#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNLLISTY.
#4
alto_textblock
#4
28. srpna 1900.
#6
alto_textblock
#6
Číslo 237.
#7
alto_textblock
#7
tahol
#8
alto_textblock
#8
Denní zprávy.
#10
alto_textblock
#10
— Pobřeb paní Růžený Grégrové. Po
svátné pole mrtvých na Olšanech přijalo včer
do svého tůna novou rakev, v níž uloženo tělo
šlechetné dobroditelky, vysoce vážené paní Rů-
ženy Grégrové. Byla na místo věčného a klidného
odpočinku doprovázena velikými zástupy obecen-
stva, které úetu a vážnost zesnulé projevovalo
po celé dlouhé cestě královskou Prahou. A třeba
že vlídný obličej její na vždy zmizel nám z očí,
památka na šlechetnou její povahu v myslich
tisíců nikdy nevymizí, neboť dobrodiním svým
trvalý zbudovala si pomník u všech těch, kdož
nebožku znali. V chrámu sv. Salvatora v uliei
Kostečně, okras prostém, na vysokém katsfalku
spočívala černá kovová rakev, obsahující tělo ze-
snulé. V průčelí pod baldachýnem vzlýčen byl
střibrný krueifix a v ladném uspořádání impro-
visován háj z jižních květin. Osm řad planou-
cích voskovic ozařovalo kafafalk, před nímž a po
stranách rozprostřeny byly přehojné dary květi
nové. Libá vůně šířila se prostory chrámovými
z drahocenných květin. Na červeno-bilých slu-
hách nalezaly se mnohé vroucí vzpominky na
zesnulou paní. Položiliť pak skvostné věnce
k rakvi ze členů rodiny a nejbližších příbuz-
ných: rodina Prokopa Grěgra, dítky Radomí,
Odolen, Julius, Radana, Vladana, Nela, Jitka,
Láda a Slavoj (»Poslední pozdrav matce!«),
Doubravka a Otokar (»Poslední s bohem!), ro-
dina dra. Edv. Grégra (»Poslední pozdrav«), Bo-
žena a Karel Grošovi (»Drahé matce a tchýnie).
rodina Novotných, rodina Nobackova, Minnie
Nobackova, rodina Žižkova (»Své dobré švakrové
a tetičce«); dále redakce »Národních Listů«
(Velkodušně paní a šlechetně příznivkyní«), úřad
nietvo »Národních Listů« (»Dobrotivé přízniv-
kyní«), typografové »Národních Listů«, metteur-
en-pagesové »Národních Listů« Želnický, Pospíšil.
Kubát a faktor knihtiskárny Hausenblas (» Neza-
pomenutelné chefové«), Josef Anýž, Karel Tůma.
dr. Podlipný schotí, obec Máslovice, výkonný
výbor Národní strany svobodomyslné (»V hlubok
soustrasti«), Klub českých poslanců na radě říš-
ské, Bratrstvo řemeslníků a živnostníků v Praze
(-Své milé dobroditelce a příznivkynt«), Uměle-
cká beseda v Praze (»Vynikajíci české ženě«),
Klub voličů novoměstských (» Šlochetné vla-
stence«), Všeobecná insertní kancelář v Praze
(»Vysocectěné paní Růženě Grégrové ve vděčné
vzpomínces), dr. Herold s chotí, Spolek úřad-
nictva žurnálů českých (»Své přiznivkyní«)
rodiny: Anýžova, Masopustova, Samohrdova,
prof. Schnircha, ředitele Karla Němce, Josefina
Náprstková (»Poslední pozdrav šlechetné paní«),
Oldřich a Běla Rosenbergovi, Marie Hladiková
a děti (»Nezapomenutelné ušlechtilé paní«)
Velkou pozornost poutal věnec z květin,
v zahradě u letního sídla zesnulé paní vy
pučevších. Dvě velké palmy byly bez nápisu.
Hlavní loď chrámu byla do posledního místečka
naplněna. O 11. hod. před polednem vstoupil
ku katafalku evangelický farář dvojct. p. Mo-
nár a vykonal pohřební obřady, mezi nimiž
členové »Hlaholu« na kůru zapěli smuteční
sbory »Mezi kvítím« od Bendla a »Milosrdný
bože« od Vašáka. Po obřadech proslovil dvojet
farář p. Molnár řeč, v níž dojemnými slovy ve-
lebil krásné vlastnosti zesnulé paní. — Obřadům
pohřebním byli přítomni všichni členové rodiny
jakož i rodiny spřibuzněné, pí. Žižková, p. dr.
Edv. Grégr a j. V plném počtu, pokud v Praz
prodlévají, dostavili se členové redakce »Národ-
ních Listů«; naši redakci vídeňskou zastupo-
vali kollegové Penížek a Libíček; pokud nebyl
povinnostmi vázáni, zúčastnili se pohřebního
průvodu členové administrace našeho závodu,
dále členové účtárny, sazárny, stereotypie, stro-
jovny a výpravny »Národních Listů«, služeb
nictvo zesnulé paní. Dále dostavili se k pohiřbu
důvěrný přítel rodiny p. dr. Podlipný, dále
starosta měst pražských p. dr. Srb, městští r-
dové pp. Storch, Brož, Némeček; předseda
družstva Národního divadla p. Wiesner; poli-
tejní ředitel p. dvorní rada Janola- Forsteri
vrchní ředitel chudinského ústavu p. Sokol, pí
Náprstková, řídící učitel Matiční školy v Trno-
vanech p. Likař, učitelka z téže školy sl. Kvě-
loňová, redaktor p. Ad. Srb, redaktor p. K. St.
Sokol, starosta města Král. Vinohradů p. Víšek.
ředitel Živnostenské banky p. V. Mastný, dr
K. Pik, spisovatelé Arbes, Kaminský, dr. V.
Řezníček a Mužík, poštmistr p. Anýž, sochat
Hergesell. — Ze spolků a korporací byly za-
stoupeny na pohřbu tyto: za klub poslanců
Národní strany svobodomyslné p. dr. V. Škarda,
dálo poslanci pp. Březnovský, Hořica, Sokol,
Krumbholz, Kaftan, Horák; za Ženský výrobní
spolek sl. Krásnohorská a sl. Kuřákova; za
Národní jednotu severočeskou pp. dr. Stumpf a
Satrapa; za Jednotu samosprávných úřadníků
v král. českém pp. Kurka, Materka a Müller
četní členové Národní besedy Jul. Grégr v Praze
na Starém městě; za Staroměstský občanský klub
pp. Zikán a Cmíral; za Uměleckou besedu p.
Sehnirch; za Klub voličů novoměstských pp.
Červený a Diekkopf, za Ústřední Matici školskou
pp. Müldner a Bělohrádek; za slavnostní výbor
Ústřední Matice školské jednatel p. Trenk-
vald; členové Bratrstva řemeslníků a živ-
nostníků; členové Evangelické besedy; děl
nická beseda z Karlína. — Po ukončených
obřadech byla rakev snesena de pohřebního vozu.
Průvod pohřební zahájil věncový vůz, zakrytý
drahocennými věnci; za ním následovali členové
národní besedy »Julius Grégr«, nesouef palmové
věnce velikých rozměrů. Za krucifixem ubíral
se dvojet. farář pan Molnár, načež byl dvěma
páry vraníků tažen skleněný andělový pohřební
vůz s kovovou rakví, v níž nalezala se tělesná
schránka zesnulé paní. Podél pohřebního vozu
tvořili pohyhlivý špalír typografové závodu »Ná-
rodních Listů« se svícemi, druhou řadu špalíru
tvořili členové Bratrstva řemeslníků a živnost-
níků a třeti řadu zřízenci pohřebního ústavu
p. Fuchse (ze Žitné ulice). Tito měli poprvé
Praze při pohřbech zavedenou novinku: místo
smolnic, nepříjemnou vůni šířících, zavedl po-
hřební ústav Fuchsův skleněně svítilny. Za po-
hřebním vozem ubírali se truchlící pozůstalí
nekonečná řada účastníků. Kondukt ubíral se
Dlouhou třídou, přes Velké náměstí do Železné
ulice, pak ulicf Havířskou na Přikop a po Vá-
clavském náměsti k museu. Ve všech těchto
ulicích shromážděny byly značné zástupy obe-
censtva, které památce zesnulé paní vzdalo
čest. U musea účastníci průvodu vsedli do ko-
čárů a za nedlouho již stanuli na olšanském
#11
alto_textblock
#11
poli zesnulých. Zvolna postupoval tam průvod
po široké cestě ku hrobce nezapomenutelného
zvěčnělého našeho chefa pana dra. Julia Grégra.
nad níž do výše pne se nádherný, dosud ne-
dokončený pomník. Těžká žulová deska, pokrý-
vající otvor hrobky, byla odstraněna a vykonány
přípravy, aby do lůna země vložena byla nová
rakev k řadě jiných: dra. Julia Grégra, jeho
první choti a dítek. Když průvod stanul a ra-
kev hřbitovní zřízenci snesli na pokraj hrobky.
zapěla »Kytara« smuteční sbor »Blaze těm, co
v Pánu«, načež dvojet. farář pan Molnár, po-
modliv se, opětnou vřele procítěnou vzpomínku
věnoval památce zesnulé paní. Přemnohé oko
zarosilo se při spouštění rakve do lůna země
zapění »Žalmu« Vašákova. Ještě okamžik
rakey s tělesnými ostatky zesnulé octla se po
boku zesnulého našeho nezapomenutelného chefa.
Naposled pohloděli členové rodiny do vnitřku
hrobky, který na to byl opět přikryt těžkým
mramorovým balvanem . ..
— Za příčinou úmrtí paní Růženy
Grégrové došly dále tyto soustrastné projevy
pana Prokopa Grégra: Velectěný pane
Hluboce dojaty předčasným skonáním paní, jež
jako vzorná matka vychovala tak vynikajíeí
rodinu vlasteneckou, jako vzdělankyně chápala
a výtečně vyplňovala své postavení v čele správy
nejpopulárnějšího žurnálu českého a jako ušlech-
tilá lidumilka podporovala každý dobrý podnik
národní, a želíce vroucně tohoto drahého a plat
ného žití, vyslovujeme Vám, velectěný pane,
i celé vážené rodině, jež osiřelá trnchlí s Vámi
pro svou matku přelaskavou, nejsrdečnější sou-
strast, chovajíce památku zvěčnělé ve cti ne-
pomijející. S hlubokou úctou a oddaností výbor
Ženského výrobního spolku českého. Eliška
Krásnohorská, t. č. starostka. V Praze, dne
25. srpna 1900. — Slovutný pane rediteli
Vrátiv se právě do Brna, zvěděl jsem překva-
pující zprávu o úmrti naší milované paní che-
fové, Vaší velevážené paní matky. Rozechivěn
všbcek dovolují si vysloviti Vaší Slovutnosti
vřele procítěnou soustrast. V hluboké úclě od-
danýodimír Weinerek. V Brně, 26. srpna 1900.
— Viáboře, dne 26. srpna 1900. Vysoe
ctěný přiteli! Přijměte nejupřímnější soustraso
nad úmrtím vzáené a vlastenecké paní a matky
Růženy Grágrové. Trvám rodině Vaší úplně od-
daný dr. Hynek Lang, advokát a řišský poslanec
v Táboře. — Vysoce vážený pane! Přijměte
výraz mé hluboké soustrasti nad ztrátou, již
jste úmrtím šlechelné paní máteře své, paní
Růženy Grégrové utrpěl Vy i celá vážená rodina
Vaše. V dokonalé úctě Julius Zikan. — Vele-
ctěný pane! K úmrti šlechetné paní matky Vaší
přijměte, prosím, moji upřímně cítěnou soustrast.
Váš zecla oddaný Emanuel Ed. Fatka. — Joseí
Fr. Morávek s rodinou přináší projev nejhlubš
soustrasti! V Míěšicích, dne 25. srpna 1900. —
Zemský a říšský poslanec dr. Adolf Stránský
vyslovuje Vašemu Blahorodí jakož i ct. reda k
svoji upřímnou sonstrast. — V Záboři, dne
26. srpna 1900. Velectěný pane! Račte přijmout
s velectěnou rodinou Svojí ujištění upřímne
soustrasti nad těžkou ztrátou, kterou Jste utrpěl
úmrlím paní matky. V dokonalé úctě oddaný
prof. Ed. Weyr. — Na Mlýnku, 25. srpna
1900. Milý přítelil Chtěje Ti podůkovati z
soustrastnou účast s mým neštěstím, dostávám
právě zvěsť, že I Tebo stihla ztráta bolestná
Přijmi proto výraz mého nelíčeného soucitu.
tím upřímnějšího, čím spíše dnes dovedu po-
chopiti tíhu eizího bolu, jsa sám tak hrozně
sklíčen. Přátelsky Ti tisknu ruku. Tvůj Ad. B.
Dostal. — Milý Prokope! Přijmi moji vřelou
soustrast za příčinou velké ztráty v rodině.
Tvůj Jan Turka. — Velectěný pane! Raětež
přijati jmenem předsednictva České Obce so-
kolské upřímnou soustrast nad ztrátou paní
matky, šlechetné a obětavé to paní, která v tak
krátkém čase následovala Vašeho slovutného
nezapomenutelného pana otce. K bolestně ráně.
která potkala nejen celou veleváženou rodinu
alen i slavnou redakci listu Vašeho, račte přijat
projev naší upřímné a hluboce cítěné soustrast
a nejopravdovější účastenství. S výrazem do-
konalé úcty za předsednistvo České Obce so-
kolské: Starosta: dr. Jan Podlipný. Ve Slo-
vanské Praze, dne 26. srpna 1900. —
Z Tuchoměřic. Velectěný pane! Prosím,
abyste laskavě přijal pro Sebe i ctěnou rodinu
projev upřímné mojí soustrastí nad úmrtím Vaší
paní matky. Znamenám se v plné úetě oddaný
Josof Groš. — Nejhlubší soustrast nad ztrátou,
jež Vaši rodinu potkala. S přátelskou úctou
Váš prof. dr. Jaromír Čelakovský a Marie Če-
lakovská. V Roudnici, dne 26. srpna 1900. —
Velectěný příteli! Račiž přijmouti výraz mé
nejvřelejší soustrasti nad ztrátou Tvé drahé
matky. Se srdečným pozdravem Tvůj Oskar
Velvarský. V Praze, dne 25. srpna. — Račte
příjati hlubokou soustrasť nad ztrátou vysoce-
ctěné Vaší paní matky. S veškerou úetou Ven-
delín Mottl. — Advokát dr. Karel Setunský
v Praze vyjadřuje pro nezměrnou ztrátu vzácné
paní všem členům velectěné rodiny hlubokou
soustrasť. — P. T. pan Prokop Grégr zdel
Slovutný pane! Děkuje sám i za celou rodinu
svoji za pohříchu tak truchlivou zprávu o úmrtí
vřele milované hodné Vaší matinky, vzácné
české ženy, prosím, abyste přijati ráčil od nás
všech projev upřímné naší soustrasti. Bůh
Vás všechny potěšiš! Naší soustrast račtež vy-
slovíti i pp. členům redakce a administrace
»Nár. Listů«. Se vši úctou oddaný Fr.A
Urbánek, český knihkupec a český hud. na-
kladatel. — Račte, Velectěný pane, příjati
výraz mě nejupřímnější soustrasti. Vám v hlu-
boké úctě oddaná R. Tyršová. — Velectěný
pane řediteli! Račte přijati můj hluboce cítěný
bol nad úmrtím Vaší veleetěné drahé paní máti,
mojí druhdy šlechetné příznivkyně. S úclou
veškerou Jan Trojan. — Vaše Blahorodi! Račte
příjati moji nejupřímnější soustrast nad úmrtím
milostivé paní R. Grégrové, kterou nejen Vám.
nýbrž i velectěné Vaší rodině i příbuzenstvus
dovoluji vysloviti. V dokonalé úctě MUDr. Václav
Moravec. — Velectěný pane! Přijmětež výran
mě upřímné, nelíčené soustrasti nad úmruím
vážené paní matky. Ztrátu mohou oceniti za-
jisté nejlépe jen ti, kteří tak vzácnou, šle-
chetnou duši vzáché paní měli příležitost po-
znati z osobních styků. V dokonalé úctě Jan
Vorlíček, zemský poslanec a předseda, »llosti-
mila«. — Velectěný pane ! Račte přijati s vele-
váženou rodinou projev upřimné a hluboce
ertěné soustrasti nad úmrtlm Vaší milovane
paní matky. V ní ztratili jsme šlechetnou, dobro-
#12
alto_textblock
#12
ditelku. Památka její bude v srdcích našich
věčně ctěna a zachována. V hluboké úctě Děl-
nická besada v Karlíně: Č. Vagricht, starosta. —
Slovutný pane ! Račlež příjmouti a všem čle-
nům velevážené rodiny Vaší tlumočiti projev
nejhlubší soustrasti nad úmrtím vysoce vážené
Své paní matky. Král. Vinohrady, 27. srpna
1900. V úctě obzvláštní Vám vždy zcela od-
daný Jaroslav Balák, red. »Vinohrad. Listů«. —
Velevážený příteli! Truchlím s Vámi nad před-
časným rovem šlechetné Vaší paní matky. Prí-
jměte mou opravdovou soustrast. Jos. Rašín,
ředitel měšť. školy a obecní starší. V Praze,
26. srpna 1900. — Račte přijmouti výraz mě
soustrasti a úety, v nižto trvám ve vší úctě
oddaný MDr. Josef Salmon. — Velectěný panel
Jsa vřele zúčastněn na Vašem zármutku nad
úmrtím přelaskavé paní matky Vaší, dovolujisi
vysloviti Vám i velevážené rodině Vaší svou
upřímnou soustrasť. V dokonalé úctě oddaný
K. V. Maška. Na Král. Vinohradech, 25. srpna
1900. — K bolné ráně osudu, která Vás stihla
úmriím tak vzácné paní a šlechetné choti veli-
kého a nezapomenutelného dra. Julia Grěgra.
projevuje Vám i vysoce ctěné truchlící rodině.
jakož i slavné redakci »Národních Listů« nej-
hlubší soustrasť v úctě dokonalé oddaný Karel
V. Fára, měsiský důchodní ve Třeboni. — Slo-
vutný pane ! Račle přijmouti upřímnou sonstrast
a ujištění, že bol a zármutek Váš nad úmrtím
vzácné paní jest sdílen neličeně celou českou
veřejností s Vaším Blahorodím a truchlící rodi-
nou. S výrazem nejdokonalejší úcty oddaný
Jar. Zajíček-Horský, red. »Lid. Novinz. V Brno,
25. srpna 1900. — Milý příteli ! Nad úmrilm
šlechetné paní malky dovoluji si Ti tímto pro-
jeviti svoji z duše cítěnou soustrast. Se srdeč-
ným pozdravem Tvůj oddaný Augustin Seiferl.
V Jičíně, 25. srpna 1900. — Vysoce ctěný
příteli ! Račte přijati projev upřímné soustrasti
též ode mne, jenž jako starý přítel Vašeho pana
otce dra. Julia měl po mnohá léta — přečasto
i za Vaší přítomnosti — příležitost pozorovati
šlechetné jednání jeho spanilomyslné chotia
vzorné matky v nejužším kruhu rodinném,
proto nyní dovede vycítiti v plné míře velikou
pohromu, jaká zastihla její úmriím celou Vaši
rodinu. Přeji zejmena Vám, abyste v té těžké
době, ve které na Vás uvaleno velké břímě od-
povědnosti při vydávání »Národních Listů«, po
léto truchlivé rodinné události zachoval potřebné
energie, aby dosaženy byly idoály, jež plnily
celou tu vlasteneskou duši zosnulého otce Va-
šeho. Vám upřímně oddaný F. Tilšer. V Králí“
kách, 26. srpna. — Velectěný pane! Hlubokou
a upřímnou soustrast nad úmrtím paní Růženy
Grégrové projevuje jmenem colé rodiny v doko-
nalé úetě oddaný Jan Švejda, lékárník su palmy«.
— Milý příteli l. Přijmi nad bolestnou ztrátou.
která celou Tvou rodinu stihla, hlubokoua
upřímnou soustrast. Tvůj Ant. Matějovský, inže-
nýr. — Milý Prokope! Přijmi, prosím, výrav
mé nejupřímnější soustrasti nad utrpěnou ztrá-
tou a přijmi jej jmenem mé osoby i jmenem
Ústřední jednoly českých lékařů, jíž mám čest
předsedati. Tvůj upřímný dr. Erazím Vlasák. —
Správní výbor Klubu voličů novoměstských v
Praze vyslovuje Vám, velectěný pane, nad ne-
změrným zármutkem své upřímné účastenství.
Ferd. Mellan, t. č. nám. starosty, Jan Červený,
t. č. jednatel. — Řemeslnická beseda ve Slaném
projevuje svoji úetyplnou soustrast nad úmrtím
šlechetné lidumilky paní Růženy Grégrové. —
Upřímnou soustrast vyslovuje Jindřich Kretší
s chotí. — Ze Štutgartu: Přijměte projev naši
nejhlubší soustrasti nad ztrátou nenahraditelné
matky a přítelkyně českého lidu. Českoslovanský
spolek »Náprstek«. — Ctěný příteli ! Nad veli-
kým zármutkem, jenž stihl Tebe i »Národn
Listy«, přijmi moji hlubokou a upřímnou sou-
strast. Tvůj Ferdinand Mellan. — Prosím.
abyste laskavě přijal projev mé vřelé soustrast
nad úmrtím vysoce ctěné paní Růženy Gré-
grové. Oddaný dr. Jos. Scheiner, advokát. —
— Velevážený pane! Račte přijmouti projev mě
nejupřímnější soustrasti. Se vší úetou Isa Gré-
grová. — Vaše Blahorodí! Slovutný pane řediteli
Nad těžkou a nenahraditelnou ztrátou vznešené
paní matky, šlechetné a velké ženy české, pani
Růženy Grégrové, dovoluji si vysloviti Vám upřím-
nou a hlubokou lítost svoji. Vašemu Blahorod
nejuctivěji oddaný Karel Soldan, báňský úřadník.
— Josef Wohanka, eís. rada, president obchodn
a živnostenské komory v Praze, vyslovuje Vám
tímto svou upřímnou, vřelou soustrast. — Jakožto
starý známý zemřelé paní Růženy Grégrové kon-
doluji všem pozůstalým a i »Národním Listůme
co nejsrdečněji. Gustav Adámek. — Srdečnou,
upřímnou soustrast nad úmrtím velectěné pan
matinky vyslovuje Vám Edvard Ždárský, starosta
města Žižkova, bytem t. č. v Lysé nad Labem.
— Z Karlových Varů. Vyslovuji z duše
cítěnou soustrast nad bolestným úmrtím milo-
stivé paní matky. Račte tlumočiti kondolenci mou
slavné redakci. Kotrba, majítel knihtiskárny. —
Přijmi výraz méhluboké soustrasti. Tvůj Gustav
Dutka. — Přijmi vřelou soustrast nad opě-
tovným neštěstím v rodině. Tvůj dr. Dutka. —
— Dále projevili ještě svou soustrast: Vácslav
Sehnal. Karel V. Stýblo. Architek Vratislav Pa-
sovský s chotí. MUDr. Jos. Šimůnek. Poslanen
Max Hájek. Josef Horák, zemský poslanec. Měst
okresní lékař MUDr. Vlastimil Klíma.
#13
alto_textblock
#13
Redakce »Národních Listův: Z Lázn
Gastýna. Nejhlubší soustrast nad úmrtím šle-
chetné trpitelky rodině i redakci, Ferd. Schulz.
— Vaše Blahorodí ! Račtež přijati a s veškerými
pp. členy redakce a administrace sděliti moj
upřímnou hlubokou soustrast nad úmrtím vzne-
šené a obětavé vykonavatelky poslední vůle ne
nahraditelného bojovníka českého dra. Julia
Grégra — paní Růženy Grégrové. Znamenámse
s veškerou úctou oddaný JUDr. Fr. Klouček,
poslanec. — Jmenem dobročinného sboru » Vlastat
v Žižkově vyslovuje nejhlubší soustrast nad
úmrtím šlechetné paní Růženy Grégrové Marie
Šťovičková, předsedkyně. — V hlubokém žalu
Vašem nad ztrátou Vaší velectěné paní chefové
vyslovuje Vám nejhlubší soustrast v dokonalé
úctě oddaný Josef Kafka, účetní firmy Luttna
Černý. — V nejhluhší úctě podepsaný výbor
obchodnického spolku »Merkur« v Prazel sdílí
s Vámi upřímně nezměrný bol, jenž Vás zesnu-
tím velevážené paní Růženy Grégrové stihla
dovoluje si tímto svou nejhlubší soustrast pro-
jeviti. V dokonalé úctě za správní výbor obchod-
nického spolku »Merkur« ve Praze Karel. Tichý.
t. č. starosta, V. Šrámek, t. č. nám. jednatele
#14
alto_textblock
#14
— Jakýsi nevědomý drzec obrací s
ve zdejším židovsko-německém týdenníku proti
nám k vůli tomu, co na základě nepopíralel-
ných fakt věcně a klidně napsali jsme onehdy
o příčinách, pro které klesá návštěva cizinců
tomto městě. Tím prý jsou vinny jedině »Ná-
rodní Listy«. Tento zlý list, jenž odchovává li
v nezkrotné zášti naproti Němcům a tím že sou-
stavně otravuje mysl nenvědomělého německého
lidu, činí prý mír v této zemi nemožným. Tytéž
»Národní Listy«, jejichž životní podmínkouje
národnostní svár i boj, tak že, dokud existovati
budou, ke klidu v této zemi nedojde. — —
Mohli bychom se poděkovati mizernému pomlou-
vači za tento kompliment, ktarý, když vylouči
by se z něho německý vztek, nic jiného by ne-
znamenal, než uznání, že marná všechna
naděje na pokoření národa našeho, dokud my
jsme na stráží, že marné našich nepřáte
je všechno úsilí. Leč nám na pokloně s tako-
vého místa pranic nesejde. My vědomi jsmes
svých povinností a ne z chorobného chauvi-
nismu; ne ze směšného velikášství, k němuž
náš malý národ nemá příčíny, nýbrž u vědomí,
že jde o naši národní existenci, o to se zasa-
zujeme a zasazovati nepřestaneme, abychom no-
upadli v německou porobu. Praha je město
naše, město bezmála půlmillionové a my víme,
co pro národ nevalného počtu, který v jedné
ruce maje zednickou lžici staví a ve druhé
mečem se ohání, takověto velké středisko zna-
mená. A my chceme, aby poopravena byla
křivda, která na něm již ve středověku se děla,
kdy v chorobném pachtění se po cizotě dáván
mu ráz německý, jakkoli pod kočičím zlatem
němectva krylo se vezdy i v době nej
horší poctivé české jádro. My chceme, aby
Praha byla městem českým, aby každý.
kdo do Prahy zavítá, ihned poznal, že nalezá
se ve středu národa českého. A chceme-li to,
chceme to vším právem. Týmž právem, jakým
chrání Němci německý ráz Vídně, daleko č-
štější, než je Praha německá a týmž právem,
jakým Prusko vypovídá z území svého slo-
vanské příslušníky států sousedních. My slabší
nemáme nejmenší příčiny Němectvu dělati kon-
cese, když toto Němectvo, kde jeho moc je ne-
obmezena, ani slovanské modlitby dopřáti ne-
chce slovanským dětem. My to nebyli, kteří vy-
volali zuřívý boj, jenž mezi oběma národy
v této zemi a všude tam, kde Němci s jiným
sousedí národem, se svádí, nýbrž byla to ně-
mecká hrabivost, čí, jak ji nazýzají, německá
rozpínavost, která mnohdy přestává činiti roz-
dílu mezi mým a tvým. V Praze cheeme ži
jako ve svém městě, Praha má se nám státi
ne pouze politiekým a národním střediskem,
nýbrž i hospodářským a vůbec kulturním, a
proto pečovati budeme o to, aby ve všem měla
české signum. A namitáli se nám, že jeto
město země dvoujazyčně a že nesprávně si po-
čináme, když němčinu z ní vylučujeme, odpo-
vídáme na to, že dost dlouho jsme ji spolu-
krajanům svým druhého jazyka nabízeli co
společný majetek, ovšem jen pod tou podmínkou,
že také ostatní země zůstane společným majet
tek obou kmenů. Jaké dostalo se nám nato
odpovědi, jest známo. Vlast trhali a Prahu ha-
nobili. Co dnes se děje, je pouhým důsledkem
chování se německého, neboť s toho křesťan-
ského stanoviska, že »dostane-li políček na tvář
jednu, nabídne druhou«, bohudík, již jsme sešli.
My to byli, kteří nabízeli v celé zemi poctivé
rozdělení povinností i práv a Praha a celé krá-
lovství a vůbec země koruny české státi se
mohly domovem dvou spokojených, svornýcha
šťastných národů, kdyby byli Němci chtěli. Je-
jich ideálem ale bylo panovati. Poněvadž ale my
samochtíc v porobu nechtěli jsme dáti své šíje,
nastal boj. Teď naříkají, že české rány boli. Tak se
věc má. Nesmyslné tvrzení, že byli to Némci, kteři
Prahu vystavěli a oni že tedy mají privilej se
zde roztahovati a nás zatlačovati, nezasluhuje
vyvrácení. Kdyby nepomáhali Němcům co do
čísla židě, tvořili by v tomto městě
sotva 5procent obyvatelů, musilo
by jich tu býti tedy pětkrát tolik
aby dle německého počtu svato-
dušního nabyli zde vůbec něja-
kých národních práv. Nejkrásnější re-
naissanční stavby ve střední Evropě jsou, jak
známo, dilem Vlachů. Co by tomu řekl směle
z »Montagsrevue«, kdyby dnes se Italové hlásil
k tomuto majetku a vyvozovali z toho práve
na italské nápisy v ryze německých i fran
couzských městech. Je ostatně blbý to názor
domnívati se, že město založil, kdo vystavil zdi
a že jeho je, kdo k nějaké budově v něm se
strojil plán, A odkud čerpal nevědomec z »Mon
tagsrevue« oprávnění k směšnému tvrzení, že
Němci platí v tomto městě polovinu daní?
Z toho, že bývalý obchodníček se zaje-
čími kůžičkami se zde zmohl a zanechal
synům statisíce, z nichž ovšem více daní platí
než český chudák, který nic nemá, nesmí Němei
naprosto vyvozovati práva a nároky na zvláštní
ohledy. V Paříži je také velmi mnoho bohatých
německých židů, a ještě více v Pešti, ale ani
tam ani zde nezmění k vůli ním poulíční
tabulky.
— Böhmerwaldbund. V starém sídl
pánů z Růže, na romantickém zněmčelém jihu
českém konal v neděli Böhmerwaldbund schůzi.
Sjeli se tam »německé věci věrní« se všech
stran a koutů, dostavili se také tři poslanci.
v řadě první ale budějovický pan Tašek, tento
odrodilý syn ryze českých Bernardic, jemuž
stalo se úkolem života zgermanisovati Šumavu.
Pokud souditi lze z jednatelské zprávy, nedaři
se mu dole na jihu tak, jako soudruhům v po-
němčování na severu. Na jihu není obrovských
těch tvrzí, do nichž se k vůli vezdejšímu chlebu
hrne český lid, aby z nich národně porušen
se vracel. Německý lid na jihu, potomci starých
Bajuvarů, je silně drsnější, ale ne tak úskočný
a tvrdý jako potomei Frankův a Sasův na se-
veru. Vánk přes to bychom si pro živý svět
nepřáli, abychom snad vyvozovali z toho, že není
třeba na jihu našem téže bdělosti a téže práce
jako jinde. Nikoli. Z téže jednatelské zprávy na
jevo jde, jak obsáhlý je program Böhmerwald-
bundu a jak se snažil, aby zjednal si mezi
lidem popularitu a sympatie, zejmena pomoei
hospodářskou a hospodářským povznášením,
aby pak z těchto sympatií kořistil ve prospěch
nacionální. Böhmerwaldbund chlubí se, že mu
průběhem loňského roku přibyly opět dva od-
bory a neubyl ani jedmý a že má té doby již
38.000 členů. Kapitály, které sehnal Böhmer
#15
alto_textblock
#15
waldbund loňského roku, nejsou sice imposantní.
ale jsou přece jenom větší, než co měla ki disposici
Pošumavská jednota a Böhmerwaldbunď neza-
nedbával ani jediný odbor činnosti. Podporuje kor-
porace i jednotlivce, zařizuje odborné školy a kursy,
pečuje o komunikaci, o úpravu řek a bystřin,
zřizuje záložny, zejmena Raiffeisenovy, a záso-
bovací družstva, povzbuzuje k infensivnějšímu
a rozumnějšímu chovu dobytka atď. atd., a to
vše na posilnění německého živla a v zájmu
germanisace. Jest tedy třeba, abychom byli n
stráži a v čas a vydatně vždy paralysovali čin-
nost nebezpečného spolku. Největší důraz klade
se ve výroční zprávě Böhmerwaldbundu na přist
sčítání lidu. V ohledu tum napnou národní od-
půrci všechny své stly, aby dokázali, jak velký
jich zde počet a jak mohutný tvoři souvislý
národní celek také na jihu. Co to v našich
poměrech znamená, zejmena nyní, kdy Víden
úplně již akceptovala stanovisko národního roz-
dělení země s různou výměrou národnostních
práv v jednotlivých pásmech, dá se mýsliti.
Bude tedy zapotřebí aby na českém jihu se
stejným úsiltm, ba s větším snad než kde jinde,
konaly se v čas připravy, aby zmařeny byly
nezákonné šmejdy našich odpůrců. Toť se vi,
že jako v roce 1890 a v roce 1880 budou
především na neprospěch náš manipulovati s tak
zvanou »řečí obcovací«, jež jakoby schválně
k tomu byla vynalezena nezjistiti stati-
stickou pravdu. Na jihu i v celé zem
musí býti dáno heslo, že nadpis rubriky »o b-
covací řeče musí býti čten: národno stl
že každý Čech povinen je vyplniti
rubriku přiznáním se ku řeči ma-
tleřské, nechť již žije kdekoli a nechť tam
mluví jakkoli.
— Kombinace s říšskou radou. Poli-
tické časopisy jsou zase plny všelijakýeh zpráv
a slechů o tom, kdy říšská rada svolána bude
a co vláda učiniti hodlá, stane li se či nestane-l
se poslanecká sněmovna vídeňská dělnou čil
práce schopnou. Z dobře informované strany
dochází nás ujištění, že jsou to všechno jenom
více nebo méně libovolné kombinace a zejmena
co se týče otázky, bude-li říšská rada vůbee
opět svolána a kdy asi, že se nestalo dosud
pražádné usnesení.
— Násilné poněmčování Ostravska.
Svého času oznámili jsme, že velkoprůmyslníci
a majitelé hor na Ostravsku usjednotili se za-
počíti na počátku letošního školního roku ná-
silně poněmčovati Ostravsko tím, že donuti děl-
níky své, aby posílali dítky do německých škol.
Zpráva tato jest kroky, které se
staly ve směru tom v posledních
dnech, úplně potvrzenla. Na celém
Ostravsku agituje se se strany majítelů hor co
nejúsilovněji, aby české dílky co nejvíce ve-
hnány byly do německých škol. Děje se tak
v Polské Ostravě, Malých Kunčicích, v Moravské
Ostravě a jmenovitě ve Vitkovicích, V této
osadě, kdež ze 20.000 obyvatelů jest sotva 20
procent Němců, dávají si inženýři volati pod-
řízené dělníky české, kteří mají dítky, a přímo
jim nařízují, že musí posílati je do německé
školy. Toto neslýchané násili budí v celém
okolí veliké pohoršení.
— Manifestační tábor státoprávní lidu
východočeského na Košumberce, jenž koná
se v neděli dne 2. září 1900, bude zajisté dle
příprav k němu konaných velikým a důstojným
projevem státoprávního přesvědčení obyvatelstva
východočeského. Města i venkovské obce chy-
stají se ve významný tento den zúčastniti s
četně svými zástupci tohoto tábora. Z mnohých
obcí chystá uvědomělé rolnictvo banderia, z jiných
obcí jsou ohláženy vozové výpravy. V den tábora
nebude zajisté ani jediné obce východočeské,
jež by náležitým účastenstvím nebyla zastou-
pena. Při veliké práci, již přípravy vyžadují,
není lze pořadatelstvu, aby všem jednotlivým
korporacím a interessentům zaslalo zvláštní vy-
zvání. Jest zajisté povinností každého uvědo-
mělého občana, aby, nečekaje teprve vyzvání
zvláštního, spolupůsobil ku zdaru. Předsedou
tábora bude dr. Edvard Grégr. Řečniti
budou za svobodomyslnou stranu JUDr. K a rel
Pippich, za radikální pokrokovou JUDr.
Ant. Klouda, za národní délniekou stranu
V. J. Klofáč, za radikální státoprávní dr. A.
Sobotka, za agrární Em. Hrubý. Ostatnl
strany dosud neoznámily řečníka svého. Stano-
vištém pořadatelstva v den táboru jest radnice
v Luži. Po táboře, jenž počne přesně o 2. hod.
odpol., koná se banket v sále »u Veselských«
v Luži. Přihlášky k banketu s obnosem 3K
buďtež zasílány k rukám purkmistra pana V.
Bulíčka v Luži.
— Schůze lidu v Břeclavě. Z Brna s
nám telefonuje: Včera konala se v Břeclavě
velmi četně navštívená schůze lidu. Dr. Čermák
mluvil o politické situaci a kladl důraz na to,
by obstrukcí znemožněn byl cislajtánský par-
lament za tím účelem, aby konečně rozhodující
kruhy uznali nezbytnost provedení myšlenky
federační. Red. Janěa pojednal o otázce škol-
ské a rovněž poukázal na nutnost zlomení
centralismu, který je nejen hmotnou, nýbrž i kul-
turní porobou českého národa. Obě řeči přijaty
hlučným souhlasem.
— Česká hudba v Petrohradě. Výroční
koncert paní Marie Doliné, jenž bude uspo-
řádán v sobotu dne 2. září, bude míti na pro-
gramu výhradně české skladby. Dirigovati bude,
jak známo, Oskar Nedbal. K spoluúčinkování
byli pozváni ještě paní Maturová a pan
Plták, ale ředitelstvo Národního divadla je
i sebe omluvilo, že jim nemůže v této dobé dáti
dovolenou. O. Nedbal přednese s orkestrem:
1. Smetanovu »Vllavu«, 2. Fibichův »Letní
večer«, 3. Dvořákovu »Symfonii«. Ve zpěvné
části programu jsou skladby: 1. Dvořákova
»Biblická píseň«, 2. Smetanova »Ukolébavka«,
3. Vladimíra Alojza »Zapomenutý hrob«, jež paní
M. Doliná zapěje česky. Pan K. T.
Serebrjakov zapěje »Ha chnepÉ KOx«
od E. Nápravníka a česky Čajkovského arii
Gremina z »Eugenija Oněgina«. Pan S mir nov
zapěje Nápravnikovu »Serenadu don Juana«a
#16
alto_textblock
#16
romanse.
#17
alto_textblock
#17
— Osobní. MUDr. Ant. Kurz vrátil se z ven-
kova a ordinuje opět na Král. Vinohradech
v Karlově třidě č. 15 od 2—3 hod. — Zubní lékai
dr. Gustav Baštýř vrátil se z cest a ordinuje
opět od 9—12 a od 2—5 hod. na nároží Ferdinandovy
tř. a Perlové ulice, vchod z Perlové ulice.
— Rodinné zprávy. Pan Jose! Stambo
starosta spolku českostovanských knihkupeckých účet-
ních a účetní knihkupecké a nakladatelské firmy F