#1
alto_textblock
#1
Na Husův fond.
Praha. Pan Ant. Červenka, býv. chudý ban-
kovní zřízenec, věnuje k uctění památky
K 200.—
své zesnulé choti..
K tomu z čís. 75. odp. z 16. března 1907 K 24.643 41
V celků odevzdano K 24.8T3 4
#2
alto_textblock
#2
Spolku pro blaho epileptiků.
Praha. Úřadnictvo tech. odděl. pro stavby po-
zemní, silniční a mostní zemského vý-
boru věnuje k uctění památky zesnulého
dra. Ed. Grégra . . . . . . . . . K 44.—
K tomu z č. 75. odp. ze dne 16. března 1907 K 70.—
#3
alto_textblock
#3
Výtečná
#4
alto_textblock
#4
zdravotní voda
#5
alto_textblock
#5
Na pomník dra. Eduarda Grégra.
Praha. Při volební schůzi občanů »na sta-
rých hradbách u Karlova«, 3. t. m. v ho-
stinci na Bojiští, konané sebráno a místo
na věnec se věnuje
#6
alto_textblock
#6
K 14.—
#7
alto_textblock
#7
V celku odevzdáno . . . K 114.—
#8
alto_textblock
#8
Krondorfská
kyselka
#9
alto_textblock
#9
Spolku českých feriálních osad
v Praze.
Praha. Pan Ant. Červenka, bývalý chudý
bankovní zřízenec, věnuje k uctění pa-
mátky své zesnulé choti . . . . . . K 200.—
Comanesti-Palanca v Rumunsku. Pan Josef
Holub, lesní správce knížete Ghicy, za-
sílá prostřednictvím říd. uč. p. Jarosl.
Švestky 20 franků (výměnou) . . .
#10
alto_textblock
#10
18.70
#11
alto_textblock
#11
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V sobotu 6. dubna.
161. hra v předpl
(1. čtvrtka.)
v
nížin ě.
(Terka Baixa.)
Drama o třech dějstvích. Katalánsky napsal Angel
Guimerá. Přeložil
A. Pikhart. Režisér Florenti
Steinsberg.
Začátek o 7. hod.
Konec o 91/2. hod.
#12
alto_textblock
#12
Odpoledne
#13
alto_textblock
#13
vudekdostání.
Praha, na Poříčí čís. 5.
Gustav irmenbach, c. a k. dvorní dodavatel
509
Číslo telefonu 1297.
#14
alto_textblock
#14
Úhrnem . . K 218.70
K tomu z čís. 88. odp. z 30. března 1907 . K 7274.20
#15
alto_textblock
#15
V celku odevzdáno K 7492.90
Spolku „Komenský“ ve Vídni.
Praha. Čistý výnos divadelního představení
besedy »Dobrovský«
K 18.76
Tiština na Hané. Pan Oldřich Dočkal, učitel
2.—
Švarcava v Dol. Rakousích. Pan Ad. Ságner,
5.—
rev. lesní
#16
alto_textblock
#16
V neděli 7. dubna.
Noc na Karlštejně.
Večer
Kouzelná flétna.
#17
alto_textblock
#17
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
#18
alto_textblock
#18
V zahradě I. pražského měšť. pivovarn,
V sobotu 6. dubna.
Začátek o 3/48. hod-
Korutané v Čechách.
Vlastenecká činohra o 5 jednáních (7 odděleních) od
J. N. Stěpánka. Řežisér Boh. Kovář.
#19
alto_textblock
#19
en dole
mělncko kobinoln
a vinie at zpe
o
p
aaát na slýní
ave ilathach zlnk
venK160 velká dok al aake
#20
alto_textblock
#20
. . .
V celku odevzdáno K 50.312.08
#21
alto_textblock
#21
Úhrnem . . . . K 25.76
K tomu z č. 82. odp. z 23. března 1907 K 50.286.32
#22
alto_textblock
#22
5 55
#23
alto_textblock
#23
9000000000000000000000000000000
#24
alto_textblock
#24
České dětské nemocnici v Praze,
Praha. Pan Ant. Červenka, bývalý chudý
bankovní zřízenec, věnuje k uctění pa-
mátky své zesnulé choti . . . . . . K 200.—
— Pan prof. A. Chmelík . . . . . . .
10.—
— Společnost sv zadní boudě« v Patschově
vinárně na Příkopě věnuje místo věnce
na rakev poctivého, neohroženého bojov-
níka dra. Ed. Grégra . . . . . . .
Král. Vinohrady. Večerní společnost v I. vino-
hradské pivnici věnuje místo věnce na
rakev zesnulého stavitele p. Jos. Si-
#25
alto_textblock
#25
kyty . . . . . . . .
#27
alto_textblock
#27
20.—
#28
alto_textblock
#28
31.—
#29
alto_textblock
#29
Arena na Smichovň (bliže Palacken
V sobotu 6. dubna.
Začátek o 7. hod
6957
V studni.
Komická opera o 1 dějství. Hudbu složil V. Blodek.
S textem od Karla Sabiny. Režisér Jan Kubík.
Až ráno v pět!
Burleskní opereta o 2 jednáních, Dle sujetu R. Lin-
daua a Julia Vilhelma pro české divadlo upravila O.
Nápravníková, Hudbu složil Josef Hellmesberger.
Režisér A. Charvát.
#30
alto_textblock
#30
Švandovo divadlo na Smíchově,
Začátek o 7. hod.
#31
alto_textblock
#31
V sobotu 6. dubna.
#32
alto_textblock
#32
I. Česká kuchyně
#33
alto_textblock
#33
kuchařská škola
#34
alto_textblock
#34
v Praze-II.,Vodičkova ul. 33.
#35
alto_textblock
#35
Úhrnem . . K 261.—
K tomu z č. 88. odp. z 30. března 1907 K 11.007.50
V celku odevzdáno . K 11.268.50
#36
alto_textblock
#36
Nově studováno: Zkáza Sodomy.
Drama o 5 jednáních. Napsal Hermann Sudermann.
Přeložil Augustin Spáčil. Režisér Jan Ku bík.
#37
alto_textblock
#37
Slečny se učí prakticky a spořivě
vařit za dohledu majitelky.
519
Též výtečné
obědylK, IK20 halK40h.
Přihlášky nejdéle do 10 hod. dopol
#38
alto_textblock
#38
Spolku bankovních a kancelářských
zřízenců v Praze.
Praha. Pan Ant. Červenka, bývalý chudý
bankovní zřízenec, věnuje k uctění pa-
mátky své zesnulé choti
. . . . . K 200.—
.
#39
alto_textblock
#39
Komitétu dam pro stravování chudé
mládeže školní v Praze.
Praha. Pan Ant. Červenka, bývalý chudý
bankovní zřízenec, věnuje k uctění pa-
mátky své zesnulé choti
. . . . . K 200.—
.
#40
alto_textblock
#40
u Deutschi
Nové lidové divadlo v Praze VIII. “vEtn
Ředitelka Mary Kučerová- Groszova.
V sobotu 6. dubna.
Začátek o 1/28. hod.
Slavnostní představení na počest 35letého trvání
Občanského vzáj. se podporujícího spolku v Karlíně.
Slavnostní ouvertura, přednese divadelní orchestr.
Proslov, přednese K. Jánský.
6050
Živý obraz, sestavil režisér Jan Hurt.
Bojarova svatba
Činohra o 4 jednáních. Napsal Ludvík Gangenhofer
a Mares Burines. Přeložil B. Lachman. Režisén
J. Hurt.
#41
alto_textblock
#41
0000000000000000000000000c0c0
#42
alto_textblock
#42
53e
#43
alto_textblock
#43
Káva pražená
2.40
Pařížská směs „Louvre“ . . . 1/2 kg. K
Vídeňšká původní směs . . ..
2 „
1.60
Vídeňská kavárenská směs-
2 „
Terstská rodinná směs . . .
„ „ 1.40
ALOSPE,
#44
alto_textblock
#44
= Praha, Platýz.-
#45
alto_textblock
#45
22
#46
alto_textblock
#46
23
#47
alto_textblock
#47
slunce a neohlížejíc se, dala se do běhu směrem k sto-
dole; jejími černými brvami to jen jen trhalo následkem
vnitřního nepokoje; hleděla na starce takovým zrakem,
jakoby se chtěla dopátrati, co ho as přivedlo k nim? Po-
cit nedůvěry a podezření je vůbec přirozený prostému lidu,
ale u chudých této třídy bývá kromě těchto dvou vlast-
ností ještě i bázlivost, začasté beze všeho důvodu, ale
vycházející bezpochyby z poznání vlastní slabostia
nicoty.
»Máš s mužem co jednat?« otázala se hospodyně
tak úsečně, jak obyčejně dělávají lidé nespokojení, po-
dráždění, jižto musí však své city tajiti.
»I nemám,« odvětil stařec, »chtěl jsem jen vyříditi
pozdravení od jeho bratra, s nímž jsem se setkal nynější
zimy.«
Těžko vypsati, kterak na hospodyni účinkovala po-
slední ta slova. Na její nespokojeně tváři objevily se bá-
zeň a rozpaky, snědé, energické rysy její pojednou se
změnily, zachvěly a pokryly se žlutou bledostí; avšak to
trvalo jen nepatrnou chvilku, úžas její ustoupil okamžitě
výrazu zlosti a nenávisti.
»To je tedy to, proč jsi přišel!« vykřikla a hbitě
přendavši dítě na levou ruku, počala máchati pravou do
vzduchu, »jdi, táhni, ať už jsi raděj pryč!... nepotře-
bujeme žádných pozdravů! Rozumíš? Nemáme žádného
bratra... Vzkázal-li pozdravovat, byl to výsměch ... klid
se! Táhni, odkud's přišel ! Není nám třeba . . .«
»Nevím, co mezi sebou máte,« přerušilo ji stařec,
zaražen spoustou nepřívětivých slov. »Co na tom, půjdu
třeba hned... Řekla bych: nechceme nic slyšet a byl
by konec, odešel bych pěkně bez křiku ... Vždyť já tu
#48
alto_textblock
#48
přece za nic nemohu . . . darmo jsem se trmácel, zašel
jsem k vám jen proto, že je mně vás lito . . .«
»Nás nemusíš litovat, pantáto i neprosíme se tě,«
namítla žena jaksi tonem uraženým, avšak již poněkud
s menším rozhorlením. Mírný, ctihodný vzhled starcův
očividně ji odzbrojovall; kromě toho i dítě, jež měla na
rukou, silným rozčilením a křikem matčiným se probu-
dilo a zaplakalo.
»To je vaše věc, máte pravdu: nemusíte se ale
tak zlobit . . . Chtěl jsem vám posloužit a místo toho
div že jsem nedostal vyhazov. No, děkuju pěkně, matko,
zaplať vám Pánbůh . . .«
Pověděv to stařec, jehož červený obličej proměnil
se v rudý, narovnal si čepici a chtěl již obrátiti se
k vratům, když tu zrak jeho utkvěl na Timofeji (tak
alespoň se starci zdálo). Timofej spěšně šáral se po
stezce, provázen boubelatou dívčinou.
Už pouhý pohled na blížícího se mužíka jaksi bez-
děky připomínal danou jemu přezdívku. Nelze říci, že
by byl příliš hubený, světlovlasý a vytáhlý; ale všecka
jeho bytost, zdálo se, že je proniknuta skrz na skrz
omrzelostí a tupostí. Nohama pohyboval ještě dosti
hbitě, tyto stoupaly však neurčitě, pletly se, tloukly se
jedna o druhou. Tělo jeho s úzkou, hluboko vpadlou
hrudí a ruce řídily se úplně pohybem nohou, klátíce se
beze všeho účelu, tvář měl, jak se říká mizernou, to jest
vyzáblou, nevzhlednou; usadila se na ni barva nažloutlá,
churavá, k čemu přidal se ještě výraz jakéhosi nepokoj-
ného očekávání a bázlivosti. Držel se při chůzi poněkud
na jednu stranu, jako rak; těžce odkašlával a často se
vzpřimoval, aby mohl vydychnouti i zrak jeho byl jaksi
slabým, přímhuřoval oči, zrovna jakoby hleděl do slunce.