#1
alto_textblock
#1
1901.
#2
alto_textblock
#2
mošvo oled
#3
alto_textblock
#3
ob oe se
#4
alto_textblock
#4
vleznmya doli nebl
clyden zsi
šlolv s Sošsl
#5
alto_textblock
#5
V Praze, ve čtvrtek dne II. dubna.
#7
alto_textblock
#7
tošvžobstvy ovnodšějsla ponibel
K čislu 99.
1o dl
Habsv s
Čislo vi Praze za 2
#8
alto_textblock
#8
Besslnií shlov
#9
alto_textblock
#9
1oveď lt
#10
alto_textblock
#10
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
o předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — ho
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3. K. 80 h-
#11
alto_textblock
#11
NA
#12
alto_textblock
#12
ar nái venkověl za 3 h .
#13
alto_textblock
#13
Předplačeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3. o 5
Tam je též redakce
ou a expedice,
#15
alto_textblock
#15
Telefonické zprávy „Nár. Listů“,
Z Brna, 11. dubna. Vzhledem na zá-
kon o sirotčích pokl'adnách, posla-
neckou sněmovnou schválený, na základě
kterého má býti užito části přebytku těchto
pokladen k výchově a vzdělaní chudých si-
rotků a zanedbaných dětí, podá moravsky
výbor hned na počátku nastávajícího zase-
dání sněmu zemského návrh, aby se
zřídily veřejné ústavy pro dět
takové. Aby mohla býti opatřena stati-
stická data, stalo se již opatření.
Z Vídně, 11. dubna. Z Inšpruku
ttelegrafují, že včera konala se tam porada
výboru, dosazeného zemským výborem,v
příčině autonomie jižního Ty rol-
s ka. Zpravodajem byl posl. Brugnara,
k terý podal osnovu zákona na z měnu
z emského volebního řádu a ze m
ského zřízení. Zákon spočívá na zá-
sa dách, které přijal výbor pro autonomi
Ti identska. Největší obtíže působí ro z dě-
le ní zemského fondu.
Z Vídně, 11. dubna. Z Brixle nu
dochází telegrafická zpráva, že zemřel tam
vče ra poslanec za VIII. okres vídeňský, pro.
Sc hlesinger ve věku 70 let. Byl rodem
z n ioravského Sumperka. V letech sedmde-
sátý ch dostal se jako professor mathematiky
na vysokou zemědělskou školu ve Vídni? P.
1891 zvolen byl doříšské rady. Za jednán
ve jříčině reformy valuty zastával se měny
stříh rné. Známým stal se svým horováním
pro 1. zv. »lidové peníze«, o kterých vydal
několik brožurek a letáků, jež rozeslal všem
posla cům a ministrům. Jeho nástupcem se
stane podle všeho posl! Bielohl a w ek.
který při posledních volbách v V. kurii dol
norakt ouské propadl.
Hrozíci strike orkestru maďarské
opery.
Z Pešti. 11. dubna. Členové orkestru
královs ké opery uherské vyslali včera depu
#16
alto_textblock
#16
taci k intendantu hraběti Keglevi ch o vi,
kterému podán byl pamětní spis, žádající za
zvýšení platů. Intentant byl požádán,
aby memorandum toto odevzdal ministru
vnitra, který jest chefem všech státem pod-
porovaných divadel. Hr. Keglevich dal
odpověď zamítavou, načež delegáti prohlásili,
že nebudou-li zvýšeny platy orkestru, jak se
toho doméhají, všichni členové orkestru za-
hájí stávku.
#17
alto_textblock
#17
Telegraflcké zprávy.
#18
alto_textblock
#18
9 Z Vídně, 11. dubna. (C.-B.) Císai
propůjčil odbornému chefovi ve finančním
ministerstvu Severinovi ryt. Kniaziolu-
ckému řád železné koruny II. třídy a mi-
nisterskému radovi v tomto ministerstvu dru.
Bohdanu Traegerovi šl. Rhonhofovi ry-
tířský kříž řádu Leopoldova, oběma s pro-
minutím tax.
50Z Pešti, 10. dubna. (C.-B.) Četní uni-
versitní professoři svolali na neděli schůzi,
na níž bude zaujato stanovisko proti al-
koholismu. Na schůzi bude prý žádáno.
aby se v neděli, nesměla prodávati kořalka.
a aby se výčep kořalek směl díti výhradně
jen v kořalnách. Za účastenství četných pro-
fessorů, ministerských úřadníků a vyšších
důstojníků utvořil, se spolek proti alkoho-
lismu, jehož ustavující schůze bude se ko-
nati ve čtvrtek. a mísas lašneu
ž Z Nizzy, 10. dubna. (C.-B.) Admirál
Birilev opětoval přípitek presidenta Lou-
beta na palubě lodi »Alexander II. «. Připil
zdaru Francie,do svě druhé vlasti av slávě
francouzské armády a námořnictva.
Z Říma, 10. dubna. (C.-B.) Papež při-
jal dnes ve slyšení kardinála knížete-biskupa
krakovského dra. Puzynuonbst O8 tnžvnl
Z Toulonu, 10. dubna. (C.-B.) Presi-
dent Loubet oopětoval návštěvu vévody
Jano vského a propůjčil mu velkokordon
čestnélegienšiovoq 1ve1 zled čnol
#19
alto_textblock
#19
Z Cařihradu, 10. dubna. (C.-B.)
»Agence de Copstantinople« konstatuje, že
v úřadních tureckých kruzích není ještě až
dosud nic známo o nějaké krvavé srážce
mezi vojskem šejka kovejtského a vojskem
lbu el Rešida.
Z Cařihradu, 10. dubna. (C.'B.) An-
glické poselstvo za vedení maršálka lorda
Wolseleye a anglického velevyslance
O Connora bylo dnes přijato sultánem
ve slyšení, aby mu oznámilo vstup na trůn
krále Edvarda. Večer uspořádána byla
v paláci vildizském slávnostní hostina.
Z Bukurešti, 10. dubna.(C.-B.)
Když byla sněmovna schválila rozpočet, bylo
zasedání parlamentu uzavřeno královským
poselstvím, v němž se praví: Krátké, ale
plodné zasedání sborů zákonodárných ne-
sklamalo nikterak důvěru země a splnilo
očekávání krále. Sbory zákonodárné učínily
první důležitý krok k rozřešení otázky
uspořádání financí a úvěru státu a uvedly
rozpočet na základě moudrého odhadu příjmů
a vydätného omezení výdajů v rovnováhu.
Královské poselství vyslovuje vlasteneckému
jednání parlamentu uznání. lalo
V senátě prohlásil ministr - president
Sturdza po přečtení královského poselství,
že zasedání právě uzavřené zůstane v ná-
rodních dějinách nezapomenutelným. Trvalo
jen pět dnů, ale byla v něm vykonána
obrovská práce na zlepšení obtížné situace
ne
státních financí.lv obud
#20
alto_textblock
#20
odiloši dovei
#21
alto_textblock
#21
Válka jihoafrická.
#22
alto_textblock
#22
det
o1Z Londýna, 10. dubna. (C.B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Kapského města
zodneška večer: Dle posledních zpráv jest
Botha ochoten vyjednávati o mír
a sice jmenem veškerého vojska
burského. Při poslední schůzce odmítl De-
vet vzdáti se. Botha však, má za to, že
jest Devet duševně nepříčetný a poněvadž
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON.
#24
alto_textblock
#24
Chleba.
#25
alto_textblock
#25
Setnnělo se.
Spoř a osvětlenou postranní kterous ulicí kráčel
pomalu miž, zahalený v nuzné cáry. Kráčel sehnut
jakoby mti něco tížilo tu hubenou, kostnatou
šíji, chrliněnou spoře vyrudlým, otočeným
šátkem proti útokům mrazivého, jedovatého po-
větří, bičuj ícího do červena tváře chodců.
A vskutku — tížilo jej břímě, pod nímž
by byl sikláněl umořenou šíjí každý —
každý.. I Napoleon se svým heslem, že nie
není nemožriého!a li tov
tažvolit Měl přinésti dětem chleba! odiajer
iteon Chleba l echleba! č nls nh
n Celé půlldne bloudil ulicemi a hledal, shá-
něl tu manu, tu životní podmínku, bez níž ne-
lze člověku býti — kus obyčejného, černého
lletí soeigonsmot odoaloli
chleba l . ..
Vy— kteří ho máte dosti — vy, kteř
jím snad i pohrdáte: slyšte 1 — — Chleba
hledál, chleba toužil si vydělati a nemohl
Nedostal práci 1 vol5ů miědlei
A co více! On chtěl vypracovati si ku
chleba ne pro nebe — pro svou ženu a pro
své děti! Bůh ví, že na sebe myslil naposled
dovnsčsvu oldob ničlig s
A nemohl
A tak se ploužil zvolna pustou ulicí jako
zločinec a přece vinen nebyl on! »Proč — proč
nemůže dostat práci?! Vždyť chce pracovati?
ude čjevKno vnn
— Marno!
0Ač kráčel zvolna, brzo před jeho zakrvá-
cenými zraky se objevily obrysy výsokého
domu.ovdisnlsojda ožv
Měl tři poschodí a podkroví. V prvním
chlebem pohrdali, v druhém byl jim všední
věcí, ve třetím těšů se již jakési úctě a v pod-
#26
alto_textblock
#26
kroví byl zbožňován. Tam bydleli chudáci mezi
chudáky. Kromě toho měl dům ještě byty
mán-odlssnosnknů srol
sklepní .. .vo
Byty? — Nu ano — aspoň těm vlhkým,
plesnivým děrám tak říkali . . . A tam bydleli
ti nejchudší. Po stěnách, vždy vlhkých a po
podlaze, místy prohnílé, bujely vesele plísně
všech druhů, ze všech koutů čpělo vlhkotou,
zimou — a bídou.. . v
Tam bydlel on . . Těžce tápaje ve tmě
prošel temným průjezdem a zabočil po sténají-
cích schodech dolů. Přede dveřmi se za-
stavil.
»Bože — bože,« pomyslil si, a pojednou
mu napadla ta slova, jimž se učil kdysi dávno
— na obecné škole: Bůh, který krmí ptactv
nebeské i . .. Nedomyslil. Za dveřmi ozval se
výkřik plný naděje a očekávání: Tati !
Tatil A on tu stál s prázdnýma rukama
Zamračil se a stiskl kliku. Poloshnilé dvéře
skříply a on vešel do síně.
Byla mdle osvětlená knůtkem, blikajícím
pod křížem, na němž viselo zbičované, krvavé
tělo Kristovo . ..
nodlozgola
Oh! Kéž by byl ten žlutavý plamének
shasl 1 Byl by aspoň přikryl temnou rouškou
nastávající noci tu bídu, jež rvala muži srdce.
U kusu nábytku,v který honosil se pře
léty názvem »stůl«, seděla na rozviklané lavic
žena. — Žena?— Ne — kostra, z jejíchž vy
haslých očí šklebila se bída . .. Ano — ano
To nebyla žena — to byla zosobněná Bída —
v celé své hrůze . . Ke svými špinavě pope-
lavým ňadrům, jež visely jí po vyhublé hrudi,
tiskla tvora se zuboženým tílkem a velikou
kostnatou hlavou, který snažil se zoufale bez-
barvými svými rtíky z odumřelého hladem těla
ubohé své roditelky vyssáti poslední sílu, po
slední mizu života. .. V1a V l
#27
alto_textblock
#27
A na zemi, u nohou té trpitelky krčilo se
dvé maličkých, žlutých, vyzáblých tvorů —
dětí . . .
Zraky všech upjaly se na příchozího. »Ne
seš,« volaly, »neseš chleba ?«.
Muž mlčel. — Nenesl
»Bože — bože na nebi!« zaúpěla žena,
spínajíc hubené ruce ke kříži.
»Mlč!« zakřikl ji drsně muž a vzpřímil se.
Zahleděl se na ten kus dřeva, visícího n
vlhké stěně a jeho mohutná, jakoby náhle vy-
rostlá postava stála zde přímo, téměř výbojně.
Jeho zaťaté pěsti mimovolně pošinuly se do
zadu, tělo se přikrčilo, jakoby se chystalo k vý-
padu a z přimhouřených očí sršely blesky.
Chvíli tak stál, mlčky, tiše — velebně . ..
Náhle sehou trhl — kolem stažených rtů
zahrál mu trpký úsměšek a on dvěma dlouhými
kroky přiblížil se ke kříži.
Prudkým fouknutím plamének shasl. Jen
ještě zaprskal chraplavě — a síňkou rozhostila
se tma. .
Dětici žena ulekány stajily dech a hroznou
temnotou světnice, plnou děsivých příšer, rozlé-
halo se jen těžké mužovo oddychování.
oNáhle se mu dech zarazil a do mrtvého
ticha zavzněl vskřek, dlouhý, hvízdavý vzlykot,
plný bolu, vzlykot, který byl výkřikem zoufalství
a žalu, tratícího se v té hrozné záplavě dusící
téměř tmy.
rývo
Pak bylo slyšeti pád hroutícího se těla a
prudký, křečovitý jeho pláč.. . uhe
oni A v ty tlumené, přerývané zvuky lámají-
cího se zoufalství mísilo se tiché ševelenio rtů
ženy, jež stále ještě věříc a stále doufajíc, še-
ptala si svadlýma rtoma modlitbu.. . .
Věřila — doufala . a tak aspoň v své
bídě se tišila a konejšila nadějí v budoucnost.
On — nemohl věřit. .. nedovedl toho — ne-
dovedl !eo vuna
a o6 Jaroslav Havlíček.