ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 4202e200-fda0-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 15
#1 alto_textblock #1
Dne 10. května 1900
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Číslo 127. Strana 3.
#4 alto_textblock #4
počíná si »Deutsche Zeitung«, jež píše: Ně- mecká Vídeň nestrpí české obstrukce. Čeho se dožili Čechové včera z galerie, byla prý jen slabá, bledá předtucha oněch demonstrací, které nastávají, neu- hnou-li Čechové. Obstrukce jejich musí býti potřena parlamentem. Kdyby se to nepodařilo, nebo kdyby to nestačilo, pak prý nebude nic překážeti, by obyvatel- stvo samo zjednalo pořádek způsobem jiným. Všude prý zavzní hlas: Ven s českou obstrukcí z německé Vídně! »Fremdenbl.« apelluſe na mimočeské strany pra- vice, by ze všech sil lokalisovaly požár české ob- strukce. Nebude-li tento živen z venku, pak prý do- doutná záhy, a sněmovna bude moci potom českému lidu nabídnouti ona práva, která jeho zástupcové dnes zpupně odmítají. »Neues W. Journal« přeje si, aby Poláci a katolická strana lidová zahájili akci ku potření české obstrukce. »Reichsw.« radí, by se oktrojoval nový jednací řád, stejně jako se to stalo nedávno ve sněmovně italské. Týž list sděluje, že chystají se ve všech ví- deňských okresích valné schůze proti české obstrukci. President dr. Fuchs prý zahájil akci, jež čelí k tomu, přiměti strany poslanecké sněmovny k energické de- monstraci proti Čechům. Poměrně nejslušněji počíná si tentokráte »Ar- beiter Zeitung«, jež píše: Čechové to vzali hned od podlahy. Sáhli hned k nejvydatnějšímu pro- středku obstrukčnímu, ke hlasování dle jmen o peti- cích. Protože jich mají několik tisíc a protože budou míti na dlouho ještě 50 lidí ke hlasování dle jmen — musili je dodati zatím včera sami, ježto jim nepomohl zatím včera ni jediný člověk mimo jejich klub — nelze dohlédnouti, jak by mohl tento vzdor jejich býti zlomen. Včera činil dojem naprosto rozhodný. Zůstali zcela klidnými, když antisemité počali jim spílati nej- sprostšími nadávkami. Jako byli antisemiti za Badena stavěcími psy proti německé obstrukci, tak byli nyní stavěcími psy proti české. Při každém hlasování dle jmen tropili nejhrubší skandály. V jejich čele hloupý August (Bielohlawek). Čechové však vyslechli tyto vý- buchy vzteku zcela chladně a žádali další hlasování dle jmen. Zůstali také klidnými, když začala vřavu druhá galerie a potupila je nejneslýchanějším způsobem. Tato scéna byla prostě skandální. »Neue Fr. Presse« ve své světoznámé ji- zlivé prolhanosti vyšinula se k perfidní lži: že se Körbrovým operátem zavádí vnitřní čeština služební také na Moravě. Na Moravě podle § 12. Körbrova zákona má býti veškerý vnitřní služební jazyk, t.j. český naprosto vyobcován. Katolické listy lidové nás doposud ještě nedošly avšak rozumí se, že i jejich úsudky budou zníti od- mítavě, stejně asi jako »Vaterlandu«. jenž píše; Z konservativního stanoviska jest vůbec každý ob- strukční prostředek zavržení hodný. Také výsledek jest více než pochybný. Veliké rozhořčení, které po- vstalo proti obstrukci levice, musí sesíleným způsobem obrátiti se proti Mladočechům. »Deutsches Volksblatt« praví, že ob- novené hlasování mladočeského klubu o obstrukci vedlo by po včerejších ochlazujících (?) zkušenostech k jinému výsledku, zejména však dotaz k národu če- skému samotnému. (K tomu sluší podotknouti, že mezi lidem českým jde jeden hlas o tom, že Mladočeši měli započíti obstrukci hned po odvolání jazykových naří- zení. Ve Vídni patrně neustále mají o českém ná- rodu chybný názor. Národu jsou poslanci fakticky ještě příliš mírní. Red.) »Oesterr. Volkszeitung« připomíná vedle věcnosti také veliký historický význam řeči dra. Körbra. Za to ale přinesly včerejší »Nár. Listy« telegram: Dr. Bulat jako předseda jihoslovanského klubu do- stavil se dnes k poslanci rytíři Jaworskému s do- tazem, chce-li svolati plenum parlamentní komise pra- vice. Jaworski odpověděl přisvědčivě. Br. Bulat o tom vyrozuměl parlamentní komisi klubu českého. Jihoslovanský klub zároveň se usnesl učiniti u Poláků dotaz, co chtějí učiniti vzhledem na ne- přijatelné jazykové předlohy vládya aby se dostalo Čecůhm jich práva. Jihoslované tedy dle všeho, ač sami obstrukce účastniti se nehodlají, nebudou se chovati nepřátelsky proti ní. Domnělé odhalení o cestě císaře ra- kouského do Berlína. Berlínský »Lokal-An- zeiger« oznamuje k cestě císaře rakouského do Ber- lína: Přede vším jest jisto, že úmysl císaře Františka Josefa jeti do Berlína stal se náhle a velice překvapil i kruhy, které za zasvěcené se považují. Další okol- nost jest však pozoruhodna, že totiž o cestě nevy- jednával s berlínským dvorem hr. Goluchowski, nýbrž kníže Karel Egon Fürstenberg. Tento kavalír, který, jak se zdá, jest povolán v rakouské politice hráti velikou úlohu a který se těší též veliké přízni u cí- saře Viléma, zdál se býti vzhledem k svému dvoji- tému rakouskému a německo-říšskému státnímu pří-
#5 alto_textblock #5
slušenství, nejvhodnější osobností k jednání o schůzce dvou císařů. Byl jaksi mimořádným poslem císaře rakouského k císaři německému. Šlo o to, aby jisté rozladění bylo odstraněno, které svého času odpovědí Thunovou na dotaz o vypovídání rakouských pří- slušníků bylo vzbuzeno mezi oběma dvory. Tomu stavu chtěl císař rakouský učiniti konec a totéž přál si císař německý. Rodinná záležitost — plnoletí ně- meckého korunního prince — to byla, ktorá dala oficielní podnět k cestě císaře rakouského do Berlína; ale nepochybně bylo též při intimním osobním po- měru obou císařů jednáno o jiné rodinné záležitosti, která se týká zase následníka trůnu rakouského. (Jest ovšem otázka, jak by německý císař k tomu přišel, aby mluvil do následnické otázky v Rakou- sku. Red.)
#6 alto_textblock #6
Návrhy ministerstva Körbrova na upravení jazykové otázky v Čechách a na Moravě a na zřízení krajských úřadů v Čechách.
#7 alto_textblock #7
Zákon
#8 alto_textblock #8
ze dne týkající se jazykových poměrů při zeměpan- ských úřadech v markrabství moravském. Se svolením obou sněmoven říšské rady vidí se mi naříditi : Úřední řeč vevnějším úředním sty ku. § 1. Při zeměpanských úřadech v markrabství mo- ravském má se jazyk vnějšího styku služebního, t. j. úst- ního i písemního styku se stranami zásadně říditi dle jazyka strany. Tito úřadové mají tedy ústní oznámení neb písemní podání stran přijímati v obou zemských jazycích a vyhotovovati stranám vyřízení aneb rozhodnutí v tom jazyku, v němž ústní oznámení nebo písemní podání bylo učiněno. Je-li však v jednání súčastněno více stran, jež neužívají ve svých ústních oznámeních nebo písemních podáních téhož zemského jazyka, mají úřady vyhotoviti vyřízení neb rozhodnutí v obou zemských jazycích, ač nestalo li se dohodnutí, že vyhotovení se má díti jen v jednom z obou zemských jazyků. § 2. Ústní řízení budiž provedeno jazykem strany. Účastní-li se řízení více stran, které neužívaji téhož zem ského jazyka“ provedeno budiž v obou zemských jazycích, ač nedocili-lo se dorozumění stran o jazyku, jehož má býti použito. Jazyk jednací jest zároveň jazykem. v němž se vy- hlašují úřední prohlášení, rozhodnutí a usnesení, dále ja- zykem protokolu a jazykem, v němž se na základě řízení vyhotovují rozhodnutí, usnesení, nálezy a rozsudky. Bylo-li řízení v obou zemských jazycích provedeno, dlužno prohlášení každé ze stran zaznamenati v protokole v té řeči, jíž užívá, úřední prohlášení, rozhodnutí a usne- sení dlužno prohlásiti oběma zemskými jazyky. Při vyhotovování rozhodnutí, usnesení, nálezů a roz- sudků na základě řízení tohoto budiž postupováno ve smyslu závěrečné věty § 1. § 3. Svědci, jakož i znalci, kteří nejsou orgány země- panského úřadu, mohou užívati každého z obou zemských jazyků. Výpovědi jejich zaznamenávají se vždy v řeči, které užívali. Dobrozdání orgánu zeměpanského úřadu, jenž byl k jednání přivolán jako znalec, budiž vysloveno a v pro- tokol zapsáno v tom jazyku, kterým má býti jednání dle ustanovení § 2. provedeno. § 4. Ve všech případech, kdy při jednání účastny jsou strany nebo svědci a znalci, kteří neužívají téhož zemského jazyka, nutno cestou úřední o to pečovati, aby strana, jež není znalá druhého zemského jazyka, nabyla úplné vědomosti o věcném obsahu prohlášení a výpově- dích, v této záležitosti učiněných. § 5. Ustanovení §§ 1., 2. a 4. platí také pro obce samosprávné orgány ve věcech, při nichž bylo dlužno při- hlížeti na ně jako na strany. § 6. Ve věcech trestních soudů se týkajících používati jest předpisů § 2 Obžalovanému musí býti obžalovací spis, jakož i všechna jiná jeho se týkající ustanovení a rozhod- nutí, vzniklá mimo přelíčení, jakož i vůbec celý obsah ří ení průvodního vždy v jeho řeči, při účastenství několika osob, téhož jazyka nepoužívajících, v jazyku jednoho kaž- dého z obžalovaných sdělovány. Od těchto ustanovení může jen tehdy býti učiněna odchýlka, když následkem zvláštních poměrů, najmě se zře- telem ku složení sboru porotců, nedají se fprovésti, anebo je-li sám obžalovaný s užíváním druhého zemského jazyka srozuměn. §. 7. Při úřadních výkonech, které se nekonají na zakročení stran, anebo nejsou určeny pro osoby, které vznesly věc k úřednímu jednání, má úřad používati toho jazyka, jímž mluví osoba, které vyřízení má býti vydáno. Není-li jazyk tento znám, anebo není-li žádným z obou temských jazyků, pak musí úřad používati toho zemského jazyka, jehož porozumění dle povahy věcí, zvláště také dle bydliště strany se lze nadíti. Pak-li je rozhodnutí nebo ustanovení vydáno současně k několika stranám, které téže řeči neužívají, musí se státi vyřízení v obou zemských jazycích. V každém případě musí strana na svou žádost obdržeti úřední vyřízení ve svém jazyku. § 8. Ú řední vyhlášky, které jsou určeny pro celou zemi, musejí býti vydány v obou zemských jazycích, pouze ty, jež pro některé okresy nebo obce určeny jsou, vydají se v onom jazyku, jehož se v oněch okresích, nebo obcích používá, § 9. Pro nápisy na úřadech, úřední pečeti a razítka platí zásada dvojjazyčnosti. Oba texty musí býti na tabulích úředních, úředních pečetích a razítkách v polokruhu kolem říšského orla provedeny. § 10. Listiny, nebo jiné spisy, jež jsou vyhotoveny v jednom z obou zemských jazyků a připojují se jako pří- lohy a pomůcky úřední neb vůbec náležejí k úřednímu uží- vání, nemusejí býti překládány. § 11. Zápisy do veřejných knih (zemských desk, po- zemkových knih, horních a vodních knih atd.), pak do rejstříků obchodních firem a společenstev, jakož i jiných
#9 alto_textblock #9
veřejných rejstříků, musí býti prováděny v jazyku ústního či písemného podání anebo rozhodnutí, na základě jehož se staly. Intabulační klausule na listinách musí býti připojena v jazyku vydaného výnosu. Pak-li v obvodu úřadů k vedení veřejných knih anebo rejstříků povolaných jen ojedinělé záznamy v druhém zem- ském jazyku se stanou, musí býti k nim připojen věrný překlaď v jazyku, v obvodu tomto převládajícím. Úřední obvody, pro které mají tato ustanovení platiti, stanoví se dotyčnými vrchními zemskými úřady na základě průměrného počtu zápisů posledních tří let. Po výtazích z těchto knih a rejstříků budiž jazyk zápisů podržen a na žádost strany budiž i na tento překlad zřetel brán. Úřední řečvevnitřní službě a při úřední korespondenci. § 12. Ve vnitřní službě užívají zeměpanské úřady obou zemských jazyků dle následujících ustanovení Ve věcech strany, kteréž výhradně v jedné řeči jsou projednávány, budiž užíváno jazyka ústního aneb písemného podání strany také ve vnitřní službé. Účastní-li se některé věci strany, které ve své ústní žádosti nebo v písemném podání neužívají téhož zemského jazyka, pak budiž ve vnitřní službě užíváno řeči povaze a účelu úřední korrespondence přiměřené. Zápisy do podacího protokolu a do rejstříků či zá- znamů, sloužících úřednímu jednání, kteréž dle předpisů pro to platných stranám k veřejnému nahlížení jsou volny aneb z nichž jim dle těchto předpisů na jich žádost opisy bývají udělovány, musejí býti provedeny v jazyku podání anebo v jazyku, v němž záležitost byla projednávána a vyřízena. Jinak má zůstati pro vnitřní služební styk, počítaje v to také poradu, a pro úřední dopisování při dosavadních zařízeních. To platí zejména pro všecky seznamy, výkazy a zá- znamy, které politické úřady vedou v záležitosti branné moci § 13, Styk úřadů se samosprávnými orgány řídí se dle- jednacího jazyka těchto orgánů. § 14. Platnosti služebního jazyka vojenských úřadůa četnictva pro styk s těmito a pro služební jich požadavky se zákon ten žádným způsobem nedotýká. § 15. Ve styku s úřady mimo obvod platnosti tohoto zákona má zůstati při dosavadním zařízení. Předpisy pro úřady pokladní, poštov ní a telegrafní. § 16. Pro všecky zeměpanské pokladny a úřady v mar- krabství moravském, které mají peníze na starosti, zůstanou trvající jazykové předpisy v platnosti při vedení pokladních knih, pokladních výkazů a všech ostatních pokladních po- můcek, kterých se užívá ústředními orgány k vykonávání kontroly aneb k sestavování periodických výkazů. Totéž platí pro souhrn dopravních záležitostí ve vnitřní službě a v manipulaci poštovní a telegrafní služby, pro vnitřní službu erárních průmyslových závodů, ústřednímu vedení přímo podřízených, jakož i pro vzájemný styk dotyč- ných orgánů a úřadů. Při neerárních poštovních úřadech, jichž činnost jest rozsáhlejší, má se ustanovení tohoto zákona co možná nej- více dbáti.
#10 alto_textblock #10
Jazyková spůsobilost úředníků. § 17 Požadavek jazykové způsobilosti úředníků při ob- sazování jednotlivých míst služebních má se posuzovati dle skutečné potřeby. Každý úředník má míti tolik jazykových vědomostí, kolik služba při úřadech, u nichž jest ustanoven, skutečně vyžaduje.
#11 alto_textblock #11
Jazykové ohraničení v jednotlivých obvodech zem ě. § 18. Vláda má vzhledem k ustanovením zákonů ze dne 11. června 1868 (říšský zákonník čís. 59) a ze dne 26. dubna 1873 (ř. z. 62) v takových obvodech, kde toho jest potřebí, se zřetelem na přání různých obcí, ja- kož i na komunikační poměry a styky obyvatelstva, sta- rati se o utvoření co nejvíce možno jednojazyčných ob- vodů okresních a krajských soudů. Politické správní okresy se mají co nejvíce možná tvořiti ze soudních okresů jednoho jazyka. § 19. Ustanovení tohoto zákona platí pro úřady soudní, státní zastupitelstva, jakož i pro úřady v markrab- ství moravském, podřízené ministerstvu vnitra, financí, ob- chodu a orby. § 20. Tento zákon nabude platnosti tři měsíce po dni kdy bude prohlášen. Ministerské nařízení ze dne 14. října 1899 pro Mo- ravu, jakož i všechny dříve vydané, v tomto zákoně v platnosti neponechané předpisy pro užívání obou zem- ských jazyků u zeměpanských úřadů v markrabství mo- ravském se zrušují. § 21. Provedení tohoto zákona svěřuje se ministru vnitra, spravedlnosti a financí.
#12 alto_textblock #12
Zákon
#13 alto_textblock #13
ze dne
#14 alto_textblock #14
.
#15 alto_textblock #15
týkající se krajských úřadů vkrálovství českém. Se svolením obou sněmoven říšské rady vidí se Mli naříditi: § 1. Na podporu politické správy zřídí se v králov- ství českém deset krajskych úřadů. Místo a rozsah jed- notlivých správních obvodů naznačeny jsou v příloze. Pro změny v politických okresech uvnitř krajských úřadů platí ustanovení zákona ze dne 19. května 1868 říš. zák. čís. 44. * 2. V čele každého krajského úřadu stojí krajský hejtman. Každý krajský hejtman bude míti zástupcem mistodržitelského radu. Krajský hejtman náleží do V. hodnostní třídy. K obstarání úřední činnosti budou při- děleni krajským úřadům krajští radové v VII. a krajští komisaři v VIII, jakož i potřebné konceptní síly od IX. třídy hodnostní dolů. Dále budou přidáni krajským úřadům nejnutnější síly lékařské, technické, účetní a kancelářské. § 3. Na potřeby úřední a kancelářské, výlohy spojené s přesídlením a cestovné vykáže se krajským hejtmanům příslušný paušální obnos. § 4. Jmenovati krajského hejtmana, jakož i jeho zá- stupce náleží císaři. Jmenování a přidělování úředníků VI1. a VIII. třídy hodnostní u krajských úřadů svěřeno jest ministru vnitra a od IX. hodnostní třídy dolů místodržiteli. § 5. Krajskému hejtmanu přísluší naturální byt v bu- dově úřední a není-li vhodných místností, tedy nájemné místním poměrům přiměřené.