#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h.
#3
alto_textblock
#3
NARUDN
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne Il. září.:
#6
alto_textblock
#6
K číslu 251.
Čisto v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
#9
alto_textblock
#9
Delegace.
Z Vídně, 11. září. Delegace na rok
1909 jsou odloženy a zasedání sně-
mů zemíských, stanovená původně na sedm
neděl, budou přerušena, takže druhá
polovina jejich konati se bude teprve v led nu
rioku příštího. To je nadělení, se kterým
dnes ministerský předseda přijel ze společné
konference obou vlád.
Delegace svolány byly již ke dni 25. t. m.
Podle disposic včera změněných sestoupí se te-
prve v prvním týdnu říjnovém. Sněmy zem-
ské nebudou odročeny, avšak uznáno
vhodným po sestoupení se delegací přerušiti za-
sedání zemských sněmů a to v ten způsob, že
ty sněmy, které nebudou se svými pracemi ho-
tovy, sejdou se opět po Novém roce.
O věci té došly v noci z Pešti tyto zprávy
Ministerská společná porada trvala v Pešti 4
půl hodiny. Za příčinu odkladu delegací udá-
valo se faktum, že bar. Burian, ministr kra-
jan pro Bosnu a Hercegovinu, není se svými
přípravami pro zasedání delegací ještě hotov,
avšak objevilo se, že udaj ten nespočívá na
pravdě, nýbrž že zasedání deleg a c
bylo odloženo po žádosti baron
Belcka.
Co se dotýče věci bosenských, referoval
včera bar. Burian o svých zkušenostech,
jichž nabyl na poslední své krátké cestě stu-
dijní, kterou musil přerušiti a v níž bude ještě
pokračovati. Jeho návrhy nebyly takové, aby
se mohly vtěliti v definitivní formu. Po svém
návratu z cesty další bude referovati společným
ministrům, ministrům předlitavským i uherským
na společné ministerské radě, jež se opět ko-
nati bude v Pešti. V téže době bude tam me-
škati kníže bulharský.
Z Pešti, 11. září. Od svolání delegaeí
na den 25. t. m. bylo upuštěno zvláště a je-
dině z té příčiny, že zemské sněmy sejdou s
po většině 15. t. m. a bar. Beck slíbil někte-
rým sněmům kampaň nejméně sedminedělní
Aby se zabránilo současnému zasedání zastupi-
telstev zemských s delegacemi, bylo usneseno,
že zemské sněmy budou zasedati toliko do
prvního týdne říjnového a že se pak sejdou
opět na několik neděl v lednu.
#10
alto_textblock
#10
Ústavnost v zemích zabraných.
Z Pešti, 11. září. Společná vláda urychlí
tempo pro rozřešení otázky samosprávy v ze-
mích zabraných. Dává vyhlašovati, že dříve ještě,
nežli nastaly převratné události v Turecku, rozhodla
se společná vláda dáti autonomii Bosny a Herce-
goviny do formy jakési ústavy. Vzhledem na
státo právní postavení zemí zabra-
ných a vzhledem na zákony obou polovin říše
týkající se mi ncovnictví a záležitostí cel-
ních, jakož i jiných zákonů z oboru správy
státní musila se společná vláda vzdáti uskuteč-
nění tohoto, naproti tomu však učinila všechny
přípravy, by samospráva v záležitostech církev-
ních, školských, městských, obecních, krajských
a okresních skutečně se rozšířila. Samospráva
eírkve srbské trvá již déle nežli rok. Ve vyjed-
návání, které se konalo o autonomii církve mo-
slemínské, vyskytly se některé obtíže, které však
jsou již překonány. Autonomie městská a obecní
bude nyní provedena postupem co nejrychlejším
#11
alto_textblock
#11
V Uhrách není protikoalice.
Z Vídně, 11. září. Ministr vnitra v kabinetě
bar. Fejérvára, Kristoffy, byv tázán, je-li
pravda, že osnuje se koalice proti nynější vládě
jak vyličuje věc „Magyar Orszag“, odpověděl
„Kdyby skutečně byla protikoalice, která by po-
tírala nynější korrupční a prodejnou
vládu, považoval bych za aktuální a možné
abych užil všeho vlivu, by taková koalice koru-
nována byla úspěchem. Touto dobou však vše-
chny zprávy o tom jsou jen naivníbácho
#12
alto_textblock
#12
ko u.
k Kníže bulharský do Pešt.
Z Pešti, 11. září. Úřadně se vyhlašuje,
že kníže Ferdinand bulharský se svoj
chotí přibude 23. t. m. do Pešti a ubytuje se
ve dvorním hradě. Dostane se mu slav
nostního uvítání, zejmena také vojen-
ského. Za jeho pobytu konati se budou na
dvorním hradě budínském dvě hostiny. Císař
bude 23. t. ml se svými hosty přítomen před-
stavení ve dvorní opeře, odpoledne 24. t. m.
odjedou pak hosté z uherského hlavního města.
Matka bar Gautsche zemřela.
Z Vídně, 11. září. Matka bývalého míni-
sterského předsedy a nynějšího předsedy nej-
vyšší účtárny dra. Pavla barona Gautsche paní
Marie Gautschová zemřela včera náhle, majíe
#13
alto_textblock
#13
81 let věku. Byla do poslední chvíle svéhoži
vota čilou.
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy.
Oslava jubílea hr. Tolstého
Z Petrohradu, 10. září. (K. k.) Stav Tol-
stého jest dnes dobrý. Tolstoj dlel za dne
v kruhu své rodiny a pracoval o svých literár-
ních dílech.
Ze všech dílů světa docházejí holdovací
telegramy do Jasné Poljany. Z celého Ruska,
i z nejvzdálenějších končin Sibiře, docházejí
zprávy, které potvrzují, že vzdělané vrstvy
v celé říši oslavují svorně Tolstého. Následkem
policejních opatření obmezuje se oslava na
uzavřené slavnostní schůze, na zakládání literár-
ních nadací a na odesílání blahopřejných
telegramů. Oslavy Tolstého zúčastní se zejmena
městské úřady, university, vědecké ústavy a li-
terární spolky. Nejpřednější spisovatelé ruští
uveřejňují v listech slavnostní články. Stanovi-
sko úřadů k oslavě se různí a jest v jednotli-
vých guberniích nestejné. Tak v Simbirsku bylo
zakázáno povolené už slavnostní představení.
Z Petrohradu, 11. září. Přes klatbu, vy-
danou sv. synodem na Tolstého, jsou mu z celé
Rusi zasílány blahopřejné projevy. Rekonvales-
cence jeho postupuje dosti rychle, takže Tolstoj
se může již několik hodin denně procházeti po
pokoji. Dary zasílají se mu hromadně. Mnoho
jeho ctitelů na Rusi přijelo mu osobně blaho-
přát. Londýnským komitétem byla mu zaslána
blahopřejná adresa, podepsaná asi 800 osoba mil
Z Petrohradu, 11. září. Tolstému vede
se lépe. Čte došlé ho přípisy k jubileu a diktuje
několik hodin denně. Předevčírem mohl již
povstati a zúčastniti se společné rodinné hostiny.
Z Vídně, 11. září. Spolek vídeňských žur-
nalistů a spisovatelů „Concordia“ zaslal Tol-
stému blahopřejnou adresu. Praví se v ní:
„Mezi žijícími osobami nikdo tak neukázal jako
Vy, že péro jest moc, kterou vykonával jste ni-
koli pro slávu, nýbrž pro to, abyste uplatnil svůj
ryzí cit pro pravdu. Svým pérem hnul jste lidmi
všech vrstev na celé zemi, zachvěl jste jimia
donutil jste je, by vážně přemýšleli. Vidíme ve
Vás největšího hlasatele lásky lidské a přejeme
Vám, abyste ještě dlouho radoval se z lásky,
která Vám jest nejlepší odměnou.
#15
alto_textblock
#15
žela.
#16
alto_textblock
#16
FEUILLETON
#17
alto_textblock
#17
Historická návštěva.
#18
alto_textblock
#18
V „Revue Générale“ líčí Adolphe Villemard dle
posud nevydaných vzpomínek očitého svědka tragi-
ckou schůzku, kterou měla Charlotta, choť mexického
císaře. Maxmiliana, za srpnového odpoledne r. 1866
s Napoleonem III.
Charlotta přibyla z Mexika do Francie, aby vy-
mohla zrušení rozkazu, kterým odvolána výprava
francouzského vojska z Mexika, což znamenalo pro
Maxmiliana katastrofu. Z přijetí, jakého se jí v Pa-
říži dostalo, viděla, že není žádné naděje. V nesmír-
ném rozčilení jela do St. Cloudu, kde byla ohlášena
její návštěva u císaře. Napoleon očekával ji se za-
chmuřeným obličejem, kroutě svůj knír; vedle něho
stala císařovna a korunní přinc. Pozdrav, oficiální
úsměv, představení; pak odešel císař s oběma císa-
řovnami do svého kabinetu. Dvéře se zavřely a prů-
vod mexické císařovny musil čekati venku. Císařovna
měla tehdy na sobě dlouhý šat z černého hedvábí,
jenž byl právě vytažen z kufru a proto velmi poma-
čkán, černou krajkovou mantillu a bílý klobouk, jenž
byl teprve dopoledne na rychlo koupen. Celé dvě
hodiny nepronikl žádný hlas vysokými pozlacenými
dveřmi, za nimiž císařovna prosila za svého man-
Najednou však bylo v předpokoji slyšeti, že ho-
vor za dveřmi se stává hlasitější a rozčilenější; na to
nastalo hluboké ticho a náhle zaslechli chraptivý
hlas císařovny, která zvolala: „Jak jsem jen mohla
zapomencuti, kdo jsem já a kdo jste vy! Musila bych
vzpomenouti, že v mých žilách koluje krev Bour-
bonů; nemohla bych pak snížiti svůj rod a svou
osobu před Bonapartem a nebyla bych jednala s do-
brodruhem!“ Potom bylo slyšeti něco jako páda
opět hluboké mlčení.
Dvéře se otevřely, Napoleon objevil se na prahu
bledý jako stěna a pravil hraběnce del Bario: „Pro-
#19
alto_textblock
#19
hodiny . . .«
#20
alto_textblock
#20
sím, pojďte sem!“ Hraběnka uposlechla a vkročila do
císařského kabinetu. Na chaise-longue ležela Char-
lotta ve mdlobéch jako mrtvá. Císařovna Eugenie
slzic, rozepjala šněrovačku mexicgé císařovny a stá-
hla jí střevíce i punčochy; klečíc před studeným tě-
lem, třela nohy omdlelé kolínskou vodičkou. Char-
lotta nabyla vědomí, zpozorovala hraběnku, vztáhla
k ní ruku a pravila, třesouc se na celém těle: „Ma-
nuelito, neopouštěj mne!“ Císař zdál se úplně bez
vůle; přecházel rozčileně, opustil pokoj a zase ve-
šel, jakoby ztratil hlavu. Náhle nařídil, aby byl po-
volán tělesný lékař císařovny Charlotty, jenž zůstal
v hotelu. Zatím líčila císařovna Eugenie hrahěnce
hrozný výjev, jenž se tu odehrál: zdráhání císařovo.
prosby, slzy císařovny, její hrozby a výbuch hněvu.
Při vyprávění připravovala sklenici cukrové vo-
dy; klekla opětně a chtěla císařovně Charlottě vodu
podati, Charlotta však ji hněvivě odstrčila a volala
jako šílená: „Vrahové! Nechte mne! Vemte si svůj
otrávený nápoj!“ Potom nový výbuch pláče a nová
mdloba. Každá fase téo krise jako by císařovnu při-
pravila o kus rozumu. Přimknula se k hraběncea
prosila ji úpěnlivě, aby ji nenechávala o samotě
„s těmito Borgii“, kteří ji chtějí jedem zprovoditi s
světa. Císař, jenž tento pohled nemohl snésti, vešel
konečně s lékařem drem. Semlederem. Lékař zůstal
s nemocnou samoten, dal hned přichystati vůza
dopravil císařovnu nazpět do hotelu. Při rozchodu
všichni plakali a hraběnka del Bario zpozorovala, že
také z očí císařových padaly slzy.
Od toho okamžiku pozbyla císařovna Charlotta
rozumu a nenabyla ho už nikdy. Dlouho zůstalo za-
temnění jejího ducha tajemstvím a listy oznámily
den po tragické schůzce, že Veličenstva přijala císa-
řovnu mexickou na zámku Saint Cloudu. »Setkání«,
psalo se, »bylo velmi srdečné a návštěva trvala dvě
#22
alto_textblock
#22
= Nebezpeční žraloci. Ze Sorrenta se sděluje
Žraloci, kteří se nyní objevují ve velkém množství
v Středozemním a Jaderském moři, stali se postr-
#23
alto_textblock
#23
chem všech, kdož se koupají v moři. Již v září roku
1907 byli ve rěckém přístavu pozorováni dva velcí
žraloci, kteří pronásledovali malé čluny, podnikali
tedy lov na lidi. Za několik dní na to pronásledoval
žralok rybářský člun, vymrštil se z vody na zadní
palubu, zakousl se tam a byl v této posici rybáři po
zoufalém zápase usmrcen. Žralok, jenž byl ve Rěce
vystaven, byl šest metrů dlouhý. V červenci 1907
byla v Terstu učitelka, která se odvážila příliš da-
leko do moře, napadena žralokem a roztrhána. Taku
v Opatiji napadl žralok člun a zranil jednu osobu
Žralok však nenapadá jen v širém moři, také na bře-
hu není člověk jist před těmito mořskými šelmami.
V Zadru seděly dvě dívky na pobřežní zdi, když ná-
hle zpozorovaly žraloka. Bestie vymrštila se z vody
a jedna dívka chopila tyč, chtějíc žraloka udeřiti.
Žralok chňapl po tyči a strhl dívku dolů. Než ještě
dopadla do vody, chopil ji už žralok a ukousl jí nohu.
V ženských lázních vyplulo několik dam v člunu do
moře Jedna z nich plovala před člunem, když byli
spatření dva žraloci ve vzdálenosti 50 metrů. Dáma
byla jen čva metry vzdálena od člunu, ale než mohla
býti de člunu vtažena, chopil žralok již svou obět
za nohy a strhl ji do hlubiny. Na ostrově Baleari jest
dokonce ustanovena mořská stráž. Jak nutné jest toto
opatření, dokazuje případ, jenž se udál letos v čer-
venci. Lázně byly za parného dne plny lidí, když
náhle zazněl výstražný signál. Blížili se žraloci. Člun
se stráží na širém moři byl nejprve napaden. Jen
obezřetnosti stráže podařilo se zabrániti, aby člun
nebyl překocen, zatím co lodníci, ozbrojení železnými
tyčemi, podnikli urputný zápas se šelmami. Boj trval
jen minutu a za tu dobu zachránili se lázeňští hosté
útěkem na břeh a na skaliny, jinak bylo by padlo za
oběť několik lidských životů. Na pobřeží brasilském
žest žralok všedním zjevem, ale v Evropě se vysky-
toval prsud jen zcela ojediněle. Soudí se, že žralok
svůj pobyt mění a v nejbližší době se vyskytne ve
velkém množství v jižních vodách. V mořských láz-
ních Barcole u Terstu jest místo pro koupání celé
ohraženo vysokou železnou mříží. V. jiných lázních
ještě podobného opatření není.