#1
alto_textblock
#1
21. září 1913. číslo 259.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
dem k některým okolnostem nebylo možno valné
shromáždění konati. Jednou z okolností byly také
přípravné organisační práce elektrárenského svazu.
jehož úkoly a cíle budou vyličeny také na valném
shromáždění Ústředny, které konati se bude určitě
buď koncem měsíce září nebo v prvních dnech
říjnových.
#5
alto_textblock
#5
Typickým dokladem, jak opatřena je v Čechách
telefonní služba, je případ města Nechanic. Necha-
nice, okresní město, tedy sídlo okresního soudu.
okresního výboru atd., má snad nejbídnější spo-
jení s ostatním světem. O výstavbu lokální dráhy
usiluje již více než 20 let. Je sice zařazena v před-
loze o lokálních drahách, ale osud této předlohy
docela odpovidá osudům železničního spojení Ne-
chanic. V posledních letech jednalo se o zřízení
spojení telefonního. Asi před půl rokem, po del-
ších průtazích, v zásadě zřízení telefonu povoleno.
ale obec příslušným ministerstvem dožádána o zvý-
šení obvyklého příspěvku zařizovacího. I v tom
směru projevena ochota. Obec zavázala se přispěte
asi 4000 kor. A když už v Nechanicích měli radost,
že konečně telefcn dostanou, bylo jim úřadně sdě-
leno, že zase ke zřízení nedojde. Když jde o ně-
mecké interesenty, o nějakou německou fabriku.
zřídí se telefon třeba i na vesnici. Zde okresní
město ochotno je i k takovým obětem, jež vlastně
má přinášeti poštovní erár, a přece kladou se mu
takové obtíže. Že takovou bezohledností trp
zájmy města, netřeba podotýkati.
#6
alto_textblock
#6
Městské divadlo Klicperovo v Hradci Králové
bylo pro listopad zadáno činoherní společnost
Sedláčkově a pro měsíc květen 1914 J. Fenclovi
ředitelí brněnské opery. Je tím učiněn pokus, zda
osvědčí se umělecky i finančně oddělení činobry
od zpěvohry. Bude ovšem mnoho záležeti na svě-
domnátosti obou ředitelstev.
*
#7
alto_textblock
#7
Ve výstavní sini paláce průmyslového muse
královéhradeckého vystavují sochař Fr. Fabiá-
nek a malíř M. Beránek. Fabiánek vystavuje
asi 20 plastik, u nichž pozornost vzbuzuje relieí
pro památník Pospíšilův, městem Hradcem pro-
jeltovaný, skizza „Šílenoi“, studie blavy bulhar-
ského hrdiny Dimitra (určena pro soutěž sofijskou)
a „Allanti“, detail umělecké výzdoby hradeckého
domu. M. Beránek vystavuje oleje, tempery
iepty, celkkem asi 60 čisel, z nichž nejlepší je akt
muže a „Ve žntch“. Zatím co Fabiánek jde tž
určtou cestou a jeho dílo je vědomým výrazem
uměleckého cítění i churakteru, M. Beránek jest
nevyhraněn, nesoustředěn a — jak sám vyznává
— je si „vědom, že žádnou z přítomných prac
nedosáhl mely, kterou si vytkl“. Škoda talentu
který tříští se v různých methodách a mimoděčně
podléhá směrům a pproudům, leckde jen modním.
Kde zůstává svým původním a uplatňuje indivi.
duelní pojetí předmětu, lam jeví se i pozoruhodná
vyspělost technická. — Pro zimni období ohlašuje
soubornou výstavu v Hradci žijící malíř J. Vlček
mnámý pěkným obrazovým dílem „Hradec Král.“
jakým mimo Prahu nemůže se pochlubíti žádné če-
ské město. — V umělecké tržnici „Huť“ vysta-
veny jsou dvě krujnky akad. malíře Honsy
relieí řed. Paulusa od sochaře Dundy, rodáka ne-
M. I.
chanickkého.
#8
alto_textblock
#8
NAVSTIVENKÝ
SNOUBENKY. PODŘKOVÁNi
A VEŠKERÉ DRUHy TISKOPIsů
V DOKONALÉM PROVEDEN
#9
alto_textblock
#9
TISKNE PRAŽSKÁ AKCIOVÁ
TISKÁRNA:NÁRODNÍ LISTy
#10
alto_textblock
#10
Události na poloostrově
balkánském.
#11
alto_textblock
#11
Albancí protí Srbům
#12
alto_textblock
#12
Z Bělehradu, 20. září. Chování Albanců
vůči Srbům je čím dál hrozivější. Essad paša
má v Tyraně k disposíci 36 kulometů a 23
rychlopalných děl. Proti Srbsku organisují
hnutí lsa Bolietinac, makedonský komit-
ský vůdce Sandanský a bulharský plukov-
ník Mirkov. Černá Hora mobilisovala jednt
brigádu, Srbsko sesílilo pohraniční posádky
U Tuzdošlo k novým bojům, v nich
albanskéčety utrpěly velké ztráty
Z Bělehradu, 20. září. Zde kolují znepoko-
jivé zprávy o srážkách na albanských hranl-
cích. Bulharské listy píší jíž dokonce o třetí
baškánské válce. Včera bylo dopraveno do
Bělehradu 40 srbských vojínů od albanských
hranic. Srbsko vyslalo tam jednu divisi a po-
volalo II. výzvu do zbraně.
Návštěvy králá srbského a řeckého v Itall
Z Paříže, 20. září. Proslýchá se, že krá-
lové Konstantín řecký a Petr srbský ohlásll
své návětěvy u krále ftnáského a že dojde k
ním během tohcto měsíce.
#13
alto_textblock
#13
Amnestie pro západní Thraklí.
Z Cařihradu, 20. září. (K. k.) Potvrzuje se.
že bulharští děledáti zavázali se poskytnou
smnestíí obyvatelatvu západní Thrakle.
Napětí mezí Řeky a Srby.
M. Z Kolína n. R., 20. září. (Zvl, telegr
„N. L.“) Dls solunské depeše „Köln. Ztgu.
napětí mezá Řeby a Srby je čím dál hrozivějš
s je pydněten, k snohým nepříjemným přího-
dán, Řecký bískup wodenský, který přijel na
vlsltaci řecké školy v Gevgeli, byl odtud vy-
povězas arbskými úřady, řecká škola zavřen
s en sám usil utécí do Soluna, kde udal, c
se mu přihodile. Řekové jsou proto nad míru
rozhořšesí. by obé kvh el aková čisl
Rozhraničování Albanie a Řecka.
Z Athén, 20, září, (Ag. d'Athenes.) Ko-
míse pro stanovaní hranic mezi Albanií a Ře-
ckem odjede dnes večer z Athén přes Solu
do Bitolje, Francouzští delegáti odcestují ta
[příme,
nále co dělat, aby vám
Hlavní konsul Biliňski, zástupce r-
kouskoruherský, ohradil se v interviewu proti
tomu, že je mu připisováno smýšlení Řekům
nepřátelské, a prohlásil, že komise přistupuje
ke své práci bez jakékoliv zaujatosti a vykoná
dilohu, svěřenou jí londýnskou konferencí, n
základě obsovací řeči a jistých úvah země-
ſpisných
#14
alto_textblock
#14
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#15
alto_textblock
#15
Ministerská rads
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 29. září. (Zvd, tel. „Nár. L.
Také dnešní pinisterská rada věnována admi-
nistračním žáležitestem. Trvala někelilk he-
diu. Nalttomnadila se za 4 neděle, nio keteré
#17
alto_textblock
#17
Canadian Pacifie
. .
231.75
231.75
Chicago, Milwauke.
108 —
107.62
Erie . . . . . ..
29.50
29 75
Great Nortbern .
128 50
128.25
Louisvílle a Nashville
135. 50
135 50
Missouri Kansas
21.87
22.—
95.62
95.62
New-York Central . .
124.—
Northern Pacific : i
114.—
Pennsylvania . . .
112.62
112 62
Reading . . . . : .
168 75
168.75
Rock Island . . .
14. 75
15.37
24.50
24.50
Southern Railway : .
93 — 93 25
Southern Pacific . .
Steel Comon . . . . 64.37
64 37
169. 50
Union Pacific . . : 159.37
Stabash. pref, . . . 12. —
12-
. . 109.— 109.25
Weel prel.
southern Pacif. Bd 49% 87.25 87.37
#18
alto_textblock
#18
2332
1077
3025
128.—
136 50
22.6
95.75
114.—
112.75
168.37
16.37
25.-
94 75
65.—
161.1
12 —
139.25
87.25
#19
alto_textblock
#19
ministři byli na dovolené, mnoho materiálu,
který nelze zdolati ani rychle, ani snadno.
Z Vídně, 20. září. Jak se v informova-
ných kruzích proslýchá, sejde se v posled-
ních dnech záříjových ministerská rada,
aby stanovila termin delegací a sesta-
vila společný rozpočet, který jim m
býti předložen. Zasedání delegací počne asi
v polovici listopadu a protáhne se do pro-
since. Společný rozpočet bude dle nové me-
thody sdělán jen na půl roku. Ministr vojen-
ství předloží ministerské radě své požadavky
ohledně vojska i námořnictva, jež bude nutno
hraditi při nastoupení nováčků na podzim.
Konference o státní nouzové akcí v Halíčí.
Z Vídně, 20. září. „Poln. Korr.“ oznamuje
že ve čtvrtek konati se bude ve Vídni konfe-
rence parlamentní komise Kola polského
státní nouzové akci pro Halič a porady této
účastní se členové vlády i zástupci zemských
úřadů haličských.
#20
alto_textblock
#20
Obilí, mouka, plodiny
#21
alto_textblock
#21
Z Chicaga, 20. září. Pěenice. Trh začal se-
stupně na skrovnou zahraniční poptávku, protože
v konsumních zemích evropských je dosti pšenice
konečně také na likvidace. Kukuřice. Trh za-
čal pevně na předpověď mrazů na západě. Později
termíny trochu povolily. Nabídka farem byla hoj-
#22
alto_textblock
#22
nější.
Z Chicaga, 20. září.
Pšenice zimní č. 2 20. 19.
18. 17. 16
na září. . . 87.25 88 12 88.50 89.— 83.75
na prosinec . 862 90.37 96.37 91.— 90.7
na květen . . 94.12 95.— 95.12. 95.62 95.6
ukuřice č. 2
na září . . . 74 62 74.75 74.25 74.75 74.1
na prosinec . 72.62 72.37 72.— 72.50 71.6
na květen . . 73.12 73.37 73.12 73.75 73.—
Oves č. 2 na září 43.50 44.— 43.75 44.50 44.3
Z Nového Yorku, 20. září.
20. 19. 18. 17. 16.
Pšenice zimni č.2
98 — 68.— 97.50 98.— 97.50
pohotová . .
96.25 95.25 95 87 96.37 96.12
na září . ..
97.62 97.87 9812 98 50 98.5
na prosinec .
Kukuřice pohot. 83.50 83.25 83.15 83 50 83.75
49.25 49.25 49.25 49.75 49.75
Oves č. 2 pohot.
4.90 4.90 4.90 4.90 4.9
Mouka minneap.
3.25 2.25 2.— 2.— 2.—
Ubilí liverpool..
30.— 30.— 30.— 30.— 30 —
» hamburské
35.— 35.— 35— 35.— 35.—
» brémské.
5.— 4.50 4.50 4.50
5.—
» rotterdam.
#23
alto_textblock
#23
Císař.
Z Vídně, 20. září. („Az Est“.) Příjez
císařův, který byl chystán 25. září, byl odlo-
žen o celý týden, takže císař přijede do Pešti
na několik neděl teprve počátkem října. Ta-
nější pobyt bude přerušen panovníkovou za-
iždkou do Jedlové. Dne 25. října přijede do
Vídně císař Vilém a tu bude mocnář již zase
v Schönbrunnu.
#24
alto_textblock
#24
Rozmnožení zeměbraneckého dělo-
střelectva.
Z Vídně, 20. září. („Fremdenblatt“.) Dle
vyšlého dnes „Zeměbraneckého Věstníku“
bude od 1. října 1913 zřízeno nově 8 zeměbra-
neckých polních dělostřeleckých divisí, se sídly
ve Vídni, Praze, Štyrském Hradci, Litoměři-
sích, Lvově, Linci, Přemyšlu a Olomouci, Po
tomto novém zavedení má nyní každá země-
branecká pěši divise, mimo jednu polí houí-
nicovou divisi, kterou již dříve měla, ještě po
jedné polní dělostřelecké divisi. Přeměna těch-
to divisí na pluky je zajisté již jen otázkou času
a peněžních prostředků, až budou povoleny
#25
alto_textblock
#25
Káva.
#26
alto_textblock
#26
Z Nového Yorku, 20. září. Trh začal pevně n
příznivější evropské kablogramy a zvýšené brasil-
ské požadavky. Termíny stouply evropskými kou-
pěmi a lepším konsumem americkým a zlepšily se
přes 20 bodů.
Z Nov. Yorku, 20. září.
#27
alto_textblock
#27
Pronásledování Slováků.
Z Peští, 20. září. (Pův. zpr. „Nár. Listů“.)
Ivan Lilge, evangelický kaplan v Petrovci,
odsouzen byl pro pobuřování proti Maďarům.
jehož se měl dopustít článkem v „Slovenském
Denníku“, na 1 rok do vězení a 1000 K po-
kuty. Tento vysoký trest svědčí o tom, že
pronásledování Slováků za vlády Tiszovy se
obnovuje v plné síle, jako řádilo za vlády koa-
liční. Znova začínají procesy proti slovenským
časopisům. „Slovenský Denník“ v poslední
době má již druhý proces.
Úsilí o pracovní většinu v bosenském sněmu.
Ze Sarajeva, 20. září. (K. k.) Porady sku-
piny umírněných Srbů za účelem utvoření pra-
covní většiny ve sněmu počaly včera a budou
ukončeny asi v pondělí.
#28
alto_textblock
#28
18.
17.
20.
19.
9.37 9.25 9.25 9.12
9.04 8.84 8.71 8.74
9.16 8.96 8.29 8 90
9.19 9.20
9.51 9.27
9.31
9.63 9.40
9.3
9.45
943
9.76 9351
#29
alto_textblock
#29
Káva pohotová č. 7. .
na září. . ..
na prosinec . .
na březen . . .
na květen . . .
na červenec . .
#30
alto_textblock
#30
Tuky, maso.
#31
alto_textblock
#31
Z Chicaga, 20. září.
#32
alto_textblock
#32
20
18.
11.175
11.20
11.15
Sádlo na říjen . . ..
10.97
11 07
11.02.
na leden . . .
11.30
11.35
11.30
Žebírka za hotové ..
1055
11.52
nna říjen 19.—
20.12 1990
na leden
14.000 17.06
Dovoz vepřů z Chi aga 10. 0o
» ze západu 37.000 51.000 62.000
Z Nov. Yorku, 20, září.
20. 19. 18. 17.
Sádlo prim. vest . . 11.45 11.35 11.35 11.35
Vepřové maso . . . 23.50 23.50 23.50 23.75
Hovězí maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.—
Bavlna.
#33
alto_textblock
#33
Vláda a říšská duma ruská.
Z Petrohradu, 20. září. M.-p. Kokov-
cov řekl předsedovi dumy v Kyjevě při od-
halení Stolypinova pomníku, že vláda také
v novém zasedání nevstoupí do dumy, doku
se tato náležitě neomluví. Jak povědomo, boj-
kotovala vláda dumu za poslední kampaně
pokládajíc se od ní uraženou.
#34
alto_textblock
#34
Z Nového Yorku, 20. září. Trh byl pevný na
vyšší liverpoolské záznamy a pevné místní trhy.
Přispěly k tomu také zprávy o přílišných deštích
na prostředním Západě. Příznivě působily také
zprávy z obchodních středisk novoanglických (Fall-
Riveru a New Bedfordu).
#35
alto_textblock
#35
Sociálně demokratický sjezd v Německu.
Z Jeny, 20. září. (K. k.) Sjezd zvolil dnes
poslance říšského sněmu Haasa 467 hlasya
za Bebela Eberta 433 hlasy předsedy strany
se stejnými právy. Dále schválil návrh před-
sednictva, který odsuzuje politiku
pruské vlády a občanských stran
a nabádá polský proletariát, aby se tak jako
ve sdruženích jednotně organisoval ve straně
sociálně demokratické a s německým proleta-
riátem stejně úpícím pod jhem společně bojo-
val za osvobození. Návrh vyslovuje konečně
očekávání, že se Poláci postaví s Němci do
semknutého bitevního šiku. Návrh byl schvá-
len a pořad sjezdu tak vyřízen.
Předseda Ebert shrnul v doslovu sje-
zdové práce a vytkl zejména, že volebn
právo trojtřídní v Prusku musí býti od-
straněno za cenu jakoukoliv. Sáhneme — pra-
vil — ke krajním prostředkům. Buď do-
staneme volební reformu, anebo hromadnou
stávku. (Hlučná pochvala.)
Sjezd ukončen zpěvem marseillaisy.
Rumunský ministr Jonescu v Italii.
Z Fiuggi, 20. září. (K. k.) Ministr San Giuli-
ano dával hostinu na poctu rumunského mi-
nistra zahraničných věcí Take Jonesca. Po ní
měli oba ministři dlouhou rozmluvu, Jonesau
odjel potom do Říma.
#36
alto_textblock
#36
20. 19. 18. 17. 16. 13
Pohotová, . . 13 60 13.40 13.40 13.40 13 25 13.20
na září . . . 13.37 13.31 13.22 13.27 13.03 130
na říjen . . . 13.38 13.32 13.23 1323 13.04 13.07
na listopad . . 13.32 13.20 13 11 13.20 12.98 12.99
na prosinec. . 13.38 13.26 13.17 13.23 13.— 13.01
na leden . . . 13.28 13.14 13.08 13.14 12.91 12.90
na březen . . 13.38 13.23 1316 13.24 12.99 12.98
na květen . . 13.43 13.28 13.22 13.23 13 04 13.0
na červen . . 13 39 13.24 13.18 13.25 13.04 130
na červenec. . 13.38 13.23 13.17 13.24 12.— 13.00
na srpen . .
Z Nového Orleanu, 20. září.
Pohotová . . 13. 13.12 1312 13—
Kovy.
#37
alto_textblock
#37
13
#38
alto_textblock
#38
Z Nového Yorku, 20 září.
#39
alto_textblock
#39
19.
16.25—16.50
15.75—16.—
14.75—15.25
14.25—14.75
25.—
#40
alto_textblock
#40
20
16.25—16.50
15.75—16.—
14.75— 15.—
14.25—14.75
#41
alto_textblock
#41
Železo sur. č. 2 Foundry
» South. Foun. č. 1.
„
„ měkké
* sur. jižní č. 2..
Ocel. paličky (pittsb.)
Ocelové koleje (pittsb.)
2.25 2.50—2. 60
Koks pohotový . . .
20. 19. 18. 17.
4.75 4.75 4.75 4.75
. . .
Olovo
Měď stand. pohotová 16.075 16.079 16.50 16.40
» elektr. . . . 17.— 17.— 17.— 17.
Zinek . . . . . . 5.80 5.80 5.80 5.80
Cin . . . . . . . 42.10 42.10 42.10 42.55
#42
alto_textblock
#42
25.—
#43
alto_textblock
#43
Různé.
#44
alto_textblock
#44
20. 19. 18. 17.
Cukr gran. . . . . 4.70 4.70 4.70 4.80
Cukr centrifugal. . . 3.67 3.73 3,73 3.73
8.70 8.70 8.70 8.70
Petrolej (barrel.) . . .
5.— 5.— 5.— 5.—
Petrolej v kotlech ..
Pensylv. sur. petrolej
2.50 2.50 2.50 2.5
ze zřídla . . . . .
43.25 42.50 42.25 43.75
Terpentin novoyorský.
38.—
38.— 38.25 39.2
wilmington.
39.50 —.—
Savannah
#45
alto_textblock
#45
Presidentská cesta.
Z Bordeaux, 20. září. (K. k.) Presiden
Poincaré odjel o 2.30 hod. do Paříže z
hlučných ovací obyvatelstva.
#46
alto_textblock
#46
Americké bursovni a tržní zprávy
#47
alto_textblock
#47
—.—
#49
alto_textblock
#49
——
#50
alto_textblock
#50
(Kabelové telegramy „Národních Listů“,)
#51
alto_textblock
#51
Bankovní výkaz.
Z Nového Yorku, 20. září. Dle dnešního vý-
kazu spojených clearivgových ústavů zdejších se
zlepšila superplusreserva o 5.20 na 10.80 mil. dol.
Půjček ubylo o 9.90, deposit o 6.90, hotovost
stoupla o 340 mil. dol. U ostatních novoyorských
bank a trustních společností přibylo půjček o 9.60.
deposit o 5.70, hotovosti o 0.8 mil. dol. Záloha činí
19 (naproti 1912 v minulém týdnu).
#52
alto_textblock
#52
V PRAZE, v září 1913.
#53
alto_textblock
#53
P. .
#54
alto_textblock
#54
Dovoluji si zdvořile oznámiti, že jsem
získal koupí od dosavadního majitele
p. GUSTAVA MAUTNERA, který pře-
sídlil do Berlína
#55
alto_textblock
#55
Peněžní bursa.
#56
alto_textblock
#56
Z Nového Yorku, 20. září. Při malých obratech
byla dnešní bursa chabá. K větším obratům ne-
došlo. Spekulace z povolání mluvila sice o baisso-
vém hnutí, avšak nedošlo k větším prodejům. Po-
někud více polevily kanadské, jež klesly o 1 dol
Jinak změny kursů byly nepatrné. Také. Rock
Island a Harrimanovy dráhy byly tísněny. Pro jed-
notlivé hodnoty jevila se větší poptávka. Ku pro-
nikavému zlepšení došlo až k závěru, když při-
kročeno k dhradám baissy. Podnětem k tomu byly
příznivé zprávy obchodních listů, jež vyznívaly
optimisticky. Silnější zájem se jevil o Baltimore
Ohio, jež získaly přes 1 dol. Také kanadské získaly
opět, co ztratily. Závěr byl pevný. Celkový obrat
činil 80.000 shares, státních papírů prodáno z
500.000 dol.
#57
alto_textblock
#57
ZÁVOD S UMĚLECKO-PRMYSLO-
VÝMI VÝROBKY
#58
alto_textblock
#58
J. N. MAUTNER
„U PAŘÍŽANA
V PRAZE, OVOCNÁ ULICE.
#59
alto_textblock
#59
Závod ten povedu dále pod toutéž
firmou v obvyklém DSTOJNÉM a
MODERNÍM KÁMCI a prosím, by dů-
věra, která byla věnována mému před-
chůdci, i mně dále laskavě zachována
zůstala.
#60
alto_textblock
#60
8e zvláštní úeton
#61
alto_textblock
#61
Peniže peslední s s
kabel. lřansí. . s a
Amaláamated : . : u
Ameřican Smeltiné,
Ameřiešn Lekomslivé
Ahaepnda : . . .
Atehisen
.
Baltimars a Ghid i
#62
alto_textblock
#62
HEŘMAN AX
majitel firmy
.. MEAVTNER ,V PAŘÍŽANA
#64
alto_textblock
#64
Národní hospodář.
#65
alto_textblock
#65
Z pražského trhu peněžního
#66
alto_textblock
#66
V Praze, dne 20. září 1913,
Počátek podzimu. Ještě málokdy byla si
tuace cedulových bank sledována širokou ve
řejností s takovou intensitou a takovou po
zorností jako letos. Léto nebylo pro situací pe
něžních trhů příznivo. Cedulové banky ne
mohly vzhledem k stavu svému i domácích
trhů i vzhledem k všeobecné politické nejisto
tě odhodlati se ke snížení svých sazeb. A tal
nedostavilo se ani obvyklé kratší či delší letn
intermezo, jež i v dobách upevnění přinášíval
pravidelně přechodnou úlevu.
Události balkánské zasahovaly stejně ru
šivě jako nezměněné vědomí intensivní peněž
ní potřeby kruhů obchodních i průmyslových
A v neposlední řadě spolupůsobila značná po
třeba obecenstva spekulujícího na bursách
Ježto dískontní politika téměř všech cedulo-
vých bank stala se podstatně opatrnější a po-
něvadž Paříž i Londýn odmítaly jakoukoliv
politiku, jež by i třeba nepatrnou měrou
mohla dávati k disposici peníze mocnostem
jež nenáležejí do skupiny trojspolku, byl také
postup soukromých bank ve všech téměř smě-
rech obchodních opatrnějším a zdrženlivějším
Nemůže býti sporu, že toto všestranné upev
nění a zpřísnění mělo i své dobré stránky
Učinilo přítrž investicím přílišně rozpína vým
jež by nutně vedly k nadvýrobě. Tak probudi
la se úvaha o sjednání opětné rovnováhy mez
potřebou a výrobou i u nás, a současně i otáz-
ka, zda možno dále setrvati na základech, n
nichž vybudována obchodní politika tohote
státu. To, co bylo ještě před několika měsíe
českým kruhům zazlíváno a vytýkáno jako ne-
dostatek loyálnosti k říši, hlásá sjezd průmy
slových svazů německých nyní zcela otevřeně
Naší politice je potřebí nové orientace
specielně politice obchodní. Disharmonie, kte-
ré jsou mezi Berlínem a Vídní a kterých popí
rati dnes již nelze, ukazují jen, jak jest Ně-
mecko při ochraně svých obchodních i hospo-
dářských zájmů vždy na stráži. Na druhé stra-
ně arci přechod k politice zvýšené opatrno-
sti a vytvoření souladu mezi prostředky vlast-
ními i cizími při úvěrech přišlo náhle, nečeka-
ně, tak že se dostavily určité důsledky v živo-
tě průmyslovém a podnikatelském vůbec.
K podzimu upírala se pochopitelně pozor-
nost všeobecná. Události na Balkáně se ode-
hrávající nemohly se následkem vysílení fi-
nančního i fysického tamních národů prodlu-
žovati do nekonečna, a tak se doufalo, že s
s návratem míru snad obnoví i příznivější zá-
kladna pro dílo hospodářské práce. Poslední
závěr balkánské války, mír cařihradský, jest
dokonán a z nadějí, které se upínaly kdysi ku
vítěznému postupu slovanských praporů bal-
kánských, zbývá holá, smutná skutečnost
Drsná a chladná, ale přece jenom poučná. To
co následovalo po vítězstvích nad Tureckem
a po loupeživé výpravě rumunské, nebylo ni-
čím jiným, nežli podvázáním rozmachu slovan-
ských států, rozmachu, který měl vésti dle
přání tvůrců starého svazu balkánského k jich
hegemonii na Balkáně. Řecko půjde svým
cestami, po nichž ho vede touha Veliké Hella-
dy, mezi Srbsko a Bulharsko vražen klín. Ru-
munská politika, kdysi tak horlivě podporova-
ná z Vídně, jde za novým cílem: osvobozením
ujařmených bratří v zemích koruny uherské
jak to otevřeně hlásají veškeré rumunské
vládní) listy. Ve velkých mocenských forma-
cích světových to kvasí a jest zřejmo, že sto-
jíme před obdobím, kdy budou hledány ve vel-
ké politice nové směry a aliance a kdy bo
děly a puškami bude zaměněn zápasy diplo-
matickými. Tedy několik let míru. Let, které
budou přípravami k tomu, co má přijíti, jež ale
právě v sobě chovají naději, že k velikým ka-
tastrofám nedojde záhy a snad ani nedojde v-
bec. Ovšem: Tua res agitur, Austria
Život obchodní a hospodářský stojí před
několika léty klidu, jež snad budou arci přerý-
vána obavami z vystupujících mraků zápletek
Ale konec konců klidu jest nám zapotřeb
v míře nejvyšší, nemá-li náš hospodářský ži-
vot utrpěti nezhojitelné rány. A specielně na
hospodářský život český, který ve svém mla-
dém vývoji byl postižen situacemi tak kompli-
kovanými a těžkými. Ale není třeba ztrácet
nadějí, není třeba pozbývati víry vesamy sebe
poněvadž to, co bylo postiženo, tvoří jenom
malý zlomek naší hospodářské posice. A ko-
nečně, ozdravení jest také věcí prospěšnou
Soustřeďuje síly a učí mysliti.
Cedulové banky v době, kdy politickéo-
hledy tak silně a vlivně zasáhly do směrnice
jich diskontních a obchodních úvah, měly úlo-
hu podstatně stíženu. Bylo nutno postupovat
jinak doma a hledati nová opatření proti ci-
zině. Veliké cedulové banky západu, londýn-
ská a pařížská, měly úlohu proto usnadněnu
poněvadž se opíraly o obecenstvo kapitálově
neobyčejně silné, politicky disciplinované a u-
važující. Proto také Paříž jest dnes klidna
Denní peníze stojí 21/2, soukromý diskont
pohybuje se mezi 31/2 až 3% a některé ru-
ské banky docílily pensí za 41/4%. Stav fran-
couzské banky jest příznivý a nepřekvapuje
že tu a tam mluvilo se o eventuelním snížen
oficielní sazby banky francouzské. Ale nezdá
se, že by tyto naděje byly splněny. Proto, po-
něvadž Francie nemá zájmu na tom, aby v Pa-
říži urovnána byla cesta k opatřování peněz
těm, jimž peníze Francie dáti nechce. Poměr
hospodářský k Rusku jest velmi příznivý.
ruble jsou pevny, Pro Rusko také Francie pe-
níze má. A bude míti nyní i pro Španěly.
Jest potěšitelno, že stav Rakousko-uher-
ské banky se zlepšil. Eskonty klesly o 41 mi-
lisná kerun, a směnečný portefeuille jest o 12e
mil. korua meší, než v témže období loňském.
Při tem evšem jes tvelmi příznačne, že lem-
bard jest e 107 mil. korun ještě vyšší, nežli le-
ní, či jinými slevy, že řadí bank nucena byla
při žnámé pelitiee diskentní Rakouske-uher
ské banky sáhneuti k epatření peněž pre-
střednietvím lembarli, který jest evšem draž
ší, ale který se vyhýbá úskalin zestřené v-
skentní pelitiky bankovní. Seučnsně nasvěd-
čuje te, že hanky mají zvýšené uhnosý uimiate-
#67
alto_textblock
#67
ny v reportu, ze kterého arci směnečný ob-
chodní materiál jim nevyplývá.
Obecenstvo dle toho jest stále ještě hodně
súčastněno v cenných papírech. Nepřekvapuje
to. Naděje v konečný obrat jsou příliš živy,
než aby bylo možno odhodlávati se k ztrátám
při prodejích v době tak obtížné a nejasné.
Zlatý poklad naší cedulové banky zlepšil se
asi o 4 mil. korun. Stále však ještě obíhá na
150 míl. K zdaněných bankovek, o 38 mil. K
méně než loni. Jest patrno na první pohled,
že síce nastalo zlepšení oproti loňsku, ale že
normální poměry ještě z daleka se nevrátily.
Oběh zdaněných bankovek jest stále ještě
značným a Rakousko-uherská banka ví stejně
dobře jako každý znalec peněžního trhu, že
jest příliš mnoho utlumených potřeb peněžních
u nás, jež pozvolna a důrazně budou se hlá-
siti. A tím více, dojde-li k úlevě. Každý vyna-
snaží se býti prvním. Nemíníme tím pravidel-
nou potřebu podzimní, jež se dostavuje s cu-
kerní kampaní, s realisací sklizně a s přiroze-
ně zvýšenou potřebou kapitálovou u průmy-
slových závodů, ale řadu odsunutých potřeb,
které nebylo možno ukojiti, ale které uspo-
kojiti v budoucnosti bude nutno. Nejsou to je-
nom potřeby velikých celků komunálních, ale
také odsunuté potřeby závodů průmyslových
i obchodů.
Rakousko-uherská banka tedy zatím ne-
má důvodů, aby jednala o změně diskontní
sazby. Také toho nelze ani očekávati. JJest
však potěšitelno, že nadobro zmlkly obavy.
že by snad mohlo dojíti k dalšímu zvýšení
diskontní sazby a tím k citelnému ohrožení
našeho celého vývoje hospodářského, poně-
vadž již samy drahé peníze, jak nyní jsou, svá-
děly méně silné závody, aby volily začasté
cestu vyrovnání s věřiteli. Situace napiaté
mají své svody pro slabé i méně poctivé.
Zda ještě tento podzim přinese úlevy, ne-
lze říci. Bude to záviseti od situace mezi-
národní, od postupu Londýna a Paříže, od
výše domácích potřeb a poměru našeho k ci-
zině. Spíše se zdá, že asi volena bude cesta,
která velmi důrazně doporučována byla iv
Německu ve chvíli, kdy před několika dny
mluvilo se tam o eventuálním snížení sazby
německé banky říšské. Stav německé říšské
banky jest podstatně lepší a naděje v úlevu
staly se dosti všeobecnými. Snížení sazby
bylo přímo žádáno. Z velmi směrodatných
kruhů byl však položen důraz na to, že jest
lépe ponechati přes nový rok dosavadní sazbu,
aby počátkem nového roku bylo možno trvale
přistoupiti ke snížení. O to jde, aby zaručena
byla stabilita úlevy pro příští rok a aby ještě
dokončen byl sanační proces, kterým prošel
i průmysl německý v dobách napětí posled-
ních dvanácti měsíců. Jaké bude rozhodnuti
říšské banky německé, zatím nelze říci, ale
z jejích konservativních tradic kze usuzovati, že
bude volena asi cesta méně populární, ale při-
nášející naděje v uzdravení úplné.
U nás doma možno pozorovati jakýs ta-
kýs příliv prostředků. Situace bank z daleka
není tak napiata, jako byla, a z obecenstva
plynou prostředky. Honba za vklady ovšem
ještě překonána není, ale nejhorší její výhon-
ky již se neobjevují. I z toho možno souditi
na jistou úlevu, na jisté uvolnění. Jsou ovšem
částečnými pouze a snad ospravedlňují naději
v úplnější ulebčení v nejbližší budoucnosti.
Ale překvapení nikdy nejsou vyloučena a spe-
ciálně nikoli u nás. Nesluší zapomínati, žei
za nepříznivé hospodářské naší situace vyba-
vují se potřeby velikých úvěrů pro účele vo-
jenské a státní a že opatření těchto peněz, jež
bude nutno hledati v cizině, zhorší ještě po-
věst této říše a nepřispěje nijak k důvěře
v její průmysl a obchod za hranicemi.
Situace průmyslu jest oblížna. Naděje, že
konec války přinese oživení konjunktury, uká-
zaly se klamnými, jak jsme již před měsícia
měsíci upozorňovali. Válka balkánská byla
přiliš lokálni pro veliký mezinárodní obchod
světový, ale příliš vážnou pro obchod náš,
poněvadž klid Balkánu a jeho ochota odběra-
telská v prvé řadě podmiňují náš rozvoj. Uds-
lostmi těmito jsme postiženi bezprostředně
a o hospodářských důsledcích netřeba mluviti.
Zaměstnanost řady průmyslů jest nedostateč-
ná, zásoby v závodech jsou dosti značnya
bude velmi zajímavo zkoumati bilanci vel-
kých průmyslových podniků koncem tohoto
roku. Ukáže se, že i veliké podniky, jež json
pýchou německého světa finančního, pracui
při takovém poměru prostředků vlastních a
cizích, jejž nelze nazzvati normálním. Tale
revue bude velmi zajímava, poněvadž se uká-
že opětně, jak značně i tak zv. veliký průmysl
rakouský vybudován jest na předpokladech
úvěru. Pronášely-li se tu a tam poznámky o té
které české bance z Vídně s mravokárnými
naučeními, bude možno tyto poznámky při
této revui v nejdzvořilejší formě vrátiti.
V této situaci nepřekvapuje, že železář-
ský kartel sahá k regulaci cen a zápasům
s nekartelovanými podniky. Nutí ho v prvé
řadě Německo, které svými tovary prolamuje
celní hráze, ježto mu není možno výrobu ce-
lou umístiti doma. Při této příležitosti sou-
časně se vyskytuje otázka poměru kartelu že-
lezářského k českým železárnám, k menšímu
závodu rokycanskému a k většímu závodu
hrádeckému. Jest známo, že vytčeny proti nim
bcjovné ceny. Není nejmenší pochybnosti o
tom, že kartel vědomě postupuje proti zá-
vodům těmto nejen proto, že nejsou v kartelu,
anebo nechtějí v něm býti, ale i proto, poně-
vadž jsou závody českými. Jest starou devi-
sou v kterýchsi kruzích, že do železářského
průmyslu slovanská podnikavost vníknouti ne-
má. Ohlášený boj stejně nikoho nepřekvapil.
jako nikoho nezalekne. Že se k němu kartel
chystá, se vědělo, jako jest známo, že nemůže
stále trvati. Vyžaduje pouze klidu a dobré
produkce. A předpoklady ty na české strenč
jsou dány. Jinak arci u obecenstva,, kterés v
železářských papírech zřelo hlavní své nadlěje.
Jsou ústředím spekulace a vedoucí síty ker-
telu tohoto faktu dovedou využíti.. Ukázal
se to i tentokráte, kde kruhy kartela bhzk
zahájily sestupnou tendeenci. Jak dkuho p
tavají dané peměry nelze říck. Pravzešoknč
nejméně do jare, ky bade mao si vni
lasnější ebrež obchodní sitace. T skívá s
ci i spekulace se želerářkýýeni parío
skantaější a nelnrovaní mohn hodě
khráceli