#1
alto_textblock
#1
Dary a příspěvky.
#2
alto_textblock
#2
Složeno u pokladny „Národních Listů-
#3
alto_textblock
#3
Ústřední Matici škoiské.
Brandýs nad Labem. Pan JUDr. Václ. Jiskra,
advokát, zasílá z trestní věci pana Karla
Komedy, učitele z Konětop, proti p. Václ.
Houšteckému, rolníku z Konětop, posled-
nějším za odpuštění urážky složenou po-
kutu
Záhřeb v Chorvatsku. Česká beseda zasílá
výtěžek sbírky o václavské zábavě jako
dar svatováclavský . . . .
Zyrardów. Místní Čechové zasílají jako dar
svatováclavský sbírku, ke které přispěli
pp. Ed. Uhlenfeld 3 ruble, Stan. Uhlen-
feld 2 ruble, Alois, Tiefenfach, Vojtíšek
Franta a pí. Milada Uhlenfeldova po 1 rub.
Ant. Maxner, Vojtěch Štancl, Ant. Vojti-
šek a Alois Waldmüller po 50 kop., úhr-
nem 10 rublů (výměnou) . .
Král. Vinohrady. Z hostince »u hradu Toč-
níka« za vybozené koule a preferanc
K 10.30, místo věnce p. F. od M. 1 K
úhrnem
Praha. Pan Frant. Vrána, jednatel firmy E.
Leider, skládá pokutu za urážku na cti
slečny A. Rožkovy
. ..
Zamberk. Pan JUDr. Rudolf Langer, adv.
koncipient, zasílá z trestní věci Anny
Novotné proti Jos. Machovi v Kunvaldě,
tímto složenou dobrovolnou pokutu .
Nymburk Pp. Čečetka, Kofránek, Kubka,
Kumprecht, Mikolášek a Stich
Bělá pod Bezdězem. Pan Arnošt Hofmeister,
substitut notářství, zasílá ze sporu Jos.
Honce proti Karlu Kredbovi, tímto slo-
žený dobrovolný příspěvek . . . .
Mladá Boleslav. Pan Josef Šedivka, účetní,
zasílá ze sbírek, pořádaných ve společ-
nosti »Ministerstvo«, dar svatováclavský
Drážďany. Spolek »Vlastímil« zasílá dar sv.-
václavský . . . . . . . . . .
Přelouč. Spolek »Zbytečný« zasílá výtěžek
z večírku, pořádaného sdružením ochot-
níků čáslavských za vedení p. V. Janoty,
správce nemocnice . . . . . ..
Bečváry. Pan E. Teplický zasílá k uctění
památky zesnulého p. Vojt. Kosáka, býv.
lékárníka ve Vysočanech, místo věnce.
Praha. Pan B. F. s manželkou věnují místo
věnce na rakev zesnulého bratra, řed.
kůru v Sušici (. . . . . . . . . .
— Pan J. Waltera . .
#4
alto_textblock
#4
K 50.—
#5
alto_textblock
#5
37.78
#6
alto_textblock
#6
25.20
#7
alto_textblock
#7
11.30
#8
alto_textblock
#8
10.—
#9
alto_textblock
#9
10.—
#10
alto_textblock
#10
9.40
#11
alto_textblock
#11
10.-
#12
alto_textblock
#12
60.—
#13
alto_textblock
#13
23.-
#14
alto_textblock
#14
20.—
#15
alto_textblock
#15
15.—
#16
alto_textblock
#16
10.—
#17
alto_textblock
#17
6.—
#19
alto_textblock
#19
297.68
#20
alto_textblock
#20
Úhrnem
#21
alto_textblock
#21
K tomu z č. 282. odp. z 12. října 1907 K 630.495.43
#22
alto_textblock
#22
V celku odevzdáno K 630.793.11
#23
alto_textblock
#23
České dětské nemocnici v Praze.
Praha. K uctění památky zesnulé slečny Jar-
mily Blažkovy věnují Věra a Maša Ba-
K 20.—
žantovy
K tomu z č. 275. odp. z 5. října 1907 K 12.699.70
K 12.719
#24
alto_textblock
#24
V celku odevzdáno
#25
alto_textblock
#25
Na stavbu chrámu v Holešovicích-
Bubnech.
Praha-VII. Pan Čeněk Bureš věnuje k uctění
památky zesnulé pí. Jos. Šurové, rozené
Burešovy . . . . . .
K tomu z č. 40. odp. z 9. února 1907 . K
#26
alto_textblock
#26
V celku odevzdáno
#27
alto_textblock
#27
Českému zem. pomocnému spolku
pro nemocné plieními chorobami.
Praha. Personál firmy Hynek Gottwald vě-
nuje místo věnce zesnulému kolegovi
K 50-
Ant. Kaplanovi
K tomu z čís. 261. odp. z 21. září 1907 K 1369-09
#28
alto_textblock
#28
V celku odevzdáno . K 1419.09
#29
alto_textblock
#29
Pronásledovaným Čechům v Ervěni-
cích u Chomutova.
Praha. Národ z »Boudy« českobudějovické
pivnice v Celetné ulici věnuje k uctění
památky zesnulého přítele Marxe místo
věnce . . . .
K tomu z č. 282. odp. ze dne 12. října 1907 K 1633.42
#30
alto_textblock
#30
V celku odevzdáno K 1659.12
Upozornění. Pány zasílatele příspěvků pro různě
podniky národní upozorňujeme, že v sobotním od-
poledním čísle našeho listu mohou býti uveřej-
něny ve výkazech jen ony příspěvky a dary, jež
dojdou předcházejícího pátku dopoledne. Později
došlé příspěvky vykázány budou až příští so-
botu v čísle odpoledním.
Administrace.
#31
alto_textblock
#31
Zemřeli v Praze.
#32
alto_textblock
#32
Dne 13. října 1907: Čížek Karel, domovník,
50 roků, 41—I. Pidrman Jan, sluha, 33 roky, 79—I.
Krásová Josefa, švadlena, 63 roky, 448—II. Soukup
Jaroslav, syn truhláře, 5 měs., 15—II. Bílkova Ka-
mila, dcera strojníka, 1 rok, 501—VII. Krumhanzlová
Františka, manželka slévače, 43 roky, 812—VIll
Šimková Karolina, manželka rukavičkáře, 31 rok,
402—VIII. — U Alžbětinek: Zajíčková Terezie,
manželka obuvníka, 48 roků. — U Milosrdných
bratří: Follberger Karel, ředitel kůru, 63 roky —
U Milosrdných sester: Červenka Jan, písař,
48 roků. Rutscherová Marie, vdova po horníku, 32r.
— Ve všeobecné nemocnici: Pokorný Fran-
tišek, dělník, 52 roky. Sodoma Tomáš, obchodník,
48 roků
#33
alto_textblock
#33
K 10.—
#34
alto_textblock
#34
36.—
#35
alto_textblock
#35
46.-
#36
alto_textblock
#36
K 25.70
#37
alto_textblock
#37
V sobotu 19. října.
#38
alto_textblock
#38
V neděli 20. října.
#39
alto_textblock
#39
V sobotu 19. října.
#40
alto_textblock
#40
Poprvé:
Opereta o 3 jedn.
Hudbu složil C.
#41
alto_textblock
#41
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#42
alto_textblock
#42
23. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Divoká kachna.
Hra o pěti dějstvích. Norsky napsal Henryk Ibsen.
Přeložil Arnošt Kraus. Režisér Jaroslav Kvapil.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
#43
alto_textblock
#43
Zloděj.
Večer mimo předplacení.
Královna Fiammetta.
#44
alto_textblock
#44
Svandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
Troje přání. Novinka!
Text napsali L. Krenn a K. Lindau.
M. Ziehrer. Přeložil Josef Kubík.
19819
Režisér V. Housa.
#45
alto_textblock
#45
(blíže Palackého
Aréna na Smichové (2mostoj.
Začátek o 1/28. hod.
V sobotu 19. října.
Spolkové představení.
Mé milé „J á“.
Lidová hra o 3 jednáních s předehrou o 1 jednání.
Napsal E. Karlveis. Přeložil Em. Donát. Režisér
19820
Karel Lier.
#46
alto_textblock
#46
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradeoh.
Začátek o 7. hod.
V sobotu 19. října.
Lidové představení při malých cenách.
Mokré dobrodružství.
Fraška se zpěvy o 4 jedn. od Krenna a Lindana.
Přeložil J. Táborský. Hudba od Rotta. Režisér
19802
Marek st.
#47
alto_textblock
#47
Lidové divadlo v Praze VIII. Liheň.
Ředitel J. E. Sedláček
#48
alto_textblock
#48
Začátek o 1/28. hod
V sobotu 19. října.
Pořádá tělocvičná jednota »Sokol« v Praze-VIII.
#49
alto_textblock
#49
Ni zisk, ni slávu.
Hra o 4 dějstvích. Napsal dr. K. Pittermann. Režisén
A. Vedral.
#50
alto_textblock
#50
Po divadle spojení elektrickou drahou všemi směry.
#51
alto_textblock
#51
Káva pražená.
#52
alto_textblock
#52
Začátek o 5/43. hod.
#53
alto_textblock
#53
1937
#54
alto_textblock
#54
Spolku „Komenský“ ve Vídni.
Praha. Pan J. Valtera
Chrásť u Chrudimi. Městská rada .
#55
alto_textblock
#55
. . . . . K
#56
alto_textblock
#56
6.—
#57
alto_textblock
#57
10.—
#58
alto_textblock
#58
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
#59
alto_textblock
#59
V zahradě I. pražského měšt. pivovaru.
#60
alto_textblock
#60
ařížská směs „Louvre“ . . . 1/2 kg. K 2.40
Vídeňěká původní směs
Vídeňská kavárenská smě
„ 1.40
Ferstská rodinná směs
#61
alto_textblock
#61
ALOSPEL,
#62
alto_textblock
#62
16.—
Úhrnem
K tomu z č. 282. odpol, z 12. října 1907 K 50.857.91
V celku odavzdáno K 50.8739
#63
alto_textblock
#63
Začátek o 3/48. hod
V sobotu 19. října.
15. hra organisace národně-sociální v Karlíně.
Polský žid.
Činohra o 3 jedn. Napsal J. Chatriand. Přeložil
Eliška Pešková. Režisér V. Spurný.
#64
alto_textblock
#64
— Praha, Platý z. —
#65
alto_textblock
#65
546 —
#66
alto_textblock
#66
— 547 —
#67
alto_textblock
#67
»No, tak jen zajeď, když je to takové! zajeď,« vy-
bízel jej Nikanor, vstávaje z lavice.
Stařec slezl s vozu, vzal koně za uzdu a vedl jej
do vrat.
#68
alto_textblock
#68
»Jsi už asi unaven, viď?« otázal se Nikanor, krá-
čeje s kramářem s jedné strany a žena s druhé. »Dívali
jsme se se ženou celou tu dobu na tebe a musíme s
přiznat, že jsme se tomu museli smát, jakou's měl
s nimi potíž.«
»Což dělat, příteli! Když na mne lezou jako sbě-
silí, věru, jako pitomé ovce! Nie s nimi nepořídíš. Nej-
horší jsou ty ženské: ty by člověka zbláznily ! . . nemají
žádný rozum, jsou věru jako vzteklé! . .«
»Slyšíš, Avdoťo, jak ten starý o vás soudí, co? . .«
Žena stavitelova se zasmála.
»To já o tobě nepovídám, drahoušku, to není
o tobě . . . ty's u mne ani nebyla,« pravil stařec; »nej-
horší ze všeho jsou ty mladé ženské a holky, ty mne
dopálily: jedna křičí: dědečku, podej mi to; druhá: dě-
dečku, podej; jiná snad ani neví, co by chtěla a leze
tam . . . Někdy jsem vskutku nerad, že vedu s tím
obchod: celého mne oškubou; všecko mně přeházejía
nic nekoupí; jsou to taková čumidla . . . Kam tedy
dám koně ?«
»Semhle, sem ho doveď . . .« řekl Nikanor, ukázav
na širokou kolnu, stojící na silných sloupech.
Tato kolna byla se dvou stran obklíčena dvorem;
s třetí strany nalézala se malá, zahražená kolnička, skla-
diště a komora; domek a vrata, obrácené k ulici, tvořily
čtvrtou část dvora. Stavení bylo po dvě patra, jako většina
#69
alto_textblock
#69
sosnovských domků; schody, pobité se stran prkny, vedly
na krytou pavlač, která sloužila za síň druhému patru,
kde bydleli sami domácí.
»Odkud jedeš, dědoušku?« otázala se žena sta-
vitelova, když vůz zajel pod kolnu
»Myslíš, jako teď ?«
»Ne, ptá se tě, odkud jsi?« vpadl do řeči Nikanor,
pomáhaje starci vypřáhnouti koně.
»Jsem z jaroslavské gubernie,« ochotně odpovídal
stařec, »nyní ubírám se do teplých krajin, už jsem tam
dávno nebyl; zastavím se v tambovské gubernii, v sara-
tovské . . . a pak pojedu do Voroněže, vykonám tam po-
božnost, jak jsem si umínil . . .«
»Býval jsem taky v té krajině; tam je krásně a
dobře se tam žije. Ale prosím tě, jak se tam dostaneš
s vozem? Za pět neděl nastane zima . . .«
»No, co na tom? Jak napadne první sníh, pro-
měním vozík za sáně, naložím tam zboží a pojedu! tak
se to musí dělat.«
»No, arciť, to je něco jiného. Avdoťo,« zvolal Ni-
kanor, obraceje se k ženě: »poslyš, než my to zde všecko
upravíme, mohla bys se podívat, co dělá hoch. Ačkoli se
mu nyní poněkud ulevilo, přece se pořád ještě nemůže
postavit na nohu . . . Možná, že tě bude potřebovat, jdi
tam; beztak je už čas k večeři! . .«
Avdoťa namířila ke schodům a za malou chvíli
klapala již trepkami po schodech.
»Máte nemocného hocha?« otázal se stařec.
»Ne, není to, chvála bohu, žádná nemoc, uhodil se
jen do nohy, nemůže se na ni postavit,« odvětil Níkanor.