ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 494fde90-8f11-11dd-8f4e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 39
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli 15. června 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 162.
#4 alto_textblock #4
laranni a večerni llaty předpláci v Prase v admainis a měsle. na čtvrt leta » dvojí donáško pa krljeta na měsjo ve sMlalkách Poštou. n rrt ieta msdrojt ztsmna
#5 alto_textblock #5
sk=
#6 alto_textblock #6
ka
#7 alto_textblock #7
x o
#8 alto_textblock #8
re
#9 alto_textblock #9
NARO
#10 alto_textblock #10
NÍ
#11 alto_textblock #11
Y.
#12 alto_textblock #12
v drobném prodeji ranmí čislo, o soba za e za Va sliálkách na venkova remni, sislo- . Inseráty pla se hatově napře Předplaceni a inserty přijím sdministrace v Marinnské nl. e.
#13 alto_textblock #13
Tam naoházojí ne tee rodakce., tlskárnn , n zpodlee Rukoplay so novraceii
#14 alto_textblock #14
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16 s přílohou pro venkov o 20 stranách.
#15 alto_textblock #15
Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 16. června v ob- vyklou hodinu polední.
#16 alto_textblock #16
Pětadvacítiletí vlády Viléma II.
#17 alto_textblock #17
Dnes bude v Německu i v cizině hojně vzpomínáno pětadvacíti let, po která už vládne Vilém II. Mohutný rozmach říše, který spadá do této doby, bude uváděn v souvislost spůsobením temperamentního a zajímavého muže, který jí stojí v čele, a naděje i obavy, které byly chovány v prvních letech po jeho nastoupení, budou srovnávány s příznivou sku- tečností, ke které jeho vláda vedla, stejně jako se stav říše v roce 1888 bude klásti vedle po- pěrů a číslic, které ho charakterisují dnes. P této stránce není pochyby, že Německo má velké vnitřní úspěchy. Nicméně je v naší době vie a víc otázkou, pokud jsou tyto věci oprav- du zásluhou panovníka, pokud nespadají spíše na vrub životní síly a píle jeho národa, poku zejsou dílem jeho spolupracovníků ve vládě, znebo vůbec jen soukromé podnikavosti, my- šlenky a energie a nevznikly bez součinnosti slátní moci, ba dokonce i proti ní. Takové otázky naskytají se dnes přirozeně všude. jestliže v Německu veřejnost opravdu přičitá cisaři větší podíl na úspěchu národa nežli jinde, je to jednak následek opravdové národ- nosti hohenzollerské dynastie a velké vážno- sti, se kterou její členové pojímají svůj panov- nický úkol, jednak ale také vpravdě neobyčej- zého zájmu, který Vilém II. věnuje záležito- stem své země, a potom pohyblivosti jeho du- cha a temperamentu jeho povahy. Když císař nastupoval, bylo doma iv Evropě dosti obav před jeho bojechtivostí, ale zistaly dosud nesplněny. Za to je Vilém II. bez odporu jeden z hlavních činitelů světové mili- faristické horečky, neboť jeho záliba v silné. dobře ozbrojené a při tom také co možná dvělé armádě nezná mezí. V dějinách bude však žíti především svým výrokem o budou- cnosti Německa, která leží na moři, slovy. kierá jsou provázena nepřetržitými skutky. takže Německo je dnes druhou námořní vel- mocí světa a dosud odmítá všecky návrhy Anglie, aby zmírnilo tempo svých lodních sta- veb. Německý císař může se pochlubiti, že po- nápem času získal k součinnosti na obraně země mimo sociální demokraty všecky strany říšského sněmu. Přiznati sluší, že hospodářské poměry Německa mu tyto náklady dovolují. Obyvatelstvo vzrostlo z 42 na 66 milionů roste nejsilněji ze všech velmocí. Průmysl zemědělství kvetou, dráhy měří už 60.000 km. v přístavech kotví do roka 230.000 lodí a ham- burský je po londýnském nejfrekventozaněj- ším přístavem světa. Loni padla ve sněmu vzhledem k tomuto rozmachu slova, že číslice německého obchodu, porostou-li takto dále. předhoní v desíti letech Anglii. V tom ovšem také celé Německo i s císa- řem vidí nebezpečí těžkých budoucích kon- lliktů. Taktika Anglie je vůči Evropě vždy slejná: spojovati se s jinými proti tomu, kdo je tam nejsilnější. Tím je svým průmyslem, svým obchodem, svými koloniálními aspiracemi, svým hrozivým loďstvem i armádou, připra- venou k invasi, Německo, a proto také cítí už řadu let, od smrti královny Viktorie, všude kde jde o zájmy jeho světové expanse, tuhý odpor Anglie. Když Bismark odcházel, měl Německo zajištěnu neutralitu Ruska pro pří- pad francouzského útoku, zajistilo si, že ne-
#18 alto_textblock #18
bude samo strženo Rakouskem k útoku proti Rusku, mělo na své straně Italii, znepřátele- nou s Francií, a bylo v nejlepším poměru s Anglií, která se ještě tehdy rušila navzájem s Francií a Ruskem. Teď je Německo obklo- peno ententami zvěčnělého Eduarda VII., také nová úprava věcí na balkánském polo- ostrově je pro ně hotovou katastrofou, Válka na dvě nebo dokonce na tři fronty, jež byla roku 1890 nemožna, hrozí teď Německu téměh při každém násilném řešení politických otázek Bismark mohl na odpočinku s tichým zadost- učiněním sledovati tyto věci Že ho tak bruskně propustil, bylo největší improvisací Viléma II., vedle toho improviso- val však ještě mnoho a často. Roku 1890 svým návrhem na mezinárodní konferenci o úpravě dělnických poměrů a r. 1896 pověstným bla- hopřejným telegramem presidentu Krügerovi po němž následovalo zase odmitnuti, když president hledal po Evropě pro souvislost po- moc. A vedle toho improvisoval císař v theo- logii, v budbě, v maliřství, v činohře, ve vzdu- choplavbě, v zemědělství i v průmyslu. Jeho přízeň náleží řečnictví, kde ho svedla k po- věstnému výpadu proti sociálním demokratům, k theorii o vládě z milosti boží, k úvahám poslání Germánství ve světě a k občasnému řinčení šavli. Od nastoupení do r. 1900 napo- čítali mu už 916 řečí. Improvisoval však také rozhodnutí o různých pomnících, o degradaci důstojníka, který ho při regatě předhonil, improvisoval asijskou ceremonii odprošení čínských poslů, kteří přišli ho usmířit za za- vraždění vyslance. A konečně improvisoval také pověstný interview v „Daily Telegraph v říjnu 1908. Tehdy však překypěla trpělivost i tak věrného, dynastického Německa. Ukázalo se, že císař svolil, aby anglický list rozšířil jeho slova, že většina německého národa je nepřá- telská Anglii, že císař klidně prozrazuje di- plomatická tajemství o nabídkách, které mu za války s Bury učinilo Rusko a Francie ke společnému postupu proti Anglii, že způsobem velkého státu sotva důstojným uchází seo její přízeň, že jí připominá, kterak jejím gene- rálům vypracoval proti Burům válečný plán. V bouři nevole, která na to po Německu vy- pukla, císař nenašel zastance, a kancléř Bülou- vymohl na něm pověstné prohlášení, že spa- třuje svou přední císařskou povinnost v tom. aby zachovávaje ústavní zodpovědnost, zaji- šťoval stálost politiky říše. Od té doby ukládá si císař zřejmou reservu a veřejnosti nedostává se už odněho takových překvapení jako byl pověstná řeč proti Bismarkovi: „kdo se proti mně postaví, toho rozdrtím“, ani vystoupení pro Islam v Palestině a řeč na lodním můstku Tangeru pro Marokko, jež oba císař ponechal osudu. Tři velké krise poslední doby, bosen- ská, marocká a balkánská, minuly, aniž by císař byl porušil, co kancléři r. 1908 slíbil, veřejnost, od balkánské krise i rakouská, na- vykla si spatřovati v císaři Vilémovi II. spíše stoupence míru než stálou hrozbu války.V marocké krisi roku 1911 byla aspoň většina německého národa mnohem radikálnější než on, a za balkánské krise připadla mu zase úloha mírniti některé kruhy videňské. Živost císařovy povahy a mnohostrannost jeho zájmů, které potom ovšem nemohou byt ani trvalé ani hluboké, ustálily o něm mínění. že musí krátce být při všem. Nicméně, je v Německu, jak se tom každý cizinec přesvědčí, neobyčejně populárním. Na evropských trů- nech je jistě zcela ojedinělým zjevem, k němuž každý, jmenovitě ovšem karrikaturisté a sati- rikové, musí nějak zaujmouti stanovisko. Na- psal druhdy do pamětní knihy města Mini- chova: nejvyšším zákonem je vůle králova, ale
#19 alto_textblock #19
léta a zkušenosti, nejvic ona se zmíněným in- terviewem, to změnily, a vedle všech feudál- ních názorů o panování z milosti boží je Vilém II. na druhé straně velmi horlivým vykonava- telem svého úřadu a nelze mu upříti živé po- rozumnění pro hospodářské zájmy moderního státu. že není velkým přítelem parlamenta- rismu, v tom shoduje se asi se svými ostatními kolegy v povolání, nevyjímaje francouzského presidenta. Německá veřejnost je přzti němu stále na stráži, nedůvěřuje jeho ústavnosti boji se jeho řečí a samovolného zasahování do politiky, ale při tom ho miluje a pro některé stránky jeho povahy, jmenovitě jeho otce, i ct.
#20 alto_textblock #20
Hlasy listů o hlasování o ma- lém finančním plánu.
#21 alto_textblock #21
Hlasování o konání debaty speciální malém finančním plánu jest předmětem úvah listů. Orgán realistický tvrdí, že neodvislý klub hlasoval pro malý finanční plán, orgán státoprávně-pokrokový tvrdí, že neodvislý klub hlasoval proti podrobné debatě. Poně- vadž v neodvislém klubu jsou poslanci o bou těchto orgánů, jest zřejmo, že realistický or- gán hledí zatušovat hlasování neodvislého kiubu, neboť vskutku má pravdu orgán státo právně-pokrokový. Neodvislý, na výsost opo- siční klub hlasoval prý jen pro daň automo- bilovou, daň ze šumivých vín a poplatky to- talisatérů, poněvadž — jsou sociálně odůvod- něné. Ten náhlý obrat. Daně ty jsou přece — vyjma automobilovou — výhradně pro státní pokladnu. Proč náhle p. t. státo- právníci se starají o to, aby stát dostal pří- jmy. Země nemají dostati celou přirážku z daně lihové, ačkoli tato daň jest v Rakou- sku nejnižší, lih a kořalka nejlacinější tím těžké sociální zlo kořalečního moru má nepříznivější půdu k rozšíření. Daň z kořalky, kterou se mají zdražiti nápoje lihové a má se čeliti těžkému zlu sociálnímu aspoň touto cestou, není dle toho sociálně odůvodněna a proto pro ni neodvislý klub nehlasoval. Také reforma osobní daně z příjmů není dle sociál- ních politiků z neodvislého klubu odůvod- něna! Zvyšuje sice sazby při příjmech na 10.000 K, zavádí 10% dávku z tantiém, pro- vádí řadu úlev při domácnostech s více dětni a přirážky při osobách bezdětných. A to vše- cko není sociálně tak důležito, aby se o tom smělo jednati v parlamentě podrobně! Hla o- val-li klub neodvislý pro některé předlohy. posuzuje je věcně, proč namlouvá veřejnosti, že je z politických dávodů proti finančni předlohám.
#22 alto_textblock #22
„Venkov“ tvrdí, že agrární poslanci hla- sovali pro podrobnou debatu o předloze údělech, ale proti ostatním. To by bylo vskut- ku duchaplné hlasování. Připusťme, že by to vyhráli. Dle toho by se nejednalo vůbeco osobní dani z příjmů ani o dani ko- řaleční, čili neusneslo by se zvýšení daně příjmové, ani zvýšení daně kořaleční. S dovo- lením, co se má rozdělovat v zákoně o údě- lech, v němž přece nový výnos příjmové daně a nový výnos daně kořaleční má býti rozdě- lován mezi stát a země! Musíme vzít agrární klub v ochranu proti jeho orgánu. Tak ne- logičtí poslanci agrární nebyli. Oni hlasovali proti všemu i proti tomu, aby země se státem se dělily o výnos daně lihové rovným dílem. Jen pro automobilovou daň jsou vzhledem na subvence pro stavbu silnic, jen tuto daň vy- loučily z oposice. *
#23 alto_textblock #23
Orgán sociálně-demokratický má zcela jiný názor o sociální oprávněnosti jednotli- vých předloh, než klub profesora Masaryka
#24 alto_textblock #24
Při hlasování o malém finančním plánu dostalo se plné satisfakce stanovisku naší strany. Národní sociálové usnesli se hlasovati proti malému finančnímu plánu z důvodů politických. Musíli uznati, že těchto důvodů politických zde není, když nyní hlasovali pro podrobnou deba tu. Agrárníci celý malý finanční plán dělalí společně s námi, účastnili se porad pracovní většiny výboru a nyní hlasovali proti po- drobné debatě prý z důvodů politických. Ne- odvislí mluvili mnoho o politických důvodec svého odporu a nyní hlasovali prý dle soci- ální spravedlnosti daní, ne dle politického svého poměru ke vládě. Naše strana od po- čátku přesně a jasně vytkla svoje stanovisko a ohromná většina sněmovny, úplné osamo- cení Rusínů a českých agrárníků ukazuje, že náš postup byl správný a našel mnoho nových stoupenců v českých i mimočeských stranách
#25 alto_textblock #25
Spor srbsko-bulharský. (Uklidňující účinek carova posel- ství. — Odpověď krále bulharskéh srbského) „Každý z nás více získá smír em, nežli by mohl docíliti válkou sebe vítěznější.“ Tak prý se pronesl věhlasný státník řecký Veni- zelos minulého pátku a dodal: „Zastával jsem vždy stanovisko, aby spojenci balkánští. nedovedou-li se dohodnouti sami, vznesli roz- hodnutí na některou s přízněnou velmoc.“ —Tou velmocí jest pro pravoslavné Řeky Bulhary a Srby přirozeně pravoslavná Rus nechť to již vídeňským rusofobům chutná či nechutná. „Rakousko-Uhersko by nemohle strpět obnovení spolku balkánské- ho“ — soptí „Neue Freie Presse“ — „jehož 600.000 bodáků by bylo ve službách ruské po- litiky, která se tváří, jako by Rusko mělo nad Balkánem protektorát. Co platno, již se bude musit strpět: Rakousko dbalo o protektorát nad Albanií, Rusko na Balkánem, „každému jeho Poděbrady...“ říkávali staří Čechové. K obnovení balkánského spolku, jenž po- hříchu již dostával silné trhliny, takže nepřá- telé Slovanstva vydávali jej plesně již za roz- padávající se zřícenínu, bohudík šťastně dojde a to vděk důraznému, slovansky upříměmu poselství cara ruského, které ne- minulo se s účinkem žádoucím na rozvaděné bratry balkánské tak, že oba již, Srbové jako Bulhaři, osvědčují svou ochotu podro- biti se rozhodčímu soudu moudrého a spra- vedlivého hosudars Ovšem že, jak pochopitelno, dnes jedna jako druhá ze soupeřných stran touží a doufá aby spravedlivý rozsudí dal jí za pravdua právo. A proto vynasnaží se, aby na soudě ca- rově obhájila plnou oprávněnost svých nárokův a naproti tomu o straně druhé dokazovala, že jest v neprávu a křivdě. Tím tónem vyznivá hned první odpověd krále Ferdinanda bulharského, datovaná ze dne 11. t. m. na moskevský památný telegram carův. Král bulharský připomíná, kterak vláda jeho již předem vyhověla citům carovým, tak pečlivým o mír a slovanskou věc. kterak již 13. dubna t. r. prosila řídícího mi- nistra Ruska p. Sazonova, by pro uklidnění obapol vzrušených myslí vyzval obě strany. by se podrobily rozhodčímu soudu Ruska. Ale za to prý srbská vláda zdráhala se tak učini.
#26 alto_textblock #26
Sociální demokraté hlasovali pro přechod dola podnes prý se vymyká tomuto rozhodčímu podrobné debaty o všech předlohách, vyjma soudu, jakože Pašič svou řečí ve skupštině daň kořaleční. Jejich orgán odůvodňuje hlaso- srbské neblaze praeludoval připraveně schůzi vání tím, že se těmito návrhy „spravedli ministerských předsedů svazu balkánského věji zatěžují bohaté vrstvy“. Tímto žalujícím, zatrpklým tónem proti Srb- sku dává se unášeti král Ferdinand pohřichu ve spádu své odpovědí čím dál tím hůře. Srb- ská vláda že prý hromadí nepřátelské projevy proti Bulharsku a vyvolává tak nebezpečí bratrovražedné války, které prý se vláda bul- harská upřímně vyhnouti hledí, ale nelze prý jí vystoupiti proti jednomyslné roztrpčenosti v celém národě bulharském způsobené „po- kusy našich spojenců (Srbska a Řecka), kteří na posměch právu a přísahou stvrzené víře chtěli nám vyrvati plody naších námah, na- šeho vítězství.“ — To jsou tvrdá slova, která líbiti se budou ovšem číhajícím nepřátelům jižního Slovanstva, a proto, tušíme neměla býti pronášena vládcem slovanského národa. touží-li vyvarovati děsu bratrovražedných bojův a nejméně ve chvíli, kdy jde o uklizení krise smírnou cestou, a kdy také včerejší spo- jenci a dnešní soupeři podrobují se výroku smírčího soudu carova, čímž rovněž osvědčují svoji dobrou vůli k smíru a k obnově bývalé pospolitosti, tak požehnané úspěchy, nad ni- míž užásal všechen soudobý svět a blahem se chvěly miliony srdcí slovanských. Bylo by úplně stačilo, kdyby král bulharský byl pře- stal na závěru své žalobné odpovědí, kde prokazuje právo Bulharska na Makedonii tvrzením, že tamější obyvatelstvo jest národ- nosti bulharské a chce příslušeti ke králov- ství bulharskému. Současně odpověděltéž král srb- ský na telegram carův. Úplné znění jeho od- povědi do pozdních hodin večerních nás ne- došlo: toliko stručný, však podstatný prý ob- sah její. Dle toho král Petr děkuje carovi za otcovskou jeho péči o balkánské Slovanstvo, ale prohlašuje, kterak prý jest životním zá- jmem Srbska, aby území dobytá voj- sky srbskými, případla království srbskému, a kterak by postavení Srbska bylo ohroženo, kdyby jižní cíp Makedo- nie neměl mu připadnouti. Tím prý by vnitř- ní situace zeně i dynastie srbské byla ohro- žena. S odpovědí Řecka jede bratr krále řeckého Konstantina prine Mikuláš do Petro- hradu. Řecko požaduje pro sebe rovněž území, zbraněmi řeckými dobytá.
#27 alto_textblock #27
FEUILLETON.
#28 alto_textblock #28
IV Praze, 14. června.
#29 alto_textblock #29
6 — (Kronika.) Protivy se dotýkaji Do nedávna jediný plamen obdivu dmul nám prsa pro věci balkánských hrdin. A dnes? jak docela jiného druhu pocity v nás vy- volávají zprávy z Balkánu — Jakže? Srbové s Bulhary že se te pustí do sebe? Nesmysll — Proč ne? Nebude poprvé ani napo- sled, že by se rodní bratři mezi sebou se- — Ale jaký přechod! Po velikém slav- ném vítězství ve službách veliké idey, ta- ková nesmyslná, bezmezně hloupá rvačka — Co chcete! Právo národa je tak jdea. A obě balkánské strany stojí teď proti sobě pro svá národní práva. — Právní spor? Tedy otázka odborná takřka vědecká. Třeba ji rozumně řešit nezi inteligentními strana mi. — Jakpak řešit, stojí-li každá strana na svém a nechce, či vlastně nemůže a ne- smi ustoupit? — Třeba nastoupit rozumnou cestu. — Jaký pak rozum, kde vzplanuly — Rozum káže nastoupit takové řešení. sby vyšší společné zájmy nebyly poško- peny. Chytnou-li se strany spolu do křížku, jedna sice porazí druhou, ale oslabí i sam lebe. A vyšší zájem? Bude docela pošlapán. — Jakáž pomoc, není-li zbytí! — Vždycky je zbytí. Vyšší zájem vždy je tároveň šírší. I třetí strany jsou ho účastny Třeba zavolat třetí stranu. — A rozhodne-li někdo třetí v můj— peprospěch? — Třeba se podrobit výroku — Podrobit se na můj neprospéch Paději vojnul
#30 alto_textblock #30
prali!
#31 alto_textblock #31
vášně!
#32 alto_textblock #32
— Také vojna může dopadnout v ne- prospěch. Pak je tím hůře. Na mravním úspěchu sejde, abys jej měl na své straně A mravní úspěch je vždy tam, kde vyšši hledisko káže — Kdo ručí, že třetí strana rozhodne opravdu s vyššího hlediska? — Soud je veřejný. Všechen spřáte- lený svět bude svědkem výkonu. A všechen spřátelený svět v něčem je za jedno. Výko rozhodčího soudu bude stokrát spravedli- vější, než nesmyslná válka Nejtrapněji napiati, čekáme teď ode dne ke dni, jak věci dopadnou. . .
#33 alto_textblock #33
Jsme trapně dojati, ale sami s sebou jaksi tuze spokojeni. Jak čisté, křišťálově jasné, opravdu vyšší hledisko jsme zaujali. Jsme tak nestranní pozorovatelé! A rozezná- váme ze své dálky tak spolehlivě, v čema jak chybují naši znesnadnění bratři! Citím se tak povoláni, pronášet svoje rady, dávat své varovné pokyny stranám tak zřejmě za- slepeným okamžitou horlivostí a vášníl Ku podivu! A kterak náš smysl pro vyšší zřetele a zájmy ihned se stlumí, jak- mile se vrátíme ke svým — vlastním, nej- bližším záležitostem!. Řízně nám to zde onehdy připomněl mluvčí stranník balkánský, dobrý znatel našich českých poměrů. — Vy Češi sami máte ve Slezsku svuj mezislovanský spor. Dáte-liž si tam někým do své kaše foukat? Stojíte pevně na svém, odmitáte všecky dobré rady a pokyny vzdálených pozorovatelů! A máte pravdu Také my si chceme sami své věci vyřídi Ať nám nikdo druhý do sporu nemluvi Nikdo není zasvěcen , Případně podotknuto. Náš česko-polský spor ve Slezsku nebo ten na Balkáně! Tu i tam si nepřejeme, aby nějaká třetí in- stance se nám do toho pletla. Stal se o to pokus, A jaký byl výsledek
#34 alto_textblock #34
Velký rozdíl! U nás se vede boi jaksi kulturně, pouhými praktikami běžného života. Tam dole na Balkáně má téci bratrská krev! — Pravda, nebudeme zde do sebe pro slezské věci střílet. Je-li však naší zásluhou. že nemáme po ruce děla a flinty? U nás snad nepoteče krev, ale neústupnost, váše je stejná.. A tak má naše píseň svůj stálý refrén. Opakujeme si ho věčně: Jsme anarchický, svárlivý živel. Ne- schopný mocného postupu. Sami navzájem se oslabujeme. Proto jsme v celku tak málo- mocni a takými zůstaneme. Nemožno přec opustit vlastního
#35 alto_textblock #35
zájmu!
#36 alto_textblock #36
— Proč by nebylo možno, opustit malou část, kde o celek běží? — Byla by zrada na věci národníl Není zradou oběť vynaložená v zájmu vyšší m. Získá-li idea vyšší, bude malá oběť stonásob nahražena. Kdo a jak má ustanoviti míru obětí? — Věc povolané instance! Je nestranná povznešená nade spor drobných zájmů .. Ale zlý duch anarchismu se kroutí svíjí a vymejšlí vytáčky. Té chvile sami nejlépe jsme přesvědčeni. jak je správné hledisko vzdáleného, nestran- ného pozorovatele, který za celek myslí cítí. Jsme sami na jeho místě. Přejeme velké a spravedlivé věci Balkánců. Roze- znáváme jasně kterak pro dobro obou stran je docela lhostejno, bude-li ta která drobná část území tam dole bulharská či srbskál Jen když vůbec bude slovanská. Jsme té chvile vůbec skuteční mudrci a jasno- vidci! Leč, jak jsme ihned sami zaslepeni. jakmile o naši vlastní věc běži! Vzdálení pozorovatelé našich nesnází stejně uvažují, kterak je docela Ihostejno pro slovanskou věc, jestli ta která obe
#37 alto_textblock #37
nebo škola ve Slezsku připadne straně české nebo polské, jen když se dostane do rukou dobře slovanských! A zatím žádná z rozvaděných stran ne- chce o tom vyšším hledisku slyšet. V čechách jako na Balkáně! Tu a tam vyšší nestranná instance se hledá, aby roz- umnou cestou odklidila spor! Taková in- stance, aby obě strany chtěj nechtěj byly dovedeny se podrobitl Najde-li se ten vzácný instrument?
#38 alto_textblock #38
Ku podivu, jaké moudrosti a rozvahy schopen je člověk, jde-li o to, vyřizovat zmatky a záležitosti cizí. A jak jej snadno opouští všecka moudrost a rozvaha, jakmile má urovnati sama sebel Jsme nadšení kulfurníci! Co chvíli jsm hotovi jménem pokroku a vzdělanosti dávat do pořádku věci všeho vzdělaného světa- Navrhujeme rozhodčí instance, které by Evropě a velmocem všeho světa ukazovaly, kterak cestou kultury odstraňovat hádky spory. Při tom arci docela jsme opomenuli dříve sami doma také nějak kulturně se opatřit! Nějakým ústrojem rozumným, který by klidně odstraňoval zlé následky nesmysl- ných třenic a nedorozumů. Žalujeme stále na svou »příslovečnou« rozháranost a ne- schopnost jednotného postupu, víme dobře jako jiní, že nižádné těleso hromadné a nej- méně národ milionový může vhodně postu- povat bez vhodného zřízení sil, ale po do- týčném zřízení marně se ohližíme. Druhým je radit a doporučovat? Ah, to je arci snadné! — Volat po »svornosti«? Překonané heslo! Právě sporem, zápasem idejným vy- světlují se hlediska, tříbí se názory, prohlu- buje se poznání — Zajisté! Spor však není účelem, nýbrž toliko cestou k cíli. Třeba vzniklý spor na konec rozřešit, třeba vytříbeného názoru nějak užit a získaného p oz nání
#39 alto_textblock #39
Odpověďbulharského krále na carův telegram. Ze Sofije, 14. června. (Ag. tel. bulg.) Te- legrafická odpověď bulharského krále na te- legram ruského cara, datovaná 11. t. m., znii „Obdržel jsem telegram, ve kterém Vaše Veličenstvo ve své péči o mír a slova n- skou věc bezprostředně na mne apeluje v záležitosti těžké krise, kterou prodělává náš poměr k našim spojencům a která, bohužel, byla vyvolána jimi samotnými. Jsem povinen pravdě připomenouti V. V., že moje vláda, jsouc hluboce prodehnuta vědomím zodpověd- nosti, kterou byla by na sebe vzala, kdyby byla nastoupila jinou cestu, předem vyhověla citům Vašeho Veličenstva. Už 13. dubna t. r. obrá- tila se na p. Sazonova, aby ho poprosila uklid- niti vzrůšení na obou stranách státních hranic vyzváním obou stran, aby se podrobily roz- hodčímu soudu, stanovenému ve své smlouvě. Tato výzva byla učiněna. Moje vláda se ji ihned podrobila. Co se týče srbské vlády, pro- vozovala stále politiku, jejíž poslední projev, prohlášení min. předsedy Pašiče ve skupštině, vyvolal v mé zemi tím větší vzrušení, poně- vadž stal se v okamžiku, kdy připravovala se na prospěch celku o b rá t it. A k tomu bylo by třeba někoho povolaného, něčí ruky silné, něčí inteligence, aby v zájmu celku rozhodovala.. Třeba takovou instans zřídi tl — A kde vezme instance svoji moc, aby svému rozhodnutí dodala váhy? . .. Ejhle, naše kulturnictví! Takové je. Nechce a nedovede si představit pravý kul- turný postup — bez karabáče. A přece, na štěstí, jsou otázky a zále- žitosti veřejného života, kde úplně dostačí, má-li jen pronešené slovo svou mravní váhu. Tu je tíha úkolu! Pronášet rozhodná slova, není konečně těžko. Zpravidla věc prostého, zdravého rozumu. Ale docílit, aby slovo bylo slyšeno a uzná no! Zde je obtíž. My všichni dobře bychom věděli, jak by teď se měly zachovat, obě sporné strany balkánské, aby velký zájem neutrpěl. C však jsou platna naše dobře míněná slovaí Slyšána nejsou, nemají potřebné váhy. Opa- třít včas potřebný základ, zabezpečit místu obecnou úctu, vztýčit náležitý p o d- stavec, aby ve chvíli potřeby všecky zraky s důvěrou byly obráceny jeho směrem a slovo nezávislé na drobných zájmech v levo v pravo, aby vyznělo plnou silou své prosté přesvědčivosti: na tom by sešlo! Je naděje, znesnadněncí balkánští na- konec dohodnou se o své vyšší instanci, zvitězí mravně nad sebou samými a po- drobí se dožádanému výroku. Bude to velký triumf idey. A kdyby teď se stalo, že bychom také my u nás dospěli vybudovat sobě jakési vrchní patro svého mravního ústrojí a příště naše zmatky a nesnáze aby už byly klidně vyřizovány jeho nestranným rozhodnutím: Zdaž by to nebyla skutečná koruna do- bytých na Balkáně — slovanských vítězství?