ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47476ac0-8f19-11dd-965b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 56
#1 alto_textblock #1
snsnl
#2 alto_textblock #2
Ročník padesátý třetí.
#3 alto_textblock #3
V Praze,
#4 alto_textblock #4
v pátek 3. října 1913.
#5 alto_textblock #5
Číslo 271.
#6 alto_textblock #6
a
#7 alto_textblock #7
env
#8 alto_textblock #8
o ranní a večerní llaty předplácí se. V Praze v administranii na měslo. . . 9 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí doná škon na měsí na čtvrt leta. . . . 7 Ke na mási v* fliálkách Poši2 K30 na ieta. s dvojí aásílkou a měsíe n čtvrt lsta. K 0
#9 alto_textblock #9
N
#10 alto_textblock #10
dlontova
#11 alto_textblock #11
l
#12 alto_textblock #12
so
#13 alto_textblock #13
.
#14 alto_textblock #14
Večernn
#15 alto_textblock #15
Ll
#16 alto_textblock #16
al
#17 alto_textblock #17
t
#18 alto_textblock #18
ssělen dojt onište-
#19 alto_textblock #19
lěle osl vo
#20 alto_textblock #20
V drobném prodejii ranní čislo o sohá. sa sh vedhrní . . . . nao s b Va filiálkách na venkově: ranni čisle 1n t večerni . Inaerátv a platí se hotově napřed. Předplncení a inserty příjtana hdministrace v Marianské ul., s Tam nachäzeží se teh redakce, tiskárna a sxpedlee Národních Llstá“ Bakopisy se nevraosů
#21 alto_textblock #21
mr
#22 alto_textblock #22
V Praze, 3. října. Na neschůdnou cestu česko-německého vyrovnání pustil se dnes v „N. Fr. Pr.“ známý historik H. Friedjung. Historik Friedjung stal se populárnějším svou publicistickou čin- ností než svými historickými pracemi; zejmé- na jeho vystoupení v březnu 1909 proti Srbům upozornilo na něj více než si dodatečně přál Ale ať byla sebe osudnější a pro rakouskou politiku i pro jeho vědeckou kritičnost ostud- nější jeho kampaň proti Jihoslovanům, jedno přece dokázala: že Friedjung je blízký vliv- ným kruhům a že bývá od nich používán za hlasatele.vee Nechceme určovat, pokud za dnešním projevem Friedjungovým máme hledat jen jeho osobnost, či zda vyrovnávací plán, Fried. jungem načrtnutý, došel již předběžného vyš- šiho schválení, ale zaznamenáváme ho po- drobně. Rozhodně jest jakási cesta k vyrovnán v Čechách — tvrdí Friedjung. — Proti pessi- mistům třeba podotknouti, že dnes v Čechác už se nevede boj národů, nýbrž jde jen jazykový spor v oblasti veřejného prá- va. Kdyby to byl boj národů, bylo by to cítit všude v zemi, kdežto dnes v Čechách vědya umění, technika a národní hospodářství, do- prava a obchod kvetou. Jinak prý bylo za předešlé generace, kdy se ještě rozhodovalo o tom, zda Čechy budou slovanským státem jako před Bílou Horou. Nemá prý se mluvit posměvačně o ideálech českého národa, ale budiž řečeno, že tyto krajní ideály nejsou dnes předmětem vyrovnání. Možno tudíž mlu- vit o zmírnění česko-německého sporu. Na do- klad toho uvádi Friedjung slova Kaizlova, kte- rý řekl, že dnes dělí Čechy a Němce jen tenká zeď, a článek Kramářův, uveřejněný v „Zu- kunft“ Ale přece prý dlužno hleděti s obavam vstřic vyrovnávacím poradám, protože všichni poslanci jsou zavázáni k určitým řešením svý- mi voliči, mají hotové již formule a paragrafy pro vyrovnání, kterých se nechtějí zříci Friedjung nevěři, že by čeští a němečtí poli- tikové se kdysi dohodli. Proto hledá jiné forum, které by mohl o výrovnání rozhodnouti, forum, které by bylo co nejvzdálenější zodpovědným předsta vitelům vůle národa. Toto forum vidí v če- ské a německé universitě v Praze. „Jestl že by tyto dvě university v úplné rovnopráv- nosti ustavily smírčí soud k dokonání vyrov- nání, kdo by se mohl opovážit popírat jejich oprávněnost? s Návrh Friedjungův směřuje tedy k usta- novení smírčího soudu, uznaného Čechy i Němci, rozhodujícího o vyrovnání česko-ně- meckém. Provedení svého návrhu představuje si takto: Na obou národních stranách ať se zvolí. pokud lze, na návrh právníckých fa- kult obou pražských universit, 5—7 smír- čich soudců, nejlépe ze stavu soudcov- ského, jejichž úkolem budiž vytvořit na zá- kladě dosavadních předběžných prací zákony o které se poslanecké kruhy marně snažily Smírčí soud ať má plnou moc vyslýchati po- slance a vládní zástupce, žádati zprávy od úřadů, bráti si na pomoc státnía zemské úřadníky. Jeho porady ať jsou tajné a členové ať jsou vázání slibem bezpodmíneč- né mičelivosti, aby práce nebyly rušeny zasa- hováním veřejnosti, které budou výsledky oznámeny, až budou předloby hotovy. Členy smírčího soudu mohou býti také osvědčené síly z jiných oborů, nežli jen ze stavu soudcovského, na př. obchodníci a prů- myslníci. Rozhodně mají však býti vyloučen poslanci zemští a říšští Když budou předlohy úplně hotovy, bu- dou uveřejněny a zároveň hned předloženy říšské radě a zemskému sněmu ke schválení Vláda ať prohlásí předem, že nedopustí žádné změny: buď ať jsou přijaty en bloc, nebo vů- bec zamítnuty. Nebudou-li předlohy do jistě lhůty vyřízeny, budiž příslušný zákonodárný sbor rozpuštěn a vypsány nové volby Tak si představuje dr. Friedjung nepoliti- cké řešení česko-německé krise.
#23 alto_textblock #23
Nebezpečí třetí války balkánské Boje Srbů s Albanci Z Bělehradu, 3. října. U vesnice Vraništé. 3 km. vzdálené od Prizrenu, zuři prudký bojmezi Albanci a Srby. Albanci z po- čátku měli výhodnější postavení, ale když Srbové dostali posilu, byli Albanci zatla- čeni. Jseu v nebezpečí, že se dostanou do křížového ohně. Z Bělehradu, 3. října. „Stampa“ oznamuje U Debaru ztratili Albanci 600 mužů a Srbové 200 mužů. Z Bělehradu, 3. října. Generalissimus voj- voda Putnik prohlásil, že mobilisace dal- šího vojska není potřebí, poněvadž dosavadn vojsko stačí na potlačení vzpoury.
#24 alto_textblock #24
Princ Wied jako kandidát pro albanský trůn. M. Z Kolína nad Rýnem. (Zvl. telegr. „Nár Listů.“) Vídeňský dopisovatel „Kölnische Ztgu. potvrzuje zprávu, že princ Wied přibudev polovici měsíce do Vídně a dodává k to- mu, že z Vídně prine o djede do Řím a. Účelem této cesty jest, aby se princ představil vedoucín osobnostem a dále aby zvěděl podminky za kterých by se o albanský trůn uchá- zeti měl. Teprve až tyto podmínky sezná, roz- hodne se prine definitivně, zdali kandidaturu přijme nebo odmítne.
#25 alto_textblock #25
4e ae Turecko opět zbrojí. Z Cařihradu, 3. října. Turecká vo- jenská správa provedla za po- sledních týdnů opětné vyzbro- jení armády a zvýšila její pohoto- vost. Vysoké vojenské kruhy tvrdí, že je turecká armáda v Thrákii na vál- ku úplně připravena. Turecká armáda čítá nyní 280.000 mužů ve frontě a má re- servní vojsko asi 45.000 mužů. Také má po ruce silný park létadel. Ministr války prohla- šuje, že loďstvo v Dardanelách sto- jící je dobrě. Také „Hamidie“ zase vypluje, ježto došly zprávy o nové mobili s a c loďstva řeckého. Tím časem do- cházejí stále nové transporty vojska z Malé Asie. Vojenská správa učinila velké zakázky střeliva u státních i za- hraničníc! továren.
#26 alto_textblock #26
Denní rozkaz tureckého generalissima. Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Generalis- simus Izzed paša vydal ke všem armádním sborům denní rozkaz, v němž oznamuje pode- psání turecko-bulharské mírové smlouvya praví: Po velkých vojenských neštěstícha vážném nebezpeči pro trvání říše bylo dosaženo pevných hranie Měst spojených s Tureckem dč- jinnými tradicemi bylo znovu do- byto. Vláda vyhrála politickou si- tuaci. Tyto výsiledky, předstihu- jící veškeré očekávání, jsou dů- sledkem vytrvalosti, pevnosti klidu, jaký projevovala armáda, provádějíc přání sultánova. Denní rozkaz děkuje armádě a vyslovuje naději, že bude pokračovati na této cestě. Neboť armáda, která prosta osobní ctižádosti oddána jest službě vlasti, může blízké budoucnostidosíci ještě větších úspěichů a znovu získat ztracené.
#27 alto_textblock #27
Turecké nepravidelné vojsko k řecké hra- nici. Z Bělehradu, 3. října. Oznamuje se, že turečtí bašibozuci obsadili Gimildžinu a Xan- ti, když bylo bulharské vojsko z těchto měst odešlo. Asi 20.000 bašibozuků blíž prý se řecké hranici. Poprava Řeků v Drinopoli. Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Šest k smrti od zouzených Řeků bylo včera v Drinopoli popraveno. Ekumenický patriarchát podnikl kroky, aby ostat- ní k smrti odsouzení Rekové dostali milost.
#28 alto_textblock #28
Německá válečná loď v Dedeagači. Z Berlína, 3. října. „Lokalanzeiger“ sděluje z Athén, že německý křižák „Goeben“ připlul d přístavu v Dedeagači, aby zabránil nepokojům po
#29 alto_textblock #29
odchodu řeckého vojska. Toto opustilo včera nejen Dedesgač, nýbrž i Portlagos a Maronii. Soustřeďování bulharského vojska. Ze Solije, 3. října. Od několika dn soustřeďuje se opět bulharské vojsko, Vládní orgány prohlašují sice tute koncentraci za věc bezvýznamnou, ale oba- censtva vzmáhá se stále rostoucí nepokoj- Třeti, čtvrtá a osmá divise stoj už v plné pohotovosti u Harkova Desátá divise je soustředěna u Ne- vrokopu. Muži vojenskou službou ještě po- vinní nesmějí za hranice. Dráhy jsou vo- jenskými transporty zabrány tak, že doprava zboží téměř docela uvázla. V obe- censtvu kolují znepokojivé slechy, že se Bulharsko chce vmisit do třet balkánské války. Diplomaté tomu arci odporují
#30 alto_textblock #30
Dobrá rada Bulharsku. Ze Sofije, 3. října. („N. W. J.“) Zdejší vy- slanci Ruska a Francie poradili bulharské vládě aby zdržela se veškerého vměšování do albansko- srbského sporu a zachovala se klidně. Nový turecký vyslanec v Soliji. Ze Soilje, 3. října. (N. Fr. Pr.] Jmenování Sa- liha beje vyslancem v Sofiji bylo v politických kru- zích přijato s povděkem. Salih byl před několika roky prvním tajemnikem zdejšího fureckého vy- slanectví. Narodil se v Bulharsku, zná úplně bul harskou řeč a je známým přítelem Bulharů. Jeho jmenování posuzuje se proto jako předzvěst srdeč- ného sblížení oboul států.
#31 alto_textblock #31
Telefonické a telegrafické 6 zprávy „Národních Listů“. Barcn Conrad z Hötzendorfu zůstane náčel- níkem generálního štábu. Z Vídně, 3. října. „Neue Fr. Presse“ sdě- luje: Císař přijal včera chefa generálního štá- bu Frt. svob. pána Canrada z Hötzendorfu delším slyšení. Krise, která propukla v řízent generálního štábu, je tím ukončena. Svob.p. Conrad z Hötzendorlu zůstane na- dále v čele generálního štábu. Jak se ve vojenských kruzích ujišťuje, císař ujistii k audienci se dostavivšího chefa generálního štábu svou neztenčenou důvěrou. Bar. Conrad byl o rozhodnutí císařově, aby v čele generál- náho štábu nenastala nyní žádná změna, již zpraven, když k audienci u mocnáře se do- stavil.
#32 alto_textblock #32
Rakouská ministerská rada odložena. Z Vídně, 3. října. Ministerská rada n zejtřek svolaná musela býti odložena, protože jest pravděpodobno, že společná ministerská konference potrvá ještě zejtra. Následkem toho koná se ministerská rada teprve v pon-
#33 alto_textblock #33
dělí.
#34 alto_textblock #34
Společná ministerská konference. Z Vídně, 3. října. (K. k.) Dnes v 11 ho dopol. konala se za předsednictví ministra zahr záležitostí hr. Berchtolda společná ministerská konference, které se zúčastnili společní mi- nistři, velitel válečného loďstva, oba ministeršt předsedové, oba ministři financí a oba ministř zeměbrany. Proslýchá se, že předmětem po- rady byly záležitosti, týkající se příštích de-
#35 alto_textblock #35
legací.
#36 alto_textblock #36
Otázka volební reformy v Haličí. Ze Lvova, 2. října. (K. k.) V komuniké o p radě vůdců tří konservativních skupin sněmu zem- ského, konané zde za předsednictví zemského mar- šálka hr. Goluchovského o reformě volební se pro hlašuje, že střed, slupina autonamistů a strana kra- kovská osvědčily svou snahu co nedříve reformu volební provésti, a že názory na konferenci proje vené byly sděleny míslodržiteli a zemskému ma šálku za účelem dalšího jednání. Účastníci konfe rence zároveň souhlasně prohlásili, že reforma vo- lební může býti uskutečněna, jen bude-li zajištěna normální činnost sněmu zemského.
#37 alto_textblock #37
Pašič ve Vídni. Z Vídně, 3. října. (K. k.) Srbský min. předsed Pažič navštivil dnes dopoledne v ministeratvu za hraničních záležitostí ministra zahr. záležitostí l Berchtolda a vyhověl o polednách pozván hr. Berchtolda k déjenner. Hrahě Tiaza ve Vídn: o Z Vídně, 3. října. (K. k.) Ministerský předsed hr. Tisza a ministr financí Teleszky přijeli sem dne ráno z Pešti
#38 alto_textblock #38
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 3. října. [„Wiener Ztg.“) Ministr ve řejných prací jmenoval odborného přednostu, po- věřeného řízením státní průmyslové školy v Liberci profesora Ferdinanda Breinla ředitelem tohoto ústavu. — Ministr veřejných prací jmenoval ad- junkta báňské vysoké školy v Příbrami inž Augustina Wildometze učitelem v IX. hodnost- ní třídě na německé státní průmyslové škole v Brně. — Ministr veřejných prací jmenoval inženýry dra. Otakara Kaldu a Karla Friedla vrchními in- ženýry pro státní stavební službu v Čechách.
#39 alto_textblock #39
Ze zemskébo sněmu krajinského. Z Lublaně, 2. října. (K. k.] V dnešní schů zemského sněmu byla osnova zákona ve příčině zatímního zavedení obecních úřadů sprostředko- vacích příjata a vládní předloha ve přičině do- plnění pozemkové knihy pojetím veřejného majetku po delší debatě přikázána výbora zemskému s vy- zváním, aby po dohodě s vládou předložil změně- nou osnovu se zvláštním zřetelam na veřejný maje- tek země a obcí. Zemský president svob. p. Schwar odpověděl na interpelaci ve příčině domnělého pů- sobení výboru zemského na sestavění listin poroteů a dokázal, že se nestalo nepříslušné působení na obec. V dobatě, zahájené o této odpovědi, byla in- stituce porotních soudů ostře kritisována poslanei Krekem a drem. Lampem, a přijata resoluce ve pří- čině reformy porotních soudů ve smyslu usnesení sněmovny panské. Vzhledem na samostatný návrh peslance dra. Pegana podal zemský president vy- světlení o úpravě personálních poměrů a jazyka služebního u policejního ředitelství v Lublaní a od- mítl útoky, pronesené pro domnělé tendence ger- manisační. Příští sehůze zítra.
#40 alto_textblock #40
Pumový atentát ve Rjece.
#41 alto_textblock #41
Ze Rjeky, 3. října. V chodbě vládní zdejší bu- dovy, vedoucí z kanceláří k bytu guvernera hr Wickenburga, vybuchla v noci o 1/4! hod. puma Budova byla hned obkličena velkým počtem poli cistů. Výbuch bylo daleko slyšeti. V Rjece, jal známo, vede město tuhý boj s uherskou vládou proto, že v něm byla zavedena státní policie, ze- jména pro dozorčí službu v přístavu a že obecn zastupitelstvo bylo rozpuštěno. Ze Rjeky, 3. října. (K. k. — Uh. tel.] Dnes pro- vedly policejní orgány v 9 hodin dopoledne opětně mísíní ohledání na jevišti výbuchu. Bylo nalezeno při tom mnoho kusů pum a 3 m dlouhý hořák. Na záhoně nedaleko okna, kde se výbuch udál, odha- leny byly šlépěje. Zpráva, že byly zničeny doku- menty archivu, jest přehnaná, pouze 20 spisů bylo poškozeno. Pohraniční policie zatkla 3 podezřele muže. Sluhové gubernia viděli včera odpoledne velmi rozedraného muže, který dlouho si prohliže guberniální budovu. Členové úřadní komise došli přesvědšení, že puma bylav zhotovena znalcem Stěna její byla silná 1 cm. Škoda obnáší několik tisíc korun Ze Rjeky, 3. října. (K. k. — Uh. tel.) V pol- cejních kruzích vyslovuje se namnoze domněnka že útočníkovi šlo patrně o to, aby položením pumy zničil spis, na kterém mu záleželo. Tři podezřel muží byli zatčení. Ze Rjeky, 3. října. („Fremdenblatt.“) Myslí se že pachatel chtěl zničiti spísy a listiny, a že aten- tát nebyl namířen na gubernátora hr. Wicken- burga, který ostatně mešká tou dobou na svém statku v Čechách. Vrátný budovy udává, že v no i viděl prchati po detonaci mladého člověka. Vý- buch byl slyšen také v Opatiji, kde lázeňští hosle mysleli, že jest to zemětřesení. Z Peští, 3. října. „Az Estu“ telegrafují z Rjeky: V pumě bylo 12 dynamitových patron. Roz- třískáno bylo 112 oken. Z archivu zmizely důležité listiny. Nikdo dosud nebyl zatčen. d
#42 alto_textblock #42
Cholera v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 2. října. (K. k. uh.) Zemský zdra- votní úřad uveřejňuje statistiku cholery, dle která bylo z venkova oznámeno 12 nových případů cho- lery. Bakteriologický ústav uveřejáuje prohlášení ve kterém vůči útokům listů zébřebských, kter popíraly, že se v Oseku udál případ cholery, kon- statuje, že bakteriolodické šetření konstatovalo v dvou připadech nositele bacilů a v jednom případ cholerové víbriony. Mikroskopické a serologické vyšetřování dejektů potvrdilo disgnosu cholera
#43 alto_textblock #43
asjatica.
#44 alto_textblock #44
Hranice věku u francouzských generálá. Z Paříže, 3. října. [K. k.) Poukazuje na zkuše- nosti, učiněné za posledních maněvrů, žádá poslane a bývalý ministr vojenství Messimy v „Matinu“ aby hranice věku byla pro generály snížena na a pro plukovníky na 58 let. Tímto opatřením d -
#45 alto_textblock #45
stalo by se armádě nezměrného přírůstku sil. Pří- ležitost jest prý přízniva. Parlament chystá se po- voliti důstojníkům všech hodností velmi značné zvýšení platů. Zvšení budiž provedeno jenom bude-li současně snížením hranice věku pro gene- rály a vyšší důstojníky doeíleno omlazení kádru. Čínský parlament o volbě presidenta lee lnbolan republíky. Z Pekne, 3. října. (K. k.) Čínský parlamet se usnesl, aby president byl voleni na 5 let a aby mohl býti volen také na druhé úřadní období. pri Je -
#46 alto_textblock #46
Japonsko a Čína. Z Pekina, 3. října. (K. k.) Japonské vyslanectví oznamuje, že Japonsko nevzneslo nových požadav- ků na Číru. Čási původních požadavků Japonska byla také k spokojenosti splněna a Japonsko oče- kává, že Čína vyhoví také požadavkům po potre- stání provinilých důstojníků a vojáků a zaplacení náhrady pozůstalým po 3 zabitých Japoncích
#47 alto_textblock #47
Poltická hlidka. Němečtí radíkálové proti kn. Thunoví. Jak již ohlášeno, mají němečtí poslanci z Čech zítra v Praze valnou schůzi. Dle oficielního věstní- ku němscké strany dělnické bude prý se na schůzi té jednati hlavně o otázce účastenství míštodržifele kn. Thuna na nastávající dorozumivací akci. Ná- lada německých poslanců v Čechách prý je stejná jako byla tehdy, když výkonný výbor jejich se v mi- nulé schůzi své usnesl setrvati na chomutovské re- soluci, která nechce kn. Thuna míti při dorozumí- vací akci. A tak — prý — také zítra bude vládě ozřejměno, že němečtí poslanci sice jsou ochotni zúčastniti se jednání toho, ale že aktivní účasten- ství kn. Thuna při něm považují za nevhodné, a ž by tedy pod aegidou jeho nebyli s to, bráti podí na meritorním jednání dorozumivacím. Dle téže korespondence vláda nezamýšlí pro- vésti v nejbližší době kontradiktorická jednání me- zi oběma národními skupinami, a fo zvlášťě proto. poněvadž Němci poukazují na to, že Češi se ještě před zahájením konferencí pokoušejí zatáhnouti do vyjednávacího souboru různé otázky, nesouvi- sící s veřejnou správou v Čechách, a tím soubor fen rozšířiti a vyjednávání protahovati. Německo-dělnická konference tu tvrdí proká- zanou nepravdu, neboť právě z českého tábora — bez rozdílu stran — bylo v poslední době zdů- razňováno, že jednání, o něž jde, nesmějí býti pro- tahována, a to již proto, aby vláda jich nemohla ve svůj prospěch použíti v zasedání říšské rady. A pokud jde o nevý útok německého radika- liamu na kn. Thuna, stačí snad dnes připomenouti kterak předevčirem výkonný výbor německé stra- ny agrárni v Čechách důrazně prohlásil, že z dů- vodů národních i hospodářských se zúčastní každé akce dorozumivaci prohlášení to má jedinou vý- hradu, směřující proti vládě v ten smysl, že ně- mečtí agrárníci nechtějí, by vláda využitkovala dorozumivací akce ve prospěch svých předloh. Ale nějaké výhrady, týkající se kn. Thuna, německo- agrární projev tento neobsahuje; když však v něm byla vyjádřena výhrada proti vládě, těžko je my- sliti, že by v něm nebyla bývala vyslovena i vý- hrada proti kn. Thunovi, kdyby si ji němečtí ag- rárníci vymiňovalí.
#48 alto_textblock #48
Sčítání cizinců v Rakousku
#49 alto_textblock #49
Nedávno byla řada publikací o sčítání lidu rozmnožena o další sešit, totiž o druhý sešit dru- hého svazku „Rakouské statistiky“ pod názvem „Cizozemci v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených“. Dílo toto týká se cizích státních příslušníků, zjištěných při sčitání lidu dne 31. prosince 1910 a podává zevrub- né informace o rozšíření a původu cizozemců ao jejich osobních poměrech. Výsledky sčítání cizinců. shrnuté do osmi tabulek, podávají přehled cizinci ve státě dle jich pobytu v jednotlivých politických okresech a dle zemí, rozdělení dle pohlaví, dle ná- boženského vyznání, dle doby pobytu, dle stáří a stavu rodin, dle stupně vzdělanosti, konečně dle povolání, dle postavení v povolání a dle způsobu jejich pozemkového majetku. Také sčítání lidu r. 1910 potvrzuje stálý vzrůst příslužníků cizích států v Rakousku. Počet cizozemců v Ra- kousku zvýšil se v posledních letech o 184.5 proc., kdežlo celkového obyvatel- stva v této době příbylo pouze o 40.1 proe., zjev to, který se vysvětluje z vel- kého stoupnutí mezinárodních sty- ků. Nejvíce isou záíčastněny sousední státy, zejmé-
#50 alto_textblock #50
Různé zprávy.
#51 alto_textblock #51
ldíi e
#52 alto_textblock #52
.. Drobnosti umělacké. Peladanovo dra- ma „Prine byzantský“ bude provedeno letok v Berlíně M. Reinhardtem v německém znění. — Člen vědeňské dverní opery Ludvik Mantler byl jmenován lektorem zpěvu na vídeňské universitě. — Xavier Leroux, francouzský komponista, zná- mý také českému obecenstvu, napsal operu „Dce- ry Fignrovy“, která je v obsahu pokračováním Mozartovy „Fidarovy svatby“. Libretto napsnli Hennegujn a Delorme. Opera má míti premiéru n podzim v Paříži. — Jiří Brandes vypráví v „Mer- cure de France“ o vzoru Ibsenově pro Peera Gvnta. Byl to mladý Dán, s kterým se Ibsen se- tkal několikrát v Italii, muž fantastický, osobivýa hrdý. Italským dívkám na Capři vypravovával, že jeho otec (který ve skutečnosti byl správcem ško- jvl jest důvěrným přítelem dánského krále a on sám, že jest mež velmi vznešený. Na důkaz toho nosival často bílý hedvábný oblek. Sebe prohlašo- val za básníka, ale musí prý vyhledávati velkolepe krntiny, aby okřídlil svou poetickou sílu a tra- gieky dovede prý cítiti jen v Alpách. Jednou ode- jel na Krátu, aby tam napsal nějakou tragedii, vrá- lii se věak s nepořízenou zpět a po letech marných nadějí zemřel v Římě. Ibsenovo drama „Peera Gya- ta chystá se uvésti na scenu vinchradské divaddlo. —Max Brod napcal romantickou veselohru Rozloučení s mládim“, kterou přijal ku provozování M. Reinhardt, a drama „Záchranky- ně“. — Fr. Zavřel. ředitel divadla na Mollen- dorfském náměstí, známý český režisér. prodělal v pesledních dnech těžký záně! podhrudnice. Jest již pozdraven, ale následky nemoci brání mu, aby se již nial uměleckého vedení divadla. — Umělečti krilikové bývají také nenávidění jinde nežli po če- ských vlastech. Personál královské opery uspořádá v neděli v noci po představení protestní schůzi pro-
#53 alto_textblock #53
ti skladateli Pettersonu Bergerovi, který jako hudební referent časopisu „Dagens Nyheter“ libuje prý si v ostrých kritikách a tím vyvolává konflikty. Uražení pěvci hrozí, že dřive nenstanou ve svém boji, dokud nepohodlný kritik nebude odstraněn. — Ředitel hudební školy Rud. Kadleček v Mor. Ostravě napsal hudbu na slova Kalusovy pohádky Janíček“, zdramatisované Zd. Christinovou. — „Jihočeské Listy“ odůvodňuji zvláštním článkem potřebu umělecko-průmyslové čítárny v Čes. Budějovicích, poukazujíce hlavně na prakti- cký význam její pro zdárný vývoj průmyslu a ře- mesel všech druhů. — V Čes. Budšjovicích prove- dena byla v úterý veselohra domácího autora A. O. Korače „Přijda jaro, přijde...“ — Pro galerii plastik v Hořicích, která má býti zřízena na úbočí Gothardského vrchu, zakoupen byl správním výborem vhodný pozemek. V nejbližší době vypsá- na bude soutěž na návrh stavby i úpravý okolí. přístupná všem českým umělcům = Rythmus lidského života a číslo sedm. Na posledním sjezdu přírodozpytců ve Vídni přednesl soukromý docent dr. Heřman Svoboda zajímavý příspěvek k zákonu o dědičnosti, vyloživ a dolo- živ obširně svou theorii o významu sedmileté periody v životě. Dle této theorie není v životě zjevu, z něhož by platnost vždy po 7 létech rhytmicky se opětujícího vzkypění životních sil nebylo lze vyvozovati. Děti, pocházející z vyvr- šení sedmileté periody věku rodičů jsou nejschop- nější života tělesného i rozvoje duševního. Z rodo- kmenů lze zjistiti, že mnohé rody mají potomstvo pouze z těchto let. tak zvláště četné rody panov- nické, knížecí a také rodina Rotschildova, v níž potemci následují pravidelně vždy v sedmiletí. nebo že děti v těchto letech se zrodivší přežívají ostatní sourozence, čehož dokladem ze známějších přípedů je příkladem rodina Mozartova, z jebož 7 dětí zůstaly na živě pouze synové, zrození v ot- cově 28. a 35. roce. Také o zvláštních duševníc kdlodaki
#54 alto_textblock #54
schopnostech děti zrozených v sedmileté periodě rodičů nebo aspoň jednoho z rodičů, uvedl doc. dr. Svoboda četné doklady: Kant narodil se, když bylo jeho matce 28, otci 42 léta, Jan Strauss v 21. roce věku svého otce, Richard Strauss v 42.. Händl v 63., Alexandr Humboldt zase v 28. roce věku své matky a 49. oteovu. Virchov v 35. roce obou rodíčů. Mäterlinek v 28. obou rodičů. Billroth v 21. roce své matky a 23. otce atd. Jak z těchto příkladů je zřejmo, působí zvláště příznivě na po- tomstvo, spadá-li zrození do sedmileté periody věku obou rodičů. Ale pravidlo toto neplatí jen vzhledem k věku rodičů, ale i ostatních předků zvláště pokud se týče děda z matčiny strany, který v otázce dědičnosii hraje vůbec nápadně význam- nou roli, jak lze doložiti na příklad u Rousseaua. Bismarka a jiných vynikalících mužů, kteří zro- díli se v sedmileté periodě svých dědů po matce, jako oba uvedení v jich 63. roce. Goethe zrodil se v 56. roce věku svého děda po otci, tento rovněi v době sedmileté perlody svého otce a pravidlo toto lze v temlo případě sledovati dokonce po pět generací: Darwin v 77. roce svého děda z oteovy strany, slovutného Erazma Darwina. A podobných případů z rodokmenů vynikajících lidí lze uvésti celou řadu. Alo i jinak uplatňuje se sedmička v manželském životě vzhledem k potemstvu. Shakespeare narodil se po sedmiletém manželstvi svých rodičů a po několika živola neschopných dětech, před a po zrození Schillerově shledáme mezí dny narození jeho sourozenců sedmiletou pausu atd. V oboru duševního života lze sledo- vati význam sedmy však ještě dále: prvé projevy duševních schopnosti velkých lidi lze pozorovat! často v 7. a 14. roce, a první díla mistrovská ganiů stvořena bývají v letech, jež lze děliti sedmou; tak také Darwin vystoupil se svými pracemi v podob- ném roce. Důvod. proě uvedené zjevy došly dosu menší pozornosti, než zasluhují, nutno hledati jednak v ckolnosti, že rhytmus životní nejeví se
#55 alto_textblock #55
často v životě jednotlivců tak nápadně a že ve většině případů dopídíme se jeho projevu až při pátrání v rodekmenech předků. Rhytmus tento projevuje se ostatně také neodvisle od narození a smrti celými generacemi a spojuje členy rodů. vzešlých z téhož plasmatu. Je velmi komplikovár čelným křížením, jež je u dnešního člověka pra- vídlem a projevuje se velmi zřetelně zvláště u ro- din, u nichž křížení není tak pravidlem. Ostatn projevuje se nejen u lidí, ale i u cstatních živoči chů a i u rostlin. Pěknými deklady toho je vym- rající bison americký, který vrhá mláďata vžds v sedmiletých periodách a smrk, objevující se jii v dávných epochách zemského vývoje, který vžd v sedmiletí má mizní rok... Jak je zřejmo, setká váme se s theorif, která je v některých pravidleel zdánlivě poněkud odlišná od dosavadní lheorie prospěšném vlivu křížení, jež dává vznik vynikají- cím jedincům. V jednom však theorie tato připo- míná na nauky starých Egynťanů a lsraelů, v nichž číslo sedm hrálo velikou úlohu jako číslo velmi významné a posvátné. Také u Řeků mělo svůj vý- znam jako číslo zasvěcené Apollonovi. Svůl vý- znam zachovalo si v astronamii a astrologii dlouho do středověka. Také v církvi katolické udrželo si jistý význam. Den dělí se v 7 kanonických ho- din, je 7 svátosti. 7 darů Ducha, 7 hlavních hříchů a 7 ctností. 7 slov Kristových na kříži, 7 bolenti marjanských a mluví se o 7 dáblech. V apokalypse sedma hraje ještě významnější úlohu a v středo- věkých pověrách byla číslem, věšlícím neštěstí. Ale i ve vědě tak exaktní jako je matematika, čí- slo 7 má své zvláštní postavení, vyniká nepravi- delností a složitosli, zvláště je složitý jeho znak dělitelnosti při číslech více než čtyřeiferných a ta- ké sestrojení pravidelného sedmiúhelníku je obtíž- nější než sestrojení mnohouhelníků jiných .. — Zemětřesení v panamském území. Z Pana- my. 2. října. (K. k.) Z míst v panamském nitrozemí docházejí zprávy o škodách, které byly způsobeny
#56 alto_textblock #56
včerejším zeměťřesením. V Los Santos byla poško- zena policejní stanice a vládní palác. V jiné osadě byly pobořeny tři domy. V Macarase a Los Tabla sřítily se dvě kostelní věže a několik budov. Plu- kovník Göthals dostal zprávy ze všech částí prů- plavního území, v nichž se sděluje, že na panam- ském průplavě nebylo způsobeno škod. — Zakázaná — resignace. Německý román „Resignace“, který zabývá se poměry v rakouské armádě a jehož autorem je prý rakouský důstoj- ník v činné službě, byl v Rakousku zakázán. —Expresní vlnk uvázl ve vodní záplavě. Z Pa- říže, 2. října. (K. k.) Z Perpignanu se sděluje, že expresni vlak Bareelona—Pařiž byl v úterý v noei pří vjezdu do tunelu u Viliy Guigy následkem prů- trže mračen obklopen takovými vodními spoustami. že nemohl ku předu. Voda vaikla do spacích vozů a cesiující musili se utéci na nejvyšší lůůžká. Teprve na úsvite podařilo se cestujícím a zřízencům vlaku po velké námaze opustiti vlak a zachrániti se domě železničního hlídače. — Odeouvený spudce. Z Hlivice, 2. října. IK. k.) Soudce Knittel byl pro urážku několika vy- sokých důstojníků odsouzen k peněžní pokutě 2400 marak a k zaplacení úítrat no povětři vyhozené železniční most u Mounž Vernom. Z Nového Vorku, 2. října. (K. k.) Bylzde zatčen muž jmánem Davis alias Odonell. iaa obviněn. že dne 3. září 1911 vahodil do rověiří velezniční mest u Mouní Vernonu ve státě Nový ork Dle výpovědí policejních úřad- níků, kteří jej zatkli, učinil Davis přizpání, jímž jsou různí úřadníci Labour Union do záležitosti za- pleteni. Aféra vrbudí asi stejný rozruch lako soudní vyšetřování, jež bylo vedeno v r. 1912 v souvislosti s několika dvnamitovými atentáty v západních stá- tech proli několíka dělnickým vůdzům. Tyto aten- táty dosáhly tehdy svého vrcholy lím, že byly vy- hozeny do povětří obchodni místnosti časopisn „Los Angelos Times . m