#1
alto_textblock
#1
Nochtěji v den zalájení uEerskélo zíšského sněmu
pracovat.
Ze Vrutek, 4. října. „Uh. tel. kor. kanc.“ ozna-
muje: Dělníci hlavních dílen dráhy ko-
šicko-bohumínské se usnesli 10. říjn
nepracovati. Následkem toho vyslalo generáln
ředitelství ředitelé oddělení pro strojírny Roberta
Edera do Vrutek, jenž dnes odpoledne děl-
zíkům sdělil, že musí zejtra na přání generálního
ředitelství podepsati revers, v němž uznávají za svou
povinnost, dne 10. října pracovati. Dělníci pro-
hlásili, že tak neučiní a zpívajíce marseil-
laisu odešli demonstrativně z kanceláře.
#2
alto_textblock
#2
Hnutí v železničním dělnicivu uherském.
#3
alto_textblock
#3
Z Pešti, 4. října. (K. k.) Železniční dělníci v Pešti
měli dnes večer schůzi, na níž rokovalo se o potre-
stání jich soudruhů v Temešváru, kteř
byli včera náhle z práce propuštěni
Když jeden z řečníků hrozil, že vypukne stáv-
ka, nebude-li nařízení toto odvoláno,
rozpustil přítomný policejní úřadník schůzi a to proto
že dle služební pragmatiky nesmějí železniční zří-
zenci ani veřejně rokovati o stávce zřízenců, ani ne-
smí se stávka tato prohlásiti. Dnes v noci konala
se důvěrná schůze svazu železničního
dělnictva.
#4
alto_textblock
#4
Otázka makedonská.
#5
alto_textblock
#5
Z Paříže, 4. října. (K. k.) Pojednávaje o nótě Rak.
Uherska a Ruska ve příčině Balkánu, schvaluje
„Temps“ rozhodně, že Rakousko-Uherskoa
Rusko napomenulo Řeky, Bulharya
Srby, že je jejich první povin ností složiti
zbraně. „Temps“ připojuje k tomu, že mürzšteg-
ský program byl prováděn příliš pozvolna. Není třeba
justiční reformy, o jakéž se nyní konají studie, třebas
by byla v zásadě výtečná. Též policie musí býti se-
sílena. Musí býti podniknuta paraleln
akce u Porty, jakož i v Sofiji, Athénách
a Bělehradě, konečně nesmí Rusko ani Rakou-
sko zapomenouti, že se musí mnoho od Turecka žá-
dati, aby se dosáhlo aspoň mála
Ze Sofije, 4. října. (K. k.) Bulharské listy pro
mlouvají téměř vesměs příznivě o nótě smluv
ních velmocí. List Stambulovců „Nový Věk“
praví, že prohlášení smluvních velmocí třeba s ra-
dostí uvítati, poněvadž lze v něm spatřovati krom
theoretického výkladu článku 3. též vážný krok
k odstranění revolučních rejdů čet, pod
mimiž úpělo bulharské obyvatelstvo v Makedonii
Bulharsko bude se i na dále snažiti, aby účinně pod-
porovalo reformní akci, na niž s důvěrou patří. Při-
způsobí se přáním velmocí. Ve stati časopisu onoho
se konečně praví, že jest divným, proč nebyla vy-
světlující tato nóta zaslána též rumunské vládě, po-
něvadž nóta tato má přece též význam pro kuco-
valašské čety, potloukající se v Makedonii.
#6
alto_textblock
#6
Turci v Persii.
#7
alto_textblock
#7
Z Täbrisu, 4. října. (P. t. a.) Dle ověřených zpráv
obsadil prapor tureckého vojska po zabrání kraje
somanského a bardustkého 1. října okres Deštirbey
a město Ušnu. Jiný oddíl táhne k Dilmaru v kraji
azerbejčanském. Jest nebezpečí, že obsazením toho
města bude přerušeno telegrafické spojení s Urmií.
#8
alto_textblock
#8
Odvolání.
Z Mnichova, 4. října. (K. k.) V listu »Bayer.
Kur.« uveřejňuje dřívější jeho hlavní redaktor Šie-
bertz prohlášení, v němž praví, že se přesvědčil, že
zprávy, dostavší se mu někdejším jeho důvěrníkem
k útokům na generála Keima, jsou naprosto bez-
podstatny. Siebertz odvolává tudíž urážlivé výroky
proti generálu Keimovi a lituje jich.
#9
alto_textblock
#9
Vyznamenaný anglický velevyslanec.
Z Londýna, 4. října. (K. k.) Král propůjčil an-
glickému velvyslanci v Petrohradě Nicolsono v
v uznání záslub, jichž zjednal si o uzavření an-
glicko-ruské smlouvy velkokříž Bathského
#10
alto_textblock
#10
řádu.
#11
alto_textblock
#11
Z Paříže vypovězení Španělové.
Z Pařiže, 4. října. (K. k.) Vůdci španělské strany
Pablu Iglesiasovi, jenž přišel do Paříže, aby dnes
večer přednášel proti španělsko-francouz-
ské výpravě do Marokka, byl dnes dopoledne
doručen výpovídací rozkaz. Iglesias vrátil se večer
do Španělska. Kromě Pabla Iglesiase byli vypově-
zeni ještě tři jiní Španělové a to Fuente, ředitel »E
Intransigente«, obchodník Canales a Iglesias, ředitel
»El Progreso« v Barceloně. Všichni tři musí Paříž
#12
alto_textblock
#12
opustiti.
#13
alto_textblock
#13
Ke katastrofé na dolu „Felix
v Zákolanech.
#14
alto_textblock
#14
Na dole »Felixu«, 5. října.
#15
alto_textblock
#15
Pohřeb nebohých horníků bude v
neděli o 2. hodině odpolední a sice
zumrlčí komory ve Votvovicích n
hřbitov staroslavné Budče. Drahou možno
do Zákolan jeti po c. k. státní dráze od Prahy
do Kovar a přes Zákolany do Votvovic. Pěšky asi
tři čtvrti hodiny do Kolče. Směrem od Mostu možno
jeti opět přes Zákolany do Votvovic. Odtud pěšky
asi 1 hodinu. Od Kralup jsou Votvovice vzdáleny
1 hodinu.
Vzhledem na pasivní resistenci na tratích spo-
lečnosti státních drah doporučuje se použití vlaků c.
k. státních drah. Účastenství na pohřbu bude veliké.
Horníci ze sousední kamenouhelné pánve dostaví se
do jednoho. — Dnes čerpají vodu již jen dvě loko-
mobily parních oraček. Soudí se, že dnes večen
nebo zejtra ráno bude všechna voda vyčerpána.
#16
alto_textblock
#16
Denní zprávy.
#17
alto_textblock
#17
— Sněm království českého. V dnešní schů-
zi sněmu rozdána byla zpráva komise o úpra-
vě právních poměrů obecních úřad-
níků. Subkomitét rozpočtového výboru pro
otázku pozemštění prodeje uhlí měl
dnes před sněmem schůzi, ve které — za nepří-
tomnosti Němců — se usnesl, doporučiti roz-
počtové komisi, aby co nejdříve vypracovala
zprávu o Kaftanově návrhu na pozemštění pro-
deje uhlí a vyzvala vládu, aby s největším
urychlením sestátněla soukromé dráhy, čímž
urychlením sestátnila soukromé dráhy, čímž
také regulaci cen uhlí pomocí dopravních tariíů
měla by v ruce.
— Proti jmenování »českých soudců«
sešli se včera v německém kasině němečtí zem-
ští poslanci všech stran v počtu prý téměř
úplném, také ministr-krajan Prade se dostavil.
Po zprávě žateckého dra. Herolda přijata byla
jednohlasně následující resoluce:
»Němečtí poslanci z Čech prohlašují ve svém
celku v stručnosti, že stojí jako dříve na stano-
visku, že v německém jazykovém území v Če-
chách prohlašování práva a veřejná správa vý-
hradně a bez výjimky obstarávána býti musí ně-
meckými úřadníky. Jakožto jediný, tento úspěch
bezpečně zajišťující prostředek činí rozhodný poža-
davek, aby status veškerého úřadni-
ctva v Čechách byl rozdělen na ně-
mecký a český a spotřeba úřadnictva v ně-
meckém jazykovém území jedině a vý-
hradně kryta byla z německého sta-
tusu. Žádá se dále co nejdůrazněji, aby beze
všeho odkladu přijímání čekatelů na úřady po-
třebě německého obyvatelstva přeměřeno bylo.«
Jako každá i tato resoluce proti jmenování
českých soudců v celých Čechách každou svou
řádkou jest vyslovenou nezákonností a žádostí
flagrantního bezpráví. Není především žádného
německého jazykového území v Čechách ani ve
skutečnosti ani v zákoně; »německé jazykové
území« jest pouhý politický terminus technicus
německých stran. Ale i kdyby takového bylo,
jest tvrzení, že musí úřady spravedlnosti a ve-
řejné správy v určitých nějakých okresích v Če-
chách obsazovány býti výhradně a bez výjimky
německými úřadníky, popřením státního základ-
ního zákona, podle kteréhož všechny veřejné
úřady všem státním občanům bez rozdílu stejně
přístupny jsou. Proti tomuto státnímu základ-
nímu a ústavnímu zákonu a proti své úřadní
přísaze proviňuje se především ministr Prade,
nejen že s jeho porušováním zcela zjevně sou-
hlasí, nýbrž k jeho porušování ministrem sprave-
dlnosti a předsedou vrchního zemského soudu
soustavně pracuje. Téhož porušení státního zákl.
zákona a své úřadní přísahy a tudíž i osobní
své počestnosti dopouštějí se všichni vysocí
vyšší státní funkcionáři, kteří jakýmkoli pro-
středkem a pomůckou, byť to bylo jen i pou-
hým strpěním, přispívají k praktickému usku-
tečnění požadavku německého po rozdělení
statusu všeho úřadnictva v Čechách na český
a německý, poněvadž toto rozdělení samo sebou
involvuje protizákonnost, poněvadž porušuje
právo státních občanů české národnosti, dosíci
státního úřadu kdekoli v Čechách za týchž pod-
mínek jako kterýkoli státní občan národnosti
německé. Stejně protizákonným a podvodným
počínáním jest každá praktika úřadních instancí
kteréž k faktickému uskutečnění neuzákonitel-
ného požadavku německých poslanců zemského
sněmu českého přispívají splněním posledníh
petita kasiňácké resoluce, jednostranným přijí-
máním úřadních praktikantů podle jakéhokoli
klíče národnostního, ježto i tento způsob smě-
řuje ku potírání rovného práva českých stát-
ních občanů ke státním úřadům v zemi. Nezá-
konnost stanoviska této resoluce jest zjevna
i samým resolventům, což vysvítá z jich nároku
vyšší neostýchavosti, podle kteréhož spotřeba
úřadníků v »německém jazykovém území« má
býti jedině a výhradně kryta německými úřad-
níky, jimž by resoluce ovšem zachovávala právo
na místa také v českém jazykovém území.
Zkrátka, resoluce i v celku i v podrobnostech
jest vyslovenou protizákonnou nemravností,
a zúmyslně nestydatá nahota bezpráví, jež ka-
ždým svým slovem žádá, její vyzývavost ještě
zvyšuje. Jenom v duši své a karakteru chorý,
nad svou budoucností zoufající, vývoje neschopný,
sil a energie prostý národ mohl by si dát líbiti
takové pokoření, jaké žádají pro nás Čechy sně-
movní zástupcové německých našich spolu-
bydlitelů v zemi. Poněvadž však víme, že tento
stát a orgánové výkonné jeho moci schopni
jsou v germanisující zaslepenosti své každého
činu k uskutečnění německé petice za bezpráví
Čechům, bylo by každé ochabnutí odporu proti
takové naší deklasifikaci v naší zemi hříchem,
#18
alto_textblock
#18
mstícím se na nás i všech příštích pokoleních
nenapravitelnou pohromou, nehledě ku přídavku
nehynoucí naší hanby mezi národy. Národ český
nemůže vůči tomuto požadavku zemské repre-
sentace německé znáti jiného stanoviska než
vyjádřeného slovem: Nikdy! — a běda mu,
jestliže i voličstvo i poslanci jeho i zástupci
v radě koruny opomenou i jen jediného pro-
středku ku projevení nesmířitelnosti tohoto če-
ského »Nikdy!« a jestliže lid nebude pohiotov
dokázati nesmířitelnost tuto odhodláním, že na-
sadi vše, co počestní národové ochotni jsou
obětovati na odvrácení svého zhanobení!
— K poměrům ve zněmčeném území.
Správce německé školy jednotřídné v Nové Vsi,
okresu třeboňského, pan Jehlář, rodem Čech,
měl tolik odvahy, že podepsal rekurs čes ké
strany proti volbě 7 čestných měšťanů v Nové
Vsi, kteří měli pomoci zachrániti umělé německé
panství obecního zastupitelstva v této obci.
Takřka obratem pošty přesazen byl na popud
sklářské firmy Stoelzelovy, která má v Praze,
na Václavském náměstí své skladiště a krám,
resp. některých její úřadníků, zemskou školní
radou do Krondorfu u Chebu. Titéž úřadníci
Stoelzlova závodu sdělili hned do Krondorfu,
že tam dostanou na školu Čecha a krondorfští
dopsali panu Jehlářovi, aby se neopovážil v obci
se ukázati atd., s příslušnými výhrůžkami.
V posledním týdnu byl v Nové Vsi třikrát
okresní inspektor a řekl sám Jehlářovi, že padne.
A skutečně prozatím udělena mu dovolená, do
Nového roku s pokynutím, aby pak žádal do
pense. Také zemský inspektor dr. Tupetz do
Nové Vsi přijel a »případ« vyšetřil. Libovůle je
zde hojná a zastání nikde.
— Z Národní rady české. Důležité pokra-
čování presidiální schůze Národní rady české
koná se dnes v sobotu v 6 hodin večer v za-
sedací síni Národní rady české.
#19
alto_textblock
#19
— Akad. malíř Alois Vraný zemřel. V Čáslavi
zemřel dne 30. září ve věku 56 let akademický malír
pan Alois Vraný. Již delší dobu byl churav a v po-
slední době přitížilo se mu tak, že v pondělí vyhledai
lékařskou pomoc. Lékař, seznav, že je těžce nemocen,
nařídil mu, aby se ihned odebral domů a ulehl. Pan
Vraný uposlechl, ale na cestě zůstával státi, nemoha
dále. Ku pomoci přispěl mu kolemjdoucí občan a
odvedl jej až k domu řed. p. Č. Riedla v Rudolfově
ulici, ale dále to nešlo. Náhodou jel kolem barvín
p. Ant. Urban s vozíkem, taženým dvěma psy, na
který jej chtěli naložiti a odvézti domů. Nežli však
se vrátili z protějšího domu, kam odešli pro trochu
slámy, by ji pod nemocným rozestřeli, byl již Alois
Vraný mrtev. Do bytu dopravili na vozíku tudíž jen
jeho mrtvolu. Vraný Alois narodil se roku 1851 v Čá-
slavi. Vystudovav nižší reálku, vstoupil na pražskou
průmyslovou školu a v letech 1870—76 pobyl na
akademii umění, načež usadiv se ve svém rodišti,
věnoval se původní tvorbě, zvláště krajinářské. Z pra-
cí jeho dlužno uvésti zvláště vlysy pro sgrafita, a sice
do Mitrovic a Bělehradu v Srbsku: Čtvero ročních
počasí; Věda a umění. R. 1880 vystavoval v Čáslavi
svůj pův, historický obraz: Sněm v Čáslavi r. 1421
(majetek obce čáslavské), r. 1883: Matyáš Korvín
sevřen u Vilémova od Čechů prosí krále Jiřího z Po-
děbrad o smír v Ouhrově 27. února 1469; dále vy-
stavoval na výstavách pražských různá zátiší, květiny;
ovoce, kvetoucí stromy, lesní motivy; na zem. jubi-
lejní výstavě vystavil krajinu, dvě ovocná zátiší a
Starý mlýn za mrazu; r. 1897 v Rudolfině: Hrozny
a ovoce, r. 1889: Jabloně v květu; r. 1900 v Kutné
Hoře: Les jedlový u Uhelné Příbrami (majetek pana
dra. Zimmra); Čáslav při měsíci (majetek řed. Čer-
máka na Mělníce); Zátiší; Lovětinský potok a j. v
Tělesná schránka zvěčnělého pohřbena byla dne 2.
t. m. na čáslavském ústředním hřbitově
— O živnostenské novele a poměru jejím k na-
šemu živnostnictvu rozhovořil se ve včerejší schůzi
Klubu voličů novoměstských v restauraci Chodě-
rově pan JUDr. Karel Polák, obch. ministerstva
instruktor živn. společenstev s českou řečí jednací
v král. českém, za velmi četné účasti klubovního
členstva a hostí. Klub nemohl lépe zahájiti svoji
podzimní činnost, než přednáškou o živn. novele,
která mocně rozvířila hladinu života kruhů výrob-
ních i obchodních. K pochopení a ujasnění si vý-
znamu živn. novely pro živnostnictvo je třeba dosti
dlouhé doby, která teprve překlene propast, klenoucí
se mezi různými názory a stanovisky. I volba řeč-
níka byla velmi šťastná. Jeho obsáhlé vědomostia
podrobná znalost poměrů živnostnictva v celém král.
českém, prýštící z jeho úřadního poslání, činí dra.
Poláka přímo povolaným interpretem základní
myšlenky přednášky. Řečník ve své přednášce dotkl
se příčin, jež vedly k novele i cílů, které si tato
vytkla. Nezatajil různé názory živnostnictva o ceně
novely vůbec i pro jednotlivé skupiny živností. Pro-
bral nejpodstatnější ustanovení její, která hlouběji
sahají do poměrů živnostnictva. Zmínil se o panu-
jících právě proudech v živnostnictvu, které vedly
k různým výkladům některých předpisů živn. řádu.
Jmenovitě odstranění nekalé soutěže v mezích spole-
čenstevní právomoci a možnost uzavření společné
pracovní smlouvy byly řečníkem pěkně objasněny.
Rozšířil se též o vlivu novely na živnostnictvo na
poli jak organisačním a humanitním, tak i vzdělá-
vacím a hospodářském. Delší dobu zabýval se účin-
kem novely na olázku učňovskou a dělnickou. Prvé
poměry nyní zajisté ozdraví a u druhé novela sna-
žila se přiblížiti oba tábory k sobě. I po stránce od-
borné výchovy dorostu živn. novela nezůstane bez
trvalého vlivu. Vzpružení života společenstevního na
odborném podkladě, povolání společenstev k účast