ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 415cd560-8f0e-11dd-ab5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 44
#1 alto_textblock #1
In
#2 alto_textblock #2
Ročník padesátý třetl.
#3 alto_textblock #3
V Praze, v úterý 1. dubna 1913.
#4 alto_textblock #4
Číslo 88.
#5 alto_textblock #5
Marannl a večerní liety předplácí se V Praze v administracli na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h a dvojí donáškou měsle. . . . . na čtrri leta . . . . 7 K elh va filiálkácht na měsle . . . . . 2 K 80 Poštour na měslo. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zásilk u na měsíc, n etvrt iet: . . : k ei
#6 alto_textblock #6
t
#7 alto_textblock #7
pč . S
#8 alto_textblock #8
V drobném prodejii ranní číslo o sohě . . za 6 večsrní . . . . . . . za 4 h Ve fliAlkách na venkovší ranní číslo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h
#9 alto_textblock #9
lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma adminlstraca v Marlanské ul., s. Tam nacházejí se tál rodakce, tiskárna a sxpedine „Národních Listů- Rnkopisy se nevracei
#10 alto_textblock #10
č ifpl
#11 alto_textblock #11
Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
#12 alto_textblock #12
O Skader!
#13 alto_textblock #13
Statný a bystroduchý kmet slovanské- ho rodu, jenž od r. 1860 panuje nečetné- mu, ale obdivuhodně chrabrému národu černohorskému, král Nikola, jest dnes terčem nejvášnivějších nájezdů tisku ví- deňského, peštského a berlínského proto, že dobývá přes „zákaz“ velmocí evrop- ských tureckou pevnost a město Ska- dar, někdys to vlastnictví národa srb- ského, potom však osmanskou baštu, o- hrožující příšerným nebezpečenstvím p věky Černou Horu v její bytu a rozvoji. Osvobodit vlast svou od této můry na prsou, bylo životní tužbou statečného krá- le Černé Hory; za to přes tíži sedmdesáti let věku svého, vyšel se svým nečetným lidem junáckým neohroženě první v bo proti Turecku; a nyní po shroucení téhož — měl by ustati od boje posled- ního, zůstavit Skadar — Arnautům albánským, nejdivočejším a nejnelítost- nějším to vrahům Slovanů? A tolik na něm požadují velmoci evropské, ignorujíce ži- votních zájmů a potřeb Černé Hory Shodnuvše se za nevysvětleného dopuště- ní Ruska o stvoření pitvorného, života ne- schopného homuncula, zvaného „státem albánským“, určují mu nyní při zeleném stolu v Londýně „od oka“ hranice a tu se slavní diplomaté Evropy na tom usnesli. že Skadar má případnouti věnem onomu budoucímu homunculu albánskému, necht si ho Černohorci dobudou krví svou nebo ne. Před tímto díktátem svrchovaným mě- la Černá Hora couvnout a zarazit meč svo do pochvy. Společná výzva slavné „Evropy která se vůči malé Černé Hoře ko- nečně zmohla dle berlínského vládního pronunciamenta ku „pevníé vůlí, o níž nemůže býti pochyby, poroučí vládě ce- tyňské i bělehradské důtklivě: Ustaňte o dobývání Skadru, zastavte veškeré válečné operace v krajích, přisouzených velmoce- mi budoucí Albanii a dbeite, aby kraje ty- to byly vašeho vojska co nejdříve prosty. Na toto zakročení nedostalo se všal velmocem pro tuto chvíli ani od černo- horské ani od srbské vlády jiné formáln odpovědi, nežli že musejí se o věci do- hodnouti dříve s ostatními bal- kánskými spojenci jako o pospo- lité záležitosti celého balkánského svazu. Zatím ale vypršela lhůta klidu zbraní již povolil král černohorský Turkům ska- derským, aby odešlo volně občanske obyvatelstvo z obležené pevnosti, čemuž se však turecký velitel Skadru ku podivu tak — v zpíral, jak starostlivě diploma- cie rakouská o to usilovala ... Sama vy- mohla sí v Cařihradě rozkaz pro tureckého velitele, jejž Černohorci ochotně doručíli. Tak tedy odešli civilisté s rodinami a zbožím svým ze sevřeného města, aniž by jim ve volném odchodu bylo kýmkoli brá- něno; dosud není zpráv, mnoho-li jich po- užilo volnosti té. Po jich odehodu pak zahájili Černohorci včera silnou palbu na turecká opevnění na ro-
#14 alto_textblock #14
vině před Skadrem a dobyvše jich šťast- ně, obnovili bombardování Skadru samé- ho. Dnes pak měl být na pevnost skaderskou proveden vše- obecný útok.
#15 alto_textblock #15
Žádná tedy nehumannost se strany slovanské, nýbrž prostě pevná vůle, která se nekrčí na ráz před svéhlavým jako ne- spravedlivým „vetem“ ciziny, ale srdna- tě koná svou povinnost podle nejlepšího přesvědčení, rozumu a citu svého. Kdo by se v takých osudných sporech dějinných chtěl činiti soudcem a vymezovati míru troufalosti národu za život svůj zápolící- mu? Spíše úctu a sympatii buditi musíu všech spravedlivých lidí taková pevnosta odhodlanost heroická nečetného národa. jdoucího za svým cílem ku předu, třeb sám proti všem! . .. Ale že jest to národ slovanský vrhá se dnes na Černohorce a jich sta- tečného krále - kmeta tisk vídeňský, ber- línský a peštský jako zuřivá láje. — Z pouhé lačnosti po cizí zemi žene prý se král Nikola se svým lidem na albanský Skader, aby ho uloupil národu Albanců Černá Hora prý chce ve Skadru Alba n- ce potlačit a cizí národ, jenž má rovný nárok na svobodu, svému jhu podm a- nit. Avšak Evropa prý tomu ne- dopustí. Na ráz prý zakročí a se vším důrazem připomene králi černohor- skému, že mír evropský jest čímsi vyšším. nežli ničím neodůvodněná lačnost po ú- zemí. Krok velmocí bude prý záležet asi ve velké demonstraci váleč- ných lodí velmocí evropských proti černohorskému pobřežív moři Jaderském, „aby zmařen byl pokus tyranie, aby zadržen byl útok ne pouze na národnost, ale i na život Albánců ve Skadruf Tak soptí dnešní večerní „Neue Freie Presse“ a s ní chorus ostatního ví- deňského tisku, až na malé výjimky. Pidimužická Černá Hora osměluje prý se provokovat celou Evropu. Za to musí býti co nejostřeji zkárána svorným zakro- čením uražené Evropy. — Toliko „Zeit“ rozumně upozorňuje s vídeňské hurrah- politiky, že to s tím rázným zakročením Evropy nepůjde asi tak snadno, jak si pá- nové pod Štěpánskou věží vídeňskou myslí a přejí: Neboť o svornosii a jedno- tě velmocí nelze prý příliš mluvit. Na ten čas prý se aspoň podobá, že Rusko a s ním Francíe se žádného ostré- ho postupužádné demonstrace nepřátelské proti Černé Hoře nezúča st- ní. Také Italie, dle všech zpráv, chce se zachovat — pasivně a sama Anglie sehraje asi se svými válečnými loďmi, plu- jícími prý již od Malty, jen úlohu pouhé- ho neutrálního pozorovatele. „Provedení demonstrace“ předpovídá „Zeit“ — padá tudíž jen na Rakousko (a což Německo?), toto sa- mojediné ponese odium, které tato akce vyvolá u albánských států. Vskutku již také dochází určitá zprá- va z diplomatických kruhů ruských, že Rusko se žádné násil n akce proti Černé Hoře ne- zúčastní, což by se také příčílo celému dosavadnímu srdečnému poměru Ruska k černohorskému králi Nikolovi, jejž nazval
#16 alto_textblock #16
v těžké chvili car Alexandr III. veřejně. „nejlepším přítelem Ruska. Když ale Rusko se zaskví svou ne- přítomností před černohorským pří- stavem, pak najisto též lodi Angliea Francie zůstanou na kotvách v slušné vzdálenosti od břehu černohorského a to- likéž loďstvo italské spíše asi pozorovati bude pohyby lodí Rakouska před Barema Kotorem, než hrdé skály Černé Hory tak drahé zbožňované královně italské. Roz- hodně zajímavo bude pozorovati též akci loďstva německého, zdali a pokud ono při té naladěné serenádě námořní pod Černou Horou vynikne. Již jednou viděla Černá Hora shromážděný podobný koncert lodí se svých skal v moři Jaderském. To roku 1880, když šlo o přístav ulcínský. jejž nechtělo Turecko přes všechny smlou- vy berlínského kongresu vydat Černé Ho- ře. Tenkrát po měsíce strašily válečné lo- dí všech evropských velmocí jalovými projížďkami kol pobřeží albánského, aniž by se která z nich byla odvážila — jediné- ho výstřelu. Nuž doufejme pro mír evrop- ský, že se také tentokrát z té demonstra- ce lodí nesjednocené Evropy střílet nebudel
#17 alto_textblock #17
Válka na Balkáně.
#18 alto_textblock #18
Přípravy k námořní demonstraci proti Černé Hoře.
#19 alto_textblock #19
Z Vídně, 31. března. V pozdních hodl- nách večer se dovídáme, že byly již učiněny veškeré přípravy k námořní demonstraci mezinárodního rázu proti Černé Hoře. Pod- něty kategorické k tomu byly dány v od- poledních hodinách, jakmile došly zprávyo opětném bombardování Skadru. Z Paříže, 31. března. Ministerstvo za- hraničných věci bylo dnes ruským vele- vyslancem Izvolským úřadně informováno že Rusko na žádný způsob nesú- častní se násilných opatření proti Černé Hoře.
#20 alto_textblock #20
Z Vídně, 31. března. Veškeré dnešní ve- černíky pojednávají velmi rozčileně o událo- stech před Skadrem a sjednocůjí se v tom. že nyní bude nutno vůzi „provokaci celé Evropy“ Černou Horou do nejostřeji za- kročit. Jediná Zeit“ bozorňnie, že zakro- čení to není tak irě neboť o jed- notnostivelmoci nelze přiliš mlu- vit. Zatím se zdá, že Francie a Ruske se na postupu proli Černé Hoře nezúča st- ni. Také Italie, jak se zdá, chce se zacho- vat pasivně. Anglie pravděpodobně sehraje úlohu neutrálního pozorovatele. Provedení akce padá tudíž jen na Rakou- sko a to také samo ponese odium, které tato akce vyvolá u balkánských států.
#21 alto_textblock #21
Kolem Skadru.
#22 alto_textblock #22
Z Cetyně, 31. března. (K. k.) Úřadně oznamují: Turci podnikli v 9 hod. dop. útok od Taraboše. Černohorská pě- chota zahájila akci. Na obou stranách se stále prudce bombarduje. Sl-k. Z Bělehradu, 31. března. (Zvl telegr. zpráva „Nár. Listů“.) Právě se do- vidám na kompetentním místě, že dnesv 9 hodin ráno zahájen všeobecný útok na
#23 alto_textblock #23
Skader za účastí veškerého dělostřelectv
#24 alto_textblock #24
i pěchoty.
#25 alto_textblock #25
Z tureckého bojiště.
#26 alto_textblock #26
(Úřadní zpráva.)
#27 alto_textblock #27
Z Caříhradu, 31. března. (K. k.) Nepřátel- ské vojsko, které dle včerejší úřadní zprávy bylo z území před našimi opevněnými posi- cemi, západně od Bujuk-Čekmedže za- puzeno, bylo několika z našich oddílů ener- gicky pronásledováno. Při tom nalezly tyto oddíly na pochodu směrem k Jalosu a Ke- selkiöji přes 1000 nepřátelských mrtvol na cestách. Naše vojsko narazilo na značné nepřátelské síly, které se rozestavily na vý- šinách severně od Jalosu a jižně od údol Čaklikiöje a tam se zastavilo. Naše pěchota zničila úplně nepřátelskou demaskovanou ba- terii, která přijela na západ od Falasiakiöje aby napadla naše posice z boku. Na ostatních místech linie čataldžské s nic neudálo. Též z Bulajru nedošla žádná po- zoruhodná zpráva.
#28 alto_textblock #28
Společná nota velmocí odevzdána v Caři- hradě. Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Kolek tivni nota velmoci odevzdána byla ministru zahraničních věcí dekanem diplomatického sboru markrabětem Pallavicciním u přítom- nosti jiných velvyslanců. V ní navrhuje se za hranici přímá čára Enos-Midia a ne, jak dříve se myslilo. čára sledující tok Marice a Ergeny. Mocnosti prohlašují, že nechtějí podporovati poža- davek válečné náhrady spojenců. V ostatních věcech nota souhlasí se sděle- ním, jež učiněno bylo spojencům. V notě činí se zastavení nepřátelství zá- vislým na přijetí těchto zákla du vyjednávání o mír.
#29 alto_textblock #29
Velevyslanecká konference. Z Londýna, 31. března. (K. k.) Velevy slanci měli dnes odpoledne rozpravu v mini- sterstvu zahraničních věcí za předsednictv ministra Greye. Přítomen byl také ruský vele- vyslanec, který v poslední době churavěl. Před tím řecký vyslanec a řecký mírový de- legát měli poradu v ministerstvu zahraničních záležitostí. Z Londýna, 31. března. (K. k.) Velevysla- necká konference se usnesla konati příšt schůzi ve středu. Jak se proslýchá, projevily všechny moc nosti souhlas s lodní demonstr ae proti Černé Hoře, jíž se však asi ne zúčastní všechny mocnosti. Sazonov o úloze Ruska za balkánské vojny Z Berlína, 31. března. »Loc. Anz. oznamuje z Petrohradu: Ministr Sazonov bude mít v nejbližší době v říšské dumě řeč o úloze Ruska za balkánské války. Pro- hlásí prý, že ruská politika se vždy snažila hájiti zájmy balkánského svazu a zároveň také pečovati o evropský mír. Rumunsko-bulharský konflikt. Z Berlína, 31. března. (»Loc. Anz.e) oznamuje z Bukurešti: Rozhodnutí o bul- harsko-rumunském sporu očekává se v nej- bližších dnech, snad již v dnešní schůzí petrohradské konference velvyslanců. Z Petrohradu, 31. března. K dnešní konferenci velvyslanců se prohlašuje, že Ru- munsko a Bulharsko se považují morálně za povinné podrobiti se usnesení konference.
#30 alto_textblock #30
(Viz poslední zprávy.)
#31 alto_textblock #31
Politický přehled.
#32 alto_textblock #32
Země české.
#33 alto_textblock #33
Německý žurnalistický svaz pro zachování redakčního tajemství. Spolek „Deutsche Presse in Böhmen“ ro- koval na své nedělní schůzi v Litoměřicích o záležitosti redaktorů „Pozora“ v Olomoucí. jímž radní komora kraj. soudu tamějšího ode- přela právní dobrodiní § 153 tr. zák., poku- sivši se přinutiti je k porušení redakčního tajemství peněžními pokutami cestou discipli- nární uloženými. „Deutsche Presse“ prohlašu- je, že stojí na stanovisku, že právo redakční- ho tajemství, přiznané redaktoru na základě platného zákona, nesmí býti za žádných okol- ností zkracováno i trvá na svém požadavku, již dřive tiskovému výboru poslanecké sně- movny projeveném, aby oprávnění redaktora v záležitostech redakčního svědectví odepříti, bylo v novém tiskovém zákoně výslovně uznáno. Podle sobotního „Pozora“ byli jeho red- aktoři v pátek povoláni k vyšetřujícímu soud- ci kraj. soudu dru. Tandlerovi po čtvrté, aby vypovidali v záležitosti příborského proí. Judy. Zodpovědný redaktor listu p. Feiler prohlásil, že v době, co jest zodpovědným redaktorem „Pozora“, prof. Juda do listu o poměrech a osobách příborských nepsal. Red. Knechil prohlásíl, že by mohl vypovídati je- nom tenkráte, kdyby mu byly přesně označe- ny stati, týkající se poměrů příborských tak, jako byly označeny red. „času“ dru. Herbe- novi a posl. Prokšovi, redaktoru ducha „ča- su“. Pokud se prý pamatuje, psával prof. Juda do „Pozora“ z Příbora pouze o věcech literárních, nikdy však o poměrech a osobno- stech přiborských. List připomíná inspekci, která se u kraj. soudu olomouckého tyto dny čeká, aby si povšímla blíže málo důstojné hry. kterou dr. Hruban se soudem v této záležito- sti tropí.
#34 alto_textblock #34
Den nacionální obětí Němců v Čechách.
#35 alto_textblock #35
»Německý Schulverein«, »Bund Němců v Če- ckách«, »Německý Volksrat pro Čechy«, »Německá zemská komise pro ochranu dětí a pěče pro mlá- dež« a konečně předsednictvo »německé zemské podívané (výstavy) v Chomutově 1913« uveřejnuií k německému lidu v Čechách provolání, podle něhož vzhledem k nacionálnímu boji v Čechách nejdůležitější starostí německou musí býti, aby »zachována byla průrazná síla lidu«, k čemu slouží nacionální ochranné spolky a péče o mlá- dež. Poslarnti. hllnk nrnvoravanl prostřee výstavy te bude le ves ol vo jiný spol všeobec ro tee položen. ešl oe německy dl o lohoto cne pie organisacím a provolání vybízí všechny Němee již nyní ku přípravám podniku, který svěděío neúmornosti našich Němců ve shánění prostředků germanisačních v Čechách. Pamětihodno jest, ze se v provolání mluví o průrazné síle němí e- ckých »ochranných« spolků. Až dosud byla průbojnost, průraznost nevyhnutelnou vlast- ností zbrani útočných, ochranné štíty. pancéře a krunýře mají za účel vzdorovat průrazu útočných zbraní
#36 alto_textblock #36
Dozvuky německo-agrární resoluce proti obstrukcí.
#37 alto_textblock #37
Historie voličské schůze posl. Ansorgea v Ne- beské Rybné, na níž se shromáždění němečtí agrárníci jménem orlickohorských Němců prohlá- sili proti německé obstrukci, kterouž slovy velmi ostrými odsoudili, způsobila, jak povědomo, v ně- meckém tábože veliký poprask a německá agrárn,
#38 alto_textblock #38
FEUILLETON.
#39 alto_textblock #39
Ze života ruských Čechů.
#40 alto_textblock #40
Nevime posud určitě, kolik je vlastně na- šich krajanů na Rusi. Jen na Volyni jich ně- kteří počítají 50—70.000. Počet zajisté úcty- hodný a při poměrné zámožnosti našich kra- janů lze jen litovati, že posud sami tak málo dávali o sobě vědět. Scházelo jim vnější po- jítko: po rozbití jich místní a církevní samo- správy v devadesátých letech jmenovitě vo- lynští Češi byli pro společný český život jako ztracení. Organisace spolková na způsob na- ších Národních jednot nebyla možná, proto žili všichni rozptýleně; teprve po uvolněni politických poměrů na Rusi byly učiněnyv Kyjevě pokusy založit pro ruské Čechy aspoř společný tiskový orgán. Prvý půkus učinil dr. Vondrák s „Ruským Čechem“, ale po jisté době byl nucen upustiti od vydávání, poně- vadž se nepodařilo hned na počátku vzbudit pro list náležitý zájem. Starší pokolení volyň- ských osadníků, které chodilo ještě v Če- chách do škol, pomalu odvyklo čtení a mladší pokolení vyšlo jen z ruských škol, takže la- tinskému písmu mnohdy ani nerozumělo. Dne je dosti častý případ na Volyní, že český sy- nek, který slouží někde u ruského pluku, oby- čejně při hudbě, píše domů sice česky, ale ru- skou azbukoul S těmito obtížemi musil počítat i red Švihovský, když před třemi roky obnovií v Kyjevě Vondrákův pokus a začal vydávati týdenník „Čechoslovan“. Počátky byly ovšem krušné a jen obětavá podpora několika če- ských lidí, zejména pp. Jindřiška a Klicha umožnila vydávání listu v prvých dvou roční- cích. „Čechoslovan“ vycházel původně nákla- dem družstva, které však se loni na podzim rozešlo a postoupilo časopis redaktoru V Švihovskému. Tento přechod mohl by býti osudný pro časopis, kterému tím byla odňata pevná finanční báze, avšak neočekávaná změna mezinárodní situace, válka na Balkáně tentokráte tak vzrušila ruské Čechy, že i jich llskový orgán stal se rázem hledanějším. Re- dakce byla nucena, aby vyhověla poptávce
#41 alto_textblock #41
po časových zprávách, vydávat časopis dva- krále týdně, změnila a rozšiřila formát, při- dala obrázků. Přibylo též hodně odběratelů, za tři měsíce o 25 procent více! Svědčí to tom, že „Čechoslovan“ zapouští pevné kořeny do česko-ruské půdy. Zásluhou svého čiper- ného redaktora již po dvou letech svého trvá- ní probudil národní život mezi Čechy, jmeno- vitě na Volyní. Tam po dlouhých letech ná- rodního živoření r. 1911 Češi vystoupili jako samostatný politický činitel a zúčastnili se zemských voleb, takže dopomohli své straně k vítězství. Popudili tím sice profi sobě něko- lik zpátečníků, kteří roztrušují dosud zprávy. že prý Češi se spojili s nepřáteli Rusů, ačkoli tehdy se zemskou skupinou, s níž drželí Češí. tajně sympatisoval i tehdejší gubernátor Ku- taisov, ale toto štvaní proti Čechům může jen dobře působit, poněvadž je naučí národní so- lidárnosti a společnému vystupování. Zemské volby ukázaly ruské veřejnosti, jací jsou Češ živel uvědomělý a cenný. Na toto hnutí měl velký vliv „Čechoslovan“ a v jeho historii bude to jednou z nejskvělejších stránek. Češi nesnaží se utvořit odlišnou politickou skupi- nu v kraji, kde žijí, ale přirozeně musí bránie své zájmy proti útokům nezodpovědných štvá- čů, kteří chtějí málo uvědomělý lid, lačný po zemi, získat slibováním pozemků, odňatých „cizincům“ Čechům. Jest vážnou, ale nesnadno řešitelnou otáz- kou, jak zbudovat jednotnou organisaci Čechů na Rusi, jakousi Národní jednotu, která by pečovala o jich vzdělanostní a hospodář- ské povznesení. Dnes je to možno jen pomocí časopisu a v tom směru, bude-li náležitě pra- covati, může si jediný tiskový orgán ruských Čechů „Čechoslovan“ získat velkých zá- sluh. Zdá se, že „Čechoslovan“ skutečně jde touto cestou. Jeho odběratelé jsou rozšíření po celé Rusi, v Moskvě, v Petrohradě, v Ufě v Orenburgu, v Archangelsku, v Rostově na Donu, Chersonu, Oděsse, Rize, Jurjevě, ale také na Kavkaze, v Tiílise, Kutaisu, Baku, Batumu, na Sibíři, v Tomsku, Irkutsku, Ja- kutsku, Krásnojarsku, Vladivostoku, Charbl- ně, Samarkandě, Taškentě, všude naleznete čtenáře „Čechoslovana“. Málokterý český ča- sopis má teritoriálně tak rozlehlou oblast od-
#42 alto_textblock #42
běratelstva. Viděl jsem v redakci „Čechoslo- vana“ dopis, který šel do Kyjeva šest neděl. stále po ruském územi, až kdesi z Kamčatky kam zabloudil jakýsi český kulturní pionýr- Hlavní kmen odběratelů jest ovšem v Kyjevě. na Volyní a v království Polském, kde všude je „Čechoslovan“ jaksi domácím orgánem. V některých vesnicích skoro ani není českého hospodáře, který by ho neodbíral. V Kvasi- lově, velmi pokročilé vesníci, ze 100 hospo- dářů jest 84 odběratelů „Čechoslovana“, po- dobně ve Volkově, v osadě, která záslu- hou starého českého učitele pana Boučka měla by býti vzorem ostatním osadnikům ve vzdělání a spořádanosti. Opravdu je člověku lito, že takových Boučků je mezi ruskými Čechy tak málo: tam člověk se naučí chápat. co znamená pro nás dobrá škola a dobrý uči- tel. My zde doma si toho málo všímáme, po- něvadž to považujeme jaksi za nutný zjev Ale jinak je tomu v ruských českých osadách na Rusi, kde se musí učit jen ruským jazy- kem a většinou jen ruskými učiteli, kteři jmenovitě v hospodářských věcech nemohou našemu krajanovi byti rádci. Církev také ne- působí náležitě, poněvadž samy obřady při- mo s mravním vychováním nesouvisí a ká- zání v pravoslavné církvi, ke které dnes vět- šina našich krajanů se hlásí, jsou omezena duchovní censurou. Často jsem slyšel od sta- rých sousedů na Volyní stesk, že v církví není častěji mravokárných kázání, oni sami prý to neumějí svým synkům tak vyložit a baťuška také nic neřiká, jen si slouží svoje obřadyá mládež potom jen pustne. Mladí umějí pra- covat, shánět groš, ale v jich duši je prázdno. Čte se málo a odjinud nic lepšího neslyšet. Mezi ruskými Čechy cítí se tento nedostatel kulturního spojení s rodným národem a proto navrhuji zřídit stipendium, aby ročně aspoň jeden nebo dva kandidáti učitelství z ruských Čechů byli posláni do Čech na do- plnění studia a potom učili v českých osa- dách. Povolané instituce české, jmenovitě Zahraníční odbor Národní rady, měl by této snaze vyjít vstříc. Jistě bylo by snadno v Če- chách umístit ročně jednoho nebo dva české učitele; není třeba čekat, až se seženou znač- ně peníze na stipendijní fond. Věc ta nebyla
#43 alto_textblock #43
by nákladná a prospěla by velmi zachován styků českých osadníků s českým národem. Dnes je tak modní hovořit vždy o hmotné výhodnosti nějakého činu; možno tedy po- ukázat i na hospodářskou stránku tohot druhu vzájemnosti. Ztratí-li ruští Češi kulturní styky se svým národem, časem ztratí ovšem i hospodářské styky. Bude to i pro ně nevý- hodno, poněvadž vynikající hospodářské po- stavení našich osadníků souvisí právě s tím. že dovedou mnohem lépe vzdělávat půdu a využitkovat její plodů než okolní mužíci v tom jsou jim nedoceněným vzorem. Styky s rodnou vlastí jsou sice značně omezeny, ale přece ještě jsou tak živé, že čeští osadníci stále se doučují od svých krajanů. V něčem je dokonce předčili, jmenovitě v užívání ho- spodářských strojů, což je vysvětlitelno př větších rozměrech pozemků a nedostatku pra- covních sil na Rusí. Ale sila moderního ho- spodaření není jen v technické zdatnosti ho- spodářově, nýbrž také v jeho duševních vlast. nostech, dále v celkové organisaci zemědělců v řádně vyvinutém družstevnictví, v organi- saci nákupu a prodeje, úvěru atd. V tom smě- ru český osadnik pokulhává za svým kraja- nem z Čech, třeba že při každé příležitost i v poslední době se učí. Jeho praktický smysl ovšem raději vídí nový způsob, usku- tečněný v praxi, než pouze návrh na papíře ale praxi je mu přece jen nesnadno vídět v Čechách, poněvadž má velké obtíže se za- hraničním pasem. Pro našince pas je malič- kost, která stojí 2 K. Pro ruského poddaného to znamená běhat několik neděl po různýcl „načalstvech“ a platit, platit. Pas přijde mu skoro dráže než celá cesta do Prahy. Někteř si chtějí toho přepychu dopřát jen až na Hu- sovy oslavy r. 1915. My tuším málo oceňujeme našeho osad- nika jako výborného propagátora českého průmyslu. Mělo by se systematičtěji pracovat pro získání našich lidí v tom směru, tak jak to dělají zahraniční organisace německé. C by to znamenalo, kdyby ty tisíce českých osadníků na Rusi nebo těch 40.000, čí kolik je českých osadníků na slovanském jihuv Chorvatsku a Slavonii, byli blíže přitažen k našemu kulturnímu a hospodářskému ži-
#44 alto_textblock #44
votu. Zachránit je pro národní jednotu zna- mená zachránit tisíce českých duší české ná- rodní tradici, české kultuře a českým zá- jmům národohospodářským. Náš obchod průmysl měl by aspoň hodně používat tisko- vých průkopníků na slovanském jihu a vý- chodu, záhřebského „Českého Listu“a kyjevského „Čechoslovana“, k sezna- mování se svými tovary. V samém Kyjevě, v tomto krásném hlavním městě Malé Rusi, které jistě letos stane se cílem mnohých českých návštěvníků pro všeruskou výstavu, tam pořáda- nou, vyrůstá nám středisko českého života na Rusi. Vždy tam bývalo hojně našich krajanů, profesorů, továrníků, obchod- níků, inženýrů, komptoiristů, dělníků, ale žili roztříštěně. Nyní tam mají už českou sou- kromou školu, vydává se tam český ča- sopis a na Velké Vladimírské ulici objevuje se celý český ostrov: loni tam byl otevřen velký, moderně restaurovaný hotel „Praha“, Slovanská kavárna, která v létě se povznese na střechu domu do výše asi desá- tého poschodí, odkud bude nádherný pohled na Kyjev a okolí, budoucí baedeckrovská pa- mátnost Kyjeva, Česká pívníce. Vedle nich se zřizuje Českoslovanské knih- kupectví a Slovanská tiskárna, v níž se bude tisknout „Čechoslovan“, jehož redakce se také přestěhovala do sousedství hotelu „Praha“. Po dobu výstavní redakce Čechoslovana zařídí iníormační kance- lář, aby opatřovala českým vystavovatelům, vývozníkům i návštěvníkům potřebné zprávy, aby obstarávala tisk českých a ruských tisko- pisů a tak ulehčovala styk s jihozápadním krajem ruským. Velkolepé sbírky, které uspořádal český národ pro bojující bratry jihoslovanské, došly ohlasu také mezí ruskými Čechy, kteří nasbí- rali prostřednictvím „Čechoslovana“ přes 8500 rublů (21.000 K). největší to dar, který byl na Kyjevsku ve prospěch Jihoslovanů sebrán. Ruský tisk to tehdy zvláště vytkl jako pří- kladnou obětavost slovanskou. To je také do- kladem, že naši krajané ani v Rusku neztrá- cejí vřelý český a slovanský zájem. B. P.