#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v neděli 15. června 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 162.
#4
alto_textblock
#4
laranni a večerni llaty
předpláci
v Prase v admainis
a měsle.
na čtvrt leta
» dvojí donáško
pa krljeta
na měsjo ve sMlalkách
Poštou.
n rrt ieta
msdrojt ztsmna
#9
alto_textblock
#9
NARO
#10
alto_textblock
#10
NÍ
#11
alto_textblock
#11
Y.
#12
alto_textblock
#12
v drobném prodeji
ranmí čislo, o soba
za e
za
Va sliálkách na venkova
remni, sislo-
.
Inseráty
pla
se hatově napře
Předplaceni a inserty přijím
sdministrace v Marinnské nl. e.
#13
alto_textblock
#13
Tam naoházojí ne tee
rodakce., tlskárnn , n zpodlee
Rukoplay so novraceii
#14
alto_textblock
#14
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16
s přílohou pro venkov o 20 stranách.
#15
alto_textblock
#15
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 16. června v ob-
vyklou hodinu polední.
#16
alto_textblock
#16
Pětadvacítiletí vlády Viléma II.
#17
alto_textblock
#17
Dnes bude v Německu i v cizině hojně
vzpomínáno pětadvacíti let, po která už
vládne Vilém II. Mohutný rozmach říše, který
spadá do této doby, bude uváděn v souvislost
spůsobením temperamentního a zajímavého
muže, který jí stojí v čele, a naděje i obavy,
které byly chovány v prvních letech po jeho
nastoupení, budou srovnávány s příznivou sku-
tečností, ke které jeho vláda vedla, stejně jako
se stav říše v roce 1888 bude klásti vedle po-
pěrů a číslic, které ho charakterisují dnes. P
této stránce není pochyby, že Německo má
velké vnitřní úspěchy. Nicméně je v naší době
vie a víc otázkou, pokud jsou tyto věci oprav-
du zásluhou panovníka, pokud nespadají spíše
na vrub životní síly a píle jeho národa, poku
zejsou dílem jeho spolupracovníků ve vládě,
znebo vůbec jen soukromé podnikavosti, my-
šlenky a energie a nevznikly bez součinnosti
slátní moci, ba dokonce i proti ní. Takové
otázky naskytají se dnes přirozeně všude.
jestliže v Německu veřejnost opravdu přičitá
cisaři větší podíl na úspěchu národa nežli
jinde, je to jednak následek opravdové národ-
nosti hohenzollerské dynastie a velké vážno-
sti, se kterou její členové pojímají svůj panov-
nický úkol, jednak ale také vpravdě neobyčej-
zého zájmu, který Vilém II. věnuje záležito-
stem své země, a potom pohyblivosti jeho du-
cha a temperamentu jeho povahy.
Když císař nastupoval, bylo doma iv
Evropě dosti obav před jeho bojechtivostí, ale
zistaly dosud nesplněny. Za to je Vilém II. bez
odporu jeden z hlavních činitelů světové mili-
faristické horečky, neboť jeho záliba v silné.
dobře ozbrojené a při tom také co možná
dvělé armádě nezná mezí. V dějinách bude
však žíti především svým výrokem o budou-
cnosti Německa, která leží na moři, slovy.
kierá jsou provázena nepřetržitými skutky.
takže Německo je dnes druhou námořní vel-
mocí světa a dosud odmítá všecky návrhy
Anglie, aby zmírnilo tempo svých lodních sta-
veb. Německý císař může se pochlubiti, že po-
nápem času získal k součinnosti na obraně
země mimo sociální demokraty všecky strany
říšského sněmu. Přiznati sluší, že hospodářské
poměry Německa mu tyto náklady dovolují.
Obyvatelstvo vzrostlo z 42 na 66 milionů
roste nejsilněji ze všech velmocí. Průmysl
zemědělství kvetou, dráhy měří už 60.000 km.
v přístavech kotví do roka 230.000 lodí a ham-
burský je po londýnském nejfrekventozaněj-
ším přístavem světa. Loni padla ve sněmu
vzhledem k tomuto rozmachu slova, že číslice
německého obchodu, porostou-li takto dále.
předhoní v desíti letech Anglii.
V tom ovšem také celé Německo i s císa-
řem vidí nebezpečí těžkých budoucích kon-
lliktů. Taktika Anglie je vůči Evropě vždy
slejná: spojovati se s jinými proti tomu, kdo je
tam nejsilnější. Tím je svým průmyslem, svým
obchodem, svými koloniálními aspiracemi,
svým hrozivým loďstvem i armádou, připra-
venou k invasi, Německo, a proto také cítí
už řadu let, od smrti královny Viktorie, všude
kde jde o zájmy jeho světové expanse, tuhý
odpor Anglie. Když Bismark odcházel, měl
Německo zajištěnu neutralitu Ruska pro pří-
pad francouzského útoku, zajistilo si, že ne-
#18
alto_textblock
#18
bude samo strženo Rakouskem k útoku proti
Rusku, mělo na své straně Italii, znepřátele-
nou s Francií, a bylo v nejlepším poměru
s Anglií, která se ještě tehdy rušila navzájem
s Francií a Ruskem. Teď je Německo obklo-
peno ententami zvěčnělého Eduarda VII.,
také nová úprava věcí na balkánském polo-
ostrově je pro ně hotovou katastrofou, Válka
na dvě nebo dokonce na tři fronty, jež byla
roku 1890 nemožna, hrozí teď Německu téměh
při každém násilném řešení politických otázek
Bismark mohl na odpočinku s tichým zadost-
učiněním sledovati tyto věci
Že ho tak bruskně propustil, bylo největší
improvisací Viléma II., vedle toho improviso-
val však ještě mnoho a často. Roku 1890 svým
návrhem na mezinárodní konferenci o úpravě
dělnických poměrů a r. 1896 pověstným bla-
hopřejným telegramem presidentu Krügerovi
po němž následovalo zase odmitnuti, když
president hledal po Evropě pro souvislost po-
moc. A vedle toho improvisoval císař v theo-
logii, v budbě, v maliřství, v činohře, ve vzdu-
choplavbě, v zemědělství i v průmyslu. Jeho
přízeň náleží řečnictví, kde ho svedla k po-
věstnému výpadu proti sociálním demokratům,
k theorii o vládě z milosti boží, k úvahám
poslání Germánství ve světě a k občasnému
řinčení šavli. Od nastoupení do r. 1900 napo-
čítali mu už 916 řečí. Improvisoval však také
rozhodnutí o různých pomnících, o degradaci
důstojníka, který ho při regatě předhonil,
improvisoval asijskou ceremonii odprošení
čínských poslů, kteří přišli ho usmířit za za-
vraždění vyslance. A konečně improvisoval
také pověstný interview v „Daily Telegraph
v říjnu 1908. Tehdy však překypěla trpělivost
i tak věrného, dynastického Německa. Ukázalo
se, že císař svolil, aby anglický list rozšířil jeho
slova, že většina německého národa je nepřá-
telská Anglii, že císař klidně prozrazuje di-
plomatická tajemství o nabídkách, které mu
za války s Bury učinilo Rusko a Francie ke
společnému postupu proti Anglii, že způsobem
velkého státu sotva důstojným uchází seo
její přízeň, že jí připominá, kterak jejím gene-
rálům vypracoval proti Burům válečný plán.
V bouři nevole, která na to po Německu vy-
pukla, císař nenašel zastance, a kancléř Bülou-
vymohl na něm pověstné prohlášení, že spa-
třuje svou přední císařskou povinnost v tom.
aby zachovávaje ústavní zodpovědnost, zaji-
šťoval stálost politiky říše. Od té doby ukládá
si císař zřejmou reservu a veřejnosti nedostává
se už odněho takových překvapení jako byl
pověstná řeč proti Bismarkovi: „kdo se proti
mně postaví, toho rozdrtím“, ani vystoupení
pro Islam v Palestině a řeč na lodním můstku
Tangeru pro Marokko, jež oba císař ponechal
osudu. Tři velké krise poslední doby, bosen-
ská, marocká a balkánská, minuly, aniž by
císař byl porušil, co kancléři r. 1908 slíbil,
veřejnost, od balkánské krise i rakouská, na-
vykla si spatřovati v císaři Vilémovi II. spíše
stoupence míru než stálou hrozbu války.V
marocké krisi roku 1911 byla aspoň většina
německého národa mnohem radikálnější než
on, a za balkánské krise připadla mu zase
úloha mírniti některé kruhy videňské.
Živost císařovy povahy a mnohostrannost
jeho zájmů, které potom ovšem nemohou byt
ani trvalé ani hluboké, ustálily o něm mínění.
že musí krátce být při všem. Nicméně, je v
Německu, jak se tom každý cizinec přesvědčí,
neobyčejně populárním. Na evropských trů-
nech je jistě zcela ojedinělým zjevem, k němuž
každý, jmenovitě ovšem karrikaturisté a sati-
rikové, musí nějak zaujmouti stanovisko. Na-
psal druhdy do pamětní knihy města Mini-
chova: nejvyšším zákonem je vůle králova, ale
#19
alto_textblock
#19
léta a zkušenosti, nejvic ona se zmíněným in-
terviewem, to změnily, a vedle všech feudál-
ních názorů o panování z milosti boží je Vilém
II. na druhé straně velmi horlivým vykonava-
telem svého úřadu a nelze mu upříti živé po-
rozumnění pro hospodářské zájmy moderního
státu. že není velkým přítelem parlamenta-
rismu, v tom shoduje se asi se svými ostatními
kolegy v povolání, nevyjímaje francouzského
presidenta. Německá veřejnost je přzti němu
stále na stráži, nedůvěřuje jeho ústavnosti
boji se jeho řečí a samovolného zasahování do
politiky, ale při tom ho miluje a pro některé
stránky jeho povahy, jmenovitě jeho otce, i ct.
#20
alto_textblock
#20
Hlasy listů o hlasování o ma-
lém finančním plánu.
#21
alto_textblock
#21
Hlasování o konání debaty speciální
malém finančním plánu jest předmětem úvah
listů. Orgán realistický tvrdí, že neodvislý
klub hlasoval pro malý finanční plán, orgán
státoprávně-pokrokový tvrdí, že neodvislý
klub hlasoval proti podrobné debatě. Poně-
vadž v neodvislém klubu jsou poslanci o bou
těchto orgánů, jest zřejmo, že realistický or-
gán hledí zatušovat hlasování neodvislého
kiubu, neboť vskutku má pravdu orgán státo
právně-pokrokový. Neodvislý, na výsost opo-
siční klub hlasoval prý jen pro daň automo-
bilovou, daň ze šumivých vín a poplatky to-
talisatérů, poněvadž — jsou sociálně odůvod-
něné. Ten náhlý obrat. Daně ty jsou přece —
vyjma automobilovou — výhradně pro
státní pokladnu. Proč náhle p. t. státo-
právníci se starají o to, aby stát dostal pří-
jmy. Země nemají dostati celou přirážku
z daně lihové, ačkoli tato daň jest v Rakou-
sku nejnižší, lih a kořalka nejlacinější
tím těžké sociální zlo kořalečního moru má
nepříznivější půdu k rozšíření. Daň z kořalky,
kterou se mají zdražiti nápoje lihové a má
se čeliti těžkému zlu sociálnímu aspoň touto
cestou, není dle toho sociálně odůvodněna a
proto pro ni neodvislý klub nehlasoval. Také
reforma osobní daně z příjmů není dle sociál-
ních politiků z neodvislého klubu odůvod-
něna! Zvyšuje sice sazby při příjmech na
10.000 K, zavádí 10% dávku z tantiém, pro-
vádí řadu úlev při domácnostech s více dětni
a přirážky při osobách bezdětných. A to vše-
cko není sociálně tak důležito, aby se o tom
smělo jednati v parlamentě podrobně! Hla o-
val-li klub neodvislý pro některé předlohy.
posuzuje je věcně, proč namlouvá veřejnosti,
že je z politických dávodů proti finančni
předlohám.
#22
alto_textblock
#22
„Venkov“ tvrdí, že agrární poslanci hla-
sovali pro podrobnou debatu o předloze
údělech, ale proti ostatním. To by bylo vskut-
ku duchaplné hlasování. Připusťme, že by to
vyhráli. Dle toho by se nejednalo vůbeco
osobní dani z příjmů ani o dani ko-
řaleční, čili neusneslo by se zvýšení daně
příjmové, ani zvýšení daně kořaleční. S dovo-
lením, co se má rozdělovat v zákoně o údě-
lech, v němž přece nový výnos příjmové daně
a nový výnos daně kořaleční má býti rozdě-
lován mezi stát a země! Musíme vzít agrární
klub v ochranu proti jeho orgánu. Tak ne-
logičtí poslanci agrární nebyli. Oni hlasovali
proti všemu i proti tomu, aby země se státem
se dělily o výnos daně lihové rovným dílem.
Jen pro automobilovou daň jsou vzhledem na
subvence pro stavbu silnic, jen tuto daň vy-
loučily z oposice.
*
#23
alto_textblock
#23
Orgán sociálně-demokratický má zcela
jiný názor o sociální oprávněnosti jednotli-
vých předloh, než klub profesora Masaryka
#24
alto_textblock
#24
Při hlasování o malém finančním plánu
dostalo se plné satisfakce stanovisku naší
strany. Národní sociálové usnesli se hlasovati
proti malému finančnímu plánu z důvodů
politických. Musíli uznati, že těchto důvodů
politických zde není, když nyní hlasovali pro
podrobnou deba tu.
Agrárníci celý malý finanční plán dělalí
společně s námi, účastnili se porad pracovní
většiny výboru a nyní hlasovali proti po-
drobné debatě prý z důvodů politických. Ne-
odvislí mluvili mnoho o politických důvodec
svého odporu a nyní hlasovali prý dle soci-
ální spravedlnosti daní, ne dle politického
svého poměru ke vládě. Naše strana od po-
čátku přesně a jasně vytkla svoje stanovisko
a ohromná většina sněmovny, úplné osamo-
cení Rusínů a českých agrárníků ukazuje, že
náš postup byl správný a našel mnoho nových
stoupenců v českých i mimočeských stranách
#25
alto_textblock
#25
Spor srbsko-bulharský.
(Uklidňující účinek carova posel-
ství. — Odpověď krále bulharskéh
srbského)
„Každý z nás více získá smír em, nežli
by mohl docíliti válkou sebe vítěznější.“ Tak
prý se pronesl věhlasný státník řecký Veni-
zelos minulého pátku a dodal: „Zastával
jsem vždy stanovisko, aby spojenci balkánští.
nedovedou-li se dohodnouti sami, vznesli roz-
hodnutí na některou s přízněnou velmoc.“
—Tou velmocí jest pro pravoslavné Řeky
Bulhary a Srby přirozeně pravoslavná Rus
nechť to již vídeňským rusofobům chutná či
nechutná. „Rakousko-Uhersko by nemohle
strpět obnovení spolku balkánské-
ho“ — soptí „Neue Freie Presse“ — „jehož
600.000 bodáků by bylo ve službách ruské po-
litiky, která se tváří, jako by Rusko mělo nad
Balkánem protektorát. Co platno, již se bude
musit strpět: Rakousko dbalo o protektorát
nad Albanií, Rusko na Balkánem, „každému
jeho Poděbrady...“ říkávali staří Čechové.
K obnovení balkánského spolku, jenž po-
hříchu již dostával silné trhliny, takže nepřá-
telé Slovanstva vydávali jej plesně již za roz-
padávající se zřícenínu, bohudík šťastně
dojde a to vděk důraznému, slovansky
upříměmu poselství cara ruského, které ne-
minulo se s účinkem žádoucím na rozvaděné
bratry balkánské tak, že oba již, Srbové jako
Bulhaři, osvědčují svou ochotu podro-
biti se rozhodčímu soudu moudrého a spra-
vedlivého hosudars
Ovšem že, jak pochopitelno, dnes jedna
jako druhá ze soupeřných stran touží a doufá
aby spravedlivý rozsudí dal jí za pravdua
právo.
A proto vynasnaží se, aby na soudě ca-
rově obhájila plnou oprávněnost svých nárokův
a naproti tomu o straně druhé dokazovala, že
jest v neprávu a křivdě.
Tím tónem vyznivá hned první odpověd
krále Ferdinanda bulharského, datovaná ze
dne 11. t. m. na moskevský památný telegram
carův.
Král bulharský připomíná, kterak vláda
jeho již předem vyhověla citům carovým,
tak pečlivým o mír a slovanskou věc.
kterak již 13. dubna t. r. prosila řídícího mi-
nistra Ruska p. Sazonova, by pro uklidnění
obapol vzrušených myslí vyzval obě strany.
by se podrobily rozhodčímu soudu Ruska. Ale
za to prý srbská vláda zdráhala se tak učini.
#26
alto_textblock
#26
Sociální demokraté hlasovali pro přechod dola podnes prý se vymyká tomuto rozhodčímu
podrobné debaty o všech předlohách, vyjma
soudu, jakože Pašič svou řečí ve skupštině
daň kořaleční. Jejich orgán odůvodňuje hlaso-
srbské neblaze praeludoval připraveně schůzi
vání tím, že se těmito návrhy „spravedli
ministerských předsedů svazu balkánského
věji zatěžují bohaté vrstvy“.
Tímto žalujícím, zatrpklým tónem proti Srb-
sku dává se unášeti král Ferdinand pohřichu
ve spádu své odpovědí čím dál tím hůře. Srb-
ská vláda že prý hromadí nepřátelské projevy
proti Bulharsku a vyvolává tak nebezpečí
bratrovražedné války, které prý se vláda bul-
harská upřímně vyhnouti hledí, ale nelze prý
jí vystoupiti proti jednomyslné roztrpčenosti
v celém národě bulharském způsobené „po-
kusy našich spojenců (Srbska a Řecka), kteří
na posměch právu a přísahou stvrzené víře
chtěli nám vyrvati plody naších námah, na-
šeho vítězství.“ — To jsou tvrdá slova, která
líbiti se budou ovšem číhajícím nepřátelům
jižního Slovanstva, a proto, tušíme neměla
býti pronášena vládcem slovanského národa.
touží-li vyvarovati děsu bratrovražedných
bojův a nejméně ve chvíli, kdy jde o uklizení
krise smírnou cestou, a kdy také včerejší spo-
jenci a dnešní soupeři podrobují se výroku
smírčího soudu carova, čímž rovněž osvědčují
svoji dobrou vůli k smíru a k obnově bývalé
pospolitosti, tak požehnané úspěchy, nad ni-
míž užásal všechen soudobý svět a blahem
se chvěly miliony srdcí slovanských. Bylo by
úplně stačilo, kdyby král bulharský byl pře-
stal na závěru své žalobné odpovědí, kde
prokazuje právo Bulharska na Makedonii
tvrzením, že tamější obyvatelstvo jest národ-
nosti bulharské a chce příslušeti ke králov-
ství bulharskému.
Současně odpověděltéž král srb-
ský na telegram carův. Úplné znění jeho od-
povědi do pozdních hodin večerních nás ne-
došlo: toliko stručný, však podstatný prý ob-
sah její. Dle toho král Petr děkuje carovi za
otcovskou jeho péči o balkánské Slovanstvo,
ale prohlašuje, kterak prý jest životním zá-
jmem Srbska, aby území dobytá voj-
sky srbskými, případla království
srbskému, a kterak by postavení Srbska
bylo ohroženo, kdyby jižní cíp Makedo-
nie neměl mu připadnouti. Tím prý by vnitř-
ní situace zeně i dynastie srbské byla ohro-
žena.
S odpovědí Řecka jede bratr krále
řeckého Konstantina prine Mikuláš do Petro-
hradu. Řecko požaduje pro sebe rovněž území,
zbraněmi řeckými dobytá.
#27
alto_textblock
#27
FEUILLETON.
#28
alto_textblock
#28
IV Praze, 14. června.
#29
alto_textblock
#29
6 — (Kronika.) Protivy se dotýkaji
Do nedávna jediný plamen obdivu dmul nám
prsa pro věci balkánských hrdin. A dnes?
jak docela jiného druhu pocity v nás vy-
volávají zprávy z Balkánu
— Jakže? Srbové s Bulhary že se te
pustí do sebe? Nesmysll
— Proč ne? Nebude poprvé ani napo-
sled, že by se rodní bratři mezi sebou se-
— Ale jaký přechod! Po velikém slav-
ném vítězství ve službách veliké idey, ta-
ková nesmyslná, bezmezně hloupá rvačka
— Co chcete! Právo národa je tak
jdea. A obě balkánské strany stojí teď proti
sobě pro svá národní práva.
— Právní spor? Tedy otázka odborná
takřka vědecká. Třeba ji rozumně řešit
nezi inteligentními strana mi.
— Jakpak řešit, stojí-li každá strana
na svém a nechce, či vlastně nemůže a ne-
smi ustoupit?
— Třeba nastoupit rozumnou cestu.
— Jaký pak rozum, kde vzplanuly
— Rozum káže nastoupit takové řešení.
sby vyšší společné zájmy nebyly poško-
peny. Chytnou-li se strany spolu do křížku,
jedna sice porazí druhou, ale oslabí i sam
lebe. A vyšší zájem? Bude docela pošlapán.
— Jakáž pomoc, není-li zbytí!
— Vždycky je zbytí. Vyšší zájem vždy je
tároveň šírší. I třetí strany jsou ho účastny
Třeba zavolat třetí stranu.
— A rozhodne-li někdo třetí v můj—
peprospěch?
— Třeba se podrobit výroku
— Podrobit se na můj neprospéch
Paději vojnul
#30
alto_textblock
#30
prali!
#31
alto_textblock
#31
vášně!
#32
alto_textblock
#32
— Také vojna může dopadnout v ne-
prospěch. Pak je tím hůře. Na mravním
úspěchu sejde, abys jej měl na své straně
A mravní úspěch je vždy tam, kde vyšši
hledisko káže
— Kdo ručí, že třetí strana rozhodne
opravdu s vyššího hlediska?
— Soud je veřejný. Všechen spřáte-
lený svět bude svědkem výkonu. A všechen
spřátelený svět v něčem je za jedno. Výko
rozhodčího soudu bude stokrát spravedli-
vější, než nesmyslná válka
Nejtrapněji napiati, čekáme teď ode dne
ke dni, jak věci dopadnou.
.
.
#33
alto_textblock
#33
Jsme trapně dojati, ale sami s sebou
jaksi tuze spokojeni. Jak čisté, křišťálově
jasné, opravdu vyšší hledisko jsme zaujali.
Jsme tak nestranní pozorovatelé! A rozezná-
váme ze své dálky tak spolehlivě, v čema
jak chybují naši znesnadnění bratři! Citím
se tak povoláni, pronášet svoje rady, dávat
své varovné pokyny stranám tak zřejmě za-
slepeným okamžitou horlivostí a vášníl
Ku podivu! A kterak náš smysl pro
vyšší zřetele a zájmy ihned se stlumí, jak-
mile se vrátíme ke svým — vlastním, nej-
bližším záležitostem!.
Řízně nám to zde onehdy připomněl
mluvčí stranník balkánský, dobrý znatel
našich českých poměrů.
— Vy Češi sami máte ve Slezsku svuj
mezislovanský spor. Dáte-liž si tam někým
do své kaše foukat? Stojíte pevně na svém,
odmitáte všecky dobré rady a pokyny
vzdálených pozorovatelů! A máte pravdu
Také my si chceme sami své věci vyřídi
Ať nám nikdo druhý do sporu nemluvi
Nikdo není zasvěcen ,
Případně podotknuto. Náš česko-polský
spor ve Slezsku nebo ten na Balkáně! Tu
i tam si nepřejeme, aby nějaká třetí in-
stance se nám do toho pletla. Stal se o to
pokus, A jaký byl výsledek
#34
alto_textblock
#34
Velký rozdíl! U nás se vede boi
jaksi kulturně, pouhými praktikami běžného
života. Tam dole na Balkáně má téci
bratrská krev!
— Pravda, nebudeme zde do sebe pro
slezské věci střílet. Je-li však naší zásluhou.
že nemáme po ruce děla a flinty? U nás
snad nepoteče krev, ale neústupnost, váše
je stejná..
A tak má naše píseň svůj stálý refrén.
Opakujeme si ho věčně:
Jsme anarchický, svárlivý živel. Ne-
schopný mocného postupu. Sami navzájem
se oslabujeme. Proto jsme v celku tak málo-
mocni a takými zůstaneme.
Nemožno přec opustit vlastního
#35
alto_textblock
#35
zájmu!
#36
alto_textblock
#36
— Proč by nebylo možno, opustit malou
část, kde o celek běží?
— Byla by zrada na věci národníl
Není zradou oběť vynaložená
v zájmu vyšší m. Získá-li idea vyšší, bude
malá oběť stonásob nahražena.
Kdo a jak má ustanoviti míru obětí?
— Věc povolané instance! Je nestranná
povznešená nade spor drobných zájmů ..
Ale zlý duch anarchismu se kroutí
svíjí a vymejšlí vytáčky.
Té chvile sami nejlépe jsme přesvědčeni.
jak je správné hledisko vzdáleného, nestran-
ného pozorovatele, který za celek myslí
cítí. Jsme sami na jeho místě. Přejeme
velké a spravedlivé věci Balkánců. Roze-
znáváme jasně kterak pro dobro obou stran
je docela lhostejno, bude-li ta která drobná
část území tam dole bulharská či srbskál
Jen když vůbec bude slovanská. Jsme
té chvile vůbec skuteční mudrci a jasno-
vidci!
Leč, jak jsme ihned sami zaslepeni.
jakmile o naši vlastní věc běži!
Vzdálení pozorovatelé našich nesnází
stejně uvažují, kterak je docela Ihostejno
pro slovanskou věc, jestli ta která obe
#37
alto_textblock
#37
nebo škola ve Slezsku připadne straně české
nebo polské, jen když se dostane do rukou
dobře slovanských!
A zatím žádná z rozvaděných stran ne-
chce o tom vyšším hledisku slyšet.
V čechách jako na Balkáně! Tu a tam
vyšší nestranná instance se hledá, aby roz-
umnou cestou odklidila spor! Taková in-
stance, aby obě strany chtěj nechtěj byly
dovedeny se podrobitl
Najde-li se ten vzácný instrument?
#38
alto_textblock
#38
Ku podivu, jaké moudrosti a rozvahy
schopen je člověk, jde-li o to, vyřizovat
zmatky a záležitosti cizí. A jak jej snadno
opouští všecka moudrost a rozvaha, jakmile
má urovnati sama sebel
Jsme nadšení kulfurníci! Co chvíli jsm
hotovi jménem pokroku a vzdělanosti dávat
do pořádku věci všeho vzdělaného světa-
Navrhujeme rozhodčí instance, které by
Evropě a velmocem všeho světa ukazovaly,
kterak cestou kultury odstraňovat hádky
spory. Při tom arci docela jsme opomenuli
dříve sami doma také nějak kulturně se
opatřit! Nějakým ústrojem rozumným, který
by klidně odstraňoval zlé následky nesmysl-
ných třenic a nedorozumů. Žalujeme stále
na svou »příslovečnou« rozháranost a ne-
schopnost jednotného postupu, víme dobře
jako jiní, že nižádné těleso hromadné a nej-
méně národ milionový může vhodně postu-
povat bez vhodného zřízení sil, ale po do-
týčném zřízení marně se ohližíme. Druhým
je radit a doporučovat? Ah, to je arci
snadné!
— Volat po »svornosti«? Překonané
heslo! Právě sporem, zápasem idejným vy-
světlují se hlediska, tříbí se názory, prohlu-
buje se poznání
— Zajisté! Spor však není účelem,
nýbrž toliko cestou k cíli. Třeba vzniklý
spor na konec rozřešit, třeba vytříbeného
názoru nějak užit a získaného p oz nání
#39
alto_textblock
#39
Odpověďbulharského krále na carův
telegram.
Ze Sofije, 14. června. (Ag. tel. bulg.) Te-
legrafická odpověď bulharského krále na te-
legram ruského cara, datovaná 11. t. m., znii
„Obdržel jsem telegram, ve kterém Vaše
Veličenstvo ve své péči o mír a slova n-
skou věc bezprostředně na mne apeluje v
záležitosti těžké krise, kterou prodělává náš
poměr k našim spojencům a která, bohužel,
byla vyvolána jimi samotnými. Jsem povinen
pravdě připomenouti V. V., že moje vláda,
jsouc hluboce prodehnuta vědomím zodpověd-
nosti, kterou byla by na sebe vzala, kdyby byla
nastoupila jinou cestu, předem vyhověla citům
Vašeho Veličenstva. Už 13. dubna t. r. obrá-
tila se na p. Sazonova, aby ho poprosila uklid-
niti vzrůšení na obou stranách státních hranic
vyzváním obou stran, aby se podrobily roz-
hodčímu soudu, stanovenému ve své smlouvě.
Tato výzva byla učiněna. Moje vláda se ji
ihned podrobila. Co se týče srbské vlády, pro-
vozovala stále politiku, jejíž poslední projev,
prohlášení min. předsedy Pašiče ve skupštině,
vyvolal v mé zemi tím větší vzrušení, poně-
vadž stal se v okamžiku, kdy připravovala se
na prospěch celku o b rá t it.
A k tomu
bylo by třeba někoho povolaného, něčí ruky
silné, něčí inteligence, aby v zájmu celku
rozhodovala.. Třeba takovou instans
zřídi tl
— A kde vezme instance svoji moc,
aby svému rozhodnutí dodala váhy? . ..
Ejhle, naše kulturnictví! Takové je.
Nechce a nedovede si představit pravý kul-
turný postup — bez karabáče.
A přece, na štěstí, jsou otázky a zále-
žitosti veřejného života, kde úplně dostačí,
má-li jen pronešené slovo svou mravní
váhu.
Tu je tíha úkolu! Pronášet rozhodná
slova, není konečně těžko. Zpravidla věc
prostého, zdravého rozumu. Ale docílit, aby
slovo bylo slyšeno a uzná no! Zde je
obtíž. My všichni dobře bychom věděli, jak
by teď se měly zachovat, obě sporné strany
balkánské, aby velký zájem neutrpěl. C
však jsou platna naše dobře míněná slovaí
Slyšána nejsou, nemají potřebné váhy. Opa-
třít včas potřebný základ, zabezpečit
místu obecnou úctu, vztýčit náležitý p o d-
stavec, aby ve chvíli potřeby všecky zraky
s důvěrou byly obráceny jeho směrem a
slovo nezávislé na drobných zájmech v levo
v pravo, aby vyznělo plnou silou své prosté
přesvědčivosti: na tom by sešlo!
Je naděje, znesnadněncí balkánští na-
konec dohodnou se o své vyšší instanci,
zvitězí mravně nad sebou samými a po-
drobí se dožádanému výroku. Bude to
velký triumf idey.
A kdyby teď se stalo, že bychom také
my u nás dospěli vybudovat sobě jakési
vrchní patro svého mravního ústrojí a příště
naše zmatky a nesnáze aby už byly klidně
vyřizovány jeho nestranným rozhodnutím:
Zdaž by to nebyla skutečná koruna do-
bytých na Balkáně — slovanských vítězství?