sa tím účelem u inémovaa тспesani dolia ••▼tímnutt. Vláda tybldla úřady temské к ni- vrhům v té pHiUé. Prillo na řad blaho pro- pulténých kiraneú. Dr. Sehmits rspomenav ústavů pastora Bodelscbringha, obával so, I« v nich propa* iténý trestník cti nenabude i navrhl saklá- diní privátních spelečností, iei by platnfjlích b prokaiovaly. Dr. Windthorst odporučil ro e-

aluleb proktttuvaly. tento návrh, poukásav na spolky takové pi

vlečka vyznání v Hanoveránsku, dokud hole mimo stát dleti musí. V poradé némeckých spolků sv. Vincence­ s Paula padávaly se správy o čin* nosti jejich, s nich! vyjímáme následující: V Porýnsku je 136 konferencí s 3600 členy, iei 3360 rodin oietřojí. Spolek poskytl v dobách­ povodní zatopeným dostatečné pomoci a téli se důvéře st. úřadů tou mčrou, lemu svářeno vychování opuitinýcb a spustlých détí. Příjmy jsou : 1Б1.397 marků v hotovostí­ 31.680 kollekteu členův. Vydáno 133.371 m. (Doba není udána; nespíie tedy od no* váho roku. Vestfálsko má 106 konferencí se 3430 členy, 1960 účastníky a 1474 chudými rodinami; příjem 66.884m., vydání 60.600 m.

aplní se kýžené přání nezapomenutelného Pu IX., aby každá osada mila svou konferenci.­ V dalli schůzi výborové rokovalo se o řemeslnické otázce, při čemž docíleno doros- uméní knížetem Löwensteinem s tvůrci thesí Haidenských. Sjezd vyslovil se rozhodné pro staré cechovní zařízení s některými opravami. Ve třetím veřejném shromáždění mluvil papežský tajný rada Josef Knab z Vidné. Děkoval za Sympathie sjezdu katolíkům rakouským­ a ujišťoval opětně shromážděné o sympatiích katolického Rakouska Profesor Jansen z Holandu mluvil o působení sv. Bo- nifacia. Na to předčítán byl doilý telegram od sv. Otce. Následovala řeč faráře Wassermanna o svěcení neděl. Ukázal na zhoubné následky znesvéeením zasvěcených dnů. Neděle není jen dnem Páně. ale i dnem člověka. Prací nedělní provádí se na jediném kapitále děl nika, zdraví tělesném, barbarská loupež. O užitku této práci není řeči, není žádného. Za to mnoho ikody. Pijáctví se vzmáhá a marnotratnictví v dělnictvu vzdor tomu. že jsou malé platy. Toho by nebylo, kdyby ne děle řádně se světila. Veliký význam má nedělní odpočinek v kruhu rodinném. Nedělní­ prací odcizují se dílky otcům, otcové dítkám. Autorita otcovská klesá. Ti, kdož nutí dělníka к nedělní práci, prohřešují se na celé společnosti lidské, nebot vkládají do srdce dětského první símě nenávisti, závisti, první kladou v ústa dětí kletbu života. Roz* hořčenost lidu nad prací nedělní vzrůstá, dělníci nedělní jsou prvními kandidáty revoluce.­ V poslední veřejné poradě sjezdu mluvil zprvu farář Szadovski o misii ve východním Prusku. Advokát Müller uvažoval o povinnostech­ katolíka v nynějších dobách, z nichž hlavní jest svobodné, veřejné a radostné vyznávání­ víry své ve všech poměrech života. Dr. Windhorst řečnil o jednotě katolíkův. Vyslovuje velikou myšlenku, o sjezdu katolíkův­ všeobecném, z celého světa. Týž jest za nynějšího času potřeben spíše, než za prvních století, nebot čím více omezují se práva Církve, tím úžeji též Inouti má к sobě katolický svět. aby celou váhou a silou svou

proti zmáhajícím se livlům revolučním silná státní autorita je nezbytná Necht o nás nedomnívají se, jako bychom nechtěli vládu podporovali, vládu nám nepřátelskou, kterouž bychom rádi za přátelskou měli. Ku konci chci ještě slovíčko promluvit! к dámám.­ Co právní sástupce pan Müller z Ко* blence o dámách mluvil, ji '

blence o dámách mluvil, jako by bylo z mého srdce. My, mulové, býváme časem trochu slaboši, býváme zapoménliví, jelikož děláme si často mnoho práce, ce vlastně ani za práci nestojí. Vy, ctěné dámy, strážci, časem i pány jste své domácnosti. Užívejte jenom práva svého domácího a přimějte mnže své, aby to činili, к čemu je pan zástupce Müller napomínal. Že к tomu máte dosti síly, není třeba dokládati. (Veselost.) A tak myslím, že německý katolický lid, ženy i mužové, státi budou v šiku spořádaném, jedni bojujíce, drazí modlíce se dotud, dokud plná, neobmesená svoboda Církve vydobyta­ nebude. Zde v této slavnostní hodině slavnostně si slibme, že neustaneme, až neposkvrněná nevěsta Kristova v německé naší vlasti svobodna bude. V tomto zaslíbení se provolejme: aHochl* tomu, jenž středem

mWUUMMUA f jraajVLii uu.vwm ua«f v j «w« a« jvn v v vsujanov • guvvaa • owaaowi jwum Řečník kanovník Lünnemann doufá, že brzy jest celého katoUckého světa, jenž nejvyiším našim jest pastýřem a vůdcem plným síly a

celku Církve sv Všech 300 milionů kato líků sejdiž se pod jeden prapor к boji za svobodu Matky své, za samostatnost a neod* vislost sv. Otce. Řečník neučinil žádych návrhů,­ ale odevzdal prostě myšlenku tu shromážděným­ к přemítání a úvaze. Hlavní zásadou­ stanov takového vše sjezdu katolického oviem bude, že řízení jeho převezme sv. Otec. Všude se musíme varovati činů takých,­ iež by nenabyly souhlasu hierarchie naší. Nerozvinuli bychom nikdy takou sílu v boji našem, kdybychom úzkostlivě nepřidr- žovali se úmyslů biskupův a sv. Stolice Tot základem veliké naší jednoty, která ovšem dosud je myšlenkou, ale i skutkem býti musí; nobot čím více svět spolčuje se proti nám, tím zajisté i my úžeji nuceni jsme se sjednotiti. My čerpáme sílu ze sympatií katolíkův­ ve státech sousedních a oni zase námi se posilují. Mohl bych o tom mnohé vypravovat!, kdyby čas nepokročil. — Řečník zmiňuje se toliko o velikých pokrocích katolíků­ amerických a jejich bratrské účinné lásce. Denně takřka dochází ho a kollegů v centru povzbuzení к vytrvalosti odtamtud a na zmírnění bídy povodněmi spůsobené v Německu obdržel on sám 40.000 marků v milodarech. Dále povzbuzoval řečník katolíky­ přítomné к snášelivosti křestanské a jinověrci a lidmi různých mínění. Práv svých nedobývejme na úkor jiných. Mstou naší budiž jednota ustavičné modlitby. Sjezd je obnovou a utužením snah katolických na poli lásky, v ústavech a spolcích. Řečník chválil spolek katolických tovaryšů, kopců a studentů, dav jim ce svého přesvědčení nej krásnější svědectví. Vůdce katolíkův německých mluvil dále : Lidi, kteří pevně jaon spojeni, nelze i gnorovati,­ ano nedámo so ignorovati, avšak při tom nepřátelům nalim budeme do- katovati, že stojíme na půdě zákona, že jsme loyální, věrní, poddaní. Nebot mimo zákon nelze nám dosáhoouti ničehož. Ne­

moudrosti, našemu slavně panujícímu papeži LvuXin. (Shromáždění zvedají se a třikráte provolávají: „SlávaI*) Touto úchvatnou řečí vůdce německých katolíků sjezd slavnostně byl zakončen. — I my kratinké zprávy naše končíme s tím bolestným, ano trapným pocitem a s tou otázkou, proč my u nás něčeho podobného dožiti se nemůžeme — nemůžeme? Kdybychom­ jen opravdu chtěli I — Kde není opravdové vůle, tam není požehnání Božího.

Politický přehled domácí. v Prue, dne 1«. sSH. Objevením se „cissřikého vojska”, proti némni „pravý Hraničár nebojuje”, idá se, ie vsely bonře ve Vojenské Hranici sa své. Aspoň sprivy, jei s krajin tamni eh docbisrjt a jet tentokráte „soohlasl*, oinsmojl, lé ise povstání­ považovali sa skončené. Proto tedy, jelikož­ bylo již vojsko učinilo svoji povinnost, pro- minvili konečné pežtiti politikové a osnáaili evita, jak si vlastně mysli rozřešeni té tak sváné ititové otisky. Tista nebude tedy židati říiský sněm o interpretaci zákona aneb o meriterai naneseni, nýbrž ponse o to, aby byla vláda smoenöna, dle vlastního nsnáni ponechali posa- vádo! praxi i v dalli platnosti. Vláda aheraká stoji tedy na tlchto třech vleech: 1. v principu­ není vůbec nějaké otásky nápisů na i litech­ ; že jest maďařaký nápis zákonitě oprávněn, o tom nebude vůbec diskuse ani připuštěna; 3. jest to tedy výhradní věc exekntivy, má-li býti maďarský nápis na ititech ponechán či ne ; pročež se o záležitosti této může mlnviti j e- d i n ě na uherském říšském eněmn ; 3. drtic se přísně těchto stanovísk půjde nyni uherská vláda Cborvatům jen potud vstříc, že se až na další ustanoveni sřiká maďarských nápisů. Národní strana chorvatská má však, jak anámo, scela opačné míněni; ona tvrdl se vši určitosti, že jest maďarský nápis úplně protizákonný, že tedy uherská vláda porušila sákon a že má býti tedy v říšském sněmu volána к zodpovědnosti. Jelikož však v takovýchto otázkách jsou vešk.ři Maďaři, přes všechnu rosštěpenost svoji, svorní, sdá se, že jsou Chorváti ohledně rozhodnuti­ v těchto sásadnlch otiskách vydáni úplně

na milost msďarské majoritě. Proto tedy sa nedopustil roztržení neb poškození velikého jisté se uchopí všech možných prostředků, aby

se jinou cestou a při jiné příležitosti domohli odvety. Tak ovšem se na obou stranách protivy­ jen přiostřujl. Bylo by ovšem litovati, kdyby veškeré tyto převahou přece jen formálni spory pravé věcné otásky satlačily do posadí Záhřebské „Národne Novine* liči nedávné události­ v Rujevci takto: Dne 13. sářl shlukl se vzbouřený lid, aby strhl s finanční budovy uher aký snak a vyzval obecního představeného, by mu vydal uherský prapor a uherskou korunu,­ které slíbil prý upevnit! na úřadu! budově­ „sa tři kila bankovek”, jež od Maďarů obdržel. Ďetnlkfim podařilo se vlak shluklý lid rosesnati. Za soumraku shluklo se opět asi 400 osob u srbského kostela. Tam počali sveniti­ na poplach, střlleti a s velikým křikem hnali pak útokem na Rejevac. Četnictvo, seat- lené finanční stráži a obecními pandury, očekávalo­ je, snažíc se rosjitřený lid upokojiti Ale marné ; náčelník vzbouřenců počal střlleti, načež vypálili četoici do lida, při čemž bvl jeden sedlák zabit a čtyři raněni. Lid vrátil se pak ke kostelu volaje, že nedopustí, aby byl na něm vstýčen uherský prapor U kostela strávili vsbouřecci celou uoc, načež drahého dne na' padli Rujevac opětně. Okresní starosta Mrěovič tázal se ich, co chtějí. Bylo mu řečeno, že nikdy nedopusti, aby byl vstýčen aa kostele uherský prapor aneb tam upevněna uherská koruna.­ Vsbouřenci prohlásili pak, že nechtějí býti Maďary a že odstraní uherské snaky se všech úřadů a trafik. Jejich starým a pravým ■пакет jest prý císařský orel. Mimo to nechtějí­ prý finančal stráž a nedají si zapečetili kotle aa páleni kořalky. Vtboufený lid žádal dále sa odstraaéni měr a vak, krose, že ros- tluče veškeré sklenice v hostincích, a sa svobodné­ pěstováni tabáku. Maně snažil se okr. staraste lid upokojiti, neb množství počalo bes prodleni rostloukati v ho«Uncích sklenice. Stejně vedli ai vsbouřenci také v Beslinci, kdež sňali napřed snak a poitovntbo úřada a rozbivše jej, roztloukli pak veškeré ffihve v tamějll hospodě. Odtamtud valil se lid do Ovosdanska, kdež

opuko* alo и totéž, ее v В odiaci. Konečně vrátili­ se vsbouřenci opět do Rajevce, žádejloe aa faráři Dragičeviči, aby jim vydal uherské prapory.­ Když byla celá fara mamě prohledána, chtěl lid pleaiti dům kupce Bovile, ale v tom okamžiku přikvapiio 34 myslivců, přivolaných se Dvoru, a vzbouřence rozehnalo. Y pátek srotil se lid snova, ale na domluvu komandujícího­ nadporučíka opět se rosešel. Než vahou- řeoei spelo vali se rozhodně odev sdati sbraá. Na večer vyskytle se n Rajevce opět asi 80 ozbrojených­ mužů, s nimiž svedlo vojsko potyčku. Z Hercegoviny doohásl správu, že mezi Nevetinl a Ullokem objevila se tlupa 60 povstalců dobře ozbrojených. Jiná tlapa vyskytla se prý a Jablanloe. Go domnělá příčina­ těchto úkazů klade se nastávající odvod. Dne 37. t m. odbývat! se budou na Moravě­ volby na dvě aprásdněná místa poslanců­ na říšské radě a sice ve skupině veikostatkářské ; dne 36., tedy den před tlm, aa dvě uprásněná mlatu (v L volební skupině) a na jedno uprásněné místo (v П. skupině) do semského sněmu moravského. Konzervativní­ volební komitét vydal již volební provoláni,­ s něhož vyjímáme toto : „Po vzájemném srozuměni odporučaje volební kossitét konser- vativui voličům к volbě dne 36. L m. pro zemský­ sněm pány : hraběte Ford. Spiegle a hrab. Felixe Tetterà v první a hraběte Zikmunda Berchtolda v drahé volební skupině moravského velkestotkářstva, pro volbu do řlěské rady dne 37. t m. pány: Rudolfe svob. pána se Still- friedu a druhého pána, jehož jméno se voličům oznámí dne 36. t. m. v předvečer volby.” Jak s provoláni tohoto vidno, spočívá eno na kompromisu­ mezi ztranou konzervativní a stranou střední v moravském velkostatkářstvu ; náleží totiž hrabě Spiegel straně konservativni, hrabě Berehtold a Vetter straně střední ; jelikož pak jeden z kandidátů pro říšskou radu, totiž baron Stillfried jest konservativec, postoupeno bude bespochyby druhé místo, pro něž není dosud kandidát jmenován, straně střední. Ze Lvova. Ve včerejší sněmovní schůsi opírali se Rusini schváleni volby okresního hejtmana stanislavského, kdežto Poláci námitky jejich vyvraceli. Po delší debatě přijat návrh Rutinů, aby schváleni volby bylo odročeno, a nařiieno zemskému výboru, aby průběh volby blíže vyěetřil.

Politicky’ přehled zahraniční. V Prase, dne 19. září. TVömeolLO. Z berlínského dopisu „Vaterlandu* vyjímáme toto: „V uplynulém týdnu vzbudily dvě schůze všeobecnou pozornost celébo Německa: Düsseldorfiká schůze katolíkův­ a slavnost Lutherova ve Wattonbergu. Li berálnl časopisy vyslovily domněnku, že na schůzi katolíkův bude v první řadě učiněno mnohé odhaleni o církevně politických poměrech v Německu ; nestalo se tak, schůze obmesila se na důrazné odsouzeni „kulturního boje* a v ohledu sociálním pronesla stížnost na tu okolnost,­ že náboženským družstvům dosud se zabraňuje,­ aby mohla rosvinouti obětavou svoji činnost ve prospěch dělnictva a lejmena ve prospěch­ dítek a sirotků pncojlclch tříd. Dále byly opětně proneseny naděje, že známé „hajd- ské these* hoď zjevuji hlubokou prohlubeň v názorech­ německých katolíkův aneb dokonce zaviní­ faktickou roztržku, jež by se byla mohla stád v ohledu politickém osudnou. Spekulace „Nord. AUg. Ztg.” jakož i žádost sápsidoněme- ckého spolku řemeslníkův, aby these tyto byly učiněny předmětem rokováni, neměly výsledku. Ač byly hajdeké reformační návrhy vžestranně uznány co velice cenný materiál pro další vy jednávánl a vysvětlováni katolických sociálních politiků, přec souhlasilo celé shromážděni dússel- dorfrké s poslancem Windthorstem, jenž pravil, že není úkolem generální schůze, vypra- covati hotový sociálně-polideký program, tlm méně pak, any věci nejsou posud tak zralé u poměry v rozličných zemích velmi rozdílné. Potřeba­ jednoty katolíkův, jež aemusl absolutně adržeti, měla ověem vliv na chováni se shromážděni, jež hlavni péči věnovalo­ jednotlivým spolkům. Bchůse dtUseldorfiká byla novým utvrzením katolického vědomi a povzbuzením,­ aby ze na započaté dráze v obhajováni­ katolických zájmů statečně pokračovalo. Zvláštního významu bylo neobyčejně četné účastenství­ katolíkův sahraničnlch v dftiseldorfské schůzi, sejmena bratrský pozdrav z Anglie, jehož­ prostředníkem byl vévoda sNorfolku, předseda­ katolické jednoty anglické. Na osloveni vévody odpověděl Windthorst přáním, aby bylo Ise svolati schůzi katolíkův celého světa. — V křiklavém odporu ke schůzi dtsseldorfské, jež sabývala se pousp svými sáležitostmi a odporučovala modleni sa protestanty, stoji slavnost Lutherova ve Wúttenbergu. Měla to býti „slavnost oekumeaická,* s počátku­ byli liberální protestanti úplně vyloučeni a když se sueaáhla přece objevili, bylo jim a prostřed četných orthodoxů velice nevolno, až vyslovil korunní princ ono spásné slovo o „svobodě svědomí,” a „snášelivosti” a o „pokorné­ snaze po pravdě.” Tu praskla pouta, jež protestantská prsa tak dlouho svírala a časopisy jich vrhly se na princova slova, vykořisťujíce je proti orthodoxnla teadeodm. Vykořisťováni toto trvá až do dneška a poneoe své ovoce к velikému hněvu strany „Kreusstgu.” a „Reiehsbote*. fitvaaice proti katolíkům, tot bylo to pouto, jež slučovalo nepřátelské bratry ve Wittenberge. Nejen celibát byl pohaněn ve prospěch manželek­ kazatelů, nejen Milosrdné sestry očerněny ve prospěch diakonisek, které ovšem neměly býti opičením se po našich Milosrdných sestrách,

nýbrž praveno byle dokeaoe, ie jsou katolické země pařeništi revelaoe, kdežto naproti tomu země protestantzké jsou zcela besúhoaeé, v alek nevedly ее nižádné Lutheran vyvolané selské vojny, žádné revoluce, v alek aebyl proklášea žádný socialistický sákon, v niob nebyli nižádní královna! velebeni. To praví k raja ad Hčdolovi a Nobilingovll Máli se strom possati po ovoci, nemůžeme býti aul na okamžik v rospadeh, který máme voliti, ada dússoldorfiký či wúttenboraký. — „Moniteur de Rome* potvrzuje včerejší správu „Germaniu” a pravi, že není pravda, že by byl papež eckvá lil poslední církevně-politické zákony. Fraznole. Návštěva Gladstonova v Ke* dani vyvolala scela přirozené ve Francii ukratad rosčilenl a stala se podnětem nej smělejších kea- jektur. Tak píše „Tempi”, že návštěva Gladstonova­ ve spojeni jeat s útoky „Timesů* proti Německa a z ostrou provokatérskou odpovědi „Nordd. AUg. Ztga.” Za těchto okolnosti jest prý návštěva ta velkého významu. „Tempa* při- pomlaá na to správu o utvořeni se spolka turecko-řecko-čern­ oh on kého se státy balkánskými a královstvím skandinávským pod vůdcovstvím Ruska a dodává: „Nebezpečí pro německo-ra- kouskou aUanci bylo by tlm větší, kdyby se к onomu aovému spolku připojUo Anglicko. Mr. Gladstone sejde se nyní v hlavním městě dánském a carem ruským a z králi řeckým a švédako-norským. Příchod anglického premierà dává kodaftaké rodinné schůsi rozhodně důležitý­ peUtlcký nátěr.” — čínský vyslanec Tseng vrátil se již z Anglicka do Paříže a vyjednává přímo s Ferrym a Waddingtouem. — Z Hongkongu oznamuje se dne 17. t. m., že civilní komisař Harm and zbavil generála Boueta veleni v Tonkingu a odevzdal je plukovníka Richot-Badensovi. Bonet vrátí se bes prodleaf do Francie. — Telegrafická správa dokládá, že Bonetovi bylo svěřeno jisté poselství.

Kronika církevní. * Z ftíma. Kardinál Alimouda, arcibiskup­ turinský, obdržel konečně královská exequatur. — Konzistoř ku jmenováni kardinálů odbývat! se bude v měsíci březnu. — Kardinál Bonneehose přibyl do Říma a pařížský nuncius de Rende se zem očekává. Příchod obou jest ve spojeni z církevní otáskoa ve Francii. — Dne 36. t m. přijme z v. O tea veUkou politickou karavanu.

Denní zprávy pražské. ▼ Prue, duo 19. sáK. * Císařovi Marie Anna slaví daea své osmdesáté narozeniny. Za příčinou tou ode* bral se včera dopoledne na královský hrad paa Zeithammer jakožto zástupce nejvyišlho zemského­ maršálka, aby jmenem semě blahopřáni předneal. Dále přála císařové a králové jmenem král. hlavního města Prahy čtyřčlenná deputane, sestávající se starosty dr. Tom. černého, náměstka­ pana YaliŠe a dvou obecních starších. Císařová těší se přes pokročilé stáři své doead dobrému sdravl. * Arcikniže Ledvík Viktor přijel včera odpoledne vídeňským rychlíkem státní dráhy v průvodu svého nejvyišlho hofmistra barona Wimpffena do Prahy. Do státního nádraží do* stavil se к uvítáni vznešeného hosta nejvyšši hofmistr císařovny Marie Anny hr. Sarradni. Arcikníže odjel ve dvorní ekypáži, která naft čekala, přímo na Hradčany, kde se v královském bradě ubytoval. * Zdravotní stav kněžny Lobkovicové, která je v Solnohradě na lůžko poutána, je pořád stejný. Nejvyšši zemský maršálek, kníže JIH Lobkovic dli proto stálé u lože své těžce nemocné­ matky. * Fakeioeni dar Matiei Školské. Zarytý­ Němec Roman Hetsel, úředník při buštěhradské­ dráze, byl obžalován pro urážku na cti a včera pohnán před okresní aoud na Vinohra* dech. Věc samu, pro kterou byl žalován, та dokázali; nemohl ji tudíž popHti a věděl tudli jistě, ie bude odsousen, neodvolá-li žalebeo žalobu. Žalobce ale uvolil se, že Hetslovi odpust!­ toliko pod tou podmínkou, když zarytý Němec zaplatí „Ústřední Matici školské* 30 zL Hetsel se kroutil, prosil o jinou podaslnka — nic naplat Na konec ale, uechtěl-li býti ed- souzen, aesbylo mu přece nic jiného, než Matici zaplatit, což také — ač hrozně nerad — učinil. * Neoprávněné živnosti. V poslední době zaslány byly z obecenstva pražskému magistrátu­ četné stížnosti, že ultaři, obchodald ее střižním a ozdobným sboilm neoprávněně dávají­ rozličné zboží pracovati bud ve svláštuleh svých dílnách, neb mimo dům, ačkoli jsou oprú* vnéoi poase к prodeji hotového zboží, nikoliv ale к jeho zhotovováni, к čemuž by musili zziti zvláštního opováženi a mueeli by také se živnosti­ této piatiti pHsIainea daň. Za tou příčinou­ nařídil magistrát okresním dosoreům. aký v obvodu svém vyšetřili, kteří obchodnici neoprávněně­ buď ve své dílně, ueb mimo dům azal- uěnou živnost provozuji, aby výsledek tohoto vyšetřeni neprodleně oznámili. * Odsouzený bankrotář. Leap. Poliak měl svého času v Prase agentura a komisionářský­ obchod; nedařilo se mu však, jakž by el byl přál a proto ohlásil konkurs, ovšem teprve tohdá, když schodek činil 7000 ai. Ježto ее nemohl­ včera před pražským trestním soudem ospravedlnili,­ kam vlaataé oněch 7000 sl. dal, odsoudili­ jej ua měsíc do tuhého věšení. * Ze semské káznice propuštěno bylo předevčírem 33 polepšených kárauců. Poaláai polic, ředitelstvem do měetaké věznice, kdaft jim vydány nucené pasy, z kterými ее neprodleně