ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4764efc0-8f17-11dd-96c7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 48
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 24. září 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 262.
#4 alto_textblock #4
I ranni a vočerní llsty předplácl se V Praze v administraele na měslo. sk- na čivrt lota a dvajt donáškou měste, . . . na čtvrt lsta . . . . 7 KEžk ve Hliálkách na měsle.. . . 2 K toh Poštou a měsle- . na čtvrt ista . . . . B K ao s dvojí zásilkou na měsíe na tvrtieta: : . . kS l
#5 alto_textblock #5
A
#6 alto_textblock #6
NI
#7 alto_textblock #7
Ii
#8 alto_textblock #8
I
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejl ranní číslo a sebě . . za večernl . . za dk Ve fliálkách na venkově večurní . . . . . . j . . . . . . 5
#10 alto_textblock #10
Inseráty platí se hotově Bapřed. Předplacení a inserty příjímí sdministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těl redaken, tiskárna a sxpedlce „Národnlch Llstě Rukopisy se nevraceji
#11 alto_textblock #11
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
#12 alto_textblock #12
Obrat v Jeně.
#13 alto_textblock #13
Když August Bebel zavřel oči, bylo všeobecně vzpomínáno největšího úspěchu. který zažil ve své straně: to bylo na dráž- ďanském sjezdu, který tak ovládl svou váš- nivou výmluvností, že shromáždění vyneslo krutý rozsudek proti revisionistickým ka- cířům a prohlásilo s veškerou rozhodnosti svoji neochvějnou víru ve všecky články socialistického katechismu. Tam triumfo- val Bebel jako hlasatel třídního boje, tam se zápalem prohlásil, že na smrt nenávidi měšťácký stát i společnost a že je také bude nenávidět a podkopávat až do konce a tam se mu také podařilo udržeti sociálni demokracii stranou od všech ostatních po- litických a sociálních proudů a sil, jakousi republiku uprostřed císařství, silnou právě svým úmyslným osamocením a vírouv převrat a budoucí stát. Tam ještě na celé čáře zvítězili stoupenci staré víry proti novotářům, kteří se nebáli zbraně kritiky. jež Marx zdvihl proti kapitalismu, obrátití i proti němu, a už tehdy čelili theorii o po- stupném zbídačení dělníků a rozvratu mě- šťácké společnosti poukazem na skuteč- nost, která vypadá jinak, a požadavkem positivní reformní práce. Byli poražení, a to nejenom zbraněmi ducha, nýbrž i zved- nutím rukou, a strana zůstala ještě věrna svým tradicím. Ale nevzdali se, pracovali dále — a v těchto dnech se dočkali. Celé poslední období vývoje německé sociální demokracie leží mezi Drážďanami a Jenou. V Drážďanech ještě vítězství porthodoxie, ortel nad kacíři, neochvějná víra v konečný cil, přítomnost a její zápasy posuzují se jen pod zorným úhlem šťastné budoucnosti, která přinese zrození sociali- stického státu, vezdejší život dnešního pro- letariátu považuje se docela ve shodě s názory jiných církví jenom za čas zkoušky a přípravy pro lepší svět. Tak to věřil sta- rý Bebel, kázal nesčetným posluchačůma dovedl také hájit na všech sjezdech strany. třebas se tu a tam staral, aby i revisionisté mohli ve straně žíti. Ale jen se stoupenc vrátili z jeho pohřbu, již tu byl všeobecný pocit, že se mnoho změnilo, a že sociáln demokracie půjde nyní cestou docela jinou než ji vedl zvěčnělý vůdce. A sjezd v Jeně si pospišil ohlásiti tento obrat co nejrychle- ji celému světu. Není to dávno, co se ještě němečtí socialisté vážně přeli, smí-li sociální de- mokrat hlasovati pro rozpočet. Přišla všal nová branná a finanční předloha, a stojede- náct poslanců strany vstalo v říšském sně- mu jako jeden muž pro obě daně z ma- jetku, které jediné umožnily ohromné se- sílení německé armády. Radikálové ve straně hrozili — ale sjezd v Jeně postup říšských poslanců hladce schválil. Není to dávno, co němečtí socialisté slibovali hro- madnou prudkou agitaci pro reformu po- věstného volebního řádu do pruského sně- mu. Sjezdu byla za tím účelem navržena známou Rosou Luxemburgovou resoluce pro hromadnou politickou stávku — ale sjezd ji 335 proti 142 hlasům zamítl. A tak se v Jeně vedlo všem radikálním návrhům i všem radikálním řečníkům, ano, delegát odborových sdružení, Bauer, zvolal při debatě o všeobecné stávce: „nechte ji (navrhovatelku) žvanit!“ Antimilitarismu a revoluční taktika byly veřejně odpraveny docela otevřeně, ale jiným heslům se ne- vedlo lépe. Nic nemluví proti Marxově theorii o postupujícím zbídačení mass rozhodněji, nežli ta okolnost, že vedení jenského sjezdu se domohli vůdcové odbo- rových sdružení, jichž existence sama do- kazuje, že massy věří ve zlepšení svého hmotného postavení, a to ne až v onom světě socialistickém, nýbrž hned v přítom- nosti. Vzpomenutý delegát Bauer prohlá- sil, že odborová sdružení nemají, proč by se zabývala diskusí o všeobecné stávce, neboť vliv organisovaného dělnictva den ode dne roste, ono nemá docela žádného důvodu k zoufalství, neboť dělá všude po- kroky, vykonává pomocí odborových sdru- žení značný hospodářský vliv a vybojovalo si zvýšení životní míry, které dřív nebylo ani považováno za možné. Tak triumfo- valo na sjezdu Bernsteinovo heslo o důle- žitosti socialistického hnutí, se kterým druhdy vystoupil proti taktice, jež všecko chtěla obětovati konečnému cíli. To je faktum velkého dosahu nejenom pro sociální demokracii v Německu i v ji- ných zemích, nýbrž i pro ostatní strany, které na půdě socialismu nestojí. Německá sociální demokracie opouští dřívější po- stup pouhé agitace a propagandy. Miliony jejích stoupenců poznávají, že jejich po- chod za socialistickým státem je vlastně pouhým přešlapováním místa, a že při tom ohromná politická energie, v nich spočí- vající, leží ladem. Obracejí se tedy víc víc k přítomnosti a jejím úkolům, chápou se dosažitelného, uplatňují svůj vliv posi- tivně v parlamentech — stávají se radikál- ní reformní stranou. S celou velkou silou, kterou propůjčují miliony přívržencůa touha emancipovati je a vymocí jim větší podíl na hmotné a duchovní kultuře, po- čínají zasahovati do života hospodářského a sociálního, ozbrojení při tom onou bez-
#14 alto_textblock #14
ohledností, která vyznačuje mladé strany. jež si jdou teprve vybojovat ve světě svo- je místo. Sociálně-demokratičtí poslanc přestanou státi v koutě, jak to dosud dě- lali ve většině parlamentů, sesilujíce tím namnoze váhu reakčních stran, na které vlády musily apelovati. Nikde také ne- způsobil zřejmý obrat socialistické taktiky v Německu větší rozruch, než právěu konservativních stran, jimž dosavadní re- voluční propaganda dodávala nejvíce ar- gumentů. Socialisté, kteří přestanou věc pokroku kompromitovati násilnostmia přeháněním, zaujmou teprve náležité místo uprostřed ostatních reformních stran a po- hnou tím na levo všemi sněmovnami a vlá- dami světa. Co to znamená v Rakouskua v Čechách, řekli jsme už dosti často. Na druhé straně není pochybnosti, že obrátí-li se k positivní činnosti strana tak mocná, donutí pouhým tlakem situace ostatní strany nesocialistické, aby pamatovaly tro- chu víc na to, co je v jejich programech společného, obmezily přepych, který spo- čívá v jejich dosavadní roztříštěnosti. I po této stránce má cesta, kterou němečti socialisté urazili od drážďanského k jen- skému sjezdu, svůj velký všeobecný vý-
#15 alto_textblock #15
znam.
#16 alto_textblock #16
Krise v Bosně.
#17 alto_textblock #17
Z Vídně, 23. září.
#18 alto_textblock #18
(Zvl. telef. zpráva „N. L.“)
#19 alto_textblock #19
Chef zemské vlády bosensko-hercegovské Potiorek sem přibyl a zůstane tady skoro dvě neděle. Bude míti četné porady, zvláště s ministrem společných finane drem. Biliňským o způsobu, jakým dala by se napraviti krise, která vznikla včera v Bosně resignací Srbů na zemský mandát. K situaci tímto exodem způsobení sděluje se z dobře zpraveného pramene „Sla- vische Korr.“ „Již v letě t. r. konaly se mezi vůdci stra bosenského sněmu na podnět jeho předsedy dra. Mandiče rozpravy na základě společ- ného pracovního programu. Účelem jejich bylo založiti pracovní většinu, ve které by se nalé- zali také umírnění Srbové. Vyjednávání, které trvalo do poslední doby, vedlo k výsledku po- tud, že jak mohamedáni, tak Chorvaté dohodl se o společném akčním programu a dosadil komisi ku poradě s vládou. Skupina srbská teprve v poslední době zahájila své porady Pracovní program, který také došel zásad- ného souhlašu Chorvatů a mohamedánů, byl zatím vypracován posl. Srskičem a zastupo- ván na schůzi voličské, ve které většina dala mu souhlas. V posledních dnech nastal všal ve smýšlení obrat. Vůdce Srbů Jeftanovič změnil dosavadní svoje stanovisko a na so- botní konferenci srbské frakce vystoupil roz hodně proti vstupu Srbů do pracovní většiny Následkem neshod, které pak vyskytly se názorech jednotlivých rozhodujících osobnost v táboře umírněných Srbův, učiněno usnesen vzdáti se mandátů. Pokud jde pak o stanovisko vlády k těm to událostem, budiž zdůrazněno, že společný ministr financí (ryt. Biliňski) od prvopočátku hájil názor, že napřed dojíti musí mezi stra- nami samými k dohodě, než vláda účinně do jednání zasáhne. Teprv až bude pracovní vět- šina vybudována, teprv až bude smluven pra- covní program, ve kterém by vláda mohl jednati, chtěl společný ministr financí zahá- jiti rozpravy o programu tom se stranami. Děl- nost zemského sněmu je zajisté vroucím přá- ním vlády, je však hlavně zájmem zemského sněmu a země samé, poněvadž četné a důle- žité hospodářské osvětové předlohy dlužno vyříditi, kterých obyvatelstvo silně si přálo Vláda pokládá tedy vše, co se dosud klubech a stranách sarajevských odehrálo. pouze za vnější události stran samých, nemajíc nižádné příčiny do nich zasahovati. Jisto jest že společný ministr financí, ať se utváří si- tuace bosenská jakkoliv, tou dobou nepomýšl ani na rozpuštění sněmu bosensko-hercegov- ského, ani na změnu volebního práva do něho které by si strany na zemském sněmu úřadně nepřály. Nebude-li moci zemský sněm zasedati uspokojí společný ministr financí podle pro středků, které má, potřeby země.
#20 alto_textblock #20
K pověstem o demisi chefa generálního štábu.
#21 alto_textblock #21
Z Pešti, 23. září.
#22 alto_textblock #22
Pověsti o změně v generálním štábu ozna- čují se zde za pravdivé. Formální demise Conrada z Hötzendorfu podána ještě nebyla, ale po vypršení své dovolené odstou- pí nejpozději na začátku prosince. O příčinác demise se proslýchá: Rozladění chefa gene- rálního štábu datuje se jíž ode dávna. Když byl reaktivován, doufal, že jako chef generál- ního štábu dosáhne velkého vlivu. Měl ne- omezenou důvěru následníka trůnu a na to počítal. Tento poměr změnil se v posledním měsíci a chef generálního štábu poznal, že dů- věra v něj jest otřesena. Četné návrhy jeho byly následníkem zamítány a zvláště při vy- pracování nové reformy nebyl mu vyhrazen onen vliv, na jaký si činil právo. V jmenování následníka trůnu generálním inspektorem ve- škeré ozbrojené moci, jež stalo se bez vě- domi Conrada z Hötzendorfu, spatřoval nedů- věru ke své osobě. Nevyvodil z toho sice ihned konsekvence, nýbrž převzal ještě veden manevrů. V těch činil však následník opět samostatná rozhodnutí a nedbal jeho návrhů. takže se cítil odstaven, při čemž tak zv. Con- ratský systém v manevrech byl úplně opuštěn. V posledních měsících vynořila se také otázka
#23 alto_textblock #23
reorganisace generálního štábu, k čemuž ovšem nemálo přispěla aféra Redlova. Conrad z Hötzendorfu choval se k těmto plánům za- mítavě, až se dověděl, že reforma bude pro- vedena bez jeho spolupůsobení. Všechny tyto okolnosti činí pochopitelným, že v Hötzen- dorfovi uzrála myšlenka demise. Jeho nástup- cem jmenuje se v první řadě osobnost, které reorganisace štábu úplně může býti svěřena. Následník trůnu jednal v této záležitosti s vy- sokými vojenskými hodnosty, ale k rozhodnuti dosud nedošlo. Jakmile se vrátí Conrad z Hötzendorfu z dovolené, bude přijat v audi- enci jak u císaře, tak u následníka a při tom jim předloží ve vší formě svou demisi.
#24 alto_textblock #24
Politický přehled.
#25 alto_textblock #25
Země české.
#26 alto_textblock #26
Německé názory o obeslání nových vyrovna- cích jednání.
#27 alto_textblock #27
Večerník „Prager Tagblattu“ reprodukuje výrok posl. Knirsche, pronesený na schůz 24členného německého výboru pro pořádání německých zemských sněmů, důvěrnických a jiných podobných shromáždění, v ten smysl že již nyní různí bývalí zemští poslanci něme- čtí prohlásili veřejně, že se nedomnívají, že mají právo jen tak beze všeho, zúčastniti se nových vyrovnacích jednání, pročež prý je nutno, zjednati v té věci vyjasnění. Také před- seda Volksratu dr. Titta prohlásil, že to na- léhavá věc, liberecký magistrátní ředitel dr Ringelhahn má za to, že k novým vyrovnacím jednáním nade vší pochybu povoláni býti mají bývalí zemští poslanci, říšští poslanci a něme- cký výbor pro rozdělení země. Také šest až osm členů shora dotčené 24členné komise mělo by prý býti do vyrovnací komise vy- sláno. V řadách německých panuje vůbec notný zmatek v příčině vyrovnacích jednání zvýšený ještě úžasnou komplikací, způsobe- nou přečetnými jich navrženými a částečně u usnesenými sněmy a sjezdy všeho druhu V téže 24členné komisi bylo totiž k tomu po- ukazováno, že vzhledem k tomu, že se bude konati německý sněm zemský (jinak také ře- čený „lidový sjezd“ anebo „shromáždění dů- věrníků“) až dne 5. října (až jestliže bude stra- nami schválen!), měla by se volba těchto dů- věrníků vyrovnacích provéstí už dříve a sice v samotném 24členném výboru pro ten přípae ovšem, že by vyrovnací jednání započalo dří- ve než 5. října, jinak nechť prý delegáty zvol „Volkstag“. K tomu konci dějí prý se ostatn vyjednávání mezi předsedou 24čienného vý- boru a předsednictvem Verbandu býv. zem- ských poslanců. Matenice pojmů, institucí a kompetene v německém táboře vzniklá soutěží třebeni- ckého Volksratu s Verbandem poslaneckým mezi organisačními projekty, zamýšlenými Verbandem a Volksratem a konečně výborem dosazeným v Chomutově, jest naprostá. Kolik hlav, tolik smyslů, kolik německých mluvčích ozve se na veřejnosti, tolik je různých nápadů Tak na př. bývalý zemský poslanec Heiser v- jádřil se podle „Prager Tagblattu“ takto: „JJal nám bude statut pana dra. Ringelhahna“ (roz- uměj statut pro „německý zemský sněm“ ne- boli „shromáždění německých důvěrníků“ atd.) „hověti, nemohu říci, poněvadž jej neznám celý. Mně zdá se důvěrnické shromáždění pečlivě vybrané podle statutu Pacherova, roz- množené o zástupce okresní centrály, měst- ské kanceláře a Volksrátu vhodnějším a po- volaným k tomu, aby ustanovili jednatele pro nastávající vyrovnací jednání. Při volbě těchto jednatelů musí se k tomu hleděti, aby obzvlá- ště z kruhů oněch pánů, kteří s dřívějšími zá- stupci nebyli spokojeni a jich práci kritiso- vali, byl vybrán přiměřený počet zástupců aby konečně ukázali, jak se vyrovnání děla lépe.“ Zajímavé to pohledy do nálad něme- ckých politických kruhů, fascinovaných zápa- sem Volksratu a jeho předsedy o politický primát a velitelství mezi Němci v Čechách. Odpověď německého kupectve na akci Zem ské jednoty českých obchodních gremií. Z „rozhodující strany“ sděluje se „Pra Tagblattu“, že akce k znovuzahájení vyrovna cích jednání, zahájená českým obchodnictvem v kruzích německého obchodnictva překvapila svou nenadálostí a spontanností a vzbudila veliký zájem. Ačkoli prý již došel značný počet sym patických projevů z kruhů něme- ckého obchodnictva k návrhu obchod nictva českého, přece nemohlo vedení zemské organisace německého obchodnictva svoje sta- novisko dříve precisovati, dokud nedošlo slov- né znění návrhu české organisace. To nyn došlo a bude předmětem porady výkonného výboru Zemského sva- zu německého kupectva na schůz v nejbližších dnech. Po této předběžné poradě bude tato záležitost v úterý dne 30. 1. m. předložena výboru Zemského sva zu obchodních společenstev a ob- chodních gremií s německou jed- nací řečí, kterýž usnese se na tom jaké stanovisko k záležitosti zaujmouti má ně- mecká zemská organisace obchodnická. Návrh cís. rady Leglera ve prospěch učitelstva.
#28 alto_textblock #28
Ve včerejší schůzi německého odboru zemské školní rady schválen byl návrh cís.r Leglera, aby odbor učinil u min. vyučování přiměřené kroky, přiměti vládu k tomu, aby se rychle a energicky zasadila o brzké a vy datné zlepšení hmotného stavu učitelstva. Pasívní resístence německého učitelstva. Jak se z Jablonce sděluje, prohlásil n okresní školní konferenci učitel Wildner, že
#29 alto_textblock #29
následkem hmotného nedostatku nemel tolil času aklidu, aby vypracoval návrh na zave- dení nových učebnic. Učitel Fischer prohlásil že učitelstvo okresu, nejkrajněji rozhořčeno dlouholetým nedbáním jich nouze, není s to aby se vyslovilo o otázce nových početnic.
#30 alto_textblock #30
Rakousko-Uhersko.
#31 alto_textblock #31
Maďarská nadvláda v Rakousku.
#32 alto_textblock #32
Po balkánské válce vystřízlivěli znenáhla i rakouští Němci. Nedělní „Grazer Tagbl.“ do- znává, že balkánská politika rakouského ka- binetu byla nejen nešťastná, nýbrž že směřo- vala i proti nejvlastnějším zájmům rakouskýc Němců. A přirozeně, neboť rakouská diplo- macie po celou válku na Balkáně hájila jen zájmů maďarských proti zájmům rakouským, poněvadž v ministerstvě vněj- ších věcí a ve všech hlavních rakouských po- selstvech v cizině rozhodují Maďaři. Bylo již mnohokrát ukázáno a povolanými odbornými kruhy z obchodních komor dokázáno, že srb- ský obchodní přístav na Adrii, kterým se měl státi Drač, přinesl by veliký prospěch rakou- skému obchodu a průmyslu, a přece rakouská diplomacie vynaložila všechny své síly všechno své diplomatické umění, aby Srby odehnala od moře, poněvadž Maďaři sí přejí aby Srbsko zůstalo odvislým od Uher a ne- mělo ze svého vlastního přístavu volného ob- chodního styku s cizinou. „Gr. Tagbl.“ uznává nyní, jak německý nacionální tisk chyboval. když za války stranil hr. Berchtoldovi a tím vlastně poškozoval své vlastní zájmy. Na vy- světlení maďarského vlivu v rakouské zahra- niční politice cituje pak výkaz o nynějším složení ministerstva vnějších věcí, v němž je jediný rakousky smýšlející odborový před- nosta, bar. Macchio, kdežto ministr hr. Berch told a ostatní odb. přednostové jsou Maďaři; podobně mezi deseti rakousko-uherskými velevyslanci jsou pouze tři Rakušané a sedm Maďarů, při němž ze tří Rakušanů jsou dva na bezvýznamných místech v Madridě a Vati- káně a pouze jeden v Londýně, kdežto Ma- daři sedí v tak důležitých politických stře- dech, jakými jsou Berlín, Paříž, Cařihrad, dostanou v nejbližší době i Petrohrad.
#33 alto_textblock #33
Nová krise v Bosně.
#34 alto_textblock #34
Zpráva, že zahájené minulý týden vyjed- návání všech tří sněmovních skupin o společ ný program a dělnost bosenského sněmu náhle rozbitojježto 13 umírněných Srbů se vzdalo man- dátů, překvapila potud, že právě se strany srbské se jevila opravdová ochota, učinit sněm dělným. V prohlášení odstouplých srb- ských poslanců, k nimž se připojil i náměstel sněmovního předsedy, Vojislav Šola, se prav sice, že příčinou odstoupení jest neochota vlá- dy k požadavkům srbským a štvaní radikální srbské skupiny, která chce úmyslně sněmovní práce mařiti, ale pravá příčina spočívá asi ve shovívavosti ryt. Biliňského k nejnověj- šimu kousku arcibiskupa Stadlera. Společný pracovní program, o němž jsme nedávno referovalí, vypracoval člen umírněné srbské skupiny, dr. Srškič v dorozumění se svými srbskými přáteli a zástupci skupiny chorvatské, drem. Mandičem a skupiny mohamedánské, Šerifem Arnautovičem Srbové prohlásili nedávno svým vůdcem Gli- gorijem Jeftanovičem zemskému šéfu gener. Potiorkovi, že s vypracovaným progra- mem souhlasi přes to, že věděli tehdy, jako dnes, kterak je vláda k jich požadavkům ne- ochotna a kterak radikální skupina ve svém orgáně „Narodě“ neurvale na ně útočí. Od té doby stala se však známá již příhoda s pravo- slavnou Srbkou, Jiřinou Pavlovičovou, která byla arcibiskupem Stadlerem přijata do církve katolické, ačkoli o svém přechodu neuvědo- mila ani svého pravoslavného duchovního, ani politický úřad, jak zákon v Bosně přímo naři- zuje. Arcibiskup Stadler na výtky jemu či- něné odpověděl, že zákon ten, ač panovníkem schválen, ho neváže, protože nebyl uznán papežem a ačkoli od tohoto stře dověkého prohlášení minulo již kolik dní, mi nistr ryt. Biliňski se ani neozval a tím jed nání Stadlerovo mlčky schválil. Svévolné jednání katolického arcibiskupa. jenž směl beztrestně veřejně prohlásiti,že autorita papežova jest mu více než autorita panovníkova, byla onou poslední kapkou, kte- rou přetekla trpělivost bosenských Srbů, tak- že přerušili jednání o sněmovní dělnost vzdali se mandátů. Jest to patrno z toho, že současně, když 13 srbských poslanců s Voji- slavem Šolou a Gligorijem Jeftanovičem v čele se vzdali mandátů, vydáno v „Srbské Riječi“ provolání k občanstvu, zvoucí je na protestní schůzi, v níž se má dokázati, plati-liv Bosně více papežské buly než cí- sařské zákony, a že provolání toto vedle pravoslavného metropolity Letici podepsali také četní odstouplí srbští poslanci, jako na příklad Gl. Jeftanovíč a dr. Srškič. Srbové bosenští se z toho posledního případu přesvědčili, že i po zkušenostech, jichž Vídeř mohla nabýti za války balkánské, ničemu se tam nenaučili a ve své bosenské politice řídí se stále jen dvěma zásadami: katoličtit a poněměovati.
#35 alto_textblock #35
Za hranicemi.
#36 alto_textblock #36
Nová Srbije.
#37 alto_textblock #37
V rozmluvě s dopisovatelem záhřebského „Srbobrana“ srbský ministr pověděl, jak srb- ská vláda hodlá upraviti poměry v „Nov Srbiji“ — tak se totiž nazývati bude dobyté územi. Řekl: Musíme ukázati světu i svým novým ob- čanům, že nové pořádky jsou: stálé, i nezměr- ně lepší jak starých, tak těch, které slibovaly
#38 alto_textblock #38
různé propagandy. V Nové Srbiji nesmí zbýt ani stopa turecké éry násilí a občanské války. Soukromým i sborovým počinům na poli ho- spodářském dáme nejširší rozmach a stát je v tom bude nejúčinněji podporovati. Srbsko nikdy nebylo nábožensky nesná- šelivé a proto považuje pod svou ctí, žádají-li se od něho zvláštní záruky pro nepravoslavná vyznání. Do škol ovšem zavedeme srbský ja- zyk a srbskou historií, ale jináče i druhé národnosti budou míti svobodu zřizovati si školy svého jazy ka; jen si vyhradíme, aby se i v jinojazyčných ško- lách vyučovalo dle vládní osnovy, jež musí býti jednotná. Zástupci velmoci učinili u srb- ské vlády kroky, aby zaručila svobodu všem vyznáním i národnostem, a tu svobodu žádali i pro „černohorskou národnost a víru“ v Srb- sku. Je-liž třeba pádnějšího důkazu, že Evro- pa nemá o našich věcech ponětí! A přece by chtěla míti na ně rozhodující vliv! Musíme jednati podle svého vědomí a svědomí, a to bude nejlépe i pro srbský stát, i pro naše nové občany, pokud nejsou Šrbové a pravoslavní. Vojenská správa musí v nových krajích ještě nějaký čas potrvati, neboť bez ní by ne- snadno byl zastaven anarchický stav, který byl v Makedonii a Starém Srbsku do nás. Jakmile se poměry urovnají a ustálí. Srbsko prohlásí v Nové Srbiji konstitučná
#39 alto_textblock #39
práv a.
#40 alto_textblock #40
Albanská otázka.
#41 alto_textblock #41
„Le Temps“ přináší článek Andrije Rado- viče (býv. předsedy ministerstva na Černé Hoře, potom pro velezradu vězněného, nyní amnestovaného) o černohorsko-albanské hra- nici. Radovič praví, že nynější čehnohorsko- albanská hranice, v Londýně po návrhu Ra- kousko-Uherska ustanovená, bude věčně pra- menem konfliktů mezi Černou Horou a Alba- nií, a těmi konílikty věčně bude ohrožován evropský mír, neboť jedny velmoci budou chrániti Černou Horu, druhé Albanii. Evropa může neštěstí zabrániti jen opravou této hra- nice a přiřčením Skadru Černé Hoře. Albanie má bohaté roviny ve vnitrozemí a na jihu. Po odstoupení Gusině, Plava, Dakovice a Prizre- nu Skader ztrácí všecku důležitost pro Alba- nii, v níž byl do války hlavním městem. Před- honěn bude Valonou, Tyranou, Elbasanemi Krojou. Skader nemůže žíti bez uvedených měst, jež jsou nyní černohorská a srbská. Lá- ska Rakousko-Uherska Skader zničila a Evropa osud jeho zpečetila. Jediná je cesta, která jej může zachrániti: připojení k Černé
#42 alto_textblock #42
Hoře.
#43 alto_textblock #43
Albanské nebezpečenství.
#44 alto_textblock #44
Na Balkáně vyvstalo znovu albanské nebez pečenství. Když se už myslelo, že mír jest zase zjednán, vznikl konflikt srbsko-albanský z krva- vých událostí na hranicích srbo-albanských. V Srb- sku jsou velmi tím všim vzrušeni a vláda se roz- hodla učiniti co nejráznější opatření. Jestliže její zakročení u velmocí nebude míti žádoucího účin- ku, Srbsko obsadí Albanii a podrží ji. Dnes se mlu- ví důvěrně i o mobilisaci armády první výzvy. Nelze stanoviti přesně motivy, které příměly srbskou vládu k tak energické akci. Možná, že to jest jen snaha v zárodku potlačiti albanský poku o vyvolání zmatků na hranicích a tak ochromití část srbské moci tím, že jest imobilisována střeže- ním hranic. Avšak jest také možno, že Srbsko chce využitkovati příležitosti, aby pro vždy učinilo ko- nec albanskému nebezpečenství, doljd se nepo- daří Albanii sorganisovati po evropském způsobu armádu, kterou by chtěla zvýšiti až na 100.000 mužů. Tato druhá domněnka jest potvrzena okol- nosti, že energická nota v srbské mluvě se ozvala skoro v téže chvíli, kdy přišla zpráva, že byl ujed- nán spolek albansko-bulharský proti Srbsku. Bělo. hradské „on dit“ označuje tuto alianci za dílo ra- kouské a vidí v tom začátek akce, která ohrožuje bezpečnost, ba existenci Srbska. „Než nečinně nechat železný kruh nás za- rdousit, raději chceme v případě potřeby rísko- vati vše pro vše, roztrhati předivo intrik našich nepřátel, dokud jest čas“ — říkají srbští ministři. vykládajíce své zmíněné rozhodnutí. Zbývá otázka, jaké obtíže mohou vzniknouti Srbsku z nového obsazení Albanie. Tázal jsem se mnoha osobností, co by učinilo Srbsko, odhodlané zůstati v Albanii, kdyby mu hrozila mobilisace rakouská a italská? V tomto ohledu lidé i z oficiel- ních kruhů jsou klidni, a s úsměvem praví: „To jest nemožno. Co se děje na jaře, nemůže se už státi nyní: toho máme jistotu.“ Máme dojem, že Srbsko má od některých velmocí jisté záruky. Zkrátka situace začíná býti velmi zajímavá a kritická.
#45 alto_textblock #45
V.. ..
#46 alto_textblock #46
Manifestační schůze za druhou
#47 alto_textblock #47
českou universitu v Brně.
#48 alto_textblock #48
Z Roudnice. Krajinský spolek Řipe uspo- řádal za protektorátu městské rady manifestační schůzi v místnosti besedy »Řip« za velké účastí obecenstva a delegátů městské rady, okresního zastupitelstva a četných spolků. Schůzi zahájil Mag. Ph. F. Zinke a po uvítání četných hostí zvolen předsedou kol. Havránek a jako místo- předsedově zástupci politických stran. Referát o nutnosti zřízení druhé české university na Mo- ravě v Brně a přehled bojů za tento požadavek přednesl kol. PhC. Vladimír Frumar. Po jeho řeči promluvili zástupci politických stran, za stranu agrání pan Klindera, zástupce strany národně so- ciální, za akční výbor národní strany promluvil starosta města pan Ervín Špindler, který ve svém projevu vyličil práci národní strany svo- bodomyslné o školství národní i vysoké a vyložil nynější stadium otázky druhé české university v Brně. Na to promluvil za sociální demokracii říšský poslanec pan Biňovec, za stranu státo- právně pokrokovou učitel p. Spurný a za českou stranu pokrokovou p. prof. Milan Svoboda. Zda- řilá, četně navštívená schůze skončena jednomysl- ným přijetím resoluce. Z Klatov. Na podnět Svazu českosl. student- stva uspořádal akademický spolek »Úhlava« ve- řejnou manifestační schůzi za II. českou univer- situ, která se za protektorátu městské rady Kla- tov konala v sále radničním dne 21. září o2. hod. odpol. za značné účasti obecenstva. Do před- sednictva zvoleni zástupce města a zástupci stu- dentstva. Hlavním referentem byl pan JUC. V.- Holeček, jenž ve své řeči odůvodnil potřebu a právo českého národa na II. universitu, doloživ vše statistickým materiálem, a probrav historii boje české delegace za moravskou universltu. skončil apelem na společný postup všech politi- ckých stran v této věci. Po řeči potleskem při