#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne II. října.
#7
alto_textblock
#7
K císlu 25l.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy Nár Lista a
#10
alto_textblock
#10
Císař churav.
Z Vídně, 11. října. O stavu císařově vy
dána byla včera večer tato zpráva: »Císař
vede se dnes poněkud lépe. Tempe-
ratura večerní byla 38°. Objektivní stav jest na
všechen způsob příznivý«.
Z Vídně, 11. října. »N. F. P.« sděluje
Minulý týden měl císař také bolesti he-
morhoidální, které působily nepříznivě na
celkový jeho stav, zvláště pak na jeho mysl.
Nával záhy minul. Avšak smýšlení cisa-
řovo touto churavostí utrpělo.
Císař, který miluje vzduch a pobyt pod širým
nebem, pociťuje veliké nepříjemnosti,
že musí se stále zdržovati ve
světnici. Nejvíce pohřešuje mocnář ob-
vyklých procházek a čeká s netrpělivostí, kdy
mu lékaři dovolí zase vyjeti.
Z Vídně, 11. října. »Frdbl.« oznamuje;
Dr. Neusser a dr. Kerzl (osobní lékař cí-
sařův) konstatovali včera večer, že katarál ne
afekce nejen se nerozšířila, nýbrž umen-
šila, tak že lze mluviti o zlepšení, ovšem
zatím jenom lehkém. Subjektivní stav císařův
byl však poněkud kalen dráždivosti ke kašlia
vysokou temperaturou, která potrvala po celý
den. Císař cítí se mdlým a unaveným. Ale
chuť k jídlu má jako jindy.
Z Vídně, 11. října. Netají se nyní již ni-
kterak, že císař trpí chřipkou dosti silnou, spo-
jenou se stupňovanou teplotou, třeba že liché
jsou zprávy, jaké na příklad rozšířil včera »N.
W. J.«, jakoby císař měl horečku 40 stupňů,
aniž by ležel. Ale přes to lékaři nechovají na-
děje, že se podaři churavost překonati v něko-
lika dnech. Naopak nezamlčují, že tato po-
trvá snad několik neděl. Včera dopo-
ledne vyskytly se zjevy horečnaté, které potr-
valy také v prvních hodinách odpoledních, avšak
odpoledne teplota klesla. Večer do-
stavil se k panovníkovi opět profesor dv. rada
Neusser, který zjistil, že horečka klesla.
#11
alto_textblock
#11
Lichá zpráva.
Z Vídně, 11. října. Za posledních dní roz-
šířeny byly ve Lvově zprávy, že státn
úřadníci budou nuceni nositi uni
#12
alto_textblock
#12
formy v každý čas, což vzbudilo v tam-
ních kruzích úřadnických veliké nespokojení.
Poslanec profesor dr. Glabiňski učinil dotazv
ministerstvu finančním, jež odvětilo, že nen
tam povědomo nic o nějakém
úmyslu donucovati úřadníky k nošení uni-
formy a že celá zpráva jest ú plně b el z p od-
statna.
#13
alto_textblock
#13
Telegrafické zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 11. října. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna-
muje: Císař jmenoval adjunkta na báňské vy-
soké škole v Příbrami Františka Schramla
mimořádným profesorem všeobecného hutnictví
a nauky o kovových hutích a solivarnách na
hornické vysoké škole v Lubnu.
Z Vídně, 11. října. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna-
muje: Ministr kultu a vyučování propůjčil sku-
tečnému učiteli na státním gymnasiu v Hostin-
ném Karlu Auerovi místo učitele na státním
gymnasiu v VII. vídeňském okresu, a jmenoval
suplenta státního gymnasia s německou vyučo
vací řečí v Plzni Josefa Preywische sku-
tečným učitelem na státním gymnasiu v Hostin
ném. Ministr obchodu jmenoval stavební komi
sary Karla Weisse v Chebu a Václ. Šmej
kala v Praze stavebními vrchními komisary.
#15
alto_textblock
#15
Pro vlast!
Z Nancy, 10. října. (K. k.) Na radikálním
sjezdu pronesl předseda Pelletan proslov.
ve kterém pravil, že nesmí býti ztrpěna
žádná obojaká slabost, jež by
mohla city vlastenecké a lásku
k armádě oslabiti.« (Živá pochvala.
Hlasy: »Pryč s Hervěem !) Pelletan dodal,že
stejně jest třeba postaviti se proti falešnému
militarismu a proti zneužívání pojmu vlaste-
#16
alto_textblock
#16
nectví.
#17
alto_textblock
#17
Hervé stíhán.
Z Paříže, 10. října. (K. k.) Proti Hervěov
a řediteli listu »La Guerre Sociale« bylo zahá-
jeno vyšetřování pro urážku armády.
Z ministerské rady francouzské.
Z Paříže, 10. října. (K. k) V dalším průběhu mi-
nisterské rady v Rambouilletu bylo oznámeno, že
mr. Deutsch de la Meurthe propůjčil svou
řiditelnou vzducholoď „Ville de Paris“ k obraně
#18
alto_textblock
#18
národa. Barthou prohlásil, že dá podnět k za-
hájení mezinárodního sjezdu r. 1908, na němž bude
jednáno o udržování cest automobily p o-
škozených. Při rokování o situaci v Maro k-
ku dospěla minist. rada k názoru, že několik vá-
lečných lodí nedávno tam vyslaných se může v rá-
titi do přístavů domácích. Ministerská rada
v zásadě se usnesla, svěřiti ochranu pobřeží — vy-
jma několik zvláštních míst — malým křižákům.
#19
alto_textblock
#19
Haagská konfereníce.
Z Haagu, 10. října. (K. k.) (Prvá komise mírově
konference Dokončení.) Na to podal rakousko-uher-
ský delegát šl. Merey návrh, aby bylo hlasovánoo
resoluci, kterou podal před měsícem komitétu a kte-
rou žádány jsou vlády, aby vzhledem k obtížnému
technickému charakteru této záležitosti co nejpo-
drobněji zkoušely otázku použití závazného rozhod-
čího soudu pro jisté smlouvy, a aby během stano-
vené doby prostřednictvím nizozemské vlády sdělily
ony záležitosti, jež byly by ochotny předkládati roz-
hodnutí závazného rozhodčího soudu. Merey odůvod-
ňcval resoluci velmi účinnou řečí, potíral podrobně
všechny učiněné námitky a končil apelem na do-
hodu, jejíž duch konferenci tak často ovládal. (Hluč-
ný souhlas.) Pro resoluci hlasuje 14 států, proti 23,
7 států nehiasovalo.
Hr. Tornielli navrhl pak, aby konference ome-
zila se na konstatování velkých zásad, o nichž do-
cílena byla úplná shoda, totiž zásady závazného
rozhodčího soudu a zásady, že jsou jisté oboryv
mezinárodních vztazích, kde bez každé reservy může
býti použito rozhodnutí závazného rozhodčího soudu.
Svob. pán Marschall a šl. Merey poděkovali Tor-
niellimu za tento návrh, jejž rádi přijímají. Před-
seda komise Bourgeois připojil se k těmto řeční-
kům a konstatoval souhlas komise. Ve schůzi, jež
kenati se bude zejtra večer, má býti stanovena for-
mule, vyjadřující výsledky porad v tomto směru. Ko-
nečně bylo rokováno o návrhu, jejž podala Anglie, a
jejž podporovaly Severní Amerika a Německo, kte-
rým doporoučí se zřízení cour de justice arbitralea
předpisy pro něj. Otázka dosazení soudců resolucí
není rozluštěna a bude urovnána diplomatickým vy-
jednáváním. 40 mocností hlasovalo pro, 3 proti, 3
zdržely se hlasování.
Z Haagu, 10. října. (K. k) V dnešní schůzi první
komise bylo hlasováno o ruském návrhu, dl« kterého
měla býti usnesení majority o povinném světovém
soudu smírčím připojena k smlouvě z r. 1899 jako
acte adlitionel. Protože Německo, Rakousko-Uher-
#20
alto_textblock
#20
FEUILLETON.
#21
alto_textblock
#21
Cesta severním Ledovým mořem.
#22
alto_textblock
#22
O plánu, jenž se nyní v Rusku přetřásá, ote
vříti námořní cestu severním Ledovým mořem svě-
tové dopravě, po případě umožniti občasné lodní
spojení mezi Evropou a východní Asií kolem severní
Asie, sděluje se z Petrohradu:
Plán tento znamená pouze návrat ke dvě stě
let starému projektu tak zvaného severovýchodního
průjezdu, jenž ovšem od otevření suezského prů-
plavu, kdy se posavadní nekonečná plavba do Asie
kolem mysu Dobré naděje stala zbytečnou, ustoupil
úplně do pozadí, ačkoli o několik let později Nor-
denskjöld na své proslulé plavbě s „Vegou“
skutečně možnost severovýchodního průjezdu do-
kázal.
Tím byl starý geografický problém rozřešen,
ale výkon Nordenskjöldův nebyl nikdy opakován a
neměl žádného praktického významu pro plavbua
obchodní dopravu. Nyní však dle všeho nastane
v tomto směru změna. Dle zkušeností, jež děkujeme
zvláště Nansenovi a baronu Tollovi, jes
jisto, že v normálních letech lze každoročně po dobu
asi půl druhého měsíce od severní Evropy pronik-
nouti k ústí Jeniseje a stejně zdá se býti nepochybno,
že každoročně v pozdním létě lze s lodí od Behrin-
gova průlivu podél sibiřského pobřeží proniknouti
až asi ke 11.5 stupni východní délky, totiž až k ústí
Anabaru do Ledového moře.
Stav ledu v pozdním létě mezi ústím Jeniseje
a Anabaru není sice posud bezpečně znám, ale není
vyloučeno, naopak dle zkušeností Nordenskjöldových
a Nansenových spíše pravděpodobno, že také tam
po krátkou dobu roční lze pravidelně nalézti otevře-
nou vodní dráhu, takže by nepylo překážek, proč by
z Evropy nemohlo býti po jistou dobu roční udržo-
váno lodní spojení s velkým severosibiřským po-
vodím, ba snad i s východní Asií přes Ledové moře,
což by znamenalo přece značné zkrácení plavby
#23
alto_textblock
#23
ježto na příklad vzdálenost z Hamburku do Joko-
hamy suezským kanálem činí 11.300, kolem severní
Asie pak jen 7200 mořských mil.
Proto byla v únoru t. r. v ruském ministerstv
námořnictva zřízena zvláštní komise za účelem stu-
dia možnosti onoho spojení, která v první řadě pro-
zkoumá poměry ledu na dráze mezi Jenisejema
Ane barem (900 mořských mil) a sice dvěma vý-
pravami zároveň po vodě i po zemi, jež budou po-
stupovati ve stálé dohodě. Úkol jejich jest rozpočten
na dvě léta. Kromě toho mají býti na 16 místech po-
břeží mezi Jenisejem a Behringovým průlivem zří-
zeny stálé pozorovací stanice pro studium poměrů
ledu, povětrnosti a proudů. I kdyby se na severo-
východní průjezd nekladla velká váha, mělo by přece
stevření severosibiřských řek námořní plavbě ne-
obyčejný význam. Ohromné poklady Sibiře na dříví.
uhlí a mineraliích mohly by býti zcela jinak vy-
kořistěny než posud, kdyby lodi z Evropy mohly
plouti až k těmto řekám a daleko po nich proti prou-
du, zvláště když zboží, dopravené do Sibiře po moři
má býti prosto cla.
#24
alto_textblock
#24
= Z neštěstí do neštěstí. Miss Regina Goldne-
rova z Nov. Yorku byla jistě nejnešťastnější ze všech
žen na světě. Roku 1905 spadl na ni ve spánku stro
ložnice a pohřbil ji úplně pod troskami. Poněvadž
ostatní obyvatelé domu byli na cestách, zůstala tř
dni bez pomoci. Pak byla dopravena do nemocnice.
Když se opět uzdravila, šla na návštěvu k sestře.
V okamžiku, kdy chtěla vstoupiti do tramwaye,
upadla a zlomila nohu. Byla hned zase dopravena
do nemocnice. Byvši propuštěna jako uzdravená, na-
jala si vůz, aby ji dovezl domů. Náhle splašil se
kůň; poděšený automobilem, vůz byl vržen na te-
legrafní tyč a rozbit. Miss Goldnerova utrpěla otře-
sení mozku a vrátila se po třetí do nemocnice. Za její
nemoci zastavila banka, v níž měla uloženo své malé
jmění, platy, takže se stala úplně nemajetnou. Proto
vstoupila do služby. Hned druhého dne po nastou-
pení služby nalezla ji její paní na posteli v bezvě-
domí. Z plynovodu ucházel plyn a Rezina by se byla
#25
alto_textblock
#25
málem udusila. Po čtvrté do nemocnice. Když se
uzdravila, pracovala nešťastnice u krejčové a vrazila
si hned první den velkou měděnou jehlu do prstu.
Následkem byla otrava krve a nový pobyt v ne-
mocnici, kdež by se byla málem otrávila, poněvadž
omylem vypila láhev jodové tinktury. To vše nebylo
však ještě nic proti konečné katastrofě. Sotva nešťast-
nice opustila nemocnici, zatkla ji policie pro „drzé
chování na ulici“ (kteréžto obvinění se později obje-
vilo úplně bezpodstatným). V zoufalství chtěla se
miss Goldnerova otráviti laudanem, byla však v čas
zachráněna a znovu zatčena pro pokus sebevraždy,
jenž jest v Americe trestný. Byla dopravena do žen-
ského vězení, kdež si po několika dnech rozbila leb-
ku, sřítivši se s galerie do hlubiny.
= Z garderoby královniny. Také královny mají
své potíže se služebnými, jak svědčí zábavná hi-
storka, jež se sděluje z Říma o královně Margheritě.
Asi před šesti lety spatřila na ulici dámu v oděvu,
jenž se jí zdál velmi známý. Když dala pozdějiv
paláci pátrati, ukázalo se, že to byl její vlastní oděv;
adložila jej nedávno a komorná si přispíšila, aby jej
zpeněžila. Královna nebyla s tím nikterak srozumě-
na, dívka byla propuštěna a přijata nová. Byla velmi
pilná, obratná a pozorná, zkrátka bytost, jaké jenv
dějinách sluežbných přicházejí. Královna byla na-
nejvýš spokojena a pokládala komornou za perlu slu-
žebných. Tu se však stalo něco neočekávaného. Ne-
dávno jela královna opět ulicemi věčného městaa
opět spatřila dámu v elegantním kostymu, jenž se
zdál královně známý. Tentokrát se dlouho nedivila:
když přišla do paláce, dala revidovati garderobu a při
tem se objevilo, že „perla služebných“ měla vlastně
oprávněný nárok na zcela jiný titul. Po všechna léta
provozovala obchod s oděvy královny a měla takto
malý vedlejší příjem 20.000 K ročně. Byla opatrnější
než její předchůdkyně, uzavírala obchod vždy jen
s podmínkou, že oděv nesmí býti v Italii nošen. Ji-
stá neopatrná dáma z Buffala však nevydržela tak
dlouho čekati, oblékla oděv, královna ji spatřilaa
tajemství bylo odhaleno.
#26
alto_textblock
#26
sr