#1
alto_textblock
#1
Strana 10.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
11. srpna 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 220
#5
alto_textblock
#5
oznámení sňatku, sňatku toho, jenž přece j
nebyl lhostejným, ač sama tak častokráte tvrdila.
Nemýlil jsem se tedy
Druhého dne odevzdala mi slečna Herma
svoji výpověď, abych připojil ji k dopisu na šéí
Nepřekvapilo mne to.
František Švejda.
#6
alto_textblock
#6
Různé zprávy.
#7
alto_textblock
#7
čina úpadku: lhostejnost, i druhá: nedostatek
vzorů, když ne odstraněny, aspoň jistě sesla-
beny byly. A pak by nebyla ani vyloučena
možnost, že by se daly některé vzorky upravi
za školní předlohy ke kreslení, což by rovněž
zcela jinak působilo na tvořivou mysl žákyř
než ty dnešní »čmárance«, jak to samy jme-
nují. Systematické toto vydání výšivek by, my-
slím, bylo účinnější nežli plno poutavých před
nášek, nebo plno pojednání psaných, jimiž by
se měl vzpružovati zájem pro lidové umění.
Ty přednášky a pojednání by se právě tak ne
potkaly na patřičném místě se žádaným úmy
slem, jak hluše vyznělo nezralé volání mladéh
rozumu o »lyrismu národopisném«.
#8
alto_textblock
#8
Nádherná dila.
#9
alto_textblock
#9
Atlas rostlin.
#10
alto_textblock
#10
S 80 tabulemi v nejiemnějším barvo-
tisku a četnými dřevorytinami v textu.
Cena díla ve 2 svazcích váz. 14 zl.
#11
alto_textblock
#11
Kapesní atlas přírodopisný
#12
alto_textblock
#12
Barevná vyobr. 171 rostlin. Cena váz. zl. 1 40
#13
alto_textblock
#13
Odborný tékař ušní, krční a nosni
#14
alto_textblock
#14
MUDr. Josef Cislen
#15
alto_textblock
#15
Praze—II., v Jámě čís. 2 (z Vodičkovy ul. 2. dům
v pravo), ord od 10—12 a 2—4 hod. odp. 19330
vkaždé výšce na statky,
hos podářstyí, domy a indu-
strielní objekty proti velmi levným úrokům, splátkám
v annnitách k zadání. Hynotéky dluhy zatižené proti
velmi levnému úroku kolku prosté se konvertují. Nab. n
úřadně opráv. L úvěrní kancelář Jnsefa Bergera (jediná
odborná kancelář) v Praze, na Václavském náměsti
číslo 63 nové (blíže musea). —
Telefon 1888. 19409
#16
alto_textblock
#16
000000000000000000000000000
#17
alto_textblock
#17
Nemoci plic a hrtanu
#18
alto_textblock
#18
Žádné choroby nobon
vice
žádné pocení nohou víca Jakall
pálani ohodldel, zterauti káša,
kuři eka, mozoly, p fi up otřebiení
#19
alto_textblock
#19
jgr
#20
alto_textblock
#20
Fotogral. ateller
#21
alto_textblock
#21
v hlavním městě, kde velká
vojenská posádka leží
kde čilýobchod se provo-
zuje, ve vhodné poloze jest
k najmutí. Dotazy řízeny
buďtež pod znaěkou „W
5591“ na firmu Haaseustein
k Vogler ve Vidni, l.
#22
alto_textblock
#22
dra. Högyesa
#23
alto_textblock
#23
osinkových podešví
pár sa 30 r, 50 kr. a la
#24
alto_textblock
#24
19335
#25
alto_textblock
#25
Odborný lékař
#26
alto_textblock
#26
Tak vy
#27
alto_textblock
#27
moba pti
kovern
po les
#28
alto_textblock
#28
ds ota-
#29
alto_textblock
#29
MUDr. Kapper
#30
alto_textblock
#30
K úpadkulidového vyšívání.
Uvažuje Jan Koutný.
Národopisný sborník »Český Lid« dokonči
právě vydaným šestým sešitem svůj desátý roč
ník. Jaká to suma záslužné práce uložena
těchto deseti svazeích. Bylo třeba překonat
těžké krise, ale na konec přece jen dovedl s
list získati pevné půdy vlastní svojí dokonalost
a zajímavostí. Také poslední číslo, z něhož tuto
podáváme článek p. Jana Koutného, vyzname
nává se rozmanitostí materiálu i hojným počten
illustraci.
Všímám si trochu vývoje lidového vyšíván
a kroje na Kyjovsku. V místech, kde se udr-
žuje kroj dubňansko-milotický (dle rozdělení řed.
J. Klvaně), možno bohudíky dosud mluviti
»vývoji lidového vyšívání«, třeba že nespěje
vývoj ten k ideální výši zdokonalení. Tak nu
př. v Miloticích (v tom slováckém Parýzu) jest
vyšívání v rukách několika jen švadlen z povo-
láni, které když ne úplnou, tedy aspoň částeč-
nou účasť mají na každé téměř lepší »šatěe
vyšívané. V jiných obeích sice, jako Vacenovi-
cích, Ratiškovičích, Dubňanech a rovněž ve
Svatobořieích a Mistříně, jest vyšivání zaměst-
náním děvčat všech, z nichž ovšem jedna s větší.
druhá s menší dovedností si vyšívá sobojky“
»fěrtůšky«, zkadle« (na rukávcách). Avšak ne-
ujde oku ani měně cvičenému, že tolo dnešn
vyšívání jeví úpadek proti staršímu.
A přece malé již děti, děvčata, stále ma-
lují i doma i ve škole v prázdných chvilích
Když jsem jim uložil, vedle zodpovídání jiných
ještě otázek, aby mi něco namalovali — po
staral jsem se o to, aby každý pracoval samo-
statně, tu mi chlapci podali koně, vojáky, flasi-
nety, plactvo a pod. a děvčata jedna vedle
druhé kreslila elementy z výšivek. Děti už mají
smysl pro vyšívání. Kde tedy dlužno hleda
přičiny dnešního úpadku?
Snad jest to nutná, fáze podmfněná vývojem
samým — jak míní řed. J. Klvaňa. Než nedal
by se to vyjádřiti určitěji? Vývoj to snud za
viňuje potud, pokud zásahuje vývoj v lidstv
vůbec. Lidstvo se vyvíjí a spěje vedle jíných
i vzáených eflů také k pohodlnosti. A s tonto
pohodiností snad souviší menší účastenství pre
vyšívání a tudíž i slabší úspěch. Dřive (ne tedy
ani za »starých časů«) všecka dévčata seděl
přes zimu u oken a vyšívala.
Jedna chodila ke druhé »na šijačku«. Dříve
chodilo se ve fěrtůškách (vyšívaných) i ve všední
dny a dnes jest kuždá ráda, když si vyšije po-
třebné věci na svátek, spokojujíc se pro všední
den jen zásťěrkou buď už úplně a holou« neb
jen se »scáčkem«. Dříve hleděla jedna druhou
»přeštychovat« ve vyšívání a dnes prozrazují
lhostejnost. Nejraději by snad byly, kdyby i ve
svátek mohly chodit v zástěrkách kupovaných.
Částečně tedy úpadek koření ve lhostejnosti
pohodlnosti. Avšak nejen kvantitativně.
nýbrž i kvalitativně úpadek tento vystupuje.
Kdežto obdiv při pohledu na starší výšivku
roste tím víe, čím déle oko patří na celkovou
skladbu a ji podrobněji analysuje, uchváti sice
ona pestrost dnešních »květů«o oko našo, avšak
ten úžas přindetším pozorování se stratí. Dnešní
práce jsou mělčí, nemluví tak něžným, umě-
leckým tónem. Zdá se, jakoby byly výšivky na
jarmark dělané, na kvap. Než práce ty nevy
padají lépe i když se s některou formičkou nel
halúzkou dlouho »piplá« některá.
Tažme se po příčině tohoto kvalitativníh
úpadku.
Nemají vzorů. Svůj vrozený smysl pro vy
šívání nembhou si děvčata vyvinouti náležitě
starými vzácnými, vzory. Pohleďme, kterak škola
jinak dociluje vývoje stále kladného a to jen
proto, že buduje na plodech práce bývalých
učitelů. Ten starý materiál tady chybí. Nemožno
tudíž bez základu spěti výše.
Sbírati po všech vlastech českých plody
lidového umění a je usehovávati ve sbírkách at
musejních, ať soukromých, neznamená (myslím)
ještě dovršení té vznešené mýšlénky, která byla
betlémskou hvězdou všem, kdož s úcfyhodnou
obětavosti se o památky lidového umění starali
a starají. Vždyť ty sbírky jsou sice historicky
významné, ale přímého výtěžku neposkytují. Jest
to ta hřivna zakopaná do země. Pro ty lidi je
to jedno, ať už jim staré »vyšívance« vezmou
»páni až z Prahy« a je buď do svých neb mu-
sejních sbírek uloží, neb jestliže je sami trhají
na jiné potřeby. V obou případech nemají staré
předlohy před očima.
A tu nebylo by možno, památky uloženě
jakoby z nějaké centrály vysílati mezi lid, je
muž byly odňaty, v jiné třebas formě a nebylo
by možno takto podsazovati starým semenem
Nebylo by to snad jen kopírování starého.
Vždyť tvořivá děvčata by jistě to »starosvětské«
vyšívání přizpůsobila svému novému vkusu.A
i kdyby ani jich nepřizpůsobila a nezpracovala
a kdyby se jen držela toho starého, staromod-
ního, bylo by to vždy lepší, nežli kdyby pomalu
odvykala vyšívání vůbec.
Reprodukce tedy starých originálů by jistě
vzpružily toto umění. A vím, že kdyby se jen
začalo systematicky s vydáváním fotografova-
ných výšivek z musejních a jiných sbírek, že
by se k tomu kroku připojili ochotně snad
všicci, kdož mají soukromé, vzácné sbírky.
A pak by se mohlo teprve mluviti o celkovém
přehledu lidového umění. Vím, že milovníci
výšivek maji vedle originálů i fotografie těch
kusů, které jim nebyly přístupny (na př. řed
J. Klvaňa, red. Fr. Kretz). Podnik tento ne-
musil by býti v tak velkém a nákladném slohu
v jakěm vydány »Moravské ornamenty« v Olo-
mouci. Věe si představuji po způsobu, jal
»Český lid« podává své jině výšivky.
Od této práce, doufám, dal by se snad
očekávati obrat k lepšímu. Děvčata by dostala
do rukou na př.: vyšívání dubňansko-milotické,
viděla by obraz práce svých matek, svých sta-
řenek a pěkné vyšívání. Prvé by je povzbuzo-
valo ke práci podobné, druhé by jim poskyto
valo vzorky krásné, takže by tak i první při
#31
alto_textblock
#31
= Tramwayová revoluce. Krajan náš pan
Vojlěch Brodský píše nám z Rio de Janeira jako
očitý svědek demonstraci, jež vypukly následkem
zvýšení sazeb tramwayové společnosti: Jíždy po
tramwayi používaly všechny i nejchudší třídy, nebo
za půldruhé hodiny cesty platilo se 100 reisů, v na-
šich penězích 12 h. Společnosti zdál se tento popla-
tek nízkým a proto chtěla jej zvýšiti na 300 reisů.
Za tím účelem prý podplatila značnými sumam
hodnostáře města, kteří tento obnos povolili. Lid
ovšem proti nemalému zvýšení se vzbouřil, pořáda
demonstrační průvody a studenti ze San Paola při
jeli, aby řečnili na veřejných schůzích proti zvýžení
Jitření lidu vzrostlo v malou revoluci, které zúčast
nily seotěměř všechny vrstvy obyvatelstva, černoši
běloši. Policie proti shluknutí zakročila, lid však vy-
trhal dlažbu, počál stavěti barikády a bombardo
vati policii kamením. V radnici vytřískána okna
Nejzuřivějšími byli černoši. Policie vystupo-
vnla velmí příkře, tloukla do lidu pažbami ruč-
nic, sekala šavlemi a konečně při jedné větší
srážce vystřelila do lidu. Účinek byl hrozný. Za je-
diné odpoledne bylo na 37 raněných a dva mrtví.
Žurnály přinesly zobrazení srážek a podobizny ra-
něných a zastřelených. Rozzuřený lid napadl remise
tramwayové, polil petrolejem vozy a zapálil je. Ob
chody se zbraněmi musily býti vojskem obsazeny.
Na zakročení rozhodných činitelů musila tramwayová
společnost snížiti opět poplatek na bývalou výši, na-
čež lid se uklidnil.
= O sobevraždách dětí v sociálně hygieni-
cké studii píše dr. A. Baer. Jako boření hranici dět-
ského věku uvádí dosažený patnáclý rok a proto po
jednává jen o sebevražích pod téuto věk. Největš
procento dětských sebevrahů jest od 10. do 15 0 det.
pod deset Jet pouze 10 procent. Poměr dělských
sebevražd k dospělým sebevrahům jevil se ve Francii
v r. 1881 u dětí 61, u dospělých 303, v r. 1895 9
a 450. V Anglii uvádí úřadní statistika sebevraždy
do 15 let na jeden milliou, žijících od r. 1861 a
1870: 29, od roku 1871 až 1880: 35, od r. 1881 a
1890:31. Rovněž v Italii a Švýcarech stoupají sebe-
vraždy dětí. Pokud Pruska se týče, vykazuje úřadní
statistika během 30 let 1708 dětí (1376 chlapců a B2e
dívek), v stáří až do 15let. Dr. Baer přičitá sebe-
vraždydětí hlavně člením krvavých a skandálníel
historií. Praví takto: Sebevražda v dělském věku
jest výsledkém našeho moderního, kolturního a soci-
álního života. Degenerace a duševní porušení n
jednéstraně, špatné vychování a předčasná zralost
na druhé straně jsou příčinami případů a vzrůstu
počtu dětských sebevražd. Nemalým příspěvkem
k tomu jest člení krvavých lektur a vražedných
scěn, které obskurní časopisy se zálibou pěstují a
jež dětem přicházejí doorukon. Rovněž všeliké illu
strované listy, jež přinášejí obrázky vražd s dů-
kladnou porcí krvelačnosti nítí dětskou fantasii.
Proto první péče záleží v náležité výchově dětí se
strany rodičů a učitelů, jakož ilékařů, kteří společně
mají se starati a pozorovati duševní vývoj dětí.
v= Tisic let před Kolumbem. Podivnou hy-
pothesu snaží se odůvodníti John Fryer v »Harpers
Mágazine.« Hledá doklady pro vyskytnuvší se již
tvrzení, že Amerika již 1000 let před Krištofem Ko-
lumbem Číňany na buddhismus byla obrácena. Fryer
vzpomíná nejprve, že již v staré literatuře činské
nalézají se četné údaje o Americe. Číňané odhado-
vali velice přesně vzdálenost, jaká je dělila od země
zvané Fusang — která odpovídá dle Fryera úplně až
do podrobností Mexiku. Dále vzpomíná John Fryen
na cestu buddhistického kněze Hui-lhena, jenž po-
cházel z Kabulu a navštívilr. 499 Ameriku; ten
konstatoval, že tato země v roce 458 od pěti rovněž
z Kabulu pocházejících missionářů byla na bud-
dhismus obräcena. Rovněž jméno »Ouatemala« zni
Fryerovi podobné jako jméno královského kněze
Quateniotzina, a mnoho jiných připomíná na to, ž
Čiňané již tisíc let před Kolumbem v Americe byli
Pokud ovšem tyto demněnky jsou správny a je-li
Fusang Amerikou, přes všechny doklady Fryerovy
určitě tvrditi nelze.
uras
= O redigování lietu v Talwanu píše kor-
respondent newyorkského »Times« ve. Formose
»Kamkoliv nějaký Japonec přijde, jeho první co
udělá jest, že založí list. Malá obec Taiwan jest tak
šlastna, že má hned dva denníky. Tyto llisty mají
obzvláště cenu pro lidi, kteří rádi o svých bližních
nějaký klep čtou, ale úzkostlivě se bojí, aby jejich
jmeno do novin nepřišlo. Každý člověk ve Formose
jest přesvědčen, že býti předplacenu na noviny jest
povinností jako platiti daně. Podivuhodná jest však
blízkost administrace a redakce, i zdá sej že obě tyto
funkce jsou přesně sloučeny v osobě redaktora. Nebot
jakmile vypátrá, že by některý jeho abonent mohí
předpláceti více čísel, už na něj něco ví a cuchá jej
tak dlouho, dokud se nepolepší čili jinými slovy ne-
předplatí v administráci na více čísel. Rovněž na
ženský svět má revolverový redaktor spadeno. Jeho
referenti, kteří ve všech alicích stopojí slečny z lep-
ších rodin, přinášejí o nově objeveném párku oka-
mžitě zprávu do redakce a běda, nepředejde li si se-
ladon redaktora. Pak zví její mamá v novinách, co
dceruška tropí a sice takovým způsobem, že žalování
jest vyloučeno, ale skandál přece je ztropen.e
#32
alto_textblock
#32
Adlas ptactva.
#33
alto_textblock
#33
Velký 4°. 48 skvost. tabulí barvotisko
vých s 385 ptáky. — Text prof. 1. Jandy
Celé dílo vyjde v 25 sešitech po 40 kr.
Nakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul
18681
#34
alto_textblock
#34
Právě vyšla
nová sbírka versů
I S MACHARA
#35
alto_textblock
#35
BOLEATK
#36
alto_textblock
#36
[1896—4900.
S obálkovou kresbou Hanuše Schwrai gera
Cena K2.—
19435
Na skladě ve všech knihkupěcivích av
Nakladatelství F. ŠIMÁČKA
v Praze, 11, ul. Jerivzalemská.
#37
alto_textblock
#37
Hedvábné Játky na šaty.
Hedvábné látky na bluzy
Hedvábné Játky na ozdoby
Hedvábné látky podšívkové
Novotiny pro letní saisonu
doporučnje v největším výběrn
v nejlevnějších cenách
#38
alto_textblock
#38
J. Novák v Praze.
#39
alto_textblock
#39
„U Štajgrů“. 1861
#40
alto_textblock
#40
z eenenit.,terraens ařemszi dtatale, n oa
DO? ponti asfettu va litěl os ternnsea
ředcehsentem, tepenkou a eenienitor ýjm
te tnskani.
SOlcCe proti vihku t a0muě.
cement. a Monferory. Výrebky cemenstee
Rouy/ anee
Sádrovice. Obnovování schodů.
Podnikatelství staveb betonových a lovárny stavebních
výrobkal
Hrůza osenberg, —
Praha — Vídeň — Olomraue.
#42
alto_textblock
#42
Doporučujeme se k nejkulantnějšímu proveden
#43
alto_textblock
#43
bursovních zakázek
pro všecky tu- i cizozcmské bursy
#44
alto_textblock
#44
za nejpříznivějších podmínek.
Podržujeme koupené papíry za mírně
úroky v depotu. — Udilíme odborne
informace a svědomité rady př
volhě papírů. Zprávy bursovní za-
síláme zdarma.
#45
alto_textblock
#45
Bankovní závod a směnárna
#46
alto_textblock
#46
FISCHLBONDY
v Praze, Na přikopě č. 2,, U Šplnků“. 1805
#47
alto_textblock
#47
Kamna
#48
alto_textblock
#48
cirkul. a ventilační, bez-
dýmná,
původní ventilační Meidin-
gerova,
regulační se šamotovou
1949
vložkou,
úsporné vložky do kachlo-
vých kamen,
tabulové kuchyň, sporáky
doporučují vyrabitelé
HORAK a SPOL.
v Praze, Žitná ul. č. 2 n. (nár. Ka
lova nám. a Žitné ul.).
Prospekty zdarma a franko.
#49
alto_textblock
#49
Zasláno
#50
alto_textblock
#50
Berounský portlandský cement
#51
alto_textblock
#51
přesahuje na základě provedených zkoušek na slove
vzatých odborníků výbornou svou jakostí značně normy
předepsané spolkem architektů a inženýrů ve Vídní
Nejlevnější nabídkou poslouží centrální kancelář akeiové
společnosti v Praze k vyrábění vápna a cementu na
19381
Václavském náměstí č. 43—II.
#52
alto_textblock
#52
Lékárna
#53
alto_textblock
#53
Prof. Cervella
#54
alto_textblock
#54
a k tomu nutnýo
azOl inhalační přistroj „Saluis
vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa-
vech, zvláště při onemocnění plic a dychadel jest ve všecl
většíchilékár. tu-i dizozem. jen na lékař. nařízo k dost
Prosp. a vysvětl. zasílá generál. zastup. pro Rakoutsko
Stará c. k. polní lékár. ve Vídnl, 1., Stefansplatz. 16215
#55
alto_textblock
#55
„U říšského orla
#56
alto_textblock
#56
přesídlila
#57
alto_textblock
#57
dnešním dnem z čísla 934—I. do vedlejší
nové budovy pražské městské po-
jišťovny č. 932—I., Staroměstské náměstí.
19321
#58
alto_textblock
#58
Oznámení.
#59
alto_textblock
#59
přírodní
#60
alto_textblock
#60
alkalická
#61
alto_textblock
#61
Na základě dlouholeté zkušenosti otevřel jsem
#62
alto_textblock
#62
KYSEL
#63
alto_textblock
#63
prodej kočárů
#64
alto_textblock
#64
C. k. úřadně povolená
#65
alto_textblock
#65
ze
#66
alto_textblock
#66
v Karlíně, Královská třída, 21.
#67
alto_textblock
#67
Dovoluji ši p. t. majitelům povozů, ekvipáží atd.
nabídnouti kočáry jako: faetony, landaury, bonníky
t. j. faetony s odebíracím kozlíkem, solnohradky,
vozy projížďkové a bryčky pérové všeho druhu
Pro pp. rolníky a majitele usedlostí mám vždy
v hojné zásobě faetony bez střechy t. j. faetonove
bryčky za ceny nejlevnější.
Na skladě mám vždy hojnost vozů ojetých, kte
réž za ceny nejvyšší kupuji neb za nové vyměňuji
Veškeré správy se rychle a levné vyřizují.
O hojnou přízeň prosí
JanVine,
v Karlině, Královská třída č. zi.
#68
alto_textblock
#68
pro zál. vojenské
#69
alto_textblock
#69
18589
#70
alto_textblock
#70
n. a. e. k. nadporučíka
#71
alto_textblock
#71
Vs.era,
„U 3 lip“ V PRAZE Na příkopě, 16.
Veškeré vysvětlení vyřídí se ústně neb pí-
semně ihnad. Telefon čís. 832.
#72
alto_textblock
#72
xSlccatork.
Vídeň, III., Parkgasse, 10. Osoušení vlhkých zdí, ničení
dřevní houby (dřevo-morky). Brožura zdarma.
18507
Jediná zkouška postačí.
#73
alto_textblock
#73
19373
#74
alto_textblock
#74
em. sek. lékař c. k. univ-
kliníky, léčí nemoci po-
hlavní, kožni, močové.
Praha, Václavské náměsti
čís. 6 (průchodní dům)
18588
#75
alto_textblock
#75
(katarrh, záduchu, asthma, rozedmu a poč. sou-
chotin) pak vady řeči
19437
#76
alto_textblock
#76
Tak vylsí oeha pli noškní sbr
klých stelek
Prosrekty s urnáním vajec skýck
čiadá a ndjvýššlch oká edarna.
Zasiláni dolšíkoa. Centrá a z Vidsi,
1., Deminik anerbastsl 2i.
#77
alto_textblock
#77
o avost
léčí pneumatickou komorou, ventilátory plic-
ními, inhalačními přístroji atd. mUDr. Adolí
Hromada v Praze, Krakovská ul. č. 18 n.
Ord. od 12—1 a od 5—6 hod. Inhalace od 7
hod. ráno do 6. hod. večer. Prospekt zašle na
požádání. Písemné dotazy se ihned zodporí.
#78
alto_textblock
#78
19354
#79
alto_textblock
#79
Pronajem
#80
alto_textblock
#80
00000900090000000000000000000e
#81
alto_textblock
#81
ane
#82
alto_textblock
#82
Anna Mottlova,
#83
alto_textblock
#83
Obchod
#84
alto_textblock
#84
kupeckého obchodu, v nej-
lepším místě se nalezajícího
ve venkovském městě, kde
Jest sidlo okresního hejt-
manstrí a mnoho průmy
slových závodů. 19264
Bližší do administrace
tohoto listu pod značkou
„Výnosný obchodií.
#85
alto_textblock
#85
zkoušená bába
z roku 1878,
v Praze, Celetná ul.
číslo 10—1.
přijme dámy na byt a celá
zaopatření. 1767
#86
alto_textblock
#86
s modním zbožím,
#87
alto_textblock
#87
dobře zavedený, který požívá dobré pověsti a hodíc
se pro damského krejčího neb krejčovou, z rodinných
příčin se prodá. Kapitál 5000 zlatých.
Laskavé nabídky pod značk. „V předměstíí
přijímá administrace tohoto lista.
1936e
#88
alto_textblock
#88
Každé
#89
alto_textblock
#89
Společenské cesty
novým zvláštním parníkem
19339
#90
alto_textblock
#90
skřiveni
#91
alto_textblock
#91
Zerstu
#92
alto_textblock
#92
zejmena pá-
teře, nesouměr-
nosti lopatek, pán-
ve a končetin ber
nošení obtíž-
ných bandaží
vyléčí se rychle
v Bucharově
sanatoriu
Heřman. Městci
Četná uznání.
Rozkošné klima
třcké místo?
18495
#93
alto_textblock
#93
Nejlepší
a nejlevnější
#94
alto_textblock
#94
12. září
#95
alto_textblock
#95
eloclped
#96
alto_textblock
#96
s přípojením
velké excurse za řízení
německého nestovního maršídla do
Bosny a Hercegoviny.
Vidleň rak. uher. Uoyd - Terst. Vyvvětlívky
a propram
THOS. CODK SOHN, Videň, I, Steranspíatz 2" annn
#97
alto_textblock
#97
dodává
#98
alto_textblock
#98
V. Michl
#99
alto_textblock
#99
továrna veloeipedt
v Slanén.
Za hotové zvláštní
19017
výhody.
#100
alto_textblock
#100
Dčetní
#101
alto_textblock
#101
pokojích s příslušenstvím,
o
vchody, v L. poschodí, zahrada
k použití, ve Valdštejnské ul. č. p. 150—III., lze na-
jmouti za roční čiuži 613 zl. Bližší u správce domu
neb v kanceláři JUDra. Tragyho na Václav. náměsti.
19212
#102
alto_textblock
#102
routinovaný pracovník, k cestování schopný.
několika tisíci vládnoucí, přijme se za tichého
společníka do továrního podniku. Místo jest
trválé a jisté. Vložený kapitál se pojistí.
Nabídky pod šifrou„Budouenost 51
19275
do administrace tohoto listu.
#103
alto_textblock
#103
Dům s hostincen,
#104
alto_textblock
#104
s pokoji pro cizince, velkou zahradou, divadelním sá-
lem, v předměstí pražském, prodám neb za menší
objekt vyměním. Bližší v insertní kanceláři na Kr. Vi-
19433
nohradech, Hálkova tř. č. 1 n.
#105
alto_textblock
#105
Průtržní pás
#106
alto_textblock
#106
17605
#107
alto_textblock
#107
Odborný lékař nemoci nervových
#108
alto_textblock
#108
nán
19350
#109
alto_textblock
#109
MUDr V. VITEK,
býv. hospitant odbor. klinik v Paříži, Berlíně a ve
Vídni, ordin. od 9—10 a 2—
v Praze, fl., Táborská ulice číslo 39.
#110
alto_textblock
#110
ší soustavy, pro keaýo
skladě Frant. trans, barakist Pra
Panská ulice č.6.
#111
alto_textblock
#111
E
#112
alto_textblock
#112
K vyzvání král. pruského soudu ve Friedeberg
N/M. z 1. srpna 1901 XII. S. 16/99/7 uveřejňuji v če
ském překladu tuto vyhlášku
#113
alto_textblock
#113
yt
#114
alto_textblock
#114
Krásný velký
#115
alto_textblock
#115
Vyzvání dědiců.
#116
alto_textblock
#116
o 6 pokojích v I. patře, sluneční strana, na nejlepším
místě Král. Vinohradů, jest hned neb od času k na-
jmutí. Bližší sděli I. Pexider, materialista na Kr. Vi-
19337
nohradech, Palackého tř. č. 299.
#117
alto_textblock
#117
Dne 28. října 1809 zenířela ve Friedeberga N. M
Barbora Kutilová, provdaná za zemřelého les-
ního Jiřího Sládka.
Po dědicích této zůstavitelky se pátrá
Rodiče otce jejího byli: Jan Kutil, výrobce
holi ve Slaném a Magdalena rodem Troestrova.
Z potomků jich nikdo se nehlásil.
Rodiče matky zůstavitelčiny byli: rolník Martin
Jaroš (též Jarosch) v Keblicích dne 14. března 181t
zemřevší a Anna rodem Jochová, která dne 19. listo
padu 1827 zemřela.
Se strany matky hlásí se k dědictví vnučky této
1. vdova Anastasie Hainischová rodem Jarošova,
bytem v Bohušovicích,
2. Emílie Kosserichová rodem Jarošova z Bystřan
obě dcery Františka Jaroše z Keblic, který tamže dne
21. května 1841 zemřel.
I vyzývají se ti, kteří bližší neb stejně blízké dě-
dické nároky na pozůstalost Barbory Kutilové mají,.
aby nejděle do dne 17. října 1901 u podepsaného
soudu se přihlásili, poněvadž by jinak dědičná listin
19257
oběma uvedeným osobái vydána byla.
Friedeberg N. M., Provinz Brandeburu,
dne 1. srpna 1901. Königlich Preusische
Amtsgericht.
Advokát JUDr. Rudolf Nedbal,
v Králové Dvoře n. Lab., dne 7. srpna 1901
#118
alto_textblock
#118
Krám
#119
alto_textblock
#119
Štěpásnsk
19 ss
#120
alto_textblock
#120
jsou ihned neb od listopadu k zadání
#121
alto_textblock
#121
ulici, proti dvornfmu pivovaru.
#122
alto_textblock
#122
Ceská rolická Zroč škola
#123
alto_textblock
#123
v Č. Budějovicích
#124
alto_textblock
#124
započíná škelní rok dnem 1. října t.r.
Účelem jest vychovati řádné samostatn
hospodáře, po případě zřízence pro velko-
stntky a nájemce těchto. Učebná osnova ob-
sahuje všeob. vzdělávací, jakož i odborné předměty
hospod. a vyučování jazyku českému i německému
Rolnická škola má svůj vlastní statek o 6t
korcich výměry. Stavbou nové velkolepé
budovy školní a budov hospodářských
jest ústav nejvzorněji zařízen.
Poplatky obnášejí: Zápisné jednou
pro vždy 4 K, školné žádné, byt, strava,
topivo a svítivo vinternátě měsíčně 26 K.
Četné okresy udělují chovancům nadace.
18269
Učebné knihy obdrží žáci od ústavu.
Do ústavu přijímají se žáci, kteří odbyli nejméně
obecnou školu a jsou tělesné zdrári.
Přihlášky ústní neb písemní příjímá ředitel-
ství školy-
#125
alto_textblock
#125
PAREKARNA
#126
alto_textblock
#126
Vsočlr.
#127
alto_textblock
#127
Jan Oswald,
předseda kuratoria
#128
alto_textblock
#128
Čís. a král. dvorní a komorní dodavatel.
Mléko, smetana, čajové máslo, mléko pro děti
19418
Telefon 2501.
#129
alto_textblock
#129
Josef Jírovec,
ředitel ústavu.
#130
alto_textblock
#130
Dražba dříví.
#131
alto_textblock
#131
Rada král. hlav. města Prahy
hodlá opatřiti pro potřebu obecních náplavek
k dobývání písku z Vltavy
#132
alto_textblock
#132
Dnem 19. srpna t. r. o 9. hod. dop. započne dle
ediktu c. k. okres. soudu v Žižkově ze dne 22 /VII
1901 č. j. Hc. 404/1 veřejná dražba zásob dříví sta-
vebního a truhlářského do konkursní podstaty firmy
Kryf Slechta náležejících a sice v dřevní ohradé
v Žižkově (konec Poděbradovy třídy), na kterout
dražbu se interessenti zvláště upozorhují. Bližší vy-
světlení podá advokátní kancelář podepsaného správo
ve Ferdinandově tř. 24.
#133
alto_textblock
#133
padln
#134
alto_textblock
#134
narní
#135
alto_textblock
#135
(bagger),
#136
alto_textblock
#136
j
které by při desetihodinné době pracovní vyhra-
balo 600 mě písku ve hloubce až 6 metrů pod
hladinou vodní a spolu opatřeno bylo přístro-
jem rozdružovacím na třídění štěrku a čistého
písku.
Firmy a podnikatelé, kteří by parní rýpadl
této výkonnosti chtěli dodali, podejtež nejdéle
do 31. srpna 1901 do 12. hodiny po-
lední v podacím protokole rady městské na
radnici staroměstské své nabídky náležitě kolko-
vané a doložené nákresy a rozpočtý. 19392
#137
alto_textblock
#137
Dr. J. Kliment,
správce konkursní podstat
#138
alto_textblock
#138
19330
#139
alto_textblock
#139
Větší panský strojní pivova
hledá snaživého, kauce schopného, routinovanéh
#140
alto_textblock
#140
zástupoe
#141
alto_textblock
#141
pro Prahu a okolí.
Nabídky s positivními návrhy a ostatními podmí-
kami pod známkou „P. V. 1013“ na výpravnu návěšt
Rudolfa Mosse v Praze, Na příkopě čís. 1
19419
#142
alto_textblock
#142
Rada král. hlav. města Prahy
V PRAZE, dne 8. srpna 1901.