#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V. Praze, ve středu 2. dubna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 89.
#4
alto_textblock
#4
a ranní avečernělisty
přodplácí se
V Prane v administracit
na čtvrt lets .. 6K/ —
s dvojí donáškon
něsí
na vrtieta : . . K eli
ve fllalkáchí
na měsle. . . . . 2 KK 80
Pešton:
něsle,
. . .
na dvr ist . . . . e
s dvoji zásllkon
a měsle.
na ri: . .. kg
#8
alto_textblock
#8
ecerm v
#10
alto_textblock
#10
dání-
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejie
ranní člslo o sobě
za sh
večerní
zn ib
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 5h
#12
alto_textblock
#12
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a insorty přijímá
administrace v Marianské al., 3
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a sxpediee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl
#13
alto_textblock
#13
Nová válko na Balkíně
#14
alto_textblock
#14
Námořní demonstrace
proti Černé Hoře.
#15
alto_textblock
#15
pevnínů vysadit a to třebas i proti vůl
ostatních velmocí, neboť pak bylo by
jí obhájiti v těch krajích také zvláštní zájmy
italské.
#16
alto_textblock
#16
Lodí italské.
Z Říma, 2. dubna. Italie vyslala k demon-
straci proti Černé Hoře 3 lodi válečné, které
zejtra přibudou již do černohorských vod.
#17
alto_textblock
#17
povědi zaujímají k válečné náhradě
nebo válečné kontribuci, zakládá prý se na
přání spojenců zabrániti zápletkám s velmo-
cemi. Jsou tudíž spojenci, jak se
prohlašuje, ochotni přijmouti
stanovisko velmocí, které v zásadě
souhlasí s válečnou náhradou nebo válečnou
kontribucí, jejíž výše a podrobnosti mají býti
stanoveny později. V balkánských kruzích se
má za to, že umirněnost. projevená
v odpovědi spojenců zabezpečí
brzké uzavření mír u.
#18
alto_textblock
#18
tato dosud úřadně potvrzena, přece možno
souditi, že Černohorci tuto posící zabrali, po-
něvadž se současně s jiné strany ujišťuje, že
Turci odhodlali se obětovati Velký Taraboš,
aby se tím lépe mohli opevniti na Malém Ta
raboši, nižším to pahorkem za Skadrem.
#19
alto_textblock
#19
Drinopol.
#20
alto_textblock
#20
Z dobyté Drinopole.
#21
alto_textblock
#21
vštívil ministry a aby je informova
o situaci v Albanii. Prohlásil, že se odeber
pravděpodobně do Londýna a jiných hlavních
měst, aby tam podal vysvětlení o nynějších po-
měrech v Albanii.
Z Říma, 1. dubna. (K. k.) Ministr zahraničních
záležitostí markýz dí San Giuliano přijal včera
Ismaila Kemala beje.
#22
alto_textblock
#22
Rakouská eskadra.
Z Vídně, 2. dubna. „Neue Freie Presse?
oznamuje: Včera vyplulo z Kotoru několik
rakouských válečných lodí směrem k Baru.
Loďstvo záleží z válečných lodí „Arcivévoda
František Ferdinand“, „Radecký“ a „Zrinji“
ze 3 malých křižáků a 3 torpedoborců. Di-
vise, které velí kontreadmirál Fiedlera
ve které se nalézají pancéřové křižáky „Sant
Georg“, „Kaiser Karl VI.“, několik malých
křižáků, torpedoborců a torpedových člunů,
zůstala v zálivu kotorském.
#23
alto_textblock
#23
Vládní výklad vídeňský.
Z Vídně, 2. dubna. (K. k.) „Fremden-
blatt“ píše: Dalším odporem Černé Hory proti
rozhodnutí velmocí byla nutna opatření, aby
se uplatnila vůle Evropy. Co nejrychlejší pro-
vedení lodní demonstrace proti Černé Hoře, k
níž svolily všechny velmoci, je tím nutnější
vzhledem ke zprávám o ustavičné prud-
ké střelbě na Skader, jakož i vzhle-
dem k zamítavé odpovědi Černé
Hory na požadavky velmocí. List
poukazuje k tomu, že Srbsko přes výslovný
slib, že se podvolí rozhodnutí velmocí o Al-
bánii, zúčastní se bojů u Skadru. „Fremden-
blatt“ pokračuje: Lodní demonstrace
bude bezprostředně provedena.
Oddíl našeho loďstva dostal již rozkaz vy-
plouti. Pokud dosud známo, zúčastní se
lodní demonstrace vedle Rakou-
sko-Uherska také Italie, Německo
a Anglie. Z Francie nedošlo dosud roz-
hodnutí. Rusko, které nemá žádných váleč-
ných lodí ve Středozemním moři, nezúča st-
ní se demonstrace. Významno je, že u-
snesení lodní demonstrace stalo se všemi vel-
mocemi, a že tudíž tato akce má mezi-
národní ráz. Také ve veřejném mínění.
které bylo značně rozechvěno nedávnými
událostmi v západní části balkánského polo-
ostrova, uznávána jsou opatření proti odporu
Černé Hory za pochopitelná a nezbytná. S ne-
trpělivostí očekává obyvatelstvo další vývoj
věcí a všeobecně žádá se co možná nejrychlej-
ší vyjasnění. Brzké vyřízení této zá-
ležitosti je tím nezbytnější, že ne-
smí se nechati balkánské státy v pochybnosti
p tom, že při vší projevované dosud ochotě
velmocí, vycházeti vstřic slušným přáním, je
vyloučeno dodatečné zvrácen
evropských rozhodnutí.
#24
alto_textblock
#24
Stanovisko italské.
M. Z Kolína nad Rýnem, 2. dubna. (Zvl.
tel. „N. L.“) „Köln. Ztg.“ obdržela z Turina
tento telegram: Italské vládě blízký poslanee
Cirmeni prohlašuje ve článku, jejž zaslal
turinským novinám „Stampa“, že jest zájmem
i povinností Italie, dávati pozor a nedopustiti.
aby Černá Hora zabrala město Skader. Italie
může prý Černé Hoře osvědčiti svoje přátel-
ství tím, že se v lodní demonstracia
blokádě černohorského pobřež
nezúčastní činně, nýbrž jenom
jako účastník svropského kon-
certu, jenž Rakousko k akci te
zmocňuje, avšak kdyby se ukázala nut-
nost, aby vojsko na břeh bylo vysláno, m u-
sila by Italie všechny ohledy stranou pu-
stit a zároveň s Rakouskem svoje vojsko na
#25
alto_textblock
#25
Ruská výhrada.
Z Paříže, 2. dubna. „Tempsu“ telegrafujt
ze Sofije: Zde se ví, že Rusko svolile
zásadně k demonstraci proti Čer-
né Hořes výhradou, že demonstra-
ce ta nebude vykonána jedno-
stranně, nýbrž souborně a že bu-
de omezena na rejdu barskou.
#26
alto_textblock
#26
Francie souhlasí.
Z Paříže, 2. dubna. (K. k.) „Figaro“ ozna-
muje: Včerejší ministerská rada usnesla se na
souhlasu Francie s lodní demonstrací proti
Černé Hoře, poněvadž informace došlé z Lon-
dýna, Petrohradu, Říma a Berlína nepřipou-
štějí průtahu v řešení.
#27
alto_textblock
#27
Černá Hora Skadru nevydá.
Z Cetyně, 2. dubna. „Glas Crnogorca“
praví: Černá Hora dala odpověď jedině
možnou, odmítnuvši notu velmocí a pokraču-
jíc v dobývání Skadru. Až tento se dostane
do rukou Černohorců, pak teprve bude se mo-
cí jednati o mír. Černá Hora však Skadru pro
Albanii nevydá. Musel by se jí vzítí násilím
Z Berlína, 2. dubna. „Tägliche Rundschau
oznamuje z Bělehradu: Srbsko neodvolá své-
ho vojska z Albanie, dokud nebudou přesně
stanoveny albanské hranice.
#28
alto_textblock
#28
Kdo bude velitelem?
Z Říma, 2. dubna. („Mittagsztg.“) Podle
zpráv zdejších novin rozhodne se ještě dnes.
kdo bude velitelem mezinárodního loďstva
proti Černé Hoře. Potom bude Černá Hora
vyzvána, aby ve lhůtě krátké, ale přesně sta-
novené odvolala své vojsko od Skadru. Ne-
bude-li, jak se také čeká, této výzvě vyhově-
no, začne lodní demonstrace. Možno pova-
žovati věcí jistou, že nebude omezena na
pouhé uzavření přístavu barského a ulcin-
ského, nýbrž že bude také vyloděno vojsk
na pevninu.
#29
alto_textblock
#29
Jednání o mír.
#30
alto_textblock
#30
O odpovědi balkánských spojenců na nátu
velmocí.
Z Londýna, 1. dubna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ dznamuje: Do dnešního odpoledne
nebylo v úřadních kruzích známo, zdali spo-
jenci dali odpověď na návrhy velmocí o pod-
mínkách pro prostředkování, má se však za
to, že bude zítra odevzdána zástupcům vel-
mocí v hlavních městech balkánských států.
Proslýchá se, že odpověď od té doby, co byla
sdělena sofijskou vládou kabinetům v Athé-
nách, Bělehradě a Cetyni, doznala jen nepa-
trných změn. Místo, aby po pádu Dri-
nopole, jak se očekávalo, Bulhar-
sko své nároky zvýšílo, učinilo ve
skutečnosti nové koncese. Upoušti
totiž z úcty k velmocem od svého stanoviska
v příčině požadavku pohraniční čáry Saroš-
Midija a je nyní ochotno přijmouti
s nepatrnou změnou čáru Enos-
Midija, navrhovanou mocnostmi; změna ta
žádá pouze, aby místo Enosu bylo konečným
bodem místo dvě míle na východ od něho
vzdálené. Pro tuto změnu jsou rozhodujícími
výhradně topografické, zeměpisné a přirozené
důvody. Stanovisko, které spojenci ve své od-
#31
alto_textblock
#31
Řecké podmínky a trojspolek.
Z Paříže, 2. dubna. Z Londýna se sem
oznamuje: Řecko položilo určité podmínky.
dle kterých všechny ostrovy až k mysu Kefa-
los musí se státi řeckou državou a že kromě
toho Řecko bude na příště vykonávati pan-
ství nad průlivem mezi albanským pobřežím
a ostrovem Korfu. Velmoci trojdohody cho-
vají se k této žádosti příznivě. Trojspolek
však ji odmítá s námitkou, že bylo vel-
mocemi stanoveno, že o Egejských ostrovech
bude rozhodnuto teprve později.
#32
alto_textblock
#32
Bol o Skader.
#33
alto_textblock
#33
Z Kotoru, 2. dubna. Pád Skadru čeká s
každou hodinu. Generální útok na Skader.
který se vede s malými přestávkami již po
dny, potrval také po celý včerejšek. Pěchota
černohorská a srbská podporována zhoubnou
palbou těžkých obléhacích děl, dobyla tří re-
dut a obsadíla Malý Bardaňol. Turcí musíli
v pondělí také vykliditi své posice poblíže
Brdice. Následkem toho turecká posádka na
Taraboši jest od ostatního vojska tureckého
úplně odříznuta. Střelba děl z Taraboše jes
o mnoho slabší. Buď se nedostává Turkům
střeliva anebo část děl jest již rozmontována.
aby nepadla do rukou oblehatelů celá. V
Skadru zuří četné požáry.
Z Paříže, 2. dubna. („Fremdenblatt“.) Si-
tuace Skadru považuje se za krajně ohrože-
nou. Černohorci a Srbové získali mnoho te-
rénu. Odpor odpůrců chabne. Bombardován
však trvá neztenčeně dále.
Z Ulčína, 2. dubna. Černohorci předevčí-
rem vykonali útok na Taraboš. Boj trval po-
zdě do noci. O polednách dobylí Černohorc
prvních redut. Srbské dělostřelectvo zdržo-
valo turecké vojsko u Tepe, takže toto ne-
mohlo podporovati vojsko, na Taraboši. Vs
hodin odpoledne padla druhá řada náspů. Tu-
recká kanonáda stále slábne. Rozhořčený bol
trvá.
Z Berlína, 2. dubna. „Lokalanzeigru“ te-
legrafují z Ulcína: Zpráva, že 20 dopravních
lodí ze Soluna přístane v Medvě, naplnil
vojsko Černohorců a Srbů velkou nadějí
Hlavní útok jejích na Skader čeká se každou
chvílí.
Z Bělehradu, 2. dubna. Dnes čeká se pád
Skadru. Bylo sem oznámeno, že všechny
tvrze skaderské, vyjma Taraboš, již padly.
Drátěné ploty okolo Taraboše byly již ručnímí
pumami zpřetrhány.
Z Kotoru, 2. dubna. „Fremdenblatt“ ozna-
muje, že v bombardování Skadru nastala
dnes malá přestávka, poněvadž se tou
dobou rozestavuje vojsko, které bylo vylo-
#34
alto_textblock
#34
děno.
#35
alto_textblock
#35
Velký Taraboš padl.
#36
alto_textblock
#36
Z Londýna, 2. dubna. (Zvl. telegr. zpráva
„Nár. L.“) „Times“ dostaly právě telegram
z Cetyně, který oznamuje, že od včerejška
9. hodiny ranní jest u Taraboše prudká palba
dělostřelecká. V noci rozšířila se zpráva, že
Velký Taraboš padl. Jakkoliv není zpráva
#37
alto_textblock
#37
Ze Solije, 2. dubna. Z Drinopole se sen
oznamuje: Počalo se s uklízením mrtvol, kte-
rých leží v pobořených pevnostech celé hro-
mady. V soukromých domech pátrá se po
schovaných důstojnících. Bylo nalezeno 100
tureckých vojínů přestrojených za ženy. Cel
kem bylo zajato as 1000 důstojníků.
Účastenství srbské armády v útocích na
Drinopol.
Z Bělehradu, 2. dubna. (K. k.) IZ úřadníh
srbského pramene.] V podrobných zprávách
srbské armády před Drinopolí o bojích za
útoku na město konstatují se o účasti srbské-
ho vojska tyto skutečnosti: Srbská armáda
dobyla celkem 7 stálých tvrzí, 4 redut, 17
polních a 11 posičních baterií. Timocká di-
vise první výzvy stekla tvrze Kazantepe
Kargjoaltabia, Elistepe a Jastepe v první
Cajtepe, Ajnaltabia, Konectabia a Bosjuktabia
ve druhé čáře. Na první čáře bylo zajato 8000
tureckých vojáků a 280 důstojníků. Dobyti
tvrzí Cataljalu a Kadirlik-Ildrinu na třetí čáře
bylo vedle zajetí šukriho paše závěrkem či-
nů, jimiž byl úkol timocké divise splněn. Du-
najská divise druhé výzvy pod generálem
Rasíčem dobyla a obsadila tvrze Papastepea
Behištepe. Srbské vojsko ukořistilo při té
příležitosti 190 děl a zajalo 2 generály, 400
důstojníků a 15.000 vojáků.
#38
alto_textblock
#38
Albanie.
#39
alto_textblock
#39
Vévoda z Montpensieru prý prohlášen za
vévodu albanského.
Z Paříže, 2. dubna. „Excelsior“ uveřel-
ňuje telegram svého dopisovatele, který plu
s vévodou Montpensierským na jeho jachte
do Albanie. Dle telegramu vévoda nechce
vpašovatí do Albanie žádných zbraní ani ne-
chce státi v čele nějakého hnutí, nýbrž chce
jen přistáti ve Valoně, aby vešel ve styky
s tamější vládou a seznal smýšlení lidu. Avšak
následkem přísné blokády, kterou konají ře-
cké válečné lodi podél celého albanského po-
břeží, nemohl se do Valony dostati. Užil
tedy lsti. Vstoupil na jednu vlečnou loď
ukryl se tam mezi naložené cíhly. Takovými
způsobem dostal se konečně do. Valony. Od-
tud dostal dopisovatel „Excelsioru“ od vé-
vody tento telegram: „Přijel jsem do Valony.
Provisorní vláda mne nadšeně přijala a pro-
hlásila mne za vévodu albanského. Na palubě
své lodi mám chefa provisorní vlády Izmaila
jeho syna, chefa albanského vojska a několik
dalších osob, které se mnou plují do Italie
Ve Valoně jsem se zdržel tři dny.
#40
alto_textblock
#40
Ismaíl Kemal bej v Římě.
Z Říma, 1. dubna. (K. k.) Ismai! Kema
bej jest provázen svými syny Edhemem a Kiazi-
mem. Jachta „Mekong“, na níž jest vévoda
Montpensieru, zůstala 3 dny v zálivu va-
lonském. Vévoda z Montpensieru navštívil Kemal
beje. Tento považoval okamžik za vhodný, aby s
odebral do Evropy. Před svým odjezdem nechal
Albánce přísahati svým zástupcům přísahu věrno-
sti. Na to odjel v neděli večer za aklamace Al-
bánců na jachtě „Mekong“ se svými syny, mi-
nistrem vyučování Gorakukim a Issou Boletincem
Jak sděluje „Tribuna“, pobude Ismail Ke-
mal bej několik dní v Římě, aby na-
#41
alto_textblock
#41
Ohraničování příštího Albánska.
Z Berlína, 2. dubna. „Berliner Tagblatt“
oznamuje z Londýna: Potíže v příčině
jižních hranic albánských trvají
dále, jak pokud se týká hranic východních,
tak zejména pokud se týká jihozápadních.
Otázka, kdo dostati má pobřeží naproti jon-
ským ostrovům, je nerozřešena.
#42
alto_textblock
#42
Mezi spojenci.
#43
alto_textblock
#43
Srážka mezí Bulhary a Řeky.
Ze Soluna, 1. dubna. (K. k.) Z Eleutherie
se sděluje, že tam došlo ke srážce mezi Řeky
a Bulhary. Byla učiněna opatření na obnovení
klidu. Bližších podrobností není.
#44
alto_textblock
#44
Události v Nigritě.
Ze Soluna, 1. dubna. (K. k.) Bulharsko-
řecká vojenská komise odjela včera do Nigrity
vyšetřit známé události, které se tam sběhly.
#45
alto_textblock
#45
V Cařihradě.
#46
alto_textblock
#46
Cholera.
#47
alto_textblock
#47
Z Cařihradu, 2. dubna. (K. k.) Byly zde
zjištěny dva případy cholery. Jeden
týká se rakouského státního příslušníka. Dále
byly oznámeny dva podezřelé případy.
#48
alto_textblock
#48
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#49
alto_textblock
#49
Porada v ministerstvu zahraníčních záleží-
#50
alto_textblock
#50
tostí.
#51
alto_textblock
#51
Z Vídně, 2. dubna. „Neue Freie Presse“
oznamuje: Včera odpoledne konala se v mi-
nisterstvu zahraničních záležitostí za předsed-
nictví hr. Berchtolda porada, které se zúčast-
nilo také několik čelných důstojníků
armády a mariny.
a
#52
alto_textblock
#52
Audience mínístra války.
Z Vídně, 2. dubna. Císař přijal dnes ve
zvláštním a dlouhém slyšení společného mi-
nistra vojenství, polního zbrojmistra Kroba-
tina.
#53
alto_textblock
#53
Vídeňské museumí v Albánsku.
v
Z Vídně, 2. dubna. Nebožtík dr. K. L ueg er
chtěl, jak povědomo, stavěti za veřejné a také če-
ské peníze mešity pro bosenské mohamedány, týž
dr. Lueger, který ve Vídni potlačoval Čechy
polomrtev mluvil pro protičeské jazykové zákony.
Dnes uveřejňuje Heřman Bielohlawek, bývalý
panoš dra. Luegra, v listech zprávu, že chce jako
živnostenský referent zemského výboru dolnora-
kouského zříditi v budoucím hlavním mč-
stě albánském museum se skladem
vídeňského zboží a vyslati do albánských
přístavů zvláštní loď, která by vezla skladiště
vzorků a zároveň vídeňské zboží.
#54
alto_textblock
#54
Nový místodržitel tyrolský.
Z Vídně, 2. dubna. (K. k.) Jeho Veličenstvo
císař vzal v 11 hodin dopoledne nově jmenovaného
místodržitele v Tyrolích Bedřicha hr. Toggen-
burga v této vlastnosti do přísahy.
#55
alto_textblock
#55
Arcibiskup Katschthaler do Říma.
#56
alto_textblock
#56
Ze Salcpurku, 1. dubna. (K. k.) Kníže-arci-
biskup dr. Katschthaler odejel dnes ráno ku pře-
depsané návštěvě hrobu knížat apoštolských a ku
podání zprávy o své arcidiecési do Říma.
#57
alto_textblock
#57
TÝDENNÍ REVUE.
#58
alto_textblock
#58
„Scéna“ (I., č. 2) věnuje velmi oprávněnou
pozornost i časovostem českého života uměleckého.
Z řady poznámek toho rázu je zaznamenati její
stanovisko k otázee uměleckých porot-
jež oživuje při každém novém rozdílení cen. Vrací
se k případu posledního udělení cestovního sti-
pendia pro sochaře z Turkovy nadace. Soudí, že
rozhodnutí sboru obecních starších města Prahy
tentokráte věcně bylo správné (rozhodlo pro so-
chaře schopnějšího), ale formálně špatné (jak zná-
mo, bylo odevzdáno více lístků, než bylo přítomno
členů sboru). „Z tohoto paradoxu, kdy špatný
skutek rozhodl se pro dobrou věc, plyne však po-
učení, jež by se mělo propagovati: a) než přistoupí
se k hlasování, nechť jest kvalifikace poroty po-
drobena veřejné kritice a b) propagace snahy, aby
ona terna a dua přestala: nechť navrhuje porota
jen jednu osobu, je-li umělecky zdatnější ostatních.
(Pak měli by obecní starší jediné možnost veta
nikoli jmenování neschopných.) Duo budiž jmeno-
váno jen v případě úplně rovnocenných navrhova-
ných, z nichž žádný nebudiž jmenován na místě
prvém či druhém.“ — Jinak „Scéna“ podává-
Jaroslav Hilbert. Z dramatické básně „Kolumbus
— Milož Marten. Na nových cestách dramatické
poesie (Paul Claudel). — Jos. Kodíček. K pojmu
knižního dramatu. — Otakar Fischer. Anagnorisis.
— Ervín Taussig. České divadlo. — K. Hikl. Sofo-
klovi „Slidiči“. — Jul. Bab, Berlínské divadlo. —
Poznámky.
#59
alto_textblock
#59
nápadností v rozdílu měřítek odkrývá rázem všech-
ny úskoky illusivní scény. Herci ani dekorací ne-
smí býti vzato právo na zdánlivost, neskutečnost.
Odtud mnohé úsilí o reformu výpravy. Jen že ne-
bezpečí herecké závislosti zůstává: herec, snej-
důležitější prvek divadelní, výtvarně vzato barevný
element, může snadno při nových snahách o zjedo
nodušené scénování přijíti o svou dramaticky ne-
zbytnou nezávislost, nesmí-li se pohnouti jinam.
než kam komposičně (výtvarně) náleží. To jest
tedy celý problém scénování: dramaticky: scéna
dle herce, výtvarně: celek dle detailu.“ — Ostatní
obsah čísla: Henry van de Velde. Poznámky z ce-
sty do Řecka. — Kronika. — V reprodukcích za-
stoupeni: V. Fultner. — V. Hofman. — J. Chochol
— J. Kotěra. — L. Machoň. — J. Plečník. —
Rössler. — Č. Vořech. — B. Waigant.
#60
alto_textblock
#60
vítanější než Vrchlického „Noc na Karlštejně“.“A
ke všemu dále Šubrt o Stroupežnickém příznává-
„Jen hry, které by bývaly poněkud stínily jeho
některou práci, poněkud odsunoval. Tak způsobil.
arci nenápadně, že „Selské námluvy“ Rajmanovy
nesměly se dávat — intendant k jeho pokynu je
odmítl — a že Hauptmannův „Bobří kožich“, příli
dobrá to hra naturalistická, rovněž nedostal se na
jeviště.“ V takových poměrech prožívalo Národní
divadlo svoje prvá léta. — „Osvěta“ dále obsa-
huje: Dr. F. X. Harlas. Umělecké spolky a české
umění. — J. Volf, Příspěvky k dějinám stolice če-
ského jazyka na pražské universitě. — Jan Javů-
rek, Paměti ze života mého, sepsané v 82. roce
věku mého. — Fr. Tauter, Tulácká elegie. — D -
Mich. Navrátil. MUDr. Jan Špott, nestor docentů
na české universitě. — R. Havlíček, Zahučaly ho-
ry... — B. Bauše. O jedech a otravách. — J
Božek. Několik pohledů do života Vácslava Vlěka.
— L. Holuby, Podkarpatské oblázky. — Z hrobu
pro sestru. — Nové písemnictví. — Obzor diva-
delní. — Hudební rozhledy. — Válka na Balkáně.
— Rozhledy po dějinách nejnovějších.
#61
alto_textblock
#61
Je to otisk provolání, vlastně poučení k volbám,
jež se dály tehdy v druhé polovicí května; — sněm
stavovský, jenž zavedl cestou pokroku nové zří-
zení zemské s rozšířeným zastoupením stave
městského a uvedením zástupců lidu selského, za-
sedal až do 13. května a posledního dne toho mě-
síce sešel se již sněm nový. Provolání bylo česko-
německé, a ač neslo podpisy Němců, na př. Fr
d'Elverta. P. Chlumetzkého (bratra J. ryt. Chlume-
ckého, pro nás později neblaze proslulého) aj.
mluvilo jasně a rozhodně pro národní rovnopráv-
nost. Tak uvádělo postulát „By každý v jazyku
který mluví, vychován byl, by tímto před úřady
se mluvilo a psalo, aby hned věděl, na čem stoji
aby tak žádného tlumočníka nepotřeboval. I př
brněnském sněmu nebudete přinuceni německy
mluviti, neboť veřejně mluv každý v svém jazyku.
Takové idylické doby, plné smyslu pro všechnu
tedy i národní spravedlnost a svobodu byly na
úsvítě politického probuzení Rakouska, pokud zů-
stávalo při pěkných slovech a skutkem Němci se
nemusili ničeho vzdávati. — Další obsah „Časo-
pisu“: K. Hlavinka, Jaroslav Vrchlický. — R. Dvo-
řák. Změny ve zřízení obecním na Moravě 1848. —
Dr. Jos. Pešek, Magdalena Dobromila Rettigová
ve světle své korespondence. — F. V. Peřinka
Prusové v Kroměříži r. 1742. — Jan Kučera, Zby-
tek pamětních knih města Kyjova. — Jos. Soukal
Páni z Pernštejna. — Umělecké a vědecké zprá-
vy. — Literatura.
#62
alto_textblock
#62
V obecním zastupitelstvu první sbor má strana
hutní, sbor druhý a třetí české strany: agrární a
sociálně demokratická. Králův Dvůr má 2710 oby-
vatelů Čechů a 183 Němce; ale strana hutní má
ve svých rukou celé obecní zastupitelstvo. Obee
ta nemá své školy: je přiškolena do Počápel, jež
r. 1880 čítaly jen 264 obyvatelů, vesměs Čechů;
r. 1910 měly na 2000 duší, z nichž však vedle 1292
Čechů bylo 617 Němců. Veřejná škola s 869 dětmi
je česká, ale v místní školní radě je 5 členů strany
hutní (vysílaných Královým Dvorem) a jeden zá-
stupce ostatních 5 českých obcí, tvořících školní
obec. Německá škola soukromá má 195 dětí,z
nichž je německých 19! V obecním zastupitelstvu
má strana hutní sbor třetí, strana česká sbor
prvý a druhý. — „Revue“ dále podává: Smiřo-
vačky v Čechách a reservátní práva státu. — A.
M. Jeh. Dosud české obce v bývalé župě Vitoraz-
ské v Dolních Rakousích. — J. Bárta Zahrádecký,
Brno. — Čechové na dolnorakouském venkově. —
Literatura. — Školství. — Národní obrana.
#64
alto_textblock
#64
Ve „Stylu“ (V. č. 2.) přičiňuje arch. O t. No-
votný několik poznámek k některým z posled-
ních našich zjevů divadelních. Ve vývodech svých
zabývá se také poměrem umění výtvarného k umě-
ní dramatickému a problém, který vyrůstá z jejich
styku, formuluje: „Problém výtvarný, jasně dle
Hildebranda vysloveno, spočívá (tul v tom, aby
nalezen byl určitý stupeň optického dojmu, pokud
situaci toliko podpírá, pozornosti však neadvádí
pokud slouží toliko k usnadnění názoru o místu
děje, nebo pomáhá celkovému literárnímu účinu
Dekorace jevištní — a o tu výtvarně v první řadě
běží — měla by tedy býti symbolická, dnešní dra-
matická literatura připouští i realistickou, odmít-
nouti jest však naturalistickou, která by chtěl
opravdovou zdánlivost nahraditi zdánlivou sku-
tečností. Realistickou scénu vylučuje však již sna-
ha po jednotném uměleckém účinu, kterému ne-
může se dařiti v dekoracích, jež simulují, a kde
pohyblivá lidská figura přiblížením k namalova-
ným hranicím jevištního prostoru a tím způsobenou
#65
alto_textblock
#65
V „Osvětě“ (XLIII., č. 4.) vzpomíná Ad
Šubrt Ladislava Stroupežnlckého
jehož smrti loni prošlo dvacáté výročí. Šubrtův
„profil člověka a dramatika“ podává leceos zají-
mavého z literárního a divadelního zákulisí let de-
vadesátých. Ukazuje na př., jakými — řekněme
podivnými — strannostmi byl řízen v dobách těch
repertoár. Šubrt, jenž byl tehdy ředitelem Národ-
ního divadla, doznává: Stroupežnický „jednostran-
ným jevil se jen (l) potud, že horoval jen proc hry
realistické a naturalistické, podceňuje při tom prá-
ce, nevyrostlé z půdy života, nýbrž jen z pouhé
fantasie. Cena básnická stávala mu až ve třetí řa-
dě, reálnost. forma v prvých řadách dvou. V tom
vzhledě bývalo u něho nezbytně třeba korektury.
ježto umělecký ústav povahy Národního divadla
jediného velkého divadla českého — nemohl se
snášeti s jednostranností. Ze zmíněné osobní jed-
nostrannosti vyšly také konflikty Lad. Stroupežni-
ckého na př. s Juliem Zeverem, jež přeneseny byly
potom Zeyerem i na divadlo same, ač vedení di-
vadla proti básníkovi nestálo, naopak při „Legendě
z Erinu“ a již i při „Sulamitě“ rozhodlo proti sklo-
nu dramaturgovu ve prospěch básníkův. Když pak
Ladislav Stroupežnický — narozený r. 1850 v Cer-
hovicích — r. 1892 v Praze zemřel, otevřely se
Zeyerovi brány Národního divadla dokořán. Ta-
kové zásadní neshody míval Stroupežnický i s Ja-
roslavem Vrchlickým. — Uvedení Schillerovy tri-
logie „Valdštejn“ na jeviště Národního díivadla
odporoval Stroupežnický dlouho, vysloviv klidně
své prosté — veselou kritiku tehdy vyvolávající —
slovo: „Až budeme chtít Valdštejna na českém je-
višti, napíšeme si ho sami.“ Při jeho osobní za-
ujatosti. — osobně arci naprosto oprávněné — pro
reslismus byli mu na př. Kuklovi „Anatomové
#66
alto_textblock
#66
V „Zábavné a poučné příloze“ kra-
jinských listů národní strany svobodomyslné (1913.
č. 6.) otiskuje dr. Josef Fořt v článku „Sou-
středění politických stran českých“
svrchovaně zajímavý dokument české politiky po-
sledních let. Jsou to zásady programatického pod-
kladu pro chystanou koncentraci českých stran
politických, které dr. Fořt na vyzvání dra. V.
škardy v únoru 1905 sestavil. Redakce otiskujíc
návrh Fořtův, připojuje: „Není pochyby, že i dnes
provedení jeho (návrhu Fořtova] je plně aktuálni
a žádouci.“ Leč tu je zajímavo, ač u nás již od let
se obecně touží po formulaci společného (minimál-
ného) národního programu, po jakési odezvě do-
sud časového svatodušního programu německého.
publikování Fořtovy formulace základních zásad
pro podobný společný program nevyvolalo větší
vážnou diskusi. — „Přiloha“ mimo to přináší: K-
Rožek, V metropolitiní škole. — JUDr. Karel Po-
lák. Okresní jednoty společenstev živnostenských.
— Z rukopisů Karoliny Světlé. Výlet na Malou
Skálu a Fridštejn. — Spectator, Politika a ústavy
kulturní. — Drobnosti.
#67
alto_textblock
#67
Starší, ale rovněž pozoruhodný politický do-
kument uveřejňuje v Časopise Matice Mo-
ravské (XXVII., č. 2.) H. Traub: „Přís pě-
vekk moravskému sněmu z roku 1848.“
#68
alto_textblock
#68
V „Menšinové Revui“ (II., č. 5.) kresl
Bojor „Několik národnostních črtůz
Berounska“. O nebezpečí rozpětí německého
živlu — o germanisaci snad se přece mluviti nedá
— na ryze českém Berounsku bylo již nejednou
psáno v denním tisku. Ale přes to neuškodí ne-
bezpečí nově si připamatovati a zejména věno-
vati trochu pozornosti jeho soubornému vylíčení.
Či není svrchovaně pokořující, může-li zvůle ně-
meckého podnikatele, využívajícího své hospodář-
ské přemoci, dáti obci ryze české ráz obce smí-
šené? A to v úplně českém kraji a pod samým
zdmi Prahy! A tomu je na Berounsku v Hýskově.
v Králově Dvoře a v Počáplech. Hýskov ještě
r. 1880 při 1502 obyvatelích neměl ani jediného
Němce; při sčítání r. 1910 měl vedle 1794 Čechů
69 Němců, pro něž je vydržována (pražskožele-
zářskou společností) německá opatrovna a dvou-
třídní škola. V německé opatrovně i škole je všeho
všudy 13 německých dětí vedle 89 školáků če-
ských. Proti tomu ve stejné době (r. 1910) měla
česká škola 317 dětí, rozumí se vesměs českých.
#69
alto_textblock
#69
Ve „Zlaté Praze“ (XXX., č. 29.) uvažuje
Jan Váňa, „Proč mají Franeouzově
akademii věd. Angličané nikoli“. Du-
vod nalézá v základech povahy obou národů, jež
zajímavě charakterisuje: Jemu podstatnou znám-
kou anglického ducha jsou energie a poctivost.
Přímost, pružnost umnosti jsou zase pozoruhodné
známky francouzského lidu v moderní době. „Ná-
rod, jehož ducha vyznačuje energie, bude asi vy-
nikati v poesii, i Angličané mají Shakespeara.
Nejvyšší rozmach vědy jest, jakožto síla vynalé-
zavá dar věštecký, poesii nejpříbuznější, a proto
národ, jehož duch je energický, může vynikati ve
vědě, i Angličané mají Newtona. V oblasti umové
není jmén větších nad Shakespeara i Newtona.
A čeho si tato energie, jež je životem genia, vy-
máhá a vynucuje, jest svoboda, úplná neodvislost
od veškeré autority, ustanovení i rutiny — úplná
volnost rozšiřovat se dle vlastní vůle. Tedy národ,
jehož hlavní duchovní známkou jest energie, ne-
bude náchylen zřídit si ve věcech umových pevné
měřítko, autoritu, jakou je akademie.“ — V čísle
mimo to je: Alois Jirásek. Temno. — Josef Havlik,
V expeditě. — Bohumil Brodský, Stará romance.
Budoucí zdroje energie. — Zprávy časové. —
V illustracích: F. von Úhde. Zkoušení Abraháma.
— Al. Kalvoda. Týnec u Hodonína v zimě. —
J. Wenig. Pohádka. — Mathins Kager, Oslepení
#70
alto_textblock
#70
šavla