#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 286. ze dne 16, října 1907.
#2
alto_textblock
#2
Sportovní věstník.
#3
alto_textblock
#3
Athletika a sportovní hry.
*e A. C. Sparta pořádá příští neděli dopo-
ledne závody o přebornictví klubu, při nichž ně-
kterým rekordům hrozí vážné nebezpečenství. Závodů
se zúčastní mimo jiné staří osvědčení borci: Vyskočil.
Souček, Cornísh, Jašek a j. Závody se konají za zá-
štity Č. A. A. U.; pro povzbuzení zájmu o athle-
tiku jest vstup k nim volný. Závody vykazují 9 čísel.
2* Porážku v Kolíně vysvětlují Vršovice
odchodem obou backů, středn. záložníka a levého
křídla, na vojnu. Náhradníci jsou dosud slabí pro
těžké zápasy jako byl nedělní. Porážka od A. F. K.
Kolína (7:0) jest největší, kterou dosud V. utrpěly.
** S. K. Praha- VII. v. A. F. K. Union (Žiž-
kov) 3:1 (0:1). Union s 3 náhradníky, v druhé pul
s 10 muži
** R. Rajcevič, vítěz pražské konkurence,
poražen byl v Mnichově od Randolfiho za 17 min.
47 vt. prolomením mostu.
e S. K. Slavia. Dnes schůze v kavárně
»u Karla IV.«
** Sbor českých soudců koná dnes
o 1/28. hod. več. schůzi v kavárně Riviera, kamž
i Č. S. F. přenesl zpět své schůze.
** Z Ceského výboru pro olympické
hry. Ve včerejší schůzi výboru projevil zástupce
České obce sokolské dr. Jindř. Vaníček souhlas Č. O.
S. s podnětem výboru, aby byly učiněny kroky k se-
stavení odborně jury pro gymnastiku při hráchr.
1908. Usneseno dopsati národům na gymnastice inte-
resovaným, které se hodlají súčastniti her olympi-
ckých v Londýně, aby se připojily k akci Českého
výboru. — Vypracováno provolání, které bude v nej-
bližší době publikováno. — Panu V. Rudlovi se po-
dařilo získati od p. D. Laubera v Pešti diapositivy
z her v Athenách, čímž jest proponovaný skioptický
večer zabezpečen.
** Pavel Pons dlí už delší dobu v Jižní
Americe, kde sklízí úspěchy sportovní : finanční.
Oznámil, že se záhy vrátí do Paříže a současně vy-
zval všechny zápasníky s libovolným vkladem. V-
zvání jest pařížskému manageru Dubonnetovi vítanou
záminkou k ohlášení »mistrovství světa«, které začne
už 1. listopadu.
** Z Kladna, 13. října. S. K. Kladno v. Č. A.
F. K. Vinohrady 3 : 1 (2 : O). Soudce p. Zdrůbek.
Hosté až ke konci hry se rozehrávají. — S. K.
Kladno I. b. v. S. K. Smíchov I. b. 2 : 6 (1 : 1).
Soudce p. Zdrůbek. Ostré tempo, jemuž Kladno padlo
ke konci hry za obět.
** 24 haléře byly vyplaceny onehdy jednomu
z pražských mužstev jako 20procentní podíl na vý-
těžku ze zápasu.
** Český Marathon. V karlínské Čechii se
uvažuje o projektu uspořádati příštího roku na trati
Karlín—Brandýs n. L. a zpět závod v běhu s cílem
na hřišti klubu. Plán velmi pěkný, za jehož usku-
tečnění se vřele přimlouváme. — Karlínská Čechie
hodlá v příští sezoně věnovati zvýšenou pozornost
athietice a mimo jiné pořádati i mezinárodní závody.
** K zápasu Slavi a—Sparta. Číselný
výsledek není dosti jemným vyjádřením poměru sil
dvou mužstev. Přítel našeho listu p. Z. G. pro přesnější
obraz nedělního zápasu Slavie se Spartou sestavil
#4
alto_textblock
#4
přehledu, kolik ran která strana vypálila; zahrnuty
nejsou rány na branku, které dány ze scrumagí
při nichž nebylo možno střelce zjistiti
V prvé polovině pálil na branku Sparty
Bělka v min. 10, 15., 18, 23., 25., 34. úhrnem6
Košek » 10., 16. (třikrát) 18.
Jenny » 11., 24., 35.
24., 38.
„
24.
#5
alto_textblock
#5
Kotouč ,
#6
alto_textblock
#6
Jahn
#7
alto_textblock
#7
V druhé polovině pálil na branku
Bělka v min. 13, 30., 31., 33., 43.
Košek . 6., 7., 13., 16., 30.
Jenny ,
2., 36.
Kotouč ,
33., 38.
„
#8
alto_textblock
#8
Patík
#9
alto_textblock
#9
28. min. odráží břevno
#10
alto_textblock
#10
úhrnem 16
Celkem tudíž vystřeleny na bránu Sparty 33
rány, nečítajíc svrchu zmíněných »anonymních«.
#11
alto_textblock
#11
Všem kdož pěstnji sporí
#12
alto_textblock
#12
doporievjen
#13
alto_textblock
#13
Kalendář Národních Listi
#14
alto_textblock
#14
na rok 1903,
#15
alto_textblock
#15
jenž obsahuje v části kalendářní
rady a pokyny ze všech oborů sportu
v každém měsíci a zajímavé poje-
dnání o sportu.
Cena K 1.60, pro abonenty „Národ.
Listů“ 1 K a poštovné.
Dostati lze ve všech knihkupectvích.
#16
alto_textblock
#16
Sparta provedla útoků střelou končících cel-
kem 13 a to v první polovině v min. 3., 11., 28..
30. a 32 (= 5); v druhé půli v min. 3., 15., 17.
22., 23., 34., 37. a 40 (= 8).
Rohů docílila Slavia 7; v první polovině
v min. 9., 12., 15., 30.. 39. a 40 (= 6), v druhé
jednoho v 19. minutě. Sparta jednoho.
Na večírku, kterého se zúčastnila A. C. Spart
tříčlennou deputací, pravil starosta Slavie Kruliš:
»Dnešní zápas jest výslednicí kompromisu mezi
Spartou a Slavií. Nejsme zde proto, abychom se
potírali. Minulost naše budiž postrachem těm, kteří
po nás přijdou. Česká vlast jest dosti širokou, aby
snesla více klubů, aby snesla Slavii a Spartu. Ná-
hodou a různými okolnostmi stalo se, že hráli jsme
dnes nerozhodně. Na hřišti buďmež soupeři, po hř
buďmež přáteli. Stojíce o samotě nejsme silnými,
ale jsouce sloučeni, tvoříme onu jednotku, které jest
potřeba, abychom dobře obstáli.«
Přítomen byl též p. K. Wüst z Berlína, jenž
vlastně způsobil ono hnutí v Berlínském svazu mí-
čových spolků, jehož konečným výsledkem bylo zru-
šení »českého boykotu« na sjezdu D. F. B. v Kasselu.
#18
alto_textblock
#18
úhrnem 17
#20
alto_textblock
#20
úhrnem
#21
alto_textblock
#21
314
#22
alto_textblock
#22
Ve svém proslovu se dotkl trvajícího boykotu na
Č. S. F.: »Devět let jsem přítelem Slavie a doufám,
že přátelství naše i na dále potrvá. Pojímám
sport zcela jinak než moji kolegové
v říši, pokládám sport za internationální v pravém
smyslu slova. Měl jsem obzvláště mnoho příležitosti
hájiti barvy Slavie v Německu. Byl to někdy těžký
úkol, při němž na mě zle často dotírali; mé pře-
svědčení mi nikdo nevezme. Není možno, aby boykot
byl považován za rozumnou zbraň. Kdo je sports-
manem, zůstane jím, kdo jím ale není, ten jím též
nikdy v životě více nebude. Jsem přesvědčen, že zru-
šení boykotu vyjde z Berlína, tak jako dříve. Přeji
si, aby Čechové jako ostatní národové dělali ve všem
pokroky, interesuji se o ně, o Slavii a zůstávám
vaším přítelem«.
#23
alto_textblock
#23
Automobilism.
** Pro udržování silnic. Francouzský
ministr veřejných prací Barthou dal podnět, aby roku
1908 byl konán kongres, jenž se bude zabývati otázkou
udržování silnic, které utrpěly automobilní dopravou,
a přizpůsobením silnic zvýšeným potřebám této
dopravy.
** Výstavy. V listopadu otevře po šesté své
brány výstava v londýnské Olympii, v níž zadáno
už 150 standů firmám anglickým, francouzským, ně-
meckým, belgickým, italským, americkým. — Tu-
rinský salon se koná od 8. ledna do 2. únoraa
sleduje výstavu berlínskou.
* Automobilní silnice v Německu.
Z Berlíha oznamují, že ve vojenských kruzích se
uvažuje o vystavění automobilní silnice z Frank-
furtu do Berlína nebo z Kolína n. R. do Berlína.
** Grand Prix franc, automobilního klubu
bude jet buď 20. června nebo 5. července. Od pří-
štího roku — jak známo — už jest mezinárodně
závazný princip přijatý konferencí v Ostende: »Mo-
tory čtyřválcové mobou míti nanejvýš 155 mm. vrtá-
ní, šestiválcové přiměřeně menší. Vůz bez vody,
benzinu, nářadí a náhradních dílců strojových a pneu-
matik musí míti nejméně 1100 kg., v čemž jest za-
hrnuta i váha oleje v motoru.«
** Pout automobilní drožky. Mist
Jehlička nám podává další zprávy o pouti svého Ve-
loxu. Z Vídně jel na Mikulov, Brno, Jihlavu, Něm.
Brod, Chotěboř, Čáslav, Chrudim, Pardubice, Krá-
lové Hradec, Josefov, Českou Lípu, Kolín, Něm. Brod,
Humpolec, Pelhřimov. V Kamenici n. L., odkud nám
píše, postihla cestovatele první „panne“; defekt pneu-
matiky. Podle taxametru urazil „Jehla“ 1486 km.
**Automobil v Turecku. „B. T.“ píše:
Dlouho už se namáhají v Turecku interesované kru-
hy zjednati automobilu přístup do Turecka. Před tu-
reckou hranicí musili automobilisté dosud obracet,
neboť dovoz automobilů do sultánovy říše byl zaká-
zán. Teprve před měsícem asi byla práce přátel auto-
mobilu korunována zdarem a sultánovým iradem
jim otevřeny hranice. Ale svoboda tato jest okleštěna
ustanovením, že automobily nesmějí jezditi v mě-
stech a vesnicích! V ulicích Pery se objevil v zápětí
po vydání iradé už první automobil, kterým vykonal
cestu z Paříže do Cařihradu Francouz Homolle. Vý-
kon zajisté úctyhodný, neboť Balkán a silnice v Tu-
recku jsou ke všemu způsobilejší než k jízdě auto-
mobilem. Přes to urazil podnikavý Francouz cestu
v denních „pochodech“ po 300 km. Turecké poměry
výborně ilustruje to, že turecká vláda sama učinila
#25
alto_textblock
#25
536 —
#27
alto_textblock
#27
533
#29
alto_textblock
#29
»Chtěl jsem se na vás podívat . .. a potěšit vás. Po-
važte si, čtyřicet rámů . .. Za tři dostal jsem již peníze,
šest rublů! Nic si z toho, tetičko Kateřino, nedělej, že
Máša bude doma, to nic nedělá, nemysli na to: snad dá
bůh, že se budeme mít všichni lépe ...«
»No a co má být? nerozumím tomu všemu, proč
se raduješ?« otázala se Kateřina.
»Počkej ... hned ... ach!« hrozně jsem se upa-
chtil... utíkal jsem stále až ode dvora.«
Kateřina zavedla jej k studni a přinutila ho, aby
si sedl a sama též usedla. Máša zůstala před nimi stát,
zaclánějíc si rukou oči před sluncem, které ozařovalo ob-
veselivší se její tvář.
»A co's doposud v městě dělal? Chtěl jsi s námi
odtamtud jíti; do samého večera jsme na tě čekali;
kam se's poděl? Nevím nic z toho, co povídáš,« pravila
Kateřina.
#30
alto_textblock
#30
»Abys tedy věděla,« ujal se slova Iván, dávaje na
jevo radost, která přecházela též zjevně na Mášu, hai
Kateřině pohrával co chvíli úsměv na rtech: »to stalo se
tak, že nikterak nebylo možno vám dát vědět.. . jak
jsem vyšel od soudu, jak byl výslech se mnou u konce,
měl jsem velkou radost a utíkal jsem rychle pryč . . .a
právě u samých dveří stál policejní úřadník.«
»Ty's,« povídá »truhlář?« On mne již dříve u soudu
viděl, je takový přívětivý.. . A jak jsem mu řekl ano,
jsem truhlář, pane — poručil mně, abych šel za ním.
Přišli jsme k němu do bytu, vodil mne po všech komna-
tách . . . Spatně se mu tam zavírala okna, tak některá
chtěl poopraviti . . .«
#31
alto_textblock
#31
Spatřivši Mášu, Kateřina, sedící nedaleko muže a
krmíci nejmenší své děcko, široce rozevřela udivený zrak.
Na první pohled uhodla, že s dcerou stalo se něco ne-
obyčejného, jinak neobjevila by se doma všedního dne
v takové době. Nedajíc Máše promluviti, poukázala jí na
otce a významně pokynula očima na dvéře.
Uzlík, ležící na prahu, přesvědčil Kateřinu, že v
domněnkách svých se neklamala. Po celou dobu, co na-
slouchala vysvětlení dceřině, tvář Kateřinina zachovala vý-
raz tesklivého zadumání, zároveň však i jakéhosi klidua
oddanosti.
Nevyřkla ani jediného slova nespokojenosti a reptání
proti osudu, který v tomto roce sesílal na ni jednu těžkou
ránu za druhou; tím méně odhodlala se činiti výčitky
Kdyby i odchod z Panfilovky byla zavinila Máša-
i tehdy, zdá se, vyslechla by ji klidně. Po nespravedli-
vém podezřívání a bití — zkrátka, po výstupu s dcerou
ve stodole Andrejově, Kateřina zacházela s ní mírněji než
kdykoli jindy; chtěla tudíž jaksi napraviti dřívější zachá-
zení své s dcerou; tato snaha neušla pozornosti děvčete;
bylo to však zcela zbytečné, neboť dcera dávno již za-
pomněla matčiných ran, nezaslouženého proklínání a po-
dezřívání.
Vůbec všecky poslední události s Filipem, nemoc
mužova, vzpomínky na Péťu a celý řetěz trudných poměrů
zviklaly energii, kterou dosud Kateřina vynikala. Zdála se
o deset let starší.
»Vidiš, čeho jsme se dočkali!« vypravila ze sebe,
když dcera vyřídila jí slova Andrejova a Praskovjina,
»nebýti dobrých lidí, nevěděli bychom, co počíti .. .«
„Přestěhovalci.s
#32
alto_textblock
#32
dceři.
#33
alto_textblock
#33
134