#1
alto_textblock
#1
Strana e.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
23. září 1904. Císlo 283.
#4
alto_textblock
#4
advokátní kanceláří se odstěhoval z Hranic do
Olomouce, odkudž by se musil requirovat zpět.
My nemáme příčiny k obavám před novými vol-
bami, neboť 16 je více než 14, ať už se čitá
letopočet 1903 nebo 1904. Němci sice nabízeji
kompromis anebo spolehají na zradu v našich
řadách, v tom však se zmýlí, naši voličové
budou i v nřípadě nové volby tak pevnýmia
charakterními, jako bylí joňského roku, jsout
vázáni písemným reversem. A kdyby k nové
volbě skutečně došlo, nastal by týž případ jako
loni, totiž, že by Němci opěl k volbě ani nešli,
neboť seženou z těch svých 14 sotva 10 k volbě
ochotných voličů, v tom směru žádné jejich
kombinace a báchorky nás nezmatou. Znám
poměry.
Panství německé v Hranicích je už defini-
tivně odzvoněno a žádné rozhodnuti, sebe vyšší
instance už mu nepomůže na nohy. Schází mu
— přírozená většina — jak v lidu, tak v poplat-
nictvu.
Proto appellujeme na místodržitele, hr.
Žerotína, aby, pamětliv svého stanoviska ze
dne 21. července 1903, se nepropůjčoval ko-
medii s německou žádosti o nové volby, pro-
jevil by tím nezaslouženou nevážnost nejen
k nynějšímu legálnímu obecnímu zastupitelstvu
města Hranic, jež tak slibně započavši svou
činnost, za rok svého trvání, poctivě se snaží vy-
čistiti Augiášův chlév obecního hospodářství
z dob bývalé obecní vlády německé, a město
ve všech směrech zanedbané, povznésti na úro-
veň moderní, poukazujeme v té příčině jen na
zavedenou rovnováhu v obecním rozpočtu, na
stavbu městské plynárny, nového mostu, in-
fekčních pavillonů při nemocnici atd., vesměs
to práci nového výboru v jediném roce, nýbrž
i nevážnost k samosprávě a celé české Moravě.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
—
Černé a černožluté skvrny. Známá
episoda z ústecké »konference« starostů něme-
ckých okresů v Čechách, kdy na místě falk-
novským drem. Frengelem navrhované »Ger
manie« přijata byla »Austria« za společný úřadní
pečetní znak německých okresů v Čechách, roz
ležela se německo-nacionálnímu denníku libere
reckému. Neobyčejně pálí jej slova ústeckého
okresního starosty Köhlera, jenž prohlásil, že
Frengelem navrhovaná úřadní pečeť s »Germanif«,
jak ji užívá již liberecké okresní zastupitelstvo,
není ničím jiným, leč špatnou napodobeninou
gormánského vítězného pomníku z Niederwaldu
a že po delším používání pečetě s »Germanií«
tuto nelze rozeznati a že zbude z ní pouhá
černá skvrna, i že jest lépe, aby zavedena byla
pečeť s »Austrií«. K tomu poznamenává ně-
mecko nacionální list: »Austria« tedy nedělá
žádné černé skvrny! Za to snad černožluté«.
Jsou to na světé divní pavouci ! Ústecký okresní
starosta Köhler, pro nějž »Germania« jest jenom
černou skvrnou, může svému příteli, ústeckému
starostovi, který při ústecké pěvecké slavnosti,
když zpívána Bismarekova píseň, sám
jediný zůstal sedět, podati ruku. Ostatně doufáme,
že okresní zastupitelstvo pečetí s »Germanií«
jako dosud i na dál užívati bude, třeba by zů-
stavovala po sobě černé skvrny.« Doufejme, že
se raněné německo-nacionální srdce utiší. Pa
Köhler byl by zajisté hlasoval i pro černou
skvrnu »Germanie« na úřadních listinách něme-
ckých okresních zastupitelstev, ale chtěl nepo-
chybně uspořiti rozpaky vrchnímu kurátoru
»Austrie«, jehož vláda by snad nucena bývala
vůči takovémuto usnesení německých okresních
starostů v Čechách přece jenom vytáhnouti hlavu
z písku. Episoda tato jest jinak ostatně výtečným
poučením o tom, že tak zvaná německá národní
država, šl. Körbrem proklamovaná, jen dočasně
a jen na zapřenou známkována bude — » Austril«.
Než se ty jisté oči zavrou, o nichž v Chebu
bývalý chebský čestný měšťan Schönerer mluvil,
bude šl. Körber pravé své oko stále i na dále
k tomu přimhuřovati, jak viděti na výtečném
jeho portrétu od Lippaye, co do karakteristiky
mistrovsky nedávno zhotoveném.
— Klub voličů novoměstských Konáv
úterý dne 27. září o 8. hodině večer v do-
lejších sálech restaurantu Choděrova, ve Ferdi-
nandově třídě, členskou schůzi, na jejíž
program položen jest rozhovor „O politicke
situaci před zahájením říšské
rady asněmu českého“, jejž zahájí zem-
ský i říšský poslanec pan dr. Ferd. Pan-
tůček. Schůze této zúčastní se také ostatní
poslanci za Nové město pražské.
— Z klubů občanských. Ve schůzi výboru
Občanského klubu Holešovic-Bu-
ben, konané dne 20. t. m. v hostinci „U Ha-
vránků“, v Praze—VII., jednáno bylo o kandi-
dátech pro volby do sboru obec. starších král.
hlav. města Prahy. Letošního roku vystupuj
tři pánové a sice pp. B. Benevic, náměstek J.
Seifert a V. Varvažovský. Pan V. Varvažovský
byl již v předešlé schůzi jednomyslně za kandi-
dáta do sboru obec. starších prohlášen a co se
pana náměstka J. Seiferta týče, prohlašuje tento,
že Občanským klubem, Praha—VII., nabídnu
tou kandidaturu přijímá a vyvrací zároveň různé
pověsti, jakoby se i u jiných stran o kandida-
turu ucházel, an považuje pouze Ohčanský
klun, Praha—VII., za středisko národní strany
svobodomyslné, ke kteréž se vždy hlásil, a ji-
nou event, kandidaturu by ani nepřijal. Při hla-
sování byli pak pan náměstek J. Seifert, jakož
i pan B. Benevic za kandidáty do sboru obec.
starších jednomyslně zvoleni. Dále rozpředla se
debata o tom, že v VII. části utvořil se nový
politický spolek pod názvem „Klub neodvislých
voličů“, kterýž obral si za úkol pod rouškou
strany svobodomyslné, řady naše seslabovati
při nastávajících volbách do sboru obec. star-
ších své kandidáty, zejmena ve sboru III., pro-
saditi. Poukázáno zejmena na to, že ve výboru
zasedají pp. V. Soukup, hostinský a obec. starší.
red. Klečák atd., tedy přívrženci národních
socialistů, proto činí výbor klubu následující pro-
hlášení: „V VII. části král. hlav. města Prahy
utvořil se v poslední době spolek, který pod ta-
jemným názvem: „Klub neodvislých voličů“, za
sahuje do politického života našeho. Aby všem
voličům, jakož i veřejnosti vůbec bylo jasno,
uvádíme, že klub tento je vlastně „spolkem
socialistů, t. zv. národních“, kterážto
politická frakce naši svobodomyslnou stranu
všude a za každé příležitosti napadá a proti ne
se staví. Jelikož je právě nyní přímou nutností,
aby řady příslušníků strany svobodomyslné se
konečně semkly a nastala dávno kýžená disci
olina politická, žádáme veškeré voliče VII. části
#6
alto_textblock
#6
kteří ku praporu strany svobodomyslné se hlásí
aby se nedali anonymními názvy spolků mýlit
a považovali „Občanský klub“ za jediné
politické středisko příslušníků strany svobodo-
myslné v VII. části. Nuši váženou žurnalistiku
pak prosíme, aby si prohlášení tohofo povšimla.
Po vyřízeni dalších běžných věcí schůze skon
čena.
— Kterak se ve Slezsku v XV. věku po-
němčovalo. Týdenník „Zvon“ přináší pod zá-
hlavím Dějiny se opakují, následující zprávu:
Dle slezských historiků Wuttkeho a Grünhagena
přispěli velmi ku poněmčení Slezska biskupové
vratislavští. Mezi nimi zvláště vynikal v tomt
ohledu biskup Jan IV., zvaný Roth, kterýr.
1498 nařídil, že v kapitole při chrámu biskup-
ském toliko německý jazyk a německý mrav má
vládnouti a že proto na místa v kapitole nesmějí
více Poláci, nýbrž toliko Němci býti dosazováni.
Týž biskup před tím r. 1495 v ponděli po sv.
Trojici vydal v Otmachově dle zachované úřadn
knihy zápisné knížectví nisského, kteréžto kní
žectví mu patřilo, rozkaz a nařízení „obyvate-
lům a sedlákům vši obce vojčické, k zámku
otmachovskému příslušející, kteří polského ja
zyka posud užívají, aby během pěti let od ny-
nějška po sobě jdoucích, německému jazyku se
přiučili a tím jazykem mluvili a polského jazyka
zanechali a také svých dětí k tomu přidrželi
aby nejprve německy se učili, poněvadž i okolní
obce už německého jazyka užívají, kdežlo oni
ještě svého polského jazyka se přidržují a sím
škodu na svých živnostech berou, a protože
s biskupskými úřadníky, kteří jsou Němci, toliko
prostřednictvím tlumočníků se dorozuměti mo-
hou.“ A v nařízení tom slovně doloženo: „Kdy.
by ale některý z řečených Vojčických tohoto
rozkazu Jeho Milosti si nevážil a německému
jazyku učiti se nechtěl, takového Jeho Milost
nechce více pod svým panstvím nikde trpěti
nýbrž chce jej odtud hnáti (sunder von dann
jagen).“ Jestliže byla takováto tvrdá slovaa
opatření možna v době jagellonské, možno si
mysliti, co se dálo s lidem slovanským ve Slez-
sku v dobách předcházejících! Co jsou novější
jazyková nařízení proti tomuto slezskému
„sprachenzwangsgesetzu“! A pak nám budou
moderní naši „sociologové“ povídati, že národ-
nostní otázka je teprve nového data! J. Č.
— O zesnulém prof. George Mohlovi, který si z
svého působení jako mim. professor Irancouzské řeči
a literatury na české universitě získal tolik sympatií
přináší »Le Temps« vřelou posmrtnou vzpomínk
z péra Michela Bréala. »George Mohl,« píše pařižský
list, »byl žákem pařížských lycei a vysokých škol
Byl původu belgického, dal se naturalisovati ve Franci
a podržel svou francouzskou příslušnost i když byí
povolán za professora pražské university. Tato shoda
dvou národností se ještě více upevnila v jeho osobě
když byl nedávno povolán k působení na »Collége
de France« za souhlasu obou ministrů vyučování ve
Vídni i v Paříži, Pan Mohl zanechal knihu o formac
řečí románských, jíž akademie udělila cenu Volveyovu
Byl dlouho administrátorem linguistické společnost
— Správní rada vodárny král. hlav. města Prahy
a městských obcí Kazlína, Smichova, Král. Vinohradů
a Žižkova konala dne 21. t. m. za předsedání p. arch.
Č. Gregora schůzi, jíž se zúčastnili pp. měst. r. Frant.
Hubáček, dr. B. Jahn, starosta dr. Koldinský, m. r
Kremlička, cís. r. J. V Novák, m. r. Prokopec, dr.
Scharf, m. r. Schiller, st. r. Staněk, m. r. Tykač,
st. r. Vlček a starosta Žák. Ve schůzi této podán pře-
hledný obraz nynějšího stadia různých otázek za-
mýšlené nové vodárny na vodu spodní z území u Staré
Boleslavi se týkajících a předneseny návrhy, čelící
k uskutečnění této vodárny. Ze zpráv a návrhů, v té
příčině referentem mag. sekr. drem. Jirglem předne-
sených, uvádíme zejmena: zprávu o dosavadním prů-
běhu řízení vodoprávního o předchozím projektu vo-
dárny, o podání posudků úřadních znalců prof.
Friedricha, prof. Rosivala, prof. dra. Kratschmeraa
dv. r. dra. Pelce a prohlášení zástupců správní rady
při tomto řízení vodoprávním, podaném dne 23. srpna
a o tom, že jakmile ještě úradní tech. znalec svůj po-
sudek podá, přikročí úřad vodoprávní k závěrečnému
řízení s interessenty a vydá pak nález o žádosti
správní rady, dále zprávu o výsledku hydrologických
zkoušek v prodloužené trati pojizerského křídla jí-
macího od Kochánku ke Hrušovu, jež provedeny byly
v době od 4. května do 15. června t. r., návrh na opa-
tření podrobného projektu dráhy nákladové od trati
severozápadní dráhy u sv. Václava do zamýšlené vo-
dárny u Káraného a j. v. — Veškeré zprávy a návrhy
přednesené jednomyslně schváleny. Ve schůzi těto
upozornil také p. st. r. Vlček na to, že obecenstvo činí
správě společné vodárny výtky pro průtahy, v řešení
otázky nové vedárny a žádal, aby vypracování podrob-
ného projektu vodárny se uspíšilo. — Vůči tomu po-
ukázali pp. předs. Gregor, jeho nám. st. r. Staněk,
Hubáček, dr. Růžička a cís. r. Novák k tomu, že
výtky obecenstva vysvětliti lze jen tím, že stav a
chod úřadního jednání o projektu a různých otázek
s tímto projektem souvisejících a řešených není do-
statek znám a činnost správy společně vodárny není
náležitě ceněna a spíše přehlížena. Jmenované znalce
povolati a slyšeti uznal úřad vodoprávní za potřebné,
úkol znalců úřadních byl při obsáhlosti materiálu a
různosti zájmů, při projektu se křižujících, značný
a také prohlášení zástupců správní rady při řízení
vodoprávním je elaborátem jak obsáhlým tak pracným,
šlo při něm o zaujatí určitého stanoviska vůči mno-
hým požadavkům a zájmům netoliko soukromníků
a podniků, nýbrž i celé řady obcí a jiných veřejných
korporaci, v území v celkové délce nejméně 50 km
a odpověděti na prohlášení celkem asi 500 interessen-
tů. — Nemožno tedy o průtahu mluviti, tím méně
že jde o podnik, který vyžádá nákladu millionového-
a že dosavadní průběh jednání vedl k vytříbení mno
hých názorů a návrhů pro samu stavbu vodárny dů-
ležitých, což bylo jen na prospěch budoucí vodárny
— Ostatně i v poslední době práce v žádném směr
neustaly, neboť provedena mistní jednání a šetření
o projektu vodárny dle zákona vodního, učiněny při
pravy k jednáním s interessenty, pokud jde o postun
potřebných ploch pozemkových a služebností, pro-
pracována otázka potřebné dráhy nákladové pro bu-
doucí vodárnu s čerpadly u Káraného, otázka stave-
niště vodojemu rozdělovacího a j. v. Pracovalo se
takto jaksi do zálohy před vydáním nálezu o projektu
předebozím. I co do vypracování stavebního projektu
staly se přípravy a v nejblžších dnech má býti opěí
jednáno s projektantem o bližších podmínkách vypra-
cování podrobného projeklu, takže i v otázce této se
pracuje a v nejbližším čase bude lze vypracování po-
drobného projektu definilivně zadati. Tato prohlášen
jednotlivých čenů správní rady byla vzata též na
vědomí.
— Z hospodářské komize obce pražské. Ve vče-
rejší schůzi byla přečlena žádost ná jemce restaurace
na Žolíně p. Zelenky za změnu nájemní smlouvy
v tom smyslu, že může v termínu květnovém dát
výpověď půlletní. Po delším rozhovoru bylo většinou
hlasů této žádosti vyhověno. Naproti tomu zamítnutn
byla žádost za provedení některých oprav, jež by vy-
žadovaly nákladu přes 19.000 .
— Z obcí předměstských. Ve schůzi městské rady
v Karlíně dne 7. září byla žádost mistního odboru
spolku pro nemocné plicními chorobami odkázána
prael. komisi. Za dar p. arch. Blechy 200 K pro vá-
ncění stromek českých školních dítek bylo poděko-
váno. Usneseno vyplatti dělníkům na stavbě nové
školy u příležitosti kladení základního kamene 481 K
Na slavnost Nár. jednoty severočeské přispěje se ob
nosem 100 K. Pro policejní lékaře usneseno opa-
třiti lékařské potřeby, avšak k přístrojům a nástrojům
vybražuje si obee právo vlastnické. Sjezdu velvar
ského zúčastní se za obec měst. r. pp. Hejtmánek
Engelmann a měst. tajemník p. dr. Pilz. Schvá len
#7
alto_textblock
#7
v Paříži.
#8
alto_textblock
#8
protokol odboru chudinského z 6. září t. r. Vzat n
vědomí průběh komisí o posunutí mostu severní dráhy
a o rozvržení nákladu na čistění přístavu karlinského.
— Městské zastupitelstvo ve Vršovicích konal
schůzi dne 19. t. m., v níž mimo jiné vzato na vědomí
že stavební ruch v obci v poslední době utěšeně se
rozvijí, zvláště proto, že povolují se stavby dílen
ve dvorech, což zejmena pro drobný průmysl jes
neocenitelno. Tak povoleny stavba parního mlýna
a pekáren p. K. Müllerovi, stavba třipatrového domu
s dvorní dílnou p. J. Sedlákovi, třípatrového domu
s dvorní dílnou a stájí A. Kalabisovi, stejná stavba
F. Chválovi, rovněž stavba třípatrového domu s pe-
kárnou p. V. Klečkovi, slavba třípatrového domus
dvorní tiskárnou p. F. Lukešovi, stavba řípatrového
domu s dvorní dílnou slévačskou p. J. Hoffmanovi,
mimo to povoleny tři dílny adaptováním dvorních
křídel a konečně povoleny stavby třípatrových domů
J. Olmrovi, A. Holečkovi a J. Doležalovi. Mimo to
usneseno zakoupiti k účelům regulačním pozemek
č. kat. 23/3 od J. Hübnera a stav. parcelu č. kat. 57/2
od manželů Zimmermanových. Dále povolen nákla
550 korun na úpravu veřejných a některých soukro-
mých studní a usneseno, aby žádala obec za konání
odvodů vojenských ve Vršovicích. Ve schůzi projeveno
přání, aby městská rada v účelném a rozvoji obce
prospěšném zakupování starých objektů, jež jsou n
závadu komunikaci, pokračovala a rovněž aby k pod-
poře stavebního ruchu všem stavebníkům co možná
vyhovovala. Po prohlášení předsedajícího náměstka
p. B. Herolda, že se tak děje, a že zejmena dvernía
tovární podniky se povolují, byla schůze o 7. nod.
več. skončena.
— Stesk českého studentstva universitního. Píše
se nám: Opět přiblížila se doba universitního zá-
pisu. Za několik dní budou zase universitní kance
láře poskytovat obraz hrůzy — neboť jako každo-
ročně budou jistě i letos přeplněny tlačícími se davy
studentstva, které sjede se ze všech konců Čech
jiných zemí k zápisu. Obraz toho zmatku v dotyč
ných kancelářích nedovede si představit, kdo zápisu
účasten nebyl. Zejmena na kvestuře — ač na děka-
nátu nejsou poměry lepší — odehrávají se scény
víře nepodobné. Jediná osoba, kvestor, má sám v7
dnech zapsati spoustu sludentstva a to v době od
9—12 hod. dopol. Mnozí čekají na kvestuře trpělivě
od rána až do poledne — marně. Druhý den musí
přijíti zase. Jaká tu ztráta času i peněz, zejmena
studentů mimopražských. Vzduch na kvestuře je
hrozný, čemuž ovšem nebude se divit, kdo zná ko-
můrku, v níž c. k. kvestura je umístěna. Nával a
tíseň u okénka pokladny nelze ani vylíčiti. Ani zá-
bradli, kterými regulují se u jiných pokladen davy
tlačících se osob, tu nejsou. A pomysleme si, že do
této tlačenice chtěj nechtěj derou se i četné poslu-
chačky! Iadexy s vloženými penězi putují z ruky
do ruky přes několik set hlav k pokladníkovu oknu.
Vypadne-li něco na té cestě, musí to student na-
hradit, neboť hledání v té spoustě lidských těl je
vůbec nemožné. Takové ztráty často se opakují
neboť zejmena kovové peníze snadno z knížky vy-
padnou. Tlačenice bývá tak obrovská, že dřevěná
stěna, místnost přehražující, každou chvíli praská,
jen jen padnout. Z oděvu tlačících se lítají cáry, trhají
se knoflíky, z hrdel ozývají se výkřiky. Opakuji ještě
jednou: V té spoustě nuceny jsou tlačiti se i poslu-
chačky. Nepořádek. nč každoročně se opakuje, dosud
nebyl odstraněn. A náprava byla by tak snadná.
Buď na těch pár dní zřídit pokladny dvě (ve druhé
mohl by zcela dobře být jiný úřadník universitní
anebo prodloužit řádný zápis aspoň na 14 dní. To
by bylo ještě snadnější. Kéž neminou se tyto řádky
účinkem a přinesou žádoucí nápravu.
= Zápis na c. k. české vysoké škole technick
počne dne 5. října
— Pan prol Pichon, jako conlérencier a spisovate
(Jules Chopin), dobře známý, zahájí počínajíc dne 1.
října řadu francouzských přednášek. Přednášeti bude
dvakráte týdně o thematu: „L'humour dans la litté-
ratura francnise“. Všem, kdož pěstují frančinu, na-
skytuje se tím vhodná přležitost ku zdokonalení se
Přihlášky přijímá „Ecole Moderne“ v Plaze, II., v My
slíkově ulici č. 14.
— K „Malici české“ sboru musejnímu pro vě-
decké vzdělání řeči a literatury české přistoupili z
zakladatele pp.: Cyrili Merhout, učitel v Kunraticích
u Prahy; Karel Kuša, studující gymnasia v Brně; Ma-
rie Vlasákova, učitelka ve Vys. Mýtě; JUDr. Václav
Seidl, člen výboru advokátní komory v král. českém
advokát v Jindř. Hiradci. Zakladatelem „M. Č.“ stane
se, kdo zaplatí buď celý doživolní přispěvek 100.— k
najednou neb v pěti ročních vkladech po 21 K. (Čle-
nové nevymírající celý příspěvek 300 K neb roční
vklady po 60 K.) Složí-li člon první vklad 21 K, má
právo vybrati si knihy v ceně 20 K. Přihlášky nových
zakladatelů prjímaji se kdykoli v roce a veškeré do-
tazy zodpoví expedice „M. Č.“ v museu král. českého.
Řád a seznam spisů pošle se na požádání zdarma
„M. Č.“ dovoluje si upozorniti, že členům jejím možno
si vybrati na své podíly kromě jiných spisů též Srb
Debrnova „Dějiny hudby v Čechách a na Moravě“
— České feriální osady. Osvěženy a posíleny
vrátily se již i děti II. freq. z osad v Luži, Navarově
Cerekvici, Drhovicích a Těchobuzi. Přátelům mládeže
skýtaly dny 11. srpna a 7. a 8. září opravdové po-
těšeni. Děti vrhaly se v náruč milým rodičům, kteří
je na nádraží očekávali. Líbajíce a tisknouce k prsoum
drahé ty tvářinky, opálené a osvěžené, děkovali rodiče
se slzami v očích zástupcům spolku, předsedovi panu
Ferd. Mellanovi, jednateli p. Řich. Purghartovi a j..
jakož i ředitelům, ředitelkám, učitelům a učitelkám.
kteří nad dětmi jejich na osadách bděli. A kdo má
srdce v těle, ten musil uznati dík ten upřímným;
neboť srovnalo-li se vzezření dětí při jejich odjezdu.
kdy smutné oči, svadlé rtíky, vybledlá lička a chu-
dičké tělo věštilo malý jen krok k záhubě, s veselým
okem, červenými rty, plnými tvářemi a statnými tě-
líčky při příjezdu, vyzněla paralella v rozhodný pro-
spěch činitele prostředkujícího, ve prospěch výboru
Českých feriálních osad, jenž vypravil letos asi 570
dětí na venkov. Žel, že nemožno tu uvésti obsah čet-
ných děkovacích dopisů, kde nejen spolku, ale i jeho
výkonným orgánům, pp. a slečnám učitelkám blaho-
řečeno za jejich nezištnou a obělavou práci. Letos
poprvé uvedeny dítky do vlastní budovy v Luži. Četné
návštěvy lidí našich i cizinců vystřídaly se během
obou frequencí. Jednomyslný byl úsudek, že tak
jednoduše, moderně a účelně nemá dosud žádný fe-
riální spolek vystavěnu a vypravenu budovu. Ovšem
je to dosud dílo nehotové — není peněz. Vždyť za-
placena byla celá třetina stavby a veškeré zařízení
holovými penězi z úspor od r. 1896 nastřádaných.
A to všechno vykonal chudý spolek, odkázaný na milo-
dary dobrodinců sám. Tímn však také vyčerpána po-
kladna do dna. Prosi tudíž výbor ty pány, dámy.
spolky a korporace, kteří každoročně věnují nějakou
část peněz k účelům spolkovým, aby nyní, pokud se
již tak nestalo, zaslali letošní příspěvek. Neustane
pak výbor prositi ani nových dobrodinců za podporu,
doufaje v ní pevně. Vždyť lid český musí si všecko.
všecičko zaplatiti sám, neboť pro jeho humanitn
snahy není peněz, ač se tyto často v pravém slova
smyslu vyhazují na věci bezůčelné. Jediné prominutí
jízdného na dráhách uhradilo by úplně amortisaci sta-
vebního dluhu. Ale ani toho nelze dosíci, ač by se
příjem drah o nepoznatelnou částku zmenšil, aniž by
se jich vydání zvětšilo. Musíme si tudíž pomoci sami
— Dary. Při svatbě slč. Mařenky Chrdlovy
s p. J. Paceltem ve Vysočanech vybráno bylo p
A. Lutrýnem na Ústřední Matici školskou K 7.60, které
odevzdány odboru v Praze—VII. — Jílovští stu-
dující věnovali z výtěžku věnečku pořádanéhov
hostinci „U Kolihů“ dne 11. září pro chudou mládež
250 porcí polévky.
— Skola slovaníských jazyků, založená roku 190
a řízená Slovanským klubem, vstupuje tímto rokem
do nového stadia a sice rozšířena bude o konversační
kursy pro absolventy a pro pěstitele ruského a pol-
ského jazyka. Konversační kursy konati se budou v ka-
várenské místnosti při čaji za volného rozhovoru
v dotyčném jazyku jakož i probírána budou díla vý-
znamnějších spisovatelů i současné události polskéa
ruské. Kurs pro počátečníky a kurs pokračovací ru-
ského, polského a srbochorvatského jazyka bude jako
obvykle ve škole u sv. Jindřicha v hodinách večerních.
Přihlášky přijímá jedině sekretariát Slovanského klubu
„U anglického dvora“ na Poříčí v hodinách odpoled-
ních. Za kurs 4 měsíce trvající třeba ihned složiti
8 korun.
— Okresní výstava ovocnická a hospodářských
plodin ve Velvarech r. 1904. Aby se navštěvovatelům
výstavy v neděli dne 25. t. m. v Kralupech spojení
s vlaky pokud možno usnadnilo, učinila spol. státn
dráhy rak.-uherské na místní dráze Kralupy—Velvary
pro oba dny následující mimeřádná opatření: a) rann
#9
alto_textblock
#9
vlak čís. 2511 posečká v Kralupech na vlak čís. 404
a převezme navštěvovatele z trati Roudnice—Kralupy
(odj. z Roudnice v 8 h. 8 m. ráno, příjezd do Kralup
v 9 h. 19 m. dopol.), b) odpoledne ve 2 h. 30 m. vy-
praven bude zvláštní vlak osobní z Kralup do Velvar
ve spojení na vlak čís. 401 od Prahy, čís. 432 o
Roudnice, čís. 2414 od Knovíze, čís. 104 od Neratovic.
c) Ve zpátečním směru vypraven bude v 5 h. 23 m.
odpol. zvláštní osobní vlak z Velvar do Kralup ve
spojení na vlaky čís. 418 ku Praze, čís. 15 k Roud-
nici, čís. 2413 ke Knovízi, čís. 107 k Neratovicům,
čís. 352 ke Kladnu. Při vlacích těchto vydávati se bu-
dou obyčejné jízdní lístky.
— Spolek pro zbudování Žižkova pomníku n
Žižkově měl při valné hromadě dne 15. září násle-
dující jmění: Na hotovosti K 70.081.13, dva pozemkové
losy v ceně 478 K, v depotu obce žižkovské K 4145.64.
v záložně horažďovické K 387.32. Úhrnem K 75.092.0
Z této hotovosti byly dne 16. září zakoupeny za obnos
K 69.246.70 4% kom. úpisy Zemské banky král. če
ského, jež u ní v depositu jsou uschovány a do správy
dány. Za výnos kuponový i za vylosované úpisy za-
koupí banka další slosovatelné úpisy.
— Čazopisecká zpráva. Příští číslo per. časopisu
„Krakovce“ v Rakovníce vyjde dne 5. příšuího měsíce
— Dokončení stavby dému sv.-vítského na Hrad-
čamech jest, jak se dovidáme, ve svém postupu ohro-
ženo. Od skromných počátků roku 1873, po opravě
staré části chrámu, počaté v roce 1862, za přízně sně-
mu král. českého, bylo na ní budováno po 30 let se
stále rostoucím výsledkem. Letos pojednou, v době
největšího rozmachu stavebního, snížením zemské
subvence o celou polovici zdroj prostředků více než
citelně byl zmenšen. Celá řada obmyšlených prac
byla odložena a brzké dokončení stavby tím oddáleno.
Stalo se to právě v době dohotovování vnitřní lodi
dómu, která letos v obvyklém dnu prohlídkovém
sv. Václavu poprvé bude celá viditelna návštěvníkům
a vydá svědectví o předchozích létech pilné práce
Bylo totiž právě v těchto dnech sneseno lešení pod
klenbou nové vysoké lodi a ze západního průčel
stavby. Překvapující dojem skýtá nový vnitřek chrámu.
O šíři 13.3 m, v déice 48 metrů zvedá se ve výšt
33.5 m nad dlažbou síťová klenba, jejíž kamenná žebra
a ornament svorníků jasně kreslí konstrukci a barvou
kamene odráží se příjemně od omnítky ploch. Pod
klenbou v obou dlouhých stranách lodi objevilo se
nyní po pěti oknech s velmi bohatými kružbami, nese
nými štíhlými silnými pruty. Na obou plochách západ
věží, obrácených k lodi, odpovídají těmto oknům tak
zv. lípané či slepé kružby, totiž výzdoba o velikosti
a formě okenních otvorů. Zasklení oken provedeno
v katedrálním skle žlutozelené barvy, jehož šesti
hránky, vroubené olovem, tlumí prudkost denníh
světla a rozlévají příjemný jas po šíré prostoře chrá-
mové. I triferie jsou dnes již lešení prosty. Kamenné
zábradlí před sloupky (galerie) zve k návštěvě ochozu
a jak se dovídáme, bude také v nejkratší době všen
zajímajícím se o stavbu vstup na ochoz umožněn
Pohodlné spojení mezi jednotlivými díly triferií tvoř
tu nové ochozy zajímavé listové i zvířecí dekorace
pnoucí se kol zevnější strany pilířů. Dohotovením
všech těchto prací nabyla vysoká loď své konečné
tvářnosti. K úplnému dokončení schází již jen pořl-
zení kružby do velkého západního okna a zasklení
téhož, kteréžto práce jsou určeny pro příští rok. Ko-
nečně bude pak ještě doklenula hlavní kruchtaa
boční kaple lodi budou sklenuty a opatřeny střechami
Tím novoslavba bude úplně hotova. Nehledě ke chvatu
s nímž se ke dni sv. Václava ze všad odklizuje lešeni
pracuje se všude pilně a v křižové lodi sestavují právě
osazovači jednu z největších kružeb chrámových
O šíři 10.10 m, o výšce 7.20 m, sestávající z 91 dílů
zvedá se nad kaplí sv. Václava, kam ještě čtyři jiné
menší, se dostanou. Jedno, co na letošek bylo slibo-
váno, nedošlo splnění. S postavami českých panov-
níků, kteří se byli o chrám svatovítský zasloužili
neselkáváme se na vnějšku monumentální budovy
Měla tu být řada Přemyslovců, počínající sv. Václa-
vem, tři Lucemburkové (Jan, Karel IV. a Václav IV.)
Jiří z Poděbrad, Vladistav II. a opět řada českých
králů z rodu habsburského s Ferdinandem I. v čele
a konče Františkem Josefem I. Skoro tisíc let dějir
a tisíc let budování chrámu! Tento projekt pro nedo-
slatek peněz nemohl však býti uskutečněn. Ale nejen
stavba, nýbrž existence mnoha dovedných a na stav-
bě dlouho již zaměstnaných dělníků je ohrožena.
Ředitelství Jednoty pro dostavění chrámu činí vše
aby od svých pracovních sil toto nebezpečí odvrátilo
leč při zredukovaných příjmech nebude možno udržel
plný dnešní stav dělniciva. Nyní jest zaměstnáno na
stavbě: 71 kamenníků, 7 tesařů, 9 zedníků, 3 kováři,
1 modelér a 17 přidavačů. Zde musi všichni, jimž
záleží na existenci dělných budovatelů, napnouti síly.
aby odrazili hrozící nebezpečí sebráním potřebných
prostředků. V těchto dnech návštěvy dómu upozor-
ňujeme na vynikající dílo umělecké a sice naprot
arcibiskupské kapli umístěn jest prozatímně náhrobek
kardinála Schwarzenberga od Josefa Myslbeka, který
později s nově upraveným hrobem sv. Vojtěcha bude
umístěn v lodi novostavby.
— Podzim přišel... Léto dohořelo včerejším
dnem v přírodě i v kalendáři a první políbem Pod-
jeseně sneslo se dnešním jitrem nad Prahou. Slunce
vstupuje ve znamení Vah, mdlé a vysílené, že sotva
ranní mlhy rozhrnuje slabou tříští paprsků. Nadchází
smutek v přírodě, jež odumírá pozvolna jako stařenka.
které věkem prchají životní síly. A přec i v tomto
umírání plno poěsie a krásy! Sytá zeleň hájů a sadů.
barva naděje, vystřídána křiklavou žlutí a brunátnou
červení zkroucených listů. Jako veliká paleta pestří
se stráně všemi barvami. A když zavane do těchto
ruin letní krásy vítr trochu ostřejší, snese se chu-
melenice oprchalých listů a laškuje zmítána větrem
brzy po samě zemi, brzy vysoko v povětří. Koruny
stromů vysokých sčesány a štíhlé metly topolů trčí
vzhůru k obloze, jako kostry, jež drží jenom prázdná
hnízda plačí... Lesy šumí cizí, chladnou písní a
v ranních parách, jež nad nimi stoupají prchá poslední
dech léta. I bílé stezky v dáli těžko rozeznat, jak
všechny v šero modravé se halí. Příjdou smutné, zá-
dumčivé dny pod popelavou oblchou, provázené do-
lézavým chladem a přítmím, že jizba naše tonout
bude v pološeru jako hrob. A zas se rozjasní a přijde
krásný podzimový den! V sluneční koupeli zaperlí se
z rána v trávě rosy třpyt, zaleskne se orosené pa-
vučiní na drobounkých smrčinách, kvetoucí vřes v pa-
sekách rozevře se plným květem a na mýtiny lesní
zbloudí světlý paprsek jako vyzlacená vráska. Než
to je pouhý klam a přelud. Neúprosným krokem půjde
podzim dále, sčesá listopadem zbytky zelenavých
příkras stromů a zbude ze vší letní krásy do prvního
sněhu jenom na rozcestí rudý hloh a šípek, podél sil-
nic purpur jeřabin... V Praze necítíme tolik útolt
podzimu. Ovívá nás sice citelnější chlad, ale ostří
větrů láme se v klikatinách ulic a o čela domů.
Příchod podzimu však vycítíme z jiných příznaků.
Z ulic promenád a kors zmízely lehýnké, vzdušné
a skoro průsvitavé toilety dam, zmizely světlé, jásavé
barvy úborů a slaměné klobouky bizarrních tvarů
a ozdoh Na místo nich se objevily módy zcela
nové, diskretnějších odstínů a stlumenějších barev
Praha po kolika měsících dostala zase tvářnost velko-
města, rušného a živého. Vše chvátá posíleno vůní
léta do varu života, do nové práce. Kavárny, ho-
stince a divadla oživují přílivem vrátivších se Pražanů
z letních bytů a lázní, na ulicích frekvence stoupla
o mnoho procent. Vše půjde zas svým pravidelným
tempem ku předu, tak, jaka to šlo v létech minulých
překutalí se i zima a — na podzim svadlé listí se
vrátí s jara úsměvem-
— Kde je kožich básníka Bohdana Kaminského
Stalo se jednoho dne, že oblíbený spisovatel pan
Bohdan Kamínský při návratu domů měl překvape-
níčko. Nečekal tam posluha s velkou obálkou a v ní
s několika tisícovkami od mecenáše a ctitele literatury.
nýbrž bylo to překvapeníčko mrzuté. V té době, kdy
dlel na dopolední procházce a v poledne v kroužku
svých přátel u oběda, zavital do jeho bytu nezvaný
host, pěkně pohodlně všecko si tam prohlédl, na ruby
obrátil a na památku si odnesl pěkný kožich básníkův
Po ohjevení této neutěšené, prosaické skutečnosti
zpravil básník o tom slavný úřad, ale orgánové po-
licejní nenalezli ani zloděje ani kožich. Ten patrně
odpočívá ve skladišti některé zastavárny, neboťje
známo, že zloději z pravidla lup odnášejí do zasta-
várny a neobávají se, že budou zadrženi, třeba
zvláštními oběžníky jsou odhadci o každé krádeži vy-
rozumíváni. Na tehdejší své překvapení pan Kamín-
ský vzpomenul si právě nyní, když k trestnímu soudu
byla do chládku odvedena zlodějská společnost s vůd-
cem svým Vrškem v čele. Par Kaminský prohledl si
fotografie výtečníků sběratelských a poznal mezi nimi
obličej toho nešlechetníka, jej před krádeží v domě
několikráte videl. Majitel onoho obličeje jest v silném
#10
alto_textblock
#10
podezření, že běsníkovi kožich sebral. Snad ještě s
podaří vypátrati kožich před započetím zimní sezony.
— Zimní jízdní lád na tratích společnosti státni
dráhy zavede se dnem 1. října. Dle něho budou osobní
vlaky č. 306 a 307 mezi Prahou r Kolínem jezdit
opět jen v neděli a ve svátek. Rychlovlaky č. 1n
a 8/n zastavovati budou v zimě opět v Pečkácha
v Č. Brodě. V letním období každého roku jezdicí
místní vlaky, jakož i lázeňské rychlovlaky č. 3a
a 6/a mezi Ústím n. L. a Podmokly se dnem 1.
event. 15. října zruší. Na lokálních dráhách jen pro
léto zavedené vlaky odpadnou a jezditi budou vlaky
zimní; dále zruší se dnem 1. event. 15. října všechny
nedělní, sváteční a zábavní vlaky.
— Oprávněnost truhlářů k ekování oken k dveří.
Ke stížnosti společenstva živnostníků, pracujícícn
v kovu, při které jednalo se o vymezení živnosten-
ského oprávnění truhlářů a zámečníků, správní soud
rozhodl, že truhláři jsou dle § 37. živnostenského řádu
oprávněni, zhotovovati dvéře a okna, pokud jedná
se při nich o práce ve dřevě, mezi které nenáleží však
ani natření, ani zasklení. Dřevěné součástky dveří
nebo oken nejsou však dohotoveny, dokud přibitím
zámků, kováním, dlabáním, hoblováním, provrtáním,
zasazením šroubů a pod. se neupraví. Tato úprava
tvoří „práci ve dřevě“ a protože posouditi a provésti
se může pouze za přibíjení, jeví se přibíjení kování
prací, ve smyslu zmíněného paragrafu živnost. řádu
potřebnou k úplnému dohotovení truhlářského vý-
robku (dveří a oken v jejich dřevěné součásti).
— Nový balon v Praze. Před nedávnem jsme
oznámili zakoupení nového balonu českým vzducho-
plavcem p. Frant. Hůlkou. První volná plavba tímto
balonem bude podniknuta již v neděli dne 25. září.
Přátelům vzduchoplavby se naskýtá příležitost účasti
na plavbě, ke kteréž p. Hůlka až do neděle příjímá
přihlášky. Podrobnosti o době plnění a vzletu budou
v neděli oznámeny.
— Kentrolní shromáždění zeměbranců bude s
konati v Praze v kasárnách zemské obrany na Poho-
řelci ve dnech 6.—8. a 20.—27. října. dodatečná kon-
trola od 15. do 19. listopadu a zvláštní dodatečná
od 27. do 30. prosince.
— Z Prahy de Nového Yorku. Americké časopisy
uveřejňují následující romanticko-tragickou historku.
Před několika léty přijela z Nov. Yorku do Prahy
vdaná paní Bunzlová k návštěvě příbuzných a tam
počal se jí dvořit Viktor Brandejs. Láska jeho ne-
uluchla ani po odjezdu Bunzlové, ba rok za rokem
mohutněla, až Brandejs nemohl odolati a odjel do
Ameriky v měsíci lednu t. r. Poněvadž viděl, že láska
jeho je bezvýsledná, Brandeis se zastřenil. — V Praze
u bezpečnostního oddělení o zmizení Brandejsa nebylo
učiněno žádné oznámení.
— Nediplomovaný lékař. V Brandýse n. L. byl
zatčen a k soudu dopraven nožíř Frant. Frieden, který
důvěřivým lidem uděloval lékařské rady a prodával
jim různé byliny, jež mu posílal jistý lékaf z Drážďan.
Od jedné důvěřivé ženy vybral na léčení 40 korun.
Teprve když bylinky nepomáhaly, byl povolán lékař
který ovšem rozpoznal bezvýslednost léčení nožíře
Friedena.
— Oběsil se. Ve stáji usedlosti čp. 28 v Hloubělině
oběsil se předevčírem 23letý pískař Čeněk Možný.
Zoufal si z omrzelosti života.
— Nehody a úrazy. Malíř Antonín Hájek, 48 le
stár, včera odpoledne při práci v domě č. 17 v Rube-
šově ulici na Král. Vinohradech spadl se žebříku a po-
ranil se těžce. Byl odvezen do všeobecné nemocnice.
Tamtéž byl dopraven 7lelý školák Otto Drechsler,
který u Libně při dovádění upadl a ziomil levou nohu.
— Včely zahnaly zloděje. V noci s neděle na
pondělek přelezli v Chebu neznámí zloději vysoký
plot zahrady rolníka M. Bartla s úmyslem, že odcizí
mu tři úly včel, z nichž byl však včelami osazen
pouze jeden; ale jejich plán se jim úplně zhatil. Z klidu
vyrušené včely obořily se na zloděje tak prudce, že
byli donuceni od úlů rychle prchnouti. Jelikož se
soudí, že byli včelami značně pobodáni, bude jejich
vypátrání zajisté snadným.
— U hlavního berního úřadu na Smíchově ne-
Budou se v pátek dne 23. září pro čistění místností
neníze přijímati ani vydávati.
— V kanceláři Ústřední Matice školské nebude
se dnes v pátek a zejtra v sobotu pro podzímní čistění
úřadovati.
— Nešlěstí na domě ke zboření určeném. Včerejší
zprávu o příčinách neštěsti, jež se přihodilo v domě
č 178 v ulici Karlově na Starém městě, sluší doplniti.
Ke komisi, ktera odborně má zjistiti příčinu neštěstí,
povoláni byli soudní znalci nánové stavitel Karel Pe-
likán a stavitel Frant. Leypold.
— Z Plzně, 22. září. (Pův. dopis.) Dnes konaly
se volby do okresního zastupitelstva plzeňského ve
skupině největších poplatníků. V této skupině zase-
dalo dosud 9 zástupců německých, kteří byli voleni
posud vždy pouze pomocí hlasů židovských. V se-
znamech volobních bylo letos zaneseno 168 voličů
z těch je německých pouze 37, českých
58, židovských 66 a 7 takových podniků výděl-
kových, v nichž podílníky jsou Češí i Němci a kteří
se proto volby obyčejně neúčastní. Závisel tedy
i letos výsledek voleb od toho, jak zachovají s
voličové židovští. Obě strany, jak německá
tak i česká horlivě agitovaly. Němci, kterým zlo
tentokráte o udržení poslední posice jejích v Plzni,
napjali veškeré síly, aby získali voliče židovské, vy-
hrožovali vyloučením ze společnosti německé i těm,
kdo by se třeba jen nezúčastnili volby a takto če-
ským kandidátům k vítězství pomáhali. Následkem
veliké agitace zúčastnilo se dnešní volby ze 168
voličů celkem 139 a z těch volilo české kandidáty 61,
německé 77, 1 lístek hlasovací byl prázdný. Čeští
voličové dostavili se až na dva k volbě a vykonali
svou povinnost skvěle; ze židovských vo-
ličů volilo s českou stranou pou ze 7.
kdežto ve prospěch strany německé
odevzdalo jich hlasy témě? 40. Německá
volební komisse připustila přes protest český úhrnem
14 svých voličů k volbě plnou mocí proti předpisům
zákona, dále zamítla neoprávněně dva voliče české.
Nebýti toho, byla by se docflila téměř rovnost hlasů.
Proti volbám bude podána dle všeho stížnost českou
stranou. Výsledek dnešní volby znamená pro českou
stranu značný pokrok a svědčí o vytrvalé a účinné
národní práci. Za posledních voleb měli kandidáti
čeští pouze 31 hlas, kdežto kandidáti němectí shrnuli
na sebe 60 hlasů.
#11
alto_textblock
#11
— Panoramn. Panorama Gea, Praha II., Pala-
ckého ulice čís. 15 n., vystavuje ještě dnes a zejtra
50 zdařilých obrazů z krajinských, korutanskýcha
tyrolských Alp ve prospěch Národní jednoty severo-
české.
— V národním loutkovém dívadle Klubu vlaste-
neckých přátel dra. Paříka a Třebenicka „u Vostrov-
ských“, Palackého ulice, hraje se dnes o 6. hod. „Prin-
cezna Pampeliška“
— Z Hartmanovy zpěvní síně „u Lhotků“. Dne
v pátek mají svůj čestný večer oblíbení dueltisté bratři
Hartmanové. Program jest sestaven ze samých no-
vinek. K závěrku bude provozována sensační novink
„Sára Bernhardtova v chantáně“. Pohostinsku vy-
stoupí posská soubretta Alka de Aranka.
#12
alto_textblock
#12
Různé zprávy.
= Sjezů svobodných myslitelů v Římě. Do »věě
ného města«, jež sídlem neomylného sv. Otce a kde
soustřeďuje se ve Vatikáně nesmírná moc klerikální
internacionály, byl svolán sjezd »svobodných mysli-
telů«, který je velevýznamnou manifestací ducha
svobody a pokroku. Michal Delines hovořil o sjezdu
a o hnutí svobodně-myslitelském se slavným ital-
ským učencem, ředitelem musea národopisnéhov
Římě prof. Sergim a napsal o této rozmluvě velmi
zajímavý článek do »Le Temps«. Některé podrobnosti
stojí za uvedení. Svobodní myslitelé teprve před ne-
dávnem počali vystupovati na veřejnost. Nelze jako
jejich předchůdce čítati Giordano Bruna a jiné mu-
čedníky volnosti svědomí, kteří se stali obětí fana-
tismu katolické církve. Tito mučedníci byli věřícími.