#1
alto_textblock
#1
Strana 10.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
21. února 1309
#4
alto_textblock
#4
Číslo 52.
#5
alto_textblock
#5
mlád.
#6
alto_textblock
#6
mých, že ani já nebyla bych měla odvahy k dal
šímu plabočení se svělem.
A bez dalšího již slova zvedl se farář k od
ebodu.
Ježto služebnietvo v kuchyni poklimovalo.
pání de Saville sama dopro vodile hosta svéh
až ke dveřím do zabrady a zadivala se, kterak
vysoká jeho silhueta zůplm vhroužila se
v temno, prosvitlě pouze matným pableskem
zářící lampy.
Potom vrátila se do salonu a opět usedla
ke krbu a zabral se v přomítání o mpohých
věcech, po nichž ani nevzdychne ten, kddo je
#7
alto_textblock
#7
Lékařská hlídka.
#8
alto_textblock
#8
O rybách konservovaných.
#9
alto_textblock
#9
Po dobu karnevalového ruchu stará se la
hůdkář o dostatečnou zásobu slanečků, marino-
vaných ryb atd., věda, že v télo době je po
nieh čilá poplávka. Abychom tedy nerušili dobrý
světa běh, zasvětíme i my dnešní úvahu louči-
címu se masopustu a pojednáme o potravinách,
které mají „saisonu““:
Komservují se ryby sladkovodní (na příklad
pstruzi v oleji) i nvořské, ale poaledně uvedené
mnohem ve větším rozsahu, zvláště z tuho dů-
vodu, že jsou velmi kciné. Konservováním roz-
umíme vlastně každé opatření, aby se potra-
vina nekazila; naproti tomu je konserva potra-
vinu opatřená proti pokažení se, ale zároven
upravená již ku požívání. — Nejstarší způseb
konserv je solení, nalezen byl čistě empirieky,
jiné způsoby konserv zavedeny byly teprve,
když studiem děje hnilobného, zvláště balterio-
logickým badáním, seznány byly podmínky, za
jakých bniloba pětravin nastupuje a nalezeno,
jakým způsobem možno hnilobě potravin zabrá
niti, aniž by při tom potravia nabyla vlast-
ností, jež ji činí nepožívatelnou.
Konservováni masa solením založeno je n
tom, že solí odnímá se z mtsa voda; přítom-
nost vody v dostatečném mmožství je totiž ne-
zbytnou padminkou pro život baktorií, hnilobu
způsobujících. Přitomnost vody je to, jež čint
maso různě hnilobě vzderným; maso ryb právě
proto prý se snadno kazi, že obsahuje větší
percentuální množství vody, než masa jiná. Na-
kládání do soli provádí se velmi jednoduše;
užívá se k tomu soli kuchyňské, někdy s ma-
lou přísadou dusičňanu draselnatého; vrstvy
masa, v našem případě vrstvy ryb, musí býti
od sebe odděleny silnou vrstvou soli; sůl od-
nímá z nasa vodu, z části se rozpustí a vzniká
koncentrovaný roztok soli — lák; při delším
působení proniká lák do tkaniva masa, sůl pře-
chází na maso a z tohoto přecházejí tekuté, vý-
tažkové součásti do roztoku lákového; během1
až 3 týdnů je průběh tohoto děje ulončen.
Jak patrno tedy, dějí se v mase naloženém
změny a to dosti podstatné; maso achuzuje se
tu o rozpustné látky t. zv. extraktivní, vyluhue
se; tím ocinou se v láku draselnaté soli, fosfo-
rečňany i látky dusíkaté; v láku i v soleném
mase vyskytne se ammoniak a dusany, způso-
bené rozkladem dusikatých lätek masa půsebe-
ním zvláštních mikroorganismů. Síane se tedy
maso naložené méně connou potravinou, než
maso čerstvé. Tvrdí se, že je maso v soli nalo-
žené také tíže ztravitelným. — Z ryb nejčastěi
se nakládaji do soline sleď, sardela, treska,
makrelly (tuňák) a j., ovšem i losos, jeseter atd.
Sleď je ryba velmi oblíhená u moře pro
své chutné maso, které bohužel příliš rychle
se kazí; nám upohým obyvatelům vnikrozem
nezbývá tedy než spokojiti se konservami. Žije
v hlubokém moři, a jen v čns tření vystupuje
ve velkém množství ku povrchu a do mělčích
částí moře, vnikajíe do chobotů mořských i do
řek. Sleďové po tření valem hnnou se do moře
nazpět a to prý v takovém množství, že zabírají
plochu přes 100 mil dělky i šířky a jsou tak
hustě seskupeni, že zastavají i lodi; byť i ne-
byl zjev ten zrovna, jak ho líčí starý přírodo-
pisec, přece jen musí býti sledů ohromné množ-
ství a musí býti dobře postaráno o jich pleme-
nění, uvážíme-li velký konsum těchlo ryb (čilá
se přes 1000 milionů ročně). Poněkud toto vy-
světluje značné bohatství jiker: jeďon sleď vy-
tře až 37.000 jsker. — Sleď, naložený v soli.
sluje slaneček; je více druhů. Matjes je nej-
cennější z nich; je to mladý sled, jenž posu
netřel; je velmi tučný a prodává se za delika-
tesu. Losdsoví sledové jsou zvláště vybrané.
pělmné exempláře plných sledů; plní sleďové
jsou buď mléční (samei) nebo jikrnatí (samice)
sleďové vytření jsou nejméně cenní: prázdní
sleďové (Hoblhaeringe). — Sled je první naklá-
danou mořskou rybou; již r. 1416 začal je na-
kládati Vilém Beukelsson z Flanderu.
Sardelly loví se na březích Canalu la
Manehe, Francie, Portugalska, až do Středozem-
ního moře. Francouzové říkají jim anchois, což
často zavdává podnět k omylu s rybkami, zva-
nými anchovis, které nejsou se sardellemi to-
tožny. Jeou to štihlé, úzké rybky, bez šupin na
břiše, s břišní ploutví velmi vzdáálenou od mísla.
kde hřbetní ploutev nasedá. Tím rozliší se snad-
no od jiých rybek (sardinky, mladé pilehardyí
t. zv. nepravých sardell, které někdy pode jmá-
nem sardell v obehodech bývají nabízeny. Ne-
jedí se jako takové, nýbrž slouží ku přípravě
potravin: sardellově máslo, omáčka, k úpravě
různých mas jiných (ryha na sardelle a j).
Mase velkých ryb v soli nakládané noni
běžným předmětem našich trhů; makrelaa
tuňák nabízejí se na rakouském jihu. Prav
mákrela je nejehotnější a nejtučnější na pod-
zim Tuňák, ryba 1—5 m. dlouhá, lovi se n
Střodozemním noři; rozšeká se na dosti hrubé
kusy a nakládá se v seli do sudů. Troska čerstvá
sluje kaneljau a přichází u nás v obchodu
v zinním období, solená sluje laberdan. Rovněž
jazyk kabeljau nakládá se do soli a prodává
se jako delikatessa.
Jiný způsob nakládání ryh je 1. zv. marino
váni, při čemž se ryby ukládají do láku octo-
vého s různým kořením, cibuli a aromatiekým
součáslkami rostlin (bobkový list) a p.; látky ar
matické maji jednek překážeti rozkladu, jednal
mají dodati masu naloženén přijemné kořenn
chuti; v takové formě přicbázejí do obchodu
šprotty či anchovis, úhoř, sled, „ruské sardin-
ky“, mihule (prika marinovaná). — Nejznáměj
ším representantem této skupiny rybích konser
je úhoř; ruské sardinky jsou mali sleďové z vý
chodních částí Baltiekého moře; „němnocké sar
#10
alto_textblock
#10
dinky“ jsou mali sledově, ulovení v západním
oddílu téhož moře. Sleď se buď prostě mari-
nuje jako „ruské sardinky“, nabízí se pak v ob-
chodu jako zavináč, neho baltický sleď marino-
vaný (baltické sledě jsou delieatessou!); aneb
se zprvu peče a pak teprve nakládá do oeta
a koření (Brathaeringe, Bismarkovy sledě). Mi-
hule je u nás dosti vzácnou lahůdkou. Rybky
„anchovis“ zvané jsou drobounké šprotty, na-
kládané do silně kořeněného ústředí (pepř, sůl,
bobkový list); loví se na březích moře Sever-
ního a Baltickébo a konservuji se buď hned no
místě (t. zv. pravé anchovičky), neb dopravují
se ve stavu nekonservovaném a teprve od při-
jemce se konservují (nepravé anchovičky); ně-
meeký šprott neliší se od anehoviček co do tva-
ru, také se upravuje podobně, ale není tak
chutný a je lacinější.
Je mi nemilé, že musím do tohoto bobatého
výběru potravin přisypati jako koření několik
nepříjemných slov. Ryby, naložené v soli, mo-
hou se státi příčinou poruchy zdraví, někdy do-
sti povážlivé; i případy smrti byly popsány jako
následek požití nakládaných ryb. — Nakládáním
do solí noničí se všechny bakterie, které před
tím v rybě byly; dle badání Forsterových v Am-
sterodamu bynou v naloženém mase velmi ry-
ehle bakteric cholery asijské; bakterie tuberku-
losy zůstávají nějakou dobu na živů, bakterie
tyfu břišního, otravy masem, paratyfu vydrží
i po několik měsíců.
Může se tedy rybí konservou přenésti cho-
roba stejným způsobem, jako uvedl jsem svého
času v pojednání o rybách čerstvých, a měla
by pozornost zdravotní kontroly věnovati se stej-
ně konservám, jako rybám čerstvým. Ještě jiná
okolnost vede mne k tomuto úsudku. Může se
státi — a stalo se to a stává se to — že naklá-
dají se do soli i ryby zkažené, v pokročilém
rozkladu (zvláště tuňák, makrela, laberdan).
V té příčině je zvláště důležito, konstatuje-li se
přisada antiseptických prostředků: kys. borové.
salicylové, boraxu a pod., poněvadž opravňuje
podezření, že šlo o maso, již před konservová-
ním rozložené a že nebyly tyto látky přidkány
bez příčiny. — Konečně je stejně taková při-
sada závadou zdravotní, poněvadž tyto látky
působí rušivě na trávení.
Konečně stává se, že i čerstvá zdravá ryba
do soli naložená nebo marinovaná podlehne
zkáze, buď, že nebylo nakládáni správně prove-
deno, buď, že se správně naloženou konservou
nebylo u obchodníka správně zacházeno. Lák
musí totiž krýti ryby, v něm naložené; jinak lák
začne pěniti a na rybách začne se tvořiti žlu-
tavá ssedlina; maso nabude později zelenavé
barvy a stane se k požívání nezpůsobilým. Pri
marinovaných rybách padá v úvahu vlastně jen
poslední možnost; poněvadž se nevyplácí mari-
novati ryby rozložené a poněvadž ryby přeď ma-
rinováním se začasté dříve pekou, čímž se ne-
bezpečí hnilobné nákazy odstraňuje; může tedy
taková konserva marinovaná, pečená a pod. jen
nedostatečným opatřením obsahu nádoby se zka-
ziti a státi nebezpečnou lidskému zdraví.
Zkažené marinované ryby poznat lze podle
žluklé ehuti, palčivé, žluklého zápachu, maso
je mazlavé, měkké, chabé.
Méně nebozpečny jsou ryby rosolo-
varé, poněvadž tyto se před konservováním
vaří a přicházejí do obchodu v menších, dobře
zaletovaných krabicích; porušení by moohly
vzíti v krabicích nehermeticky uzavřených, in
fekcí obsahu bakteriemi hinibobnými. Nejméně
podléhají změnám sardinky a pstruzi v oleji;
olej i rybky se uvaří, tím se zárodky bakteriální
zničí a je-li kranička pak dobře zaletovánu,
není obav před pokažením. Při těchto konser
vách, ucbovávaných v letovaných krabicích.
nulno dbáti také příměsi kovu do oleje; jsou
známy případy, že Jokonec daly se v oleji sar-
dinek zrnéčka olova konstatovati lupou; při-
pouští se možnost chronické otravy olovem, ci
nem., mědí z konserv, v kovových srabicích le-
tovaných.
Na konec uvedu ještě kaviár. Zajímavo.
že kaviár není zrovna dlouho jídlem, voleným
na stůl rozkoše; koncem 18. stol. byl znám je
nom v Ilalii a v Rusku a to jen jako jídlo
postní; jsou to — jak známo — v soli naložené
jikry vyzy (bolugy), jeseteru i jiných ryb. Je-
seler, vážíci 1200 liber, dává jiker 2 centy
i více, vyza váživá až 20 centů. Nejvíce jiker na-
loží se ve Volze u Simbirska a Saratova a po
březích blíže Astrachanu, kde se naloví do
roku až 100.000 vyz. Primitivní je příprava ka-
viáru: jikry se mrskají metlou, procedí se sitem,
čímž se vyloupají z blan; pak se nakládají do
soli. Nejlepší kaviár je z Astrachanu, nej
více nakládá se v Rusku, ale připravuje se
v Německu a j. Je velmi důležitým předmětem
obehodu v Turecku a v Persii.
Vedle tohoto kaviáru existuje t. zv. čer
vený kaviár, z jiker kaprů a štik, nakláda-
ných původně pro orthodoxní židy, kteří nesměj
jísti ryb šupiratých. — Kaviár je buď suchý,
tlačený (Presscavinr), nebo tékutý, zelený
(gräner Caviar). — Poněvadž je kaviár konserva
soloná, plati o ní toléž, co uvedli jsme o rybách
v soli naložených. Krabice a nádoby s kaviárem
bývají dobře opatřeny a od obchodníků je draž-
šímu zboží věnováno s dostatek pozornosti, tak-
že tu zřidka přicházejí ku platnosti závady
u lacinějších slaných konserv uveďené.
Dr. Spilka.
#11
alto_textblock
#11
Použilí ryb k boji proti šíření se chorob in-
fekčních dočiláme se zajímavýchi zpráv, týkajicích se
pollačení zimnice (malarie); jak známo, přenáší cizo-
pasníky malarie komár anopheles, jehož larvy zdr-
zují se na hladině vodní; zavedeno bylo tudíž ničení
těchto hostitelů cizoposníka zmíněné nemoci petro-
lejem, jenž v tenké vrsívě povrch vody pokryje
larvy komárů zničí. Vo vodách rybnatých zkouší s
nyní ničiti larvy tyto násadou ryb, jimi se živících
V Indii je to mulá rybka, zvaná milion, v Ilalii dě-
lají se pokusy s rybou pseudomugil signifer; neopo-
meneme přiněsli zprávy o výsledku těchto zajíma-
vých pokusů.
Studium vysokožkolské žan. Teprve minuléh
roku byly ve Vratislavi ženy připuštěny za řádně pe
sluchačky universití.
#12
alto_textblock
#12
Spisy, redakci télo rubriky zaslané:
Soudně lékařská disgnostika otrav. Prof. d
Slavík. Publikace svěpomocného autorského druž
stva lékařského v Praze. Pořádá prof. dr. O. Schirutz.
1908. Cena K 9.60.
Dilo právě vydané je prvním větším pojednáním
o otravách v litératůře české, jehož poďklad činí vlast-
ní skušenosli aulora, kterýž nabyl v českém úslavu
pro soudní lékařství c. k dv. rady prof. dra. Reins-
berga. Kniha pude důležitou pomůckou soudním
i praktickým kolegům, alo i posluchačům tékařství
Přejeme ji hojného rozšíření.
#13
alto_textblock
#13
1911/, 0o
Číslo 276.
SACHY.
Všechny dopisy, šachové rubriky se týkajicí, buďte,
adresovány: Redakce „Národnich Ljstů“.
Praha-ll., Marianská ul. s poznámkou: ,Šach“
#14
alto_textblock
#14
Úloha čís. 446. (Originál.)
#15
alto_textblock
#15
Mat ve 3 tazích.
#16
alto_textblock
#16
Partie čís. 385
Hrána v mistr. turnaji v Düsseldorfu 13.
Černý.
Bílý: D. Przepiórka
1. d2—d4
d7—d5
10. dáxkc5a)
11. Je3 —b5
2. c2—r4
e7—06
12. Jb5—d4
c7—c5
3. Jbl—cs
e6xd5
13. Sf4 —g5
4. c4xédš
Jb8—c
14. Dd1—n4
5. Jg1—fs
Jg8— fe
15. Sgö— f4
6. Se1— f4.
Se8—ee
16. Da4 —b5.
e2—63
Sí8--e7
8. Sfl—es
17. Se2x«b5
o—o
o—0
#17
alto_textblock
#17
9.
#18
alto_textblock
#18
g1—g3l
b7xcce
31. Vcň—ce
18. Sb5xcce)
Sb6xKe3-
19. Jd4xes
f7Xee
32. f2xxKg3
Kg8— r
c6—c5
33. Kg1—he
20. Sf4—e5
Ví8—g8
Ví3—fol
34. b3—b4
21. Val— dldy
Vgsxg3
35. a2—ad
Se7—f6
22. Se5—g3e)
Se3—f4
Sf6—e3
36. Vd3—dt
23. b2—b3
Vg3—ba
37. Kh2—ht
h7—h5
24. Vd1—ds
Jf6—e3
38. b4—b5
Sc3—a5
25. h2—h
39. Vd1—al d5—d4.
Ve8—fs
26. VfI—cí
40. Vc6—a6 Sf4—bs
g5—g4
27. Vel—c2
41. g2—g4 d4—d3
28. Jf3 h4 Je4x«g3
a bílý se vzdal.
29. Jh4f5f) Jg3.«f5
30. Ve2Xc5 Sa5 —be
a) Bílý hraje na osamocení pěšce d), který se však
ukáže býti velmi silným.
b) Vtipné krytí pěšce a, jehož ztráta tahem Jd4xee
hrozí; na 15. Sg5xe7 následovalo by totiž D18XKe?
načež Jd4xc6 bylo by bezúspěšným.
Vynuceno; na 18. Sí4—g3 násl. h7—h5
d) Zde bylo nutno tahem b2—b3 uvolniti střelci pole
b2.
Střelec musí odtáhnouti pro hrozbu g5—gl
Poměrně nejlépe, na 29. f2xg3 násl. Vf5—f1+-, s0
Kg1—h2 Ví1—e1 s násl. Vf8—fi! Černým dobře
sehraná pártie (Kongressbuch).
#19
alto_textblock
#19
Zprávy šachově.
Mezinárodní turnaj na paměť M.y
Čigorina v Petrohradě byl zahájen 14. t. m. vy
losováním účsstníků, jima stanoven následující po
řad: 1. O. Důras (Praha). 2. F. J. Dus-Chotemirski
(Moskva). 3. E Cohn (Berlín). 4. W. J. Nenaroko
(Moskvaj. 5. R. Teichmane. (Londýn) 6. K. Schlechten
(Vídeň). 7. L. Forgáes (Pešt) 8. A. Rubinstein (Lod
9. S. v. Freymann (Petrohrad). 10. R. Spielmaní
(Mnichov). 11. G. Salve (Lod). 12 S. Tartacoven
(Vídeň). 13. E. A. Snosko-Borowskij (Petrohrad). 14.
A. Speyr (Amsterodam). 15. dr. E Lasker (N. York)
16. M. Vidmar (Lublaň). 17. Dr. J. Perlis (Videň) 18
A. Burn (Liverpool). 19. J. Mieses (Lipsko). 20. D
O. Bernstein (Oděsa). Konkurence, jakou honosil se
málokterý turnaj. Již účast mistra světa dra. E. La-
skera, jenž teprve nedávno znovu potvrdil v malchi
s Tarraschem vysokou svoji třídu, činí turnaj nad-
míru zajímavým. Zajímavější však jest okolnost, že
se tu Lasker poprve střetne s mladou generaci mi-
strů, která tu za jeho pobytu v Americe výrostla
R. 1904 v Cambridgs Springa, posledním to turnaji
v němž Lasker hrál (vedle slabší garnitury ameri-
ckých mistrů), měl co činiti vesměs se starými zná-
mými z turnajův v Norimberce 1896. Landýna 1899
a Paříže 190U. Nyní má před sebou řadu mladých
soupeřů, deroucích se kvapem k nejvyšším metám
Jména Důras, Forgács, Bernstein, Rubinstein
Vidmar representují novou generaci v šachu, která
při prvém debutu r. 1906 v Ostende a Norimbere
rázem otřásla posicí starších kolegů. Dr. Ta rasech
prvý pocítil ostří zbraně mladých v Norimberca ocili
se na 9 místě. Jen Schlechter a Maróczy ještě do
vedou s nimi držeti krok a dělí se svorně s mla
dými o přední místa, jež dříve byla jich výhradní
državou. Jak asi Lasker odolá útoku ctižádostivých
soupeřů
O výsledku jednotlivých utkání přinášíme denn
zprávy v ranním vydání v rubrice sportovní.
Zprávy spolkové pro nedostatek mísla odklá
dáme a budeme je uveřejňovati pravidslně ve čtvr
tečním čísle.
#20
alto_textblock
#20
Řešení úloh-
Čís. 409. P. Charvát. Bilý: Ke4, Dg7, Vb8, h3, Seí.
hl, Jd5, d7, Pa3; černý: Kel, Pa7, h5
Samomat v 15. tazích, 1. Se1——a5 ae,
Vb2, ht, 3. Vb3, h3, 4. Dg3 h2, 5. Sc3 as
6. Ke3 a4, 7. Kd2 ach3, 8. Je7 d5, 9.
Kci d4. 10. Se1 d3, 11. Sd5++- Kdl, 12.
Sf2+ Ke3, 13. Vc2+ bXc2, 14. Dosbo
d3—d2+. mat.
J. Fridlizine. Bllý: Kbs, Dds, Sb4, Jd5, ds
Pd2, f2; černý: Ke5, Se8, h8, Pc6, d7, fe
Mat ve 3 tazích. 1. Sb4—c5 d6, 2. So3 atd.
1. — 0, 2. Ke7 atl., 1. — Sí6, 2. Se3 atl.
1. — Sg7, 2. Je7 atd., 1. — c)Kd5, 2. Sd4-
atd., 1. — f3, 2. Df3 atd., 1. — Sg6,
Dd4-- atd.
Fr. Matonšek. Dílý: Ka7, Db8, Vd5, h
Jel, h7, Pa5, d2, e5, (5, fd, g4, h2: černý
Kfi, Sal, Jbl, ci, Pb5, b6. Mat ve 3 tazích
1. Db8—b7 60, 2. VXb5 atd., 1. — So4e5
2. De7 atl, 1. — Ja3, 2. Ddv atd., 1. —
Jb3, 2. Vd4+ atd., 1. — JXKd2, 2. Jg2-
ntd., 1. — ba5, 2. Veh atd.
K. A. I. Kubbel. Bílý: Kd7, Ví4, g2, Se7
di, Pez; černý: Ke3, Jd2, g1, Pe4. äk. Ma
ve 3 tazích. 1. Kd7—e6 d3, 2. Sbe-+- atd
1. — Jd2 , 2. Vío+ atd., 1. — c3,?
Kf5 atd.
A. W. Daniel. Bílý: Kf7,. De7, Va5, h5
Sas, Jb5, e5. Pd6, ec, f3. Černý: Kd5, Dai
Vb7, Je1, Pb6, c7, g2. Mat ve 2 tazích.l
De7—-h4 atd.
J. Cumpe. Bílý: Kei, De8. Se7, Je3,f
Ph2, b6, h3. Černý: Kds, Ph7, f5, g0,g
Mat ve 3 tazích. 1. Jf7—g5 t. Keč, 2. Jeht
atd., 1. — KXe3, 2. Se5+- atd., 1. —
2. Dds+. atd.
A. Uršič. Bílý: Kel, Dg7, Sfs, Ja5. Černý
Kf5, Je7, Pa6, c4, d4. e5, h5. Mat ve 3 ta
zích. 1. Jg5—e4 Ke6, 2. Dí8 atd, 1. —
Kf4, 2. Da5- atd., 1. — c0, 2. Dí7-. at
J. Čumpe. Bilý: Kci, Va5, f7, Píc. Černý
Kec. Mat ve 4 tazích. 1. Ví7—h7 Cv, 2.r
. 3. fSV atd-
Fr. Matoušek. Bílý: Kg5, Des, Sg1, Jal
Pad, e2, 13. Černý: Ke7, Jh5, Pgl, g6. Mu
ve 3 tazích. 1. e2—e4 t. Ja3, 2. Sa7 atd.
1. — J co, 2. SXKJ atd., 1. — Kd6, ?. e5-
atd, 1. — g2, 2. Ko«go.
#21
alto_textblock
#21
Čís. 410
#22
alto_textblock
#22
Čís. 41
#24
alto_textblock
#24
Čís. 419.
#25
alto_textblock
#25
Čís, 413.
#26
alto_textblock
#26
Čís. 414.
#27
alto_textblock
#27
Čís. 415
#28
alto_textblock
#28
Čís. 416.
#29
alto_textblock
#29
Čís. 417.
oj
#30
alto_textblock
#30
obsahem jesy
JERMÁROV
KUCHAŘKÁ
#31
alto_textblock
#31
Hlasy z obecenstva.
Při těžkostech žlučových od vyníkajicícl
kliniků upotřebena bývá se znamenltým úspěchen
přírodní hořká voda Františka Josefa n
sledkem svého silně rozpouštějícího účinku. Jako denní
dávka stačí 1 vinná plná sklenice ohřátá, ráno nn
2957.
lačný žaludek vypitá.
#32
alto_textblock
#32
Bohatá
#33
alto_textblock
#33
Obsahuje 3257
vesměs vyzkoušených receptů české kuchyně. Pochval-
né posudky „Národních Lístů“, „Katolických Listů“,
„Politiky“ a j. Pokrmy, nápoje, zavařeniny, cukrovinky.
kuchyů pro nemocné, skládání ubrousků. Skvostné
tabule barvotiskové. Cena 7 kor., váz. 8 kor., s barvo-
tisky 8 kor. 80 h, s 1995 recepty 4 kor., váz. 4 kor. 80h.
#34
alto_textblock
#34
Vznešené
#35
alto_textblock
#35
občanské umělecké
#36
alto_textblock
#36
Bez tohoto
velmi cenného
spisu neobejde se
nevesta
#37
alto_textblock
#37
zařízení bytů
#38
alto_textblock
#38
a je Kuchařka tato velmi vhodnýmdárkem. Nakla
datel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul.
2580
#39
alto_textblock
#39
e ioon
srlha eeo
#40
alto_textblock
#40
švojlhež. jowe
lnola er
s nalleg
#41
alto_textblock
#41
Nový rok - nové štěstí
#42
alto_textblock
#42
ORO
#43
alto_textblock
#43
srpna 1908.
K. Treybal
Se7xxKKch
Va8—cs
Sc5—dé
Sd6—e7
Jí6—edb)
Dd8—be
Dh6xcb5
g7 —g0h
#44
alto_textblock
#44
Již
#45
alto_textblock
#45
března
možno vyhráti vkladem 2 korun
#46
alto_textblock
#46
Centrála
#47
alto_textblock
#47
hlavní výhru.
#48
alto_textblock
#48
Vídeň III., Gngarg. 59-61.
#49
alto_textblock
#49
= Hlavní výhra: =
#50
alto_textblock
#50
14
#51
alto_textblock
#51
100.000
#52
alto_textblock
#52
75.000 fr., 60.000, 20.000 K atd.
#53
alto_textblock
#53
Každý los musí vyhráti!
#54
alto_textblock
#54
K blizkému velkému slosování dne
1. března doporučují náslodující nové, vý-
hodně sestavené skupiny výtečných losů,
při kterých možno zabezpečiti sobě již nepa-
trným vkladem stálou, po celou řadu let trva-
jící naději na velké výhry, učiniti lehce značne
úspory a umožniti si šťastnou, bezstarostnou
budoucnost.
#55
alto_textblock
#55
171
#56
alto_textblock
#56
rád ve své praxi před
pisuje, zaujlmá
#57
alto_textblock
#57
Mexí m
#58
alto_textblock
#58
dernims lčivy, které lékai
#59
alto_textblock
#59
nervy sílíc
#60
alto_textblock
#60
Muiracithin
#61
alto_textblock
#61
Skupina A z 7 tahů ročně.
#62
alto_textblock
#62
Nervové nemoci jsou nyní sti
přední místo.
dem lékařského hádání; zvláště předěnsná sla-
bost nervů neb neurusthenie u páně, která
znarená nikoliv podcenitalné nobozpedi. Předčasn
peslahosl norvů vyskytuje se nůsledkem přemáhání, pře-
pracování, výstřednesti atd. a trpí ji i solě tělo: probo
jsou i moni zla. jako neehut k jídlu, zapo-
mnětívo t. třesení, úzkost, ruzrušennst ve
mi často stálými privodei přaděasnů nervově slabosii
Nachý tudiž nikdo neomešká dáti se v takovýeh
plipadech zavěas ošetřovati lěkařem, kterému, jak
již sděleno, jest Muiracfthín velmi vyzhkajl clnn.
podudrným prostřodken. Přečtěte lékařská dobrozdánl
která se interesentům jako brožura zasilají zdar
25lu
ma a franko.
#63
alto_textblock
#63
Hlavní výhry:
44 po 100.000 t
45 po 75.000 í
31 po 30.000 K
67 po 20.000
36 po 12.000 k
atd.
losů prodávám na
2 korunácl.
#64
alto_textblock
#64
1los velechrámu
los srbský státní
z roku 1880
ilos Dobrého srdce
Tuto oblibeneu skupinu3
36 měs. splátek po
#65
alto_textblock
#65
tahů ročně
#66
alto_textblock
#66
Skupina s 11
#67
alto_textblock
#67
Kontor chemiekých preparátů, Berlin c.2.
Matrasithla jest na lékařský předpls k dostání ve
všech lékárnáeh
Hlav. sklad pvo Rakousko-Uher.: lékárna
„U jelena“ ve Vídní VII., Westbahnstr., 19.
#68
alto_textblock
#68
Ilavní výhry:
44 po 100.000 ú
45 po 75.000
56 po 30.000 1i
56 po 15.000 lir
31 po 30.000 n
67 po 20.000
atd.
nejlepšich lost
381
4 korunách
#69
alto_textblock
#69
Iitalský křížový loe
1 los srbský státní
z roku 188a
llos Dobrého srdce
los budapešťské
basilik
Tuto výtečnou skupinu a
prodávám
#70
alto_textblock
#70
na
#71
alto_textblock
#71
als0
#72
alto_textblock
#72
alen
#73
alto_textblock
#73
32 měs. splátek po
#74
alto_textblock
#74
tahů ročně
#75
alto_textblock
#75
Skupina = 13
#76
alto_textblock
#76
Hlavní výhry
1 rakouský křižový
lom
44 po 100 000 f
45 po 75.000
Ihtalský křížový lo
56 00 30.000 lir
56 po 15.000 lir
1 los velechrámu
24 po 60 000
1 los srbský státní
56 po 30.000
z roky 1680
67 po 20.000
atd.
flos Dobrého srdoe
Tuto zvlášť výhodnou skupinu 5 nej-
lepšícb losů prodávám na
40 měs. splátek po 5 korunách
#77
alto_textblock
#77
ce
.l
#78
alto_textblock
#78
KALIBŠV ZLOČIK
#79
alto_textblock
#79
právě vyšel. Str. 254, brož. výtisk
s Alšovou titul, krešbou K 2..30.
vkusné váz. K 3.70.
SV/ATOPLUK ČECII proslovil se o kni-
hách Ralkových takto: „V povítikách Rai-
sových je pravdn, origtnálnost vnik-
nuti v ducha našeho lidu, zdravý
nůzor života, upřímný cit a přede-
vším pilná, svědomitá a poctivá
práce. A pro to všecko jeem zami-
lován do jeho prostých, srdečných
knih“-
Sešitového vydání
Raisovýn
spisů vyšel J. oběll.
#81
alto_textblock
#81
Složení prvé splátky zaručuje jlž úplne
herní právo k tahu 1. března!
Tažební listiny hned po tahu zdarma
a franko! Zasílání splátek úplně bez
nu
výloh poštovní spořitelnou.
#82
alto_textblock
#82
Bankovní
Praze, Ferdinandova třida čls. 6, naproti
České spořitelně, bliže Národniho divadla
#83
alto_textblock
#83
závo O. NONAK
#84
alto_textblock
#84
Následovati bude znamenitá povídka „Pantáta
Bezoušek“. Předplácí se na 10 sešitů pošt.
K 3.40 v každém knihkupectví, jakož iv
#85
alto_textblock
#85
Mat. Schmniai
#86
alto_textblock
#86
Nakladatelatví leské gral. společnosti „lnle
v Praze.
#87
alto_textblock
#87
dovoluje si p. t. obecenstvu oznámiti, že přesídlil
nyní svůj
#88
alto_textblock
#88
3602
#89
alto_textblock
#89
kožešnický závod
po 7 let ve Ferdinandově třídě čís, 17
se nalézající
#90
alto_textblock
#90
Cirkvenica Therapia
#91
alto_textblock
#91
Palece hotel a sanatorium, klimatické zimn
místo na Adrii u Rěky. 120 pokojů s moderním kom
fortem. Prospekty zasílá ředitelství Therapie.
3491
#92
alto_textblock
#92
do ul. v Jirchářích č. 8, nároží Voršilskéul.
Praha-II.
#93
alto_textblock
#93
3550
#94
alto_textblock
#94
Jak se staneš snadn
#95
alto_textblock
#95
a rychle poslancem?
#96
alto_textblock
#96
To ti povi knižka „Poslancem snadno a rychle“. Obsahuje
v ozmi kapitolách mnoho set článečků, příběhů a aforismů.
Pormátu jent kapesního, úpravy elegantni. Cena 1 K. poštou
1 K 20 h. Vydala a rozesilá Česká novinářská a insertní kan-
colář V. Brumovského v Brně. Zámečuická ul. čis. 1, nároží
Velkého nám. 25. Obnos 1 K 20 h zašlete předem buď poukáz-
kou neb ve známkách poštovních.
Sopsali FR. VYMAZAL, JUL. VÁHAL. aJ.
#97
alto_textblock
#97
Jedněm k zlosti, druhým k smíchu
a všem k poučení.
#98
alto_textblock
#98
2745