ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47a30e60-8f10-11dd-b60b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 48
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ponděli 26. května 1913.
#3 alto_textblock #3
Čísle 142.
#4 alto_textblock #4
na ranní avečorní liety předplácí sen V Prane v administrac na měsio. . . . . . 9 K — na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvoji denáškou na měsin. . . . . . p na čivrt lota . . . . 7 K elh ve fliálkáchi na měsio . . . . . 2 K 80 n Poštout na měslo. . . . .. na čtvrt iesa : . . . K B0 „ dvojí zásilkou měsíe, a čtvrt iosa : . . :
#5 alto_textblock #5
R
#6 alto_textblock #6
N
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejli sanní čisle o sobě . . na S večarní . . . . . . . Ba d k Ve fálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . Bh
#8 alto_textblock #8
lnserátv platí ne hotově napřed Předplaceni a insarty příjíma sdministrace v Marianské ul., a.
#9 alto_textblock #9
Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expodine „Národnich Llstů- Rukopisy se novracoji
#10 alto_textblock #10
Telefonické a telegrafické 6 zprávy „Národních Listů“.
#11 alto_textblock #11
Audience ministra orby. Z Vídně, 26. května. Císař příjal včera na zámku schönbrunnském ministra orby dra. Zenkera ve zvláštním a dlouhém slyšení.
#12 alto_textblock #12
Námořní politika Německa.
#13 alto_textblock #13
Z Brém, 25. května. (K. k.) Na dnošn valné hromadě německého spolku lodního pro- nesl velkoadmirál Köster řeč, ve které pra- vil mezi jiným o situaci politické: Spolku lod- ního je daleko chtít přiostřovat nynější pro- tivy, a ač vyslovuje uznání dílu míru diplo- macie, trvá přege na stanovisku, že Nč- mecko musí býtl na stráži vzhle- dem na opětné probuzení šovi nismu ve Francii a na nepřátel- ství panslavismu. Ve příčině anglické- ho návrhu na zavedení roku, v němž by ná- mořní zbrojení bylo v klidu, prohlásil, a č- koli spolek návrh ten zamítá, že vítá zlepšení poměru k Anglii, a že až do jisté míry může souhlasiti s přáním, aby Německo a Anglie šly nyní ruku v ruce. To se však může státi jen tehdy, jestliže též Německo bude míti loďstvo vzbuzující úctu. Shromáždě- ní přijalo jednomyslně návrh, aby stále bylo pohotově tak zv. létací loďstvo, záležející z obrněnců a malých křižáků, aby vždy, kdyby bylo třeba, mohlo zakročit na ochranu vážno- sti Německa a obchodu německého.
#14 alto_textblock #14
Petrohradský protokol o Rumunsku.
#15 alto_textblock #15
Z Bukurešti, 25. května. (K. k.) Dle zpráv večerníků o tajné schůzi senátu, jíž se zúčast- nili členové poslanecké sněmovny na tribu- nách, přiznává petrohradský protokol Ru- munsku město a pevnost Silistrii s pásmem 3 km šírokým koldokola, jakož i ochranu ná- rodních a náboženských práv Rumunů v Make- donii. Ministerský předseda a ministr zahra- ničních záležitostí Majorescu podal obšírný hi- storický přehled diplomatického vyjednávání jež vedlo ke sprostředkování velmocí.
#16 alto_textblock #16
Proti vojenským předlohám ve Francii. Z Paříže, 25. května. (K. k.) Odpoledne uspořádali socialisté v Pré St. Gervaisu pro- jev, minuvší bez vážné příhody. Bylo posta- veno 15 tribun. Všichni řečníci protestoval proti předlohám vojenským. Jaurěs uvítán dlouhotrvající pochvalou, prohlásil, že se- cialisté chtějí zameziti potupu sporů národů. Zmíniv se o nevoli, kterou vyvolaly demon- strace vojáků, pravil, že vojáci nepotřebují spiknutí, aby pochopili zlobu připravených předloh, znajíce cenu času. Byl přijat pořad jednací, vyslovující se proti zadržení ročníku a proti tříleté době služební. Potom se de monstranti, jichž bylo několik tisíc, úplně po kojně rozešli.
#17 alto_textblock #17
Stihání a tresty stoupenců prince Sabaha Eddina.
#18 alto_textblock #18
Z Caříhradu, 25. května. (K. k.) Následkem protimladotureckého spiknutí před dvěma měsíe objeveného byli tajemník prince Sabaha Eddina Savet Lutfi, poručík Lutíi a pět jiných osob od- souzeni k doživotní a čtyři osoby k desítileté pev- nostní vazbě. Princ Sabah Eddin, dr. Nihad, lodní praporečník Lutfi Soalieri a dvě jiné osoby, které prchly, mají býti odsouzeny, jakmile budou zatčeny.
#19 alto_textblock #19
Reformy v Anatolií. Z Caříhradu. 25. května. (K. k.) Tasvir i Eíkia potvrzuje kolující pověst, že Porta se rozhodla po- věřiti vrchním dozorem nad reformami v Anatoli lorda Milnera. Porta požádala foreign office, aby dovolilo lordu Milnerovi vstoupiti do služeb tu- reckých.
#20 alto_textblock #20
Spiknutí proti Gomezovi. Z Willemstadu, 24. května. (K. k.) Přes Nový York sděluje se z Caracasu objevení spiknutí proti životu presidenta Gomeze. Ně- kolik osob bylo zatčeno a několík politiko prchlo.
#21 alto_textblock #21
Z číny. Z Mukdenu, 25. května. (K. k.) Generál- mi guverner dostal od vlády v Pekinu rozka míti pohotově vojsko k pochodu na jih a zo střiti dozor na monarchisty v Mandžursku.
#22 alto_textblock #22
Válka na Balkáně.
#23 alto_textblock #23
Napjetí mezi spojenci.
#24 alto_textblock #24
Ze Solije, 26. května. Nové rozložení bul- harské armády na dvě fronty je vykonáno Vojsko, které dosud bylo u Čataldže, v po- slední době podle plánu chefa generálního štábu Fičeva dopraveno do posic prot Řecku a Srbsku. Na čáře čataldžské po- necháno pouze 15.000 mužů pěchoty a něco dělostřelby. Všechna jízda odeslána. V novém území Bulhaří povolali do zbraně veškeré mužstvo od 17 do 33 let a vtělili je do svých sborů. V poslední době ministerstvo vojenství objednalo velké množství střeliva a válečného materiálu. Tolikéž pak potřeb zdravotních Vypsány také vojenské objednávky. Z Bělehradu, 26. května. Zdejší „Odjek“ dovídá se, že srbský vyslanec v Sofiji Spa lajkovič dostal rozkaz, by bulharskou vlá- du zpravil o stanovisku Srbska ve sporu ma- kedonském. Srbsko žádá rozhodně revis smlouvy stran dělby území, kterých bylo do- byto. Spalajkovičovi bylo uloženo, aby před- ložil formální návrhy rozhraničo- vací. Ze Sofije, 26. května. Ve zdejších kruzich politických nevzdali se dosud naděje, že s podaří řecko-bulharský konflikt pokojne srovnati. Ministerský předseda Gešo pohrozil odchodem, nevyhoví-li bulharský ge- nerální štáb neprodleně rozkazu vlády a ne učiní-li přítrž bojům v jižní Make- donii. Rozklady, které řecký vyslanec uči- nil v Sofiji proti postupu bulharského vojska podporovány byly poprvé srbským vyslancem Řecké noviny mluví dále tónem prot Buřharsku hrozivým. Vládní „Hestia“ pravi- Řecko nalézá se v předvečer vel- kých událostí. Řecký lid má plnou dů- věru ke svému králi, jsa odhodlán spravedli vou svoji věc hájiti všemi prostředky. Ze Sořije, 26. května. Oznamuje se n o v srážka mezi Řeky a Bulhary po bliže Rasilinosu. Útok Řeků byl odra žen, ačkoliv zasáhlo do boje také jejich dělo- střelectvo.
#25 alto_textblock #25
K řecko-bulharským srážkám u Nigrity. Ze Soluna, 25. května. (K. k.) Král Kon stantin odjel hned po svém příchodu automo- bilem do Nigrity a prohlédl si tam řecké voj- sko a jeho posíce. Král zvolil si za nový by vilu Jakuba Modiana, ležící na hlavní cesti do okolí a před dvěma lety vystavenou.
#26 alto_textblock #26
Mohamedání v Bulhary obsazeném území. Ze Soluna, 25. května. (K. k.) Bulhar- ské úřady vyzvaly Mohamedány v území Sěru, Dramě, Kavalle, De- mir Hisaru, Dedeagači a Drino- polí, aby vstoupili do bulharské armády. Mohamedáni poradivše se, prohlá- sili, že vyhoví povinnosti vojenské v bulhar- ské armádě za podmínky, že nebudou nuceni bojovati proti svým souvěrcům.
#27 alto_textblock #27
Srbská vyznamenání
#28 alto_textblock #28
Z Bělehradu, 25. května. (K. k.) Úřadní list uveřejňuje královský úkaz, jímž se pro- půjčují četným důstojníkům za statečnost před nepřítelem osvědčenou řádová vyznamenání s válečnou dekorací, neb zlaté a stříbrné medaile za statečnost. Korunní princ Ale- xandr, princ Arsen, vojvoda Putnik, všichni generálové, většina štábních důstojníků, 15 setníků a nadporučík jízdy Pavlovič obdrželi nejvyšší vojenské vyznamenání, řád hvězdy Karaďorděvičů IV. třídy s meči, princ Jiři zlatou medaili za statečnost.
#29 alto_textblock #29
Porta a otázka ostrovní. Z Cařihradu, 25. května. (K. k.)Porta za- slala prý, jak se proslýchá, svým velevv- vyslancům cirkylář, v němž vyličuje své stanovisko v otázce ostrovi
#30 alto_textblock #30
Srbsko-bulharská otázka hranic. Z Bělehradu, 25. kyětna. (K. k.) Jak listy sdělují, podá předseda ministerstva Paši tento týden ve skupštině prohlášení vlády srbské o srbsko-bulharské otázce pohraniční Předseda ministerstva svolal proto na dnes konferenci vůdců stran. Některé listy zazna- menávají pověsti o nastávající anezi územ armádou srbskou dobytých.
#31 alto_textblock #31
(Viz poslední zprávy.)
#32 alto_textblock #32
Svatební veselí berlínské.
#33 alto_textblock #33
Z Berlina, 25. května. (K. k.)
#34 alto_textblock #34
Připitek císaře Viléma na obřadní ho stině zni: Moje milá dcerol Dnešního dne, kdy opouštiš náš dům, děkuji Ti z celého srdce za ra- dost, kterou jsi mně a matce vždy činila, za dlou- hou dobu zářného slunečního světla, jimž jsi byla mému domu. Dala jsi ruku svou a srdce své muži ze šlechetného německého rodu knížecího a ze šlechetného starého rodu německého. Pokud bude zniti německá řeč a jak daleko bude zníti, bude vypravovati o Velfech a Hohenzollernech, kteři hráli tak markantní roli v dějinném vývoji vlasti německé. Bylo Ti, jak málo jiným, přáno následo- vati hlasu srdce svobodně a obdržeti muže, kterého jsi sobě zvolila. Můj milý synul Svěřuji Ti naše dítě. Chováme k Tobě oba nejúplnější důvěru, ž se budeš o ní pečlivě starati, a že tato sluneční zář vejde do Tvého domu. Kéž vedeš svoji do- mácnost dle osvědčených vzorů svých předků, pra- vým, starým, prostým německým způsobem a spo- léháš na Boha, jak to stojí ve vašem hesle: Vše z jeho ruky přijímati, dobré a zlě, s ochotou, nésti břímě a přijímati s vděčným srdcem krásné dny štěstí a radosti. Především však, přes vaše mládí. bude vám zajisté brzy souzeno, sloužiti jiným pečovati o jiné. Kéž tato úloha, ta nejkrásnější. vyplní váš celý živoi, a kéž láska k jiným lidem rozehřívá vaše srdce. Kéž vy oba, a Ty především má milá dcero, jsi věrným ditětem v novém domě. Prosím vás oba fobrácenk vévodovi a vévodkyi z Cumberlandu) z celého srdce, abyste ráčili naše dítě co nejmilostivěji vzíti do své ochrany a za- hrnuli je do své lásky. Vše ostatní shrnuji v přánít Bůh žehnej vám na vaší cestě životem, jejž dne společně nastupujete. Ať žijí novomanželé! (Hurá Hurál Hurál) Angličtí královští manželé byli dopoledne pří- tomni bohoslužbě vaanglickém kostele. Pak po- snidal král Jiří a císař Vilém u důstojnického sboru 1. gardového pluku dragounů, načež se odebral do Postupimi, kamž se dostavila též cisařovna, krá- lovna anglická a ostatní knižata Němečtí cisařští manželé, královští manžel angličti a panstvo z Cumbellandu přibyli do Postu- pimi a 7. hod. O 8.20 hod. jel vévoda z Cumber- landu s chotí a dcerou Olgou. Němečtí císařšti manželé doprovázeli své hosty na nádraží. O 8.30 hod. byla v královském zámku hostina, které s zúčastnili královští manželé angličtí a knížata zde ještě meškající.
#35 alto_textblock #35
Porada zástupců české samo správy v Plzni.
#36 alto_textblock #36
O nedostatcích a nepřístojnostech v obvodu plzeňského ředitelství státních drah.
#37 alto_textblock #37
V zasedací síni starobylé radnice plzeňské s šli se v neděli 25. května dopoledne ve značném počtu zástupcové okresních výborů, městských rad a obecních představenstev z českého západu aby se svými poslanci, zástupci Národní rady če- ské a čelných našich národohospodářských korpo- rací a institucí porokovali o jazykových a národ- nostních nepřistojnostech, jakož i o hospodářských požadavcích, které má český kraj vůči železničn správě na západě království Českého. Porada byla pokračováním akce, která slibné byla zahájena v Plzni manifestační schůzí ze dne 12. prosince 1909 a pracovní její ráz a důkladná předběžná příprava zaručily předem úplný její zdar. Referáty o nedostatcích na dráze a požadav- cích našich v ohledu národnostním i věcném byly v osvědčených rukou poslanců dra. K. Baxy M. Pokorného a vyzněly v úsudek, že nikte- rak nezměníly se k lepšímu pro naše potřeby ne- příznivé poměry v obvodu našeho ředitelství o
#38 alto_textblock #38
r. 1909 a že tudíž je nezbytno, aby činnost dráhy byla soustavně a stále sledována a aby vůči kaž- dému novému pokusu zhoršit dosavadní stav bylo vždy ihned důrazně zakročeno všemi činiteli všemi prostředky. Schůzi předsedali dr. Václav Peták, starosta král. města Plzně a dr. Bernard Guldener, sta- rosta okresního zastupitelstva v Plzni. Národní radu českou zastupovali poslanec dr. Karel Baxa a koncipista K. Harmach. Z řad poslaneckých dostavili se pp. poslanci dr. Karel Baxa. dr. F. Lukavský, dr. M. Mandl, M. Pokorný, dr- Steidl, F. Svoboda, Josef Hucl, V. Prunar, F. Vod- ňanský. Mimo to zastoupeny všecky politické stra- ny, král. hlav. město Praha, města Domažlice, Kla- tovy. Kralovice, Nepomuky, Plasy, Přeštice, Stra- konice, Plzeň; okresní výbory: v Blovicích, Do- mažlicích, Horažďovicích, Klatovech, Kralovicích. Nepomuku. Přešticích, Rakovníce, Strakonicích Sušici a Plzni; dále zemská jednota obchodních gremií v Praze, jednota zřízenců drah v králov- ství Českém, spolek českých úřadníků železničních v Praze, svaz úřadnických spolků, Národohospo- dářská jednota v Praze, Český zemský svaz cizi- necký, Národní jednota pošumavská, Zemská jed- nota živnostenských společenstev, poradní sbor če- ských okresů, Národní rada česká v Českých Bu- dějovicích, župní jednota živnostenských společen- stev v Plzní, Obchodní a živnostenská komorav Plzni. Klub českých obchodníků v Plzni, Místní odbočka zemské jednoty zřízenců drah v Plzni. Hospodářské družstvo českého západu, Místní od- bor národní jednoty pošumavské v Plzni a Místní odbor českých úřadníků železničních. Shromáždění uvítal jménem pořadatelstva sta- rosta dr. V. Peták a dal přečísti pozdravný při- pis poslance dra. Podlipného, jménem ústředníh výboru Národní rady české schůzi zaslaný. Poslanec dr. Baxa přednesl referát o ja- zykových a národnostn ích otázkách na železných drahách, ukázal na příčiny, které za- vinily, že v dopravě železniční během posledníc dvaceti let germanisace tak bezohledně postupuje a podal přehled požadavků, které v ohledu jazy- kovém má národ český vůči železniční správě Zemský poslanec M. Pokorný promluvi potom o technických, komerčníc h hospodářských nedostateích na tra- tích, podrobených správě plzeňského ředitelství Tresť jeho zevrubných výkladů obsahuje re s o- luce, která byla jednomyslně přítomnými přijata k návrhu referenta dra. A. Skřívana, koncipisty král. města Plzně. Resoluce bude předsednictvem schůze předložena příslušným činitelům správním i politiakým. s Druhá část porady věnována byla otázce d al- šího společného postupu a organisaee jeho a o tom důležité pokyny přítomným podal d F. Kříž, tajemník král. města Plzně. Návrh o ganisace přednesl říšský poslanec dr. Frant Lukavský a předsednictvo schůze zmocněno organisaci dle návrhu provésti Na závěru schůze učinili projevy jednatel Na- rodní jednoty pošumavské p. Titěra o pomě rech na zněmčených drahách šumavských a prof Klapálek, předseda Svazu českých úřadnických spolků, o poměru úřadnictva k veřejnosti a ně která přání vyslovil dr. K ohn z Plzně. Poděkováním starosty dra. Petáka účastní kům schůze, jemuž vřele odpověděl p. dr. Stei dl byla schůze skončena.
#39 alto_textblock #39
Resoluce, na schůzi přijatá, má toto znění: „Zástupcové českých okresních výborů městských rad z obvodu plzeňského ředitelství c. k. státních drah, přítomní důvěrné poradě dne 25. května 1913 v Plzni, pojednavše o ná- rodnostních a věcných poměrech v obvodu to- hoto ředitelství, usnášejí se na tomto osvědčení- Vyslovujeme se co nejrozhodněji proti po- rušování základních státních zákonů vůči če- skému národu v železniční správě v zemích ko- runy české. Neuznáváme nikdy dnešního fakti- ckého stavu, který vytvořen byl s úmysly kraj- ně nepřátelskými a zřejmě proti předpisům plat- ného zákona a nesvolíme, aby byl kdy tente stav vzat za základ pro uspořádání jazykových a národnostních poměrů v železničním provozu Houževnatost, se kterou Němci usilují o to, aby co možná nejdéle uchovali si v železniční správ svoji bezohlednou převahu a nespravedlivou, ni-
#40 alto_textblock #40
čím neodůvodněnou nadvládu, nutí nás, aby- chom ustavičně všímali si událostí v železniční státní správě a důsledně opět a opět dovolávali se všemi zákonnými prostředky, aby i v tomto odboru státní správy dostalo se českému národu úplné rovnoprávnosti s národem německým. Pokud jde o oblast plzeňského ředitelství c. k. stáních drah v Plzni, pronáší k železniční správě řadu požadavků jazykových a národnost- ních, hospodářských, dále ve příčině lepších vlakových spojení a končí- Paragrafu 20. organisačního statutu ze dne 19. ledna 1896, jimž dekretována němčina za služební řeč u c. k. státních drah a jenž zjevně odporuje základním státním zákonům, využívá ředitelství, vnucujíc nesprávným způsobem něm- činu i českým stranám, do krajnosti V krajích většinou německých a smíšených obsazována jsou veškerá místa úřadnická a zří- zenecká jen Němci, český personál tam usedlý jest soustavně vypuzován a přesazován. Této reciprocity není dbáno v českých kra- jích a zvláště v Plzní. U ředitelství samého jest nadpočetný počet úřadnictva německého a na rozhodujících a vedoucích místech jsou téměř jen úřadníci němečtí. Poměr tento neodpovidá ani místním poměrům, ani poměrům na tratích ředitelstvím spravovaných. Dosazovaný a přijímaný německý personál nemá potřebné kvalifikace a vystupuje národ- nostně zaujatě. Z toho důvodu jednak nemůže, jednak nechce učiniti zadost jazykové rovno- právnosti ve styku s českým obecenstvem, čímž ustanovení § 20., pokud jistá práva českému ja- zyku zaručují, stávají se ilusorními. Při přijímání personálu, zvláště úřadnického, nehledí se tak k jazykové kvalifikaci žadatelů německých jako českých. Také poměr úřadni- ckých čekatelů německé národnosti k poměru úřadnických čekatelů české národnosti jest pro český dorost velmi nepříznivý a neodpovídá ani celkovému poměru úřadnictva, ani poměru kilo- metrů tratí českých a německých úřadníky ob- sazených. Takové jsou národnostní a jazykové poměry, takové i hospodářské nedostatky v obvodu plzeňského ředitelství. Opakujeme, že jsou ne- udržitelny, neuznáváme jich, ohražujeme se proti nim a se všim důrazem žádáme, by co nejdříve byla zjednána náprava. O to budeme se přiči- ňovati ze všech sil a to jak vzhledem k dobrým právům naší národnosti a jazyka, tak zejména i z důvodů dopravní služby samé, kde úřadni- ctvo a služebnictvo svými výkony má sloužiti a vyhovovati zájmům státních občanů.
#41 alto_textblock #41
50 let České Besedy v Liberci.
#42 alto_textblock #42
Z Liberce, 25. května. (Od zvlášt, zpravodaje „Nár. Listů“.) Po klidném průběhu sobotního zdařilého veče- ra, jímž zahájena oslava 50letého výroči založení České besedy v Liberci, zahájen byl dnešní vlastní den jubilejní za auspicií neočekávaných a jen v městě království Českého se zbujnělou německou většinou možných. Na budovu besedního hotelu „Národní dům“ ve kterém se veškerá slavnost jubilejní soustředila, vyvěšeny byly dnes o 7. hod. ranní dva prapor barvách zemských, prapory červenobílé, ale záhy dostavili se do Národního domu dva městští poli- cejní strážníci a jménem policejního komisaře Rin- gelhahna vyzvali přitomného místopředsedu České besedy p. Mráze, aby prapory byly s budovy od- straněny, poněvadž prý policie bude plně zaměst- nána dopoledne při průvodu Božího těla a nemohla by ručiti za bezpečnost. Pan místopředseda Mráz žádal, aby mu roz- kaz k sejmutí praporů a důvody tohoto opatření poslány byly písemně, ale komisař Ringelhahn pro- stě vzkázal, že to udělati nemůže a nedbal ná- mitky p. Mráze, že o příkazu odstranění prapor musí býti vyrozuměn předseda Besedy továrník p. Zeliský. Dva policejní strážníci pak oba prapory s Národního domu sami odstranili Místostarosta p. Mráz zaslal neprodleně místo- držitelství v Praze telefonicky telegrama „Policie v Liberci prapory v zemských bar- vách na Národním domě vyvěšené za příčinou oslavy 50letého trvání spolku Česká beseda, od- stranila, aniž nám dala předchozi písemné na- řízení a tento čin odůvodnila. Protestujeme proti tomuto násilnému jednání a žádáme, aby policii v Liberci bylo nařízeno, aby nebránila vyvěšení praporů v barvách zemských a žádáme za svo- lení znovu je vyvěsiti. Záhy do Národního domu k dnešní slavnosti se scházející její účastníci byli zprávou o tomto činu liberecké policie všeobecně a nemále pře- kvapeni a dychtivě očekávali, jaká odpověď na telegram p. Mráze přijde z Prahy. Odpověď tato došla teprve po 3. hod. odpo- lední. Mistodržitelství žádosti p. Mráze vyho- vělo, rozkaz policejního komisaře Ringelhahna zru- šilo a povolilo České besedě vyvěsiti praporyv barvách zemských. Na Národním domě objevily se pak neprodleně znovu prapory červeno-bílé které vlály na něm do večera, kdy byly správou Besedy sňaty
#43 alto_textblock #43
FEUILLETON.
#44 alto_textblock #44
„Černý máj“ ve Vídni. (Vzpomínka na krach v r. 1873.) Bodří Vídeňáci, kteří jinak rádí potrpí si na jubilea, v celku velmi skromně a ostýchavě vzpomínali letos 40. výročí dvou událostí. dosti těsně spiatých: světové výstavy a bur- sovní katastrofy. Hrstka reminiscencí spíše místního rázu mihla se tu a tam tiskem, ale i tu mezi řádky bylo zřejmo, že tato vzpomín- ka není z oněch milých a vzácných, jež dle slov básníka „nemají soka, byť úsměv nebo slzu tiskly z oka“ Je však pochopitelno, že nerado se vzpo- miná ve Vídni historického skandálu. Osudný květen 1873 na dlouho poškodil pověst Vídně a to právě ve chvíli, kdy na světové výstavě vítati měla cízinu a pochlubiti se zámožnosti residenčního města. Jakoby všechny nepřá- telské živly byly se spikly, tak to dopadalo tehdy při zahájení výstavy. Krátce před ote- vřením jejím vypukla stávka fiakristů a drož- kářů a stěží urovnána stávka číšníků. První den strašlivě zamokl, slavnosti byly pokaženy a dojem, jaký z veliké části nedohotovená vý- stava způsobila, byl velmi nevlídný. Vídeňský tisk nechal stranou svůj lokální patriotisma zle bouřil proti pořadatelstvu, jemuž vyčítal blamáž před cizinou, neschopnost, švindla jiné nepěkné vlastnosti. Pravým motivem však k těmto útokům byla okolnost zcela jiná- úžasná drahota, která ve Vídni zavládla. Vídeňáci v domnění, že celý svět se na ýstavu pohrne a přinese s sebou miliony.
#45 alto_textblock #45
rázem zdražili nesmírně vše, nač jen kdo se podíval. Pokrmy byly od 1. května trojnásob tak drahé, byty v hotelích i soukromé vyhná- ny do nestoudných cen. Neruda, který tehdy vyslán byl za zpravodaje „Národních Listů“ napsal v prvním svém feuilletonu tolik: „Pro- stý vídeňský řízek stojí 90kr., telecí pečeně 1 zl. 50 kr., hlávkový salát 60 kr., dva koláčky (u pražského cukráře po 5 kr.) 60 kr., žejdlí- ková sklenice piva 30 kr. — pětka je bez na- jedení se pryč. Časopisy smluvily mezi sebou křižácké tažení proti té hospodské drahotě — ne k vůli cizím hostům, ale k vůli sobě, ne- boť vídeňský journalista si také navykl jíst. O drahotě bytů vypravují se věci ještě úžas- nější. Malý pokojík ve čtvrtém patře — 200 zl. na měsíc. Kdo v hotelu dosud platil zlatku denně, nalezl náhle na dveřích svého pokoje ceduli, že musí platit pětku. Summa summa- rum — všeobecná nespokojenost z dosavad- ního „finančního výsledku“ výstavy“. — Světová výstava a s ní spojená drahot měly neblahý vliv na stav vídeňské bursy. V její zprávách už v prvních dnech květno- vých čteme: „Čekalo se, že výstava přinese haussu: když se tak nestalo, dochází šmahem k realisacím, jež způsobují strašnou spoustu v kursech. Bursiáni utikají houfně, nehledíce už ani ke svým závazkům.“ — Od 5. května neutuchají už Jobovy zprá- vy z vídeňské bursy. „Vedle insolvencí, jež udály se na burse vídeňské“ — tak čteme v bulletinu ze dne 7. května — „dochází k narovnáním za zády bursy t. j. částečně spro- štění se závazků, částečně k bankrotu.“ Nejhorší však teprve mělo přijíti. Nade- šel 9. květen, pátek, který v dějinách víden-
#46 alto_textblock #46
ské bursy právem nazván „černým pátkem“ Co nejčernější pesimismus ani netušil, co ni- kdo očekávat se neodvážil, stalo se a rychleji než kdo tušil. „Deutsche Zeitung“ napsala onom dni: „Umrlčí komorou nazývána dnes bursa, bojiště bylo poseto mrtvolami a raně- nými a umíráček vyzváněl bez ustání těm kdož více „nepřišli“. Takové množství padlých nepamatuje ani nejstarší bursián. V bursovn síni strhly se rvačky. Milionáři Rothschild Schey a zástupcové prvních bankovních domů byli do krve sbiti za všeobecného křiku: „My se nedáme déle olupovat!“ Osoby, které po- važovány za několikanásobné milionáře, staly se obratem žebráky. Došlo k četným sebe- vraždám a policie byla nucena o 1. hodině bursu vykliditi a uzavřít. Ve dvou dnech přes sto velikých firen padlo za oběť bursovnímu krachu a ztráty činily na 500 milionů zlatých .. Bylo by nespravedlivo sváděti katastroh vídeňské bursy jen na neúspěch výstavy: při- spěla ovšem k tomuto kotrmelci bezpro- středně, ale hlavní vinu na něm měly „starš hříchy“. Od té doby totiž, co t. zv. „občan- ské“ ministerstvo popustilo uzdu různým spe- kulantům, zahnízdila se ve Vídni zimničná horečka po penězích a s tím spojené zaklá- dání větších i menších pokoutních bank a ústavů, pracujících se švindlem. Bursovní hra stala se strašnou sociální chorobou, epidemií která zachvátila celou Vídeň. Veškeré třídy společenské hrály na burse od nejnižších do nejvyšších: knížata s miliony, kočí a sklep- ník se stovkou, děvečka se zlatkou. Bursa za pouštěla kořeny všude do společenského ži- vota, a kam vnikly, podryly půdu povážlivým
#47 alto_textblock #47
způsobem. Nebylo téměř nikoho, aby nemě nějakou svou „tajnou lásku“. Bursa stala se nebezpečným soupeřem malé loterii a hoky- nářky hrály za pomoci „družstev herních“ Vídeň stala se městem bursy, kursovní lístel nejčtenčjším listem — stala se slovem „her- nou“ a regulátorem peněz. Tehdy peníze ve Vídni byly bez ceny a poctivá práce byla se- směšněna, neboť z lidí, kteří do nedávna nic neměli, hrou na burse stali se přes noc bo háči... Dies irae však nadejítí musil! Na burse se nahromadilo tolik papírů, že staly se bez cennými a kaťastrofa nezbytnou. — Panika, jaká po kritickém pátku 9. květ- na mezi obyvatelstvem vídeňským vznikla. byla nesmírná. Sdělují noviny tehdejší, že n ulicích šla celá procesí hořekujících, prokl- najících a zoufalých. Z méně intelligentních málokterý byl si vědom příčin katastrofy; vět- šina jich hrála prostřednictvím obskurních bankéřů, kteří sami ruinovaní zavřeli své zá- vody a prchli z bytů, aby vyhnuli se nepří- jemným návštěvám zničených a ovšem i ná- vštěvám soudním. Oním neblahým dnem počí- naje, téměř po celý měsíc táhly se vídeňským novinami lokálky, počínající slovy: „Oběť bur- sovní katastrofy“ a vypravující, že v tom tom bankovním komptoiru chéf firmy vypálil si z revolveru střelu do hlavy nebo otrávil se. Počátek těchto truchlivých události zahájen byl na Ringstrasse, kde pokladník bankovního domu Epsteinova skočil se třetího poschodí n ulici. Prohrál na burse všechen svůj soukromý majetek a rodinu přivedl na mizinu. V zá- pětí na to zastřelil se v ložnici spoluchéf veli-
#48 alto_textblock #48
ké bankovní firmy Gustav Ritter, jehož ztráty činily půldruhého millionu. Třetí obětí v jedi- ném dnu byl truhlář, který přišel o všechny své úspory a v zoufalství oběsil se v Prateru. Zákon o serii sebevražd neúprosně se u- platnil. Za prvními šli další a tu teprve zjevno bylo, kdo všechno na burse hrál. Podmaršálek i jeho služka v zoufalství nad ztrátami, — ten- to prý 50.000 zlatých, ona několik set zlatých. — skončili jeden o druhém nevědouce v spo- lečném bytu svůj život. A zatím, co tři banké- ře vytáhli ještě za živa z Dunaje, dva až po několika dnech byli vyloveni. Hrdinný teno dvorní opery rovněž v té době přišel o všech- no své zlato, vyjímaje onoho v hrdle, a ještě prý byl rád, že soudy byl pardonován. Insol- vence množily se tak, že úřadní listy nestačily s vyhláškami; za jediný den bylo jich ke stu. Vídeňský krach samozřejmě nezůstal ome- zen na Vídeň; jeho účinky roznesly se dál, ja- ko kruhy po hladině vodní. Bankovní firmy strhly nyní pádem své „klienty“, tito, většinou obchodníci, své dodavatele a překupníky. Ja- ko morová rána přenášela se katastrofa vídeň- ská dál a ohromila na čas všechen obchod všechnu důvěru i mimo Vídeň. Že světová výstava vídeňská dostala velikou ránu, ne- třeba připomínati. A nebýti pomoci vlády — vůči Vídni ovšem vždy ochotnější, než na pří- klad dnes při finanční tísni tohoto království — ještě daleko horšími katastrofami byl by končil „černý máj“ ve Vídni. Ale i tak dlouho a trpce naň vzpomínáno a dost žije dosud osob, z nichž vídeňský krach před čtyřiceti léty učinil zničené existence.