#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu dne 3. října.
#3
alto_textblock
#3
Kl číslu 272.
Číslo v Praze za 2h
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80 h
#5
alto_textblock
#5
NARUDN
#7
alto_textblock
#7
a na venkově za 4h
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
#9
alto_textblock
#9
Tam je též ředakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#11
alto_textblock
#11
Ministerský předseda nevzdává se naděje.
Z Vídně, 3. října. Ministerský předseda
bar. Beck vrátil se dnes ráno osobním vlakem
státní dráhy z Pešti. Listy jemu blízké vyhla-
šují dnes ochotu vlády a její pevné odhodlání
pokusiti se, pokud se týče sněmu če-
ského, ještě jednou o zaved en
normálních poměrů.
#12
alto_textblock
#12
stavovati si již náhrobní nápis, nýbrž jest prý
naopak veskrze silnou a již v nej-
bližší době podá prý důkazy s vé
životní síly. Vláda pokračovati bude ne-
ochvějně na cestě dosavadní a bude pokračovati
také ve svých pokusech, čelících k umírnění
německo-českých protiv. Od jazykového
zákona vláda nikterak neupustila.
Plán stálé komise na sněmu království českého
nevylučuje nikterak zákon, upravují c
jazykové poměry při zeměpan
ských úřadech v království české m.
Odečte-li se agenda, vyhražená zákonodárství
říšskému, zůstane přece ještě práce dost pro
komisi zemského sněmu. Zůstane: refor ma
zřízení zemského a zemského vo-
lebního řádu, zůstane úprava jazy ko-
vých poměrů u samosprávný ch
úřadů a úprava minoritních škol.
#13
alto_textblock
#13
Malik a Wastian.
Z Vídně, 3. října. V posledních dnech
uveřejnil zdejší všenémecký »Tgbltt.« stať proti
dřívějšímu říšskému poslanci Wastianovi.
Tento vyzval říšského poslance Mali ka, aby
mu jmenoval autora, a když tento se zdráhal,
označil jej sama za pisatele. Posl. Malik na to
mu poslal dva svědky.
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy.
#15
alto_textblock
#15
Doktorát zvěrolékařský.
Z Vídně, 3. řijna. (K. k.) »Wiener Zeitung« uve-
řejňuje nařízení ministra kultu a vyu čo-
vání ze dne 14. září 1908 ve příčině rigorol s-
ního řádu pro dosažení doktorátu
zvěrolěkařství na vysokých školách zvěrolé-
kařských a nařízení ministra kultu a vyučování
ze dne 14. září 1908 ve příčině zavedení školného
na vysokých školách zvěrolékařských.
#16
alto_textblock
#16
Vládní polemika.
Z Vídně, 3 října. »Frmdbtt.« v dlouhé
stati domlouvá Čechům i Němcům — rozumí
se, že u »Frmdbttu.« jsou vždy Němci před-
nější a první — a by šli do stálé vy-
rovnávací komilse. Zvláště apeluje na
velkostatek, aby jsa jaksi odpoután od
vlivů národních, působil ve smyslu národnost-
ního dorozumění. Zajímavější jest tato stat
v tom, že obsahuje krátkou polemiku vlády
proti »N. Fr. Pr.« Tento list zahájil v poslední
době prudkou palbu proti baron u
Beckovi, proti koaličnímu systému a proti
nynějšímu kabinetu zvláště z příčin, o kterých
se ve Vídni mnoho vypravuje a o nichž nemů-
žeme se zde pronášeti, o kterých však myslíme,
že jsou z dobré poloviny liché. Vláda dosud
ke střelbě té mlčela. Nyní odpovídá. Zároveň
vede kabinet válku ještě na jinou
frontu: proti »Va teeplandu«. Tak »N
Fr. Pr.«, hlavní orgán t. zv. liberálů a »Va-
terland«, hlavní orgán rakouského episko-
pátu a katolického kleru, ocitly se najednou
v podivné situaci, kteráž by se za jiných po-
měrů dala vyznačiti slovy:“ »Tvůj nepřítel jest
také můj nepřitel a proto buďme přáteli !«
A společným — rozumí se, že jenom domně-
lým — nepřítelem jest tu bar. Beck, proti
němu — aspoň zdánlivě — směřuje tato koahce
a snad i proti celému nynějšímu kabinetu. To
je zjev, který nepostrádá humoru. Nebezpečnou
tato bezděčná koalice dvou protichůdných ča-
sopisů bar. Beckovi aspoň není.
Dnešní polemika »Frmdbttu.« proti »N.
Fr. Pr.« obsahuje také věcné údaje pro
nás Čechy důležité.
Prohlašuje se tam, že vláda dokonce nemá
úmyslu domnívati se, že jest blízka smrti a se-
#17
alto_textblock
#17
Delegace.ba .ěn
#18
alto_textblock
#18
Z Pešti, 3. října. Zahajovací schůze ra-
kouské delegce koná se 8. října. Těhož
dne o polednách budou obě delegace, rakouská
o 1. hodině s poledne, maďarská o 2. hodině
přijaty císařem ve dvorním hradě budínském
k výslechnutí trunní rečl.
#19
alto_textblock
#19
Němci nezastaví obstrukci.
Z Vídně, 3. října. V několika telegramech
»N. Fr. Pr.« ujišťuje se, že Němci nižádným
způsobem obstrukci v nynějším zasedání sněmu
království českého nezastaví,o v
#20
alto_textblock
#20
Otázka bosenská, loza doa
Z Vídně, 3. října. »Zeit« se dovídá prý
z dobře zpraveného pramene diplomatického
Možno povážovati za jisté, že rakouská vláda
za normálních poměrů v době nejb l'i ž š
nepomýšlí na zabrání zemi okupovaných! Baron
Aehrenthal vůči zahraničním státnikům, se kte-
rými jednal v posledních měsících, vyslovil se
v tom smyslu určitými projevy. Rakouská vláda
ví velmi dobře, že annexí Bosny oživena by
byla celá balkánská otá z ka jediným rá-
zem a že mohlo by to míti konsekvence ne-
#21
alto_textblock
#21
dozírné.
#22
alto_textblock
#22
Choroba rumunského krále.
Z Vídně, 3. října. Profesor dvorní rada dr.
Neusser povolán byl ke králi rumunskému,
#23
alto_textblock
#23
Onciul a Vasilko.
Z Vídně, 3. října. (K. k.) V líčení, jež zahájeno
bylo před dvěma dny v Černovcích proti poslanci
Onciulovi pro urážku poslance Vásilka, byl
poslanec Onciu! včera uznán porotci
jednomy slně vinným, načež soud vyměřil
obžalovanému trest jednoměsíčního vězení, po případě
pokutu 3000 korun.
#24
alto_textblock
#24
Uherský poslanec Agoston zemřel.
Z Pešti, 2. října. (K. k. uh.) Poslanec Josef Ago-
ston dnes na svém somogyiském statku zemřel.
Odmítnutý pomník!
Ze Šoproně, 2. října. (K. k.) Občanstvo šoproň-
ské se usneslo zbudovati pomník zesnulé princezny
ze Schaumburg-Lippe, dcery krále dánského. Král
dánský zaslal starostovi Töplerovi list, ve kterém vy-
slovil díky za tuto piety plnou myšlenku, avšak zá-
roveň projevil přání, aby pomník stavěn ne-
byl, nýbrž aby ze sebraných peněz
byla zřízena nadace, jejíž úroky by každo-
ročně byly vypláceny ostýchavým chudým.
Král sdělil zároveň, že na účel ten věnuje
větší obnos. Výbor pro zbudování pomníku
usnesí se učiniti dle přání králova.
Politická stávka na železné dráze alžírské.
Z Alžíru, 2. října. (K. k.) Sekce alžírská želez. spo-
lečnosti Paříž—Lyon--Středozemní moře
vyslovila se na dotaz syndikátu dělníků železničních
pro sběhnutí a pro odepření posl uš-
nosti v dobách míru a pro všeobecnou
stávku, aby ve válce byla zamezena
doprava vojska na hranice. Následkem to-
hoto usnesení propustila společnost dva zřízence,
kteří svolali schůzi sekce alžírské, načež byla na
trati této společnosti vyhláše na
stávk a.
#25
alto_textblock
#25
FEUILLETON.
#26
alto_textblock
#26
O globetrotterství.
#27
alto_textblock
#27
Výtržek z denníku. Napsal Jan Havlasa
Globetrotteři jsou jako umělci: nelze se udělat
skutečným globetrotterem, napadlo-li by to někoho
v prázdné chvíli, o nic lehčeji, než umělcem. Globe-
trotteři se rodí; někteří jsou si vědomi toho vroze-
ného rysu povahy takřka od útlého mládí; jiní léta
stonají po čemsi, čeho určitou podobu marně se snaž
nahmatat, až kteréhosi dne jako zjevením rozbřesk-
nou se jim před očima daleké vidiny širého světa
a ještě jiní chodí s těmi vidinami den za dnem touže
scenerií, které už ani vidět nedovedou, sedají s nimi
za týmž stolem k témuž týdennímu pořadu jídel
hledají jich odlesky v knihách a ve svých časopisech
a v oblacích, a lehají s nimi do lůžka, ne právě ne-
šťastni, ale jako člověk, jenž by se rád napil vody
jen kdyby nemusil vstát a dojít si pro ni, nebo jako
někdo, kdo miluje ilusí a namlouvá si, že jeho láska
by zmízela uskutečněním. Ale všichni ti se globe-
trottery zrodili. Jaké stanovisko zaujmou vzhledem
ke své povaze, je věcí temperamentu; mohou šlapati
své globetrotterství; mohou si je zavěsit do oblak na
podívanou své dušičce; mohou se jím dát vláčet jako
splašeným koněm; a mohou konečně vypracovat si
je jako ciselér v umělecký kus práce. Někteří mohou
milovat své globetrotterství tak, jako umnělec miluje
své umění; někteří snad s menším uvědoměním. Ale
všichni jím trpí. Neboť globetrotter jest umělec ži-
vota a každý umělec trpí svým uměním.
Pravý globetrotter jest mistrem v mosaice; a ta
mosaika jeho života je slepována krví jeho srdce.
šedí jeho mozku a je nadechnuta barvami jeho duše.
Každý den jeho života je freskou, jež časem může
snad zajít nebo skrýt se pod novou omítkou s jinou
freskou; ale dříve nebo později každá freska dočká
se zase svého obnovení nebo odkrytí.
Pravý slobetrotter — ten, jenž miuje zlo
#28
alto_textblock
#28
betrotterství pro globetrotterství — je Don Jua
nem nových dojmů: ke každé nové sensaci blíží
se jako k nové milence. A každý je takovým Dantem
Gabrielem Rosettim: každý nový dojem je mu ze-
mřelou ženou, jíž do rakve vloží básně svých myšle-
nek a pocitů, aby je třebas až po letech z rakve zas
vyzvadl o nic uvadlejší proto, že onen dojem rozpadl
se už v prach. Pravý globetrotter je pravým kesme-
politou: neboť jeho kořeny, byť i byl svět mu všude
stejně domoven, tkví tím sebevědoměji v oné půdě,
jež zbarvila jeho duši v prvním jejím květu. Jen zor-
ným úhlem širého, velikého světa lze dojít k eprav-
dové lásce té nejužší vlasti; a k plnému pochopení
všeho, co jest její pýchou i hanbou, trnovou korunou
minulosti, galejní koulí přítomnosti i nadějí budouc-
na. Být kosmopolitou bez určitě vyjádřené národnosti
jest ještě beznadějnější provincialism, než mít obzory
sevřené hranicemi jedné země, tradicemi jedné národ-
nosti, předsudky jedné ressy. Ale pravý globetrotten
kdyby už byl čímkoli jiným, nedovede býti provin-
ciálem: to jest jeho štěstím a jeho kletbou.
Český globetrotter jakoby teprve ve světě přiše
k onomu dědictví, jež mu bylo osudem národa ode-
přeno: k volnému vzduchu a k slané vůli moře. Češt
globetrotteři jsou opozdění Sirotci, jimž však už žád-
ný Balt nedovede pomásti hlavy fantastickými sny
a tak, procitnouce do skutečnosti, nešíří požárové
záplavy ve svých obzorech. Někteří ani nemohou:
neboť co by hořelo, už dávno lehlo popelem. Ale
většina nechce; neboť právě ve chrámech, kde jsou
krásné mosaiky, bývá největší šero. A šero, jež by
se mohlo časem rozsvětlit jenom na pustínu, bylo
by příšernější.
Je jich mnoho těch zapadlých českých globe-
trotterů; a my o nich nevíme. Nejsou to tuláci, an
po způsobu evropských cikánů, ani po způsobu ame-
rických trampů; nelze jich srovnati o nic vhodněji
s přelétavou inteligencí Polsky, než se slovenskými
drotary. Jsou to Děti Neklidu; a jen zas globetrotter
může je nalézti tu i tam, obyčejně nečekaně, a jen
zas globetrotter může je pochopit. Jsou právě tak na
Aljašce, jako v Nicaragui, někde u Labradoru jako
na Novém Zélandě, Brasili i v Rhodesii, v Číně
#29
alto_textblock
#29
jako na jihomořském některém ostřůvku. Někteří tře-
bas po léta se snaží suggerovati si dosažení koneč-
ného klidu někde pod palmami tropů a v exotice, o
níž druhdy snívali jako děti; ale nikdy skutečného
klidu nedosáhnou, ať už vytrvají na onom posled-
ním svém místě nebo jdou dále. Neboť globetrotterovi
konečným klidem může býti jen hrob.
#30
alto_textblock
#30
Los Angeles, California.
#32
alto_textblock
#32
= Gibson girls. Rozkošná skupina dvanácti mla-
dých tanečnic přibyla asi před pěti nebo šesti lety
do Londýna. Vystupovaly společně ve velkém divadle
velkého města a poněvadž měly smavé oči, hezké
tváře a nádherné vlasy, takže se podobaly božským
výtvorům Gibsonovým, nazvali je brzy 3,Gibson
girls“. Byly známy a slaveny po celé Anglii. Jistý
grand seigneur, anglický pair, požádal jednu z nich
o ruku a hned nastal pravý shon, lordové a američt
milionáři hrnuli se se všech stran a ucházeli se o
„Gibson girls“ Ponenáhlu jich na jevišti ubývalo.
První provdala se Eva Carringtonova za lorda Clif-
forda, potom Gamille Giffardova si vzala nejstaršího
syna lorda Aberdara, miss Gatesova stala se baron-
kou z Dittonu, Mary Fairbairnova, May Kennedyova
a Christina Humphriesova provdaly se za tři ameri-
cké mílionáře, Smithsona, Kellya a Andersona, Eva
Hillisdonova stala se markýzou z Floracu, Hilda
Harrisova dala srace i ruku chefovi banky Drummon-
dovi, Barbara Deanova a Esie Rayova budou někdy
miliardářkami, poněvadž první si vzala Basila Lodera
a druhá Rolanda Mc. Andrewa, Kathleen Dawnova
pak jest svěřenkou vévody Portlandského, jednoho
z největších velmožů Spojeného království, poněvadž
se stala chotí Hardingovou. Zbývala jediná Sylvia
Storeyova, které věštkyně prorokovala vysoký titul
a bohatství a měla pravdu, neboť anglické listy ozna-
mují, že poslední z „Gibson girls“ provdala se právě
za lorda Pouletta, budoucího paira anglického. Bylo
dvanáct tanečnic a dnes jsou ze všech markýzy, vě-
vodkyně, velké a bohalé dámy.. není to jaka
v pohádcez