#1
alto_textblock
#1
190.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 15. listopadu.
#3
alto_textblock
#3
číslu 315.
#4
alto_textblock
#4
N. »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlídka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou
na měsíe 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Praze za 2h
#9
alto_textblock
#9
a na venkově za 3b
#10
alto_textblock
#10
Předpla ceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Čís. jedn. Pr. I. 3041
2
Jmenem Jeho Veličenstva císaře!
Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna
k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 10
listopadu 1901 č. Ss 263/1 takto právem:
#12
alto_textblock
#12
Obsah článku »Generál Welsersheim o nápisech
na četnických kasárnách« v místech:
1. »Následek toho je« až »české knížky«
2. »Odveta měla se« až »po vojensku« — v čís.
309, v Praze tištěného a vydávaného periodického
tiskopísu »Národní Listy« odpolední vydání ze dne
9. listopadu 1901 uveřejněného, zahrnuje v sobě
skutkovou povahu přečinu proti bezpečnosti v §s
491 a 493 z. tr. a v čl. V. zák. ze dne 17. prosince
1862 čís. 8 ř. z. ex 1863 naznačeného.
Zabavení periodického tiskopisu »Národní Listy
čís. 309 ze dne 9. listopadu 1901 odpolední vydán
se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož
čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se
zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku.
Důvody
Obsahem nahoře naznačených míst vydává se
ministr zemské obrany v příčině toho, co učinil za
svým povoláním, u veřejný posměch.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 12. listopadu 1901.
C. k, zemský jako trestní soud v Praze
Dr. Wokaun.
Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopisu
»Národní Listy« v Praze.
#13
alto_textblock
#13
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
#14
alto_textblock
#14
K situaci.
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 15. listopadu. Dnešní listy
zabývají se situací v parlamentě. Zvláště se
zřetelem na výroky, kteréž pronesl císař
vůči místopředsedovi poslanecké sněmovny
posl. Kaisrovi. O nynějším stavu věcí na
říšské radě soudí se veskrze pessimistickya
pronášejí se úsudky, že nynější stav jest na-
prosto povážlivý.
»Neue Freie Presse« myslí, že jest po-
vážlivý proto, že zasáhl panovník. Minister
stvo požívá prý nezkrácené důvěry císařovy.
Koruna pokládá prý parlamentní stav nynější
hrozivým do té míry, že vidí se nucena při-
spěti svojí autoritou na pomoc. Poslední
zkušenosti, zejmena kabinetu Clarova učí, že
císař přichází na pomoc takovým způsobem
vládě, je-li situace vážná. Nepomáhá tak
appell koruny na zastupitelstvo lidu, a neza-
haní se tím vždycky nebezpečí a pokládá-li
koruna takovou výzvu za potřebnou, jest to
znamení, že parlament nalezá se dnes před
blízkým rozhodnutím.
List potom dává německým stranám na
pováženou, aby se rozhodly, zdali pokládají
kabinet dra. Körbra pro Němce za výhodný
čili nic. Pokládají-li ho za výhodný, pak
musí povoliti nejen disposiční fond, nýbrž
#16
alto_textblock
#16
pomoci vládě vůbec, anebo myslí-li Němci,
že jest se stanoviska německého kabinet ten
nevýhodným a že by změnou vlády pocho-
dili, pak musí přivoditi pád vlády nynějšía
třeba ho zjednati opposicí. Buď — anebo
Třetího východu prý nestává.
»Neues Wiener Tagblatt« uveřejňuje
tuto karakteristiku situace: »Napjetí v si-
tuaci stává se opět větší. Děje se tak pro
národní a politické požadavky Čechů, jež se
týkají české university a vnitřního jazyka
úřadního.
Čechové nepochopují podklad nynější
situace, která předpokládá příměří ve vě-
cech národních a politických. Oddávají se
klamné naději, že by oni při ohni tom mohli
uvařiti svoji národní polévku. Jejich chování
jest tím povážlivější, jelikož nová doba vy-
žaduje hospodářské činnosti, oni však mají
na mysli postuláty národní. To jest chování
nesprávné. Němci přinesli situaci oběti, kte-
rých přinášeti nejsou povinni ani morálně,
ani politicky. Povinností Čechů naopak jest,
míti na zřeteli zájmy celku a všech ostat-
ních národů. Jestli se žádá vyjasnění situace,
pak se tak žádá zvláště proto, aby Čechové
byli přivedeni k přesvědčení, že také oni
mají povinnost k celku.«
»Fremdenblatt« opakuje staré své fráse.
že parlament musí si pomoci sám a potom
teprve bude prý moci pomáhati jiným.
»Deutsches Volksblatt«, »Deutsche Zei
tung« a »Reichswehr« přimlouvají se za
změnu jednacího řádu.
»Vaterland« píše, že v rozpočtovém vy-
boru mohli Čechové v povšechném rokován
o rozpočtu býti přehlasováni, ale němečtí
poslanci hlasovali s nimi zvláště proto, aby
nedali z rukou zbraň obstrukční. Celá levice,
nevyjímaje ani německé velkostatkáře, má-
vala opětně šavlí obstrukce. Tato plíží se
sněmovnou jako strašidlo a vyskytuje se tam
a tu jako přízrak. Všichni se jí děsí, ale
všichni jí holdují.
»Deutsches Volksblatt« píše o všeněme
cké straně: »Strana, jejíž předním vůdcem
jest p. Wolf, který napřed se posmívá »méně-
cenným« Čechům a potom si dává udíleti
lekce od »méněcenného« Čecha dra. Kaizla
o celním tarifu a vodních stavbách, a potom
ve výborech mluví to, co mu napověděl dr.
Kaizl, taková strana není tak nebezpečná.
jak by se leckomu zdálo.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 15. listopadu. Poslanec dr.
Funke jako nejstarší člen konference před-
sedů levice zaslal dru. Bareutherovi pro
všeněmeckou jednotu přípis, jenž obsahuje
známé stanovisko německých stran, v této
konferenci zastoupených k vyzvání Vše-
#19
alto_textblock
#19
němců, že má se konati společná schůze ve
věcech německo národních. Novým jest toliko
v listu tom, dnes uveřejněném, jeden moment:
Německá konference zve totiž Všeněmce sama
k společným poradám takovým. Dr. Bareuther
odpověděl však naprosto zamítavě. Všeněmci
nemají prý pražádné příčiny obesílat konfe-
renci německých předsedů. Není ještě patrno.
zdali tyto listy, vyměněné mezi drem. Fun-
kem a drem. Bareutherem jsou výsledkem
včerejší konference předsedů, o které jsme
oznámili, že skončila rozbitím veškeré po-
spolitosti mezi Všeněmci a ostatními stra-
nami německými, podobá se však, že tyto
listy jsou psány podle stavu předvčerejšího.
#20
alto_textblock
#20
Telegrafcké zprávy.
Z Pešti, dne 14. listopadu. (C -B.) Na
dnešní schůzi liberální strany pronesl před-
seda ministerstva Koloman Szell vřelou po-
smrtnou vzpomínku odbornému radovi Ště-
pánu Hazayovi, který v poslední volební
kampani dopomohl zásadám liberální strany
k vítězství. Řečník pravil, že šel do boje
s přesvědčením, že převážná většina národa
nepřipustí, aby se platné právo státní stalo
pochybným a že nebude chtíti obětovati so-
lidní stavbu dualismu fantastickým útvarům,
v přesvědčení, že mohutná státní stavba, na
jejíž frontě se stkví nápis »Uherský národní
stát«, může býti postavena jedině na základě
skutečného a pravého liberalismu, kte-
rýž objímá všechny Maďary bez rozdílu.
Poměr mezi předsedou ministerstvaa
stranou liberální, kterýž spočívá jedině na
podstatě mravní, bude se nejlépe vyvíjeti,
bude-li vždy zastupovati zájmy země a státu.
Předseda ministerstva připil myšlénkám, cí-
lům a vítězství strany liberální.
Řeč jeho byla přijata s velikým nadše-
ním. Předseda strany baron Podmanický
pronesl přípitek císaři.
Z Mnichova, 14. listopadu. (C.-B.)
Finanční výbor poslanecké sněmovny zamítl
při rovnosti hlasů rozhodnutím předsedy návrh
dra. Heima na omezení připuštění židovských
soudců. Ministr spravedlnosti prohlásil, že
návrh jest vzhledem k zákonitému připuštění
všech konfessí nepřijatelným. Krom toho se
vyslovil proti návrhu poslanců Dalle, Pichler
a Serno.
Z Haagu, 14. listopadu. (C.-B.) Žá-
dosti generalního konsula nizozemského
v Kapském městě de Wa za propuště-
nou bylo vyhověno.
Z Tangeru, 14. listopadu. (C.-B.)
Kabylové z Renessorry, kteří chtěli sultá-
novi ukázati, že jsou ochotni k boji, se-
stoupili do roviny a napadli Kabyly mes-
mudské. Po vražedném boji uloupili 18
dívek a mnoho dobytka a zapálili pole.
#21
alto_textblock
#21
FEUILLETON.
#22
alto_textblock
#22
O mocných tohoto světa.
Ze Semaine Francaíse přeložila Bož. S lí v o vá.
#23
alto_textblock
#23
Tři anekdoty.
Syn prince Walesského — nyní již krále
anglického — Albert, při pobytu na zámku
Fredensborgu se zvláštní zálibou škádlil a
sužoval ustavičně zamilovaného psa carova.
Jednoho dne viděl car svého synovce,
když chytil psa do náruče a hodil ho do jezera
Esromského, které hraničí po jedné straně
s parkem fredensborgským. Car polou pohněván,
polou ve smíchu přiblížil se k princi Albertov
a chopiv ho za límec — jeť car neobyčejně
silný — hodil ho za psem, řka:
»Když miluješ tolik koupele, okus jich
také jednou!«
Státi se nemohlo nic, voda v těch místech
jest mělká, dno písčité a nepokojný princ od-
nesl si svou bujnost jen uleknutím a zmáče-
nými šaty, ale od té doby měl carův pes o
ného pokoj.
#24
alto_textblock
#24
Sultán a mor.
#25
alto_textblock
#25
Před nedávnou dobou se vyskytnuvší při-
pady onemocnění morem závdaly podnět k pří-
hodě, která způsobila velikou veselost v Yldiz-
Kiosku.
Zdravotní rada oznámila, že v Cařihradě
vypukl mor, jemuž během čtrnácti dnů padly
za oběť tři lidské životy. Sultán chtěl vyšetřiti
příčinu a protože lékaři tvrdili, že nákaza při-
nesena vodou, poručil, aby v jeho přítomnosti
naplněno bylo šest čistých láhví vodou z pode-
zřelé studně, vtiskl na zátky vlastní pečeť
poslal láhve kapacitě dvorské — která o plnění
nevěděla — k rozboru.
A víte, co shledal učený muž?
Ve čtyřech láhvích prý nalezl bacilly mo-
rové, v páté zkaženou vodu a v šesté vodu
úplně čistou !
Jeho Výsost prý byla výsledkem tohoto
vědeckého zkoumání více než překvapena.
a
#26
alto_textblock
#26
Následující příhoda vtipně potvrzuje, co se
vypráví o vlivu, jaký má carevna-vdova na syna
svého cara Mikuláše II.
Mladá carevna pěkně kreslí a zvláště zda-
řile umí prováděti karikatury. Vystihne slabou
stránku a bez zlomyslnosti, vtipně jí použije.
»Zvěčnila« tímto způsobem skoro všecky osoby
u dvora a car často žádal, aby také jeho kari-
katuru nakreslila.
»Ne,« odpovídala mu chot, »hněval by-
ste se.«
Car nalehal, sliboval, že žert přijme, až
carevna svolila.
»Ale,« dokládala, »uvidíte, milé vám te
nebude.«
Několika črtami tužkou nakreslila hodné,
baculaté robě s korunou na hlavě — po bné
caru jako vejce vejci — sedící na vys. ži-
dličce a před ním matinku, krmící ho kasl.
Car byl dosti moudrý a zasmál se obrázku,
ale carevně-matce ho neukázali.