ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 439671b0-8f0e-11dd-a31e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 70
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V. Praze, ve středu 2. dubna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 89.
#4 alto_textblock #4
a ranní avečernělisty přodplácí se V Prane v administracit na čtvrt lets .. 6K/ — s dvojí donáškon něsí na vrtieta : . . K eli ve fllalkáchí na měsle. . . . . 2 KK 80 Pešton: něsle, . . . na dvr ist . . . . e s dvoji zásllkon a měsle. na ri: . .. kg
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
p
#7 alto_textblock #7
.
#8 alto_textblock #8
ecerm v
#9 alto_textblock #9
NLi
#10 alto_textblock #10
dání-
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejie ranní člslo o sobě za sh večerní zn ib Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h
#12 alto_textblock #12
lnseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a insorty přijímá administrace v Marianské al., 3 Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a sxpediee „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl
#13 alto_textblock #13
Nová válko na Balkíně
#14 alto_textblock #14
Námořní demonstrace proti Černé Hoře.
#15 alto_textblock #15
pevnínů vysadit a to třebas i proti vůl ostatních velmocí, neboť pak bylo by jí obhájiti v těch krajích také zvláštní zájmy italské.
#16 alto_textblock #16
Lodí italské. Z Říma, 2. dubna. Italie vyslala k demon- straci proti Černé Hoře 3 lodi válečné, které zejtra přibudou již do černohorských vod.
#17 alto_textblock #17
povědi zaujímají k válečné náhradě nebo válečné kontribuci, zakládá prý se na přání spojenců zabrániti zápletkám s velmo- cemi. Jsou tudíž spojenci, jak se prohlašuje, ochotni přijmouti stanovisko velmocí, které v zásadě souhlasí s válečnou náhradou nebo válečnou kontribucí, jejíž výše a podrobnosti mají býti stanoveny později. V balkánských kruzích se má za to, že umirněnost. projevená v odpovědi spojenců zabezpečí brzké uzavření mír u.
#18 alto_textblock #18
tato dosud úřadně potvrzena, přece možno souditi, že Černohorci tuto posící zabrali, po- něvadž se současně s jiné strany ujišťuje, že Turci odhodlali se obětovati Velký Taraboš, aby se tím lépe mohli opevniti na Malém Ta raboši, nižším to pahorkem za Skadrem.
#19 alto_textblock #19
Drinopol.
#20 alto_textblock #20
Z dobyté Drinopole.
#21 alto_textblock #21
vštívil ministry a aby je informova o situaci v Albanii. Prohlásil, že se odeber pravděpodobně do Londýna a jiných hlavních měst, aby tam podal vysvětlení o nynějších po- měrech v Albanii. Z Říma, 1. dubna. (K. k.) Ministr zahraničních záležitostí markýz dí San Giuliano přijal včera Ismaila Kemala beje.
#22 alto_textblock #22
Rakouská eskadra. Z Vídně, 2. dubna. „Neue Freie Presse? oznamuje: Včera vyplulo z Kotoru několik rakouských válečných lodí směrem k Baru. Loďstvo záleží z válečných lodí „Arcivévoda František Ferdinand“, „Radecký“ a „Zrinji“ ze 3 malých křižáků a 3 torpedoborců. Di- vise, které velí kontreadmirál Fiedlera ve které se nalézají pancéřové křižáky „Sant Georg“, „Kaiser Karl VI.“, několik malých křižáků, torpedoborců a torpedových člunů, zůstala v zálivu kotorském.
#23 alto_textblock #23
Vládní výklad vídeňský. Z Vídně, 2. dubna. (K. k.) „Fremden- blatt“ píše: Dalším odporem Černé Hory proti rozhodnutí velmocí byla nutna opatření, aby se uplatnila vůle Evropy. Co nejrychlejší pro- vedení lodní demonstrace proti Černé Hoře, k níž svolily všechny velmoci, je tím nutnější vzhledem ke zprávám o ustavičné prud- ké střelbě na Skader, jakož i vzhle- dem k zamítavé odpovědi Černé Hory na požadavky velmocí. List poukazuje k tomu, že Srbsko přes výslovný slib, že se podvolí rozhodnutí velmocí o Al- bánii, zúčastní se bojů u Skadru. „Fremden- blatt“ pokračuje: Lodní demonstrace bude bezprostředně provedena. Oddíl našeho loďstva dostal již rozkaz vy- plouti. Pokud dosud známo, zúčastní se lodní demonstrace vedle Rakou- sko-Uherska také Italie, Německo a Anglie. Z Francie nedošlo dosud roz- hodnutí. Rusko, které nemá žádných váleč- ných lodí ve Středozemním moři, nezúča st- ní se demonstrace. Významno je, že u- snesení lodní demonstrace stalo se všemi vel- mocemi, a že tudíž tato akce má mezi- národní ráz. Také ve veřejném mínění. které bylo značně rozechvěno nedávnými událostmi v západní části balkánského polo- ostrova, uznávána jsou opatření proti odporu Černé Hory za pochopitelná a nezbytná. S ne- trpělivostí očekává obyvatelstvo další vývoj věcí a všeobecně žádá se co možná nejrychlej- ší vyjasnění. Brzké vyřízení této zá- ležitosti je tím nezbytnější, že ne- smí se nechati balkánské státy v pochybnosti p tom, že při vší projevované dosud ochotě velmocí, vycházeti vstřic slušným přáním, je vyloučeno dodatečné zvrácen evropských rozhodnutí.
#24 alto_textblock #24
Stanovisko italské. M. Z Kolína nad Rýnem, 2. dubna. (Zvl. tel. „N. L.“) „Köln. Ztg.“ obdržela z Turina tento telegram: Italské vládě blízký poslanee Cirmeni prohlašuje ve článku, jejž zaslal turinským novinám „Stampa“, že jest zájmem i povinností Italie, dávati pozor a nedopustiti. aby Černá Hora zabrala město Skader. Italie může prý Černé Hoře osvědčiti svoje přátel- ství tím, že se v lodní demonstracia blokádě černohorského pobřež nezúčastní činně, nýbrž jenom jako účastník svropského kon- certu, jenž Rakousko k akci te zmocňuje, avšak kdyby se ukázala nut- nost, aby vojsko na břeh bylo vysláno, m u- sila by Italie všechny ohledy stranou pu- stit a zároveň s Rakouskem svoje vojsko na
#25 alto_textblock #25
Ruská výhrada. Z Paříže, 2. dubna. „Tempsu“ telegrafujt ze Sofije: Zde se ví, že Rusko svolile zásadně k demonstraci proti Čer- né Hořes výhradou, že demonstra- ce ta nebude vykonána jedno- stranně, nýbrž souborně a že bu- de omezena na rejdu barskou.
#26 alto_textblock #26
Francie souhlasí. Z Paříže, 2. dubna. (K. k.) „Figaro“ ozna- muje: Včerejší ministerská rada usnesla se na souhlasu Francie s lodní demonstrací proti Černé Hoře, poněvadž informace došlé z Lon- dýna, Petrohradu, Říma a Berlína nepřipou- štějí průtahu v řešení.
#27 alto_textblock #27
Černá Hora Skadru nevydá. Z Cetyně, 2. dubna. „Glas Crnogorca“ praví: Černá Hora dala odpověď jedině možnou, odmítnuvši notu velmocí a pokraču- jíc v dobývání Skadru. Až tento se dostane do rukou Černohorců, pak teprve bude se mo- cí jednati o mír. Černá Hora však Skadru pro Albanii nevydá. Musel by se jí vzítí násilím Z Berlína, 2. dubna. „Tägliche Rundschau oznamuje z Bělehradu: Srbsko neodvolá své- ho vojska z Albanie, dokud nebudou přesně stanoveny albanské hranice.
#28 alto_textblock #28
Kdo bude velitelem? Z Říma, 2. dubna. („Mittagsztg.“) Podle zpráv zdejších novin rozhodne se ještě dnes. kdo bude velitelem mezinárodního loďstva proti Černé Hoře. Potom bude Černá Hora vyzvána, aby ve lhůtě krátké, ale přesně sta- novené odvolala své vojsko od Skadru. Ne- bude-li, jak se také čeká, této výzvě vyhově- no, začne lodní demonstrace. Možno pova- žovati věcí jistou, že nebude omezena na pouhé uzavření přístavu barského a ulcin- ského, nýbrž že bude také vyloděno vojsk na pevninu.
#29 alto_textblock #29
Jednání o mír.
#30 alto_textblock #30
O odpovědi balkánských spojenců na nátu velmocí. Z Londýna, 1. dubna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ dznamuje: Do dnešního odpoledne nebylo v úřadních kruzích známo, zdali spo- jenci dali odpověď na návrhy velmocí o pod- mínkách pro prostředkování, má se však za to, že bude zítra odevzdána zástupcům vel- mocí v hlavních městech balkánských států. Proslýchá se, že odpověď od té doby, co byla sdělena sofijskou vládou kabinetům v Athé- nách, Bělehradě a Cetyni, doznala jen nepa- trných změn. Místo, aby po pádu Dri- nopole, jak se očekávalo, Bulhar- sko své nároky zvýšílo, učinilo ve skutečnosti nové koncese. Upoušti totiž z úcty k velmocem od svého stanoviska v příčině požadavku pohraniční čáry Saroš- Midija a je nyní ochotno přijmouti s nepatrnou změnou čáru Enos- Midija, navrhovanou mocnostmi; změna ta žádá pouze, aby místo Enosu bylo konečným bodem místo dvě míle na východ od něho vzdálené. Pro tuto změnu jsou rozhodujícími výhradně topografické, zeměpisné a přirozené důvody. Stanovisko, které spojenci ve své od-
#31 alto_textblock #31
Řecké podmínky a trojspolek. Z Paříže, 2. dubna. Z Londýna se sem oznamuje: Řecko položilo určité podmínky. dle kterých všechny ostrovy až k mysu Kefa- los musí se státi řeckou državou a že kromě toho Řecko bude na příště vykonávati pan- ství nad průlivem mezi albanským pobřežím a ostrovem Korfu. Velmoci trojdohody cho- vají se k této žádosti příznivě. Trojspolek však ji odmítá s námitkou, že bylo vel- mocemi stanoveno, že o Egejských ostrovech bude rozhodnuto teprve později.
#32 alto_textblock #32
Bol o Skader.
#33 alto_textblock #33
Z Kotoru, 2. dubna. Pád Skadru čeká s každou hodinu. Generální útok na Skader. který se vede s malými přestávkami již po dny, potrval také po celý včerejšek. Pěchota černohorská a srbská podporována zhoubnou palbou těžkých obléhacích děl, dobyla tří re- dut a obsadíla Malý Bardaňol. Turcí musíli v pondělí také vykliditi své posice poblíže Brdice. Následkem toho turecká posádka na Taraboši jest od ostatního vojska tureckého úplně odříznuta. Střelba děl z Taraboše jes o mnoho slabší. Buď se nedostává Turkům střeliva anebo část děl jest již rozmontována. aby nepadla do rukou oblehatelů celá. V Skadru zuří četné požáry. Z Paříže, 2. dubna. („Fremdenblatt“.) Si- tuace Skadru považuje se za krajně ohrože- nou. Černohorci a Srbové získali mnoho te- rénu. Odpor odpůrců chabne. Bombardován však trvá neztenčeně dále. Z Ulčína, 2. dubna. Černohorci předevčí- rem vykonali útok na Taraboš. Boj trval po- zdě do noci. O polednách dobylí Černohorc prvních redut. Srbské dělostřelectvo zdržo- valo turecké vojsko u Tepe, takže toto ne- mohlo podporovati vojsko, na Taraboši. Vs hodin odpoledne padla druhá řada náspů. Tu- recká kanonáda stále slábne. Rozhořčený bol trvá. Z Berlína, 2. dubna. „Lokalanzeigru“ te- legrafují z Ulcína: Zpráva, že 20 dopravních lodí ze Soluna přístane v Medvě, naplnil vojsko Černohorců a Srbů velkou nadějí Hlavní útok jejích na Skader čeká se každou chvílí. Z Bělehradu, 2. dubna. Dnes čeká se pád Skadru. Bylo sem oznámeno, že všechny tvrze skaderské, vyjma Taraboš, již padly. Drátěné ploty okolo Taraboše byly již ručnímí pumami zpřetrhány. Z Kotoru, 2. dubna. „Fremdenblatt“ ozna- muje, že v bombardování Skadru nastala dnes malá přestávka, poněvadž se tou dobou rozestavuje vojsko, které bylo vylo-
#34 alto_textblock #34
děno.
#35 alto_textblock #35
Velký Taraboš padl.
#36 alto_textblock #36
Z Londýna, 2. dubna. (Zvl. telegr. zpráva „Nár. L.“) „Times“ dostaly právě telegram z Cetyně, který oznamuje, že od včerejška 9. hodiny ranní jest u Taraboše prudká palba dělostřelecká. V noci rozšířila se zpráva, že Velký Taraboš padl. Jakkoliv není zpráva
#37 alto_textblock #37
Ze Solije, 2. dubna. Z Drinopole se sen oznamuje: Počalo se s uklízením mrtvol, kte- rých leží v pobořených pevnostech celé hro- mady. V soukromých domech pátrá se po schovaných důstojnících. Bylo nalezeno 100 tureckých vojínů přestrojených za ženy. Cel kem bylo zajato as 1000 důstojníků. Účastenství srbské armády v útocích na Drinopol. Z Bělehradu, 2. dubna. (K. k.) IZ úřadníh srbského pramene.] V podrobných zprávách srbské armády před Drinopolí o bojích za útoku na město konstatují se o účasti srbské- ho vojska tyto skutečnosti: Srbská armáda dobyla celkem 7 stálých tvrzí, 4 redut, 17 polních a 11 posičních baterií. Timocká di- vise první výzvy stekla tvrze Kazantepe Kargjoaltabia, Elistepe a Jastepe v první Cajtepe, Ajnaltabia, Konectabia a Bosjuktabia ve druhé čáře. Na první čáře bylo zajato 8000 tureckých vojáků a 280 důstojníků. Dobyti tvrzí Cataljalu a Kadirlik-Ildrinu na třetí čáře bylo vedle zajetí šukriho paše závěrkem či- nů, jimiž byl úkol timocké divise splněn. Du- najská divise druhé výzvy pod generálem Rasíčem dobyla a obsadila tvrze Papastepea Behištepe. Srbské vojsko ukořistilo při té příležitosti 190 děl a zajalo 2 generály, 400 důstojníků a 15.000 vojáků.
#38 alto_textblock #38
Albanie.
#39 alto_textblock #39
Vévoda z Montpensieru prý prohlášen za vévodu albanského. Z Paříže, 2. dubna. „Excelsior“ uveřel- ňuje telegram svého dopisovatele, který plu s vévodou Montpensierským na jeho jachte do Albanie. Dle telegramu vévoda nechce vpašovatí do Albanie žádných zbraní ani ne- chce státi v čele nějakého hnutí, nýbrž chce jen přistáti ve Valoně, aby vešel ve styky s tamější vládou a seznal smýšlení lidu. Avšak následkem přísné blokády, kterou konají ře- cké válečné lodi podél celého albanského po- břeží, nemohl se do Valony dostati. Užil tedy lsti. Vstoupil na jednu vlečnou loď ukryl se tam mezi naložené cíhly. Takovými způsobem dostal se konečně do. Valony. Od- tud dostal dopisovatel „Excelsioru“ od vé- vody tento telegram: „Přijel jsem do Valony. Provisorní vláda mne nadšeně přijala a pro- hlásila mne za vévodu albanského. Na palubě své lodi mám chefa provisorní vlády Izmaila jeho syna, chefa albanského vojska a několik dalších osob, které se mnou plují do Italie Ve Valoně jsem se zdržel tři dny.
#40 alto_textblock #40
Ismaíl Kemal bej v Římě. Z Říma, 1. dubna. (K. k.) Ismai! Kema bej jest provázen svými syny Edhemem a Kiazi- mem. Jachta „Mekong“, na níž jest vévoda Montpensieru, zůstala 3 dny v zálivu va- lonském. Vévoda z Montpensieru navštívil Kemal beje. Tento považoval okamžik za vhodný, aby s odebral do Evropy. Před svým odjezdem nechal Albánce přísahati svým zástupcům přísahu věrno- sti. Na to odjel v neděli večer za aklamace Al- bánců na jachtě „Mekong“ se svými syny, mi- nistrem vyučování Gorakukim a Issou Boletincem Jak sděluje „Tribuna“, pobude Ismail Ke- mal bej několik dní v Římě, aby na-
#41 alto_textblock #41
Ohraničování příštího Albánska. Z Berlína, 2. dubna. „Berliner Tagblatt“ oznamuje z Londýna: Potíže v příčině jižních hranic albánských trvají dále, jak pokud se týká hranic východních, tak zejména pokud se týká jihozápadních. Otázka, kdo dostati má pobřeží naproti jon- ským ostrovům, je nerozřešena.
#42 alto_textblock #42
Mezi spojenci.
#43 alto_textblock #43
Srážka mezí Bulhary a Řeky. Ze Soluna, 1. dubna. (K. k.) Z Eleutherie se sděluje, že tam došlo ke srážce mezi Řeky a Bulhary. Byla učiněna opatření na obnovení klidu. Bližších podrobností není.
#44 alto_textblock #44
Události v Nigritě. Ze Soluna, 1. dubna. (K. k.) Bulharsko- řecká vojenská komise odjela včera do Nigrity vyšetřit známé události, které se tam sběhly.
#45 alto_textblock #45
V Cařihradě.
#46 alto_textblock #46
Cholera.
#47 alto_textblock #47
Z Cařihradu, 2. dubna. (K. k.) Byly zde zjištěny dva případy cholery. Jeden týká se rakouského státního příslušníka. Dále byly oznámeny dva podezřelé případy.
#48 alto_textblock #48
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#49 alto_textblock #49
Porada v ministerstvu zahraníčních záleží-
#50 alto_textblock #50
tostí.
#51 alto_textblock #51
Z Vídně, 2. dubna. „Neue Freie Presse“ oznamuje: Včera odpoledne konala se v mi- nisterstvu zahraničních záležitostí za předsed- nictví hr. Berchtolda porada, které se zúčast- nilo také několik čelných důstojníků armády a mariny. a
#52 alto_textblock #52
Audience mínístra války. Z Vídně, 2. dubna. Císař přijal dnes ve zvláštním a dlouhém slyšení společného mi- nistra vojenství, polního zbrojmistra Kroba- tina.
#53 alto_textblock #53
Vídeňské museumí v Albánsku. v Z Vídně, 2. dubna. Nebožtík dr. K. L ueg er chtěl, jak povědomo, stavěti za veřejné a také če- ské peníze mešity pro bosenské mohamedány, týž dr. Lueger, který ve Vídni potlačoval Čechy polomrtev mluvil pro protičeské jazykové zákony. Dnes uveřejňuje Heřman Bielohlawek, bývalý panoš dra. Luegra, v listech zprávu, že chce jako živnostenský referent zemského výboru dolnora- kouského zříditi v budoucím hlavním mč- stě albánském museum se skladem vídeňského zboží a vyslati do albánských přístavů zvláštní loď, která by vezla skladiště vzorků a zároveň vídeňské zboží.
#54 alto_textblock #54
Nový místodržitel tyrolský. Z Vídně, 2. dubna. (K. k.) Jeho Veličenstvo císař vzal v 11 hodin dopoledne nově jmenovaného místodržitele v Tyrolích Bedřicha hr. Toggen- burga v této vlastnosti do přísahy.
#55 alto_textblock #55
Arcibiskup Katschthaler do Říma.
#56 alto_textblock #56
Ze Salcpurku, 1. dubna. (K. k.) Kníže-arci- biskup dr. Katschthaler odejel dnes ráno ku pře- depsané návštěvě hrobu knížat apoštolských a ku podání zprávy o své arcidiecési do Říma.
#57 alto_textblock #57
TÝDENNÍ REVUE.
#58 alto_textblock #58
„Scéna“ (I., č. 2) věnuje velmi oprávněnou pozornost i časovostem českého života uměleckého. Z řady poznámek toho rázu je zaznamenati její stanovisko k otázee uměleckých porot- jež oživuje při každém novém rozdílení cen. Vrací se k případu posledního udělení cestovního sti- pendia pro sochaře z Turkovy nadace. Soudí, že rozhodnutí sboru obecních starších města Prahy tentokráte věcně bylo správné (rozhodlo pro so- chaře schopnějšího), ale formálně špatné (jak zná- mo, bylo odevzdáno více lístků, než bylo přítomno členů sboru). „Z tohoto paradoxu, kdy špatný skutek rozhodl se pro dobrou věc, plyne však po- učení, jež by se mělo propagovati: a) než přistoupí se k hlasování, nechť jest kvalifikace poroty po- drobena veřejné kritice a b) propagace snahy, aby ona terna a dua přestala: nechť navrhuje porota jen jednu osobu, je-li umělecky zdatnější ostatních. (Pak měli by obecní starší jediné možnost veta nikoli jmenování neschopných.) Duo budiž jmeno- váno jen v případě úplně rovnocenných navrhova- ných, z nichž žádný nebudiž jmenován na místě prvém či druhém.“ — Jinak „Scéna“ podává- Jaroslav Hilbert. Z dramatické básně „Kolumbus — Milož Marten. Na nových cestách dramatické poesie (Paul Claudel). — Jos. Kodíček. K pojmu knižního dramatu. — Otakar Fischer. Anagnorisis. — Ervín Taussig. České divadlo. — K. Hikl. Sofo- klovi „Slidiči“. — Jul. Bab, Berlínské divadlo. — Poznámky.
#59 alto_textblock #59
nápadností v rozdílu měřítek odkrývá rázem všech- ny úskoky illusivní scény. Herci ani dekorací ne- smí býti vzato právo na zdánlivost, neskutečnost. Odtud mnohé úsilí o reformu výpravy. Jen že ne- bezpečí herecké závislosti zůstává: herec, snej- důležitější prvek divadelní, výtvarně vzato barevný element, může snadno při nových snahách o zjedo nodušené scénování přijíti o svou dramaticky ne- zbytnou nezávislost, nesmí-li se pohnouti jinam. než kam komposičně (výtvarně) náleží. To jest tedy celý problém scénování: dramaticky: scéna dle herce, výtvarně: celek dle detailu.“ — Ostatní obsah čísla: Henry van de Velde. Poznámky z ce- sty do Řecka. — Kronika. — V reprodukcích za- stoupeni: V. Fultner. — V. Hofman. — J. Chochol — J. Kotěra. — L. Machoň. — J. Plečník. — Rössler. — Č. Vořech. — B. Waigant.
#60 alto_textblock #60
vítanější než Vrchlického „Noc na Karlštejně“.“A ke všemu dále Šubrt o Stroupežnickém příznává- „Jen hry, které by bývaly poněkud stínily jeho některou práci, poněkud odsunoval. Tak způsobil. arci nenápadně, že „Selské námluvy“ Rajmanovy nesměly se dávat — intendant k jeho pokynu je odmítl — a že Hauptmannův „Bobří kožich“, příli dobrá to hra naturalistická, rovněž nedostal se na jeviště.“ V takových poměrech prožívalo Národní divadlo svoje prvá léta. — „Osvěta“ dále obsa- huje: Dr. F. X. Harlas. Umělecké spolky a české umění. — J. Volf, Příspěvky k dějinám stolice če- ského jazyka na pražské universitě. — Jan Javů- rek, Paměti ze života mého, sepsané v 82. roce věku mého. — Fr. Tauter, Tulácká elegie. — D - Mich. Navrátil. MUDr. Jan Špott, nestor docentů na české universitě. — R. Havlíček, Zahučaly ho- ry... — B. Bauše. O jedech a otravách. — J Božek. Několik pohledů do života Vácslava Vlěka. — L. Holuby, Podkarpatské oblázky. — Z hrobu pro sestru. — Nové písemnictví. — Obzor diva- delní. — Hudební rozhledy. — Válka na Balkáně. — Rozhledy po dějinách nejnovějších.
#61 alto_textblock #61
Je to otisk provolání, vlastně poučení k volbám, jež se dály tehdy v druhé polovicí května; — sněm stavovský, jenž zavedl cestou pokroku nové zří- zení zemské s rozšířeným zastoupením stave městského a uvedením zástupců lidu selského, za- sedal až do 13. května a posledního dne toho mě- síce sešel se již sněm nový. Provolání bylo česko- německé, a ač neslo podpisy Němců, na př. Fr d'Elverta. P. Chlumetzkého (bratra J. ryt. Chlume- ckého, pro nás později neblaze proslulého) aj. mluvilo jasně a rozhodně pro národní rovnopráv- nost. Tak uvádělo postulát „By každý v jazyku který mluví, vychován byl, by tímto před úřady se mluvilo a psalo, aby hned věděl, na čem stoji aby tak žádného tlumočníka nepotřeboval. I př brněnském sněmu nebudete přinuceni německy mluviti, neboť veřejně mluv každý v svém jazyku. Takové idylické doby, plné smyslu pro všechnu tedy i národní spravedlnost a svobodu byly na úsvítě politického probuzení Rakouska, pokud zů- stávalo při pěkných slovech a skutkem Němci se nemusili ničeho vzdávati. — Další obsah „Časo- pisu“: K. Hlavinka, Jaroslav Vrchlický. — R. Dvo- řák. Změny ve zřízení obecním na Moravě 1848. — Dr. Jos. Pešek, Magdalena Dobromila Rettigová ve světle své korespondence. — F. V. Peřinka Prusové v Kroměříži r. 1742. — Jan Kučera, Zby- tek pamětních knih města Kyjova. — Jos. Soukal Páni z Pernštejna. — Umělecké a vědecké zprá- vy. — Literatura.
#62 alto_textblock #62
V obecním zastupitelstvu první sbor má strana hutní, sbor druhý a třetí české strany: agrární a sociálně demokratická. Králův Dvůr má 2710 oby- vatelů Čechů a 183 Němce; ale strana hutní má ve svých rukou celé obecní zastupitelstvo. Obee ta nemá své školy: je přiškolena do Počápel, jež r. 1880 čítaly jen 264 obyvatelů, vesměs Čechů; r. 1910 měly na 2000 duší, z nichž však vedle 1292 Čechů bylo 617 Němců. Veřejná škola s 869 dětmi je česká, ale v místní školní radě je 5 členů strany hutní (vysílaných Královým Dvorem) a jeden zá- stupce ostatních 5 českých obcí, tvořících školní obec. Německá škola soukromá má 195 dětí,z nichž je německých 19! V obecním zastupitelstvu má strana hutní sbor třetí, strana česká sbor prvý a druhý. — „Revue“ dále podává: Smiřo- vačky v Čechách a reservátní práva státu. — A. M. Jeh. Dosud české obce v bývalé župě Vitoraz- ské v Dolních Rakousích. — J. Bárta Zahrádecký, Brno. — Čechové na dolnorakouském venkově. — Literatura. — Školství. — Národní obrana.
#63 alto_textblock #63
*
#64 alto_textblock #64
Ve „Stylu“ (V. č. 2.) přičiňuje arch. O t. No- votný několik poznámek k některým z posled- ních našich zjevů divadelních. Ve vývodech svých zabývá se také poměrem umění výtvarného k umě- ní dramatickému a problém, který vyrůstá z jejich styku, formuluje: „Problém výtvarný, jasně dle Hildebranda vysloveno, spočívá (tul v tom, aby nalezen byl určitý stupeň optického dojmu, pokud situaci toliko podpírá, pozornosti však neadvádí pokud slouží toliko k usnadnění názoru o místu děje, nebo pomáhá celkovému literárnímu účinu Dekorace jevištní — a o tu výtvarně v první řadě běží — měla by tedy býti symbolická, dnešní dra- matická literatura připouští i realistickou, odmít- nouti jest však naturalistickou, která by chtěl opravdovou zdánlivost nahraditi zdánlivou sku- tečností. Realistickou scénu vylučuje však již sna- ha po jednotném uměleckém účinu, kterému ne- může se dařiti v dekoracích, jež simulují, a kde pohyblivá lidská figura přiblížením k namalova- ným hranicím jevištního prostoru a tím způsobenou
#65 alto_textblock #65
V „Osvětě“ (XLIII., č. 4.) vzpomíná Ad Šubrt Ladislava Stroupežnlckého jehož smrti loni prošlo dvacáté výročí. Šubrtův „profil člověka a dramatika“ podává leceos zají- mavého z literárního a divadelního zákulisí let de- vadesátých. Ukazuje na př., jakými — řekněme podivnými — strannostmi byl řízen v dobách těch repertoár. Šubrt, jenž byl tehdy ředitelem Národ- ního divadla, doznává: Stroupežnický „jednostran- ným jevil se jen (l) potud, že horoval jen proc hry realistické a naturalistické, podceňuje při tom prá- ce, nevyrostlé z půdy života, nýbrž jen z pouhé fantasie. Cena básnická stávala mu až ve třetí řa- dě, reálnost. forma v prvých řadách dvou. V tom vzhledě bývalo u něho nezbytně třeba korektury. ježto umělecký ústav povahy Národního divadla jediného velkého divadla českého — nemohl se snášeti s jednostranností. Ze zmíněné osobní jed- nostrannosti vyšly také konflikty Lad. Stroupežni- ckého na př. s Juliem Zeverem, jež přeneseny byly potom Zeyerem i na divadlo same, ač vedení di- vadla proti básníkovi nestálo, naopak při „Legendě z Erinu“ a již i při „Sulamitě“ rozhodlo proti sklo- nu dramaturgovu ve prospěch básníkův. Když pak Ladislav Stroupežnický — narozený r. 1850 v Cer- hovicích — r. 1892 v Praze zemřel, otevřely se Zeyerovi brány Národního divadla dokořán. Ta- kové zásadní neshody míval Stroupežnický i s Ja- roslavem Vrchlickým. — Uvedení Schillerovy tri- logie „Valdštejn“ na jeviště Národního díivadla odporoval Stroupežnický dlouho, vysloviv klidně své prosté — veselou kritiku tehdy vyvolávající — slovo: „Až budeme chtít Valdštejna na českém je- višti, napíšeme si ho sami.“ Při jeho osobní za- ujatosti. — osobně arci naprosto oprávněné — pro reslismus byli mu na př. Kuklovi „Anatomové
#66 alto_textblock #66
V „Zábavné a poučné příloze“ kra- jinských listů národní strany svobodomyslné (1913. č. 6.) otiskuje dr. Josef Fořt v článku „Sou- středění politických stran českých“ svrchovaně zajímavý dokument české politiky po- sledních let. Jsou to zásady programatického pod- kladu pro chystanou koncentraci českých stran politických, které dr. Fořt na vyzvání dra. V. škardy v únoru 1905 sestavil. Redakce otiskujíc návrh Fořtův, připojuje: „Není pochyby, že i dnes provedení jeho (návrhu Fořtova] je plně aktuálni a žádouci.“ Leč tu je zajímavo, ač u nás již od let se obecně touží po formulaci společného (minimál- ného) národního programu, po jakési odezvě do- sud časového svatodušního programu německého. publikování Fořtovy formulace základních zásad pro podobný společný program nevyvolalo větší vážnou diskusi. — „Přiloha“ mimo to přináší: K- Rožek, V metropolitiní škole. — JUDr. Karel Po- lák. Okresní jednoty společenstev živnostenských. — Z rukopisů Karoliny Světlé. Výlet na Malou Skálu a Fridštejn. — Spectator, Politika a ústavy kulturní. — Drobnosti.
#67 alto_textblock #67
Starší, ale rovněž pozoruhodný politický do- kument uveřejňuje v Časopise Matice Mo- ravské (XXVII., č. 2.) H. Traub: „Přís pě- vekk moravskému sněmu z roku 1848.“
#68 alto_textblock #68
V „Menšinové Revui“ (II., č. 5.) kresl Bojor „Několik národnostních črtůz Berounska“. O nebezpečí rozpětí německého živlu — o germanisaci snad se přece mluviti nedá — na ryze českém Berounsku bylo již nejednou psáno v denním tisku. Ale přes to neuškodí ne- bezpečí nově si připamatovati a zejména věno- vati trochu pozornosti jeho soubornému vylíčení. Či není svrchovaně pokořující, může-li zvůle ně- meckého podnikatele, využívajícího své hospodář- ské přemoci, dáti obci ryze české ráz obce smí- šené? A to v úplně českém kraji a pod samým zdmi Prahy! A tomu je na Berounsku v Hýskově. v Králově Dvoře a v Počáplech. Hýskov ještě r. 1880 při 1502 obyvatelích neměl ani jediného Němce; při sčítání r. 1910 měl vedle 1794 Čechů 69 Němců, pro něž je vydržována (pražskožele- zářskou společností) německá opatrovna a dvou- třídní škola. V německé opatrovně i škole je všeho všudy 13 německých dětí vedle 89 školáků če- ských. Proti tomu ve stejné době (r. 1910) měla česká škola 317 dětí, rozumí se vesměs českých.
#69 alto_textblock #69
Ve „Zlaté Praze“ (XXX., č. 29.) uvažuje Jan Váňa, „Proč mají Franeouzově akademii věd. Angličané nikoli“. Du- vod nalézá v základech povahy obou národů, jež zajímavě charakterisuje: Jemu podstatnou znám- kou anglického ducha jsou energie a poctivost. Přímost, pružnost umnosti jsou zase pozoruhodné známky francouzského lidu v moderní době. „Ná- rod, jehož ducha vyznačuje energie, bude asi vy- nikati v poesii, i Angličané mají Shakespeara. Nejvyšší rozmach vědy jest, jakožto síla vynalé- zavá dar věštecký, poesii nejpříbuznější, a proto národ, jehož duch je energický, může vynikati ve vědě, i Angličané mají Newtona. V oblasti umové není jmén větších nad Shakespeara i Newtona. A čeho si tato energie, jež je životem genia, vy- máhá a vynucuje, jest svoboda, úplná neodvislost od veškeré autority, ustanovení i rutiny — úplná volnost rozšiřovat se dle vlastní vůle. Tedy národ, jehož hlavní duchovní známkou jest energie, ne- bude náchylen zřídit si ve věcech umových pevné měřítko, autoritu, jakou je akademie.“ — V čísle mimo to je: Alois Jirásek. Temno. — Josef Havlik, V expeditě. — Bohumil Brodský, Stará romance. Budoucí zdroje energie. — Zprávy časové. — V illustracích: F. von Úhde. Zkoušení Abraháma. — Al. Kalvoda. Týnec u Hodonína v zimě. — J. Wenig. Pohádka. — Mathins Kager, Oslepení
#70 alto_textblock #70
šavla