ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 469e4f80-71e2-11dc-bc9e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 22. září 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 262.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v zdmísistratl na nalnde ns čtrst leta . . . . K — s črejí česáálou 50 na něsle n čtnit leia . . . . 7 K č0h ve álialkách: a K 9oh Ba mněsíe . Peštont ns něsíe . n čtnt leis . . . . 9 K uoo s dvojí zšsilko sa v, . . . . . K e čtvrt leta
#5 alto_textblock #5
I
#6 alto_textblock #6
E
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejin raaní číslo o sohě . . . za s odpolední . . . . za 2h Ve flialkách na venkově 0 rauní čísle, . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Insera t plati se hotově napře Fřsdplacení a inserty přijímá adnini- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee tlskárna a ezpedice „Národnich Listá“ Bukopisy se nevrassjl.
#8 alto_textblock #8
Onešní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
#9 alto_textblock #9
Valka. L. Z Petrohradu, 21. záři 6.49 hod večer. (Pův. tel. zvl. dopis. »Nár. Listůe. Admirál Birilev určil pro dokončení konstrukcí a oprav obrněnce »Orlae a 5 křižáků lhůtu do 29. září. V den ten lodi mají míti plný náklad uhl a má býti již i veškeré mužstvo na palubě jejich. Podle jiných pověstí baltické lod- stvo na dálný Východ neodpluje. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
#10 alto_textblock #10
Korunovaný král srbský.
#11 alto_textblock #11
Bělehrad, hlavní město bratrského národa srbského, stal se od týdne střediskem pozornosti a upřímné účasti veškerých jižních Slovanů. Král Petr uznal nynější okamžik za vhodný slavnostní korunovací provésti důkaz, že jedno- myslná jeho volba za krále skupštinou došla v době jeho patnáciiměsíčného panování plného souhlasu srbského národa. Ke vlastní slavnosti korunovace, včera za obrovského účastenstvá vykonané, připojena řada významných kultur nich podniků, jimiž podán přehled o vývojí srb- ského národa za prvních sto let jeho obnovené samostatnosti. První kroky osvobozovací staly se v r. 1804 za vůdcovství zakladatele dynastie Karaďorděvičů, předka krále Petra, jímž se sta šťastný válečník proti Turkům, Jiří Petrovič, zvaný Černý či Kara Dordě, ač uznání úplné ne- odvislosti Srbsko se dočkalo teprve po válce rusko-turecké. Po všecku tuto dobu a i později bylo Srbům zápasiti s velikými nesnázemi, vnitřními převraty, jež vznikaly hlavně půso- bením soupeřících vlivů vnějších, jejichž tlaku poměrně slabé Srbsko nedovedlo odolati. Po- slední z těchto převratů skončil vyhubením dy- nastie Obrenovičů a povoláním nynějšího krále Petra na trůn srbský. Král Petr osvědčil, že veliké jeho životní zkušenosti a znalost poměrů evropských vytvo- řily z něho panovníka, jenž svěřený sobě úko dovedl opatřiti za poměrů nejobtížnějších. V zemi rozhodovala při jeho nastoupeni strana vojenská, pro jejíž krvavý převrat od- klonily se od Srbska všecky evropské velmoci. z nichž některé sice uznaly krále Petra, ale při pojily k uznání podmínku zdánlivě nesplnitel- nou, že odstraní ze svého okolí důstojníky, již provedli krvavý převrat. Nejpříkřeji při tom se k novému králi z chovala Anglie. Tehdy se očekávalo že vypukne v Srbsku ob čanská válka, pravilo se, že sousední velmoc vy- konala přípravy, aby zjednala v Srbsku pořádek. a kolkolem Srbska, v Makedonii, v Star. Srbsku v Albanii byly nepokoje na denním pořádku, ne- pokoje, jež se dotýkaly citelně příslušniků srb- ského národa. Ještě dnes vzpomíná vojenský list vídeňský, že všeobecný názor západního tisku tehdy bez námitky hlásal, že Rakousko- Uhersko jest povoláno zjednati v Srbsku uklid- nění a vzíti na se jeho opatrovnictví. Zcela jistě, pokračuje týž list, byli bychom dostali zmocnění, vyhlednouti si vlastního nápadníka na srbský trůn, který by dbal vídeňských intencí a zahájil politiku Rakousku příznivou. Dohoda s Ruskem mohla míti jen tehdy smysl a odů- vodnění, kdyby byla obsahovala „punktace“ ohledně Srbska, ujednání, jež by nám bylo opa- třilo určité zmocnění pro zvláštní případy. To se nestalo, skupštině ponechána k volbě krále volná ruka. Zatím se v Srbsku poměry ustálily. a půjde li to tak dále, nastanou se Srbskom styky
#12 alto_textblock #12
dle všech pravidel etikety diplomatické. To jest nepopíratelný úspěch Srbska, a sice úspěch. jejž nevyvažuje nijaký jiný úspěch Rakouska. Král Petr nemusí nám býti vděčen, jemuse neosvědčila naše blahovůle. Král Petr ozdobil se ve středu korunou, k níž mu Rakousko nepo- mohlo. Vliv však se jeví v tom, oč přicházíme ne v tom, 20 bereme. — Tento hlas jest v tomto okamžiku dokla dem, že král Petr pracoval za poměrů velm obtížných. Dle pravdy nutno tedy uznati, že král Pet projevil schopnosti více než průměrné. dovedl za dobu poměrně krátkou nejen zachrá- niti Srbsko před vnitřními nepokoji, ale i upev- niti v zemi mír a zjednati si pevnou půdu. Vedle toho dovedl překonati nechuť velmoe k Srbsku, a při včerejší korunovaci byli též zá- stupci všech velmocí, vyjímaje jedinou Angli: Než král Petr dovedl proplouti nejen vnitř- ním nebozpečím, hrozícím občanskou válkou. dovedl odvrátiti od Srbska cizí zakročení; do- vedl obnoviti více méně pravidelné styky s evrop- skými mocnostmi až na Anglii, on zachoval mín svému národu i vzhledem k těžkým poměrům na Balkáně, ba, co více, jemu se podařilo na- vázati přátelské spojení s oběma druhými bal. kánskými státy slovanskými, Bulharskem a Čer nou Horou. Tato pak zastoupena jest při slav nostech korunovačních zvláštním poselstvím v jehož čele stojí následník černohorský Danilo Nemůže býti lepšího svědectví pro zdárnou politiku krále Petra, než jest ohlas a účastenstv všech jižních Slovanů při nynějších bělehrad- ských slavnostech, jež tvoří zároveň stolete jubileum osvobození Srbska. Vedle slavností korunovačních konají se Bělehradě zároveň sjezd studentstva jihoslovan ského, sjezd lékařů a přírodopisců, výstava jiho slovanského umění. Všecky tyto podniky kul turní obeslány nejen Srby, Bulhary a Slovinci ale i účastenství Chorvatů jest velmi významné také my Čechové jsme zastoupeni vynikajícím zástupci vědy. Deputace dostavily se i z Bosny a Herce goviny i z jižních Uher. Již toto osvědčení kul turní vzájemnosti veškerých kmenů jihoslovan ských dodává bělehradským dnům vynikajícíh významu. Jako úspěchy politické, výše vzpomenuté tak i tyto kulturní podniky, vydávají svědectví že král Petr jest panovníkem moderního názor světového, že práci míru, rozkvětu umění a věd vůbec prostředkům klidného a soustavného roz voje dává přednost před prostředky převratnými jimiž Srbsko tolik trpělo za obou posledních Obrenovičů. Samy anglické časopisy, jež chovají se nyní k Srbsku upjatě, dosvědčují, že přes ne- příznivé počasí, jaké v Bělehradě panovalo v po- sledních dnech, město jest návštěvníky pře- plněno, a že Německo, Rakousko-Uhersko Italic, Rumunsko a Černá Hora vyslaly ke koru novaci zvláštní zástupce, ostatní mocnosti daly se (mimo Anglii) zastoupiti svými stálými di plomatickými representanty. Zmínky zasluhuje, že korunovace krále Petra jest opět první korunovací královskou Srbsku po uplynutí — šesti set let. Bezpro- střední předchůdci jeho nedali se korunovati. od bitvy na Kosově poli nebylo v Srbsku panov- níka, jenž by byl moc svou i korunovací cha- rakterisoval. V Srbsku za nynější ústavy jest ksrunovace pouhým církevním obřadem, jejíž význam spočívá v mravním účinku na lid. Ob- sah moci královské a její obmezení dáno jest ústavou a přísahou královskou po volbě, před skupštinou vykonanou. Vzpomínka, jež se korunovací osvěžuje na starou, dávnou slávu a moc někdejšího carstv srbského, ovšem za nynějších okolností a si- tuace evropské nemůže nikde vzbuditi znepoko- jení; jest proto pozoruhodno, že i maďarské
#13 alto_textblock #13
časopisy přátelsky se vyslovují o Srbsku za pa nování krále Petra. Doufejme, že projevy účasti, jež vytryskly mezi jižními Slovany, nejsou ohlasem chvilkov nálady, že jsou spíše poznáním potřeby vzá- jemné v době, jež všemu Slovanstvu ukládá za povinnost především vlastním přičiněním zabez- pečovati si lepší budoucnost.
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. záři. (Z rozmluvy s drem Heroldem.) Zpravodaj »Gazety Narodowes rozmlouval tito dni ve Vídni s drem. Heroldem o politické situaci. Z odpovědí dra. Herolda na dávaně mu olázky vybíráme některá místa. Poměr českých poslanců a českého národa vůbec ke kabinetu Körbrovu se nezlepšil, naopak, během léta se ještě zhoršil. Kdo žije v českých krajích, nevidí nikde důkazů nestrannosti, jíž se vychloubá vláda dra. Körbra. Poslední jmenování státních úřadníků, zvláště u pošty, ukazuje, že dr. Körber se snaží vytvořiti uzavřené jazykov území německé aspoň v oboru státní správy I při zřízení slezských poboček vláda se ukázala strannickou a Körbrovo prohlášení o nedotknu telnosti německé državy pobouřilo i živly po měrně nejklidnější. Nyní jest každému jasno, že v otázkách národnostních dr. Körber se snaží na vždy ustáliti nynější nespravedlivý stav a dočasn výsady a výhody německého pleneme učiniti jieh právem, které státní správa má býti povinna nejvydatněji bájiti. O ochraně državy slovan- ských národů nebylo ani řeči a také se ji nikde státní ochrany nedostává. Do očí bije snaha dra Körbra, trestati český lid za poslaneckou obstruko a vyhladověním lidu přinutiti poslance, aby za nechali obstrukce. Dosáhne ovšem pravého opaku poněvadž nyní i ti poslanci, kteří obstrukci po kládali jen za parlamentní taktiku, budou nucen pohlížeti na ni se stanoviska politické cti. Česká obstrukce jest následek úspěchu, je hož se dodělala obstrukce německá, když vy koupena slibem, že bez dovolení Němců nebude národu českému učiněn žádný národní ústupek Upuštění od české obstrukce závisí tedy ne tak od jednotlivých konkretných skutků, jako spíše od změny politických poměrů vůbec. Dosud nen nijakých známek podobné změny. Nastati b mohla snad změnou osob, kleré by nebyly vázány slibem, daným Němcům, načež by se uvolni mohla dráha, která by přivedla k žádoucímu vý chodu z nynějších zmalků. Německá agitace v zemích českých dostou pila za nynější vlády neuvěřitelné drzosti. Bo proti českým menšinám vede se na nůž a ně- mecká hegemonie vyhlašuje se veřejně za státní nezbytnost. Každé sebe nevinnější zařízení, jez by také Čechu umožnilo žíti jako Čech mezi Němci, prohlašuje se ihned za nebezpečí pro národ německý. Němci se snaží netoliko o ná- rodní rozhraničení, ale o úplné roz dělení země ve dvě samostatné oblasti s vlastním zákono- dárstvím a s vlastní správou, z nichž v jedné by panovala výhradně němčina a Čechové byv ní byli zbaveni veškerého práva, kdežto v druhé oblasti by němčina zůstala nadále jazykem stát- ním a každá německá menšina by se v ní tě- šila státní ochraně jak na poli kulturním, škol- ním, tak i v celém oboru života národního. Následkem toho vidíme, že počet sporných otázek neubývá, nýbrž stále vzrůstá a možnost dorozumění pod nátlakem této agitace stále vlee zaniká. My Čechové byli hychom stále ochotn k dorozumění na základě rovného práva, al stanovisko, jež v té otázce zavjímají Němci, po- sunulo se již tak daleko, že ani nejvíce umír nění Němci neodvažují se přistoupiti k vyjedná vání na základě rovného práva a spravedinosti Mluvčí poukazuje tu na německou obstrukci na
#15 alto_textblock #15
sněmě českém, v níž se pokračuje, ač odpad důvod, pro který obstrukce započala a eílem je jím mají býti nejnemožnějí německé požadavky Do nedávna byla možna součinnost s Něme aspoň na poli hospodářském. Ale i ta možnost nyní mizí, poněvadž tendenčními výpočlyse Němcům dokazuje, že oni jsou vlastně jediní hospodářští činitelé v Čechách a proto se mus odmítati vše, co by bylo na prospěch cele země a tedy také českého obyvatelstva. Ostatně český sněm, jenž se v brzku sejde, ukáže, je-l aspoň na poli hospodářském ještě možna jakás součinnost s Němci. V Praze, 21. září. (Nové vojens k požadavky.) »Pester Lloyd« vyvrací zprávu. že ministr vojenství Pitreich požádal oba státn ministry finanel, aby mu poukázali k výplate 35 až 40 millionů korun, jichž prý má zapotřeb k rychlejšímu provádění oprav, na něž delegaee povolila 450millionový úvěr. Tím odpadá pr také možnost, že by mezi uherským ministrem financí Lukacsem a Pitreichem vzniklo jakési nedorozumění. »Pester Lloyd« dovídá se prý z pramene autentického, že není ani řeči o ně- jakém urychlování nového vyzbrojení; v pro- gramu, jenž byl předložen delegacím, nicse nezměnilo a není tedy také třeba předčasně opatřovati na to prostředky. Potřeby vojenské správy uhradí se teprve, až uherské zákono dárství dá k tomu své svolení. Z Opavy, 20. září. (Státní policie pro Opavu.) Zpráva o zřízení státní policie v Opavě opravuje se v tom smyslu, že na opa tření toto dojde v prvé polovině příštího roku V nejbližších dnech započne se prý vyjednávat s opavskou obcí o vhodnou budovu pro pole cejní kasárna. Do Opavy má přijíti 60 policej ních strážníků jeden vrchní policejní komisal jeden komisař a 4 koncipisté. Z Lublaně, 19. září. (Frant. Podgo nik j.) Dne 16. t. m. zemřel v Rudolfově nemoenici ve Vídni známý slovinský noviná Frant. Podgornik. Nebožtík byl Goričan a novi nářsky činným byl od studentských let. Býva spolupracovníkem »Soče«, »Parlamentära«, »Edi nosti«, sám pak ve Vídni vydával nejprvé slo vinski psaný »Slovanski Svet«, v poslední době »Slavisches Eeho«, v nichž obou uveřejňova poctivé zprávy o slovanském světě, jako vůbe celým svým smýšlením byl rozhodný Slovan Stisněné hmotné poměry nedovolily mu však působiti tak intensivně, jak by si byl přál Budiž jeho prachu lehka horká vídeňská půd na níž tak horlivě hájil zájmů všeho Slo vanstva.
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy zahraničně V Praze, 21. září.
#17 alto_textblock #17
Politické strany v Srbsku. Dopis »N. I.- Z Bělehradu, 18. září. Tyto dni konalas v Kragujevci konference radikálů z celé země, o níž už jsem četl v »N. L.« dopis našeho dopisovatele Sp. Schůze měla za účel přivést jasno do všeobecného chaosu a prospěti nyněj šímu ministru zahraničných záležitosti Nik. Paši čovi, jehož přátelé schůzi svolali. Podaří-li se akce tim započatá, není jisto, ježto se jeví proud. čelící k tomu, aby se strana radikálná reorga nisovala s vyloučením »kompromitovaných« ele mentů. V nové formaci radikálů nepřejí si ně kteří míti »kompromitovaných«, fusionovaných radikálů a čelných radikálů samostatných. Nynější hnutí ve straně radikální bylo v voláno vystoupením »strany selské«, která v po čáteích přezírána, v poslední době roste a mohutn tím více, čím četnějších překážek ji klade vláda Pak roztrpčuje nevšímavost vlády vůči vzma
#18 alto_textblock #18
hající se nejistotě osobní v zemi, zvýšení dan o 40 se strany skupštiny, konečně letošní ne- úroda, za které rolník jen s nechutí přihliži k různým výlohám veřejným. Liberální strana počala se též organisovati Svolává za tím účelem sjezd na den 24. září t.r. do Bělehradu, kdež má býti volen také vůdce strany. Tím stane se nepochybně Stojan Rybarae, neboť většina liberálů nechce ani slyšeti o Jovanu Avakumoviči, býv. předsedovi revolučního mini- sterstva, který jest silně kompromitován oškli- vými pověstmi o své účasti při loňském převratu. V době poslední objevila se nová, tak zv. »národní strana«, sestávající z bývalých členů strany napredňacké a z přívrženců bývalé dy- nastie. Hlavou strany této bude Svetomír Niko- lajevié; dalšího o ní dosud říci nelze. Tolik jest jisto, že, nepodaří-li se brzo straně radikální řádná reorganisace — sečteni jsou její dnové, a v Srbsku bude co činiti se stranou selskou, o níž příště více.
#19 alto_textblock #19
Den 11. září 1714. Tohoto dne podlehla Barcelona po dlouhém oblehání vojsku Filipa V., spojenému s vojskem francouzským pod velením vévody z Berwicku. Generál barcelonský Villarvel byl poraněn conceller en cap (starosta města) Casanova padl třímaje prapor obleženého města. Byl to osudný den pro Katalonii, neboť vítěz, rozhořčen tuhým odporem obranců hlavního města, zrušil na vždy práva a svobody katalonské a uložil podmaněným, že mají pozbyti nejkrásnější čtvrli města, čtvrti Riberské (pobřežní). Sbořili ji a postavili n její místo pevnost, ve které se usadilo vojsko španělské, aby dusilo v zárodku veškeren pokus vzpoury Katalánů. Tvrz tato byla zároveň ža- lářem mužům vlasti milovným, kteří zaplatili potom i hrdlem lásku k rodné zemi a její svobodě. Tento osudný, nešťastný, truchlivý den jest podnes dnem národního smutku všech, kdož touží po vzkříšení práv vlasti a katalanistické spolky konají dne toho schůze takřka pohřební a ne jen pamětní. Co rok vzrůstá počet těchto schůzí a katalánský tisk přináší zvláštní články o dni tom Roku 1901 zúčastnil se hlouček nadšených mladíků takové pamětní schůze a položili potom věnec u sochy posledního samostatného purk- mistra. Za to odvedeni státní policií do vězení a ti, kdo přišli vymáhat jejich propuštění, zatčení také a všichni podrženi ve vazbě několik dní. Lelošního roku stal se obětí těchto poměrů týdenník La Tralla (Bíč), který obžalován proto že vytiski obrázek »Hrubé násilí krá- lujee. Protože padl letos jedenáctý září na neděli, uspořádala katalanistická unie shromáždění pro- pagandy katalanistické v domě Bacha d Roda, jednoho z nejproslavenějších rekův onoho zápasu, který byl po dobytí Vichu oběšen. V šlechtickém zámku řečeného bojovníka, jehožto pravé jméno jest Francisco de Maciá, shro- máždilo se lefos množství obecenstva, které za- pělo starou národní píseň, zvanou Bach d Roda. Ta vydána letos v Národním zpěvniku katalánském s uměleckým vhodným obrázkem. Řeči účastníků přijaty za nadšeného souhlasu a celá smuteční slavnost dopadla důstojně zdařile. Dr. B. R. B.
#20 alto_textblock #20
Sjezd sociální demokracie německé v Brémách. Sjezdu podán též některými členy strany návrh na vyloučení poslance Schippla ze strany. protože se v otázce obchodních smluv a v otázce agrární od strany odloučil. Ale zdá se, že návrh přijat nebude; jeví se spíše nálada vyvarovati se podobným konfliktům, jakéž byly loni tak
#21 alto_textblock #21
FEUILLETON.
#22 alto_textblock #22
Válečné doky.
#23 alto_textblock #23
Z výletu do Anglie
#24 alto_textblock #24
Ze středu zeleného Kentu, z kraje chme- lových plantáží, zajel jsem v rušný Rochester a Chatham. Obě města se sousedicím Stroodem a Bromptonem leží na širokém ústí řeky Med- way, jež protéká západní území kentského hrab- ství a vlévá se v mohutný záliv temžský. Četné choboty, jimiž prorváno ústí řeky, skytaji vhod- né místo pro přístaviště a doky. Již cestouz Maidstonu, střediška západního Kentu, lze tu- šiti blízkost vojenské stanice. Oddělení zákop- níků cvičí na řece, vojenský člun vyleštěným kovem třpytí se na hladině, námořník ve službě na kole ujíždí do některé pobřežní stanice po upěchované silnici! Chatham i Rochester hemž- se vojskovými uniformami všech druhů, pozem- ních i námořních. Ční do vzduchu tovární ko- míny, tlačí se na řece nákladní lodice. Cemen- tárny a rozsáhlé cihelny rochestrovské, válečné doky chathamské, továrny na lokomobily ve Stroodu, četné závody obchodní opatřují obyva- telstvu výživu. Kdys bývaly světoznámy med- wayské ústřice, dnes není po nich památky. Na- vigační stavby vyhubily násadu docela. Rochoster je město prastaré, založené Ří- many. Vyniká tu kathedrála, nádherná, s roz- sáhlou hrobkou. Pak hrad, mohutná, čtyřhranná budova s věžemi v rozích, založená samým Ju- liem Caesarem. Ve století pátém hrad přestavěn Hroffem, náčelníkem kentským. Hroffe Ceaster (Hroffův tábor) přešel ve jméno města „Ro- chester“l Charles Dickens ústy mr. Pickwicka popi- suje město následovně: „Zdá se, že hlavním zdejším produktem jsou vojáci, námořníci, židé. křída, mořští raci, důstojníci a dělníci z doků Rušný život pouliční poukazuje na přítomnost nevázané chásky vojenské...“ A svoji tvář nost zachovalo si místo do dneška.
#25 alto_textblock #25
Však nejde o město! Zlákalo mne cizincům zapovězené ovoce, zdejší válečné doky. Vstup je velmi stížen. Cizinec musí se z pravidla teprve opatřiti dovolením, jež ověřeno přísluš- ným konsulátem. Použil jsem raději přátelské ochoty domorodého znalce poměrů a octl se tal podloudně sice, ale mnohem kratší cestou v sa mém středu závodu. Doky chathamské založeny za královny Alžběty. Po porážce španělské armády (r. 1588 pozvolna stávala se Anglie námořní mocí. V mu seích a obrazárnách v Greenwichu i v Londýně nalezá se hojně pohledů na původní skromný začátek doků. Čas od času rozšiřovány, rozklá- dají se dnes jako obrovský závod na prostranstv 405 hektarů. Průčelí poděl řeky je 5 kilomelro dlouhé. Zaměstnáno tu pravidelně na 3000 děl níků, nečitaje trestance, pracující v ciholnácl a na nábřežích. Celek rozložen na poloostrově jenž oddělen od pevniny třemi bassiny, spoje nými navzájem i s řekou průplavy a komorami První bassin má 1 1/2 hekt. rozlohy, je „opravný Zde pořizují se vnější montury a správky lo ních trupů. Druhý, prostřední bassin, stejne velký, sluje „tovární“. V něm vpravují se lod- ním tělesům do břicha stroje a koile. Třetí, nej větší jímka slouží za „výpravnu“, kde se do plňuje lodní výstroj, nakládají se děla, náboje uhlí, proviant a vše potřebné ke službě na moři Vodní komory, jimiž bassiny spojeny jsou na- vzájem, mají obvyklé zařízení, aby po vyčer- pání vody loď se octla na suchu a byl k jejímu tělu volný přístup. Celek má úhrnný název „Dry docks“. I největší obři námořní nacházejí zde pohodlné lože. Rodí se tu z nicoty materiálu a porouchány zlobou živlů i lidí, docházejí opě zdraví a síly. Chorá loď, určená k opravě, vpluje jižním vehodem do první jimky úplně vyzbro- jena, zde se vysvleče do naha, podrobí potřebné operaci a znova zrozena, vrací se severním vý- chodem zase do služby námořní. Do prvního bassinu krom toho ústí čtyři suché doky, každý na 140 metrů dlouhý a 12 metrů hluboký, kde možno buď stavěti lodi nové, nebo provádět důkladnější opravy. Vůkol rozestaveno strojíren
#26 alto_textblock #26
dílen všeho druhu atd. Po nábřežích a hrázíeh přejíždějí lokomotivy, pracují hydraulické stroje, parní jeřáby, čerpadla a jiné obludy železných ramen a kousadel. Mezi jeřáby obrací tu na sebe pozornost monstrum svého druhu, které zvedá na povel, pouhé zmáčknutí prstem, váhu 101.000 kilogramů (100 tun) najednou. Ve skladištích, v oddílu „Mast-house“, celý les položil se k odpočinku, čekaje svého určení sbírka stožárů, na 30 metrů dlouhých kmenů železnými obručemi obepjatých. Pekelná výheň jest místnost, kde kuj kotvy všech velikostí. Novím již, kolik parnic kladiv tu pracuje. Horka a páry tu k udušení Uši zalehají — zdá se nemožno, aby lidé v ta kovém žáru vydrželi. Týž obraz v ocelárně, pal v obrovské budově parních pil. Parní kotle umi stěny pod širým nebem, topiči u nich pracují polonazi. Ve vysokých, vlnitým plechem krytýcl stavbách odpočívají lodní těla, ještě nenatřená Nedaleko staví zase kovového velikána pod ši- rým nebem. Možno jej obezříti pouze s jedné strany. Houšť lešení zakrývá načervenalý trup Rozžhavené nýty, jimiž spinají kovové brnění svíti jako žárovky z nitra nestvůry. V doku ne daleko natažena torpédka, podobná hadu, dlouhá, úzká, se čtyřmi nízkými komíny a pří- dcu, vybíhajíeí v ostrý hrot. Měl bych tisíc chut podívati se potvůrce do vnitřností. Krátká uzcunká lávka vede do rozeklaného boku. Všal tu ani protekce nie není platna! Přístup za kázán. Za to nemožno se do syta nadívati na řadu lodí v bassinu výpravním. Všecky natřeny šedě od vodní čáry až po vrchol stěžně; i děla hlavně, lana, kotvy, vše šedo, jak káže nejno vější předpis. Jedině vlajky a jména lodí, pro- vedená zlatým pismem na límci přídovém a na zádi prolamují jednotvárnost barvy. „Obětujeme krásu užitečnosti,“ pozname nává přítel námořník. Že Angličan své „Mer of war“ zbožňuje, je známo. V druhé části doků vysoká a dlouhá skla diště. Zde zásoby všeho, co třeba na výstroj pla
#27 alto_textblock #27
vidla, od „jehly až do kotvy“. Veliké námořn kasárny pro 5000 mužů. V oddělení „Gun Wharf“ (malý arsenál) ne vyrábí se děla, ale dovážena sem z Woolwichu. zde se montují. Pěkné podívání na vyleštěn hlavně a strojní ložiska všech velikostí a kon strukcí. Co koleček, pák a hřídelů! S kasárnam „Brompton barracks“ souvisí i laboratoř, škol pro zákopníky a pěkné museum zbraní, modelů fortifikačních, mostů atd. Stavby vodni, provedeny z velikých kvádrů jsou většinou dílem trestanců. „Prison“ v se- verní části doků hostí jich na 2000 mužů. Za- hledl jsem odděleni praeujících u vody. Maj hnědý sat, pomalovaný tmavými šípy. Práce prý nemají těžší než kterýkoli odborný dělnik. Doky jsou náležitě chráněny. Již od konce XVIII. stol. obepínaly hradby doky i ves Brompton. Seznána však jich bez- účelnost. Na širokém prostranství před nim kenány vojenské parády a cvičení, jak popisuj už Charles Diekens. („Pickwiek Papers“, kap IV.) Severovýchodně od hlavní brány leží malá ves Gad's Hill, kde autor žil a i zemřel (dne 9. června 1870). Domek jeho v Gad's Hill Place možno navštíviti. Dnes jsou doky chráněny se strany pozemn i námořní soustavou malých pevnůstek, nasta věných až k severnímu cípu ostrova Sheppey Ku prohlidce opevnění podnikli jsme výlet ko lovým parníkem „City of Rochester“. Od ro- chesterského mostu projíždíme kolem roje špi navých parníků, skládajících uhli do malých bárek. Na druhé straně řeky zase nakládají ce ment, vápno a křidu. Tu černý, tam bílý prach. dým z komínů, saze — vše dohromady dalo by hanebnou vrstvu, kdyby ostrý vánek z moře vše okamžitě nerozplašoval. U západního průčelí doků lodi starých typů, zbavené stěžňů, kryté šikmou střechou, slouž za policejní strážníce, posádkové vězení, školu pro plavčiky atd. 1 celní úřad, „His Majesty' Custom“ je na lodi, kryté vlnitým plechem. Nad městom, na mírném návrší zvodá se tvrz Pitt Nemá dnos jiného účelu, než že v poledn: vypa
#28 alto_textblock #28
lují odtud ránu z děla. Těm, kdož četli „Klub Pickwickův“ připomíná, že zde měl být konán souboj mezi panem Winklem a drem. Humme- rem, lékařem 97. pluku. Na levém břehu řek někdejší hrad Upnor, slouží za policejní ka- sárny a skladiště. R. 1667 svedena zde námořn bitva mezi Angličany a Hollanďany. Potopeno tu několik anglických lodí. Kol severního cípu, kde umístěny cihelny pro potřebu doků, blížíme se pevnůstce Gil- lingham, postavené již za Karla I. Nemá už valné ceny, také jeko pevnost ani nevyhlíží. Na výšině za Chathamem zvedá se neurčitými ob- rysy podivná stavba, stejně široká jako dlouhá vysoká. Prý chrám nějaké nové sekty nábožen- ské, „New and Latter Hiouse of Israel“. Rečiště, značně už široké, je zde plno písčin. Za odlivu vystupují z vody široké pruhy „marshlandu“ (bahniska). Smutné, osamělé misto na pravém břehu, sestávající z několika domů, je karan- ténní stanice „Sangate Creek“. Několik plochých, nizounkých ostrovů vůkol roztrou- šeno. Na nich pouze pasoucí se ovce. Četné buoye (přístavní značky), tu zvonící, tu dnem i nocí svílicí, neb různě zbarvené, pak barevná světla signálová vykazují lodím cestu. Než do- spějeme k Sheerness, míjíme dvě nové pev- nůstky. Nevysoké, na první pohled zeela ne- vinné kulaté věže, z velikých kvádrů. Nizounký basement ztrácí se za přílivu pod vodou. Čn z moře pouze zdivo. Signálová tyč a několik strojních děl na ploché střeše, prozrazují vojen- ský účel. Až když parník připlul blíže, rozezná- váme v kulatých stěnách veliké otvory, zahra žené odsunovacími pláty z oceli, za nimiž se šklebí jicny moderně táhlých dělových rour. Nej- větší tvrz střeží vjezd do ústí Medwaye i Temže, sheernesská. Proti ni na ostrově Grein, jako tenký jazyk, vbihajícím do ústí řek, druh. menší tvrz, podepřená krytou batterif pobřežní. Sheerness je slušné městečko as se 14.000 obyv. Doky a tvrze, vyzbrojené 100 děly nej- těžšího kalibru, tvoří jeho hlavní obsah. Již za Karla I. bylo zde opevnění. Hollan- dané r. 1667 je rozstřileli za půl druhé hodiny