#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v ponděli 26. května 1913.
#3
alto_textblock
#3
Čísle 142.
#4
alto_textblock
#4
na ranní avečorní liety
předplácí sen
V Prane v administrac
na měsio. . . . . . 9 K —
na čtvrt lota . . . . 6 K — h
s dvoji denáškou
na měsin. . . . . . p
na čivrt lota . . . . 7 K elh
ve fliálkáchi
na měsio . . . . . 2 K 80 n
Poštout
na měslo. . . . ..
na čtvrt iesa : . . . K B0
„ dvojí zásilkou
měsíe,
a čtvrt iosa : . . :
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodejli
sanní čisle o sobě . . na S
večarní . . . . . . . Ba d k
Ve fálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . Bh
#8
alto_textblock
#8
lnserátv
platí ne hotově napřed
Předplaceni a insarty příjíma
sdministrace v Marianské ul., a.
#9
alto_textblock
#9
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a expodine
„Národnich Llstů-
Rukopisy se novracoji
#10
alto_textblock
#10
Telefonické a telegrafické
6
zprávy „Národních Listů“.
#11
alto_textblock
#11
Audience ministra orby.
Z Vídně, 26. května. Císař příjal včera na
zámku schönbrunnském ministra orby dra.
Zenkera ve zvláštním a dlouhém slyšení.
#12
alto_textblock
#12
Námořní politika Německa.
#13
alto_textblock
#13
Z Brém, 25. května. (K. k.) Na dnošn
valné hromadě německého spolku lodního pro-
nesl velkoadmirál Köster řeč, ve které pra-
vil mezi jiným o situaci politické: Spolku lod-
ního je daleko chtít přiostřovat nynější pro-
tivy, a ač vyslovuje uznání dílu míru diplo-
macie, trvá přege na stanovisku, že Nč-
mecko musí býtl na stráži vzhle-
dem na opětné probuzení šovi
nismu ve Francii a na nepřátel-
ství panslavismu. Ve příčině anglické-
ho návrhu na zavedení roku, v němž by ná-
mořní zbrojení bylo v klidu, prohlásil, a č-
koli spolek návrh ten zamítá, že
vítá zlepšení poměru k Anglii, a že až do jisté
míry může souhlasiti s přáním, aby Německo
a Anglie šly nyní ruku v ruce. To se však
může státi jen tehdy, jestliže též Německo
bude míti loďstvo vzbuzující úctu. Shromáždě-
ní přijalo jednomyslně návrh, aby stále bylo
pohotově tak zv. létací loďstvo, záležející z
obrněnců a malých křižáků, aby vždy, kdyby
bylo třeba, mohlo zakročit na ochranu vážno-
sti Německa a obchodu německého.
#14
alto_textblock
#14
Petrohradský protokol o Rumunsku.
#15
alto_textblock
#15
Z Bukurešti, 25. května. (K. k.) Dle zpráv
večerníků o tajné schůzi senátu, jíž se zúčast-
nili členové poslanecké sněmovny na tribu-
nách, přiznává petrohradský protokol Ru-
munsku město a pevnost Silistrii s pásmem
3 km šírokým koldokola, jakož i ochranu ná-
rodních a náboženských práv Rumunů v Make-
donii. Ministerský předseda a ministr zahra-
ničních záležitostí Majorescu podal obšírný hi-
storický přehled diplomatického vyjednávání
jež vedlo ke sprostředkování velmocí.
#16
alto_textblock
#16
Proti vojenským předlohám ve Francii.
Z Paříže, 25. května. (K. k.) Odpoledne
uspořádali socialisté v Pré St. Gervaisu pro-
jev, minuvší bez vážné příhody. Bylo posta-
veno 15 tribun. Všichni řečníci protestoval
proti předlohám vojenským. Jaurěs uvítán
dlouhotrvající pochvalou, prohlásil, že se-
cialisté chtějí zameziti potupu sporů národů.
Zmíniv se o nevoli, kterou vyvolaly demon-
strace vojáků, pravil, že vojáci nepotřebují
spiknutí, aby pochopili zlobu připravených
předloh, znajíce cenu času. Byl přijat pořad
jednací, vyslovující se proti zadržení ročníku
a proti tříleté době služební. Potom se de
monstranti, jichž bylo několik tisíc, úplně po
kojně rozešli.
#17
alto_textblock
#17
Stihání a tresty stoupenců prince Sabaha
Eddina.
#18
alto_textblock
#18
Z Caříhradu, 25. května. (K. k.) Následkem
protimladotureckého spiknutí před dvěma měsíe
objeveného byli tajemník prince Sabaha Eddina
Savet Lutfi, poručík Lutíi a pět jiných osob od-
souzeni k doživotní a čtyři osoby k desítileté pev-
nostní vazbě. Princ Sabah Eddin, dr. Nihad, lodní
praporečník Lutfi Soalieri a dvě jiné osoby, které
prchly, mají býti odsouzeny, jakmile budou
zatčeny.
#19
alto_textblock
#19
Reformy v Anatolií.
Z Caříhradu. 25. května. (K. k.) Tasvir i Eíkia
potvrzuje kolující pověst, že Porta se rozhodla po-
věřiti vrchním dozorem nad reformami v Anatoli
lorda Milnera. Porta požádala foreign office, aby
dovolilo lordu Milnerovi vstoupiti do služeb tu-
reckých.
#20
alto_textblock
#20
Spiknutí proti Gomezovi.
Z Willemstadu, 24. května. (K. k.) Přes
Nový York sděluje se z Caracasu objevení
spiknutí proti životu presidenta Gomeze. Ně-
kolik osob bylo zatčeno a několík politiko
prchlo.
#21
alto_textblock
#21
Z číny.
Z Mukdenu, 25. května. (K. k.) Generál-
mi guverner dostal od vlády v Pekinu rozka
míti pohotově vojsko k pochodu na jih a zo
střiti dozor na monarchisty v Mandžursku.
#22
alto_textblock
#22
Válka na Balkáně.
#23
alto_textblock
#23
Napjetí mezi spojenci.
#24
alto_textblock
#24
Ze Solije, 26. května. Nové rozložení bul-
harské armády na dvě fronty je vykonáno
Vojsko, které dosud bylo u Čataldže, v po-
slední době podle plánu chefa generálního
štábu Fičeva dopraveno do posic prot
Řecku a Srbsku. Na čáře čataldžské po-
necháno pouze 15.000 mužů pěchoty a něco
dělostřelby. Všechna jízda odeslána. V novém
území Bulhaří povolali do zbraně veškeré
mužstvo od 17 do 33 let a vtělili je do svých
sborů. V poslední době ministerstvo vojenství
objednalo velké množství střeliva a válečného
materiálu. Tolikéž pak potřeb zdravotních
Vypsány také vojenské objednávky.
Z Bělehradu, 26. května. Zdejší „Odjek“
dovídá se, že srbský vyslanec v Sofiji Spa
lajkovič dostal rozkaz, by bulharskou vlá-
du zpravil o stanovisku Srbska ve sporu ma-
kedonském. Srbsko žádá rozhodně revis
smlouvy stran dělby území, kterých bylo do-
byto. Spalajkovičovi bylo uloženo, aby před-
ložil formální návrhy rozhraničo-
vací.
Ze Sofije, 26. května. Ve zdejších kruzich
politických nevzdali se dosud naděje, že s
podaří řecko-bulharský konflikt pokojne
srovnati. Ministerský předseda Gešo
pohrozil odchodem, nevyhoví-li bulharský ge-
nerální štáb neprodleně rozkazu vlády a ne
učiní-li přítrž bojům v jižní Make-
donii. Rozklady, které řecký vyslanec uči-
nil v Sofiji proti postupu bulharského vojska
podporovány byly poprvé srbským vyslancem
Řecké noviny mluví dále tónem prot
Buřharsku hrozivým. Vládní „Hestia“ pravi-
Řecko nalézá se v předvečer vel-
kých událostí. Řecký lid má plnou dů-
věru ke svému králi, jsa odhodlán spravedli
vou svoji věc hájiti všemi prostředky.
Ze Sořije, 26. května. Oznamuje se n o v
srážka mezi Řeky a Bulhary po
bliže Rasilinosu. Útok Řeků byl odra
žen, ačkoliv zasáhlo do boje také jejich dělo-
střelectvo.
#25
alto_textblock
#25
K řecko-bulharským srážkám u Nigrity.
Ze Soluna, 25. května. (K. k.) Král Kon
stantin odjel hned po svém příchodu automo-
bilem do Nigrity a prohlédl si tam řecké voj-
sko a jeho posíce. Král zvolil si za nový by
vilu Jakuba Modiana, ležící na hlavní cesti
do okolí a před dvěma lety vystavenou.
#26
alto_textblock
#26
Mohamedání v Bulhary obsazeném území.
Ze Soluna, 25. května. (K. k.) Bulhar-
ské úřady vyzvaly Mohamedány
v území Sěru, Dramě, Kavalle, De-
mir Hisaru, Dedeagači a Drino-
polí, aby vstoupili do bulharské
armády. Mohamedáni poradivše se, prohlá-
sili, že vyhoví povinnosti vojenské v bulhar-
ské armádě za podmínky, že nebudou nuceni
bojovati proti svým souvěrcům.
#27
alto_textblock
#27
Srbská vyznamenání
#28
alto_textblock
#28
Z Bělehradu, 25. května. (K. k.) Úřadní
list uveřejňuje královský úkaz, jímž se pro-
půjčují četným důstojníkům za statečnost před
nepřítelem osvědčenou řádová vyznamenání
s válečnou dekorací, neb zlaté a stříbrné
medaile za statečnost. Korunní princ Ale-
xandr, princ Arsen, vojvoda Putnik, všichni
generálové, většina štábních důstojníků, 15
setníků a nadporučík jízdy Pavlovič obdrželi
nejvyšší vojenské vyznamenání, řád hvězdy
Karaďorděvičů IV. třídy s meči, princ Jiři
zlatou medaili za statečnost.
#29
alto_textblock
#29
Porta a otázka ostrovní.
Z Cařihradu, 25. května. (K. k.)Porta za-
slala prý, jak se proslýchá, svým velevv-
vyslancům cirkylář, v němž vyličuje
své stanovisko v otázce ostrovi
#30
alto_textblock
#30
Srbsko-bulharská otázka hranic.
Z Bělehradu, 25. kyětna. (K. k.) Jak listy
sdělují, podá předseda ministerstva Paši
tento týden ve skupštině prohlášení vlády
srbské o srbsko-bulharské otázce pohraniční
Předseda ministerstva svolal proto na dnes
konferenci vůdců stran. Některé listy zazna-
menávají pověsti o nastávající anezi územ
armádou srbskou dobytých.
#31
alto_textblock
#31
(Viz poslední zprávy.)
#32
alto_textblock
#32
Svatební veselí berlínské.
#33
alto_textblock
#33
Z Berlina, 25. května. (K. k.)
#34
alto_textblock
#34
Připitek císaře Viléma na obřadní ho
stině zni: Moje milá dcerol Dnešního dne, kdy
opouštiš náš dům, děkuji Ti z celého srdce za ra-
dost, kterou jsi mně a matce vždy činila, za dlou-
hou dobu zářného slunečního světla, jimž jsi byla
mému domu. Dala jsi ruku svou a srdce své muži
ze šlechetného německého rodu knížecího a ze
šlechetného starého rodu německého. Pokud bude
zniti německá řeč a jak daleko bude zníti, bude
vypravovati o Velfech a Hohenzollernech, kteři
hráli tak markantní roli v dějinném vývoji vlasti
německé. Bylo Ti, jak málo jiným, přáno následo-
vati hlasu srdce svobodně a obdržeti muže, kterého
jsi sobě zvolila. Můj milý synul Svěřuji Ti naše
dítě. Chováme k Tobě oba nejúplnější důvěru, ž
se budeš o ní pečlivě starati, a že tato sluneční
zář vejde do Tvého domu. Kéž vedeš svoji do-
mácnost dle osvědčených vzorů svých předků, pra-
vým, starým, prostým německým způsobem a spo-
léháš na Boha, jak to stojí ve vašem hesle: Vše
z jeho ruky přijímati, dobré a zlě, s ochotou, nésti
břímě a přijímati s vděčným srdcem krásné dny
štěstí a radosti. Především však, přes vaše mládí.
bude vám zajisté brzy souzeno, sloužiti jiným
pečovati o jiné. Kéž tato úloha, ta nejkrásnější.
vyplní váš celý živoi, a kéž láska k jiným lidem
rozehřívá vaše srdce. Kéž vy oba, a Ty především
má milá dcero, jsi věrným ditětem v novém domě.
Prosím vás oba fobrácenk vévodovi a vévodkyi
z Cumberlandu) z celého srdce, abyste ráčili naše
dítě co nejmilostivěji vzíti do své ochrany a za-
hrnuli je do své lásky. Vše ostatní shrnuji v přánít
Bůh žehnej vám na vaší cestě životem, jejž dne
společně nastupujete. Ať žijí novomanželé! (Hurá
Hurál Hurál)
Angličtí královští manželé byli dopoledne pří-
tomni bohoslužbě vaanglickém kostele. Pak po-
snidal král Jiří a císař Vilém u důstojnického sboru
1. gardového pluku dragounů, načež se odebral
do Postupimi, kamž se dostavila též cisařovna, krá-
lovna anglická a ostatní knižata
Němečtí cisařští manželé, královští manžel
angličti a panstvo z Cumbellandu přibyli do Postu-
pimi a 7. hod. O 8.20 hod. jel vévoda z Cumber-
landu s chotí a dcerou Olgou. Němečtí císařšti
manželé doprovázeli své hosty na nádraží. O 8.30
hod. byla v královském zámku hostina, které s
zúčastnili královští manželé angličtí a knížata zde
ještě meškající.
#35
alto_textblock
#35
Porada zástupců české samo
správy v Plzni.
#36
alto_textblock
#36
O nedostatcích a nepřístojnostech
v obvodu plzeňského ředitelství
státních drah.
#37
alto_textblock
#37
V zasedací síni starobylé radnice plzeňské s
šli se v neděli 25. května dopoledne ve značném
počtu zástupcové okresních výborů, městských
rad a obecních představenstev z českého západu
aby se svými poslanci, zástupci Národní rady če-
ské a čelných našich národohospodářských korpo-
rací a institucí porokovali o jazykových a národ-
nostních nepřistojnostech, jakož i o hospodářských
požadavcích, které má český kraj vůči železničn
správě na západě království Českého.
Porada byla pokračováním akce, která slibné
byla zahájena v Plzni manifestační schůzí ze dne
12. prosince 1909 a pracovní její ráz a důkladná
předběžná příprava zaručily předem úplný její
zdar. Referáty o nedostatcích na dráze a požadav-
cích našich v ohledu národnostním i věcném byly
v osvědčených rukou poslanců dra. K. Baxy
M. Pokorného a vyzněly v úsudek, že nikte-
rak nezměníly se k lepšímu pro naše potřeby ne-
příznivé poměry v obvodu našeho ředitelství o
#38
alto_textblock
#38
r. 1909 a že tudíž je nezbytno, aby činnost dráhy
byla soustavně a stále sledována a aby vůči kaž-
dému novému pokusu zhoršit dosavadní stav bylo
vždy ihned důrazně zakročeno všemi činiteli
všemi prostředky.
Schůzi předsedali dr. Václav Peták, starosta
král. města Plzně a dr. Bernard Guldener, sta-
rosta okresního zastupitelstva v Plzni. Národní
radu českou zastupovali poslanec dr. Karel Baxa
a koncipista K. Harmach. Z řad poslaneckých
dostavili se pp. poslanci dr. Karel Baxa.
dr. F. Lukavský, dr. M. Mandl, M. Pokorný, dr-
Steidl, F. Svoboda, Josef Hucl, V. Prunar, F. Vod-
ňanský. Mimo to zastoupeny všecky politické stra-
ny, král. hlav. město Praha, města Domažlice, Kla-
tovy. Kralovice, Nepomuky, Plasy, Přeštice, Stra-
konice, Plzeň; okresní výbory: v Blovicích, Do-
mažlicích, Horažďovicích, Klatovech, Kralovicích.
Nepomuku. Přešticích, Rakovníce, Strakonicích
Sušici a Plzni; dále zemská jednota obchodních
gremií v Praze, jednota zřízenců drah v králov-
ství Českém, spolek českých úřadníků železničních
v Praze, svaz úřadnických spolků, Národohospo-
dářská jednota v Praze, Český zemský svaz cizi-
necký, Národní jednota pošumavská, Zemská jed-
nota živnostenských společenstev, poradní sbor če-
ských okresů, Národní rada česká v Českých Bu-
dějovicích, župní jednota živnostenských společen-
stev v Plzní, Obchodní a živnostenská komorav
Plzni. Klub českých obchodníků v Plzni, Místní
odbočka zemské jednoty zřízenců drah v Plzni.
Hospodářské družstvo českého západu, Místní od-
bor národní jednoty pošumavské v Plzni a Místní
odbor českých úřadníků železničních.
Shromáždění uvítal jménem pořadatelstva sta-
rosta dr. V. Peták a dal přečísti pozdravný při-
pis poslance dra. Podlipného, jménem ústředníh
výboru Národní rady české schůzi zaslaný.
Poslanec dr. Baxa přednesl referát o ja-
zykových a národnostn ích otázkách
na železných drahách, ukázal na příčiny, které za-
vinily, že v dopravě železniční během posledníc
dvaceti let germanisace tak bezohledně postupuje
a podal přehled požadavků, které v ohledu jazy-
kovém má národ český vůči železniční správě
Zemský poslanec M. Pokorný promluvi
potom o technických, komerčníc h
hospodářských nedostateích na tra-
tích, podrobených správě plzeňského ředitelství
Tresť jeho zevrubných výkladů obsahuje re s o-
luce, která byla jednomyslně přítomnými přijata
k návrhu referenta dra. A. Skřívana, koncipisty
král. města Plzně. Resoluce bude předsednictvem
schůze předložena příslušným činitelům správním
i politiakým. s
Druhá část porady věnována byla otázce d al-
šího společného postupu a organisaee
jeho a o tom důležité pokyny přítomným podal d
F. Kříž, tajemník král. města Plzně. Návrh o
ganisace přednesl říšský poslanec dr. Frant
Lukavský a předsednictvo schůze zmocněno
organisaci dle návrhu provésti
Na závěru schůze učinili projevy jednatel Na-
rodní jednoty pošumavské p. Titěra o pomě
rech na zněmčených drahách šumavských a prof
Klapálek, předseda Svazu českých úřadnických
spolků, o poměru úřadnictva k veřejnosti a ně
která přání vyslovil dr. K ohn z Plzně.
Poděkováním starosty dra. Petáka účastní
kům schůze, jemuž vřele odpověděl p. dr. Stei dl
byla schůze skončena.
#39
alto_textblock
#39
Resoluce, na schůzi přijatá, má toto znění:
„Zástupcové českých okresních výborů
městských rad z obvodu plzeňského ředitelství
c. k. státních drah, přítomní důvěrné poradě
dne 25. května 1913 v Plzni, pojednavše o ná-
rodnostních a věcných poměrech v obvodu to-
hoto ředitelství, usnášejí se na tomto osvědčení-
Vyslovujeme se co nejrozhodněji proti po-
rušování základních státních zákonů vůči če-
skému národu v železniční správě v zemích ko-
runy české. Neuznáváme nikdy dnešního fakti-
ckého stavu, který vytvořen byl s úmysly kraj-
ně nepřátelskými a zřejmě proti předpisům plat-
ného zákona a nesvolíme, aby byl kdy tente
stav vzat za základ pro uspořádání jazykových
a národnostních poměrů v železničním provozu
Houževnatost, se kterou Němci usilují o to, aby
co možná nejdéle uchovali si v železniční správ
svoji bezohlednou převahu a nespravedlivou, ni-
#40
alto_textblock
#40
čím neodůvodněnou nadvládu, nutí nás, aby-
chom ustavičně všímali si událostí v železniční
státní správě a důsledně opět a opět dovolávali
se všemi zákonnými prostředky, aby i v tomto
odboru státní správy dostalo se českému národu
úplné rovnoprávnosti s národem německým.
Pokud jde o oblast plzeňského ředitelství
c. k. stáních drah v Plzni, pronáší k železniční
správě řadu požadavků jazykových a národnost-
ních, hospodářských, dále ve příčině lepších
vlakových spojení a končí-
Paragrafu 20. organisačního statutu ze dne
19. ledna 1896, jimž dekretována němčina za
služební řeč u c. k. státních drah a jenž zjevně
odporuje základním státním zákonům, využívá
ředitelství, vnucujíc nesprávným způsobem něm-
činu i českým stranám, do krajnosti
V krajích většinou německých a smíšených
obsazována jsou veškerá místa úřadnická a zří-
zenecká jen Němci, český personál tam usedlý
jest soustavně vypuzován a přesazován.
Této reciprocity není dbáno v českých kra-
jích a zvláště v Plzní. U ředitelství samého jest
nadpočetný počet úřadnictva německého a na
rozhodujících a vedoucích místech jsou téměř
jen úřadníci němečtí. Poměr tento neodpovidá
ani místním poměrům, ani poměrům na tratích
ředitelstvím spravovaných.
Dosazovaný a přijímaný německý personál
nemá potřebné kvalifikace a vystupuje národ-
nostně zaujatě. Z toho důvodu jednak nemůže,
jednak nechce učiniti zadost jazykové rovno-
právnosti ve styku s českým obecenstvem, čímž
ustanovení § 20., pokud jistá práva českému ja-
zyku zaručují, stávají se ilusorními.
Při přijímání personálu, zvláště úřadnického,
nehledí se tak k jazykové kvalifikaci žadatelů
německých jako českých. Také poměr úřadni-
ckých čekatelů německé národnosti k poměru
úřadnických čekatelů české národnosti jest pro
český dorost velmi nepříznivý a neodpovídá ani
celkovému poměru úřadnictva, ani poměru kilo-
metrů tratí českých a německých úřadníky ob-
sazených.
Takové jsou národnostní a jazykové poměry,
takové i hospodářské nedostatky v obvodu
plzeňského ředitelství. Opakujeme, že jsou ne-
udržitelny, neuznáváme jich, ohražujeme se proti
nim a se všim důrazem žádáme, by co nejdříve
byla zjednána náprava. O to budeme se přiči-
ňovati ze všech sil a to jak vzhledem k dobrým
právům naší národnosti a jazyka, tak zejména
i z důvodů dopravní služby samé, kde úřadni-
ctvo a služebnictvo svými výkony má sloužiti
a vyhovovati zájmům státních občanů.
#41
alto_textblock
#41
50 let České Besedy v Liberci.
#42
alto_textblock
#42
Z Liberce, 25. května.
(Od zvlášt, zpravodaje „Nár. Listů“.)
Po klidném průběhu sobotního zdařilého veče-
ra, jímž zahájena oslava 50letého výroči založení
České besedy v Liberci, zahájen byl dnešní vlastní
den jubilejní za auspicií neočekávaných a jen v
městě království Českého se zbujnělou německou
většinou možných.
Na budovu besedního hotelu „Národní dům“
ve kterém se veškerá slavnost jubilejní soustředila,
vyvěšeny byly dnes o 7. hod. ranní dva prapor
barvách zemských, prapory červenobílé, ale záhy
dostavili se do Národního domu dva městští poli-
cejní strážníci a jménem policejního komisaře Rin-
gelhahna vyzvali přitomného místopředsedu České
besedy p. Mráze, aby prapory byly s budovy od-
straněny, poněvadž prý policie bude plně zaměst-
nána dopoledne při průvodu Božího těla a nemohla
by ručiti za bezpečnost.
Pan místopředseda Mráz žádal, aby mu roz-
kaz k sejmutí praporů a důvody tohoto opatření
poslány byly písemně, ale komisař Ringelhahn pro-
stě vzkázal, že to udělati nemůže a nedbal ná-
mitky p. Mráze, že o příkazu odstranění prapor
musí býti vyrozuměn předseda Besedy továrník
p. Zeliský. Dva policejní strážníci pak oba prapory
s Národního domu sami odstranili
Místostarosta p. Mráz zaslal neprodleně místo-
držitelství v Praze telefonicky telegrama
„Policie v Liberci prapory v zemských bar-
vách na Národním domě vyvěšené za příčinou
oslavy 50letého trvání spolku Česká beseda, od-
stranila, aniž nám dala předchozi písemné na-
řízení a tento čin odůvodnila. Protestujeme proti
tomuto násilnému jednání a žádáme, aby policii
v Liberci bylo nařízeno, aby nebránila vyvěšení
praporů v barvách zemských a žádáme za svo-
lení znovu je vyvěsiti.
Záhy do Národního domu k dnešní slavnosti
se scházející její účastníci byli zprávou o tomto
činu liberecké policie všeobecně a nemále pře-
kvapeni a dychtivě očekávali, jaká odpověď na
telegram p. Mráze přijde z Prahy.
Odpověď tato došla teprve po 3. hod. odpo-
lední. Mistodržitelství žádosti p. Mráze vyho-
vělo, rozkaz policejního komisaře Ringelhahna zru-
šilo a povolilo České besedě vyvěsiti praporyv
barvách zemských. Na Národním domě objevily
se pak neprodleně znovu prapory červeno-bílé
které vlály na něm do večera, kdy byly správou
Besedy sňaty
#43
alto_textblock
#43
FEUILLETON.
#44
alto_textblock
#44
„Černý máj“ ve Vídni.
(Vzpomínka na krach v r. 1873.)
Bodří Vídeňáci, kteří jinak rádí potrpí si
na jubilea, v celku velmi skromně a ostýchavě
vzpomínali letos 40. výročí dvou událostí.
dosti těsně spiatých: světové výstavy a bur-
sovní katastrofy. Hrstka reminiscencí spíše
místního rázu mihla se tu a tam tiskem, ale
i tu mezi řádky bylo zřejmo, že tato vzpomín-
ka není z oněch milých a vzácných, jež dle
slov básníka „nemají soka, byť úsměv nebo
slzu tiskly z oka“
Je však pochopitelno, že nerado se vzpo-
miná ve Vídni historického skandálu. Osudný
květen 1873 na dlouho poškodil pověst Vídně
a to právě ve chvíli, kdy na světové výstavě
vítati měla cízinu a pochlubiti se zámožnosti
residenčního města. Jakoby všechny nepřá-
telské živly byly se spikly, tak to dopadalo
tehdy při zahájení výstavy. Krátce před ote-
vřením jejím vypukla stávka fiakristů a drož-
kářů a stěží urovnána stávka číšníků. První
den strašlivě zamokl, slavnosti byly pokaženy
a dojem, jaký z veliké části nedohotovená vý-
stava způsobila, byl velmi nevlídný. Vídeňský
tisk nechal stranou svůj lokální patriotisma
zle bouřil proti pořadatelstvu, jemuž vyčítal
blamáž před cizinou, neschopnost, švindla
jiné nepěkné vlastnosti. Pravým motivem však
k těmto útokům byla okolnost zcela jiná-
úžasná drahota, která ve Vídni zavládla.
Vídeňáci v domnění, že celý svět se na
ýstavu pohrne a přinese s sebou miliony.
#45
alto_textblock
#45
rázem zdražili nesmírně vše, nač jen kdo se
podíval. Pokrmy byly od 1. května trojnásob
tak drahé, byty v hotelích i soukromé vyhná-
ny do nestoudných cen. Neruda, který tehdy
vyslán byl za zpravodaje „Národních Listů“
napsal v prvním svém feuilletonu tolik: „Pro-
stý vídeňský řízek stojí 90kr., telecí pečeně 1 zl.
50 kr., hlávkový salát 60 kr., dva koláčky
(u pražského cukráře po 5 kr.) 60 kr., žejdlí-
ková sklenice piva 30 kr. — pětka je bez na-
jedení se pryč. Časopisy smluvily mezi sebou
křižácké tažení proti té hospodské drahotě —
ne k vůli cizím hostům, ale k vůli sobě, ne-
boť vídeňský journalista si také navykl jíst.
O drahotě bytů vypravují se věci ještě úžas-
nější. Malý pokojík ve čtvrtém patře — 200 zl.
na měsíc. Kdo v hotelu dosud platil zlatku
denně, nalezl náhle na dveřích svého pokoje
ceduli, že musí platit pětku. Summa summa-
rum — všeobecná nespokojenost z dosavad-
ního „finančního výsledku“ výstavy“. —
Světová výstava a s ní spojená drahot
měly neblahý vliv na stav vídeňské bursy.
V její zprávách už v prvních dnech květno-
vých čteme: „Čekalo se, že výstava přinese
haussu: když se tak nestalo, dochází šmahem
k realisacím, jež způsobují strašnou spoustu
v kursech. Bursiáni utikají houfně, nehledíce
už ani ke svým závazkům.“ —
Od 5. května neutuchají už Jobovy zprá-
vy z vídeňské bursy. „Vedle insolvencí, jež
udály se na burse vídeňské“ — tak čteme
v bulletinu ze dne 7. května — „dochází k
narovnáním za zády bursy t. j. částečně spro-
štění se závazků, částečně k bankrotu.“
Nejhorší však teprve mělo přijíti. Nade-
šel 9. květen, pátek, který v dějinách víden-
#46
alto_textblock
#46
ské bursy právem nazván „černým pátkem“
Co nejčernější pesimismus ani netušil, co ni-
kdo očekávat se neodvážil, stalo se a rychleji
než kdo tušil. „Deutsche Zeitung“ napsala
onom dni: „Umrlčí komorou nazývána dnes
bursa, bojiště bylo poseto mrtvolami a raně-
nými a umíráček vyzváněl bez ustání těm
kdož více „nepřišli“. Takové množství padlých
nepamatuje ani nejstarší bursián. V bursovn
síni strhly se rvačky. Milionáři Rothschild
Schey a zástupcové prvních bankovních domů
byli do krve sbiti za všeobecného křiku: „My
se nedáme déle olupovat!“ Osoby, které po-
važovány za několikanásobné milionáře, staly
se obratem žebráky. Došlo k četným sebe-
vraždám a policie byla nucena o 1. hodině
bursu vykliditi a uzavřít.
Ve dvou dnech přes sto velikých firen
padlo za oběť bursovnímu krachu a ztráty
činily na 500 milionů zlatých ..
Bylo by nespravedlivo sváděti katastroh
vídeňské bursy jen na neúspěch výstavy: při-
spěla ovšem k tomuto kotrmelci bezpro-
středně, ale hlavní vinu na něm měly „starš
hříchy“. Od té doby totiž, co t. zv. „občan-
ské“ ministerstvo popustilo uzdu různým spe-
kulantům, zahnízdila se ve Vídni zimničná
horečka po penězích a s tím spojené zaklá-
dání větších i menších pokoutních bank a
ústavů, pracujících se švindlem. Bursovní hra
stala se strašnou sociální chorobou, epidemií
která zachvátila celou Vídeň. Veškeré třídy
společenské hrály na burse od nejnižších do
nejvyšších: knížata s miliony, kočí a sklep-
ník se stovkou, děvečka se zlatkou. Bursa za
pouštěla kořeny všude do společenského ži-
vota, a kam vnikly, podryly půdu povážlivým
#47
alto_textblock
#47
způsobem. Nebylo téměř nikoho, aby nemě
nějakou svou „tajnou lásku“. Bursa stala se
nebezpečným soupeřem malé loterii a hoky-
nářky hrály za pomoci „družstev herních“
Vídeň stala se městem bursy, kursovní lístel
nejčtenčjším listem — stala se slovem „her-
nou“ a regulátorem peněz. Tehdy peníze ve
Vídni byly bez ceny a poctivá práce byla se-
směšněna, neboť z lidí, kteří do nedávna nic
neměli, hrou na burse stali se přes noc bo
háči...
Dies irae však nadejítí musil! Na burse
se nahromadilo tolik papírů, že staly se bez
cennými a kaťastrofa nezbytnou. —
Panika, jaká po kritickém pátku 9. květ-
na mezi obyvatelstvem vídeňským vznikla.
byla nesmírná. Sdělují noviny tehdejší, že n
ulicích šla celá procesí hořekujících, prokl-
najících a zoufalých. Z méně intelligentních
málokterý byl si vědom příčin katastrofy; vět-
šina jich hrála prostřednictvím obskurních
bankéřů, kteří sami ruinovaní zavřeli své zá-
vody a prchli z bytů, aby vyhnuli se nepří-
jemným návštěvám zničených a ovšem i ná-
vštěvám soudním. Oním neblahým dnem počí-
naje, téměř po celý měsíc táhly se vídeňským
novinami lokálky, počínající slovy: „Oběť bur-
sovní katastrofy“ a vypravující, že v tom
tom bankovním komptoiru chéf firmy vypálil
si z revolveru střelu do hlavy nebo otrávil se.
Počátek těchto truchlivých události zahájen
byl na Ringstrasse, kde pokladník bankovního
domu Epsteinova skočil se třetího poschodí n
ulici. Prohrál na burse všechen svůj soukromý
majetek a rodinu přivedl na mizinu. V zá-
pětí na to zastřelil se v ložnici spoluchéf veli-
#48
alto_textblock
#48
ké bankovní firmy Gustav Ritter, jehož ztráty
činily půldruhého millionu. Třetí obětí v jedi-
ném dnu byl truhlář, který přišel o všechny
své úspory a v zoufalství oběsil se v Prateru.
Zákon o serii sebevražd neúprosně se u-
platnil. Za prvními šli další a tu teprve zjevno
bylo, kdo všechno na burse hrál. Podmaršálek
i jeho služka v zoufalství nad ztrátami, — ten-
to prý 50.000 zlatých, ona několik set zlatých.
— skončili jeden o druhém nevědouce v spo-
lečném bytu svůj život. A zatím, co tři banké-
ře vytáhli ještě za živa z Dunaje, dva až po
několika dnech byli vyloveni. Hrdinný teno
dvorní opery rovněž v té době přišel o všech-
no své zlato, vyjímaje onoho v hrdle, a ještě
prý byl rád, že soudy byl pardonován. Insol-
vence množily se tak, že úřadní listy nestačily
s vyhláškami; za jediný den bylo jich ke stu.
Vídeňský krach samozřejmě nezůstal ome-
zen na Vídeň; jeho účinky roznesly se dál, ja-
ko kruhy po hladině vodní. Bankovní firmy
strhly nyní pádem své „klienty“, tito, většinou
obchodníci, své dodavatele a překupníky. Ja-
ko morová rána přenášela se katastrofa vídeň-
ská dál a ohromila na čas všechen obchod
všechnu důvěru i mimo Vídeň. Že světová
výstava vídeňská dostala velikou ránu, ne-
třeba připomínati. A nebýti pomoci vlády —
vůči Vídni ovšem vždy ochotnější, než na pří-
klad dnes při finanční tísni tohoto království
— ještě daleko horšími katastrofami byl by
končil „černý máj“ ve Vídni.
Ale i tak dlouho a trpce naň vzpomínáno
a dost žije dosud osob, z nichž vídeňský krach
před čtyřiceti léty učinil zničené existence.