#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
20. duhna 1901.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 108.
#5
alto_textblock
#5
Posl. Glöckner: U konsumentů jest to po-
hodlnější. (Hluk na levici.)
Mistopředseda Prade zvoní.
Posl. dr. Kaizl: .... tu by se musily všecky
rakouské, uherské i německé bursy zavříti.
Posl. Dötz: V Německu samém vynáší bur
sovní daň 25 mill. marek.
Posl. dr. Kaizl: Pánové praví: »Ubozí kon
sumenti!« Ano, ale kde jinde mohla býti zvýšena
daň? Daň pozemková? Na tu se přece na všech
stranách naříká
Posl. Eldersch: Progréssivní daň z příjmů.
Posl. dr. Kaizl: Tu jsme zavedli. Bude sna
ještě více přiostřena.
Posl. Pernerstorfer: Jenom cukerní dař
se může zvýšit. Lidé v Rakousku jsou chudí, pane
professore
Posl. dr. Kalal: S daní z příjmů nemohlos
ještě nic udělat, podobně také s daní z majetku.
prolože tato předpokládá, že se daň z příjmů vžíla
My při zvýšení daně výdělkové slýcháme dosti stíž
ností na její příkrost. Nezbylo tudíž nic jiného, než
zvýšiti daň z cukru. Cukr ještě nejsnáze ze všech
předmětů snesl zdanění vyššl.
Natvrdím, že jest tato daň příjemnou, netvrdím
také, že se snadno snese, ale právě vy, kteří se tak
bouříte, jste pro zvýšení daně z cukru nejvíce agi
tovali, aby postavení úřadníků a sluhů bylo
zlepšeno.
Hlasy: Ale ne na úkor chudých.
Posl. dr. Kaizl: Musilo-li se to provésti, mu
silo to býti také zaplaceno. Jinde se nemohlo na
lézti prostředků. Máte přece přeď sebou císařské na
řízení o cukerní daní. Pokládate-li ji za odiosní, mát
na vůlí, abyste ji zrušili. Potřebujete k tomu jen
odvaby, kterou jste dnes proti poplatkové novelle
osvědčili a zajisté dospějete k efli.
Těší mne, že tato předloha o slevě poplatk
bude sněmovnou schválena. Jsem přesvědčen, že tím
definitivně bude založeno dobré, spravedlivé a pro
spěšné dílo, a přál bych si jenom, aby ustanoven
§ 11. a následujících bylo restituováno tak, jak
obsaženo bylo v císařském nařízení. (Potlesk a po-
chvala v pravo.)
Následovaly věcné opravy poslanců Mengre
(naproti dr. Kaizlovi). Oinera a Noska a doslov
zef. posl. Lich ta.
Potom odhlasováno, že musí se přejíti k ze
vrubnému rokování a rokování přerušeno.
Ministr vyučování dr. Hartel odpovídá na
Malikův dotaz po dru. Lakerovi, býv. soukr. do-
cento na lékařské fakultě šťyrsko- hradecké, že vyše-
třování nemohlo se provésti, neboť Laker zřekí se
zatím docehtury. Pre novinové články nemůže za-
váděti vyšetřování a pro inlerpellační udaje zakro
čovati disciplinárně proti jednothvým universitnín
professorůmo
— na Hanichův pro půjčování knih z univ
knihovny vídeňské učitelům na středních školách
mimo Vídeň, že nelze změnili nynější pravidla, jal
dotazovatel si přeje. Třeba zjistiti také věrohodnos
vypůjčovaleles
Konečně zodpověděl dotazy Vukovičů v t
Peričův po úpravě detací katedrálního ducho
venstva.
Posl Malik navrhoval debatu o ministrově o
povědi, ale jeho návrh propadl
Posl. Wolf (když lidová strana německá nepo
vstává pro Malikův návrh): Maliku, jak se vám líb
ve vaší straně? (Pokříky mezi Všeněmei)
Posl. Walz: Myslite, že budeme dělati s vám
každou hloupost? a
Posl. Hanich shledával hrubou urážku učitel
na středních školách v ministrově odpovědi o vypůj
čování knih a navrhoval o ní debatu. Chtěl odůvod
novati svůj návrh, ale bylo mu odňalo slovo (Hluk.
a jeho návrh zamítnut.
Posl. dr. Brzorád: Předseda za velikonočnícl
prázdnin měl dosti času, aby přemýšlel o protizákon
nosti svého rozhodnutí ve příčině nakládání s neněme
ckými interpellacemi a aby dospěl k odhodlání resti
tuovati opětně právní stav. Protože se to však ne-
stalo, musíme jej upozorniti, že nehodláme věc tu
nechati usnouti, nýbrž že se vší rozhodnosti budeme
nalehat, aby konečně po této stránce byr proveden
zákon a právo. Táží se předsedy, co bodlá učiniti
aby zjednal v této věci platnost zákonu a právu
(Souhlas a potlesk na českých lavicích.)
Předseda odpověděl jakfo jindy.
Posl. Eisenkolb zmínil se o chystaném v
Vídni průvodu (za příčinou papežského jubilea) a do-
vozoval za ustavičného nepokoje, že nesluší se to
protože sněmovna zasedá. Rád by, aby předsed
přičinil se o zákaz průvodu.
Předseda odtušil, že to není v jeho moci a
proto Eisenkolbovu přání vyhověti nemůže.
Posl. Iro navrhuje, aby předseda poptal se mi-
nisterského předsedy, nezrušil-li by shromažďovac
zákon?
Předseda: Nemám chuti, poučovati před
sedu ministerstva. (Pochvala a odpor.)
Posl. Stein láže se (vzhledem k Brzorádove
dotazu), dlouho-li bude trpěti tento skandál? (Hlul
mezi českými poslanci).
Předseda odvolává se na své někdejší pro-
hlášení. (Ustavičná vřava. Odpor.)
Sehůze ukončena o 5. hodině; příští budo
v úterý.
#6
alto_textblock
#6
Z parlamentních výborů.
#7
alto_textblock
#7
Z Vídně, 19. dubna. (C. B.)-
Vinařský výbor rokoval o návrzích M a
ebetově stran splácení nezůročitelných půjček
prodloužení berní svobody pro schátralé vinice
Žičkarově na zvýšení státních příspěvků k nezt
ročitelným půjčkám.
Debaty zúčastnili se posl. Verzegna s si
Povše a Malik a vládní zástupce dv. r. Mac
jenž prohlásil, že vláda přeje Marchetovým návrhům
ale myslí, že případné výhody měly by se poskyt-
nouti jen tam, kde jich je skutečně třeba.
Další porada bude příští týden, až vláda roz
hodne se, jaké postavení zaujme.
#8
alto_textblock
#8
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. dubna. (Hlasy časo-
pisů o arciknížecím protektorá tu.)
Včera se sdělovalo z Pešti, že tamní opposice
podá v nejbližší sněmovní schůzi dotaz stran
protektorátu arciknížete Františka Ferdinanda ve
školském spolku německo-katolickém a že způ-
sobí o této věci velkou debattu. V dnešní schůzi
uherské sněmovny nijaký dotaz toho druhu
podán nebyl, bude však podán bezpochyby
zejtra — v sobotu — t. j. v den, vyhražený
dotazům. Uherské časopisy přinášejí však již
své úvahy o výroeích arciknížele. Vyjma »Pester
Lloyd« mluví o nich s obavami. Opposiční
»Egyétértés« praví, že se arcikníže dal strhnouti
do víru politických zápasů vnitrorakouských
při tom se postavil v čelo jednoho z politických
proudů rakouských. Jeho rozhodnutí jest přímé
vyhlášení boje oněm rakouským stranám, jež
potírají klerikalismus (). Takové smýšlení ná-
sledníka trůnu nemohlo by prý býti lhostejno
ani Maďarům a proto jest nutno uklidňujícího
vysvětlení. — Podobně píše židovsko-liberální
»N. Pester Journ.«, jenž v jednání arciknížete
vidí také stranění německým klerikálům; čin
následníka trůnu nemůže prý býti pokládán zu
čin soukromé osoby, nýbrž za čin rozhodně po-
litický, jenž musí zajímati také v Uhrách, po-
něvadž i tam se nacházi Biliálka strany kleri-
kální. Oba listy všímají si, jak vidno, pouze
odporu proti heslu »Pryč od Říma!« a pouštěji
úplně s mysli druhé, pro naše prusofily mnohem
vážnější heslo »Pryě od Rakouska !« — » Peste
Lloyd« radí, aby se věc nebrala přiliš tragicky.
Arcikníže byl snad špatně informován; nyní se
mu dojista dostulo už lepší informace a možno
se nadíti, že sám užije nejbližší příležitosti, aby
zkonejšil pobouřené veřejné mínění, Na všechen
#9
alto_textblock
#9
způsob vídeňská událost nemůže prý otřásti dů-
věru, panující mezi císařskou rodinou a ma
darským národem.
Štyrskohradecká »Tagespost« jest ochotna
viděti v arciknížecím protektorátě nepřímý útok
na vládu dra. Körbra. Soudí, že věc byla
pečlivě připravena a její strůjci že si byli
dobře vědomi jejího dosahu. Úlok byž prý na-
mířen nejen proti klerikálním Němcům, nýbrž
i proti vládě. Aby věc byla jasnější, »Tages-
post« dodává hned, že arciknížete k přijei
protektorátu němackého školního spolku přiměli
— kn. Jiří Lobkovie (?) a hr. Buquoy. Tito
čoští pánové prý tušili, že za převzatí protekto-
rátu bude odpovědnou činěna vláda a vzniklé
odtud obisže že mohou vésti k pádu nenávidě
ného kahinetu
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. dubna.
#11
alto_textblock
#11
Ústavná otázka a proklamace nov
ústavy v Srbsku.
Z Bělehradu, 17. dubna. (Dop. »N. L.
Včera přibyli sem mnozí důvěrníci radikálné.
napredňácké i liberálné strany, pozvaní vládou
k proklamování nové ústavy. Důvěrníci radikálův
a napredňáků mají před tím, jak jsem oznámil,
rokovati na rozkaz králův o fusi svých stran
Dnes dopoledne konala se porada ministra před
sedy s radikálnými, a ministra policie p. Stefa
noviče s napredňáckými důvěrniky.
o Minista předsedao Vujič řekl předákům r
díkálů, že byl vyzván radikálnými poslan i
v Niši, abý vatoupil do vlády, smiseně z radi-
kálův a napredňáků. Mluvil o nové ústavě
doporučil kompromis s napredňáky, kteří prý
nedostanou polovinu křesel, nýbrž jen čivrtinu.
Radikální důvěrníci nebyli spokojeni tímto
vysvětlením a návrhem. Dnes odpoledne bude
v budově zahraničného ministerstva nová porada
mezi drem. Vujlčem a radikály.
Radikálové důrazně se protiví fusi s na-
predňáky. Jsou ochotni přijmouti ústavu, kterou
dává král, ale nechtějí fusi s napredňáky. Mez
oběma stranami ozývají se znova vzájemné ob-
žaloby. Radíkálové napredňákům nevěři. Věru
by napredňáci nejlíp učinili, kdyby nestáli o fusi
se stranou radikálnou, nýbrž úplně se jí přizpů-
sobili a loyalným chováním stali se důvěry
hodhými jejími členy.
Ústava se tískne v slátní tiskárně a bude
dnes v noci hotova. Obsahuje 108 paragrafů,
Král složí přísahu na ústavu a hned na
to bude jmenováno 30 senáforů, kteří pak vy-
pračují volebný zákon skupšúinský. Proslýchá se
že budou jmenováni sená tory:
1. radikálové: N. Pašič, P. Velimirovič
Djordje Simič, Michajlo Vujič, gen. Sava Grujiě
Pavel Mihajlovič, Andrija Nikolič, P. Dorděvič
Svetozar Milosavljevič a ještě tří;
2. napredňáci:« Stojan Novakovič, Dimitri
Marinkovič, gen. Dragutin Franasovič, Dimitri
Radovič, Djordje Pavlovič, Ljubomír Kaljevič
ještě dva nebo tři;
3. liberálové : Stojan Boškovíč, gen. Antoni
Bogičevič, gen. Michajlo Srečkovič, gen. Jovan
Miškovič, dr. Stojan Veljkovič, Sima Nestorovič
a ještě někteří.
Pověst jmenuje předsedou senátu napred-
ňáka Dimitrija Marinkoviče a místopředsedou
líberála gen Antonija Boglčevíče. Cpdocran.
#13
alto_textblock
#13
Ženevské demonstrace vysvětleny
Ženevské demonstrace před ruským konsu-
látem vysvětleny jmeny hlavních vinniků, po-
trestaných vypověděním. Jsou to (opakujeme
z telegramu) »ruští studenti« Bernstein a Lö
wyson a »ruskopolský student« Edelmann.
Komentářů netřeba. Scházel tam jen »český
student« p. Popper
#14
alto_textblock
#14
Slovanští žurnalisté na Cetynl.
Několik účastníků sjezdu slovanských ne
vinářů rakousko uherských zajelo si z Dubrovníka
na Černou Horu, kde byli přijati nejprve kně-
ževičem Mirkem a druhého dne velikým knížetem
Nikolou. Telegrafická zpráva »Hon. Bp.« o tom
oznamuje: Oba živě se zajímali o dubrovnický
sjezd. Kníže Nikola, za životnou otázku pro
Černou Horu považuje, aby vystavena byla
transversálka od Černého moře k Adriatickému.
Bohužel vyjednávání v Caříhradě vázne. Kníže
prohlásil za výmysl německé zprávy o tom, že
by hodlal změniti formu vlády. Snáze je byt
panovníkem ústavným a podpisovat listiny, ale
duchu černohorského národa odpovídá samo-
državí. Co se tkne černohorských konsulátn
v Makedonii, Černá Hora obdržela dovolení
zříditi konsuláty v Prizreně a Skoplji, ale z ne-
dostatku prostředků je neobsadila.
Kněževič Mírko chystá se brzy navštívii
bělehradský dvůr. e
a
#15
alto_textblock
#15
Boj s klerikalismem ve Španělsku.
V neděli pořádati budou republikánské
spolky a redakce v Madridě veliký tábor proli
řeholím a klerikalismu vůbec. Možno, že dojde
opět v den ten v Madridě k velikým bouřím.
#16
alto_textblock
#16
Rozpinavost Spojených státův.
Již sdělili jsme, že vláda Unie hodlá získati
kolkolem zeměkoule uhelné stanice. Učinila již
v té věci určité pokusy. S Portugalskem vyjed-
nává o získání jednoho z Azorakých ostrovů,
s Holandskem o získání stanice na Curacao,
s Ecuadorem o nabytíjednoho ostrova v Gala-
poském souostroví. Vláda americká požaduje al
i suverenních práv v příčině územi zmíněných
a ne jen pouhého práva ke zřízení uhelných
stanic. Zajistila prý si již právo na uhelné sta-
nice u Jokohamy a u La Pazu v Mexiku. Ne-
bylo by na místě, aby sťáty mimoamerické vůč
této rozpinavosti theorii Monroeovu o pá č i Iy
#17
alto_textblock
#17
Denní zprávy.
#18
alto_textblock
#18
— Pravdomluvní lidé. Některé listy.
uznáváme že bez důvodů, útočí prudce na po-
slance Černého, jenž hlásí se ku frakci ná-
rodních sociálů, že jako učitel neuznal za
vhodné ujati se slova na obranu známého per
sekvovaného učitele Seitze, jenž k vůli neurva
lému chování — opakujeme slova ze zprávy
úřadní — byl suspendován a jemuž hrozí pro-
puštění ze služby. Poslanec Černý brání se
proti tomu a v »zaslánu« uveřejněném v »Sa
#19
alto_textblock
#19
mostatnoati« tvrdí, že přihlásil prý se v afféře
Seitzově ke slovu jako řada jiných řečníků.
Nemluvil prý jedině z té příčiny, že byla debata
náhle zkrácena. Věc není sama o sobě důležita.
Však vzhledem k oné přímo neslušné hltavosti.
s jakouž právě frakce pana Černého lapá po
každé zprávičce, kterouž by byl některý po-
slanec svobodomyslný pro nedbalé konání svých
poslaneckých povinností kompromitován, budiž
konstafováno následujicí: Ve stenografickém“ pro-
tokolu ze dne 29. března (schůze 32.), kde
uvedeni jsou na stránce 2236. všichni řeč-
níci, již se pro i proti návrhu
Ofnerovu přihlásili ke slovu,
marně hledali jsem jméno poslance
Černého. A ve druhém seznamu
řečníků, na stránce 2267, jojž po-
zději dodatečně mistopředsed
dr. Žáček enuncoval, nalezá se
jméno posl. Černého na konci se-
znamu, na místě stodevadesáté m.
Z toho patrno, jak vážným byl úmysl tohoto
pána slova se ujati. Vymlouvá-li se, že neoče-
kávaně byl učiněn a přijat návrh na konec
debaty, mohl pan Černý pronésti stručně svůj
názor ve formě věcné opravy, však ani
tolik naučinil. Nebyli bychom se věci té dotkli,
kdyby nebyli právě přátelé pana Černého vytý-
kali poslancům svobodomyslným, že v afféře
Seitzově dopustili se zrády na zásadách svobodo-
myslnosti a že zapřeli v okamžiku nejvážnějším
předstíranou lásku k učitelstvu, ponechavše
osudu svému přislušníka stavu učitelského a
k tomu poslance. Nechť zví český svět, tedy,
s jakou horlivostí tohoto domnělého německého
učitelského mučedníka ujali se nejbližší jeho
přátelé a stavovští soudruzí i posl a n ci.
— Němci prosí o zřízení — německého
umění v Čechách. Co jsme onehdy žertem
namitli, pražská »Bohemia« provedla do opravdy
Pojednávajíce o řadě německých požadavků,
zrozených nejnověji společnou prací německo-
pokrokové a německo-lidové strany, napsali jsme,
že bychom se nic nedivili, kdyby naši Němei
žádali na státu a na vládě zřízení několika
řádných němockých umělců a sochařů, aby
bylo od koho kupovat pro nastávající utrakvi
stickou galerii výtvory němgckého umění
a ejhle! Čivrteční »Bohemia« přínesla pod zá-
hlavim »Deutsche Meisterschulen« úvodní
článek, v němž nežádá nic jiného, leč aby se
stát postaral o to, aby Němci měli v Čechách
také nějaké výtvarníky, kteři by zasluhoval
toho jména. Ovšem že tento nalehavý poža-
davek zářící kultury německé v Čechách nepro
náší orgán pražského kasiha s veškerou upři-
mností holého fakta. Naprostý téměř nedo-
statek německých zástupců skutečného umění
výtvarného v Čechách vůbec a v Praze zvlášo
vykládá »Bohemia« po svém způsobu. Necho
prý i není obavy, že by v novém paláci umění
mohl se utrakviemus zvrátiti v jednostranné ho-
vění českému umění, přece jen prý »jest
Němcům úzko při pomyšlení na to, zdali jsou
vyplněny předběžné podmínky, kteréž jsou ne-
vyhnutelny pro úspěšné závodění na utrakvi-
stickém závodišti.« Dnes prý musí Němei odpo-
věděti rozhodným »nikoli« na tuto otázku.
Němci prý mohou v té příčině býti tím
upřímnějšími, poněvadž prý to není jich
vinou, že se momentanně děsí před soustře-
děním jich uměleckých sil. Neschází prý jim
ani chuti ku práci a lásky k vlasti, ani talentů
hodných vzdělání, ani mistrů, kteří by mohli
státi mládí po boku (kde, probůh, a jakých?)
ani děl, jichž přijeti by se doporučovalo do
útočiště umění. Což o to! Nepochybujeme ani
dost málo, že by pan Kirnig sám namaloval
každoročně obrazů za 80.000 zl. — kdyby je
dostal. Avšak bohatství němackých talentů jest
omezováno ochromujíeím nedostatkem světla a
vzduchu v Praze. Německý umělec v Čechách
byl všude zanedbáván, bylo prý mu bojovati
nejen s politickými poměry, nýbrž netěšil
se ani výhoď pro jeho vývoj tak
významných, aby síly v něm dří-
mající byly ve vlasti přivedeny
k uznání. Německým talentům sehází škola,
v níž by němečti mistři uvedli je ve správné
dráhy. To jest prý kletba utrakvismu. Němeču
výtvarnici že neměli příležitosti vzdělati se
v Praze umělecky. Co tedy byla akademie ma-
liřská v Praze přeď svou reorganisací? Jací to
byli mistři, kteří stáli v čele télo akademie vla-
steneekých přátel umění? Jakého národa mistr
byl první ředitel její Pasovan Jos. Bergler
a ostatní jeho nástupei až po Belgičana
Swertsa, jak následují: Jos. Waldherr,
Němec z říše, Chr. Ruben, Němee
z Düsseldorfu, Ed. Engerth, Němee
z Plas v Pruském Slezsku, J. N.
Trenkwalid, Němec z Prahy s vy-
nětím jediného Kadlíka, Čecha sice rodem,
ale Němce celým ovzduším a dle německé po
něm zachované korespondence? Proč tito mistří
původem a uměleckým názorem i školou říšští
Němci, tudíž Němei od kořene, nevedli tu nápln
německých talentů v Čechách, jichž bohatství
jest skutečný »embaras de richesse«, na
samospasné dráhy německého umění? Proč ne-
vdechli do německé, tak velenadané výtvarnické
mládeže ducha německého umění theoretikové,
kteří na akademii přednášeli, vesměs ryzí, ano
demonstrativní Němci, jako příkladně pověstný
A. Woltmann, který co do německého
ducha zajisté od nikoho se zahanbití nedal
všichni ti ostatní jako A. Springer, W.
Ambros, W. Henke, V. Barvitius
To se rozumí, že všechny tyto otázky naše
zůstanou pouhými řečnickými otázkami a že se
»Bohemia« bude střežiti, aby odpověděla, aby
doznala, že si pokrytecky a směle zalhala, když
tvrdila, že se německý talent v Čechách ne-
mohl u německého mistra vzdělat. Právě opak
jest pravdou a vzdor tomu, že právě pro české
talenty nebylo v Praze umělecké školy leda ně-
mecké, leda takové, na niž Woltmannové
drze hanobili český ciť v českém akademiku,
takové, z niž vyloučení byli naši Čermákové,
Svobodové, Manesové, Maixnerové, Tulkové
n jiní, kteří nenalezli-li v cizině štěstí, doma
bídně živořili a hynuli, ač oni to byli, kteři
udržují kontinuitu uměleckého rodokmenu
v Čechách, a přece jen couvnouti mu-
sili pauměleům, kteří z říše německé
k nám chodili z týchž pochybných důvodů jako
němečtí professoří na pražskou universitu, vzdor
tomu, pravíme, dopadá dnes bilance řízením
božím mimo všechno německé nadání tak, že se
páni Němci děsí — jak »Bohemia« dí —
#20
alto_textblock
#20
úspěšného zápolení svých umělců s českými na
utrakvistickém poli. Dnešní čelné hlavy pražské
umělecké obce, češti professoři c. k. akademie
umění, téměř všichni mají za sebou školu život-
ního utrpení, jakěmu — děkujeme (!) my Češi
velmi početný hřbitůvek, na němž dřímají věčný
sen všechna ta mladá, nadšená srdce, která se
nedočkala uskutečnění svého časného snu ve-
zdejšího, skvělého vítězství českého umění nad
německým, toho hanobeného, tupeného, infarior-
ního umění. A bylo by stačilo mnohdy jen
trochu renegátství, aby takový hoch byl zasypán
zlatem za zúrodnění sprahlého jalového lánu ně-
mockého kumštu v Rakousku. Český národ musi
podniknouti gigantický čin svého Národního di-
vadla, aby poskytl českým malířům stěny, pla-
fondy a opony, na nichž mohli svést první svou
vítěznou bitvu a na nichž mohli položiti základ
k české moderní škole umění. Brožik, Hynais
Liška, Mařák, Myslbek, Pirner, Scbikaneder.
Ženišek, Ottenfeld — jaké to skvělé souhvězd
stojí dnes v jejím čele a v čele pražské aka-
demie! Aby byla umožněna tato dnes c. k. aka
demie, musil přijíti český mecenáš, musil aka-
demii svými prostředky znovu stvořili, musil
státu dát takřka darem, aby se stala skutkem.
To se povedlo po nekonečném antišambrování
ve vídeňských předpokojích a s nekonečnou
opatrností a klausulemi utrakvismu!, A proto
tím dražší jest nám naše, zlaté české umění.
jeho skvělí representanti v Paříži, zesnulý nena-
hraditelný Marold, jeho nástupce geniální Mlucha,
jeho soudruhové skvělý Váchu, démonický Kupka,
kteří s úsměvem oprávněného sardonismu berou
»z ochoty« na se také — representaci »rakou-
ského (!!) umění«, ktaváž z velké části je darem
národa českého této říši, u jejthož krbu až do
nedávna hrálo úlohu Popelky ! S dokonalým
zadostučiněním pohližíme na naši mládež, která
na bankovních a jiných konkursech, neopatrně
taká pro Čechy vypsaných, vesele bíje Němce,
na její statný kmen, jímž více než desetkráte
můžeme přebiti neodolatelnými trumty trojici praž-
ských německých malířů toho jmena hodných
Leč »Bohemia« naříká na to, že prý nynějš
utrakvistické poměry na akademii a na umělecko-
průmyslové škole vyhnaly z Prahy německé
umělce-professory, kteří nebyli s to, vyučovali
také české žáky. Kdo to byli tilo přeslavní ně-
mečií künstleři?] Byli to O. Mentzel, E. Regnier
J. Wirhl z umělecko-průmyslové školy. Kdoví
něco o těchto pánech chvalného? Co znamená
Mentzel proti skvělému Celdovi Kloučkovi, jak
vypadá Regníer vedle našeho universálnlho Schmo-
raňze a kam se ztrácí Wirbl vedle našeho di-
stipguovaného, jemného E Nováka! Herež ! Pr
známe se upřímně, že nám nemohí nikdo uchy-
stati skvostnějšího požitku nad »Bohemii«, kteráž
našla v závěrku své úvahy arkanum proti nedo-
statku všeho německého umělectva v Čechách.
Nežádá na státu nic jiněho a nic menšího, ne
aby zřídil pro Němce — výrobnu na německ
umělce. »Deutsche Meisterschulen«, mistrovské
školy německé, v nichž by němečtí mistři z říše
vyráběli německé mistry z německých talentů
snad také z říše dovežených. Ejhle! Bude osm-
desát tisíc na rozdání v Čechách »utrakvistickys
mezi umělce české a německé, jichž nenl.
Poprvé stalo se, že naše Němce z takového
sousta doznaně hrůza a děs pojíma
Oni to nepojedí všechno, co na ně připadá
proto běží za rakouská humna a kývajť na kmotry
z říše: »Přijďte nám pomoci na posvícenf!e
Jaká to hanba, vznešená, nám na cestu svítie
kulturo
— Čechové na bezcestí. K článku otiště-
nému pod tímto záhlavím v »Nár. L. « ze dne
18. t. m. píše nám redaktor »Slavjanského
Věku« dr. Dmitrij Vergun: »Vše, co ,malo-
ruský dopisovatel »Nového Vremene«“ uveřejňuje
v tomto listě, je označeno podpisem »Věstune
nebo »Dm. Vergun«. Úvodní stati o rakouských
věcech píše v Petrohradě spolupracovník » Nov.
Vremene« p. Vsev. J. Svatkovský. Není také
pravda, že jsem se kdy prohlásil solidárným
s těmi poslanci z Halče, kleři by si přáli ně-
meckých úřadníků pro Halič, poněvadž prý jen
od nich může ruský národ v Haliči očekávati
spravedlnost. Kdybych i připustil možnost při-
padu, že bych musil voliti mezi Němcem a Po-
lákum, vždycky bych dal přednost, býti Polá-
kem-Slovanem, než Némcem.«
— Doplňovací volba říšského poslance
ve všeobecné třídě voličské soudních okresů
Smíchov, Zbraslav, Kladno, Unhošť, Slaný
Nové Strašeci, Louny, Rakovník, Křivoklát, Ho
řovice a Beroun vypsěna jest, jak povědomo,
na den 30. dubna t. r. Toto vypsání volby
oznamují političtí úřadové s podotknutím, že
vzhledem k tomu, že ode dne poslední nové
volby za tento volební okres ve všeobecné třídě
voličské, t. j. ode dne 3. ledna 1901. (v den re-
signace Václava Klofáče) 90 dnů nevypršelo,
nařízená doplňovací volba bude provodena dle
ustanovení § 57, volebního řádu do rady říšské
na základě seznamu volitelů, jichž bylo při mi
nulé, dne 3. ledna 1901 provedené volbě po
užito. Volby této zúčastní se tudíž pouze k lomu
oprávnění, dne 3. prosince 1900 zvolení, vo-
litelé, jimž bude hodina volby a místnost vo-
lební včasným dodáním listku legitimačního a hla-
sovacího oznámena.
— Kluby občanské. Staromě st s ký
občanský klub v Praze má dnes v so-
botu o 8. hod. večerní členskou seh ůz
v restaurantu p. Sochůrka »v Kopmance«, na
které »0 výsledefch letošního úřad-
ního sčítání lidu« promluví p. JUDr
Štumpf, jednatel Nár. jednoty severočeské-
Hosté jsou vítáni.
#21
alto_textblock
#21
— Osobní. Kardinál arcibiskup bar. Skrben
ský v průvodu hrab. Salimei, papežského nobl
gardisty, odjede v pondělí do Pešti. Návrat do Prahy
ve slavnostním rázu ustanoven na pondělí dne
29. dubna. — Hrabě Salimei včera navštívil nej
vyššího zemského maršálka kníž. Jiřího Lobkovicze
místodržitele hr. Coudenhova, starostu měst pražských
p. dra. Srba a velícího generála pol. zbroj. Fabiního
— Promoce. Pan MUC. Josef Havelk
z Libštátu v Čechách bude v pondělí dne 22. dubna
o 12. hod. polední na české universitě Karlo-Ferdi-
nandově v Praze na doktora veškerého lékařství
veřejně povýšen.
— Úmrtí. V Kadlíně zemřel dne 18. t. m. v
věku 43 lef statkář p. Václav Miller. Pohřbe
bude v ponděli dne 22. t. m. o 10. hodině dopol. na
hřbitov kadlínský. — V Písku pohěbena byla těchto
dnů paní Boženka Maternová rozená Žižkova
choť professora. Skonala v mladistvém věku 23 let
— K úmrtí Václava Brožíka. Za příčinou
úmrtí mistra Václava Brožíka zaslali rektorátu aka
demie umění v Praze další soustrasíné projevy: Sta
rosta král. hlav. města Prahy dr. V. Srb, místodrži
telský rada dr. Jindřich ryt. Geitler, rektorát české
#22
alto_textblock
#22
university Karlo-Ferdinandovy, dvorní rada dr. rytí
Randa, ředitelství Národního divadla, výbor Spole-
nosti výtvarných umělců ve Vídni, akad. rada král.
akademie výtvarných umění v Drážďanech, okresní
výbor v Hlinsku, prof. Jaroslav Vrchlický, Vojtěch
ryt. Lanna, vrchní ředitel České spořitelny Arnost
rytíř Theumer, ředilelství Zemské banky král. českého,
red. Václav Vlček, em. prof. Ant. Lhota, prof. J.
Mauder, prof. E. K. Liška, M. Švabinský, sochaě Jos.
Magr v Mnichově, architakt V. Rostlapil, malíř Wierusz
Kowalski v Mnichově, J. Jenowein, Frant. Zvěřina ve
Vídni, eis. rada Fr. V. Goller, cís. rada Jan Olto,
prof. C. Klouček, architekt Jan Vejrych, prof. J. Po-
hajský, J. Prousek v Turnově, Josef Mathauser, Vilém
Amort, Antonín Halík, Vi emina Knížková, výbor
Podpůrného spolku pří c. k. akademii umění ald.
— Tři čeští umělci na hřbitovech paříž-
ských. Píše se nám : Dle telegrafieké zprávy z P-
říže pochováno bylo včera tělo zesnulého mistra
Václava Brožika na vlastní jeho přání do posvěcené
země břbitova Montmartru. Jest tedy odloučeno ode
dvou krajanů, mužů rovněž slavných, Čechů: Anta-
nína Josefa Reichy a Jeana Gasparda Deburau
(Jana Kašpara Dvořáka), pohřbených na světozná-
mém a nesčíslněkráte popsaném hěbitově Pere l
Chaise. Antonín Josef Reicha narodil se v Praze
25. února 1770. Byl žákem Hayďena a Mozarta ve
Vídní. Nějaký čas byl ve slnžbách hraběte Valdštýna
jako komorní hudebník celista, r. 1787 vstoupil do
služeb kurfirsta kolínského, odkuď povolán byl za
profesora skladby na konservatoř pařížskou. Reich
byl velice plodným jako skladalel i spisovatel. Opery
jeho »Cagliostro«, »Sappho« a » Natalie« nepronlkly.
jak zaslubovaly, ale za to jeho Requiem se dosud
v Paříži provozuje. Napsal 24 znamenitých kvintet
pro foukaeí nástroje, okteta, kvarleta, jichž se nal sto
čítá a které jsou vzorem duchaplně tvorby a nejčintší
skladby. Zemřel v Paříži dne 28. května 1836. —
Pomnik ve tvaru obelisku, na jehož vrcholi lýra a
ve výklenku poprsí skladatele, postavili přátelé a žáci
Reichovi dle návrhu architekta Thiolleta. Hlavnl
nápis zní:
#23
alto_textblock
#23
A. REICHA (ANTOINE JOSEPE
Professeur de contrepoint
au conservatoire de musique
membre de Tinstitut et de la legion d'honneur.
Smuteční vrha sklání větve své ke hrobu Reichova
Jako slunko ciziny vypěstovalo ho ke slávě, tak
strom ciziny stíní ho po smrti. — Třetí ze slavných
Čechů, jehož tělo kryje země hřpitovů pařížských,
jest Jan Kašpar Dehurau, »největší herec naší. dobye
( 1846), jak o něm psal francouzský kritik Joles
Janin. Dvořák narodit se v Novém Kolfně v Čechách
r. 1796. Výtka Janinova, jakoby Dvořák z umělecké
ješitnosti vydávar se za Poláka, jesť nesprávna.
Dvořák viděl, že Francouzové nemohou pochopiti
významu a pojmu Čecha, i utekl se jako Slovan ku
známějšímu »Polonais«. Dvořák začaí svou karieru
hereckou jako komediant, poubý paňiáca, v tlupě
svého otce, který, zvěděv o nějakem dědictví v Ami-
ensu, když meškal jako vojak pod hradbami varšav-
skými, nalezl prostředek »zcela český«, aby dlouhou
cestu zužitkoval, učiniv ze svých dětí — komedianty.
»Veliké dědictví za někonik dní bylo to tamn a ro-
dina vydala se opět na cesty. Dostali se až do Caři-
hradu, kde bratří Dvořákovi přecházelí Bosporus po
drátěném laně, překonavše takto i pověstného Blcn-
dina. Pak to šlo Rakouskem, Německem a zpět do
Paříže, Dvořák, syt stálého potulování, utekl otcia
dal se engažovat pro lehčí pantomimu v divadélku
na boulevardu du Temple. Toto divadlo stalo se
kofébkou vaudevilld, pozdějším divadlem des Funam-
bules. Stáva jeho rostia zároveň se slávou Dvořá-
kovou. Vzdor tomu byl Jan stále nespokojen a mrzut.
Přemýšlel, jak by se sprostil všeho najednou. Náhoda
zanesla ho kdysi do kavárny literátův a umělea.
Zbožně nasloucha! hovoru a z řečí jejích porozuměl
teprve významu slova »aláva«. Jednou mluvilone
o Talmovi tak nadšeně, že Dvořák, vyraziv z ka-
várny, přísahal, že dokáže toho, aby se stal Talmou
na boulovardu du Temple. A dostál slovu. De-
burau založil hru beze slov. Dával všem posta-
vám tutéž podobu — pierrota. Představoval své
figury, jak sí je myslil lid a stal se tak zosobněným
humorem lídu. Sláva jeho rostla jako lavina a tím
i příjmy. Z jediného dívadla Odeonu měl ročně přes
40.000 franků čistého přijmu. Jak znamenitým D zořák
ve svěm oboru byl, vidno z toho, že největší kriti-
kové pařížští dívali se raději na dokonalé umení
jeho, říkajíce, že je jim stokráte milejší, než umění
těch, kleří v té době si samí přezdivali umělců velikých.
Když r. 1846 zemřel, stálo v listech: »Paříž šla z
truhlou, Paříž pohřbívala svou veselost.« Hroh jeho
nalézá se v levo od vchodu hřbitova Pěre la Chaíse.
Jest bez zvláštního vkusu a na něm jednudachy
nápis: »Deburau, artiste dramatique, le 17. Juln
#24
alto_textblock
#24
1846.«
#25
alto_textblock
#25
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek
dne 19. dubna za předsednictví starosty p. dra. Srba
a náměstka p. dra. Friče.) Ředitelství státních dráh
bylo požádáno, aby jako dříve znstuvovaly rvehle-
vlaky též na stanici vyšehradské. Ředitelství odpo-
vědělo, že zrušení zastávky bylo provedeno mini-
sterstvem, železnic po zralé úvaze. Důvodem jest
jednak malá frekvence na této stanici, jednak povaha
rvchlovlaků vůbec. — Říšské ministerstvo války bylo
požádáno, aby zrošilo pevnostní obvod zakázaných
staveb na Výšehradě a na baště XIX. Ministerstvo
nyní sdělilo, že z důvodů vojenských dlužno zacho-
vati stav dosavadní. Pelice, podaná k říšské radě
v téže záležitosti, není dosud vyřízena. — Policejní
ředitelství zaslato k vyjádření osnovu vyhlášky v pří-
čině vytahování a spouštění železných svino-
vacích okenic, aby odstraněny byly nešvary
vznikající hlomozem při manipulaci s těmito okeni-
cemi. Záležitost postoupona bude magistráfu. —
Spolky majitelů domů pro Navé město a Vyšehrad,
jakož i pro Malou stranu a Hradčany podaly žádosti
za akci proti zvýšení zemské přirážky a usneseno
podati v záležitosti té petici zemskému sněmu, jakož
i sdružení poslanců pražských k rukoum p. dra. Pod-
lipného. — Zemská komise umělecko-historická zvo-
lila tři členy do komise v záležitosti opravy kostel
na Karlově a sice pp. stav. radu Hlávku, proles.
Koulu a prof. dra. Chytila. Do téže komise za obecní
zastupitelstvo zvolení pp. měst. rada Pacovskýa
ob. starší K. Vlček. Tato komise má zvoliti archi-
tekta, jenž by pod dozorem jejím pracoval plány na
opravu jmenovaného kostela. Při tom má být vzat
ztetel na architekty, kteří se původní konkurence na
opravné plány pro kostel zúčastnili. — Členem do-
zorčího výboru nemocenské pokladny zvolen m. r.
Kasalický, členem rozhodčího soudu p. m. r. Hudl. —
Usneseno podati petici k ministerstvu vnitra za o-
stranění desiníekční stanice státní dráhy
v Holešovicích, k níž připojena bude pelice občanstva
holešovického, v minulé schůzi předložená. — Ná-
hrobek Tychona de Brahe v chrámě Týnském
opraven bude lle dobrozdání p. inž. Heraina. Při t
příležitosti bude podniknuto též kopání za účelem
nalezení hrobu tohoto učence. Náklad byl radou
městskou schválen, jakož i náklad na pamětní desky,
které zasazeny budou na domech, kde Tycho de
Brahe a jeho žák Keppler bydleli. Nápisy na obě
desky byly vypracovány v městském archivu. —
Vysloven byl souhlas s osnovou nového jiz d-
ního řadu pro cyklisty, předloženou policej
ním ředitelstvím; nový řád jest mnohem liberálnějši
dřívějšího. — Pan měst. rada dr. Podlipný před-
nesl referát soupisné komise; v této bylo konstato-
váno, že jak se strany komise, tak se strany rady
městské byly podniknuty všemožné kroky ve pro-
spěch přiměřeného vzhledu nové soudní bu
dovy na Karlově náměslí, ahy rázu pral-