ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 48b2bbb0-661d-11dc-9d3b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
10 října 1904. Císlo 279
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 3
#4 alto_textblock #4
strany, které nedovedou žádného jiného programu proněsti, nežli: sedláci volte sedláka a dělníci děl níka, neřeknouce ani slova o tom, co ten sedlák nel dělník má hájiti. Hesla taková nutně by vedl k rozbití každé politické organisace u nás a k úpl nému úpadku národního vědomí českého a pak-l strány stavovské si toho nepřejí, pak mají všechnu příčinu, aby hleděly dokázati, že jsou také národním tím, že přístoupí zejmena ve Vídni ke s poj ečn organisaci v jednotném klubu, následujíce v tom vzorného příkladu našeho řemesl- nictva. A zase jsou u nás strany a stránky i ndi vi duslistické, jež prodělávají zajímavou vnitřni melamorfosu. Aby se porozumělo dobře tomu, co vlaslné chtějí přivrženci těchto frakcí, třeba si při- pomenouti dobře provolání, které před léty vydala tak zv. česká moderna. V provolání tom se praví: »Česká moderna hrdě se hlásí k výtkám ne- dostatku běžného společenského taktu, ku skeptickému zneuznávání autorit a ku revolucionářskému svému duchu. Jako v lileratuře i v politice žádá individualismus. Politika budiž prováděna celými vypracovanými je- dinci. V politice i sociální otázce hlásá moderna Chceme býti předuvším lidmi. Tím dán je názor její na otázku národností. Odsuzuje brutálnosti pod he- slem národnostním prováděné, i když s naš strany se provádějí. O náš jazyk se nestrachuje. Žádná moc na světě více nám bo nevyrve. — Proto také chce hledati dorozumění s našimi krajany německými, dorozumění na poli humanity a — žal udku Všude, důsledně i v politice, prohlašujeme se proti stranám, pojímaným po vojensku a církevnicku Strany v tomto starém směru jsou nám právě tak potlačujícím a nivellisujícím prostředkem, jako vlády Ceníme celé jedince výše než abstraktní hro madu.« Původně tito »propracovaní jedinci«, neboli, jak my šosáci říkáme, jednotlivci, tvořili každý pro sebo vlastně stranu a každý z nich na svůj vrub bojova proti autoritám, hromadám atd.; avšak postupen času osvědčila se i na nich známá theorie vývo- jová. I oni přes všechnu nenávist ke stranám začal se slučovati ve hromady — ovšem malé, takořka intimní — v nichž ale vždy nalezali se veleduchové kteří psali jak pro své soudruhy, tak i pro celé lid stvo velmi důkladné programy. Nikdy ještě neprovo zovalo se takové hotové fetišství a sebepře ceňování v našem národě, jako v těchto hroma dách, jichž hlavní jedinci původně horlili proti auto ritám. Ale i theorie selekční neboli výběru se na nich, poněkud změněna, osvědčuje. Majíce v největští nenávisti stranu naši, která vede věci české, usilovali o spojení se všech ostat ních aneb aspoň tak zv. mladých stran při letošních volbách sněmovních, aby se dodělali nějakého man dátu, a když se jim to nezdařilo, nejsou více vybíra- vými ve svém výběru, spojujíce se i se stranam slavovskými, zejmena sociálními demokraty. Vývoj této politické naší secesse ve formě strany realistické, pokrokářské atd. není patrně ještě dokon- čen a ja soudím, že národ náš má a bude míti jiné věci na starosti, nežli aby čekal na konce tohoto vývoje. Nicméně rozmanitá tato secesse přispívá k šíření, nespokojenosti a zmatku v řadách zvláště mladé intelligence naší, podporujíc desorganisaci politickou a skrývá proto nepopíratelně vážné nebezpečí pro náš národ. Vůči tomuto stavu věci, i vůči nebezpečí, jež nám hrozí se strany německé, i vůči těmto rozhára- ným poměrům ve vlastním národě c tila strana naše vla- steneckou povinnost seřaditi pod starým státoprávním a národním praporem strany, které stojí na jednom a tomže národním programu a toliko v prostředcích k dosažení jeho vedoucích se rozcházely neb roz cházejí. Uzavřela proto volební kompromis se stranou národní a státoprávní, čili radikální a to zcela po dobným a proto čestným způsobem, jako se bylo r. 1878 stalo, berouc ohled v první řadě na přán voličstva. Nikdo nenamitá ničeho proti trvání stran politi- ckých u nás. Jest to přirozeno, že máme stranu konservativní, liberální a radikální to jest důkazem zdravoty našeho politického orga- nismu; avšak každý upřímný vlastenec musil by litovati toho, kdyby strany tyto pracovaly ponze proti sobě a nikoli na prospěch celku a kdyby vedle nich tvořilo se nekonečné množství stavovskýcha secessionistických stran, jež by velkou věc našeho národa přivedly v úplnou nevážnost. Proto byl uzavřen kompromiss, jenž bohdá při- spěje k přirozenějšímu vývoji naší organisace poli- tické, neboť i stavovské strany budou musit nahléd- nouti, že jenom pomocí a prostředkem určitých stran politických mouhou cíle své sledovati a dosáhnouti. Na jedné straně je tedy dohoda vlastenecky smý- šlejících stran, které mají věc celého národ na zřeteli, kterou naše vnitřní poměry mohou se zlepšiti a důrazná obrana naší národností provésti na druhé straně je stále větší rozklad našeho ná roda na bezmocné stavovské a secesionistické frakce, jež se budou vzájemně potírati a přivedou kone opravdové národní politiky české — taková je volba, kterou voličové čeští při lelošních volbách maji vykonati a dej bože, aby tat volba dopadla ku prospěchu věc českél
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy domácí.
#6 alto_textblock #6
V Praze, 9. října. (Zkrácené pro- jednání rozpočtů.) Nejprvé v krakov- ském »Czase« a pak i v některých listech vídeňských vyskytl se návrh, učiněný sotva proti vůli dra. Körbra, aby se rozpočty n r. 1901 a 1902 projednaly v říšské radě způ- sobem zkráceným. Vyslovili jsme již v té věci své mínění, že nevidíme nijaké potřeby, aby se říšská rada vzdávala svého nejdůležitějšího práva, práva kontroly státního hospodářství. V témž smyslu vyslovuje se dnes proti návrhu krakov ského »Czasu« orgán místodržitele hr. Pinin ského a východohaličské šlechty, Ivovská »Ga zeta Narod.« Návrh na zkrácené projednání rozpočtu prohlašuje vůbec za nevčasný a roz- hodně se ohražuje proti tomu, aby návrh takový vycházel se strany polské. Snad by takový návrh — píše »G. N.« — byl oprávněným, kdyby opposice se snažila projednání rozpočtu zmařiti; prozatím nic ještě neukazuje, že by opposiční strany chovaly podobný úmysl. Na- opak, mluví se stále o uzdravení parlamentua tu se nesluší zapomínat, že přední známkou zdravého parlamentu jest užití práva, po- volovat vládě rozpočet a posuzovati činnost vlády při rozpočtové debatě. Proto všeliké zkra cování rozpočtové debaty rovná se zkracování nejdůležitějšího práva zástupcův lidu ... Dokud sněmovní jednání jde klidně a debala se ome- zuje tím, že poslanci vyhlašují slušné požadavky a přání, každé zkracování dobaty rozpočtové bylo by netoliko neslušno, nýbrž za našich parlamentních poměrů i velikou chybou poli- tickou. Z Lince, 8. října. (Volební reforma.) V páteční schůzi snému hornorakou- ského podal posl. Beurle návrh na změnu volebního řádu pro zemský sněm. Návrh jeho spočivá na následujících zásadách: Zaveden přímých voleb do zemského sněmu v obeleh venkovských; zřízení nové volební kurie s vše- obecným právem volebním dle návrhu zemského výboru; poskytnutí nového mandátu čtyřem mě- stům hornorakouským, jež mají více než 10. 000 obyvatelů a zřízení nového volebního okresu pro »okoli Lince«. Z Krakova, 8. října. (Ke sporu o »Mořské o ko«.) Alfr. Ščepaňský uveřejňujo
#7 alto_textblock #7
v »Gl. Narodu« podrobnou stať o nekonečném sporu o »Mořské oko« a mimo jiné sděluje, že Kol. Szell zaslal v poslední době dru. Körbrovi následující notu: »Spor o vla stnictví smírčí soud nechť jdou svou cestou; jiná věc jest držba sporného území. Držba ta nenále žela nikdy Polákům, nýbrž vždy jen Uhrům. Proto jsme zaujali sporné území a neustou- píme l« Tato nota jest patrně staršího datum Uherská vláda odvolala před několika dny ve škero své četnictvo ze sporného území a tedy na ten čas fakticky ustoupila Ze Lvova, 7. října. (Spor arcibi skupa hr. Šeptického s vládou.) Hr. Šeptický povolán na křeslo rusko-sjednoce- ného metropolity lvovského ze Stanislavova, kde byl biskupem. Stanislavovským nástupcem jeho jmenován basilián P. Filas; jde však o to, jakých důchodů má nový biskup poživati, ao lo nastal spor mezi vládou a arcib. Šeptickým. Když byl bývalý, nyní již mrtvý arcib. Joseí Sembratovič přinucen, zřici se arcibiskupstvi a přestěhovati se do Říma, tehdy jeho nástupce, kardinál Silv. Sembratovič se zavázal, platiti svému předchůdci ze svých důchodů ročně 12.000 zl. a mimo to biskupu stanislavovskému ročně 6000 zl. Oba tyto důchody vyplácelu Ivovská řecko-sjednocená metropolie až do smrti Jos. Sembratoviče. Nyní plat 12.000 zl. pro Sembratoviče odpadl a vláda žádá, aby nynější arcibiskup hr. Šeptický náhradou za to zvýšil svůj příspěvek biskupu stanislavovskému z 6000 na 12.000 zl. ročně. Hr. Šeptický zdráhá s však vyhověti přání vlády a nabídl se, že ve prospěch biskupství stanislavovského složí jednou pro vždy 120.000 zl., z nichž má nový biskup dostávati úroky, vláda pak se má postarati další důchody biskupovy. Spor prý dán na roz hodnutí římské kurie a dokud nebude vyřízen, nebude také obsazeno stanislavovské biskupstvi Ze Záhřeba, 7. řijna. (Ch o rva ts ký sněm.) Uherský říšský sněm do něhož chor vatský sněm volí ze svého středu 40 delegátů je svolán na den 24. října. Aby chorvatský sněm mohl v čas zvoliti své delegáty, bude dl zprávy, došlé z Pešti, svolán na 21. t. m., aby se jeho delegáti mohli účastniti již slavnost- ního zahájení nového uherského parlamentního období. Ze Zádru, 7. října. (Dalm a tšt učitelě pro albánské školy.) Rakou- ská vláda jeví v Dalmacii nápadný zájem pro jazyk albánský. Není tomu ani rok, co byl do všech dalmatských státních úřadů zaslán oběžník, jímž se náčelníci úřadů vybízejí, aby vyjmenovali všechny sobě podřízené úřadníky znalé jazyka albánského. Nyní uči něno opatření při zadarském učitelském ústavě, aby mohl vychovávati učitele pro albán- ské školy. Nedaleko Zádru nachází se osad Arbanasi, osazená od dvou set let albánskými vystěhovalci. Z osady fé posláni před časem do Albánie dva učitelé na školy, stojící pod patro- nátem rakouského konsulátu. Ukázalo se však, že albánština dalmatských Albánců během dvou set let prosákla na tolik živly slovanskými vlaskými, že praví Albánci jí nerozumějí. Aby však záderský ústav mohl dodávati pro albán- ské školy potřebné učitele, povolán z Albánie do Zádru františkán Paskal Bajdar, jenž bude na národní škole a v učitelském ústavě vyučo- vati pravé albánštině. Tyto starosti rakouské vlády o jazyk albánský jsou nápadny a proto chorvatšti poslanci z Dalmacie hodlají si v té věci vyžádati vysvětlení v parlamentě.
#8 alto_textblock #8
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 9. října.
#9 alto_textblock #9
„Panslávská agltace.“ Pan »Bresnitz von Sydalzow« je v žurna- listických kruzích známý námezdník, propůjču- jící se vždycky k službám nejnižšího druhu. Z Milana byl členem srbské tiskové kanceláře a dovedl toho, že v ní zůstal sedět i za prvé vlády radikálné, kdy dostal pomocníka v osob srbského renegáta z Uher, Branka Petroviče. Zatím se Srbsko od obou osvobodilo. Bresnit byl před několika lety ze Srbska vypovězen. protože se prozradily jeho zrádné šmejdy. Ro- dem je z naší milé Březnice, jejíž německý ná- zev přijal za pseudonym po příkladě pověstněj- šího a šikovnějšího Blowitze. Bresnitz von Sydatzow zaměstnává se nyn v Berlíně spisováním protislovanských brožurek Účelem jejich je krýti pangermánskou propagandu v Rakousku a Drang nach Osten ukazováním. jakoby Rakousku hrozilo větší nebezpečí od Slo- vanů. Účelu tomu je věnován také poslední vý plod ušlechtilého ducha Bresnitzowa, nazvaný »Die panslavistische Agitation«. Nám nová brožura Bresnitzowa nebyla za slána, bezpochyby prolo, že se nedalo očekávati že bychom ji dělali tuze velkou reklamu. Do čítáme se o ní v »Ho. Bpenenu« v článku známého publicisty Valentina Gorlova, a vidíme že by bylo chybou, kdyby se s ní české čtenář stvo neobeznámilo, neboť soudný čtenář slovan- ský získá tím nejeden dobrý pokyn. Rakousko — rozumuje Bresnitz — ob drželo své poslání shůry. Od té doby, co ob- drželo vládu nad Srbstvem, musí pracovati všem silami, aby zlomilo moc pravosl av ného srbského duchovenstva a za bránilo vzrůstu pravoslavného srbského obyvatelstva. Pravoslavní Srbové strádají nevyléčitelnou náklonností k Ru- sku a nejšikovnější bylo by postaviti naproti nim Chorvaty, »kteříž pomáhají Němcům raziti cestu na jih«. Nutno žárlivě sledovat, aby žádný zahraničný vliv, na př. francouzský, ne- mařil práci Němcův, obrábějících Chorvaty. V tom směru se zasazoval bývalý president francouzské republiky Thiers a pozdějí Charles Loiseau, což odsoudil sám biskup Strossmayer. Ostatně co se tkne Chorvatů, nebezpeči je mnohem bližší: Slovenci na podnět Čechů dali na srozuměnou Chorvatům, že nesmějí důvěřovati Němcům a musejí se smířiti se Srby. Shoda Srbů s Chorvaty byla by osudna Němcům. Všecky prostředky jsou dobré, aby se tomu zabránilo, a Bresnitz velmi lituje, že uherská vláda zrušila vyzvědačskou školu, založenou Bánffyem. Tato škola se na- zývala »oddělením pro národnosti« a v daném případě mohla by prokázati neocenitelné služby Třeba zaonačiti věc tak, aby Chorvaté byli věčnou překážkou utvořen
#10 alto_textblock #10
velkého srbského státu. Na Čechy v tomto hoji počítati nelze. Když cařihradský všeobecný patriarch za peněžnou odměnu od- stoupil Kallayovi svá práva nad srbskou církví v Bosně a Hercegovině, Čechové poslal k němu deputaci, která mu připamatovala jeho povinnosti a protestovala proti jeho kroku. Čechové tedy jsou rozpoložení pracovati ve prospěch Ruska, od něhož i nyní dá se oče- kávati málo dobrého. Z toho následuje, že Če- chové, Slovinci a Srbové slouží z nástroj ruské propagandy (!)e v Rakousku a jsou ve spojení s knížetem černohorským (l). Namluviv mnoho hloupostí o »ruské propa- gandě«, Bresnitz zavírá svou knihu dlouhou kapitolou, nadepsanou »Agenti pana Pobědonos- ceva«. Těchto agentů je prý nesmírně mnoho a prvým z nich je polský professor Baudo- nin de Courtenay (), což jest patrné denunciantství, protože zmíněný professorje daleko vzdálen všeho rusofilství a politikou s nezabývá. Vůbec je Bresnitz nespokojen s Po- láky: dříve prý šli za jedno s Chorvaty, ale nyní začínají se kazit; počítati na ně uz nlelze. Jediná spása Rakouska po- dle Bresnitze von Sydatzow zá- leží v nemilosrdném pronásledo- vání Slovanů a všeho, co tíhne k Rusku.
#11 alto_textblock #11
Osvojí-li si Rusko Mandžurii? »Hooe Bpeía« žaluje na německý a an glický tisk, že šíří o ruské politice nepravdy. kterým posléze sám věří. V západní a střední Evropě není člověka, který by nemyslil, že osud Mandžurie jest definitivně rozhodnut a že tato čínská provincie na vždy je připojena k Rusku. V Rakousko-Uhersku ochotně tomu věří, zvláště ti, kdo považují okupaci Bosny a Hercegoviny za přivtělení k mocnářství a pletou si pojem okupace a annexe. Nic takového nemá však z lubem Rusko, pokud jde o Mandžursko. Rusko se zavázalo Číně, že v Mandžurii zavede po- řádek a vzdáli se z ní, až úkolu svému dostojí V tomto úmyslu nedá se Rusko nikým zvrtkati Uskutečnění jeho ovšem předpokládá, že také v Čině bude pořádek obnoven a že v Pekině upevní se ústřední vláda, což bude, až nebude v Číně anarchistíckého vlivu Evropy nad tam
#12 alto_textblock #12
ními poměry.
#13 alto_textblock #13
Proti zneužívání chrámů. Italský ministr spravedlnosti vyzval státní zástupce, aby bdéli nad tím, by kostelů se n příště nezneužívalo pro politické sjezdy a schůze.
#14 alto_textblock #14
Berlín proti Vilému II. Dle všeho Vilém II. rozhodl se nepokračo- vati v dosavadní své »nemilostivé« taktice vůč residenci, jejíž odbojnému duchu hrozil nedávno ještě z Alexandrových kasáren bodáky. Aspoň zdá se, že on učinil podnět k míru tím, že pozval ke slyšení na zámek Hubertusstock i vrchního purkmistra Kirsrhnera, jemuž audiene nedávno ještě odepřel, i městského stavitele Hoffmanna, proti jehož výtvorům byl nedávno tak ostře se postavil. Z radnice berlinské aspo s důrazem se uvádí, že to nebyli tilo pánové, kteří po prvotním odmítnutí znova by se byli o slyšení ucházeli, nýbrž že je k němu po- žádal panovník sám. Snad Vilém II. uvažoval o důsledeích rozechvění v lidu berlínském rozhodl se pak vzhledem k ním opět jednou »změniti kura« aspoň v otázkách — umění autonomie obecní, jichž se spory s Berlinem dotýkaly. Že vysoko již stoupaly vlny, vzedmuté zvláště výhrůžkou dosazení královského komi- saře, vidno také z toho, že včera pořádána byla v Berlině schůze občanstva, jež vý- hradně se zabývala vměšováním se Viléma I do věcí obecních. Advokát dr. Baum v refe rátu svém »O právech krále v Berlíně«, dovodil, že vrchní president měl by sice právo, pří opětné volbě králem nepotvrzeného funkeionáře (purkmistra) dosaditi komisaře, ale oproti tomu že jest jeho zpečování, předložiti volební proto- koly druhé volby opětně králi, úplně ne- zákonně. Řečník doporučoval proti této ne- zákonitosti stižnost k ministerstvu vnitra a interpellaci ve sněmu. Obecní starší Rosenau prohlásil, že obecní staršl při opětné volb Kaufmannově byli si vědomi, že hrozí dosazení komisaře, neočekávali ale, že klesli ve vážnosti úřadův státních do té míry, že tito nepokládaj už za nutno, usnesení sboru obecních starších předkládati králi. Již ve čtvrtek, děl řečník dále, rozhodne sbor ten, co dále činiti; v každém ale připadě obeení staršl, nedbajíce políží a pře- kážek, s nimiž se usnesení jejich setkávají, dovedou práv občanův uhájiti a budou povolo- vati výdaje jen, když je pokládají za prospěšné, budou ale zbytečné výdaje odmi tati, ať by je chtěl kdokoli! — Slova poslední obsahují zcela zřejmý hrot prot nalehání Viléma II., aby Berlin dal okoli krá- lovského zámku nádherně a nákladně upravili,
#15 alto_textblock #15
K smrti emira afganského. Z anglických kruhů vládních ohlašuje se úmysl, poslati neprodleně za silného prů- vodu vojenského do Kabulu posel stvo, aby uznalo »nového emira« afganského Anglii oddaného Habibullu. Zároveň má býtiv Quettě a Pešaveru na pomezí afganském přichy stáno vojsko, aby jeho kroky na trůn po případě zbraní podporovalo. Kde by Anglie nabrala s dostatek vojska, nemajíe ho dosti ani aby své nároky v jižní Africe uplatnila, vyhrožující John Bull asi sám neví! — »St. James Gazelte« sama tuto okamžitou malomoc doznává, neboť hlásá sice, že dlužno každý postup Ruska, jež by snad zmatkuv Afgansku k rozšíření državy použiti chtělo, »za každou cenu« odmítnouti, ale přede v ším že by musilo býti k účelu tomu odvo- láno vojsko indické z jiho-afrického bojiště Anglie obává se zakročení Ruska v otázce dě- dické z těchto příčin: Habibulla, jenž se v Ka- bulu vlády ujal, byl nejmilejší a nejstarší syn emira a jest také Anglii po otcí zcel oddán. Ale dle afgancbých tradic vstoupiti má na trůn ne nejstarší syn zemřelého, nýbrž nejstarší syn rodu panujícího vůbec a tím jest Izák chán, jenž žije od let v Buchaře pod ochra- nou Ruska a kterýž by jeho přízeň dosavadní i po vstupu svém na trůn ochotou mnohou spláceti hleděl. To chce Anglie zameziti, jest
#16 alto_textblock #16
ovšem otázkou, bude-li Rusko chtíti teď rozvi- nouti ku mnohým ještě nerozřešeným také otázku afganskou a pokusiti se Izáka chána posaditi na trůn afganský. Kdyby ale mělo pevnou vůli k tomu, Anglie by si pak jist vyhrůžky své rozmyslila, učinila by z nouze cnost a z pouhopouhé — mírumilovnosti zastrčila by vetéhý svůj meč rychle zase do pochvy. a
#17 alto_textblock #17
Král italský o válee. Viktor Emanuel III. přijal šefredaktora milánského »Secola» Monetu jakožto předsedu lombardské »ligy míru«. Moneta podal král petici z a snižení vojenské doby slu žební a za přeměnu nynější ho stálého vojska na vojsko lidové. Král dal výraz svému hnusu před válkou a chválil zásluhy státního rady ruského Blocha i cara o haagskou konferenci míru. Liboval si také v tom, ze na místě války stále častěji zavírají se spory teď mezinárodní dohodou. jako již v otázce krétské. Když běželo ale o to, aby mladý král krásné zásady tyto také v zemi aspoň prováděti počal, spokojil se tím, že na petitum petice projevil přánl, aby vojenský výcvik mládeže počínal dřive — při tom dal výraz svému obdivu nad výborným samocvikem Burův ve střelbě — a dodal, ažse tak stano, že potom bude lze vojenskou službu zkrátiti. Jelikož »liga míru« v moci nemá, tento dřívější vojenský výcvik mládeže zavésti, byla žádost její o snížení břemen vojenských míru- milovným králem, slovy sladkými sice, ale přece jen rozhodně a na dobro zamitnuta.
#18 alto_textblock #18
Zoufalá posice Anglie v Jižní Africe. Anglický opposiční tisk opírá se rozhodno nelidským opatřením, jež lord Kitchener na vládě britské požaduje. Tak na př. píší »Daily Newse takto významně: »Prohlásil-li Kitehenen opravdu vůči vládě, že jižní Afriku lze po- drobiti jen zavedením konskripce doma a uva- lerím stavu obležení na celou jižní Afriku, potom padli jsme skutečně již do jámy, kterou sami jsme si vykopali, neboť to znamená, že buď musíme ustoupiti a rozumnou cestou míru se dohledávati anebo že musíme válečný ohen rozdmychávati zbytky našich vlastních svobod britských i v osadách našich afrických i doma v Anglii«. Ostatně Anglii vzniká pravá nesnáz tak z nedostatku mužstva, jímž by mezery ve voj- sku jihoafrickém vyplnila. Mužstvo, ježsi službu žoldáckou odbylo, váhá dáti se znova naverbovati; zkusilo až příliš peprně, co znamená válčení v krajích tak odlehlých a mimo to nevěři ani finanční přesnosti vlády britské jež mu část žoldu nedoplatila. Hlásiť se tak málo lidí k naverbování pro službu jiho- africkou, že jest dokonce i nedostatek topičův pro lodi vojenské i dopravní. Bojiště přesunulo se teď mimo území Zulu- kafrů skorem úplně do Kapské osady. Transvaal a Oranžsko jsou prý té chvíle bojovníků skoro prosty. Devět oddílů burských znepokojuje nyní osadu britskou, oddíly ty pak rychle vzrů- stají vstupováním četných Holanďanů kapských do řad jejich. Oddily ty chtějí pokusiti se o soustředění směrem ke Kap- skému městu. Angličané jsou, jak někteří zpravodajové jejich sami doznávají, vůči v šem nebezpečím těm úplně málomocni. Jaký div, že také úvahy tisku anglickéh o stavu věcí jsou velmi chmurny. »Standard« přímo si zoufá nad tím, jak dlouho již válka trvá. Kdyby byla prý vykonána bývala všechna opatření náležitá, byla by prý mohla býti už u konce. »Standard« hrozí vládě horkou lázní, neponechá-li Kitchenerovi volnou ruku proti Burům a neposkytne-li mu k válčení dosta- tečných prostředkův. Kde tyto vzíti, »Standard ale nepraví. »Westminster Gazette« píše, že vláda stojí před volbou, buď povoliti Burům příznivější podmínky než jaké dosud přiznat chtěla anob napjati do krajnosti síly země, by ve válce pokračovati mohla.
#19 alto_textblock #19
Všeobecná stávka hornická a hro zící politická krise ve Francii. Lyonský sjezd dělnické strany ve Franci usnesl se tyto dny prohlásiti od 1. li stopadu všeobecnou stávku horní kův ve Francii, ač-li do té doby nebudou povoleny požadavky, týkající se Shodinné doby pracovní, stanovení minimální mzdy a pense 2frankové pro horníky, kteří mají za sebou aspoň 25 let práce. Severofrancouzšti horníe nebyli tolik pro stávku nadšeni, jako jich sou- druzi jiho- a středofrancouzští a vůdcově jejich Basly a Lomendin zrazovali je od ní, ujišťujíce, že vláda a parlament jistě prý povoli 8hodino- vou dobu pracovní, docílení ostatních požadavků prý ale od této sněmovny, jež má jen 8 mě- síců do voleb, nelze čekati. Stávka prý byla by namířena zvláště proti nynější vládě Waldeck- Rousseauově, kterouž, jak známo, většina so- cialistických poslancův podporuje a proto bylo by prý radno od ní upustiti. Jinými slovy: aby se vláda Waldeckova udržela, mají horníci spo- kojiti se zase další nadějí do budoucnosti, již tolikrát zklamanou. Přes toto stanovisko Baslyovo ale sjezd zmíněný učinil usnesení pro stávku, ponechal ale horníkům severofraneouzským, by o stávce té 13. t. m. hlasovali. Zdá se ale, že hlasování hornikův severofrancouzských nyní pod vlívem sjezdového usnesení a v příčině solidárnosti všeho hornictva dopadne ve pro- spěch všeobecné stávky, z čehož by vyvinula se ale nepochybně ve Francii i vážná vnitřní krise politická.
#20 alto_textblock #20
K odboji na německém křižáku „Gazelle“. Přes veškeré popírání zdá se, že revolta posádky na lodi »Gazelle«, o níž jsme již zprávu podali, byla vážného rázu. Nasvědčují tomu opatření dodatečná, jež stala se proti po- sádce lodí. »Gazelle«, připluvši do Kielu, vplouti musila ihned do císařské loděnice, mužstvo ale nedostalo až posu žádné dovolené, by se na břeh odebrati smělo. Za plavby do Kielu ko- nalo na křižáku stráž 25 mužů a 1 dů- stojník, povolaní z řadové lodi »Císař Bar- barosa«. Neznámo jest také ještě, kdy budou
#21 alto_textblock #21
z křižáku propuštěni aspoň záložníci, neboť jest prý proti nim podezření, že se odboje v přední řadě zúčastnili. Vyšetřováním zjistilo prý se, že mimo kryt paluby scházejí i ventilatory, jež nepochybně hiozeny byly do moře. Dosavadní velitel křižáku »Gazelly«, korvetní kapitán Nejtzke, jenž určen byl, aby převzal velení křižáku »Amazona«, byl velitelství toho zbaven. Poslán byl i na šest neděl na dovolenou a dán k dísposici velitele baltické stanice námořní. O tom, kdo a co dohnalo posádku k skulku tak zoufalému, zachovává se ještě přisnější ta- jemství než o revoltě samé.
#22 alto_textblock #22
„Ostrovy Mae Kinleyovy.“ Podle některých zpráv washingtonskýchi bude prý tamějšímu kongresu podána předloha, kte- rou souostroví Filipinskému přidělí se název »Ostrovy Mac Kinleyovy«. Jednotlivé ostrovy mají pak býti přezvány dle jednolliveň, kteří se při dobývání ostrovů vyznamenzli, tak dle admi- rála Deweye, gen. Otisa atd. O názvech ostrová mohou zatím ovšem Američané rozhodovati, o půdě a osudu ostrovů ale až — později, neboť jak poslední porážka jejich ukázala, zatím ještě všech ostrovů těch v držení — nemsji
#23 alto_textblock #23
Denní zprávy. — Vykonané volby v číslicích. Úča- stenství ve volbách, které tentokráte byly poprvé konány ve venkovských okresích přímo a nikoliv prostřednictvím volitelů, bylo malé. Ukázalo se tu opět, že i ku svobodě musí býti člověk vy- chován a právo že se mu musí vnucovat. Je sice pravda, že šlo tu o první volební akt, sluší uvážiti, jak lid náš na venkově při své ne- hybnosti a netroufalosti má zapotřebí času, nž k něčemu se odhodlá, ale pravda je též, že rozšíření volebního práva lačen nebyl, jak- koli i přes nevalně slibný počátek, rozhodně trváme na tom, že dřivější modus volby byl lidu selského nedůstojný a jej hluboce poko- řující. Vždyt jsou i jiné ještě příčiny, proč lid náš s přílišným ohněm k osudí volebnímu se nežene. Je to především ustálené v něm pře- svědčení, jemuž z veliké části neodvažujemes popříti oprávněnost, že konstitucionalism náš je beztoho jen prázdná forma. Lid domnival se, že za- hřívající jeho účinky na svém těle pocítí, zatím ale v této naději své se strašně zklamal. Pociťuje pouze to, že mu soustava representační uvalila na bedra hrůzu břemen, aniž by mu na druhé straně boj životní nějakým způsobem usnadnila. To všechno, zejmena ale hluboce zakotvená nedůvěra našeho lidu ve vídeňskou vládu, o níž je přesvědčen, že nikdy nic dobrého nebyla mu prokázala, je příčinou té lhostejnosti, kterou jeví oproti aktu volebnímu a tak zvanému nejeennějšímu právu občanskému. V českých okresích dostavilo se voličů prů- měrně asi 38 procent, v některých okresích daleko pod tuto číslici, jinde o něeo více. O něco větší účastenství bylo v okre- sích německých, s některými ovšem vý- jimkami, tak na příklad dostavilo se v okresu kaďaňsko-doupovském ze 4070 pouze 1149 voličů, ba v zdánlivě pokroči- lém volebním okresu litoměřicko- lovosickém dostavilo se ze 6503 oprávněných voličů k osudí volebnímu pouz 1320 voličů, tedy 20 procent! V okresu rumburském přišlo z 2346 — pouze 663 voličů atd. — Co se počtu odevzdaných hlasů týče, ukázalo se, že hlasů pro kandidáty národní strany svobodomyslné odevzdáno bylo celkem 50.000, pro kandidáti agrární celkem 34.000, pro kandidáty staročeské 1750, pro kandidáty stran radikálních 3500, pro národní socialisty 1600, pro sociální demokraty rovněž tolika pro realisty asi 200, Z toho patrno, že pře všechno namáhání, přes mámení a kejkle agrár- nické, přes kouzlo falešného hesla, že sedláka dovede zase jen sedlák zastupovati, značná většina lidu českého stojí dosud netknuta a neporušena v táboře strany, které svěřil ná- rod politické vedení své. Ostatně se s pány agrárníky u Filippi shledáme opět, neboť páni ti již sami to cítí, že sláva jejich dlouho ne- potrvá. — Volby na německém venkově. Strana německo-liberální utrpěla včerejšími vol- bami do sněmu českého zdreující porážku. Co tu bylo jen bolestí s kandidaturami agrárními okresích českých, jimiž nepřestával se zabývati německý tisk v naději, že podaří se agrárni- ckému rozkolu rozrazit jádro české armády a že nad myšlenkou národní, Němcům nejnebez- pečnějši, triumfovati bude onen směr tupé ná- rodní lhostejnosti, jehož politickou střelkou je zásada: počítal, co mu to vynese. Smutná to dnes bilance, nad níž hlavu sklání němečtí vo- lební statistikové. Ve třiceti volebních okresích se volilo a z těch dobyla strana německo- liborální vítězství jen ve čtyře ch.A rovněž smutně dopadlo to se stranou páně Pradovou. Ta zmohla se pouze na tři mandáty. Naproti tomu dobyli Všenémei hned v prvním útoku okresů třináct, kdožto jeden připadl křesťanským so- ciálům a dva německým agrár- nikům. V sedmi okresích třeba volby nové. A sice v okresu nýrsko-vim- porském, kde odevzdáno bylo 894 hlasů pro českého sčítacího kandidáta Kalinu, kdežto Němci ve tři strany rozdělení obdrželi 1680. V okresu tomto rozhodnou ted české hlasy, kdo má býti vyslán do snému. Podobně má se to v okresu horšo vo- týnskoronšperském, kde Němci rovněž ve tři strany rozpoltění zmohli se úhrnem na 1197, kdežto český kandidát sčitací Fr. Schwarz obdržel 383 hlasů. V česko-lipském okresu jistě projde Všeněmec, jemuž do ab- solutní většiny scházelo jen málo hlasů. V okresu jáchymovském rozhodnou mezi všeněme- ckým kandidátem a německým liberálem sociální demokraté a konservativní voličové. V kru m- lovském okresu obdržel německý agrárník 865 hlasů, křesťanský sociál 150, německý liberál 416 a český sčitací kandidát 775 hlasů — také v tomto okresu rozhodnou Čechové, ke které německé straně skloní se vítězství. Ze- jmena bude druhá, po případě užší volba ve venkovském okresu liberecko- jablo- necko-tannwalidském zajímavou. Ob- držel tam sociální demokrat 1207 hlasůa německý nacionál 1487 1lesů; mimoto ale obdržei jich Všeněmec Fr. Prade 831.