ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 434d3510-78fb-11dc-8f83-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
1907
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
#3 alto_textblock #3
NARODNÍ
#4 alto_textblock #4
V Praze, v pátek dne 25. řjna.
#5 alto_textblock #5
LSI
#6 alto_textblock #6
K číslu 295. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h
#7 alto_textblock #7
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
#9 alto_textblock #9
Kritický stav v táboře českých poslanců. Z Vídně, 25. října. Baron Beck, nynějš min. předseda upadl, do téže chyby, kterou měl dr. Arnošt Körber. Úspěchy, kterých dosáhl při volební opravě a při rakousko-uherském vyrovnání, pokud jde o vyrovnání mezi o bě- ma vládami, vstoupily mu do hlavy jako mladé víno a pomátly jej do té míry, že do- mníval se, jako kdysi dr. Körber, býti neob- mezeným pánem situace. Myslil a vykládal, že co se děje v táboře českém, jest domácí zále- žitostí českou, řekněme domácí vojnouv budově české, do které mísiti se nikdo nemá právo, ještě méně pak povinnost. Když pak ze střechy domu českého vyšlehl oheň, stál s ru- kama založenýma, pravě: »Nechať dům český shoří.« Plameny z českého domu však šlehly na celou strukturu nynějšího kabinetu a byl to rozmyslný polský člen jeho, který včera, usly- šev, že dr. Pacák a dr. Fořt ohlásili de- misi v klubu českém, se pronesl: »Pak jde o nás o všechny.« Soudíme ze včerejších odpoledních rozprav bar. Becka s poslanci českými a s oběma če- skými ministry, že byl baron Beck vyveden ze svého bludu a dospěl k poznání, že jde o víc než jenom o věc interní v řadách poslanců českých, že jde totiž o věc, která by mohla státi se osudnou pro celý kabinet a také pro parlament. Máme dojem, že v táboře českém není všude poznána důležitost, že nevycítěn příkaz vážné chvíle a že není tam vůle způsobit, čeho jest pro Čechy ve sněmovně poslanecké bez rozdílu nezbytně a v první řadě třeba: totiž naprostého vyjasnění, naprostého bud sjednocení neb rozdělení rolí. Nikdy jsme ne- chtěli a nežádali, aby všichni poslanci provo- zovali taktiku jednu, buďsi oposiční buďsi opor- tunistickou. Jest dobře myslitelný stav, za kte- rého by řekněme 3 skupiny české provozovaly politiku ve sněmovní většině, kdežto čtvrtá by provozovala politiku oposiční, ovšem s dvěma výhradami: aby čeští oposičníci a češti oportu- misté pracovali si do rukou a nikoli proti sobě, to jest, aby česká oposice pracovala tak, jako pracovala kdysi v maďarském parlamentě sku-
#10 alto_textblock #10
pina tak zvaných »tygrů«, skupina pozdějšího ministerského předsedy Kolomana Tiszy. Druhá výhrada záleží v tom, aby všichni po- slanci čeští v určitých požadavcích a určitých otázkách všenárodních byli za jedno. Taktik může býti různá, ale cíle musí býti společny. Když konstatovali jsme, že na předvčerejší schůzi 5 poslanců: dra. Kramáře, prof. dra. Masaryka, dra. Hrubana, Práška a Klofáče s oběma dosavadními českými mi- nistry drem. Pacákem a drem. Fořtem ukázal se úplný rozvrat a rozkol, jež činí ve- škerou součinnost českých poslanců na půdě vídeňské nemožnou, neoznámili jsme nic, než pouhou a pouhopouhou pravdu. My často, ke škodě »Nár. Listů«, ukládáme si naprostou zdrželivost ve zprávách nejen o tom, co se děje v lůně klubu poslanců českých, v lůně českých skupin. My nikdy nedopouštěli se po té stránce žádných indiskretností. My také neděláme žádné proselyty, my nenapadáme žádnou z druhých skupin českých, protože myslíme, že poslanei čeští nejsou ve Vídni proto, aby navzájem se potírali nebo, aby druh druha odstrkoval, nýbrž aby ruku v ruce pracovafi pro národ, jak národ toho potřebuje a také to žádá. Opakujeme: Když jsme konstatovali roz- vrat a rozkol mezi skupinami českými, konsta- tovali jsme jenom čirou skutečnost. Dodáváme dnes, nechtějíce věc tu dále rozváděti, že ne- bylo souhlasu ani co se týče taktiky, ani stran pracovního programu poslaneů českých, ba nebylo souhlasu a jed- noty ani stran požadavků, které mají býti považovány a zastávány jako nej- aktuálnější a nejpřednější, jakkoli jsou to poža- davky již 10 let staré. Jest skutečně žalno, musíme-li říci, že po nových volbách na základě volebního práva hlasovacího, po kterém toužil český národ od počátku let 70tých, počet poslanců českých vzrostl, ale že jejich váha a síla na kolbišti říšské rady se umenšila. Netajme si, že poklesla jenom vinou poslanců českých. V ná- rodě českém jest nespotřebována dělnost a mo- hutnost, avšak tyto potence nejeví se na radě říšské, protože tam všechna činnost jest spo- třebována do té chvíle samými řevnivostmi. které se odehrávají sice jaksi za větrem, jejichž
#11 alto_textblock #11
vlny však jsou viditelny i veřejně. Co jsme v posledních dnech opětně řekli, nemůžeme než opakovati. Jest skutečně krajní potřeba ná- pravy poměrů v táboře českém a nesjednotí-li se poslanci sami mezi sebou, národ je snad brzy k tomu donutí. Z Vídně, 25. října. Ke svým zprávám o roz- vratu v táboře českém dodáváme ještě: Když po včerejší schůzi českých předsedů s českými mi- nistry vyšlo na jevo, že není žádoucí shody, kteráž usnadnila by těmto činnost v kabinetě, neprodleně svolán Český klub a neprodleně oba ministři sepsali společnou žádost za propuštěnou, jenom následkem zjevů, kte- réž ukázaly se ve schůzi té. List, svědčící bar. Beckovi, jest hotový a může býti každou chvíli podán. Oba čeští ministrové, aby také takto bar. Beckovi osvědčili svoji solidaritu, podávají žádost společnou.
#12 alto_textblock #12
Oprava bludu. Z Vídně, 25. října. Oproti ustavičnému tvrzení, že svobodomyslní poslanci čeští vůbec, a zvláště dr. Kramář, chtěli také nadále ve svých rukou míti vedení české delegace, kon- statuje se z příslušného místa, že klub svo- bodomyslných poslanců českých hned počátkem této kampaně usnesl se přinésti společnému klu- bu poslanců českých veškeré oběti povahy osob- ní, že dr. Kramář a poslanci českého klubu předem zřekli se jakékoli vůdčí role a byli ochotni přistoupiti k volbě nějakého poslance agrárního za předsedu společného svazu. Toli- kéž oba ministři nezůstavili poslance české všech skupin v žádných pochybách o tom, že jsou ochotni každým okamžikem ustoupiti na prospěch kandidátů jiných.
#13 alto_textblock #13
Beckovy konference s Jihoslovany. Z Vídně, 25. října. Ministerský předseda bar. Beck měl včera večer dlouhou poradu s drem. Ivčevičem, drem. Ploje m, drem. Laginjou a Biankinem jako zá stupci jihoslovanského klubu. Vila Gröbova pro českou zemědělskou fakultu. Z Vídně, 25. října. Ministerstvo financí povolilo náklad na pronájem vily Grč- bovy pro zemědělskou fakultu při vysoké české škole technické v Praze, počínaje rokem letošním.
#14 alto_textblock #14
FEUILLETON.
#15 alto_textblock #15
Bible ve 400 jazycích.
#16 alto_textblock #16
Zajímavá sdělení o činnosti anglické a americké biblické společnosti a obtížích, : nimiž jest jí bojovati, podává W. G. Fitz-Gerald v „Harpes Monthly Mag.“ Jaké obtíže musí na příklad překonati misionář na ostrově Nových Hebrid, kde řeč vůbec ještě není vyvinuta a kde musí drobty dialektu divochů odmě- nami a přemlouváním vylákati a zaznamenati. Pone- náhlu vniká do primitivních forem této řeči, v níž se ještě nepočítá dále než do čtyř a slova pro tak důležité věci jako město, oděv, obilí, vůbec chybí. Při překladu bible nezbývá, než nahraditi je slovy anglickými. V bibli, kterou společnost vydala pro Indiány kmene Mosquito na pobřeží Nicaraguy, zu- sila býti slova jako „král“, „kněz“, „sňatek“, rovněž nahražena anglickými, poněvadž slovní představy těchto pojmů u Indiánů nebylo. Slovo „hřích“ pře- loženo výrazem ,saura“, jenž vlastně znamená „škod- livé k jídlu“ Dlouholetý život a bádání v takových zemích umožní teprve vniknouti v názory a ducha řeči národa. Ob překladatelé bible do řeči tahitské Henry Nott a John Williams ztrávili dvacet let jen učením se řeči a dal- ších dvacet let pracovali na svém díle. Pro pojmy jako „poctivost“ nebo „svědomí“ musili utvořiti slov- ní formy. V řeči maori byla slova jako „naděje“ „zákon“, „víra“, naprosto neznáma. V Ugandě čekal dr. Crawford pět let, než uslyšel slovo „soužení“ v nářečí ki-mbundu. Myslil, že pro ně již nenalezne výrazu, až jednoho dne postěžoval si mu lovec slonů, jaké „dibebu“ jsou krysy. Zdlouhavá a obtížná je tato honba za určitými výrazy, kterou misionáři za úče- lem překladu bible podnikají. V horku a útrapách středoaustralské pustiny lámal si Medhurst hlavu, má-li „kadidlo“ přeložiti kuli ngomu, t. j. „vůně““ a za slovo „zlato“ užil konečně výrazu marda maralje, t. j. „červený kámen“. Biblické označení „beránek boží“ vyjadřuje se pro Eskymáky „malý tuleň boží“
#17 alto_textblock #17
Tak vznikají také významné vědecké práce, jako překlad bible do čínského jazyka a badatelům otevírají se zcela nová nářečí. První pokus ovšem se hemží nedorozuměními a chybami a při novém vydání bible v řeči lifu pro ostrovy Loyalty bylo opraveno 52.210 chyb. Přicházejí podivné zkrouceniny. Tak v prvním vydání evangelia sv. Matouše pro Indiány kmene Micmac v Novém Skotsku četlo se: „Zvedne se lyže proti lyži“ a tento nesmysl vznikl záměnou jediné hlásky, ježto slovo naooktakumiksijik znamená lyži a slovo naooktukumiksijik znamená národ. Překla- datel čínské bible dal nedopatřením při vjezdu Kri- stově do Jerusalema lidu házeti na cestu nikoli pal- mové ratolesti, nýbrž velmi nebezpečné trní. Ale ne- dorozumění, jež vznikají chybným překladem nejsou ničím proti nedorozuměním vznikajícím následkem nedostatečných představ čtenářů. Jak může si oby- vatel plochého korálového ostrova v moři představiti pohoří? U Hindů budí zvláště pohoršení zabíjení zvířat. které buddhismus tak přísně zapovídá. Při podoben- ství o ztraceném synu pravil starý indidký kněz „Jest to krásný a poučný příběh, ale jak hrozně jest znetvořen zločinem jinak dobrého otce, jenž při ná- vratu syna páše těžký hřích zabitím telete?“ Mnozí divocí národové učí se z překladu bible vlastní řeči. V Peru jest velmi starý překlad bible jediným pra- menem pro nápisy a zřízení Inků. Bible jest dnes přeložena do jedenácti polynesských a 38 různých nářečí Nové Guiney. Na počátku 19. století byly roz- šířeny čtyři miliony exemplářů bible v padesáti jazy- cích. Dnes tiskne anglická biblická společnost při ročním příjmu 5 milionů korun šest milionů exem- plářů ročně ve 400 jazycích, při čemž se používá 60 různých druhů písma. 2000 jazykozpytců jest stále zaměstnáno v celém světě opravami chybných textů v různých řečech a jejich opravy a změny zkoumají se doma zkušenými filology. V posledním roce bylo touto londýnskou nejvyšší instancí posouzeno 151 různých překladů. Jedině Afrika jest zastoupena 81 jazyky. Zajímavo jest, že anglická společnost rozší- řila v posledním roce bibli ve 20 jazycích v Rakou- skosUhersku a v 50 v ruské říši
#18 alto_textblock #18
S velkým nebezpečím a obtížemi šíří se bible po celém světě. 3000 pionýrů jest stále na cestách, na psích saních v Aljašce, na buvolích vozech mezi lovci lebek na Borneu, na velbloudech mezi Mongoly pouště Gobi, na vozech tažených lamami v Andech atd. Růz- ným způsobem se také bible platí, často mušlemi kauri, slonovinou, péry nebo plodinami země.
#19 alto_textblock #19
= Atavismus u hraběnky Montignosové. Z Ří- ma se sděluje Kronikář Ugo Pesci pátrá, zdali by před nějakým imaginárním soudem mohl obhájce signory Toselliové poukázati na polehčující okolnosti vzhledem k dědičnému zatížení. Signora Toselliová, někdejší arcivévodkyně Louisa Antoinetta, narodila se 8. září 1870 jako dcera Ferdinanda IV., syna posledního velkovévody toskánského Leopolda II. Dě- dičný velkovévoda Ferdinand IV. nebyl u svých bu- doucích poddaných nijak oblíben. Když jeho první choť, dcera krále Jana I. saského r. 1859 zemřela, projevil florencký lid demonstrativní účastenství, aby tak protestoval proti příliš četným milostným dobro- družstvím vdovce. Deset let na to oženil se po druhé s princeznou Alicí, dcerou Karla III. z Parmy, jenz měl pověst dona Juana, rád pytlačil v plebejských revírech a byl r. 1854 zavražděn. Arcivévodkyně Louisa Antoinetta, jež se narodila z tohoto manžel- ství, jevila záhy překvapující fysickou podobu se svou babičkou, manželkou Leopolda II. a sestrou Ferdinanda II. z Neapole, jenž přes to, že se bál své manželky Marie Terezie Rakouské zabýval se příliš ženským personálem svého dvora. Nejstarší Floren- čané se sice nepamatují, že by jeho sestra, manželka velkovévody Leopolda II., požívala špatné pověsti, ale vznešený florencký svět si tehdy stěžoval na její hrubý vkus a vulgární zvyky. To, míní Pesci, mohlo by vysvětliti, že její vnučce, hraběnce Monti- gnosové kdysi působilo velkou zábavu, když italský policejní komisař, jenž jí byl přidělen k ochraně, vy- jižděl s ní samoten v malém vozíku jako kočí a ca- valiere servente.