V>rhi7,i k»ldy dei "Ulm« po ftotfèlt • чvetkn. řřoépMM M v idMioictnioj тшжгФ-Jmi mUe* *»•- iKoat-n. - «Fm«: «MiMai MWteé — tl-Mkr. 1 >i. ¥&kr. •Súrni .... I . ?0 . 3 . . Mlwvte« 10,80. 1». — . Jednotliví dlela po 4 kr. 1л dmátool éo do«B KiHtué 10 ki.

Ciel« *1».

ОБОН

V Prax«*, v lite* ý dne в. prosince ISSI.

DORIS'! frBiiknvaiif « podepBBB^ pHjiaii reda, lece ▼ Ostrovní nlici č. 1008-П. | , RukopitAv oevTBdB • в uepoď«p»BB^ck nedbừ.. REKLAMACB netapečetáné poiylinj budtet oetr«a> kovány. ! Inuráty potitim« oo &1)1отпф.

i

Hŕ

Kolník ЖШ.

7 frí&alrá м 1« kottoké zemé vycházel» t přesvědčení » chová /j issue rauy. přeovédčení to po dnes, ie po mnoholeté N» sobotní sebíUi pas snecké sněmovny stagnitei v oboru národohospodářském žalo podali ústaváci opět d&kaz, že opravdovými žení nového, ai ného в levným zahraničním jsou mistry v obíjení drahého času, kterýž kapitálem opatřeného ústavu bankovního pro aúi byti věnován pracím sákonodámýin a vy- rozřešení důležitých ot zek státního ho po Hzovaní životních otázek národA rakouských, dářství velice je-t dôležito. Nelzet pochybo- Slovními hříčkami, úkladnými obraty aútoký vati, Že objevením se velilrýkh kapitálů sa- poúařilo se jim opét jednou strhnouti celou hraničních nastane na finančním pòh blaho sněmovnu к mlácení práadné slámy. Návr- dárni konkurence stín poskytne se probou- Ыт Jnequesovvm, ahy obmezeno bylo zejtd se hospodářské práci mocný impuls a objektivní řízení při konfiskaci časopisů v tom opora, Kteréž postrádat! nemožno má»li м tmyeln, aby redaktor podati mohl námitky všech oborech hospodářství, obchodu á prů před poroton, dun podnět к tuhému sporu myslu rozvinout! se žádoucí a trvalá činnost, mesi oběma stranami. Na první pohled by — O odpovědi hr. Taeffea rozpřede se ještě *e adálo, že dotčený návrh zasluhuje pod v poslanecké sněmovně debus a sice pry Л pery a že navrhovatel a jeho stoupenci dosti po vyřízení dodatku k brannému zákonu. dobře to myslí. Ve skutečnosti ale vypadá — věc jinak, ústaváci věděli dobře, že polovi- (Sněmovna poslanců. — Schň/e 179 ) čatý návrh takový neprojde, nebot příčí se i Schůze sobotní zahájena skoro o 12. bod. zásadám právním, jak to poslanec Lien- Před zahálením panoval mezi poslanci neohybne­ her dokázal a proto jedtmlo se jim zde čejný nich. Osterie byla v pravém slova smyslň pouze o zbytečné zdržování prací parlamen- přeplněna. Mezi obecenstvem bylo pozorovat! tárních, při čemž získali si i vhodnou příle- hlavně mnoho lidů, kteří přicházej! pravidelně žitost к novým útokům proti vládě a tu vidy. když levice к něčemu zvláitnlmu se chystá, zvláště proti správci ministeria spravedlnosti Mezi došlými spisy jest interpelace posi, drn. Pražákovi. Vytýkali pak vládě že Orentera v pHČIně stávky dělníků v uhel- nemá žádné „ethické a mravní vážnosti/ že ných dolech v Mor Ostravě. V interpelaci jest .snížila, degradovala panskou sněmovnu* ne- Učen krutý stav dělnictva a činí se dotaz ku vládě, dávným jmenováním nových členů a vypukli zdaž jest jl známo vie. co neblahých poměrů konečně v divokou vřavu, když ministr Pra těchto se týka a proč zatknou byla deputace žák ve své zmínce o konfiskaci známého pro dělníků, kteráž přišla do Vldué, aby hledala hlášení německých poslanců z Čech nazval pomoci. poslance tyto „porušovatel zákona “ — Pro Proiatfmná obchodní smlonva s Francii odhlásili­ pak ihned jbtaváci, že slovy těmi kaznje se po krátké reci posi. Wiesenbnrga stran jsou uraženi a žádali za ustavení se zvláát jednáni celních úřadů francouzských .n&rodoho- níko výboru, kterýž by měl o této urážce sp.*dÄŕskémn výboru. roshodnouti. Včera, v nedáli, byl výbor tento Posi. Jacques odůvodňuje svůj návrh stran zvolen z devíti odborů poslanecké sněmovny obmezenl objektivního řízeni. V a skládá se z pěli členů pravice a ze čty řeči velmi rozvláčné pojednává o konfiskacích

a Russa a pravi : Poslanec Jacques řekl, že se «•pováiiU konfiskovat i řeči jednotlivých poslanců Jmeua nechci jmenovat!. Jest to v pravdě. Také provolaní německých poslanců v Čechách к né- meckdÉp obyvatelstvu bylo konfiskováno ne od státního zastupitelstva, ale od objektivných soudů. Páni npalanei, kteří politický ruch v Čechách sn,.poflýdnich let podněcovali (prudké obo ! ua tosici) majf za to ua aobi zopo věd Dost pred dějinami (Bravo 1 v pravo, v levo : Necháme si ji ridi 0 a musi ji Désti. (£mfch v levo.) Pá- nnsěl Jdou li senátorové v tógách na náměstí, mus<$f '*i nechat libiti, pnk-li ie je považuji za «hýé«úbé lidi (Velmi dobře! v pravo) a pak li p ob lanei, kteří mají za úkol, svliitč v politicky pohnutých dobách a všude striti mírnost, pak-li tito poxlanci sami se stávají „p ř e- • tnpniky zákona. ýPrudký odpor a oho I

zen, poněvadž malým pokoutním časopisům sbasta­ netéuuje м pozornost, aie nepi to konnte# přec jen iboHcjné, kdo něco praví. Když lakový pokoutní lístek dovolí si výstřednost, jsem vidy nakloněn véřiti, ie přinesl toliko bídný plagiát řeči, která v této sněmovně byl» předneienn, kdež se řeklo: „Šavli ven/ Jestliže velký list, jenž jak ae praví, stoji pod vedením mniů, kteří se pokládají /я státníky a mají se sa porolány, aby řídili osudy stála, užívá výrazů jako: „My Němci v Rakousku jsme tu chvíli v obora politickém­ zle napadáni, mnohá štětinatá, hnrhnr- skái hlava ceni ua nás v předčasně bezpečnosti vítězství své zvířecí /aby, napřáhá na nte avon surovou péat, chápe ae kamene, aby nám ho hodila na hlavo:* jestliže v takovém listu pilou ae podobná slova, v lista to, který vyebási v sídelním městě, který jest řízen intelligenei a

v levo. Voláni v levo : Obviňuji nás !) Prosím.1 maži, jež náležej! к okrasám této sněmovny.

u tom máme rozsudky. (To je pravda! v pravo — v levo: Objektivnil) Pak-li tito poslanci v

pak mnsl se zajisté litovati, že takové věci во sUvaji. My máme plné přesvědčení, žn jen na

chvíli rosčileui sápomenou, že nejsou ve sně- 'půdě stejného práva můžeme se mosi sobou raovně a jejich řeči nejsou beztrestný a pro ta- arovuati. Jsme vůči sobě příliš mocnými a přilil kové řeči soudy zakročí, aniž by objektivní ři- silnými, nežli abychom se mohli ntiakovnti. zeni naváděl;, pak mohen zákon méniti. I Žádný z nás ubon kmenů nechce vedle druhého Po ministra Pražákovi ujal se slova zaujmouti služebného postaveni a žádný toho Dr. Rieger: Věc, o kterou se jedná, ne- nikdy neučinil. (Pochvala v pravo) byla přísné vzata, ani předmětem jednáni. Jed-! Neni-U to možným, pak nezbývá niojiného, nát и o otázko, zdali záležitost objektivního než abychom pokojné vedle sebe Žili a doros- řiieni má být projednána a vyřízena snéraovnon. uměli se o podmínkách smírného spolužiti. My Že toten tak, o tom nelze pochybovat. Vždyt te jsme к tomu vždy ochotni a nabídli jame již o záležitosti té jedná к návrhu poslanců naši | několikráte к toma raku. (Bravo, bravo, v pravo.) strany v této snčmovné. Poslanec dr. Grégr to- j Když při každé příležitosti nepatrná záležitost tiž jüf přede dvěma lety podal návrh na zrušeni se nafukuje a z ni se fabriknje veliká národní objekfivnihó řízeni. Jakým spůsobem návrh tento otázka, pak ovsem nemůže se mira ďařiti ffi- bude vyřízen výborem a později sněmovnou, o storie chuchelská jest sice výtržnosti velice potom­ se nyní nechci šířit. Ale jest nápadno, že litováni hodnon, ale jest z novin i se soudního právě š oné'strany, jež vynalezla a zavedla toto vyšetřováni známo, že jsem se všemocné přičinil objektivní řízeni, pojednou pronášej! se tak těžké pobnonti české studenty к tomu. aby tem ae- obžaloby proti tomuto zařízeni. Nabyli jsme zku- chodci, že jsem tnto výtržnost včlmi ostře oé- řech čle ů levice. Výsledkem této volby jest jimiž byly stiženy ústavácké listy a osvědčeniSšenosti, ie v dřívější době jak na snémn českém, sužoval a uznával co neštěstí pro svůj národ, věc rozhodnata ; snad již dnes prohlásí vý- ústeváckých poslanců a nazývá to chochelskýínl tak i v této sněmovně, když se strany naší byly poněvadž jsem věděl, jak velice s protivné

bor tento, že ministr slovy svými nikoho výtržnostmi ministerstva práv (!j. Žádá,‘aby se il a že řekl jen pravdu. Ustavácká jeho návrh idkázal Ibčlennémn výboru. výborn podá prý .zvláštní své pro- Fo«l. Lienb*»ker polemUujeproti Jac- hlášení o záležitosti’této. quesovi. odmítá jeho útoky proti soudcovskému К závěrce sobotní velice pohnuté schůze stavu rakouskému i prohlašuje to za připravil hrabě Taaffe levici malé překvapení, zcela nemožné, aby námitky proti Odpověděl na známou interpelaci Neu- konfiskacím odkázány byly před wirthovu v příčině banky pro země ra- porotu, poněvadž by to bylo něco zcela no- kouaké Odpověď ministerského předsedy jest vého, aby porotci postaveni byli co apelačni in skvělou obranou vlády; samotní ástaváci na- stance proti výrokům nčených soudců a přizvali­ ji „velice obratnou*. Z odpovědi této mlouvá se za odkázáni návrh o výboru pro trestní vyjímáme následující: Ministerstvo vnitřních zákon, záležitostí bylo žádáno, aby bance pro zemé Ruse pojednává obvyklým jizlivým způso- rakouské oznámilo podmínky, za jakých by bem o poměrech v Čechách vláda byla ochotna schváliti zamýšlené vydání Ministr dr. Pražák jakož správce ministra dalších 200.000 akcií po 200 zl. rakouských spravedlnosti njlmá se slova a praví mezi jiným o či ve zlatě po &00 francích s 50 procento- navrhovaném zrušeni objektivního řízeni : „Na- vým splacením. Banka podmínkám jí daným vy- vrhovatel sám nežádá za odstraněni objektiv hovilo, proto rozhodnuto ve smyslu její žádosti, niho Mženi, nýbrž nové modifikováni, kteréž, V případě, o kterémž se jedná, musila vláda jak se mi zdá, co nejdůkladněji od jednoho na deteli miti, že jde o ústav, jehož akcie řečníka této (pravé) strany bylo posouzeno a své tržiště ve Francii mají a při kterémž tedy jsem přesvědčen, že všecky právnické kraby dle možnosti áetřiti se má zvyklostí, jež ve přistoupl к náhledu posi. Ltenbachera, že nelze Francii pantyí. Dokud potrvá v Rakousku ua to přistoupili, aby laikové rozhodovali nad zásada o koncessování, bude netoliko právem, nálezy sondfi a že tedy výčitka vržená od prv nýbrž i povinnosti vlády, aby na podobné ulbo poslance proti ministerstvu a straně, která okolnosti ohled brala. je podporuje, spadá nazpět na onoho pána, kte- O bance samotné pravil hrabě Taaffe : rýž takovouto osnovo zákona sněmovně předlo- Vláda vůbec při koncessování banky pro ra- žil. — V dalším odmítá ministr útoky Jacqnesa

FEUILLETON. Milostivý pán. (Od Jindf. OreoiUa.) (Pokračováni.) Bagrianov díval se na ně divokýma očima. Náhle však změnil výraz svého obličeje­ Prsty pravé raky počaly se natahovat!, pokoušejíce se očiniti znamení kříže. Spiklenci tomu z počátku nerozuměli. »Co pak chceš/ ptal se jeden. . .Snad se chce modlili, dříve než zemře.*­ »Slyš, panel* pravil Bjuša povýšeným hlasem, „ty musíš nmříti, proto že jai tvrdý i ukrutný, my chceme tvon smrt, poněvadž nia vysvobodí z naší nouze; my však nechceme­ zatracení tvé dnše, proto se modli, lby byl Bůh tvé duši milostiv !■ Bagrianov opět hýbal svými prsty na >raoo. »VdyC nemůže ani očiniti kříž, pnstme lnu pravou rakal* Rjaša uvolnil mu ruce a Bagrianov akási­ na kříž naproti visící. »Chceš kříž ?• tázali se jej ; on pH- NiK „Podejte mu kříž, a< jej políbí I* •Však dej pozor, dái-li se do křiku, za adirne ti ránu, že nebndeš miti ani časn e jlľ^*** ** naPon,,na* Djuša к smrti odeon- »Dqte mi sem iátekl* Podali jej Bju-

šovi, jenž ovinul jej Bagrianovi okolo krku, zavázal a konce držel v rukou. Pak přinesl jeden kříž, a druhý vzal náhubek, aby odsouzený­ mohl kříž políbit!, i Bagrianov oddechl si z hluboká a zavřel oči ze strachu, aby v nich nepozorovali ra dosti, jež se ho zmocnila, ježto byl již skoro svým životem jist znaje povahu svého lidu. „Přátelé,* pravil po chvíli sladkým hlasem,­ „já zhřešil proti vám i proti Bohu ; však jest liže mně popřejete času ku pokání, přísahám vám, že zasvětím konec svého ži vota к tomu, bych vám nahradil, co jste zlého ode mne vytrpěli.* * „Mytě známe,* pravil Bjuša, „dnes mluvíš­ slaďounce a zítra nás pošleš na Sibiř.* „Nikoliv, já přísahám ; poznávám! zajisté,­ jak velice jsem vinen, ježto svým tvrdým­ jednáním jsem vás svedl к tak hroznému­ hříchu, jakým jest vražda, jenž by mohl býti příčinou věčného zatracení vašich duší.* Mvsli raději na svon vlastní dnši,* od povídal IJjnša, „my máme na pokání ještě čas, tvoje minnty jsou ale až sečtěny 1* „Jest-liže mně necháte na živé, odpustím vám všechen váš dluh, dám vám obilí na zimu a každému přidám darem pytel bramborů.*­ „To je málo,* pravil jeden z přitom- aých. „Udělejme tomu konec,* navrhoval Iljuša a počal stahovat! látek, jehož cípy pevné držel.

pronášený žaloby na pronásledováni časopisectva strany bude pMpad ten vykořistbván. »jak z ho-- a vláda na tyto žaloby z vysoka odpovídala, spodské výtržnosti, kteréž, jak opětqji, litnji, aneb, je prostě odmítala, bylo toto odmítnuti od udělána byla bitva chuchelská. (T levo : t Jo. levice hltáno velmi pochvalně. Pokud ob-; není pravda 1 V pravo : Ano, tak jest ! 7 rite jektivnf stiháni tisku platilo to- dobře 1)

iiko nám, bylo to velice chvalitebné­ a pěkné (veselost na pravo), tn se strany levice, jež tak ráda vydává se sa záštitu veškerých svobod, takovéto jednání vítáno radost-

Stalo-li se, že o tom byly všem cisům listům zaslány zprávy o vraždách a zabitích, jež prý se při tom udály, že i francouzské a anglické. časopisy byly pobouřeny »poslaly do Prahydo-

• 4>

ným pokřikem. Je to stará historie: střílet na i piovatele, aby „bojiště* prohlédli : pák máme ta protivníka, jest vždycky velmi pěkné, ale odpo- j důkaz, jak se může případ nafouknout! a z ko- vtdá-li tento opét střelbon, je to od něho su -1 mářa velbloud ndělati, kterýžto velbloud pořád revest. (Veselost,v pravo). Vim, čeho si pan1 ještě po světě se vodí 1 (Živá veselost ) Mnsla poslanec s druhé strany přeje : bezpochyby, aby j tedy říci, že se tlm zamýšlí tropiti si ze sně- ministerstvo časopisy jeho strany nechalo bezjmovny posměch. (Živá veselost v pravo.) trestá a časopisy drahé strany hodně ostře tre | Drahá okolnost, která ye zdejším časopisa- stalo. (Veselost v pravo). Neřekl to sice nikdo, [ ctvn také byla vykořistována, jest domnělé kamn- ale mám za to, že jest to úmysl pánů poslanců. ; nevání německých kopců, kteří se vraceli z Mni- Ani mi nenapadá, abych schvaloval výstřednosti j chova Hradiště démů Jest zjištěno, že tito kupci časopisů, nenapadá mi také bájili výstřednosti, ; nebyli kamenováni od Čechů, nýbrž od něme- jicbž se snad dopustily časopisy české, odsnznji | ckých školáků, synů hesenského poddaného, který je rozhodně a lituji jich i jsem každon dobou | náhodou jest v Mu. Hradiiti osazen. (Slyšte I ochoten a také jsem to dokázal, že učiním j slyšte ! v privo). Skutek tento byl ^jištěn a do- všecko možné, aby tyto výstřednosti se nestaly, kázána nepravdivost původního tvrzeni ; »1« ale přeji si, abyste také Vy, pánové, tam na levé zdejší listy neuznaly toho potřebu, aby svon pt-

straně sněmovny se stejnou upřímností, jako já to činím, působili к toma, aby se německé ča- sopisectvo mimilo. (Bravo ! bravo ! v pravo) Může se často stáži, ie časopis nebývá odsou-

„Chtěl jsem říci pytel bramborů pro každého otce a půl pytle pro ženu a děti.1 „Už je toho dost.* zlobil se Iljuša, je muž se zdálo, že mu nepřítel z rukou uklouzne stáhl šátek až ke krku ; než, přátelé jeho lej zdrželi: „Jestliže pán chce .učiniti, co nám sli- bnje, nepotřebujeme ho zab(jeti/ „Dělejte si tedy co chcete,* pravil Bjuša, „já už cítím řemeny na svém hřbetě, a zů- stanu-li naživě, potom půjdu do Sibiře, vy tomu :hcete, bratří, já vyhledával vaše dobro!* >el si sednout na stolici u postele a obrátil se к nim zády. ,Co nám tedy dáš/ pravil jeden ze sedláků,­ kdežto ostatní se dívali nerozhodné K> Bjušovi. „Dám mimo to, co jsem již slíbil, svon lonku u řeky, paste si tam svůj dobytek.* Lonka ta byla nejlepší pastvou po celém okolí, Bagrianovi nesla každoročně kolem tisíc rublů užitku. Sedláci byli těmito sliby přemoženi­ ; pohlíželi chvíli mlčky na sebe. „Ty, pane, dnes slibniei, a zítra zrušíš všecky své sliby/ pravil nejodhodlanější t přítomných, „přisahej nám!* „Přísahám při spáse své duše!* „To nestačí, přísahej na něco jiného * „Bndn tedy přísahat na kříž * Přinesli kHž te stěny. „Přísahej, že nám odpustíš celý náš dluh!* „Přísahám.* »To není dost, opakuj vločko 1*

vodní zpráva opravily. Pánové nemohou se toho dočkat!, kdy bude podána odpověď na interpolaci,­ kteroo podali ministerstvu v této séložito- sti. Prosím, pánové, abyste několik dni poůkali,

Bagrianov opakoval celou větu. „Že nám dáš obilí a brambory, jak tni slíbil!“ „Pšenici a brambory, jak jsem slíbil, přísahám.* „A louku u řeky.* „A.louku, tak jak je i se senníkem uni stojícím, přísahám, a co ještě si přejete ?* „Že nikomu nezjevíš, co se stalo dnešní noci*, dodal Iljuša rychle vstana, „a že budež od dnešního dne spravedlivějším a milostivějším­ ku svým poddaným.* „Přísahám, že neřekuu nikomu, co se dnes stalo, a že budu к vám spravedlivým a milostivým !* „Přísahej to při své duši nesmrtelné, při svém spasení a na kříž, na němž Spasitel­ umřel za nás i za tebe!* Bagrianov opakoval i tento závěrek přísahy.­ Sedláci učinili znamení kříže, políbili krucifix a Bagrianov je následoval. „A nyní mne, moji drazí, rozvažteI* Rozvázali jej; on povstal natáhl své Toliké­ tělo a učinil několik kroků; jeho oko s potměšilým svitem setkalo se se aasmošilým pohledem Jiy ušovým. „Jan* ztraceni*, pravil tento po tichn svým přátelům, „vy jste tomn však chtěli, s Bohem !* a ■ hlavou vzhůru odchásel kolom Bagrianov», jenž stále se usmíval. » „Nezapomeň, pane, co jsi přísahal,* napomínali­ sedláci, napadeni jsouce náhlým strachem. „Buďte bez starosti, přátelé*, pravil,