#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
emědělství
#3
alto_textblock
#3
Obohod — Průmyal
#4
alto_textblock
#4
Finančnictví
#5
alto_textblock
#5
Příloha „Národních Listů“ k číslu 323. ze dne 22. listopadu 1907.
#6
alto_textblock
#6
kusy
#7
alto_textblock
#7
Telegrafické zprávy
#8
alto_textblock
#8
Anketa.
Z Vídně, 21. listopadu. (K. k.) Se zřetelem
k neustálému zdražování životních
potřeb, jež o mnoho převyšuje výtěžek rol-
níků, ministr orby hodlá v nejbližších dneeh
uspořádati anketu, jakým způsobem dalo by se
úspěšně čeliti tomuto zlu. K poradě té budou
pozváni také zástupci korporaci, jež mohou za
stupovati stanovisko konsumentů.
#9
alto_textblock
#9
Žalované společnostl.
#10
alto_textblock
#10
Ze Salt Lake City, 20. listopadu. (K. k.)
Pro domnělé porušení zákona o mezinárodním
obchodu byla podána žaloba na »Union Pa
ciřie Rail Road«, na »Oregon Shor
Line« a na několik uhlářských společnost
s drahami těmito ve spojení.
#11
alto_textblock
#11
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 18. do 21. listopadu.)
Na hovězí trh přihnáno naproti minulému
týdnu + 145 krmných a + 115 pastevních a — 15
kusů slabého skotu. Přímo prodáno — 86 kusů. Sla-
běji zastoupeny byly tenkrát: Dolní Rakousy (67).
Horní (120), Korutany (7), Halič (6), Chorvalsko (14)
Bosna (113). Ceny klesají; spotřeba jako vždy kon-
cem listopadu až do kouce prosince slabá. Letošní
trh oplývá dobytkem; je ho nad potřebu a také
velkotržnice neví, co se zásilkami. Lshčí masa pro-
dávají se za babku. Trh na jatečný dobytek nesvědčí
prodavačům; všem druhům krmného dobytka a bý-
kům i slabšímu skotu mnoho spadlo. Na koupě-
chtivost nepůsobily ani stísněné ceny. Mnoho do-
bytka neprodalo se, protože venkov málo kupoval.
Arciprima bárevných votů českých, moravských
a uherských továren bylo více než posledně a spadly
jim za chabého obchodu 2 K. Arciprima voli uheršti
prodáváni o K 2—.3 levněji než minulý týden. Ia
voli barevní uherští a haličti šli špatně na odbyt
a spadly jim proti minulému týdnu K 2—3. Pro-
střední voli haličtí, jichž bylo hojně, placení o k
4.— levněji a prostředním volům uberským, jejichž
odbyt vázl, spadly K 4.—. Lehčí a špatnější domácí
voli neměli valného odbytu a spadly jim 4 K. Větší
láce zamezena tím až asi 300 kusů skotu koupilo
se na výrobu konserv. Pastevní skot nešel vůbee
na odbyt, ač slevovány K 4.—. Bosenšll voli prodá-
vali se s největší slevou a mnoho se jich nedopro-
dalo. Obchod s býky byl mdlý a spadly jim 2—- 4 K
slaběmu skotu K 2—4, buvolům, po nichž byla velmi
skrovná poplávka, K 2—3.
Z přihono, v němž byly z Čech 32 a z Moravy
140 kusů, prodáno do Vídně 3755, do Dol. Rakous
568, do Čech 21, na Moravu 38 kusů; 544 se jich
nedoprodalo.
Na trh s vepřovým dobytkem bylo proti minu
lému týdnu dopraveno o 1472 tučných vepřů méně
naproli tomu o 128 masných vepřů více. Dovoz tuč
ných vepřů byl slabšl z Úher a Sedmihradska o 809.
z Chorvatska-Slavonska o 1054, z Bosny o 13
Více naložily Dolní Rakousy o 6 kusů. Znač
nější klesnutí cen na posledních trzích pohnulo ma-
jitele, aby měně dopravili na trh ve Sv. Marka.
avšak průběh trhu jasně dokázal, že i zmenšený
dovoz úplně stačil potřebě. Jistým tlakem na smý-
šlení působilo z Pešti oznámené další klesnutí cen
vepřového sádla a slaniny, jejíž výroba značně
stoupla následkem většího dovozu tučných vepřů.
V prvních hodinách trhu udržovali majitelé vzhile
dem k menší nabídce vvšší ceny, avšak uzenáři se
chovali tak zdrželivě, že výhradně toliko tučná pra-
sata prvé jakosti — a to ani ne všechna — stoupla
o 1 hal, na kg. Lehčí tuční a selští vepři prodáváni
za ceny minulého týdne. Pro potřebu jest příznačno
že tentokráte koupeno pro Vídeň o 957 kusů měně
než posledně a že z příhonu na konec ještě 890
kusů zůstalo neprodáno.
Dovoz masných prasat byl větší: z Morav
o 21, z Haliče o 100, z Uher a Sedmihradska o
kusů. Menší: z Bukoviny o 81, z Bosny o 87 kusd.
Mdlé smýšlení, které se ukázalo v obchodě s mas-
nými vepři, se vysvětluje zvětšenou nabídkou, ještě
více však okolností, že velké masně tržnice jsou
přeplněny zásilkami vepřového masa z Haliče a tam
ceny vepřového masa jsou velmi stlačeny. Z tohoto
důvodu se chovali kupci reservovaně a při pomalém
obchodě klesly všechny jakosti o 2—4 h na kg. Jen
moravská prasata první jakosti docílila
výjimečných cen 104—108 K za 100 kg. Neprodáno
zůstalo 1064 kusů. Z dovozu prodáno: pro Vídeň
10.909 kusů, pro Dolní Rakousy 328, pro Horní Ra-
kousy 503, pro Čechy 738, pro Moravu 39; ne-
prodáno zůstalo 1954 kusů.
Na trh s ovcemi dopraveno asi p 100 kusů více
než minulého týdne, poněvadž se dostavilo málo če-
ských kupců, byla poplávka malá a ceny klesly
o 1—2 h na 1 kg. Do Čech naloženo asi 900 kusů
Do Paříže vyvezeno několik set ovci.
Na trh s telaly dopraveno o 400 kusů méně ne
minulého týdne, než nabídka se ukázala příliš velkou
pro pravidelnou týdenní potřebu. Obchodováno za
nepevné nálady, a proslřední jakosti musily býti pro-
dávány o 4 h na i kg levněji než minulého týdne.
Telata první jakosti a slabá udržela jen ztěží ceny
minulého týdne.
Na trhu s poraženými vepři byla nabídka asi
500 kusů menší než minulého týdne. Z tohoto dů-
vodu a za příčinou příznivého počasí bylo smýšlení
příznivé a ceny se zotavily o 2—4 haléře na kilo-
gramu. Na vedlejším trhu se živými vepři lrvá mdle
smýšlení následkem větších dovozů z Haliče. Zna-
menala masná prasata o 4 haléře méně než v úterý.
Tuční vepři zachovali při malé poptávce úterní ceny.
Na vedlejší trh s hovězím dobytkem přihnáno
623 kusy (318 kusů krmného, 305 kusů dobytka
pastvy). Nově dovezeno toliko 79 kusů, zbytek jes
dobylek neprodaný v ponděll,
Při váznoucí fpoptávce i dobré jakosti nalezly
kupce toliko při dalším klesnutí cen pondálních, Vet
šina přihonu zůstala asi neprodána.
Na trhu s poraženými ovcemi bylo smýšlení
obdobné jako na trhu se živým zbožím. I při klesa
jících cenách byl odbyt nesnadný.
Na trhu s jehňaty byly jakosti lepší než minu-
lého týdne, avšak pro slabon poptävku nebylo lze
dociliti lepších cen. Vyšší záznam odpovídá lepším
jakostem.
Pohyb cen: Jatečný dobytek: veli nejlepší
jakosti, barevní 96—100, nejlepší jakosti uherští
84—93, haličští I. 89—94, voli 1. jakosti ba-
revní 84—95, uherští voli 72—82, haličti 82 88.
voli prostřední, barevní 74—83, uher. 62 —70, haličii
74—81, voli III. jakosti barevní 63—73, uherštl 54
až 61, haličtí 66—73. Voli z pastvin 40—54, I. ja-
kosti 55 až 70, bosenští voli od 36 až 48, I. jakosti
50—56, býci od 48.—72. I. jakosti 73 až 77
krávy 50--64, krávy I. jakosti 65—83, buvoli 38.-48
buvoli I. jakosti 50— 56, drobný dobylek 24—54
vepři uherští I. jakosti 109—113, prostř. 104—108
lehčí 96—103, staří 100—105, podsvinčata haličská
64—87. I. jakosti 88—100, podsvinčata lehčí —
ovce živé 46 až 49, ovce živé I. jakosti 50— 57.
ovce poražené 70—82, ovce první jakosti 84 až
92, telata poražená 80—130, telata poražent
I. jakosti 132—144, telata živá — až —, telata živá
I. jakosti — až —, vepři poražení 100—114. vepři
poražení I. jakosti 116—124, selata 100—124, lehčí
128 až 132, jehňata 28- 40, nejlepší jakosti —,
korun za pár. Veškeré ceny rozuměji se za 100 kg-
mimo daň polravní.
Z Paříže (la Vilette), 18. listopadu (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Ověí trh. Na trh přihnáno bylo
#12
alto_textblock
#12
kusů.
#13
alto_textblock
#13
22.208 kusů. Trh byl velmi nesnadný, ceny sotva se
držely. Neprodalo se 2500 kusů. Znamenaly: fran-
couzské ovce 89 až 117 ct., uherské ovce 106 ct. z
půl kila masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do
18. t. m. 6408 kusů, z nichž zbylo 17. t. m. 1485
#14
alto_textblock
#14
Vídeňský trh na drobný dobytak.
Z Vídně, 21. listopadu. Přivezeno: 4167 telat
4227 prasat živých a 1705 zabitých, 2043 ovel
živých a 485 zabitých a 239 jehňat. Telat bylo
o 400 méně než minulý týden, ale stačila a ceny se
jedva držely. Prostřednímu zboží spadly 4 h. Prasata
živá šla špatně na odbyt; tučná za úterní ceny.
masná prasala, jichž přivezeno velmi mnoho, levněji.
Prasata zab tá prodávána o 4 h dráž než minulý
týden, protože jich přivezeno měně. Ovci přivezeno
více než kupci mohli skoupit a proto spadly jim
opět 1—2 h. Obchod se zabitými ovcemi byl mdlý.
Znamenala: lelata zabitá K 0.80—1.32, také ai
K 140; prasata lučná živá K 1.02—1.12 a zabita
K 1.04—1 24. masná živá K 0.64 0.26 a zabitá
K 1.— až 1.20, pod váhou až K 132; ovce živé
K 0.44—0.57, zabité K 0.56—-0.22 vše za kg; jehňak
14— 36 K. také 40 K za pár.
#15
alto_textblock
#15
st. Z Pešli, 21. listopadu. Zvl. telgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 q o 5h
z prvu dráže, později beze změny. Platila z
50 kg: pšenice tisská 79 kg K 13.10,
77.5 kg K 13.—, 765 kg K 12 85, 75 k
K 12.70, 73 kg K 12.25, pešťská 79 kg K
12.95, 76 8 kg K 12 65, stolno-bělehradská
765 kg K 12.60, horňácká 77 kg K 12.. 65,
bačská 79 5 kg K 12 60, banátská 73.8 kg k
13.30, 76 kg K 12 85, 70 kg K 11.30, skladní
77 kg K 12.70, mezöturská 76 kg K 12.90
žito (+ 5 až 10 b) K 11.55 až 11..85
ječmen K 7.80—8.60; oves K 8.35
K 8.60; kukuřice nová K 6. 95, stará k
7.60—7.65, nová cinguantská K 8.15.
Terminový obchod byl dobrý.
K rečeru znamenala: pšenice na duben
K 13.12, na říjen K 11.65; žito na duben
K 12 20, na říjen K 10 64; oves na duben
K 8.74; kukuřice na květen K 7. 68
řepka na srpen K 17.20.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Pliskanice.
Z Liverposlu, 21. listopadu. 4 hod. 10 m. (Telgr
Obraty 8.000 žoků. Danní dovoz — žoků. Amer.
dodávky na listopad 5.64, na listopad- prosinec 5.56.
na prosinecleden 5.56, na leden únor 5.59, na únor-
březen 5.60, na březen-duben 5.61, na duben-květen
5.62, na květen-červen 5.63, na červen-červenec 5.63
na červenec-srpen 5.63, na srpen září —. Tenders O
Smýšlení klidné.
#16
alto_textblock
#16
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z duešního dne)
Z Nového Yorku, 21. listopadu. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení lpeněžní bursy slabé.
Obrat akcli 570.000 (490.000).
Uuion-Paeille 108.75 (109.—).
Kanada Pacille 139 75 (140.50).
United States Steel Corporman 23.— (223/2)
Baltímore and Ohio 76.— (78.25).
#17
alto_textblock
#17
Káva.
21. listopadu 20. listopad-
Rio čis. 7.
6.—
6.—
. . . . ..
5.50 5.50
na IIstepad . . . . . .
na leden. . . . . . . 5.56 5.60
21. listopadu 20 listopad-
Cukr (Falr Muse.)
3.20
3.30
..
9.—
8.90
Tuky Westera Steam .
Tuky známka WVilcex . .
9.15
9.25
Z Norého Yorku, 21. listopadu. (Obilní bursa.
Smýšlení obitní bursy stálě.
Pšenice.
21. listopadu 20. listopad-
pohotová . . . . . . . 1001/4
101 %
na prosinee . . . . . . 1011,
1023/e
na květen . . . . . . 1081/4
109
Kukuřlee
na prosinee 1. . . . . . 665/4
67.25
64.50
na květen . . . . . . 64.—
na červenec . . . . .
Petrolej
9.90
10.90
rafnovaný, kesonor,
875
rafinovaný Standard White
s.75
Kovy.
21. listopadu 20. listopadu
Měď. . . . . 12.87 13.12 12 871/2 13.127
Cin .
. . 30.25 31.25 30.25 30.75
Železo čís. 2. . 17.75 18.25 17.75 18.25
Bavlua.
Z Nov. Yorka, 21. listopadu (Bavlnářská bursa.
21. listop. 20 listop. 19. listop.
pohotová . . . . 10 10 10.90 10-80
na proslnec . . . 10.84 10.52
10.43
na leden . . . . 10.44 10.14
10-03
na březen . . . . 10.52 10.22
10.1i
Závěrečné smýšlení povzbuzené a nepravidelné.
Z Nového Orleanu, 21. listopadu. Na prosinee
10-62 (10.32), na leden 10.58 (10-29).
#18
alto_textblock
#18
Snižení daně cukerní je dlouholetým našín
požadavkem tak samozřejmým, tak všestranně
a tolikrát zdůvodněným, ba v dnešních neudrži-
telných, všeobecných poměrech drahotních při
mo železnou nutností, že o něm netřeba už ni-
komu vykládati než opět a opět jen — panu fin.
ministru. A to témuž, který byl nedávno ve
šťastné situaci, že mohl pochlubiti se „skvělým
rezpočtem“ nebývalého rozmachu všeobecné
hospodářské konjunktury. Co již bylo se nauka-
zováno k tomu, že naše daň je nejvyšší v Evropě
ani Rusko novyjímajíc, kolikrát uvedeny nové
zkušenosti v Německu a ve Francii, že snížení
sazby daně neznamená pokles celkového výnosu
daně, ano i zkušenosti u nás v Rakousku o tom.
jak zlevnění cukru má v zápětí vzrůst konsumu.
zejména u nás, kde jsme vůči jiným státům
tolik pozadu, kde pod tlakem berním těžce trp
průmysl cukr zpracující, čímž se zbytečně ob-
mezuje výnosný obor průmyslový, v němž by
nově mohlo býti zaměstnáno na tisíce dělnictva,
jak nesnesitelnou daní snižuje se životní úroven
širokých vrstev lidových atd. Dřívější vlády, ani
smutně proslulého p. Böhma nevyjímaje, aspon
v zásadě se snížením dnešní sazby souhlasilya
odkazovaly jen k lepším časům. Nuže, dnes jsme
v zenitu, ne-li již za ním, hospodářské kon-
junktury, vykazujeme státní přebytky téměř 150
mil. K a — nejsme s požadavkem svým o nie
dále než v době uzavření bruselské konvence,
kdy vláda ušetřila ročně desítky milionů z od-
padlých premií vývozních. V Německu činí od-
borné kruhy další prodloužení konvence — are
s novými modalitami ve prospěch soutěže ru-
ské — závislím na dalším snížení cukern
#19
alto_textblock
#19
ráře.
#20
alto_textblock
#20
daně (ze 14 aspoň na 10 mk.), následkem no-
vých úmluv vyrovnacích nejsme vázáni souhla
sem Uher a hlo — vláda rakouská přímo i ne-
přímo přiznává se k tomu, že cukerní daň ne-
sníží. Nepřímo tím, že v novém rozpočtu preli
minuje výnos cukerní daně o nových 8.5 mil
korun výše — letošní výnos v prvých 9 měsí-
cích, jak známo, zůstal za výnosem loňským
prý z důvodů čistě berně-technických — přím
pak ve včerejší sohůzi většího počtu poslanee
speciálně za účelem tím svolané. Ministr Kory
towski a ostatní zástupcové fin. ministerstva
namítali, že snížení nepatrné konsumu nepra-
spěje, ježto nedojde výrazu v cenách drobného
prodoje, naproti tomu k podstatnějšímu snížen
že nelze přikročiti s hlediště rovnováhy státního
rozpočtu, ježto prý fiskus stojí před velkými
sociálně-politickými úkoly, jako starobním a in-
validním pojišťováním, před sanací zemskýel
financí a vůbec před novým vzroslem výdajů
Věru nelze si představiti neupřímnějšího vykru-
cování! Na akutní úpravu zemských finane-
nutno přece najíti nové zdroje příjmové, příme
se tu uvádí i ve vládních kruzích zvýšení daně
kořaleční. K větším sociálně-politickým akcím
nedojde tak hned, aby zatím počátečné sníženl
výnosu daňového následkem zmenšení sazby ne-
bylo zplna vyrovnáno vyšším konsumem. Je
totiž naprosto mylné počítati s plným úbytkem
o to, oč snížena bude sazba. Tak na př. na-
vrhuje-li vláda snížení jen o 6 K, t. j. na 32 k
z 1 q, počítá hned s poklesem celkového výnosu
o 22 mil. K (při konsumu asi 3.7 mil. q). Na-
preti tomu z kruhů poslaneckych žádá se sní-
žení aspoň na 22 K, t. j. o onen obnos, o který
provedeno poslední pověstné zvýšení. Je jisto
že jedině takovéto snížení dosáhlo by žádou
cího cíle nejen po stránce národohospodářské.
kdy novou úpravou brusselské smlouvy čekají
náš export cukerní nové obtíže a překážky, ný
brž i sociálně-politické, kterou p. fin. ministn
tak okázale akcentoval při svém odporu proti
snížení cukerní daně. Doba nynější je k tomu
snad nejpříznivější, jaké si vůbec možno mysliti.
Nejen pro výše uvedený již moment národc-
hospodářský (brusselská konvence) a sociáln
(všeobecná drahota), nýbrž i ve směru státně-
finančním: eventuální, nijak ovšem příliš znač-
ný a jen přechodný schodek v celkovém výnosu
daně lze přece nejsnáze hraditi v letech, kdy
finanční hospodářství státní vykazuje tak značné
přebytky. Je proto nezbytně nutným
bezodkladným požadavkem prozíravé poli
tiky hospodářské i sociální: Daň cukera
budiž snížena aspoň o 16 K a to bez-
odkladněl
Návrhy Ruska niía brusselské cukerní konferenci
O dosavadním jednání cukerní konference v Brus
selu přináší N. F. Pr. tento telegram: R uský dele-
gát vyslovil přání, aby cukernímu průmyslu jeho
říše byl dovolen úhrnný vývoz 300.000 tun (palrno
za celé pětiletí. P. r.). Rusko je ochotno za tohot
předpokladu upustíti od jakéhokoli dalšího exportu
s výjimkou dvou zemí: Finska a Persie, kamž by
zahraniční obchod s ruským cukrem i na příště mě
býti volným. Francouzský delegát pojednal o
případu, že by nedošlo k dalšínu prodloužení cu-
kerní konvence. Proslýchá se, že prohlásil, kdyby
Německo a Rakousko neprodloužily konvenci a umož-
nily nepřímé premie, že Francie postupovali bude
ve stejném smyslu. Rusko pro ten případ pomýšl
skytati přímé vývozní premie. — Z této zprávy vi-
děti, že jednání nevedlo dosud k výsledku, Ba že
počítá se na jistých stranách s možnosti, že k ob-
nově konvence vůbec nedojde a žo se vrálí stare
nehospodářství premiové. Naproti tomu ovšem —
aspoň na rakouské straně — nepokládá se příslu
Ruska za nezbytnou podmínku, nýbrž věří se, ž
přes to mohla by býti dána možnost nalázti jakýsi
bezpremiový modus vívendi pro oslatní státy smluv-
ní. Pokud se ostatně týče speciálních podmnínek, Ru-
skem dosud formulovaných, neodporuji — srovná
me-li je s dosavadními vývody rakouského autora
návrhu na exportní konting nt ruský — slanovisku
rakouskému a lze s nimi v celku souhlasiti.
Poměry na státní dráze. Jak známo, postavil
generální inspekce drah na nebezpečných místech
tratí státní dráhy 127 signálů pro pomalou jízdu
V posledních dnech oznámíla státní čráha, že na 3
místech byly závady již odstraněny. Generální i-
spekce uznala však pouze odstranění 26 signálů.
ostatních 10 ponecháno a povoleno tu jen urychlen
jíedy nákladních vlaků. Poněvadž jest počasí dosti
příznivo, lze doufati, že bude možno odstraniti zá-
vady do konce roku. Oproti některým zprávám nulno
kenstatovatí, že inspekce v ničem nepovolila aže
záleží pouze na slátní dráze, aby urychlila odstra-
nění signálů. Ohledně ostatních udržovacích prací
jichž provedení nařídila inspekce stální dráze, má
tato podati první zprávu začátkem prosince. Jak se
praví, usnesla se správní rada státní dráhy, podati
proli všem jednollivým nařízením inspekce
stižnost k správnímu soudnímu dvoru
Jak vidno, novzdal se ryt. Taussig ještě odporu prot
vládním orgánům. Je nesporno, že tímto postupem
poškozuje správa státní dráhy pouze — vlastní akcio-
#21
alto_textblock
#21
Z trhů peněžních (dne 21. listopadu). Praha
Dnešní bursa minula opět klidně a sjednány závěrky
akcií strojírny Daňkovy za K 460.—. Dále po
dáváno bylo za akcia: První české továrny orien-
tálských cukrovinek K 250.—, »Merkuru«, směnárn
akciové společnosti, K 590 —, první pražské zasla-
várny K 450.—, první české akciové pojišťovny na
život H 250.—, kolínské továrny kávových náhražků
K 620.—, pivovaru v Českých Budějovicích K 825. —.
Živnostenské banky K 239.50, české banky »Unione
K 238 50, české společnosti pro průmysl cukerní
K 140.—, pražské úvěrní banky K 524.—, hospodář
ské ůvěrní hanky K 381.—, české průmyslové banky
K 414.—, podolské cementárny K 198.—, zajišťovací
banky K 140.—, první českomoravské strojírny
K 850.—, králohradeckého úvěrního ústavu K 449.—
peníze.
Vídeň. Vzhledem na nepříznívé smýšlení, které
panovalo v Novém Yorku a v Paříži, byla na za-
čáteční burse nálada málo přívětivá. Tendence byla
chabá a kursy většinou klesly, ke větší reakci však
nedošlo. Větší poptávku měly toliko akcie stální dráhy
a východních drah. Naproti tomu akcie länderbanky
a alpinky byly stísněny. Na plodinové burse vše-
obecná nechuť potrvala. Veliká insolvence, ke které
došlo v Hamburku, rozladila berlínskou bursu a na-
stalo tam slabé smýšlení. Bursa setrvala ve stagnaci
až do konečného výsledku. Kursy většinou negativní.
#22
alto_textblock
#22
Obojí kreditky se nezměnily. Akcie länderbanky.
bankovního spolku, pešťské komerční banky a union-
banky klesly, alpinky, pražské železářské a birten-
berské rovněž tak. Trh k ukládání pevný. Devisy
a valuty měly poplávku.
Berlín. Z Ameriky docházejí zprávy stále málo
potěšitelné; poslední pomocná akce vlády důvěru šir-
ších kruhů nezískala, aniž uvedla poměry na burse
novovorské v normální koleje. Odtamtud ohlášené
ochabuutí mělo za následek oslabení všeobecné na
trhu zdejším, které stupňovalo se po došlé zprávě
o úpadku větší hamburské firmy. Nejvíce dotčeny
předsevzalými realisacemi zůstávají akcie železář-
ských, uhelnodolných podniků a hodnoty bankovní
S většími ztrátami kursovými selkáváme se na trhu
kasovním a při akciích paroplavebních společností
Jediným světlým bodem dnešního bursovního obchodu
byly obraty v hodnotách ruských, jež docílily slu
šných přískoků kursových. Soukromý dískont ne-
změněn 7 procent. Denní peníze 61/2 procenta.
Krise v zomském telezničním úřadě král. če-
ského. K nedělnímu našemu článku pod tímto ná-
zvem, v němž uvedeno, že zemský výbor král. če-
ského chová úmysl rozpustiti technickou železniční
kancelář, došel nás tento projev: Zrušení technické
železn. kanceláře bylo by velikou pohromou pr
podnikání železnic a lokálních drah vůbec. Prosadit
dráhu, jest a zůstane věcí velmi nesnadnou a oblíž-
nou — a povždy vyžadující několikaleté námahy.
při níž vydatné spolupůsobení technické železniční
kanceláře mnohou překážku překonati pomohlo. Špat-
né zemské finance ovšem nesnesou garantování dlou-
hých tratí, které celé miliony korun nákladu vyža-
dují, avšak pro krátké trati, kterými umožniti se
má stranou položeným městům průmyslovým želez-
niční spojení, musí míti i za nynějších poměrů
země subvencování ať již ve formě garancie zemské
či jiné ve shodě se státem a interesenty — a nesmí
zrušením technické železniční kanceláře zastaviti po
mocnou svou akci při sdělávání těchto projektů. I-
stituce žel. tech. kanc, jest stejně důležitá jako melio-
rační, klerou by agrární poslanci jistě nepřipustil
zrušili, pokud snaha meliorační potrvá vůbec, a tak
musí býti i v železnictví! Drahou přivádějí se cel
krajiny do rozvoje průmyslového, zvyšuje se poplat
nost a po několika letech stává se i zemí garanto-
vaný kapitál alespoň částečně aktivním. Doporuču-
jeme co nejvřeleji zemskému výboru i pánům poslan-
cům, aby zasadili se o to, aby instituce techn, želez
kanceláře ku prospěchu povšechnému i nadále po-
trvala a zrušena nebyla.
Čtvrtý pivovar v Plzni. V něklerých listech ob
jevily se znovu zprávy, oznamující povolání určite
csobnosti v čelo čtvrtého pivovarského podniku
plzeňského, který, jak známo, financuje Živnostenské
banka. Dle informaci, získaných se strany nejkom
petentnější, můžeme prohlásiti opětně, že o osobnich
ctázkách, jež by se týkaly zmíněného podniku, dosu
vůbec jednáno nebylo.
Slatistika jěžby uhlI. Dle vydaného úřadního
výkazu činila v měsíci říjnu t. r. těžba uhli kamen-
ného v obvodu ostravsko-karvínském 6,021.322
(oproti září — 20.404) q, rosicko-oslavanském 352.82
— 6450) g, v kladenském 2,475.296 (+ 132.653)
plzeňském 1,198.434 ( 64.455) q, žacléřsko-svato-
ňovickém 897.134 (+ 49.762) q, v Haliči 1,435.139
+ 364836) q a v ostatních krajích 81.930 (+ 4185
q. úhrnem 11,962.092 (+ 589.056) q. Hnědého uhl
vytěženo v obvodu mostecko-teplickém 15,406 264
(+ 586.030) q. ve falknovsko-karlovarském 3,301.239
(+ 176076) q. úhrnem pak 22,683.476 (+ 1,113.575
Úhrném vytěženo uhlí v říjnu 34,645.5
+ 1.702.631)a
Vyjednávání se Srbskem dosud nebylo zahájeno
vahledem k temu, že noví ministři nemohli dosu
vyjednavatelům dáti nové instrukce. Z poslední řeč
rakouského ministra orby lze ostatně vyčísti, co může
Srbsko od našich vyjednavatelů očekávati. Povolení
dovozu živého dobytka jest dle ní naprosto vylou-
čeno. Dnes jedná se již jen o to, za jakých vodmínek
v jaké výši povolen bude určitý kontingent do
vozu masa ze Srbska k nám. Záleží ovšem na tom
v jakém rozsahu bude Rakousko žádati záruky
ohledu velerinářsko-policejním.
Ruský obilní vývoz. Německo jest přes svá vy-
soká obilní cla odkázáno na dovoz obilin z ciziny
a udrželo proto i letos své obchodní spojení s ru-
skými vývozci. Uzavřeny opětně smlouvy na do-
dání obilí, avšak následkem malé úrody v Rusku
stávalo se v poslední době, že ruští vývozci prodávali
obilí doma a porušili smlouvy s německými impor-
téry. Spolek berlinských obchodníků s obilím a plo
dinami obrátil se na ruskou vládu se stížností na
tolo jednání. U nás v Rakousku takové případy za-
znamenány nebyly, poněvadž od zvýšení cel ruský
dovoz obilin úplně přestal
Prodejní organisace jabloneckýchi obchodníků
V Jablonci koněna byla ustavujíci schůze prodejníh
syndikátu obchodníků se skleněným zbožím s kapi-
fálem 1,020.000 korun. Tím jsou výroba a prode
skleněných kroužků organisovány. Jak jsme již ozná-
mili, zřízena bude prodejní kancelář v Jablonci a
v Bombaji
Vývoz cukru z Rakouska do Uhor v tomto roce
dosti značně stoupl. Činí od počátku roku 235.00
ntr. centů oproti 185.000 metr. centů v téže době
roku loňskéno
Náhradní ústav pojišťovaci pro peněžní ústavy
Zákon o pojištění souhromých úřadníků ze dne 16.
prosince 1906 č. 1. ř. z. z r. 1907 připouští zaři-
zování ústavů náhradních. Zřízení ústřední poji-
šťovny pro úřadnictvo českoslovanských, po případě
slovanských ústavů peněžních jest předmětem ve-
řejné schůze, kterou svolává na den 23 listo
padu (solcia) o 8. hod. večerní do obch spolku
„Merkur“ „Sdružení českoslovanskéh
úřadnictva peněžních úslavů“. Ref, jes
p. Jan Pátek, vrch. ředitel Ústř. banky českých
spořitelen v Praze. Úřadnici bank, spořitelen, poji
šťoven a záležen žádají se ve vlastním zájmu o hoj
nou účast
Americký th železářský. „Iron Age“ oznamuje
že 60—65 procent celé výkonnosti výroby surového
železa jest požadováno spotřebou. Výroba není ta
obmezena, jak bylo oznamováno. Cena surového že-
leza ochabla, obchod s ocelovými kolejnicemi je ne-
patrný
Možnost vývozu fazolí. Rakousko uherský kon
sulát v Amsterodámě podává o výsledku sklizně
fazoli v Holandsku následující zprávu: Holandská
sklízeň fazoli měla letos velmi nepříznivý výsledek
Následkem deštivého počasí, které potrvalo celé
ičto, fazole polehly a neuzrály. Značná čásť úrody
byla tím ovšem zkažena, a nehledíc k špatné ja-
kosti sklizně, odhaduje se též kvantitalivní výnoe
o 25—30% níže než roku minulého. Byť by snad
tento odhad byl příliš pessimislický, tedy je přece
větší dovoz do Holandska v této kampani možný
V posledních měsících byly již s cizinou učiněny
značné uzavírky. Nutno vytknouti, že jako nejsilnější
konkurent stojí nyní v popředí Chile se svým vý-
borným produktem. Přece však nelze za to mýli, že
fazole zdejšího původu budou ochotně na holandském
trhu přijaty. (Z čes. odboru zemědělské rady.)
Výměna v prosinci 1907 splalných talonů 31/2
zástavních listů hypoleční banky království českého
za nevé kuponové archy. Talony 312% záslavních
listů hypoleční banky království českého, v prosinei
1907 propadlé, budou dnem 16. prosince 190
počínaje za nové kuponové archy vyměňovány
a sice vždy vpondělí, ve středu a v pátek
u pokladny bankovní. Potřebné k tomu seznamy
(konsignace) bezplatně se vydají.
Vypsání dodávky ve Španělsku. Vývozni kan-
celář pražské obchodní a živnostenské komory ozna-
muje, že ředitelství továrny na prach a výbušné
látky v Granadě konati bude dne 14. prosince t. r
ofertní řízení v příčině dodávky různého materiálu
k výrobě prachu na rok 1908. Bližší podmínky vy-
loženy jsou u c. k. obchodního musea ve Vídni.
Trhy. Příští výroční trh jen na dobytek v Lys
n. L. bude v pondělí dne 25. listopadu t. z.
#23
alto_textblock
#23
pětiny
#24
alto_textblock
#24
Zástavní listy české hyp. banky 590
a
» » » 4
„ » . » 34
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4
„ , » . » (v K) 49%
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 %
, » » (v K) 4 0
Žel. . . » »
49
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky ..
4 %
Dlužní úpisy České prům. banky
4s
Dlužní úpisy Ústřední banký
českých spořitelen . . .
4 %
5
Zástavní listy mor. hyp. banky
»
4 %
4
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny
41/,9
» »
40
41/2
„ , hal. zem. banky
4
49%
Kom. dl. úpisy „ . .
4 %
Železnič. . . , .
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41,
4%
„ „ „ . ,
40
„ Rak. aherské banky
40
„ „ Dolnorak. byp. ústavu
31n
4
Kom. dl. úp. „.
31/
„ »
„ ,
40
Zástavní listy Rak. hyp. banky
3
Prior. obl. spol, rak. míst. drá
5 %
Ruská stál. půjčka z r. 1906
4.20
Únorová spol. renta (v pap.
4.20e
Dubnová »
(ve sti.i
4%
Květnová . „
(v pap.
40
Červencová spol. renta (ve stř.
4 0
Rakouská zlatá renta . . . .
korunová renla . . 49%
. 3 1/
investiční»
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . ..
Česká průmyslová banka . ..
a
Česká zajišťovací banka . ..
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka
První česká akc. pojišť, na živ
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Haličská akc. hypoteční banka
Rakousko-uherská banka . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
„
„ tov. orient. cukrov.
#25
alto_textblock
#25
Renty:
4procentní papírová květnová . .
42procentní » únorová . .
4procentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní » dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská.
31/zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uherská . . ..
4procentní korunová uherská . .
31/zprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka . . . . . . . .
#26
alto_textblock
#26
Losy:
#27
alto_textblock
#27
Celé státní z r. 1860 . . . ..
. . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
#28
alto_textblock
#28
Zástavní listy:
#29
alto_textblock
#29
4proc, kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4
#30
alto_textblock
#30
Banky
#31
alto_textblock
#31
Česká průmyslová . . . . ..
»Union-
. .
. . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . ..
. . . . . .
anglo- rakouská
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskontní . . ..
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . .
uherská všeobecná úvěrní ..
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
#32
alto_textblock
#32
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
» B . .
Česká severní dráha . . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha .
Rak. severo-západní dráha . . .
Polabská dráha . . . . ..
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.)
Pražsko-duchcovská dráha kmen.
Pražsko-duchc. dráha prioritní.
Ústecko teplická dráha
. ..
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . .
Státní dráha
. . . . .
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky:
Ceská cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . .
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská společnost,
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnosť ..
Alpská báňská
Rýmavsko-muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
#33
alto_textblock
#33
Trhy peněžní
#34
alto_textblock
#34
Pražská bursa.
#35
alto_textblock
#35
V Praze, 21. listopadu. Oficiální záznamy znějí:
#36
alto_textblock
#36
Vídeňsků bursa
#37
alto_textblock
#37
4 0
#41
alto_textblock
#41
Peníze
#42
alto_textblock
#42
102.—
#43
alto_textblock
#43
97 —
97.50
94 75
94 75
94.75
94 75
94 85
#44
alto_textblock
#44
87. 25
#45
alto_textblock
#45
91.—
#46
alto_textblock
#46
99 50
#47
alto_textblock
#47
100.—
95.80
#48
alto_textblock
#48
103 45
#49
alto_textblock
#49
34.70
#50
alto_textblock
#50
95.90
#51
alto_textblock
#51
99 75
#52
alto_textblock
#52
95 55
93.5
94 25
93 —
92 50
#53
alto_textblock
#53
99 —
#54
alto_textblock
#54
94.
#55
alto_textblock
#55
97.15
875
#56
alto_textblock
#56
96 25
#57
alto_textblock
#57
95 75
#58
alto_textblock
#58
87 25
#59
alto_textblock
#59
95 50
#60
alto_textblock
#60
77 8
#61
alto_textblock
#61
86 70
#62
alto_textblock
#62
970
#63
alto_textblock
#63
97.15
#64
alto_textblock
#64
95.85
#65
alto_textblock
#65
95 75
113 55
96 05
85.6
#66
alto_textblock
#66
233 50
414 —
—.—
331.—
—.—
524.—
253.—
450.—
239 50
563 —
—.—
850.—
460.—
—.—
140-
825.—
621.—
198.—
400 —
2391
#67
alto_textblock
#67
250 —
#68
alto_textblock
#68
Závěrečné kursy
21. list. 20. list.
95.85 95 80
97 05 96 95
95.75 95 7
97.15 97.10
113.55 113 65
96 05 95 95
85.50 85. 60
109.50 109.45
92 20
92.25
81.15
81. 2
86.70
86 65
#69
alto_textblock
#69
147 25
205 —
249 —
432.—
462.—
134.50
18075
#70
alto_textblock
#70
94.75
94. 75
94.85 94 85
98.50 96. 65
87.31
87 20
—.—
—.—
100.—
100.—
#71
alto_textblock
#71
414.— 414.—
—.—
—.—
381.—
381.—
—.—
—.—
—.—
—.—
1775.—
1775.—
289 50
289.—
398 75
403 75
550.—
551—
590.—
590.—
623.75
623 75
736.—
737.—
983. —
983.—
513.75
515.50
527.—
527 50
454.—
454 —
#72
alto_textblock
#72
—
1030 —
362.—
—.—
435.—
423 —
392 —
278.—
—.—
5150.—
550.—
654 50
142 25
475.—
983.—
405.—
#73
alto_textblock
#73
140.—
2080.—
458. —
—.—
874.—
709 —
352 —
2391.—
582 75
509.—
905.—
448.—
800.—
#74
alto_textblock
#74
Zboží
#75
alto_textblock
#75
103.—
98. —
88 25
#76
alto_textblock
#76
98.—
#77
alto_textblock
#77
95. 25
#78
alto_textblock
#78
95.25
#79
alto_textblock
#79
95.25
#80
alto_textblock
#80
95.25
#81
alto_textblock
#81
95.35
#82
alto_textblock
#82
95.—
#83
alto_textblock
#83
100 —
#84
alto_textblock
#84
100 30
#85
alto_textblock
#85
96.80
95.70
96 9
100.75
96.55
100.50
95.25
93 75
93.60
93.50
95.—
98.15
97 25
83 50
88 25
96 50
78.60
87.20
97.25
97.35
96 05
95 95
113.75
96.25
85. 8.
#86
alto_textblock
#86
96 75
#87
alto_textblock
#87
239.—
415.—
—
383.—
—.—
528.—
—.—
460.—
240.50
565.—
—.—
865.—
462. —
—.—
145.—
875.—
—.—
200.—
402.—
2401
270.—
#88
alto_textblock
#88
146.50
205.—
248 75
432.—
462 —
139.—
181.—
#89
alto_textblock
#89
2785.—
1035.—
362 —
435.—
421.—
391.—
278.—
—.—
5130.—
551.—
654. 25
143 75
—.—
936.—
408 —
#90
alto_textblock
#90
140.—
2080.—
458 50
890.—
710.—
353.50
2400 —
583 25
508 10
915.—
448.—
846 —