ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 471d3860-8f17-11dd-ba9c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 67
#1 alto_textblock #1
21. září 1913. číslo 259.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
dem k některým okolnostem nebylo možno valné shromáždění konati. Jednou z okolností byly také přípravné organisační práce elektrárenského svazu. jehož úkoly a cíle budou vyličeny také na valném shromáždění Ústředny, které konati se bude určitě buď koncem měsíce září nebo v prvních dnech říjnových.
#5 alto_textblock #5
Typickým dokladem, jak opatřena je v Čechách telefonní služba, je případ města Nechanic. Necha- nice, okresní město, tedy sídlo okresního soudu. okresního výboru atd., má snad nejbídnější spo- jení s ostatním světem. O výstavbu lokální dráhy usiluje již více než 20 let. Je sice zařazena v před- loze o lokálních drahách, ale osud této předlohy docela odpovidá osudům železničního spojení Ne- chanic. V posledních letech jednalo se o zřízení spojení telefonního. Asi před půl rokem, po del- ších průtazích, v zásadě zřízení telefonu povoleno. ale obec příslušným ministerstvem dožádána o zvý- šení obvyklého příspěvku zařizovacího. I v tom směru projevena ochota. Obec zavázala se přispěte asi 4000 kor. A když už v Nechanicích měli radost, že konečně telefcn dostanou, bylo jim úřadně sdě- leno, že zase ke zřízení nedojde. Když jde o ně- mecké interesenty, o nějakou německou fabriku. zřídí se telefon třeba i na vesnici. Zde okresní město ochotno je i k takovým obětem, jež vlastně má přinášeti poštovní erár, a přece kladou se mu takové obtíže. Že takovou bezohledností trp zájmy města, netřeba podotýkati.
#6 alto_textblock #6
Městské divadlo Klicperovo v Hradci Králové bylo pro listopad zadáno činoherní společnost Sedláčkově a pro měsíc květen 1914 J. Fenclovi ředitelí brněnské opery. Je tím učiněn pokus, zda osvědčí se umělecky i finančně oddělení činobry od zpěvohry. Bude ovšem mnoho záležeti na svě- domnátosti obou ředitelstev. *
#7 alto_textblock #7
Ve výstavní sini paláce průmyslového muse královéhradeckého vystavují sochař Fr. Fabiá- nek a malíř M. Beránek. Fabiánek vystavuje asi 20 plastik, u nichž pozornost vzbuzuje relieí pro památník Pospíšilův, městem Hradcem pro- jeltovaný, skizza „Šílenoi“, studie blavy bulhar- ského hrdiny Dimitra (určena pro soutěž sofijskou) a „Allanti“, detail umělecké výzdoby hradeckého domu. M. Beránek vystavuje oleje, tempery iepty, celkkem asi 60 čisel, z nichž nejlepší je akt muže a „Ve žntch“. Zatím co Fabiánek jde tž určtou cestou a jeho dílo je vědomým výrazem uměleckého cítění i churakteru, M. Beránek jest nevyhraněn, nesoustředěn a — jak sám vyznává — je si „vědom, že žádnou z přítomných prac nedosáhl mely, kterou si vytkl“. Škoda talentu který tříští se v různých methodách a mimoděčně podléhá směrům a pproudům, leckde jen modním. Kde zůstává svým původním a uplatňuje indivi. duelní pojetí předmětu, lam jeví se i pozoruhodná vyspělost technická. — Pro zimni období ohlašuje soubornou výstavu v Hradci žijící malíř J. Vlček mnámý pěkným obrazovým dílem „Hradec Král.“ jakým mimo Prahu nemůže se pochlubíti žádné če- ské město. — V umělecké tržnici „Huť“ vysta- veny jsou dvě krujnky akad. malíře Honsy relieí řed. Paulusa od sochaře Dundy, rodáka ne- M. I. chanickkého.
#8 alto_textblock #8
NAVSTIVENKÝ SNOUBENKY. PODŘKOVÁNi A VEŠKERÉ DRUHy TISKOPIsů V DOKONALÉM PROVEDEN
#9 alto_textblock #9
TISKNE PRAŽSKÁ AKCIOVÁ TISKÁRNA:NÁRODNÍ LISTy
#10 alto_textblock #10
Události na poloostrově balkánském.
#11 alto_textblock #11
Albancí protí Srbům
#12 alto_textblock #12
Z Bělehradu, 20. září. Chování Albanců vůči Srbům je čím dál hrozivější. Essad paša má v Tyraně k disposíci 36 kulometů a 23 rychlopalných děl. Proti Srbsku organisují hnutí lsa Bolietinac, makedonský komit- ský vůdce Sandanský a bulharský plukov- ník Mirkov. Černá Hora mobilisovala jednt brigádu, Srbsko sesílilo pohraniční posádky U Tuzdošlo k novým bojům, v nich albanskéčety utrpěly velké ztráty Z Bělehradu, 20. září. Zde kolují znepoko- jivé zprávy o srážkách na albanských hranl- cích. Bulharské listy píší jíž dokonce o třetí baškánské válce. Včera bylo dopraveno do Bělehradu 40 srbských vojínů od albanských hranic. Srbsko vyslalo tam jednu divisi a po- volalo II. výzvu do zbraně. Návštěvy králá srbského a řeckého v Itall Z Paříže, 20. září. Proslýchá se, že krá- lové Konstantín řecký a Petr srbský ohlásll své návětěvy u krále ftnáského a že dojde k ním během tohcto měsíce.
#13 alto_textblock #13
Amnestie pro západní Thraklí. Z Cařihradu, 20. září. (K. k.) Potvrzuje se. že bulharští děledáti zavázali se poskytnou smnestíí obyvatelatvu západní Thrakle. Napětí mezí Řeky a Srby. M. Z Kolína n. R., 20. září. (Zvl, telegr „N. L.“) Dls solunské depeše „Köln. Ztgu. napětí mezá Řeby a Srby je čím dál hrozivějš s je pydněten, k snohým nepříjemným přího- dán, Řecký bískup wodenský, který přijel na vlsltaci řecké školy v Gevgeli, byl odtud vy- povězas arbskými úřady, řecká škola zavřen s en sám usil utécí do Soluna, kde udal, c se mu přihodile. Řekové jsou proto nad míru rozhořšesí. by obé kvh el aková čisl Rozhraničování Albanie a Řecka. Z Athén, 20, září, (Ag. d'Athenes.) Ko- míse pro stanovaní hranic mezi Albanií a Ře- ckem odjede dnes večer z Athén přes Solu do Bitolje, Francouzští delegáti odcestují ta [příme, nále co dělat, aby vám Hlavní konsul Biliňski, zástupce r- kouskoruherský, ohradil se v interviewu proti tomu, že je mu připisováno smýšlení Řekům nepřátelské, a prohlásil, že komise přistupuje ke své práci bez jakékoliv zaujatosti a vykoná dilohu, svěřenou jí londýnskou konferencí, n základě obsovací řeči a jistých úvah země- ſpisných
#14 alto_textblock #14
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#15 alto_textblock #15
Ministerská rads
#16 alto_textblock #16
Z Vídně, 29. září. (Zvd, tel. „Nár. L. Také dnešní pinisterská rada věnována admi- nistračním žáležitestem. Trvala někelilk he- diu. Nalttomnadila se za 4 neděle, nio keteré
#17 alto_textblock #17
Canadian Pacifie . . 231.75 231.75 Chicago, Milwauke. 108 — 107.62 Erie . . . . . .. 29.50 29 75 Great Nortbern . 128 50 128.25 Louisvílle a Nashville 135. 50 135 50 Missouri Kansas 21.87 22.— 95.62 95.62 New-York Central . . 124.— Northern Pacific : i 114.— Pennsylvania . . . 112.62 112 62 Reading . . . . : . 168 75 168.75 Rock Island . . . 14. 75 15.37 24.50 24.50 Southern Railway : . 93 — 93 25 Southern Pacific . . Steel Comon . . . . 64.37 64 37 169. 50 Union Pacific . . : 159.37 Stabash. pref, . . . 12. — 12- . . 109.— 109.25 Weel prel. southern Pacif. Bd 49% 87.25 87.37
#18 alto_textblock #18
2332 1077 3025 128.— 136 50 22.6 95.75 114.— 112.75 168.37 16.37 25.- 94 75 65.— 161.1 12 — 139.25 87.25
#19 alto_textblock #19
ministři byli na dovolené, mnoho materiálu, který nelze zdolati ani rychle, ani snadno. Z Vídně, 20. září. Jak se v informova- ných kruzích proslýchá, sejde se v posled- ních dnech záříjových ministerská rada, aby stanovila termin delegací a sesta- vila společný rozpočet, který jim m býti předložen. Zasedání delegací počne asi v polovici listopadu a protáhne se do pro- since. Společný rozpočet bude dle nové me- thody sdělán jen na půl roku. Ministr vojen- ství předloží ministerské radě své požadavky ohledně vojska i námořnictva, jež bude nutno hraditi při nastoupení nováčků na podzim. Konference o státní nouzové akcí v Halíčí. Z Vídně, 20. září. „Poln. Korr.“ oznamuje že ve čtvrtek konati se bude ve Vídni konfe- rence parlamentní komise Kola polského státní nouzové akci pro Halič a porady této účastní se členové vlády i zástupci zemských úřadů haličských.
#20 alto_textblock #20
Obilí, mouka, plodiny
#21 alto_textblock #21
Z Chicaga, 20. září. Pěenice. Trh začal se- stupně na skrovnou zahraniční poptávku, protože v konsumních zemích evropských je dosti pšenice konečně také na likvidace. Kukuřice. Trh za- čal pevně na předpověď mrazů na západě. Později termíny trochu povolily. Nabídka farem byla hoj-
#22 alto_textblock #22
nější. Z Chicaga, 20. září. Pšenice zimní č. 2 20. 19. 18. 17. 16 na září. . . 87.25 88 12 88.50 89.— 83.75 na prosinec . 862 90.37 96.37 91.— 90.7 na květen . . 94.12 95.— 95.12. 95.62 95.6 ukuřice č. 2 na září . . . 74 62 74.75 74.25 74.75 74.1 na prosinec . 72.62 72.37 72.— 72.50 71.6 na květen . . 73.12 73.37 73.12 73.75 73.— Oves č. 2 na září 43.50 44.— 43.75 44.50 44.3 Z Nového Yorku, 20. září. 20. 19. 18. 17. 16. Pšenice zimni č.2 98 — 68.— 97.50 98.— 97.50 pohotová . . 96.25 95.25 95 87 96.37 96.12 na září . .. 97.62 97.87 9812 98 50 98.5 na prosinec . Kukuřice pohot. 83.50 83.25 83.15 83 50 83.75 49.25 49.25 49.25 49.75 49.75 Oves č. 2 pohot. 4.90 4.90 4.90 4.90 4.9 Mouka minneap. 3.25 2.25 2.— 2.— 2.— Ubilí liverpool.. 30.— 30.— 30.— 30.— 30 — » hamburské 35.— 35.— 35— 35.— 35.— » brémské. 5.— 4.50 4.50 4.50 5.— » rotterdam.
#23 alto_textblock #23
Císař. Z Vídně, 20. září. („Az Est“.) Příjez císařův, který byl chystán 25. září, byl odlo- žen o celý týden, takže císař přijede do Pešti na několik neděl teprve počátkem října. Ta- nější pobyt bude přerušen panovníkovou za- iždkou do Jedlové. Dne 25. října přijede do Vídně císař Vilém a tu bude mocnář již zase v Schönbrunnu.
#24 alto_textblock #24
Rozmnožení zeměbraneckého dělo- střelectva. Z Vídně, 20. září. („Fremdenblatt“.) Dle vyšlého dnes „Zeměbraneckého Věstníku“ bude od 1. října 1913 zřízeno nově 8 zeměbra- neckých polních dělostřeleckých divisí, se sídly ve Vídni, Praze, Štyrském Hradci, Litoměři- sích, Lvově, Linci, Přemyšlu a Olomouci, Po tomto novém zavedení má nyní každá země- branecká pěši divise, mimo jednu polí houí- nicovou divisi, kterou již dříve měla, ještě po jedné polní dělostřelecké divisi. Přeměna těch- to divisí na pluky je zajisté již jen otázkou času a peněžních prostředků, až budou povoleny
#25 alto_textblock #25
Káva.
#26 alto_textblock #26
Z Nového Yorku, 20. září. Trh začal pevně n příznivější evropské kablogramy a zvýšené brasil- ské požadavky. Termíny stouply evropskými kou- pěmi a lepším konsumem americkým a zlepšily se přes 20 bodů. Z Nov. Yorku, 20. září.
#27 alto_textblock #27
Pronásledování Slováků. Z Peští, 20. září. (Pův. zpr. „Nár. Listů“.) Ivan Lilge, evangelický kaplan v Petrovci, odsouzen byl pro pobuřování proti Maďarům. jehož se měl dopustít článkem v „Slovenském Denníku“, na 1 rok do vězení a 1000 K po- kuty. Tento vysoký trest svědčí o tom, že pronásledování Slováků za vlády Tiszovy se obnovuje v plné síle, jako řádilo za vlády koa- liční. Znova začínají procesy proti slovenským časopisům. „Slovenský Denník“ v poslední době má již druhý proces. Úsilí o pracovní většinu v bosenském sněmu. Ze Sarajeva, 20. září. (K. k.) Porady sku- piny umírněných Srbů za účelem utvoření pra- covní většiny ve sněmu počaly včera a budou ukončeny asi v pondělí.
#28 alto_textblock #28
18. 17. 20. 19. 9.37 9.25 9.25 9.12 9.04 8.84 8.71 8.74 9.16 8.96 8.29 8 90 9.19 9.20 9.51 9.27 9.31 9.63 9.40 9.3 9.45 943 9.76 9351
#29 alto_textblock #29
Káva pohotová č. 7. . na září. . .. na prosinec . . na březen . . . na květen . . . na červenec . .
#30 alto_textblock #30
Tuky, maso.
#31 alto_textblock #31
Z Chicaga, 20. září.
#32 alto_textblock #32
20 18. 11.175 11.20 11.15 Sádlo na říjen . . .. 10.97 11 07 11.02. na leden . . . 11.30 11.35 11.30 Žebírka za hotové .. 1055 11.52 nna říjen 19.— 20.12 1990 na leden 14.000 17.06 Dovoz vepřů z Chi aga 10. 0o » ze západu 37.000 51.000 62.000 Z Nov. Yorku, 20, září. 20. 19. 18. 17. Sádlo prim. vest . . 11.45 11.35 11.35 11.35 Vepřové maso . . . 23.50 23.50 23.50 23.75 Hovězí maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.— Bavlna.
#33 alto_textblock #33
Vláda a říšská duma ruská. Z Petrohradu, 20. září. M.-p. Kokov- cov řekl předsedovi dumy v Kyjevě při od- halení Stolypinova pomníku, že vláda také v novém zasedání nevstoupí do dumy, doku se tato náležitě neomluví. Jak povědomo, boj- kotovala vláda dumu za poslední kampaně pokládajíc se od ní uraženou.
#34 alto_textblock #34
Z Nového Yorku, 20. září. Trh byl pevný na vyšší liverpoolské záznamy a pevné místní trhy. Přispěly k tomu také zprávy o přílišných deštích na prostředním Západě. Příznivě působily také zprávy z obchodních středisk novoanglických (Fall- Riveru a New Bedfordu).
#35 alto_textblock #35
Sociálně demokratický sjezd v Německu. Z Jeny, 20. září. (K. k.) Sjezd zvolil dnes poslance říšského sněmu Haasa 467 hlasya za Bebela Eberta 433 hlasy předsedy strany se stejnými právy. Dále schválil návrh před- sednictva, který odsuzuje politiku pruské vlády a občanských stran a nabádá polský proletariát, aby se tak jako ve sdruženích jednotně organisoval ve straně sociálně demokratické a s německým proleta- riátem stejně úpícím pod jhem společně bojo- val za osvobození. Návrh vyslovuje konečně očekávání, že se Poláci postaví s Němci do semknutého bitevního šiku. Návrh byl schvá- len a pořad sjezdu tak vyřízen. Předseda Ebert shrnul v doslovu sje- zdové práce a vytkl zejména, že volebn právo trojtřídní v Prusku musí býti od- straněno za cenu jakoukoliv. Sáhneme — pra- vil — ke krajním prostředkům. Buď do- staneme volební reformu, anebo hromadnou stávku. (Hlučná pochvala.) Sjezd ukončen zpěvem marseillaisy. Rumunský ministr Jonescu v Italii. Z Fiuggi, 20. září. (K. k.) Ministr San Giuli- ano dával hostinu na poctu rumunského mi- nistra zahraničných věcí Take Jonesca. Po ní měli oba ministři dlouhou rozmluvu, Jonesau odjel potom do Říma.
#36 alto_textblock #36
20. 19. 18. 17. 16. 13 Pohotová, . . 13 60 13.40 13.40 13.40 13 25 13.20 na září . . . 13.37 13.31 13.22 13.27 13.03 130 na říjen . . . 13.38 13.32 13.23 1323 13.04 13.07 na listopad . . 13.32 13.20 13 11 13.20 12.98 12.99 na prosinec. . 13.38 13.26 13.17 13.23 13.— 13.01 na leden . . . 13.28 13.14 13.08 13.14 12.91 12.90 na březen . . 13.38 13.23 1316 13.24 12.99 12.98 na květen . . 13.43 13.28 13.22 13.23 13 04 13.0 na červen . . 13 39 13.24 13.18 13.25 13.04 130 na červenec. . 13.38 13.23 13.17 13.24 12.— 13.00 na srpen . . Z Nového Orleanu, 20. září. Pohotová . . 13. 13.12 1312 13— Kovy.
#37 alto_textblock #37
13
#38 alto_textblock #38
Z Nového Yorku, 20 září.
#39 alto_textblock #39
19. 16.25—16.50 15.75—16.— 14.75—15.25 14.25—14.75 25.—
#40 alto_textblock #40
20 16.25—16.50 15.75—16.— 14.75— 15.— 14.25—14.75
#41 alto_textblock #41
Železo sur. č. 2 Foundry » South. Foun. č. 1. „ „ měkké * sur. jižní č. 2.. Ocel. paličky (pittsb.) Ocelové koleje (pittsb.) 2.25 2.50—2. 60 Koks pohotový . . . 20. 19. 18. 17. 4.75 4.75 4.75 4.75 . . . Olovo Měď stand. pohotová 16.075 16.079 16.50 16.40 » elektr. . . . 17.— 17.— 17.— 17. Zinek . . . . . . 5.80 5.80 5.80 5.80 Cin . . . . . . . 42.10 42.10 42.10 42.55
#42 alto_textblock #42
25.—
#43 alto_textblock #43
Různé.
#44 alto_textblock #44
20. 19. 18. 17. Cukr gran. . . . . 4.70 4.70 4.70 4.80 Cukr centrifugal. . . 3.67 3.73 3,73 3.73 8.70 8.70 8.70 8.70 Petrolej (barrel.) . . . 5.— 5.— 5.— 5.— Petrolej v kotlech .. Pensylv. sur. petrolej 2.50 2.50 2.50 2.5 ze zřídla . . . . . 43.25 42.50 42.25 43.75 Terpentin novoyorský. 38.— 38.— 38.25 39.2 wilmington. 39.50 —.— Savannah
#45 alto_textblock #45
Presidentská cesta. Z Bordeaux, 20. září. (K. k.) Presiden Poincaré odjel o 2.30 hod. do Paříže z hlučných ovací obyvatelstva.
#46 alto_textblock #46
Americké bursovni a tržní zprávy
#47 alto_textblock #47
—.—
#48 alto_textblock #48
.
#49 alto_textblock #49
——
#50 alto_textblock #50
(Kabelové telegramy „Národních Listů“,)
#51 alto_textblock #51
Bankovní výkaz. Z Nového Yorku, 20. září. Dle dnešního vý- kazu spojených clearivgových ústavů zdejších se zlepšila superplusreserva o 5.20 na 10.80 mil. dol. Půjček ubylo o 9.90, deposit o 6.90, hotovost stoupla o 340 mil. dol. U ostatních novoyorských bank a trustních společností přibylo půjček o 9.60. deposit o 5.70, hotovosti o 0.8 mil. dol. Záloha činí 19 (naproti 1912 v minulém týdnu).
#52 alto_textblock #52
V PRAZE, v září 1913.
#53 alto_textblock #53
P. .
#54 alto_textblock #54
Dovoluji si zdvořile oznámiti, že jsem získal koupí od dosavadního majitele p. GUSTAVA MAUTNERA, který pře- sídlil do Berlína
#55 alto_textblock #55
Peněžní bursa.
#56 alto_textblock #56
Z Nového Yorku, 20. září. Při malých obratech byla dnešní bursa chabá. K větším obratům ne- došlo. Spekulace z povolání mluvila sice o baisso- vém hnutí, avšak nedošlo k větším prodejům. Po- někud více polevily kanadské, jež klesly o 1 dol Jinak změny kursů byly nepatrné. Také. Rock Island a Harrimanovy dráhy byly tísněny. Pro jed- notlivé hodnoty jevila se větší poptávka. Ku pro- nikavému zlepšení došlo až k závěru, když při- kročeno k dhradám baissy. Podnětem k tomu byly příznivé zprávy obchodních listů, jež vyznívaly optimisticky. Silnější zájem se jevil o Baltimore Ohio, jež získaly přes 1 dol. Také kanadské získaly opět, co ztratily. Závěr byl pevný. Celkový obrat činil 80.000 shares, státních papírů prodáno z 500.000 dol.
#57 alto_textblock #57
ZÁVOD S UMĚLECKO-PRMYSLO- VÝMI VÝROBKY
#58 alto_textblock #58
J. N. MAUTNER „U PAŘÍŽANA V PRAZE, OVOCNÁ ULICE.
#59 alto_textblock #59
Závod ten povedu dále pod toutéž firmou v obvyklém DSTOJNÉM a MODERNÍM KÁMCI a prosím, by dů- věra, která byla věnována mému před- chůdci, i mně dále laskavě zachována zůstala.
#60 alto_textblock #60
8e zvláštní úeton
#61 alto_textblock #61
Peniže peslední s s kabel. lřansí. . s a Amaláamated : . : u Ameřican Smeltiné, Ameřiešn Lekomslivé Ahaepnda : . . . Atehisen . Baltimars a Ghid i
#62 alto_textblock #62
HEŘMAN AX majitel firmy .. MEAVTNER ,V PAŘÍŽANA
#63 alto_textblock #63
e
#64 alto_textblock #64
Národní hospodář.
#65 alto_textblock #65
Z pražského trhu peněžního
#66 alto_textblock #66
V Praze, dne 20. září 1913, Počátek podzimu. Ještě málokdy byla si tuace cedulových bank sledována širokou ve řejností s takovou intensitou a takovou po zorností jako letos. Léto nebylo pro situací pe něžních trhů příznivo. Cedulové banky ne mohly vzhledem k stavu svému i domácích trhů i vzhledem k všeobecné politické nejisto tě odhodlati se ke snížení svých sazeb. A tal nedostavilo se ani obvyklé kratší či delší letn intermezo, jež i v dobách upevnění přinášíval pravidelně přechodnou úlevu. Události balkánské zasahovaly stejně ru šivě jako nezměněné vědomí intensivní peněž ní potřeby kruhů obchodních i průmyslových A v neposlední řadě spolupůsobila značná po třeba obecenstva spekulujícího na bursách Ježto dískontní politika téměř všech cedulo- vých bank stala se podstatně opatrnější a po- něvadž Paříž i Londýn odmítaly jakoukoliv politiku, jež by i třeba nepatrnou měrou mohla dávati k disposici peníze mocnostem jež nenáležejí do skupiny trojspolku, byl také postup soukromých bank ve všech téměř smě- rech obchodních opatrnějším a zdrženlivějším Nemůže býti sporu, že toto všestranné upev nění a zpřísnění mělo i své dobré stránky Učinilo přítrž investicím přílišně rozpína vým jež by nutně vedly k nadvýrobě. Tak probudi la se úvaha o sjednání opětné rovnováhy mez potřebou a výrobou i u nás, a současně i otáz- ka, zda možno dále setrvati na základech, n nichž vybudována obchodní politika tohote státu. To, co bylo ještě před několika měsíe českým kruhům zazlíváno a vytýkáno jako ne- dostatek loyálnosti k říši, hlásá sjezd průmy slových svazů německých nyní zcela otevřeně Naší politice je potřebí nové orientace specielně politice obchodní. Disharmonie, kte- ré jsou mezi Berlínem a Vídní a kterých popí rati dnes již nelze, ukazují jen, jak jest Ně- mecko při ochraně svých obchodních i hospo- dářských zájmů vždy na stráži. Na druhé stra- ně arci přechod k politice zvýšené opatrno- sti a vytvoření souladu mezi prostředky vlast- ními i cizími při úvěrech přišlo náhle, nečeka- ně, tak že se dostavily určité důsledky v živo- tě průmyslovém a podnikatelském vůbec. K podzimu upírala se pochopitelně pozor- nost všeobecná. Události na Balkáně se ode- hrávající nemohly se následkem vysílení fi- nančního i fysického tamních národů prodlu- žovati do nekonečna, a tak se doufalo, že s s návratem míru snad obnoví i příznivější zá- kladna pro dílo hospodářské práce. Poslední závěr balkánské války, mír cařihradský, jest dokonán a z nadějí, které se upínaly kdysi ku vítěznému postupu slovanských praporů bal- kánských, zbývá holá, smutná skutečnost Drsná a chladná, ale přece jenom poučná. To co následovalo po vítězstvích nad Tureckem a po loupeživé výpravě rumunské, nebylo ni- čím jiným, nežli podvázáním rozmachu slovan- ských států, rozmachu, který měl vésti dle přání tvůrců starého svazu balkánského k jich hegemonii na Balkáně. Řecko půjde svým cestami, po nichž ho vede touha Veliké Hella- dy, mezi Srbsko a Bulharsko vražen klín. Ru- munská politika, kdysi tak horlivě podporova- ná z Vídně, jde za novým cílem: osvobozením ujařmených bratří v zemích koruny uherské jak to otevřeně hlásají veškeré rumunské vládní) listy. Ve velkých mocenských forma- cích světových to kvasí a jest zřejmo, že sto- jíme před obdobím, kdy budou hledány ve vel- ké politice nové směry a aliance a kdy bo děly a puškami bude zaměněn zápasy diplo- matickými. Tedy několik let míru. Let, které budou přípravami k tomu, co má přijíti, jež ale právě v sobě chovají naději, že k velikým ka- tastrofám nedojde záhy a snad ani nedojde v- bec. Ovšem: Tua res agitur, Austria Život obchodní a hospodářský stojí před několika léty klidu, jež snad budou arci přerý- vána obavami z vystupujících mraků zápletek Ale konec konců klidu jest nám zapotřeb v míře nejvyšší, nemá-li náš hospodářský ži- vot utrpěti nezhojitelné rány. A specielně na hospodářský život český, který ve svém mla- dém vývoji byl postižen situacemi tak kompli- kovanými a těžkými. Ale není třeba ztrácet nadějí, není třeba pozbývati víry vesamy sebe poněvadž to, co bylo postiženo, tvoří jenom malý zlomek naší hospodářské posice. A ko- nečně, ozdravení jest také věcí prospěšnou Soustřeďuje síly a učí mysliti. Cedulové banky v době, kdy politickéo- hledy tak silně a vlivně zasáhly do směrnice jich diskontních a obchodních úvah, měly úlo- hu podstatně stíženu. Bylo nutno postupovat jinak doma a hledati nová opatření proti ci- zině. Veliké cedulové banky západu, londýn- ská a pařížská, měly úlohu proto usnadněnu poněvadž se opíraly o obecenstvo kapitálově neobyčejně silné, politicky disciplinované a u- važující. Proto také Paříž jest dnes klidna Denní peníze stojí 21/2, soukromý diskont pohybuje se mezi 31/2 až 3% a některé ru- ské banky docílily pensí za 41/4%. Stav fran- couzské banky jest příznivý a nepřekvapuje že tu a tam mluvilo se o eventuelním snížen oficielní sazby banky francouzské. Ale nezdá se, že by tyto naděje byly splněny. Proto, po- něvadž Francie nemá zájmu na tom, aby v Pa- říži urovnána byla cesta k opatřování peněz těm, jimž peníze Francie dáti nechce. Poměr hospodářský k Rusku jest velmi příznivý. ruble jsou pevny, Pro Rusko také Francie pe- níze má. A bude míti nyní i pro Španěly. Jest potěšitelno, že stav Rakousko-uher- ské banky se zlepšil. Eskonty klesly o 41 mi- lisná kerun, a směnečný portefeuille jest o 12e mil. korua meší, než v témže období loňském. Při tem evšem jes tvelmi příznačne, že lem- bard jest e 107 mil. korun ještě vyšší, nežli le- ní, či jinými slevy, že řadí bank nucena byla při žnámé pelitiee diskentní Rakouske-uher ské banky sáhneuti k epatření peněž pre- střednietvím lembarli, který jest evšem draž ší, ale který se vyhýbá úskalin zestřené v- skentní pelitiky bankovní. Seučnsně nasvěd- čuje te, že hanky mají zvýšené uhnosý uimiate-
#67 alto_textblock #67
ny v reportu, ze kterého arci směnečný ob- chodní materiál jim nevyplývá. Obecenstvo dle toho jest stále ještě hodně súčastněno v cenných papírech. Nepřekvapuje to. Naděje v konečný obrat jsou příliš živy, než aby bylo možno odhodlávati se k ztrátám při prodejích v době tak obtížné a nejasné. Zlatý poklad naší cedulové banky zlepšil se asi o 4 mil. korun. Stále však ještě obíhá na 150 míl. K zdaněných bankovek, o 38 mil. K méně než loni. Jest patrno na první pohled, že síce nastalo zlepšení oproti loňsku, ale že normální poměry ještě z daleka se nevrátily. Oběh zdaněných bankovek jest stále ještě značným a Rakousko-uherská banka ví stejně dobře jako každý znalec peněžního trhu, že jest příliš mnoho utlumených potřeb peněžních u nás, jež pozvolna a důrazně budou se hlá- siti. A tím více, dojde-li k úlevě. Každý vyna- snaží se býti prvním. Nemíníme tím pravidel- nou potřebu podzimní, jež se dostavuje s cu- kerní kampaní, s realisací sklizně a s přiroze- ně zvýšenou potřebou kapitálovou u průmy- slových závodů, ale řadu odsunutých potřeb, které nebylo možno ukojiti, ale které uspo- kojiti v budoucnosti bude nutno. Nejsou to je- nom potřeby velikých celků komunálních, ale také odsunuté potřeby závodů průmyslových i obchodů. Rakousko-uherská banka tedy zatím ne- má důvodů, aby jednala o změně diskontní sazby. Také toho nelze ani očekávati. JJest však potěšitelno, že nadobro zmlkly obavy. že by snad mohlo dojíti k dalšímu zvýšení diskontní sazby a tím k citelnému ohrožení našeho celého vývoje hospodářského, poně- vadž již samy drahé peníze, jak nyní jsou, svá- děly méně silné závody, aby volily začasté cestu vyrovnání s věřiteli. Situace napiaté mají své svody pro slabé i méně poctivé. Zda ještě tento podzim přinese úlevy, ne- lze říci. Bude to záviseti od situace mezi- národní, od postupu Londýna a Paříže, od výše domácích potřeb a poměru našeho k ci- zině. Spíše se zdá, že asi volena bude cesta, která velmi důrazně doporučována byla iv Německu ve chvíli, kdy před několika dny mluvilo se tam o eventuálním snížení sazby německé banky říšské. Stav německé říšské banky jest podstatně lepší a naděje v úlevu staly se dosti všeobecnými. Snížení sazby bylo přímo žádáno. Z velmi směrodatných kruhů byl však položen důraz na to, že jest lépe ponechati přes nový rok dosavadní sazbu, aby počátkem nového roku bylo možno trvale přistoupiti ke snížení. O to jde, aby zaručena byla stabilita úlevy pro příští rok a aby ještě dokončen byl sanační proces, kterým prošel i průmysl německý v dobách napětí posled- ních dvanácti měsíců. Jaké bude rozhodnuti říšské banky německé, zatím nelze říci, ale z jejích konservativních tradic kze usuzovati, že bude volena asi cesta méně populární, ale při- nášející naděje v uzdravení úplné. U nás doma možno pozorovati jakýs ta- kýs příliv prostředků. Situace bank z daleka není tak napiata, jako byla, a z obecenstva plynou prostředky. Honba za vklady ovšem ještě překonána není, ale nejhorší její výhon- ky již se neobjevují. I z toho možno souditi na jistou úlevu, na jisté uvolnění. Jsou ovšem částečnými pouze a snad ospravedlňují naději v úplnější ulebčení v nejbližší budoucnosti. Ale překvapení nikdy nejsou vyloučena a spe- ciálně nikoli u nás. Nesluší zapomínati, žei za nepříznivé hospodářské naší situace vyba- vují se potřeby velikých úvěrů pro účele vo- jenské a státní a že opatření těchto peněz, jež bude nutno hledati v cizině, zhorší ještě po- věst této říše a nepřispěje nijak k důvěře v její průmysl a obchod za hranicemi. Situace průmyslu jest oblížna. Naděje, že konec války přinese oživení konjunktury, uká- zaly se klamnými, jak jsme již před měsícia měsíci upozorňovali. Válka balkánská byla přiliš lokálni pro veliký mezinárodní obchod světový, ale příliš vážnou pro obchod náš, poněvadž klid Balkánu a jeho ochota odběra- telská v prvé řadě podmiňují náš rozvoj. Uds- lostmi těmito jsme postiženi bezprostředně a o hospodářských důsledcích netřeba mluviti. Zaměstnanost řady průmyslů jest nedostateč- ná, zásoby v závodech jsou dosti značnya bude velmi zajímavo zkoumati bilanci vel- kých průmyslových podniků koncem tohoto roku. Ukáže se, že i veliké podniky, jež json pýchou německého světa finančního, pracui při takovém poměru prostředků vlastních a cizích, jejž nelze nazzvati normálním. Tale revue bude velmi zajímava, poněvadž se uká- že opětně, jak značně i tak zv. veliký průmysl rakouský vybudován jest na předpokladech úvěru. Pronášely-li se tu a tam poznámky o té které české bance z Vídně s mravokárnými naučeními, bude možno tyto poznámky při této revui v nejdzvořilejší formě vrátiti. V této situaci nepřekvapuje, že železář- ský kartel sahá k regulaci cen a zápasům s nekartelovanými podniky. Nutí ho v prvé řadě Německo, které svými tovary prolamuje celní hráze, ježto mu není možno výrobu ce- lou umístiti doma. Při této příležitosti sou- časně se vyskytuje otázka poměru kartelu že- lezářského k českým železárnám, k menšímu závodu rokycanskému a k většímu závodu hrádeckému. Jest známo, že vytčeny proti nim bcjovné ceny. Není nejmenší pochybnosti o tom, že kartel vědomě postupuje proti zá- vodům těmto nejen proto, že nejsou v kartelu, anebo nechtějí v něm býti, ale i proto, poně- vadž jsou závody českými. Jest starou devi- sou v kterýchsi kruzích, že do železářského průmyslu slovanská podnikavost vníknouti ne- má. Ohlášený boj stejně nikoho nepřekvapil. jako nikoho nezalekne. Že se k němu kartel chystá, se vědělo, jako jest známo, že nemůže stále trvati. Vyžaduje pouze klidu a dobré produkce. A předpoklady ty na české strenč jsou dány. Jinak arci u obecenstva,, kterés v železářských papírech zřelo hlavní své nadlěje. Jsou ústředím spekulace a vedoucí síty ker- telu tohoto faktu dovedou využíti.. Ukázal se to i tentokráte, kde kruhy kartela bhzk zahájily sestupnou tendeenci. Jak dkuho p tavají dané peměry nelze říck. Pravzešoknč nejméně do jare, ky bade mao si vni lasnější ebrež obchodní sitace. T skívá s ci i spekulace se želerářkýýeni parío skantaější a nelnrovaní mohn hodě khráceli