ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 47c3b2b0-661b-11dc-b1b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 142
#1 alto_textblock #1
Strana 10.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
11. srpna 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 220
#5 alto_textblock #5
oznámení sňatku, sňatku toho, jenž přece j nebyl lhostejným, ač sama tak častokráte tvrdila. Nemýlil jsem se tedy Druhého dne odevzdala mi slečna Herma svoji výpověď, abych připojil ji k dopisu na šéí Nepřekvapilo mne to. František Švejda.
#6 alto_textblock #6
Různé zprávy.
#7 alto_textblock #7
čina úpadku: lhostejnost, i druhá: nedostatek vzorů, když ne odstraněny, aspoň jistě sesla- beny byly. A pak by nebyla ani vyloučena možnost, že by se daly některé vzorky upravi za školní předlohy ke kreslení, což by rovněž zcela jinak působilo na tvořivou mysl žákyř než ty dnešní »čmárance«, jak to samy jme- nují. Systematické toto vydání výšivek by, my- slím, bylo účinnější nežli plno poutavých před nášek, nebo plno pojednání psaných, jimiž by se měl vzpružovati zájem pro lidové umění. Ty přednášky a pojednání by se právě tak ne potkaly na patřičném místě se žádaným úmy slem, jak hluše vyznělo nezralé volání mladéh rozumu o »lyrismu národopisném«.
#8 alto_textblock #8
Nádherná dila.
#9 alto_textblock #9
Atlas rostlin.
#10 alto_textblock #10
S 80 tabulemi v nejiemnějším barvo- tisku a četnými dřevorytinami v textu. Cena díla ve 2 svazcích váz. 14 zl.
#11 alto_textblock #11
Kapesní atlas přírodopisný
#12 alto_textblock #12
Barevná vyobr. 171 rostlin. Cena váz. zl. 1 40
#13 alto_textblock #13
Odborný tékař ušní, krční a nosni
#14 alto_textblock #14
MUDr. Josef Cislen
#15 alto_textblock #15
Praze—II., v Jámě čís. 2 (z Vodičkovy ul. 2. dům v pravo), ord od 10—12 a 2—4 hod. odp. 19330 vkaždé výšce na statky, hos podářstyí, domy a indu- strielní objekty proti velmi levným úrokům, splátkám v annnitách k zadání. Hynotéky dluhy zatižené proti velmi levnému úroku kolku prosté se konvertují. Nab. n úřadně opráv. L úvěrní kancelář Jnsefa Bergera (jediná odborná kancelář) v Praze, na Václavském náměsti číslo 63 nové (blíže musea). — Telefon 1888. 19409
#16 alto_textblock #16
000000000000000000000000000
#17 alto_textblock #17
Nemoci plic a hrtanu
#18 alto_textblock #18
Žádné choroby nobon vice žádné pocení nohou víca Jakall pálani ohodldel, zterauti káša, kuři eka, mozoly, p fi up otřebiení
#19 alto_textblock #19
jgr
#20 alto_textblock #20
Fotogral. ateller
#21 alto_textblock #21
v hlavním městě, kde velká vojenská posádka leží kde čilýobchod se provo- zuje, ve vhodné poloze jest k najmutí. Dotazy řízeny buďtež pod znaěkou „W 5591“ na firmu Haaseustein k Vogler ve Vidni, l.
#22 alto_textblock #22
dra. Högyesa
#23 alto_textblock #23
osinkových podešví pár sa 30 r, 50 kr. a la
#24 alto_textblock #24
19335
#25 alto_textblock #25
Odborný lékař
#26 alto_textblock #26
Tak vy
#27 alto_textblock #27
moba pti kovern po les
#28 alto_textblock #28
ds ota-
#29 alto_textblock #29
MUDr. Kapper
#30 alto_textblock #30
K úpadkulidového vyšívání. Uvažuje Jan Koutný. Národopisný sborník »Český Lid« dokonči právě vydaným šestým sešitem svůj desátý roč ník. Jaká to suma záslužné práce uložena těchto deseti svazeích. Bylo třeba překonat těžké krise, ale na konec přece jen dovedl s list získati pevné půdy vlastní svojí dokonalost a zajímavostí. Také poslední číslo, z něhož tuto podáváme článek p. Jana Koutného, vyzname nává se rozmanitostí materiálu i hojným počten illustraci. Všímám si trochu vývoje lidového vyšíván a kroje na Kyjovsku. V místech, kde se udr- žuje kroj dubňansko-milotický (dle rozdělení řed. J. Klvaně), možno bohudíky dosud mluviti »vývoji lidového vyšívání«, třeba že nespěje vývoj ten k ideální výši zdokonalení. Tak nu př. v Miloticích (v tom slováckém Parýzu) jest vyšívání v rukách několika jen švadlen z povo- láni, které když ne úplnou, tedy aspoň částeč- nou účasť mají na každé téměř lepší »šatěe vyšívané. V jiných obeích sice, jako Vacenovi- cích, Ratiškovičích, Dubňanech a rovněž ve Svatobořieích a Mistříně, jest vyšivání zaměst- náním děvčat všech, z nichž ovšem jedna s větší. druhá s menší dovedností si vyšívá sobojky“ »fěrtůšky«, zkadle« (na rukávcách). Avšak ne- ujde oku ani měně cvičenému, že tolo dnešn vyšívání jeví úpadek proti staršímu. A přece malé již děti, děvčata, stále ma- lují i doma i ve škole v prázdných chvilích Když jsem jim uložil, vedle zodpovídání jiných ještě otázek, aby mi něco namalovali — po staral jsem se o to, aby každý pracoval samo- statně, tu mi chlapci podali koně, vojáky, flasi- nety, plactvo a pod. a děvčata jedna vedle druhé kreslila elementy z výšivek. Děti už mají smysl pro vyšívání. Kde tedy dlužno hleda přičiny dnešního úpadku? Snad jest to nutná, fáze podmfněná vývojem samým — jak míní řed. J. Klvaňa. Než nedal by se to vyjádřiti určitěji? Vývoj to snud za viňuje potud, pokud zásahuje vývoj v lidstv vůbec. Lidstvo se vyvíjí a spěje vedle jíných i vzáených eflů také k pohodlnosti. A s tonto pohodiností snad souviší menší účastenství pre vyšívání a tudíž i slabší úspěch. Dřive (ne tedy ani za »starých časů«) všecka dévčata seděl přes zimu u oken a vyšívala. Jedna chodila ke druhé »na šijačku«. Dříve chodilo se ve fěrtůškách (vyšívaných) i ve všední dny a dnes jest kuždá ráda, když si vyšije po- třebné věci na svátek, spokojujíc se pro všední den jen zásťěrkou buď už úplně a holou« neb jen se »scáčkem«. Dříve hleděla jedna druhou »přeštychovat« ve vyšívání a dnes prozrazují lhostejnost. Nejraději by snad byly, kdyby i ve svátek mohly chodit v zástěrkách kupovaných. Částečně tedy úpadek koření ve lhostejnosti pohodlnosti. Avšak nejen kvantitativně. nýbrž i kvalitativně úpadek tento vystupuje. Kdežto obdiv při pohledu na starší výšivku roste tím víe, čím déle oko patří na celkovou skladbu a ji podrobněji analysuje, uchváti sice ona pestrost dnešních »květů«o oko našo, avšak ten úžas přindetším pozorování se stratí. Dnešní práce jsou mělčí, nemluví tak něžným, umě- leckým tónem. Zdá se, jakoby byly výšivky na jarmark dělané, na kvap. Než práce ty nevy padají lépe i když se s některou formičkou nel halúzkou dlouho »piplá« některá. Tažme se po příčině tohoto kvalitativníh úpadku. Nemají vzorů. Svůj vrozený smysl pro vy šívání nembhou si děvčata vyvinouti náležitě starými vzácnými, vzory. Pohleďme, kterak škola jinak dociluje vývoje stále kladného a to jen proto, že buduje na plodech práce bývalých učitelů. Ten starý materiál tady chybí. Nemožno tudíž bez základu spěti výše. Sbírati po všech vlastech českých plody lidového umění a je usehovávati ve sbírkách at musejních, ať soukromých, neznamená (myslím) ještě dovršení té vznešené mýšlénky, která byla betlémskou hvězdou všem, kdož s úcfyhodnou obětavosti se o památky lidového umění starali a starají. Vždyť ty sbírky jsou sice historicky významné, ale přímého výtěžku neposkytují. Jest to ta hřivna zakopaná do země. Pro ty lidi je to jedno, ať už jim staré »vyšívance« vezmou »páni až z Prahy« a je buď do svých neb mu- sejních sbírek uloží, neb jestliže je sami trhají na jiné potřeby. V obou případech nemají staré předlohy před očima. A tu nebylo by možno, památky uloženě jakoby z nějaké centrály vysílati mezi lid, je muž byly odňaty, v jiné třebas formě a nebylo by možno takto podsazovati starým semenem Nebylo by to snad jen kopírování starého. Vždyť tvořivá děvčata by jistě to »starosvětské« vyšívání přizpůsobila svému novému vkusu.A i kdyby ani jich nepřizpůsobila a nezpracovala a kdyby se jen držela toho starého, staromod- ního, bylo by to vždy lepší, nežli kdyby pomalu odvykala vyšívání vůbec. Reprodukce tedy starých originálů by jistě vzpružily toto umění. A vím, že kdyby se jen začalo systematicky s vydáváním fotografova- ných výšivek z musejních a jiných sbírek, že by se k tomu kroku připojili ochotně snad všicci, kdož mají soukromé, vzácné sbírky. A pak by se mohlo teprve mluviti o celkovém přehledu lidového umění. Vím, že milovníci výšivek maji vedle originálů i fotografie těch kusů, které jim nebyly přístupny (na př. řed J. Klvaňa, red. Fr. Kretz). Podnik tento ne- musil by býti v tak velkém a nákladném slohu v jakěm vydány »Moravské ornamenty« v Olo- mouci. Věe si představuji po způsobu, jal »Český lid« podává své jině výšivky. Od této práce, doufám, dal by se snad očekávati obrat k lepšímu. Děvčata by dostala do rukou na př.: vyšívání dubňansko-milotické, viděla by obraz práce svých matek, svých sta- řenek a pěkné vyšívání. Prvé by je povzbuzo- valo ke práci podobné, druhé by jim poskyto valo vzorky krásné, takže by tak i první při
#31 alto_textblock #31
= Tramwayová revoluce. Krajan náš pan Vojlěch Brodský píše nám z Rio de Janeira jako očitý svědek demonstraci, jež vypukly následkem zvýšení sazeb tramwayové společnosti: Jíždy po tramwayi používaly všechny i nejchudší třídy, nebo za půldruhé hodiny cesty platilo se 100 reisů, v na- šich penězích 12 h. Společnosti zdál se tento popla- tek nízkým a proto chtěla jej zvýšiti na 300 reisů. Za tím účelem prý podplatila značnými sumam hodnostáře města, kteří tento obnos povolili. Lid ovšem proti nemalému zvýšení se vzbouřil, pořáda demonstrační průvody a studenti ze San Paola při jeli, aby řečnili na veřejných schůzích proti zvýžení Jitření lidu vzrostlo v malou revoluci, které zúčast nily seotěměř všechny vrstvy obyvatelstva, černoši běloši. Policie proti shluknutí zakročila, lid však vy- trhal dlažbu, počál stavěti barikády a bombardo vati policii kamením. V radnici vytřískána okna Nejzuřivějšími byli černoši. Policie vystupo- vnla velmí příkře, tloukla do lidu pažbami ruč- nic, sekala šavlemi a konečně při jedné větší srážce vystřelila do lidu. Účinek byl hrozný. Za je- diné odpoledne bylo na 37 raněných a dva mrtví. Žurnály přinesly zobrazení srážek a podobizny ra- něných a zastřelených. Rozzuřený lid napadl remise tramwayové, polil petrolejem vozy a zapálil je. Ob chody se zbraněmi musily býti vojskem obsazeny. Na zakročení rozhodných činitelů musila tramwayová společnost snížiti opět poplatek na bývalou výši, na- čež lid se uklidnil. = O sobevraždách dětí v sociálně hygieni- cké studii píše dr. A. Baer. Jako boření hranici dět- ského věku uvádí dosažený patnáclý rok a proto po jednává jen o sebevražích pod téuto věk. Největš procento dětských sebevrahů jest od 10. do 15 0 det. pod deset Jet pouze 10 procent. Poměr dělských sebevražd k dospělým sebevrahům jevil se ve Francii v r. 1881 u dětí 61, u dospělých 303, v r. 1895 9 a 450. V Anglii uvádí úřadní statistika sebevraždy do 15 let na jeden milliou, žijících od r. 1861 a 1870: 29, od roku 1871 až 1880: 35, od r. 1881 a 1890:31. Rovněž v Italii a Švýcarech stoupají sebe- vraždy dětí. Pokud Pruska se týče, vykazuje úřadní statistika během 30 let 1708 dětí (1376 chlapců a B2e dívek), v stáří až do 15let. Dr. Baer přičitá sebe- vraždydětí hlavně člením krvavých a skandálníel historií. Praví takto: Sebevražda v dělském věku jest výsledkém našeho moderního, kolturního a soci- álního života. Degenerace a duševní porušení n jednéstraně, špatné vychování a předčasná zralost na druhé straně jsou příčinami případů a vzrůstu počtu dětských sebevražd. Nemalým příspěvkem k tomu jest člení krvavých lektur a vražedných scěn, které obskurní časopisy se zálibou pěstují a jež dětem přicházejí doorukon. Rovněž všeliké illu strované listy, jež přinášejí obrázky vražd s dů- kladnou porcí krvelačnosti nítí dětskou fantasii. Proto první péče záleží v náležité výchově dětí se strany rodičů a učitelů, jakož ilékařů, kteří společně mají se starati a pozorovati duševní vývoj dětí. v= Tisic let před Kolumbem. Podivnou hy- pothesu snaží se odůvodníti John Fryer v »Harpers Mágazine.« Hledá doklady pro vyskytnuvší se již tvrzení, že Amerika již 1000 let před Krištofem Ko- lumbem Číňany na buddhismus byla obrácena. Fryer vzpomíná nejprve, že již v staré literatuře činské nalézají se četné údaje o Americe. Číňané odhado- vali velice přesně vzdálenost, jaká je dělila od země zvané Fusang — která odpovídá dle Fryera úplně až do podrobností Mexiku. Dále vzpomíná John Fryen na cestu buddhistického kněze Hui-lhena, jenž po- cházel z Kabulu a navštívilr. 499 Ameriku; ten konstatoval, že tato země v roce 458 od pěti rovněž z Kabulu pocházejících missionářů byla na bud- dhismus obräcena. Rovněž jméno »Ouatemala« zni Fryerovi podobné jako jméno královského kněze Quateniotzina, a mnoho jiných připomíná na to, ž Čiňané již tisíc let před Kolumbem v Americe byli Pokud ovšem tyto demněnky jsou správny a je-li Fusang Amerikou, přes všechny doklady Fryerovy určitě tvrditi nelze. uras = O redigování lietu v Talwanu píše kor- respondent newyorkského »Times« ve. Formose »Kamkoliv nějaký Japonec přijde, jeho první co udělá jest, že založí list. Malá obec Taiwan jest tak šlastna, že má hned dva denníky. Tyto llisty mají obzvláště cenu pro lidi, kteří rádi o svých bližních nějaký klep čtou, ale úzkostlivě se bojí, aby jejich jmeno do novin nepřišlo. Každý člověk ve Formose jest přesvědčen, že býti předplacenu na noviny jest povinností jako platiti daně. Podivuhodná jest však blízkost administrace a redakce, i zdá sej že obě tyto funkce jsou přesně sloučeny v osobě redaktora. Nebot jakmile vypátrá, že by některý jeho abonent mohí předpláceti více čísel, už na něj něco ví a cuchá jej tak dlouho, dokud se nepolepší čili jinými slovy ne- předplatí v administráci na více čísel. Rovněž na ženský svět má revolverový redaktor spadeno. Jeho referenti, kteří ve všech alicích stopojí slečny z lep- ších rodin, přinášejí o nově objeveném párku oka- mžitě zprávu do redakce a běda, nepředejde li si se- ladon redaktora. Pak zví její mamá v novinách, co dceruška tropí a sice takovým způsobem, že žalování jest vyloučeno, ale skandál přece je ztropen.e
#32 alto_textblock #32
Adlas ptactva.
#33 alto_textblock #33
Velký 4°. 48 skvost. tabulí barvotisko vých s 385 ptáky. — Text prof. 1. Jandy Celé dílo vyjde v 25 sešitech po 40 kr. Nakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul 18681
#34 alto_textblock #34
Právě vyšla nová sbírka versů I S MACHARA
#35 alto_textblock #35
BOLEATK
#36 alto_textblock #36
[1896—4900. S obálkovou kresbou Hanuše Schwrai gera Cena K2.— 19435 Na skladě ve všech knihkupěcivích av Nakladatelství F. ŠIMÁČKA v Praze, 11, ul. Jerivzalemská.
#37 alto_textblock #37
Hedvábné Játky na šaty. Hedvábné látky na bluzy Hedvábné Játky na ozdoby Hedvábné látky podšívkové Novotiny pro letní saisonu doporučnje v největším výběrn v nejlevnějších cenách
#38 alto_textblock #38
J. Novák v Praze.
#39 alto_textblock #39
„U Štajgrů“. 1861
#40 alto_textblock #40
z eenenit.,terraens ařemszi dtatale, n oa DO? ponti asfettu va litěl os ternnsea ředcehsentem, tepenkou a eenienitor ýjm te tnskani. SOlcCe proti vihku t a0muě. cement. a Monferory. Výrebky cemenstee Rouy/ anee Sádrovice. Obnovování schodů. Podnikatelství staveb betonových a lovárny stavebních výrobkal Hrůza osenberg, — Praha — Vídeň — Olomraue.
#41 alto_textblock #41
A
#42 alto_textblock #42
Doporučujeme se k nejkulantnějšímu proveden
#43 alto_textblock #43
bursovních zakázek pro všecky tu- i cizozcmské bursy
#44 alto_textblock #44
za nejpříznivějších podmínek. Podržujeme koupené papíry za mírně úroky v depotu. — Udilíme odborne informace a svědomité rady př volhě papírů. Zprávy bursovní za- síláme zdarma.
#45 alto_textblock #45
Bankovní závod a směnárna
#46 alto_textblock #46
FISCHLBONDY v Praze, Na přikopě č. 2,, U Šplnků“. 1805
#47 alto_textblock #47
Kamna
#48 alto_textblock #48
cirkul. a ventilační, bez- dýmná, původní ventilační Meidin- gerova, regulační se šamotovou 1949 vložkou, úsporné vložky do kachlo- vých kamen, tabulové kuchyň, sporáky doporučují vyrabitelé HORAK a SPOL. v Praze, Žitná ul. č. 2 n. (nár. Ka lova nám. a Žitné ul.). Prospekty zdarma a franko.
#49 alto_textblock #49
Zasláno
#50 alto_textblock #50
Berounský portlandský cement
#51 alto_textblock #51
přesahuje na základě provedených zkoušek na slove vzatých odborníků výbornou svou jakostí značně normy předepsané spolkem architektů a inženýrů ve Vídní Nejlevnější nabídkou poslouží centrální kancelář akeiové společnosti v Praze k vyrábění vápna a cementu na 19381 Václavském náměstí č. 43—II.
#52 alto_textblock #52
Lékárna
#53 alto_textblock #53
Prof. Cervella
#54 alto_textblock #54
a k tomu nutnýo azOl inhalační přistroj „Saluis vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa- vech, zvláště při onemocnění plic a dychadel jest ve všecl většíchilékár. tu-i dizozem. jen na lékař. nařízo k dost Prosp. a vysvětl. zasílá generál. zastup. pro Rakoutsko Stará c. k. polní lékár. ve Vídnl, 1., Stefansplatz. 16215
#55 alto_textblock #55
„U říšského orla
#56 alto_textblock #56
přesídlila
#57 alto_textblock #57
dnešním dnem z čísla 934—I. do vedlejší nové budovy pražské městské po- jišťovny č. 932—I., Staroměstské náměstí. 19321
#58 alto_textblock #58
Oznámení.
#59 alto_textblock #59
přírodní
#60 alto_textblock #60
alkalická
#61 alto_textblock #61
Na základě dlouholeté zkušenosti otevřel jsem
#62 alto_textblock #62
KYSEL
#63 alto_textblock #63
prodej kočárů
#64 alto_textblock #64
C. k. úřadně povolená
#65 alto_textblock #65
ze
#66 alto_textblock #66
v Karlíně, Královská třída, 21.
#67 alto_textblock #67
Dovoluji ši p. t. majitelům povozů, ekvipáží atd. nabídnouti kočáry jako: faetony, landaury, bonníky t. j. faetony s odebíracím kozlíkem, solnohradky, vozy projížďkové a bryčky pérové všeho druhu Pro pp. rolníky a majitele usedlostí mám vždy v hojné zásobě faetony bez střechy t. j. faetonove bryčky za ceny nejlevnější. Na skladě mám vždy hojnost vozů ojetých, kte réž za ceny nejvyšší kupuji neb za nové vyměňuji Veškeré správy se rychle a levné vyřizují. O hojnou přízeň prosí JanVine, v Karlině, Královská třída č. zi.
#68 alto_textblock #68
pro zál. vojenské
#69 alto_textblock #69
18589
#70 alto_textblock #70
n. a. e. k. nadporučíka
#71 alto_textblock #71
Vs.era, „U 3 lip“ V PRAZE Na příkopě, 16. Veškeré vysvětlení vyřídí se ústně neb pí- semně ihnad. Telefon čís. 832.
#72 alto_textblock #72
xSlccatork. Vídeň, III., Parkgasse, 10. Osoušení vlhkých zdí, ničení dřevní houby (dřevo-morky). Brožura zdarma. 18507 Jediná zkouška postačí.
#73 alto_textblock #73
19373
#74 alto_textblock #74
em. sek. lékař c. k. univ- kliníky, léčí nemoci po- hlavní, kožni, močové. Praha, Václavské náměsti čís. 6 (průchodní dům) 18588
#75 alto_textblock #75
(katarrh, záduchu, asthma, rozedmu a poč. sou- chotin) pak vady řeči 19437
#76 alto_textblock #76
Tak vylsí oeha pli noškní sbr klých stelek Prosrekty s urnáním vajec skýck čiadá a ndjvýššlch oká edarna. Zasiláni dolšíkoa. Centrá a z Vidsi, 1., Deminik anerbastsl 2i.
#77 alto_textblock #77
o avost léčí pneumatickou komorou, ventilátory plic- ními, inhalačními přístroji atd. mUDr. Adolí Hromada v Praze, Krakovská ul. č. 18 n. Ord. od 12—1 a od 5—6 hod. Inhalace od 7 hod. ráno do 6. hod. večer. Prospekt zašle na požádání. Písemné dotazy se ihned zodporí.
#78 alto_textblock #78
19354
#79 alto_textblock #79
Pronajem
#80 alto_textblock #80
00000900090000000000000000000e
#81 alto_textblock #81
ane
#82 alto_textblock #82
Anna Mottlova,
#83 alto_textblock #83
Obchod
#84 alto_textblock #84
kupeckého obchodu, v nej- lepším místě se nalezajícího ve venkovském městě, kde Jest sidlo okresního hejt- manstrí a mnoho průmy slových závodů. 19264 Bližší do administrace tohoto listu pod značkou „Výnosný obchodií.
#85 alto_textblock #85
zkoušená bába z roku 1878, v Praze, Celetná ul. číslo 10—1. přijme dámy na byt a celá zaopatření. 1767
#86 alto_textblock #86
s modním zbožím,
#87 alto_textblock #87
dobře zavedený, který požívá dobré pověsti a hodíc se pro damského krejčího neb krejčovou, z rodinných příčin se prodá. Kapitál 5000 zlatých. Laskavé nabídky pod značk. „V předměstíí přijímá administrace tohoto lista. 1936e
#88 alto_textblock #88
Každé
#89 alto_textblock #89
Společenské cesty novým zvláštním parníkem 19339
#90 alto_textblock #90
skřiveni
#91 alto_textblock #91
Zerstu
#92 alto_textblock #92
zejmena pá- teře, nesouměr- nosti lopatek, pán- ve a končetin ber nošení obtíž- ných bandaží vyléčí se rychle v Bucharově sanatoriu Heřman. Městci Četná uznání. Rozkošné klima třcké místo? 18495
#93 alto_textblock #93
Nejlepší a nejlevnější
#94 alto_textblock #94
12. září
#95 alto_textblock #95
eloclped
#96 alto_textblock #96
s přípojením velké excurse za řízení německého nestovního maršídla do Bosny a Hercegoviny. Vidleň rak. uher. Uoyd - Terst. Vyvvětlívky a propram THOS. CODK SOHN, Videň, I, Steranspíatz 2" annn
#97 alto_textblock #97
dodává
#98 alto_textblock #98
V. Michl
#99 alto_textblock #99
továrna veloeipedt v Slanén. Za hotové zvláštní 19017 výhody.
#100 alto_textblock #100
Dčetní
#101 alto_textblock #101
pokojích s příslušenstvím, o vchody, v L. poschodí, zahrada k použití, ve Valdštejnské ul. č. p. 150—III., lze na- jmouti za roční čiuži 613 zl. Bližší u správce domu neb v kanceláři JUDra. Tragyho na Václav. náměsti. 19212
#102 alto_textblock #102
routinovaný pracovník, k cestování schopný. několika tisíci vládnoucí, přijme se za tichého společníka do továrního podniku. Místo jest trválé a jisté. Vložený kapitál se pojistí. Nabídky pod šifrou„Budouenost 51 19275 do administrace tohoto listu.
#103 alto_textblock #103
Dům s hostincen,
#104 alto_textblock #104
s pokoji pro cizince, velkou zahradou, divadelním sá- lem, v předměstí pražském, prodám neb za menší objekt vyměním. Bližší v insertní kanceláři na Kr. Vi- 19433 nohradech, Hálkova tř. č. 1 n.
#105 alto_textblock #105
Průtržní pás
#106 alto_textblock #106
17605
#107 alto_textblock #107
Odborný lékař nemoci nervových
#108 alto_textblock #108
nán 19350
#109 alto_textblock #109
MUDr V. VITEK, býv. hospitant odbor. klinik v Paříži, Berlíně a ve Vídni, ordin. od 9—10 a 2— v Praze, fl., Táborská ulice číslo 39.
#110 alto_textblock #110
ší soustavy, pro keaýo skladě Frant. trans, barakist Pra Panská ulice č.6.
#111 alto_textblock #111
E
#112 alto_textblock #112
K vyzvání král. pruského soudu ve Friedeberg N/M. z 1. srpna 1901 XII. S. 16/99/7 uveřejňuji v če ském překladu tuto vyhlášku
#113 alto_textblock #113
yt
#114 alto_textblock #114
Krásný velký
#115 alto_textblock #115
Vyzvání dědiců.
#116 alto_textblock #116
o 6 pokojích v I. patře, sluneční strana, na nejlepším místě Král. Vinohradů, jest hned neb od času k na- jmutí. Bližší sděli I. Pexider, materialista na Kr. Vi- 19337 nohradech, Palackého tř. č. 299.
#117 alto_textblock #117
Dne 28. října 1809 zenířela ve Friedeberga N. M Barbora Kutilová, provdaná za zemřelého les- ního Jiřího Sládka. Po dědicích této zůstavitelky se pátrá Rodiče otce jejího byli: Jan Kutil, výrobce holi ve Slaném a Magdalena rodem Troestrova. Z potomků jich nikdo se nehlásil. Rodiče matky zůstavitelčiny byli: rolník Martin Jaroš (též Jarosch) v Keblicích dne 14. března 181t zemřevší a Anna rodem Jochová, která dne 19. listo padu 1827 zemřela. Se strany matky hlásí se k dědictví vnučky této 1. vdova Anastasie Hainischová rodem Jarošova, bytem v Bohušovicích, 2. Emílie Kosserichová rodem Jarošova z Bystřan obě dcery Františka Jaroše z Keblic, který tamže dne 21. května 1841 zemřel. I vyzývají se ti, kteří bližší neb stejně blízké dě- dické nároky na pozůstalost Barbory Kutilové mají,. aby nejděle do dne 17. října 1901 u podepsaného soudu se přihlásili, poněvadž by jinak dědičná listin 19257 oběma uvedeným osobái vydána byla. Friedeberg N. M., Provinz Brandeburu, dne 1. srpna 1901. Königlich Preusische Amtsgericht. Advokát JUDr. Rudolf Nedbal, v Králové Dvoře n. Lab., dne 7. srpna 1901
#118 alto_textblock #118
Krám
#119 alto_textblock #119
Štěpásnsk 19 ss
#120 alto_textblock #120
jsou ihned neb od listopadu k zadání
#121 alto_textblock #121
ulici, proti dvornfmu pivovaru.
#122 alto_textblock #122
Ceská rolická Zroč škola
#123 alto_textblock #123
v Č. Budějovicích
#124 alto_textblock #124
započíná škelní rok dnem 1. října t.r. Účelem jest vychovati řádné samostatn hospodáře, po případě zřízence pro velko- stntky a nájemce těchto. Učebná osnova ob- sahuje všeob. vzdělávací, jakož i odborné předměty hospod. a vyučování jazyku českému i německému Rolnická škola má svůj vlastní statek o 6t korcich výměry. Stavbou nové velkolepé budovy školní a budov hospodářských jest ústav nejvzorněji zařízen. Poplatky obnášejí: Zápisné jednou pro vždy 4 K, školné žádné, byt, strava, topivo a svítivo vinternátě měsíčně 26 K. Četné okresy udělují chovancům nadace. 18269 Učebné knihy obdrží žáci od ústavu. Do ústavu přijímají se žáci, kteří odbyli nejméně obecnou školu a jsou tělesné zdrári. Přihlášky ústní neb písemní příjímá ředitel- ství školy-
#125 alto_textblock #125
PAREKARNA
#126 alto_textblock #126
Vsočlr.
#127 alto_textblock #127
Jan Oswald, předseda kuratoria
#128 alto_textblock #128
Čís. a král. dvorní a komorní dodavatel. Mléko, smetana, čajové máslo, mléko pro děti 19418 Telefon 2501.
#129 alto_textblock #129
Josef Jírovec, ředitel ústavu.
#130 alto_textblock #130
Dražba dříví.
#131 alto_textblock #131
Rada král. hlav. města Prahy hodlá opatřiti pro potřebu obecních náplavek k dobývání písku z Vltavy
#132 alto_textblock #132
Dnem 19. srpna t. r. o 9. hod. dop. započne dle ediktu c. k. okres. soudu v Žižkově ze dne 22 /VII 1901 č. j. Hc. 404/1 veřejná dražba zásob dříví sta- vebního a truhlářského do konkursní podstaty firmy Kryf Slechta náležejících a sice v dřevní ohradé v Žižkově (konec Poděbradovy třídy), na kterout dražbu se interessenti zvláště upozorhují. Bližší vy- světlení podá advokátní kancelář podepsaného správo ve Ferdinandově tř. 24.
#133 alto_textblock #133
padln
#134 alto_textblock #134
narní
#135 alto_textblock #135
(bagger),
#136 alto_textblock #136
j které by při desetihodinné době pracovní vyhra- balo 600 mě písku ve hloubce až 6 metrů pod hladinou vodní a spolu opatřeno bylo přístro- jem rozdružovacím na třídění štěrku a čistého písku. Firmy a podnikatelé, kteří by parní rýpadl této výkonnosti chtěli dodali, podejtež nejdéle do 31. srpna 1901 do 12. hodiny po- lední v podacím protokole rady městské na radnici staroměstské své nabídky náležitě kolko- vané a doložené nákresy a rozpočtý. 19392
#137 alto_textblock #137
Dr. J. Kliment, správce konkursní podstat
#138 alto_textblock #138
19330
#139 alto_textblock #139
Větší panský strojní pivova hledá snaživého, kauce schopného, routinovanéh
#140 alto_textblock #140
zástupoe
#141 alto_textblock #141
pro Prahu a okolí. Nabídky s positivními návrhy a ostatními podmí- kami pod známkou „P. V. 1013“ na výpravnu návěšt Rudolfa Mosse v Praze, Na příkopě čís. 1 19419
#142 alto_textblock #142
Rada král. hlav. města Prahy V PRAZE, dne 8. srpna 1901.