ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 475107b0-8f19-11dd-a8d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 4. října 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 272.
#4 alto_textblock #4
na ranní a večerní llety předplání, sa- V Frase v admainistrael na měsle ns čtvrt lsts * dvojí donáškou nésl nk dtvrt ieta. . 1 k anh ve filíšlkách sa měsle SK sO Foštou ns čtvrt feta . . . S R an s dvojí zásilkou sle zt an čtvrl is ta
#5 alto_textblock #5
k -
#6 alto_textblock #6
drobném prodejle ranní čísle o sobě . večerní . . za 4 Ve fliälkách na venkově ranní čislo . . . večerni . . sb lnseráts platí se botově napřed Předplacení a insorty přijímu sdministrace v Marianské ul., a Tam nacbázejí se táž rudakce, tiskárna a ekpedlne „Národnich Listů“ Rukopisy se novracsil
#7 alto_textblock #7
Dnešní číslo pro Prahu jest o B. s přílohou pro venkov o 12 stranách
#8 alto_textblock #8
Nové sesílení trojdohody. Do válek na Balkáně zdálo se býti po- stavení trojspolku výhodnější a více vábívé než posíce trojdohody, Mluvilo-li se o sty- cích trojspolkových, nebylo nikdy opome- nuto dodati, že Německo má rozhodující vliv v Cařihradě t. j. že Turecko nalézá oporu v trojspolku; království rumunské pak označováno bylo jakožto čtvrtý člen jeho. Za obou posavadních válek balkán- ských Turecko bylo značně oslabeno, po- zbylo většinu své državy na půdě evrop- ské, Rumunsko pak „za změněných okol- ností má za nutno nevstupovati se žádnou mocností v těsnější politické svazky.“ Jak bude účinkovati na poměr mezi trojspolkovými mocnostmi konečné vyřeše- ní otázky albanské, zůstaniž tuto stranou. rovněž i dohad o tom, zda v balkánských zmatcích úspěšněji si vedl strojspolel anebo trojdohoda. Za to může se již s velikou pravdě- podobností o tom mluviti, že na západě evropském zatím trojdohodové státy, Fran- cie a Anglie budou co nejdříve s to vyká- zati se značným politickým úspěchem, jaký spočívá v okázalém sblížení se Franciea Španělska. Není pochybnosti, že o toto sblí- žení náleží značná část zásluh i diplomati- ckému přispění Anglie, jejíž jedna z prince- zen stala se chotí španělského krále Alfonse XIII.; tato událost sama znamena- la svého času pozoruhodný obrat v poli- tice španělské. Až do té doby zdálo se, že vliv troj- spolkový, přesněji řečeno vliv německý. jest vydatnější, a to tím spíše, že Špančlsko po svých porážkách na Kubě a na Filípi- nách nemohlo nikde jinde zjedati si jakési náhrady než v severní Africe — v Ma- rokku, na němž zatím již spočinuly zraky republiky francouzské. Němci proto mohli zdáti se vítanými pomocníky Španělům, jejchž někteří ministři přímo hlásali, že spo- lečný postup s německou říší jest pro Špa- nělsko nejvýhodnější, protože Anglie ani za války kubské nebyla mu přízniva. Angličané však se vzdali v dohodě s Francií všelikých nároků na Marokko s vý- hradou, že část jeho dostane se Španělsku. To, jakož i splnění těto podmínky vedlo k dalším politickým opatřením o vzájemném postavení Anglie, Francie a Španělskav obvodu průlivu gibraltarského, až konečně nyní se již pokládá za jisté, že Francie a Španělsko se úplně dohodly o svých zájmech, takže tímto sblížením poslední stává se i účastníkem trojdohody. Jednání vedlo se velice opatrně za stá- lé účasti zástupců anglických a patrně až když již dohoda všestranně byla zajištěna, připravována i veřejnost na ni. Nedávno založen zvláštní orgán, v němž vynikající politikové šířili náladu pro sblížení obou bratrských národů románských; francouz- ský ministr Pichon napsal článek, v němž doznal, „že dva státy ujaly se v Marokku těžkého a nebezpečného díla, jež může do- spěti ke šťastným koncům, jen když oba státy budou solidárně postupovati. Jest proto nutno sblížiti Francii a Španělsko tak těsně, „jak si toho přeje veřejné mínění“. Romanones, předseda ministerstva španěl- ského, pak se vyslovil, že „Španělé jsou ná- rod, který se snaží v nynější chvíli zaujati místo v rodině směrodatných velmocí. Toho mohou dosáhnouti jedině těsným sblížením se sousední spřízněnou latinskou republi- Záhy na to oznamovalo se, že před- seda francouzské republiky Poincaré oplat návštěvu králi Alfonsovi, a tyto dny zajel si již předseda francouzského ministerstva Barthou do Madridu, smluviti formality návštěvy a projevy, jež se stanou při té přiležitosti, ve dnech nejbližších. Dopisova- tel předního listu o tom oznámil, že Poin- caré přibude počátkem měsíce října, a že smlouva spojenecká se dodělá, nebude-li již formálně hotova. K příjezdu Poincaréovu konají se v Madridě rozsáhlé přípravyz části velmi významné: Poincaré obdrží na příklad darem šavli, již nosil své doby Filip II. Také bude pořádána veliká pře- hlidka válečného loďstva ve přístavu karta- genském, při níž král a president budou na novém dreadnoughtu „Espaňa“ a pří- tomny budou též válečné lodi francouzské a anglické. Barthou, jenž měl delší audienci u krá- le, na pozdrav starosty v San Sebastianu doložil, že „ho těší, že i on sdílí myšlenky a naděje, jež jsou drahé všem Francouzům. a k nimž se jako zástupci vlády s hrdosti připojuje. Sbližování obou národů musí po- číti již na školních lavicích. Není na něm, aby sblížení označil určitým slovem, ale ví, že Francie se všemožně přičiní, aby souhlas se utvářel co nejsrdečněji a nejtěsněji.“ Netřeba dodávati, že tyto projevy vzbu- zují v Německu nemalou pozornost a snahu, zmenšiti jejich význam. Nicméně se pří- pouští, že pracuje se o konečnou dohodu ve příčině Marokka, obchodní smlouvy a záležitostech vojenských. Válečné loďstvo obou států má udržovati rovnováhu na Středozemním moři, a pro případ evrop- ských nesnází poskytne prý Španělsko
#9 alto_textblock #9
kou“
#10 alto_textblock #10
Francouzům oporu ve svých přístavech a převezme po případě dozor v osadách francouzských, kdyby z nich vojsko fran- couzské bylo odvoláno do Evropy. Ba mlu- ví se i o tom, že by se mohlo dostati přímé pomoci Francii početně stanoveným špa- nělským sborem vojenským. Francie pak mimo přispění v záležito- stech marockých poskytne prý výhody ob- chodní a značnou půjčku na dobudování vá- lečného loďstva a vyzbrojení přístavů špa- nělských. Je-li Anglie účastna při vyjedná- vání pouze jako prostředník, či zdali ijí připadnou určité povinnosti a nároky,o tom se dosud nic určitého neproslýchá.
#11 alto_textblock #11
Posl. Maštálka o Friedjungově poselství míru. Z Vídně, 3. října. (Zvl. tel. „Nár, Listů“) Posl. Maštálka tady meškající prones se o stati dra. Friedjunga, uveřejněné ve dneš- ní „Nene Freiš Presse“ vůči redaktoru jme- novaného listu, takto: „Na všechen způsob, nepřihlížíme-li an k obsahu jeho, jest podnět dra. Friedjunga velmi pozpruhodný a možno zajisté vítati a po- zdraviti,že muž, který se dosud pohyboval na krajní čáře národní, nyní přimlouvá se za česko-německou dohodu slovy vřelými, mluvě tónem o poslancích českých, o české univer- sitě a českých soudcích, jenž zajisté přispěl k umírnění leckteré příkrosti, která ještě trvá ve stycích obou národů král. Českého. Stať dra. Friedjunga jest však zároveň dů- kazem, že přesvědčení o nezbytnosti dohody česko-německé rozšiřuje se do kruhů stále širších. Také my Čechové proniknuti jsme vírou, že česko-německé vyrovnání je nutné. Naše strana národně svobodomyslná v posled- ní době vede rozhodný boj proti všem, kdož odmítají takový smír předem.lsou však u nás také lidé, kteří sice vyrovnání česko-německé chtějí, nemají však odvahy vytrvati do po- sledního okamžiku a čeliti nátlaku oposičních živlů. Takových lidí je zajisté hojně v obou národních táborech. V nynější chyil musí býti především za- bráněno, aby lidé neodhodlaní strachem před zodpovědností nezabránili skoncování česko- německé dohody. Že je situace v král. Českém krajně vážná, toho vnějším úkazem je dosazen zemské správní komise. Finanční tíseň země příměla zástupce obou národů, aby uznali, ž nemohou dále otáleti s převzetím odpověd- nosti. Tato se jim poněkud usnadní četným a vážnými hlasy a projevy, jež ozývají sez učitelstva, obchodnictva, živnostnictva a prů- myslnictva v král. Českém, vyzývajícími k ob- nově česko-německého vyrovnávacího jed- nání a uzavření česko-německého smíru. V takové chvíli doporučovat, aby česko- německé jednání vyrovnací konáno bylo jiným forem nežli zvolenými poslanci lidovými, z dá se mi býti věcí velmi povážlivou hlavně proto, že přijetí proposice té mělo by za následek opětný a nový odklad rozhodnutí. neboť by se začalo napřed přetřásati, může-li zásadně takové forum vůbec býti přijato. Musily by se bráti v úvahu jiné podobné ná- vrhy, které by se najisto vyskytly, musily by se vyslechnouti a požádati za votum Národni rady — vše to by způsobilo však jenom zmatky ještě větší. Prakticky však přijetím pro- posice páně Friedjungovy nebylo by dosaženo pro vyrovnání samo ničeho, neboť také profesoři české a něme- cké university a komise z nich sestavené jenom stěží nalezli by střední linii, na které jedině může býti česko-německé vyrovnání hledáno a to vzhledem na faktum, že zvolení zástup- cové obou národů dosud takovéto střední li- nie přes to, že ji hledali celá dlouhá desítiletí. najíti nemohli. K tomu přistupuje pak ještě jiný moment- že komise universitní nebyla by politicky tak otužilou jako sbor poslanců, protože zástup- cové národů veřejným působením svým otuži- losti té již nabyli. Následkem toho dlužno se báti, že ani komise universitní nedospěje k žádné dohodě, jelikož nebude chtíti uvaliti na sebe výtku zrady na národě, která je u nás vždycky pohotově. Při tom dlužno uvážiti ještě moment vněj- ší: Zapracovati se do obrovského souboru spor- ných záležitostí a jejich detailů a subtilit, to- likéž pak studium průprav a všeho jednání předchozího vyžadoval5 by hodně mnoho času. Přes právě uvedené dlužno dru. Fried- jungovi jenom býti povděčnu, že zahájil svou stať slovy: „Musí se najiti cesta ke smíruvČechách.“ My Čechové pracujeme všemi silami, by pravda tohoto výroku se uznala všemi kruhy našimi. Ve skutečnosti také hlasy, by se nové česko-německé kon- ference neobesílaly, v poslední době na české veřejnosti nenalézají již takové odezvy, jaké v české veřejnosti nalézaly ještě před měsí- cem. Doufám, že je stejně tomu i na strani
#12 alto_textblock #12
německé.“
#13 alto_textblock #13
Nehezpečí třetí války balkánské
#14 alto_textblock #14
Mocenské upozornění Z Bělehradu, 3. října. (K. k.) Úřadně oznamují: Rakousko-uherský diplomatický zástupce šl. Storck podnikl včera v úplně přátelské formě kroky u odborného předno- sty Spalajkoviče, pověřeného dočasnou sprá- vou ministerstva zahraničních věcí, sdělin mu, že rakousko-uherská vláda upozorňuje
#15 alto_textblock #15
srbskou na velmi vážné následky vojenské akce proti Albanii, poněvadž by akce tato odporovala usnesením londýnské konference a uvedla by po připadě Srbsko do rozporu s usnesením této konference. Král. vláda mohla by se snadno vyhnouti těmto násled- kům, kdyby těchto usnesení přesně dbala. Spalajkovič uznal přátelský ráz těchto kroků šl. Storcka a neopomenul potvrditi prohlášení, jež samoděl učinil zástupci Italie, toliž že Srbsko podnikne proti albanským útočníkům jen obrannou akci, ne- pomýšlí zmocniti se albanskěh území a že je pevně odhodláno dbáti usnesení londýnské kon- ference velvyslanecké, Spalajkovi podal na to diplomatickému zástupci ra- kousko-uherskému vysvětlení o vojenské akci Srbska a o stanovísku sybském.
#16 alto_textblock #16
Popřené domněnky a napovězená překvaper, M. Z Kolína nad R., 3. října. (Zvláštn telegr. »Nár. Listů«.) Ač v Sofiji sleduj bedlivě nové albanské zmatky i türecký po- stup proti Řecku, konstatuje sofijský dopi- sovatel »Köln. Zigu«, že Bulhaři ne- mají chuti zúčastniti se bal- kánských sporů. Doposud nebylo svoláno žádné mužstvo. Oddíly, které ob- sadily územi západně od řeky Marice, byly sesíleny lidem z jiných pluků. Lituje se předčasného maření alba nske síly. Z Bulbarska neodcházejí dobrovolníc do albansko-makedonského tábora. Smyšlenkou je řecká zpráva o turecko- bulharských úmluvách stran budoucnosti Kavaly a Dramy, avšak v dalším vý voji věci na Balkáně může dojíti ke lecjakému překvapení.
#17 alto_textblock #17
Srbské dementi. Z Bělehradu, 3. října. (K. k.) Úřadní ti- sková kancelář srbská jest zmocněna pro- hlásiti, že všechny, zahraničními dopisovatel nebo jinými soukromými zprávami zahranič ních novin rozšiřované pověsti, že srbšt důstojníci hanobí ženy, jsou nejen lendenčními, nýbrž i ošklivými smyšlenkami, směřujícími k tomu, aby bylo ukřivděno Srbsku, jež hájí svá práva a brání své území. Rovněž jsou nepravdivými a stejný účel sledují vyvrácené již zprávy, že prý v srb- ské armádě došlo k renitenci. Nelze pochopiti, komu mají prospěti takové smy- šlené a nepravdivé zpcávy, neboť nelze do mnívati se, že v Evropě, která byla svěd kem hrdinských bojů srbských vojáků, bude se věřiti, že taková armáda kloní se k re nílenci ve chvíli, kdy hranicím Srbska hroz nebezpečí. Křížák »Göben« neodplul k Dedeagačí. Z Berlína, 3. řijna. (K. k.) Zpráva, že německý křižák »Göben« odplul do De- deogače, je nesprávná. »Göben« kotví stále před Puljí. Domnělé bulharské plány. Z Paříže, 3. října. »Temps« oznamuje z Athén: Snaha osvoboditi Thrakii a přáni v příčině Makedonie donutily Bulharsko, navrhnouti společný postup s Tu- reckem, kterým by docileno bylo sply- nutí Makedonie a Trakie v auto- nomní stát. Z tohoto návrhu vzešel dalš záměr společného polního tažení. jehož podrobnosti pozůstávají v tom, že 100.000 mohamedánských úprchliků, kteři přešli na turecké území, má býli ozbrojeno. spojiti se s dobrovolníky z Gymyldžiny a za podpory bulharských čet vtrhnouti do Tra kie a Makedonie, odkud by vypudili Řeky i Srby. Turecko o návrhu tom dosud se nevyslovilo. Řecká mobilisace. Z Atén, 3. října. Královským dekretem byly povoláni k plukům záložníci ročníků 1901 — 9. Bulharští delegáti u rak.-uh. velvyslance. Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Bulbaršt delegáti Savov, Načovič a Tošev byli dnes na snídani u rakousko-uherského velvyslance hr. Pallavicina.
#18 alto_textblock #18
Politický přehled. Země české.
#19 alto_textblock #19
Friedjungovo poselství míru.
#20 alto_textblock #20
Co z Friedjungova článku ve včerejší „N Fr. Presse“ již našim večerním vydáním ob- šírně sděleného nejvíce překvapuje, toť po- znání, že prof. Friedjung až dosud mimo ve- škeru křivdu považovaný za jednoho z nej- vyslovenějších protivníků a zajisté i škůdců Slovanstva a rozsévačů nepřátelství proti nim najednou vystupuje pro zastavení nepřátel- ství mezi Němci a Čechy v Čechách slovy ne- popíratelné sympatie, která do jisté míry od- zbrojuje. Přes tuto vnější stránku uhlazeného článku Friedjungova nutno věcný jeho obsah jeho návrhu na sestavení rozhodčího soudu z profesorských sborů obou právnických fa- kult pražských k dokonání česko-německého vyrovnání dodáním hotových osnov vyrovna- cích, kteréž by musily býti beze změny při- jaty i na říšské radě i na zemském sněmu poe pohrůžkou rozpuštění a nových voleb — od- mitnouti bezpodmínečně jako cestu k vyrov nání naprosto neschůdnou a nemožnou. Př- tom netřeba se ani zdržovati u radimentár- ních věcných omylů Friedjungcvých, který na př. tvrdí, že se ve vyrovnání nejedná o nic ví
#21 alto_textblock #21
než o jazykový spor, i bez toho celý koncepe Friedjungova nápadu jest v zásadě a konse kvencích pochybený a zbudovaný na hypo- tesách neuskutečnitelných. Což se domnívá že si dají volení zástupci obou národů, k to- mu účelu od svých mandantů, voličstev, ja- kožto výhradní representanti politické jich vůle dosazení poslanci, tak snadno vyrvat tuto kompetenci, jak snadno se napíše úvod- ník do „N. Fr. Presse“ o vnucení takovéhoto rozhodčího soudu vládou? A kdyby k takové vlastní dekapitaci svolili a voličstva ji schvá- lila, což máme za vyloučeno, jest možno, aby právnické fakulty se svými ordináři veřejného. slátního a ústavního práva v čele nejen uznaly toto porušení ústavy za přípustné, ale dokon- ce se k jeho provedení propůjčily? že by opravdový učenec, skutečný representané právnické vědy, který si zakládá na svěm jmeně a svrchovaném příkazu autoritám vědy společném, žádným osobním činem neprohře- šil se proti exaktně poznanému nálezu vědy projevil i jen ochotu a to jen ku přípravné práci pro takovou osnovu, která by byla před- ložena zákonodárnému sboru současně s po- hrůžkou rozehnání, nepřijme-li ji en bloc a ber nejmenší změny?! Myslíme, že by opravdový učitel práva, jemuž jeho věda je svatou věcí odmíti podobný požadavek jako insinuaci Dejme tomu však, že takové vysunutí ústa- vou povolaných činitelů a zparlamentariso- vání fakulty jako neodvolatelného rozhodčího s pravomocí přesahující všechna práva parla- mentů, by opravdu bylo možno, ačkoli se o něm sotva kdy vážně bude mluvití — v tom případě může býti pan Friedjung ujištěn, že proti povolání Bachmannů, Pferschů a tutt k neodvolatelnému spolurozhodován o úpravě veřejnoprávných poměrů mezi obě- ma národy v Čechách nad všechen pro- lest a odpomoc povznesenému vzbudilo u české veřejnosti poplach, o jehož prudkosti sotva někdo mimo národní kruhy stojící má náležité poněti. Mezi profesory ně- mecké university v Praze zasedají krom jme- novaných nesmiřitelní, nejvýstřednější něme- ckonacionální fanatikové, jimž je věda v jich poslání komponentem oproti štvavé politice docela podřízeným, kteří za hlavní úkol svů považují spíše pěnění německé krve než jej uklidňování, a kteří mají na svědomí tal mnohou kaluž české krve, na dlažbě pražské z důvodů politických prolitou. Ano, prof. Friedjung střelil do samého středu vyrovnacího terče, vůdcové německého buršáctva v Praze k pouličním bojům na Pří- kopě, řečníci z komersů Germanie a Rede- balle o Praze jako německé baště na po- stupu k východu, také Friedjungoví tak dra- hěmu, svolavačí výminečných stavů a náhlých soudů na Prahu, to už věru budou ti pravi apoštolé a tvůrci míru v Čechách ... Friedjungův návrh, krom symptomu vzmá- hajícího neodolatelného tihnutí k národnímu vyrovnání v Čechách, praktické ceny nemá. Autoru jeho ušlo, že k souhlasu ke smíru ná- rodů v Čechách je zapotřebí především obou- stranného souhlasu nejširších vrstev, daného delegovanými k tomu jich representanty politickými, a že dohoda fakult nemohla by nikdy nahradit do- hodu národů a jich kompromis, i kdyby se dalo o dohodě obou fakult vážně i jen mluviti. Příliš dobře víme, že fakulta, na níž je mož- ným Bachmann a Pfersche, svou úrovní jest neuzdvižitelna na výši vědecké i politické in- tegrity sboru české právnické fakulty!
#22 alto_textblock #22
Z Moravy.
#23 alto_textblock #23
Dne 1. října 1913.
#24 alto_textblock #24
(Násilný čin proti české škole v Mi- roslavi. — Brněnský vodovod a bon bony. — Apel k Národní radě morav- ské.) Dlouho to trvalo, nežli mohlo se přikročiti k otevření české soukromé školy v Miroslavi, kde dle samého pověstného sčítání lidu je přes 600 Čechů, více jak 1/4 všeho obyvatelstva, a sotva že dne 28. září byla otevřena, dopustila se obec na ní násilného skutku a dne 30. září ji úřadně za- pečetila. Nicotné, vlastně žádné důvody, diktované pouze národní nesnášelivosti a německým šovi- nismem vedly obec k uzavření školních míslnosti. které úřadní komise c. k. okresní školní radou Moravském Krumolvě vyslaná, uznala za způsobilé pro vyučováni. To si troufá obec, v jejíž zastupi- telstvu dokoce zasedají Češi, ovšem dotud za hodne považovaní, dokud nepomohli ke zřízení české školy. Majitel uzavřené budovy školní, statečný rolník Ryšavý a vydržovatelka školy, brněnská Národní jednota, podniknou ovšem všechny po- třebné kroky, aby násilný čin miroslavské obce byl brzo zrušen. Miroslavský případ je dokladem, jak za české rozháranosti vyrostl hřebínek německé menšině moravské, která, opírajíc se o německou byrokracii a majíc před sebou rozhašteřené šiky české, nebojí se sebe většího násilí. Brněnská obec za ohromné miliony — které však nepoužila pouze na vodovod, na který si je vy- půjčila, nýbrž i na germanisaci — postavila vodo- vod, který dne 4. října odevzdá veřejností. Smutné byly obrázky při nedávném komisionálním řízent vodovodu, jak naši lidé neinformovaní nevěděli, jak svá práva proti obci brněnské hájiti a jak také ná- rodnostní práva svá dovoliti šlapati. Obec brněnské lu slávu dne 4. října by měla také ráda za asisten- ce Čechů a proto, ač ja dělá v Německém domě. zve na ni také známé české osobnosti. Nepochybu- jeme ovšem, že české osobnosti i z řad úřadních dovedou se zdvořilou omluvou provokační pozvání brněnských germanisátorů odmitnouti a poděkovati se za banket a pod. laskavosti obce brněnské. v týž den pořádá německé Brno bonbonový den na fond pro chytání českých dětí. I zde je povinnosti českého Brna důkladně každého dotěrného bon- bonáře neb bonbonářku odmítnouti a na germa- nisační radniční pochopy odkázati. Národní rada moravská musí býti nyní velice zaměstnána, že nemá pořáde dosti času, aby ko- nečně ujala se iniciativy, aby národní insti- tuce byly ze štvanic politických vy- loučeny. Bude naše Národní rada příště spolu- zodpověna za škodu národní, jež ze štvanic těch vzejde. Dnes Matice naše, naše Národní Jednoty jacu v takové finanční tísni, že je obava, co se sta- ne se školami a podniky jimi vydržovanými — ale to nevadí Národní radě, aby dále mlčela, když na příklad klerikální „Den pau sálně protí
#25 alto_textblock #25
všem nár. jednotám píše dne 3. října .. . . pak nezbývá nic jiného, než od- ložiti všechny ohledy a postaviti Národní jednoty na pranýř — jako štváčské instituce, které uráže- jí katolieký lid, ač se dovolávají jeho pomoci.“ Toto paušální štvaní proti všem N á- rodním jednotám je k vůli seznamu předná- šek Národní jednoty na Olomoucku — tedy na jistém jen okrsku. To se jmenuje potom národní práce strany křesťansko-sociální. Rozlišovat se musí snad i v církvi hodný od špatného, řádný od chybujícího — a pro jednoho špatného snad kněze nelze všechno kněžstvo odsouditi. Národní rado moravská, kdy se probudiš?
#26 alto_textblock #26
Ze Slezska.
#27 alto_textblock #27
(Ze školství. — Královský pruský vý- rok v Karvíně.) Veřejné školy, česká v Rychvaldě a polská v Polské Ostravě, přes výrok správního soudu ne- existují vlastně dosud. Učitelské síly sice placeny jsou ze zemského školského fondu, avšak úhrada věcných potřeb nadále leží na bedrách institucí soukromých, a sice Ústřední Matice školské, po- kud jde o Rychvald a Macierze Szkolně, pokud jde o Polskou Ostravu. A přece jen je ohromný rozdíl mezi stanovisky obou komun. Polská Ostrava brá- ní se, i v zájmu českých škol, vnucovanému vy- učování němčině na polské škole, a opírajíc se o jasné znění zákona, chce přivoditi zásadní roz- hodnutí správního soudu, jež bude směrodatným jak pro všechny obdobné případy, tak pro boj. o zrušení Zeynkových školských nařízení, která při nejmenším jsou nemravným přežitkem. Za to odpor obce rychvaldské jest diktován jen proti- českým záštím a nenávistí. Polský tisk rozdil obou stanovisek nechápe a odtud jeho zběsilé útočení na Polskou Ostravu, jež vyvrcholilo v těchto dnech výzvou k bovkotu českého obchodnictva, živ- nostnictva, českých lékařů, advokátů atd. Divná taktika, ale zajímavá se zřetelem k tomu, že proti Němcům až dosud nikdy k ničemu podobnému Poláci nesáhli, ať jim tito dělali, co chtěli. A přece jenom již několikrát s vážných polských stran po- ukázáno bylo k tomu, že od Němců Polákům slez- ským hrozí větší nebezpečí, než od Čechů... Quo vadis Polonia? Velmi zajímavý příspěvek ku poslednímu po- bytu císaře Viléma ve Šlezsku přináší Michejdův „Dziennik Cieszynski“. Reprodukujeme ho doslovně: „Za svého pobylu v Karvíně rozmlouval cl- sař Vilém, jak obvykle, po uvítání se starostou Staniekem. Ptal se ho na počet obyvatel Karvína a na jejich národnost, Když uslyšel, jak Němců jest v obci málo oproti Polákům, zvolal: „Die Polen haben sie auch? Da müssen Sie ja recht tüchtig dreinhauen!“ Tento výrok nesvědčí o veli- kém taktu pruského hosta. Přijeti do cizího moc- nářsíví na návštěvu, a štvát jednotlivé národnosti proti sobě, jest nejen nechutné, ale zvláště nepoli- lické, a to tím spíše, jestliže se uváží role, jako Poláci hrají v říšské politice se zřetelem k troj- spolku. To pochopil i karvinský starosta a proto učiněna byla opatření, aby výrok tak choulostivý netlostal se do veřejnosti. Císař Vilém jest znám v celém světě, že ne- umí držet jazyk za zuby. Nejedna jeho řeč vyvo- lala i v samotném Německu silné hnuti veřejnosti v tom směru, aby císař, jako osoba zaujímajíel výminečné postavení, choval se dle toho vždya všude.“ Ponechávajíce za tuto zprávu plnou zodpo- vědnost jmenovanému listu, soudíme, že, polvrdí-li se autentičnost Vilémova výroku, budou ve Víd- ni německému císaři za jeho slezskou návštěvu velmi málo vděčni. Zejména v tom případě, za- vdá-li karvínský případ Polákům podnět k nějaké akci. Docela vyloučeno to není, to jest patrnoi ze zdrželivých slov „Dz.“, jimiž královské pruské výroky jsou komentovány.
#28 alto_textblock #28
Rakousko-Uhersko.
#29 alto_textblock #29
Uherský sněm Dne 8. října skončí letošní dlouhé letní prázdniny uherského parlamentu, jenž byl dne 26. června královským reskriptem odročen. Ale ani v říjnu nebude míti mnoho práce, po- něvadž žádná vážnější předloha pro plenum není připravena. Do první schůze dostane se jen několik zpráv imunitního výboru a mimo to vláda podá některé předlohy, jež budou přikázány výborům, načež v zasedání posla- necké sněmovny nastane opět přestávka, v níž budou pracovati jen výbory. Plenum se sejde bezpochyby zase tenkrát, až budou svo- lány delegace, aby provedlo volbu uherských delegátů.
#30 alto_textblock #30
Haličský sněm.
#31 alto_textblock #31
„Nov. Ref.“ má opět velmi pesimistickou úvahu o haličském sněmě. Po zmařeném svo- lání sněmu počátkem října „N. R.“ soudí, že kez předběžného dorozumění o volební opra- vě bylo by svolání sněmu, v němž by opět triumiovala ukrajinská obstrukce, jak se sta- noviska polského, tak i s vládního stanoviska při nejmenším marným pokusem. Pesimisté prý tvrdí, že není vyloučena možnost, že sněm, zvolený v červenci, nebude vůbee svolán a že snad vláda shledá výhodnějším opět jej rozpustiti a vypsati nové volby. Te- prve, kdyby se podařilo uskutečniti nějaký kompromis o volební opravě, o němž se nyní začíná pracovati, byla by naděje, že by sněm byl svolán někdy v prosinci. Svolání říšs ké rady na 21. října jest krakovskému listu dů- kazem, že vláda ztratila naději v životnosta dělnost haličského sněmu. Důsledky toho ob- jeví se asi dosti brzo.
#32 alto_textblock #32
Tiszovy námluvy s Rumuny rozbity. Již od r. 1910 hr. Tisza vyjednává čas ob čas s národními Rumuny, aby je převedl do vládního tábora. Jednání několikrát přeruše- no, ale znova navázáno. Nyní, zdá se, rozbilo se definitivně. Ve schůzi aradského stoličního zastupitelstva byl podán návrh, aby se hr. Ti- szovi a jeho vládě odhlasovala důvěra. Ke slovu se přihlásil vůdce národně smýšlejících Rumunů posl. Pop-Čičo a projevil ve své rumunské řeči hr. Tiszovi nedůvěru. Dotkl se při té příležitosti dlouhého vyjednávání mezi Tiszou a Rumuny, jehož účelem bylo uzavříti mír mezi Maďary t. j. uherskou vlá- dou a Rumuny, ale všechno vyjednávání bylo marné. S hr. Tiszou není možno uzavříti mír — pravil posl. Pop-čičo. — Tisza by si přál sice míru, ale s jednou podmínkou: Buď se pokoříš, nebo tě rozdrtím! Tisza zkompromi- toval každé pomyšlení na smír s uherskou