vyprý-
#49 alto_textblock #49
ští-li hospodáři na jeho statku na místě třebas ne- pohodlném voda, nepomůže nic, zasype-li hospo- dář studánku; tím nezabrání, aby se voda vrátila znova a znova. Proud nevznikl dnem, kdy vyprý- štil na světlo, nýbrž dlouho před tím v hlubokých vrstvách země sbíhaly se tenounké praménky, pra- covaly netušeně, klidně a vlastní silou, až přemo- hly poslední odpor. Jen hospodář nemoudrý jest tím trapně překvapen, rozumný „gazda“ vítá pra- mének jako původní hybnou silu, jež mu usnadnía ušetří mnohou práci, která spočívala dosud vý- hradně na jeho důmyslu i rukou. Tak ženské toto hnutí kotví ve sta- — ba tisí- cileté připravě, ono nesčíslněkráte v historii lid- stva vyvřelo na povrch, bylo sice vždy potlačeno mocí, ale ono znovu vždy zase vytrysklo nezlomnou silou. Ono je tedy přirozeným vývojem oprávněno a neznám /aspoň vzdělaného) muže, jenž by nám právo na činné účastenství ve veřejném život odpíral. Námitky činí se jenom z důvodů účelnosti žádané novoty a namnoze i z obav před jejími ná- sledky. „Gazdou“, který tento čistý, silný a bystrý zdroj našeho snažení v blahodárný proud uvede, musí býti rozum. Ale tu ovšem nejsem s to potla- čití doznání: my ženy máme v sobě velkého ne- přítele rozumu a tím je náš — citl Jsme vtělený cit a my bezděky, zcela instinktivně citu podléhá- me. Pod vlivem, ba pod vládou tohoto citu zname- ná celý náš život namnoze sloužiti těm, kdož jsou bezmocni a bezbranní: našim dětem a pak také našim mužům. Aspoň našim mužům „civilisova- ným“, neboť muži naši jsou svojí výchovou oproti četným a důležitým požadavkům života bezradni. jako naše děti. Dětem chystáme potravu, šat, pří- jemné osvěžení uspořádaným bytem, vlídným po- zdravem a klidným hovorem, když vracejí se domů po denním vyučování ve školách — a konečně jim zabezpečujeme klidný odpočinek moudrým rozdě- lením domácí práce, vykonané za jejich nepří- tomnosti. Ano, tak děláme aspoň my, které ve starých tradicích žijeme a dle nich svůj životní úkol pojímáme. Myslíte, že já pojímám poslání nás žen ve světě a člověčenstvu nějak skromně, nebo dokonce poníženě? Naopak! Sebevědomě a s hrdým pathosem pravím: Hledal-li Archimedes bod. odkudž by svět vyzvedl ze základů, já jej známi je to žena! Ušlechtilá žena vychovává děti a lidi svým slovem a příkladem, přesvědčuje a povznáší je vytrvalou silou svého čackého ducha, šlechtí, či- stí a tříbí svatosti svého milosrdného srdce, vroucnosti svého citu a moudrostí svého ryzího,
#50 alto_textblock #50
láskou prodchnutého světového názoru. Žena veli- ká duchem i srdcem, vychovává syny, kteří v úctě mají ženu... A zde bych nasadila páku: vychová- vejme své syny, aby nám rozuměli, aby ženy jimi kdysi nebyly jenom milovány, nýbrž i váženy. po zásluze váženy a ctěny. V tom vidím zářnou budoucnost ženského hnutí, v tom spatřuji záruku našeho úspěchu, našeho povznesení, našeho vítěz- ství. Mužové, na jichž uznání a rozhodnutí závisi výsledek našeho hnutí za dobytí aktivního a pas- sivního volebního práva žen, jsou vychováni v zá- sadách jiných. Jest nutno získati muže, nikoli prudkými slo- vy nebo vášnivými impetuosními nájezdy, nýbrž jasným a důrazným přesvědčováním, že rozšířením volebního práva na ženy a otevřením politické drá- hy příslušnicím ženského pohlaví nikterak nepod- kopá se základ národní a společenské organisace. kterýmž je rodina a že ani jinak se nezanesou do ústavního života zárodky nějakého rozkladu. Taktu- plným vystupováním v agitaci pro volební právo žen dlužno ukázati jasně, přesvědčivě a mile, řekla bych vábně, že přibráním nebo získáním vzdělané- ho ženského živlu veřejný náš ižvot, zejména poli- tický, se žádoucí měrou zjemní a zušlechtí, a pak také lákavějším stane mnohým vynikajícím muž- ským silám, kteréž se nyní veřejného působení straní, protože je odpuzují drsné a namnoze i ne- urvalé formy tohoto života. Ukažme tedy jaksi ná- zorně a obrazně, že aktivním účastenstvím žen v veřejném životě tento veřejný život jenom získá. jenom příjemnějším a půvabnějším se stane, a pro- spějeme tím věci a snaze svojí nejiépe. Avšak nechť se z nás žádná nemýlí: získáním politických práv a účastenstvím ve veřejném životě šťastnějšími se nestaneme! To vidíme na svých mu- žích a bratřích. Veřejný politický život je boj, je stálé válčení a válka zasazuje rány a jenom rány. I vavřín na skráni vítězů je trním propletení Tedy sumárně řečeno, jest moje mínění tako- vétot požadavek hesla „Votes for women!“ je oprávněný a poněvadž je oprávněn, bude mu jistě dříve nebo později zadost učiněno. Ale žena se proto šťastnější nestane. Tím je moje theoretické vyznání tak asi vyjádřeno.
#51 alto_textblock #51
A nyní dovolte mi, milý pane doktore, abych vrhla na papír — k vašemu snad nevelikému po- těšení — několik porůzných myšlenek, kteréž m při této rozpravě jaksi ve druhé řadě se vtírají Josefa Nyklesová-Bukovanská. (Dokončení)
#52 alto_textblock #52
Různé zprávy.
#53 alto_textblock #53
= Rakousko koupí šest Zeppelinů. Jak se do- vídá „Zeit“, dodá Zeppelinova společnost Rakous- ku, počínajíc r. 1915, šest vzduchových kři- žáků. Vzducholodi budou míti svá stanoviště ve Vídni, v Praze, ve Lvově, v Iněpruku, Pešti a S- rajevu, kdež budou pro ně' všude zřízeny hangary Každá vzducheloď bude opatřena určitým počtem strojních pušek.
#54 alto_textblock #54
= Desatero zdravotních přikázání. Známý heidelberský klinik, tajný rada prof. Vincenc Čer- ný, sestavil na základě svých dlouholetých zkuše- ností desatero životních pravidel. Tři prvá pra- vidla jsou jakýmsi úvodem do myšlenkového po- chodu, kdežto ostatních sedm jsou praktické rady pro život, které svým čtenářům tuto citujeme Svého ducha i tělo správně pěstuj, den rozděl do- bře mezi práci a odpočinek, požívej zdravé po- travy, dbej čistoty v každém směru a obývej suchý slunečný a dobře větraný byt. Osm hodin věnui svému povolání, osm hodin osvěžení a vzdělání osm hodin spaní a odpočinku, což je tak nejlepší rozdělení času. Pro spánek jsou nejlepší dvě hodiny před půlnocí a dvě hodiny po půlnoci. Ty nejvíce osvěží. Doba osvěžení obsahuje dvě hodiny pro tři jídla, dvě hodiny pro umění a četbu, dvě hodiny pro rodinu, přátele a veřejnost, dvě hodiny pro rozumný sport (procházka do hor, jezdění na koni veslování, plování, tělocvik, hra na volném vzdu- chu). Strava má býti lehko stravitelná, silná, po- měrům přiměřená. Více nežli 1 litr nápojů a pev- ného pokrmu nemělo by se při každém ze tří jidel snístí. Co jest nad to, obtěžuje žaludek. Z toho vyplývá povinnost střídmosti v jídle a pití. Vý- hradně rostlinná strava nemá v tom množství, kte- ré žaludek a střeva mohou zpracovati, dosti síly (kalorif). Musí býti proto k rostlinné stravě při- dáváno dostatečné množství bílkovin a tuku (ma- so, ryby, vejce, máslo, mléko, sýr). Nebuď otrokem požitků. Alkohol (pivo, víno, kořalka, likéry], ká- va, čaj a tabák nemají žádné výživnosti, staly se však požíváním v několika generacích nepostrá- datelným zvykem kulturního člověka a jsou těžko nahraditelny něčím lepším. Jsou jedy, které zvy- kem staly se méně nebezpečnými, ale při nemír- ném požívání zkracují disponovaným lidem život Tabák a alkohol ruší nervový system a půsohí snadno kornatění cév. Káva a čaj ruší spánek
#55 alto_textblock #55
neměly by proto býti požívány po 4. hodině od- polední. Alespoň jednou v životě měl by si člověk na čas odepříti všechny tyto požitky. Již děti mají býti vychovávány k čistotě. Nutno aspoň omýti denně celé tělo houbou, namočenou ve studené vodě, dvakráte denně vyčistit zuby, vypláchnouti ústa a omýti obličej a ruce. Jednou týdně důklad- nou lázeň. Pravidelná výména prádla i osobního i ložního. Nepoužívej cizího nádobí nebo vany. nejsi-li jist, že to bylo důkladně umyto. Byt má býti prostranný, suchý, slunečný a hlavně tam. kde se spí, musí býti dobře větráno. Nedávej život více dětem, nežli můžeš řádně vychovati a uživiti. Jsi-li nemocen, neopomeň vyhledati dobrého lé- kaře a říditi se dle jeho pokynů. — Eskamotér — zloděj. Ve středu přišel k ji- stému brémskému klenotníkovi neznámý elegantní pán, vybral si za 23.000 marek klenotů a nezaplativ, požádal, aby mu byly poslány do jeho hotelu. Dvě- ma zřízencům závodu, kteří mu šperky přinesli řekl, že chce skvosty poslati na ukázku přibuzným do Paříže a dal skvosty do připravené skříňky, kte- rou zapečetil. Na to odešel do vedlejšího pokojea dlouho se nevracel. Zřízence přes to, že měli za- pečetěnou skříňku stále na očich, pojalo neblahé tušení; otevřeli skříňku a našli v ní břitvu a ná- dobku s mýdlem. Skvosty byly pryč. Podvodník utekl zadními dveřmi. = Neštěstí v horách. V Inšpruku, 16. června. Z Wilderkaiseru spadl včera mag. far. Schnablegger z Kitzbůhelu. Byl na místě mrtev. — Neštovíce ve Rěce. Ze Rěky, 16. června. (K. k.) Po několikadenní přestávce udály se v so- botu dva nové případy onemocnění neštovicemi. Počet nemocných stoupl nyní z 9 na 11. Kromě jediného případu je průběh nemoci bez nebezpečí. Přes to daly úřady dnes zavříti všecky školy. = Velký lesní požár v Bozenu. Z Bozenu, 15. června. Nedaleko Griesu vypukl včera lesní požár, který okolní vesnice velice ohrožoval. Pla- meny, podporované panujícím větrem a velkým suchem, šířily se s ohromnou rychlostí. Na ome- zení požáru pracovalo množství hasičských sborů a vojsko. Teprve po šestihodinné námaze podařilo se oheň uhasiti. Škoda je veliká. Příčina požáru nebyla dosud zjištěna. = Střílel v kostele. Z Bozenu, 15. června. Baron August Sordeau, který sem přijel z Levica. vnikl v záchvatu šílenství do zdejšího kapucínské- ho kláštera a střílel v kostele na mnichy, kteří před ním v zděšení prchali. Ubožák byl konečně přemožen a odvezen do ústavu pro choromyslné.