#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NARODNI LISTY-
#3
alto_textblock
#3
. 31. srpna 1905
#4
alto_textblock
#4
Číslo 239
#5
alto_textblock
#5
ve vlaku, takže odpadne hrozná únava; již má v zápětn
pravidelná cesta po celý den a dvě noci a budou moci
prohlédnouti Vídeň, jež při minulých výpravách pra-
vidlem odpadla, ježto směr jízdy vyhýbal se Vídni
pe
přes Gaisbach.
Také slavnostní odhalení Prešernova pomníku
Lublani jest spojeno s mimořádnými oslavami a bude
při počelnosti hostí slovanským svátkem; jsou zvány
všechny slovanské vysoké školy a akademie nauk.
takže uvidí Lublaň ve dnech slavnostních ve svých
zdech vzácnou representaci vědy a všech přátel Slo-
vinska.
Výletu mohou sůčastniti se stu-
denti (náklad 90 K) i nestudenti (náklad asi
150 kor.). Přihlášky přijímá Svaz česko-
slovanského studenistva (Praha, Spálená
ulice č. 20, III. posch., úř. 8—12 dop.) do 2. září
do 12 hodin v poledne; do té doby nuln
zaslati i cestovné a zápisné v úhrnn
sumě 44 K. — Odjezd 4. září v 9 hod. 58 mín
dopol. z nádraží C. F. J. Schůzka účast-
níků 1/4 hodiny před odjezdem v restau-
raci III. třídy. Příjezd 15. záři v 11 hod
22 min. v noci.
Tyto nově upraveně, výhodnějš.
disposice zbavují platnosti pořad pu-
vodní. Prospekty se zasílají nepro-
dleně na požádání neb vydávají se do-
poledne v označené kanceláři „Svazu
#6
alto_textblock
#6
Částečné zatmění slunce.
#7
alto_textblock
#7
Přednáška prof. dra. Zengra. — Upu-
štění od výpravy balonem. — Pozo-
rování zatmění.
#8
alto_textblock
#8
Hvězdáři z povolání i oni bezděční, kdož pře
včerejší den se jimi stali, pramálo byli potěšeni, když
nad Prahou rozbřesklo se uplakané jitro a sesivělá
obloha neslibovala nikterak; že do zatmění slunce s
vyčasí. Veškeré naděje, státi se svědky epochálního
kosmického zjevu, zdály se býti ztraceny a záviděno
pouze těm, kdož balonem měli vzněsti se nad mračna
a tam konati vědecká pozorování. Ku podivu všakse
karta obrátila. K dováté hodině dopolední rozpouta
se prudký vichr, jenž roztrhal hrozivé mraky, žetu
a tam proskočila modrojasná obloha a usmálo se vy-
toužené slunce. Změna v povětří pozdravena byla
milliony očí upírajících se k obloze s patrnou r-
dostí. Ba občas zamířeno i zbarveným neb ztemnělým
sklem na zářivou desku sluneční, ač známo bylo
že zatmění nastane teprve po 1 hodině.
Oprávněnou pozornost a zájem kruhů vědeckých
i širšího obecenstva budil záměr věhlasného učence
prof. dra. Zengra vykonati pozorování s balonu.
Již záhy z rána činěny k tomu kapilánem p. Hůl
kou v balonové aréně na výstavišti přípravy a když
sešlo se obecenstvo k přednášce, kterou jmenovaný
astronom uvolil se uspořádati, byl balon „Praha“
do polovice již naplněn a assistentem fysikálníh
ústavu české techniky p. inž. Sobotkou připraveny
přístroje k měření zjevů zatmění provázejících.
Prof. dr. Zenger známým, roztomilým a popu-
lárním svým způsobem rozhovořil se o nastávajícím
zatmění. „Známe úplná a částečná zatmění slunce.
O prvých mluvíme, kdykoli střed slunce, měsíce a
země ocitnou se v jedné myšlené přímce; částečná,
nalézá-li se některé z uvedených kosmických těle
poněkud stranou, takže není celá plocha sluneční
měsíce zakryta. Zatměním dnešním, jež pro naše
kraje jest částečným či parciálním, bude zastřena
dosti značná čásť slunce — sedm desetin — přesně
vědecky 0.69. Z některých krajů však na naší země-
kculi pozorováno, bude úplným a to v t. zv. pásmu
úplného zalmění, jež táhne se pruhem asi 200 kilo-
metrů širokým od Kanady přes oceán, na Sv. Šeba-
stian, Hendaye, na okraj Španělska a pak do Alžíru
Egypta.
Pro vědecký svět má zatmění slunce význam
veliký. Dovoluje hvězdářům pozorovati nejbližší okol
slunce.
Co jest to okolí slunce?
Jsou to zbytky bývalé mlhoviny, ze které kon-
densací slunce povstalo a pak jest to vrstva, chromo-
sféra, ze které šlehají jakoby plameny a ohnivé
jazyky. Nad tou jsou opět zbytky mlhoviny v prudkém
a nestejném pohybu. Je-li slunce v největší činnosti
a to jest právě letos, tu pak zvláště patrnými jsou
protuberance sluneční, výboje trojího druhu: vyšší.
obloukové jako strom s větvemi a eruptivní v po-
době tyčky, se které splývají pak dolů jako vlasy
červené pruhy, připomínající nítě. To jsou deště
cyklony; ovšem neprší voda, nýbrž roztopený kov
V dalším okolí slunce, až na čtyři diametry slu-
neční vidíme výjevy, jež dostaly jméno korona. Jsou
to, dle mého názoru, nejspiše zbytky malých tělísek
jež mají polarisované světlo. Korona září jasně stří-
brnou, intensivní a oslňující barvou; výběžky její jsou
různého tvaru, namnoze zkrouceny.
Poukázav na nepohodu, lijavce v nocích na den
28. a 29. srpna, navázal řečník další výklady na
spojitost těchto úkazův se zalměním slunečním.
„Každé zatmění slunce způsobuje značné změny
v povětři. Dle mé theorie svělové, slunce, země i mě-
síc jsou obrovskými elektromagnety, mající své poly
a vlastnosti těchlo. Následkem toho působí svou ra-
diaci a indukcí jak na atmosféru tak na zemi, v je-
jímž nitru přivádějí bouře magnetické, na povrchu
pak větry, bouřky a cyklony. Dnes máme na
příklad 15 minut porušení magnotické
jehly, nezvratný to důkaz o revoluci
vnitrozemské, jež projevila se již
v noci na včerejšek sopečnou erupcí
Největší vulkán světa, Stromboli, vlastně celý jediný
vulkanický ostrov, ze známé skupiny ostrovů Lipar-
ských v moli Tyrrhonském, patšící k Sicilií, jes
v činnosti.“
„Dnes právě před 18 léty,“ pokračuje řečník.
vyslán jsem byl do Meranu, abych tam zařídil ob-
servatoř sluneční. Bohužel, po dnešní den ještě ne-
stojí, avšak cesla ta pro mne měla značnou cenu
TTenkráte našel jsem způsob, jakým možno každého
dne, kdy slunce svíti, udělati si umělé zatměn
slunce, fotografovati koronu i okolí sluneční a to
způsobem dosti primilivním. Pomocí kotouče lepen
kového. K oplickým účelům umístí se před okulá
čočky, nebo centricky do rámu tmavé komory a po-
sunuje se pak přístrojem tak, až zakryje se úplně
deska sluneční, až po kruhový jeho okraj. To, co
pak vidíme, je okolí slunce. K účelům fotografickým
umístí se pak kotouě do vnitř apparátu před fotogra-
žický cillivý papír
Ve vzdálenějším okolí slunce při dnešním zatměn
uvidímo však kromě uvodených již zjevů solárních
jině, neméně interessantní zjevy, světy a hvězdy
Uvidíme: Merkura, Venuši, Alfa Orioni
Alfa Anni, pak Regula v malém Lvu, Si-
riaze velkém Lvu, poslední hvězdu nejskvěleji vi
ditelkou z naší polokoule.
Jak můžeme beze všeho trýznění očí podívali se
do slunce? Sklem temně zbarveným, začazeným niebo
silným negativem. Avšak ještě pohodlněji možno tak
učiniti, vezmeme-li nádobu naplněnou vodou, posta-
víme ji tak, aby v klidné hladině její shlíželo s
slunce a pak zvětšovacím sklem nebo kuká tkem si
obraz jeho zvětšíme. Zatmění slunce možno způsobem
tím dobře pozorovati; koronu však viděti lze jen
při zatmění úplném, až poslední paprsek slunee
#9
alto_textblock
#9
zmizí.“
#10
alto_textblock
#10
Připomenuv ještě, že korona bohatou jest na
zeleně, modré a ultrafialové paprsky, přešel řečník
k výkladu přístrojů, jež pro výpravu balonu a po-
zorování byly ustanoveny. Většínou Byly to přístroje
sloužící k pozorování a zaznamenání změn meleoro
logických a thermických.
Přednášející zajímavé apparáty posluchačstvu de-
monstroval. Byl to samočinný, píšící barometr, jehož
užívá se při vypouštění balonů bez osob, do výšek
kde nemožno lidem dýchati a kde dle měření zjištěna
teplota — 55° C. Druhý přístroj, hydrograf, opětně
samočinně zaznamenává teplotu, tlak a vlhkost vzdu-
chu; zvláštní počítadlo určuje diference teploty
určuje procenta par ve vzduchu.
Rozumí se samo sebou, že neschází při podobně
výpravě magnetická střelka a konečně zvláštní pří-
stroj, registrující výšku, do které se balon vznesl
označující mapu cesty, kudy balon se bral.
Po tomte odbočení instruktivném, vrátil se před
nášející opčtně k výkladům o koroně.
„Již skrze mračna možno viděti koronu atmo
sférickou. Kdežto světlo slunce je žluté až červené
má korona světlost úplňku našeho měsíce, tedy jaksi
stříbřitou nebo ledovcovilcu. Slunce jest asi 200.00
jasnější než úplněk, takže když dle mé methody z-
kryjeme slunce oním kotoučem, působí tu na oko
na desku fotografickou pouze korona atmoslerická
jejíž zář jest snesitelnou.
Fotografické snímky této korony a rozbory spek-
trické jsou jedním z úkolů dnešních výprav. Země
a státy šťastnější na př. Francie, Italie, Španělsko,
Amerika, Brazilie, Montevideo, Anglie atd. vypravily
nákladem asi 6,000.000 korun své učence na
různá vhodná místa do pásma úplného zatmění
vyzbrojily je apparáty nejdokonalejšími.
„Pokud meteorologických změn se týče při za-
tmění slunečním, nechci býti prorokem,“ pravil před-
nášející. „Arago řekl, že každý vědátor, který drží
na svou pověst, neprorokuje povětrnost, neboť jest te
věcí nemožnou, předpovídati jaké bude počasí. Avšak
některé frapantní změny při zjevech kosmických před-
vídati i při ctění zásady Aragovy přece jsem si do-
volil a to již v roce 1887, kdy napsal jsem (řečník
ukazuje astronomický spis svůj), pojednávaje „o
zatmění slunce“, že povětrnost dne 29., 30. a 31.
srpna bude do jisté míry kritickou. A skufečně dne
29. srpna 1887 byla v Německu strašná bouře, v Praze
veliký liják; v Moxiku veliké zemělřesení a erupce
Strombola; pak severní zál v Atlantickém oceánu.
Pro letošní zatmění slunce na noci z 28. a 29. na 30.
srpna předvídal jsem deště, na 30. srpen všeobecné
bouře v soverním Německu, 31. srpna magnetické po
rušení v Praze (skutečně se dostavilo a to značné
13.9) a klesnutí barometru na 740.9 mm.“
Zmínkou o svých výpravách vědeckých v balo-
nech a politováním, že sám pro následky zlomení
nohy nemůže se plavby balonem zúčastniti, skonči
řečník za zasloužené a nadšené pochvaly, přáním
zdaru pražské výpravě balonem.
Než — jak v záhlaví článku napovězeno a těm
kdo marně v uslanovenou dobu vzletu po balonu pá-
trali — asi známo, bylo nutno od výpravy upustiti.
Vítr každé chvíle silnější a silnější, vyjasnil sice
k radosti všech na dosti značné intervaly oblohua
nechal paprsky nezatemnělého ještě slunce dopadat
na nedočkavé smrtelníky, avšak znemožnil úplně vzle
balonu. Bývala by to hazardní a dobrodružná vý-
prava! Při větru 60 m. za vteřinu, k tomu nestálém,
každé chvíle jiným směrem vanoucím, dojista i nej-
odvá zlivější aeronaulé dobře by si rozvážili vydat
se do výšin, v nichž není trámů...
Ačkoliv jak kapitán Hůlka, tak assistent inž.
Sobotka jevili chuti, vzhledem k vědeckému účelu
výpravy, vydati se na smělou pout vzduchem, přece
nadšence přemluvil a k upuštění od výpravy pohnu
„z důvodů zdravotních a bezpečnostních““ policejn
komisař p. Buršík, jemuž kapitán Hůlka nemohl za-
ručiti vzlet i sestup bez kalamity.
Po 12. hodině bylo pak již definitivně rozhodnuto
že balon vypuštěn nebude.
Tou dobou nikoli vítr, nýbrž divá vichřice
opírala se do obrovské báně balonu. A zmítala jím
lak, že závěsy pískových sačků a ruce neméně než
šedesáti mužů stěží balon udržely.
Každým okamžikem hrozilo nebezpečí, že balo
nárazem o zem bude poškozen; a když posléze ob-
jevila se na obalu menší trhlina, přikročeno k vypu-
štční plynu. Stalo se tak v jedné hiodině za pomoci
hasičů a strážníků bez poškození balonu
Nejen v kruzích vědeckých, nýbrž i v širšich
litováno, že plavba nemohla býti uskutečněna. Pro
dr. Zenger sliboval si od prací svého assistentap
Sobotky zajímavých výsledků, zejmena pokud foto-
grafií se týká. S ohromné výše, do které balon vzněst
se měl — 4000 až 5000 metrů — nebylo dosudv
Rakousku a snad v Evropě vůbec zatmění slunee
fotografováno. Než nepřízeň povětrnosti nepotkal
pouze naše větroplavce. Jak z Pešti se sděluje, an
tam nemohla býti pro vichřici větrnou podniknuta
vědecká expedice balonem
Připomenouti sluší, že městská rada pražsk
ochotně věnovala plyn k plnění balonu potřebný
v ceně 150 korun.
Vítr, který na jedné straně zmařil zajímavý výle
balonem k nebesům, na druhé straně opět umožnil
nejširším vrstvám pozemčanů pozorovati zatmění
slunce, neboť roztrhal mračna aspoň do té míry, že
občasně a mnohdy na několik minut fenomenální
zjev krásně byl viditelným.
Od 1/21. hod. zasvitlo slunce úplně jasně na ob-
loze a nepřetržitě zářilo až do 1 hod. 5 minut, kdy
opětně mrak je zaclonil. Tou dobou již na ulicích, ná-
městích, v sadech a prostranstvích, v oknech domů
ba i na střechách pozorovati bylo hvězdáře s pra-
jednoduchými pomůckami v rukou. Rozbitá zelená
láhev od kysibelky, střepina skla začazeného nad
svíčkou, byly těmito apparáty tisícův a tisícův, jeví-
vících zájem o zatmění
S hodinkami v ruce mnozí a se starostlivou tvá
pozorovali jedni rafije, druzí tmavý mrak na slunei
ležící. Právě v momentu, kdy onen dotek nastati mě
— a arci jen oku ozbrojenému dalekohledem by
patrný — o 1 hodině 12 min. a 4 vteřinách, počal
se jasniti v okolí slunce, mračna dostávala bělavou
obrubu, pak intensivně bílou jako do běla rozžhaven
železo nebo ozářený sníb — a koule slunce vystoupila
z clony mraků.
Na hvězdárnách postřehli dolek obou kotoučů
slunce a měšíce; laikové však teprve o 1 hod. 14 min
pozorovati mohli, jak na pravém, dolejším okraji
slunce jeví se slabě, solva znatelné porušení kruho-
vitě periferie, jež místo na venek vypuklou, zdálas
prohýbati do vnitř. O 1 hodině 20 min., po občasném
přerušování pozorování záclonou šedivých mračen
byla kruhovilá výseč do slunce velmi dobře patrnou
Chvílemi, kdy vynořovalo so slunce z mraků aneb
v nich se ztrácelo a jen slabou vrstvou procházelo
bylo možno velmi pěkně, bez ochrany oka pozorovat
posunování se tmavého terče měsíce ke středu slunce
Začazené sklo barvilo celý zjev do oranžova, čím
na jasnosti značně utrpěl. Po 1 hod. 30 minutách n
delší dobu zatáhlo se slunce hustými mraky. Be
#11
alto_textblock
#11
mála a jen s víeřinovými přestávkami na půl hodiny
Při tomto podmračnu patrno bylo ochlazení a sešeřen
poněkud větší, než jaké bývá; nikoliv však nápadné
Když o 2. hodině a 3 min. opětně slunce se ukázalo
překvapilo; tak daieko již měsíc na své dráze byl se
posunul. Zaclonil slunce tak, že srpovilý tvar svitícího
slunce, připomínající měsíc, zářil v poloze obloučku
vodorovně položeného, oblouk mostní připomínajícího
—
O 2. hodině 26 mín. dostoupilo za-
tmění svého maxima. Té chvíle i dívadelním
kukátkem bylo možno postřehnouti slabě sice, alo
viditelně stříbrné paprsky korony. Od kulminačníh
bodu nastalo ubývání zatmění na pohled dosti r-
pídně ač ve skutečnosti úplně stejně. Kruhovitý tere
měsíce sunul se k levé straně, ztáčeje tím srp slunee
ke straně pravé. S opětnými pausami v pozorování
jež zavinily kupící se mraky, ubývalo zatmění až ob
louk měsíce přešel v přímku a tato v bod vidítelný
na vteřinu a mizící konečně úplně o 3 hod. 34 min
Vědecká pozorování, jež vykonal prof. Zenger na
české technice a observatoř pražského astronomickéh
ústavu, byla arci dojmy bohatší; neboť všechny ji
dřve uvedené jevy byly nejen pozorovány daleko-
hledy, nýbrž i folografovány na zvlášť k tomu pr-
parované desky.
Polěšitelným a pozoruhodným byl zájem nejiir-
ších vrstev, jaký o kosmický úkaz se jevil. Nejen
pražskě obyvatelstvo, nýbrž i venkov na pozorován
zatmění se zúčastnil, jak přečetné zprávy, redakce
naší poštou v hodině noční došlé svědčí. V ohledu
tom značná zásluha patří našemu učitelstvu, jež ší
mezi žactvem praktickým způsobem zálibu v astro-
nomickém zeměpisu.
#12
alto_textblock
#12
Denní zprávy.
— O dru. Stránském a o jeho vystoupen
z praesidia klubu českých poslancův na radě
říšské rozepisuje se německý tisk způsobem ta-
kovým, jaký se skutečným stavem věci ne ve
všem se shoduje. Vystoupení z praesidia ne-
znamená ještě frondu, nýbrž má toliko ten
význam, že dr. Stránský nechce nésti na dále
zodpovědnost za způsob a směr, jakým
vede se nyní česká politika ve Vídni.
Domněnka, že dr. Stránský postaví se v čelo
»odbojných« živlů v klubu a že stane se
jejich mluvčím, jak se o tom vyslovil jistý
mladočeský poslanec právě ve Vídni dlící, není
dosti odůvodněna. Bylo by nutno zvěděti dříve,
co přimělo dra. Stránského, aby se
vzdal místa mistopředsednického
v klubu a po tom sluší uvážiti, že opposice
v klubu poslaneckém nejevila se nikdy jako
jednolitý parlamentní útvar s určitým, přesně
vymezeným směrem, nýbrž že měnila se ne
pouze dle věcí, o nichž postupem polití-
ckého vývoje se jednalo, ale také co do
osobnosti. — Jako v každé jiné korporaci,
kde život a kde možno dát průchod přesvěd-
čení, nepřijímají se a nezamítají různé návrhy
jednohlasně, právě tak dělo se a díti bude v po-
slaneckém klubu. Že někteří z poslanců stál
důsledně na stanovisku odpírati vládě, ať již
byla jakákoli, pomoc, je pravda, nieméně nen
jisto, že tito šli by nyní ve všem všudy s drem.
Stránským. Jinak ovšem utváří se asi poměry.
dospěje-li klub neb valnější část jeho členů k po-
znání, že bar. Gautsch pesplnil naděje v ně.
kladené a že v olázce české university a ve vnitř-
ním úřadování neučinil, co od něho se oče-
kávalo. A že všechno, ale zejmena událost
posledních dnů tomu nasvědčují, že baron
Gautsch právě tak jako jeho předchůdce nema
odvahy postaviti se na odpor německému hladu
po panství, o tom mínění v tomto stadiu as
sotva budou se různiti. Pak ovšem nedal by
se nynější poměr klubu ke vládě udržeti, pal
nebude ale dr. Stránský sám, nýbrž bude
jich víc, již prohlásí, že dál po
nastoupené cestě nepůjdou. Napro
tomu je nápadno, že zmíněný mladočeský po-
slanec uvádí sestátnění drah, v první řadě severn
dráhy Ferdinandovy, ve spojení s resignací dra.
Stránského na hodnost místopředsedy klubovního.
V této otázce, pokud nám známo, vláda postu-
puje. Je pravda, že mezi členy správní rady
této dráhy i mezi těmi, kteří se členy těmi
státi chtějí, bude jich dost, již z pochopitelných
příčin tuto státní akci svou přízní neprovázejí.
Je škoda, že v létě česká politika má zpravidl
prázdniny, kdyby toho nebylo, mohlo by vyja-
snění jistých záhad ve vedoucích kruzích politi-
ckých nastati ihned. Máme za to, že český lid
má právo zvěděti, jak pohlížejí na situaci vedoucí
kruhy. Není zapotřebí vykládati mu veřejně, co
kruhové ti učiniti zamýšlejí, však zasluhuje aspoň
odpověď na tu otázku, kterou každý, kdo jen
z daleka se polilikou zabývá, má na jazyku: »Co
se bude díti, zůstane-li přes všechna pěkná pro-
hlášení nynějšího chefa vlády všechno při starém?«
— Posl. dr. Kramář o všeobecném v-
lebním právu k české sociální demokracii
Ústřední orgán čes. soc. demokracie uveřejňuje
dnes dopis, zaslaný z Krymu sociálně-demokra
tickému táboru, dne 27. t. m. v Semilech po-
řádanému. V přípisu tom vyslovuje dr. Kramář
přání, aby agitace sociální demokracie pro vše-
obecné volební právo byla tak silná a vydatná,
aby přemohla odpor těch, kdož se jeho zave-
dení brání. Jako vždy před tím jest dr. Kramál
přesvědčen, že všeobecné hlasovací právo jest
u nás jediným spravedlivým způ-
sobem voleni do sborů zákonodárných,
jako český politik vítal by jeho uskutečnění tím
upřímněji, že by učinilo konec nespravedlivému
zastoupení neněmeckých národností v zákono-
dárných sborech. Dr. Kramář jest dále toho
názoru, že by všepbeené hlasovací právo donu-
tilo i mezinárodní soe. demokracii českou, aby
se osamotnila a osvobodila od vídeňského ve
dení »a to by dojista — každý vítal
kdo nezapomíná, jak velkou čás
našeho národa tvoří zrovna děl-
níci. Nejdůležitější, ježto vážně politické, jest
však prohlášení dra. Kramáře v příčině jeho
stanoviska k chystané vládní předlo-
ze s volební opravou zemskou. Mi-
stopředseda klůbu poslanců upozorňuje toliž na
obtíže, stavící se všeobecnému volebnímu právu
v cestu, t. j. možnost velkostatkářům a Něm-
cům zůstavená zmařiti každou volební opravu
pouhým odchodem ze sněmovny a na to, že
každá volební oprava jest možna jenom po
vzájemné dohodě. Na základě toho oznamuje
sociálním demokratům doslovně: »Budu hla-
sovati pro kompromis, který umož-
ní alespoň částečné zlepšení kři-
klavého bezpráví našeho voleb
#13
alto_textblock
#13
ního řádu, i nepotřebuji ani uji-
šťovati, že s ostatními zástupe
naší strany se vynasnažím, a by
počet poslanců všeobecné kurie
byl zvýšen.« Slovy tohoto prohlášení
určuje se, jak vidno, taktika zemských poslaneů
našich pro nastávající zasedání sněmovní i nen
bez zajímavosti, že to byli sociální demokraté
z celé širší české veřejnosti první, kteří o tom
zvěděli. Dr. Kramář odůvodňuje své (a klu-
bovní ?) rozhodnuti těmito slovy: »I částečnou
opravou volebního řádu, třeba neodpovídala plné
spravedlnosti i nedávala nám, jak nám to patří
většinu na sněmu našeho království, zvýší se
váha českých národních poslanců a odmílat
takové sesílení naší české věci jen proto,že
nedostává se nám práva plného, měl bych
za prohřešení se na zájmech ná-
roda českého.« S přípovědí touto nen
ovšem soc. dem. denník spokojen, i prohlašuje
slíbenou pátou kurii jen za nové zhoršen
dnešního volebního řádu a dem-
ralisaci celého našeho veřejnéh
života.
— Parlamentní reportoir. Již před měsl-
cem, kdy nevědělo se ještě jak dopadne
išelská konference, měli jsme příležitost ozná-
miti, že sotva dojde na svolání zemských
sněmů v době, jež byla původně pro ně stano-
vena, dnes zdá se býti již jisto, že říšské radě
dána bude opětně přednost před soustavně od-
strkovanými zastupitelstvími zemskými. Vídeňské
listy mají parlamentní repertoir již hotovýa
skutečně má býti v posledních dnech měsíce
září svolán vídeňský parlament za tím jedině
prý účelem, aby učinil opatření pro ten případ,
že uherský říšský sněm odepře volbu do dele-
gací a že »ůstavním« způsobem nebude možno
opatřiti kreditů pro společné záležitosti. Když
totiž v roce 1867 robili dualistické upraven
říše, zapomněli delegace opatřiti něčím, co by
se rovnalo neb aspoň podobalo cislajťanskému
paragrafu čtrnáctému. Jak pohodlný byl by dnes
paragraf takový oproti aústavní vzpouře« za
Litavou a jak hladce by se pan bar. Fejérváry
přenesl přes odpor většiny uherského sněmu
Dnes nezbude nie jiného, než nějakou šikovnou
interpretací zákona buď věc vykličkovat aneb se
přes obstrukci uherskou po starorakouském
zvyku nějak přeněsti. Zákonná ustanovení o spo-
lečných věcech jsou ale náhodou a na neštěstí
velmi stručná a jasná, tak že se z nich nic
jiného, než co v nich obsaženo vykudrlinkovati
nedá, nezbude tedy nie jiného, než zaujati oproti
eventuálnímu maďarskému vzdoru stanovisko
mimo zákon a prohlásiti, že nemůže býti po-
škozena jedna polovina monarehie, zachce-li se
polovině druhé dělati stávku. Není-li možno po-
voliti nezbytné úvěry souhlasným usnesením
obou delegací a nebude li vůbec možno delegaee
svolati, potom — tak se dedukuje — nezbude
nic jiného, než aby parlament této říše dal
vládě své plnou moc vyplatiti obnosy na řadové
vojsko a na zahraničné zastoupení bez delegací,
jinými slovy usnésti se na tak zvaném zákoně
zmocňovacím ! Jak se domůže společný finanční
ministr kvoty uherské, je ovšem jiná otázka. Však
i to prý půjde. Vláda uherská vyplatí mu peníze —
bude-li je totiž míti — bez zákona zmoeňovacího—
»a conto«, až do zákonného ústavního vyřízeni
Není sice tak snadno porozuměti této státo-
právní motanici, však před vojáky ustupuje
v této monarchii jakákoli skrupule a strach
před nezákonitostí, vždyť známý je výrok, že
k vůli Košutovi nebude přece armáda rozpu-
štěna. Uvidíme, co tam se stane po patnáctém
záři, v který den dle uherské ústavy musí býti
svolán tamější říšský sněm. Teprve potom se
ukáže, bude-li nutno svolati vídeňský parlament
před sněmy a provésli proti Maďarům, co zma-
řeno byto v té tak zvané komisi Derschattově.
Zdali je to zrovna na prospěch národů neněme-
ckých, zejmena ale národa českého, kouti par-
lamentní zbraně pro zachránění dualismua
upevňovati hřích, který se stal v roce 1867,
na to zdá se nám býti odpověď více než snadna
— Z Liberce, 30. srpna. (Zvl. tel. „Nár
Listů“.) Policie liberecká zatkla domovník
zdejšího Národního domu, poněvadž na nádraž
po česku upozorňoval cestující na hotel „Ná-
rodní dům“. Příslušná stížnost podána.
— Sjezd samosprávného úřadnictva. Jed-
nota samosprávných úřadníků obecních a okres
ních v království českém pořádá svůj XVIII. vý-
roční sjezd ve dnech 8., 9. a 10. září 1905
v Třebenicích pod Košťálem. Účastníci
sjezdu sejdou se v Třobenicích dne 8. zář
1905. odpoledne a prohlédnou si město, měst-
ské museum a jiné památnosti, načež večer
ztráví v družné zábavě v restauraci v „radnici“.
Dne 9. září 1905 sejdou se účastníci před 9. ho-
dinou dopolední a půjdou pak společně na hrbi-
tov třebenický, kdež u hrobu zesnulého starosty
třebenického, dra. Paříka, vzdají česť památco
tohoto záchrance českých Třebenic. Na to ná-
sleduje prohlidka místní továrny na zužitkování
ovoce, k čemuž firma Ferd. V. Kraupner dal
ochotně své svolení. V 10 hodin dopolodne ve
dvoraně hostince v „radnici“ veřejná schůze
s přednáškou „O obmýšlené vládní reformě
vnitřní správy“. Po přednášce tamtéž společný
oběd. Odpoledne vycházka na Košťálov, odkudž
pěkný rozhled na české Středohoří, a po ná-
vratu přátelský večer v hostinci v „radnici“.
Dne 10. září 1905 společný výlet účastníků
sjezdu do blízkého romantického Středohoří.
Lákavý program sjezdu, jakož i jistě všeobecně
známá důležitost Třebenic v našem zápasu ná-
rodním zajisté že přiláká hojnost účastníků.
O obědy, večeře a noclehy bude všestranně po-
staráno. Přihlášky, k nimž přiloženo budiž Ks
ve známkách poštovních, jež se pak zúčtují na
oběd atd. přijímá nejdéle do 2. září 1905 kan-
colář Jednoty samosprávných úřadníků
Praze—II., Spálená ulice, 24.
#14
alto_textblock
#14
— Osobní. Stavební praktikanti Karel Ska-
lický. Josef Franz, Edmund Sadil a pomocný
inženýr v zemském oddělení vodopisném v Praze
František Skraup, jmenováni byli staveb. adjunkty
pro státní službu stavební v království českém. —
Pan MUDr. Karel Bailoni, oční lékař v Praze.
dlí do 14. září mimo Prahu. — Docent dr. K. Vy-
mola počne opět ordinovati 1. září 1905. — Pan
MUDr. Josef Císler. odborný lékař nemocí krčních
nosních a ušních, odejel na vědecké cesty po Ně-
mecku a Francii.
— Rodinné zprávy. Pan MgPh. Kar. Střemcha
a paní Hedvika Střemchová, rozená Hopfova.
slavili manželský sňatek dne 29. t. m. v Hradci Krá
lové. — V solnohradském městě »Zell am See« sla-
vili včera zasnoubení své slečna Truda Neumannová
a p. dr. Leopold Kramer, majitel sanatoria v B
benči u Praby.
#15
alto_textblock
#15
— Úmrtí. V Praze zemřela dne 29. srpna paní
Anna Vlašimská, vdova po řídícím učiteli v Bře-
zině ve věku 89 let. — Na Král. Vinohradech ze-
mřel dne 30. t. m. ve věku 76 let pan Václav Ko-
liha, soudní zemský rada v. v. Tělesné pozůstatky
jeho budou ve čtvrtek dne 31. srpna o b. hod. odpol.
z domu v Kollárově ul. č. 19. do Chrudimi převe-
zeny, a tam z chrámu sv. Kříže dne 2. září o půl
3. hod. odpol. pohřbeny. — V Hlubočepích zemřel
dne 29. t. m. pan Václav Říha, majitel vápenice
v Hlubočepích a statku v Netřebí u Kutné Hory.
Zesnulý byl předsedou místního odboru Ústřední
Matice školské, členem ob. zastupitelstva, zaklada-
jícím a přispívajícím členem mnoha humanních a ná-
rodních spolků, jež štědře podporoval, začež těšil se
všeobecné úctě a vážnosti. Pohřeb koná se 1. září
o 3. hod. odpol, na hěbitov hlubočepsko-zlíchovský.
— K úmrtí cís. rady Jana Neffa. Jak bylo již sdě-
leno, dokončil ve svém letním zátiší na Moravě v so-
botu dne 26. srpna t. r. ve stáří 73 let cís. rada pan
J. Neíf, známý velkoobchodník pražský, svoji po-
zemskou pout. Odešel tak klidně, jak klidným zdálo
se býti jeho nitro, kdežto ve skutečnosti nebylo
v životě jeho chvile, ve které by jeho hloubavý duch
a pro vše dobré zanicené srdce byly zastavily svojt
blaboplodnou činnost, jejíž světlé stopy po sobě za-
nechal ve všech našich instilucích národních, jichž
byl štědrým podporovatelem, nejvíce ovšem ve svém
rodišti Lipníku, jemuž svým velkodušným darem do-
pomohl k dnešní české, pozemštěné škole reální. Přál
si býti pochován v rodném městě a nemohlo opravdu
býti šťastnější myšlenky nad tu, vypraviti mu poslední
průvod z budovy reální školy. Po jednoduchém vý-
kropu v domě smutku donesena sem kovová rakev
s ostatky nebožtíkovými a postavena ve vestibulu pod
černě ověnčenou pamětní deskou, hlásající každému
do ústavu vstupujícímu, že mecenáš J. Neff byl za-
kladalelem školy této. Když byly vykonány církevní
obřady a dozněly kormutlivé zpěvy smuteční, věnoval
nebožiíku vřelou vzpomínku katecheta ústavu P. Du-
šek, děkuje mu za tolik lásky, kterou věnoval haná-
ckému kraji, lidu a jemu samému. Na to vyzvednuta
rakev ze záplavy nádherných věnců, vložena na ra-
mena studujících a pod čestnou stráží Sokolů z domu,
k němuž zvěčnělý s oprávněnou hrdostí za živola
svého pohližival, vnesena do blízkého chrámu. Četní
smuteční hosté, mezi nimi i němečtí členové lipnické
rady městské zaujali místa v lavicích a po slavné
zádušní mšj, celebrované místním děkanem za assi-
stence četného duchovenstva z okolních obci a z
účastenství pěveckého sboru, vykonán vlastní výkrop.
Také nyní vynesli studující rakev z chrámu a tvořili
se Sokoly jednak pohyblivý špalír podle vozu, jednak
zúčastnili se v nesení přečetných věnců. Na hřbitově,
po spuštění rakve do rodinného hrobu, promluvil ře
prof. J. Šafránek z Prahy, poukázav na širšt činnost
vlastence Nefla a jménem všech účastníků rozloučil
se s tímlo vzácným člověkem, jemuž nejen příbuzen-
stvo, známí, místní občanstvo a lamější spolky, ale
i zástupci četných korporací a spolků z dáli přišli
vzdáti poslední poctu. Pokud bylo lze pozorovati, zú-
častnili se pohřbu: za Ústřední Matici školskou v Praze
místopředseda řed. Fr. Zeman a řed. prof. J. Šafránek.
za kuratorium a Česk. obchod. akademii v Brně Ed.
Kordina, řed. K. Fišera a prcí. Hollmann, za Školský
spolek v Lipníku předseda dr. Fr. Brzobohatý, Jindř.
Machanec, Jos. Buček a Fr. Pařínek, za Matici škol-
školskou v Brně K. Novák, za Živnostenskou banku
pro Čechy a Moravu Jiří Valenta, dirig. filiálky v Mor.
Ostravě a Vojt. Fiala, člen představ. lamže, za správní
radu České společnosti pro průmysl cukerní inž. K. C
Neumann, za město Hranice dr. Fr. Šromota, za obec.
výbory Velk. a Mal. Prosenic F. Sehnal a Al. Vy-
metal, dále dr. Julius Ambros z Olomouce, dr. Josel
Šindler, advokál z Prahy, spisovatel prof. Fr. Tábor-
ský, Fr. Litovský a Jan Dorazil z Mor. Ostravy, pí. M.
Šromotová, choť starosty z Hranic a j. více. — Vedle
věnců rodinných a příbuzenských položili tytéž na
rakev: Správní rada Živnostenské banky (Svému čle-
nu), Správní rada České společnosti pro průmysl cu-
kerní (Svému zasloužilému členu), Českoslovanská
obchodní akademie v Praze, Spolek pražských českých
paní (Vzácnému příznivci všech českých podniků),
pražský „Sokol“, město Drahotuše (Svému čestnému
občanu), město Hranice (Poslední s Bohem svému
čestn. občanu), Školský spolek v Lipníku (Svému čest.
členu) dr. J. Scheiner v Praze Šlechotnému vlaslenci),
personál fy. J. Neff (Nezapomenutelnému chefovi),
Professorský sbor českoslov. obch. akademie v Praze,
Kar. a Mil. Vendulákovi (Poslední pozdrav), rodina
inž. K. C. Neumanna (Nezapomenutelnému příteli),
rodina Fr. Pavlata, rodina Čujanova (Vzácnému příz-
nivci), manželé Špindlerovi z Prahy, dr. Šromota
z Hranic, rodina Dorazilova (Z přátelské úcty), Jan Vi-
límek (Svému příznivci), Mar. Holešovská, Jos. Hon-
ciser, rodina Hátova (Poslední s Bohem), Ant. Lang-
kramer atd. — Hluboce zarmoucené rodiny došly
soustrastné telegramy od těchto korporací a osobností:
Správní rada České společnosti cukerní, ředitelstvo
Zemské banky, kuratorství a výbor Českoslov. obch.
akad. v Praze, výbor Měšťanské besedy v Praze, spolek
„Merkur“ v Prostějově, Sokol „Tyrš“ v Prostějově.
Moravsko-slezská beseda v Praze, dv. r. prof. dr. Alb.
Bráf, cís. rada J. Otto, Ap. Růžička, ředitel Živnost.
banky, Jul. Veselý, ředitel Pražské úvěrni banky, cls.
rada Fr. V. Goller, dr. Tom. Černý, vl. rada Kostlivý,
úřadnictvo České společ. cukerní, úřadnictvo cukro-
varu v Bašnicích, úřadnictvo vinných sklepů česk.
hostinských na Kr. Vinohradech, doc. dr. J. Haškovec
s chotí, Em. Bretter, chefredaklor „Pol.“, dr. B. Dla-
bač, advokát v Praze, kom. rada Fr. Rašín, dr. Jansa
v Nov. Benátkách, dr. Kulhánek, lékař v Praze, arch.
Nekvasil v Praze, Fr. Jansa, ředitel reálky v Lip-
níku, doc. dr. J. Prušák, arch. J. Stíbral, ředitel um.-
prům. školy, dr. Jos. Šindler v Kolíně, manželé Ko-
dlovi v Praze, rodiny: Denešova, Šámalova, Pato-
čkova, Slavikova, Hlastvcova, Bártova, Fiedlerova,
Vaníčkova, Kimlova, Urbánkova, rod. Mayerova v Ta-
žovicích, paní: Kam. Domažlická, Jul. Fantová, Ter.
Friedländrová ald. — Písemné projevy soustrasti za-
slali: ministr dr. ryl. Randa, přísedící zem. výboru
dr. J. Herold a K. Adámek, poslanci V. Němec, dr. G.
Blažek, dr. V. Šílený v Brně, univ. professoři dr. Jar.
Čelakovský, dr. K. Kufíner a doc. dr. F. Pečírka, ad-
vokáti dr. Rychlík, dr. J. Scheiner, dr. J. Vaníček, dr.
B. Mildner, dr. V. Škarda, dr. E. Eiselt, dr. Jiří Milde,
dr. L. Klumpar, dr. Jos. Šindler a dr. O. Vendulák,
J. Topinka předs. Českomoravské strojírny v Karlíně,
ředitelě bank E. Tužil, člen pan. sněm. dr. K. Mattuš,
cís. rada F. Vlach, president obch. a živn. kom. cís.r.
A Řivnáč, úřadníci bank A. Ženíšek, R. Pilát, J. v.
Novotný, Fr. Hykš, A. Tille, Ant. Měšťan v Plzni,
velkoobchodníci, továrníci a průmyslníci: G. Adámek,
E. Sommerschuh v Rakovníku, V. Formánek. V. Moltl,
Max Haase šl. z Wranova, Fr. Waldek šl. z Waldrledu.
Jos. Novák, inž. V. Vaníček, J. V. Novák, F. Schiller
B. Dolejš, J. Weiss, A. Červinka v Kolíně, Lad. Rot,
F. Topič, A. Štorch, M. Urbánek, spisovatelé pí. Srbo-
vá- Lužická, El. Krásnohorská, Gabr. Preisová, F. A
Šubert, Jar. Kvapil, Ign. Herrmann, starosta smíchov-
ský A. Elhenický, ředitel Nár. divadla G. Schmoranz,
cís. rada arch. O. Polívka, insp. inž. J. Neumann, arch.
Otto Tille, lékár. V. Prachenský, prof. J. Talský, prol.
B. Němeček v Plzni, inž. L. Bondy, ředitelé techn.
závodů: K. Vendulák, K. Merker v Klášterci, E. Mlládek
v Dombrové, K. Květ v Klášterci, prokur. J. Arnošt,
prof. dr. J. Městecký, dr. Nebeský, dr. L. Mareš, rada
zem. výboru, B. Benoni s chotí, V. Hübner s chotl.
Is. Kahlík, řed. Pöttingea, dr. Veselý, ředit. lázní v Lu-
hačovicích, P. Fr. Hoppe, V. Slulzig, Fr. Šebor, A
Procházka; dále dámy: Jí. Exc. pl. And. šl. Randová.
paní Katy Maršnerová, Anna Podlipná, Zofie Miku-
lejská, Jul. Haunerová, Anna Houdková, Marie Scher-
lová, And. šl. Randová-Krulišová, Pásková v Bechyni.
Růžena Teklová, sl. Jindř. Gollerova, Soňa Mikulej-
ská, rodina Fleischmannova atd. — Z ústavů a kor-
porací kondolovaly dále: Živnostenská banka pro Če-
chy, Česká eskomptní banka, Úvěrní ústav v Praze.
Obchodní a živnostenská komora v Praze, České ob-
chodní museum, Umělecká beseda, Českoslovanská ob-
chodní beseda, Český pensionát v Praze, Pošumavská
jednota a j. více.
— Ze staroměstské radníce. Druhý náměstek
starostův pan stavitel J. Seifert vrátil se z dovo-
lené a zahájil úřadování. — Seznamy voliču
k doplňovacím volbám do sboru obecních starších
jsou již vypracovány a nyní se opisují pro tisk. —
Správní rada elektrických podniků ve věs-
rejší své schůzi rokovala o záležitosti nových ochran-
ných rámů pro motorové vozy a schválila opatření,
aby společenstvo zámečníků bylo vyzváno, zda by
jeho členové byli ochotní dodati potřebné množství
ochranných rámů systému Svoboda-Jirgl-Charvát. —
Ministerstvo železnic dalo svolení k tomu, aby na
trati Centrála-Jatky-Malá strana byla dvířka u mol-