ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3eece2d0-78e8-11dc-8dd1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LINTY
#3 alto_textblock #3
24. Jedna 1905. Číslo 24.
#4 alto_textblock #4
Minulou noc usnesl se zvláštní dělnic k komitét požádati cizí vyslance za prostřed nietvi moenosití. Divadla petrehradská za večera nedělního. Z Petrohradu, 23. ledna. Téměř všechn divadla petrohradská rozhodla se po událostech nedělního odpoledne večer nehráti. Avšak dostalo se jim pokynu právě opáčného. Nicméně v divadle Alexandrově krátce po zahájení před stavení upuštěno od pokračování, jelikuž dosta vila se deputace dělnického komitétu a žádala aby představení bylo skončeno. V jiných diva- dlech pod silnou stráží hráno až do konce avšak při velice slabé návštěvě, která vysvětli telna byla obavami, že ještě v noci dojde k no- vým událostem. List Gaponův Maximu Gorkému. Z Petrohradu, 23. ledna. Kněz Gapon, kter jen lehce byl zraněn a dle některých zprá- vůbec ne, zaslal Maximu Gorkému přípis. Gorki předčital list jeho ve shromáždění komitétu obsah jeho jest tento: »Soudruzi ! Ruští dělníci Není již vašeho cara!« Mezi ním a ru ským lidem tekla krev. Jest nejvyšší čas, aby dělnictvo ruské zahájilo svůj boj o svobodu. Máte v tomto boji moje požehnání. Zejtra budu opětně mezi vámi. Jiří Gapon
#5 alto_textblock #5
Vytloukání oken. Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.) Včer večer k 11. hod. dělníci vytloukli okna v do- mech na ulici od Čeringovského mostu až k Aničkovskému mostu a v paláci velkoknížete Sergěje u tohoto mostu. Také na Něvském pro- spektu vytlučena okna v mnohých domech. Spisovatelská deputace. — Sbírky. Z Berlína, 23. ledna. (C.-B.) Dle petro- hradských zpráv včera večer velký počet spiso- vatelů rokoval, co učinit, aby se odvrátilo krve- prolévání. Usnešeno poslati k ministru vnitra deputaci se žádostí, by se přičinil, aby car příja jejich petici. Mezi delegáty byl také Mlaxim Gorký. V úřadním bytě ministra vnitra oznámene deputaci, že kn. Svjatopolk Mirský není doma deputace odkázána na jeho zástupce a ten řekl že nemůže v té věci ničeho učinit, ale odevzdé spisovatelskou petici ministrovi. Potom obrátila se deputace na předsedu ministerského komitétu Vitta, jenž prohlásil. že nemůže požádati cara, by učinil hned nějsk rozhodnutí. On (ministr) nemůže mísiti se do nařízení ministra vnitra, požádá ho však, aby deputaci přijal. Žádost tu oznámil Witte ministrovi, ale ten odepřel přijati deputaci. V sohotní schůzi lidí vdělaněj- ších tříid, jež byla hojně navštivena, usne- šeno sbírati příspěvky pro rodiny po- škozených dělníků. Příspěvky ty rozdá pomocný spolek pro politické vypovězence vězně. Carevna-vdova. Pobědonoscev. Z Petrohradu, 23. ledna. (Spb. Ag.) Ca revna-vdova odjela do Carského Sěla. Vrchní prokuralor sv. synodu Pobědo noscev těžce onemocněl.
#6 alto_textblock #6
Ještě podrobnosti z nedělního průvodu. Z Petrohradu, 28. ledna. (C.-B.) Dle zpráv očitých svědků kněz Gapon, jenž zúčastnii se dělnického průvodu od vítězné brány na- revské, nebyl raněn. Průvodu zúčastnilo se asi 15.000 lidí, také duchovní, z nichž jeden v or- nátě a křížem v ruce. Mimo obrazy svatých a kostelní korouhve nesena v průvodu také ca- rova podobizna. Gapon byl pouze v říze, orná chtěl obléknouti až před budovou říšské rady. odkud doufal dostati se pohodlně přes Mořskou na prostranství před carským palácem. Dav táhl, prozpěvuje chorál »Zachovej lid tvůj Hospodine a dej vítězství našemu pra- voslavnému carovi«. Když ozval se povel »Pal«, vypálen do davu hromadný výstřel Obrazy svatých a carova podobizna byly pro- střeleny. Duchovní v čele průvodu byl raněn. Gapon, jenž jako mnoho jiných lehl na zem. zalezl do sousedního domu, kdež se oblékl do občanských šatů.
#7 alto_textblock #7
Druhý den bouří petrohradský ch. (Pondělí 23. ledna.) Z Petrohradu, 23. ledna. Pod dojmem před- včerejších události zastalo jitro včerejšího dne Petrohrad v náladě jednak stísněné, jednak rozhořčené. Široké massy dělného lidu, které větším dílem pro rozčilení nespaly, rozešly se za časného jitra po předměstích, vidouce té chvíle nemožnost vzdoru proti vojenské diktatuře. Nieméně pohotovost vojenská trvá stále a zejmena učiněna opatření n ochranu obchodů s hořlavinami, jakož i továren na výbušné látky. Rozšířilať se dopoledne zpráva, že dělníei zmocnili se dynumítky; avšak zpráva tato byla bezpodstatnou. Že však klid nebude dlouho trvati, dalo se souditi již kolem 11. hodiny dopolední, kdy na před- městích opětně počaly se scházeti zástupy lidu. jenž byl ozbrojen. Jelikož však nechovaly s vyzývavě, nebylo příčiny k zakrečení stráží. De- nictvo tiše mezi sebou rokovalo. Policie, jakož i vojsko bylo vyrozuměno tajnými agenty, že mají se sejíti na nejrůznějších stranách měsla menší hloučky a současné vniknouti do vnitřního města. Proto učiněna, jako přede- věirem, opětná opatření a pře 1. hodinou odpolední uzavřeny hlavní ulice dvojnásobným vojen- ským kordonem. Petrohradem roznášeny zprávy, že car uchýlil se s rodino svojí z Carského Sěla do Petěr- hofu. Pověsti tyto byly naprosto ne- pravdivými, nebeť car ani na oka- mžik neopustil Carské Sělo. Naopak přijsl tam návštévu všech velkoknížat velkokněžen, kteří zúčastnili se na polední hostině. Rozhovor týkal se výhradně nedělních událost. Z Petrohradu, 23. ledna ve 2 hod. odpol Krátee po 1 hodině počali dělníc vpět se shromaždovati a táhli v
#8 alto_textblock #8
skupinách na Něvský prospekt který o půl 3. hod. úplně obsadili. Dělníci, mezi nimiž nalezá se četně studentsíva a mnoho příslušníků in- telligence, jsou téměř všichni ozbro- jeni revolvery, sekyrami a kusy že- leza. Očekává se, že kaňdým okamži- kem dojde k opětným srážkám. Z Peirohradu, 23. ledna. V rozličných částech města konaly se schůze dělnictva, n kterých vůdeové vyzývali ke zjev- nému povstání. Z Petrohradu, 23. ledna. (Spb. Ag.) Na Vasiljevském ostrově bylo o 2. hod. odpolední volno. V 5., 6. a 7. ulici je shromážděno vojsko. Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.) Ke 2. hodině odpol. shromažďovaly se na Něvském prospektu čím dál tím větší davy lidu. Na prostrauství před enrským palácem jízdná garda zame- zila srocovýní. V domech, kam dodává elektřinu firma »Helios« zhaslo všecko světlo, protože továrn dělnietvo přidalo se k stávkujícím. Nová srážka na Něvském prospektu. Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.) Na Něv- ském prospektu srazil se dues dav lidu s vojskem, jež užilo střelně zbraně.
#9 alto_textblock #9
Rusové v Londýně. Z Londýna, 23. ledna. V četných zdejšíc kostelích konaly se modlitby za cara, aby jej bůh v nynější krisi osvítil. Ruský vyslanecký palác byl dnes střežen detektivy. Všichni úřad- níci vyslanectva byli v permanenci. Převládá mezi nimi pessimistické pojímání situace.
#10 alto_textblock #10
Censura v práci? Z Krakova, 23. ledna. Dnes nedošly z Rusk žádné obvyklé dopisy, ani telegrafické depeše (Ostatní telegrafické zprávy viz na straně 4.) Vůdce dělnietva kněz Jiří Gapon. Petrohradské »Novosti« podávají některé zprávy o osobnosti vůdce stávkujícího petro- hradského dělnictva, otci Jiřím Gaponovi. Bydlí v jedné z ulic, přiléhajících k Alexan- drovskému parku, ve skromném bytu. Je všecek proniknut přesvědčením, že je možno doslci. aby dělnietvu byl zabezpečen úplný hmotný bluhobyt i vysoké vzdělání. Je mu asi 35 let je prostředního vzrůstu, jižního typu. Činí dojem člověka krajně zmoženého bezsennými nocem a neustálou prací. Zevnějšek jeho je zevnějšek idealisty, který sebeobětavě jde do boje za bližnl své. V rozmluvách se »soudruhy-dělníky« je poněkud exaltovaný; s nimi tráví dni i noni nedopřávaje si delšího oddychu než 3—4 hod za den a noc. Ale v rozmluvách s lidmi neza- svěcenými zdá se mužem chladnokrevným, že- lezné energie a pevné víry, která svítí z jeho živých a pronikavých očí. Syn prostého rolníka poltavské gubernie tento demagog v mladosti pásal svině a husy Skvělé jeho schopnosti obrálily na sebe pozor nost učitelů národní školy, již navštěvoval. N domluvy učitelů otec jej dal do poltavského duchovního semináře. Jinocha dojímalo vše,e se týkalo dělníků a vůbec nižší třídy. V IV. třídě byl ze semináře vyloučen pro poli tickou propagundu a vrátil se »v lůno přírody«. Brzy však se do semináře vrátil a jej dostudo- val, ale běda! s trojkou z mravního chování. S touto známkou nemohl na vysokou školu. I věnoval se »praktické působnosti na jevišti života«. Nejprve byl ve statistické kanceláři zemstva. Tu se seznámil s nějakým Feuermnnnem, učenníkem Lva Tol- stého, a to na vždy rozhodlo o jeho ži votě. Seznámil se s jistou dívkou, jež zasvětila celý život podobným ideám. Ona ho přesvěd- čila, že by společným ideám nejvíce prospěl. kdyby vstoupil do stavu duchovního, protože by národ měl k němu spíše důvěru, než jako k úřadníkovi. Gapon jede do Petrohradu, žádá za při- jmutí do duchovní akademie, svatý synod blaho- sklonně přehliží jeho trojku z mravů a důvě- řuje jeho protektorům. Gapon stal se »duchov- ním akademikem«. Petrohrad jej uchvátil. Vrhl se v jeho so cialistický život. Seznámil se e dělníky všech továren. Sepsal spis o stavu dělnictva v Rusku, o nevyhnutelnosti, aby se církev věnovala ideám sociálně demokratickým, a předložil jej ředilel- stvu duchovní akademie. Spis byl zavržen autoru udělena přísná důtka. Nieméně podařil se mu akademii dostudovali. Až sem sahají zprávy o zajímavém muži jež spolupracovník »Novosti« čerpal z rozmluvy s nim.
#11 alto_textblock #11
Attentát na cara dle líčení vládního tisku ruského.
#12 alto_textblock #12
Zvláštní vydání „Pravitelstevenného Věst nika“ o případě na Nevě dne 19. t. m. prohlá- silo jej za náhodu, která vznikla tím, že jeden kus nabit byl na ostro. I když bylo tak, přece je zřejmo, že ostrý šrapnel nedostal se do děla sám, nýbrž byl tam vložen úkladnou rukou. Ačkoli tedy událost nemá toho významu a roz- měrů, které jí přidávali v prvé chvíli na Západě, přece zůstává nezměněno, že šlo o attentát aže ten attentát byl namířen na život carův. Spolehlivý zpravodaj, p. B. Prokofjevz „Nového Vremene“, známý našemu obecenstvu z pražského Sjezdu slovanských novinářů roku 1898 a slavnosti položení základu Husova pomníku v Praze r. 1903, byl přítomen slav- nosti tříkrálové v nikolajevském sále Zimního paláce a jak očitý svědek líčí událost násle- dovně: Slavnost se již schylovala ke konci. Za pro cessím duchovenstva v nádherných řízách, s ko- reuhvemi, svícemi, ikonami, vůdce státu ru- ského sešel k řece, kde v polokruhu vlály staré válečné prapory jeho pluků. Krátká modlitba končí se obřad svěcení vody, mitropolit hrouž sv. kříž do vedy, začíná salut děl. Já spolu s mnohými díval jsem se z okne nikolajevského sálu na obřad svěcení vody. Tu rozlehl se prvý výstřel, koule vrazila do stropu a stěn velkolepého sálu, hned přiletěla druhá.. a již třesk rozbitého skla, podivný zvuk něčeho co udeřilo do stěny, obrátil na sebe pozornos
#13 alto_textblock #13
všech. Utichly rozhovory, přítomní ustrnuli . . Brzy povšimli si dvou děr ve sklech vrchní řady krajního pravého okna sálu, našli šrapnelovou kuli; bezděky vrhli se k oknům, zvědavi, co se děje — nle obřad na břehu pokračoval obyčej- ným pořádkem Processí se obrátilo nazpět... Prošly pra pory a korouhve mimo cara; prošli vévodov Petr Alexandrovič, Oldenburský a Jiří Georgio- vič Meklenbursko-Střelický; obě carové, cho i matka, jimž pážnta nesla vlečky; za nimi ve- liké kněžny, za carskou rodinou skvělá řada dvorních dam, nejvyšších hodnostů, členů státn rady, ministrů atd. V chrámě mitropolit Antonij konal liturgii. Mezitím na nábřeží vojska sešikovala se špalíry přes ulici po obou stranách cesty, kudy mělo projíti processí duchovenstva. Tisícové národa s obou stran jednolitou živou stěnou na- plňovali nábřeží. Do paláce mezitím přibyli ciz velevyslanci, vyslanci a členově diplematického sboru, kteři s manželkami odebrali se do niko- lajevského sálu, aby se z oken dívali na jordan- ské svěcení vody. Po skončení liturgie obě carové a veliké kněžny v průvodu dvorských dam a slečen prošly sály a válečnou galerií de vnitřních komnat, aby odtud pozorovaly cere- monii. Z chrámu pak vyšlo processí na bře Nevy. Za processím kráčel ear a veliká knížata a podle obyčeje jeden ze senátorů a šest assi- stentů z úřadnictva zahraničného ministerstva. Dvorské duchovenstvo vošlo na řeku, za nimi archimandrité a archijerojové; všechno ostatní duchovenstvo od městských chrámů tvo- řilo skvělé špalíry po nábřeží, ze nimi jáhnové. za nimi pážata, dvorští granátnici, polosetnina vojska a za vojskem v malé vzdálenosti černe stěny národa. Obraz byl neobyčejně velkolepý. Mezitim hned za processím duchovenstva na řeku vstou- pilo processí korouhví a praporů, v jich čele zlatý prapor dvorských granátníků, a postavil se kruhem kolem místa na Nevě, kde konán obřad. Jakmile mitropolit Anlonij pohroužil kří do vody, dán signál rakotou a zahřměl po- zdrav děl. Po posvěcení vody processí se dalo nazpě do paláce týmž pořádkem, jen mitropolit An- tonij držel kříž v ruce a dva protojerejové po stranách kropili vojska. Car doprovodil process do chrámu a byl na to přitomen odnášení pra- porů, načež nikolajevským sálem prošel d vnitřních pokojů. Oddíly vojsk za zvuků hudby přijaly své prapory a rozešly se po ulicích, hra- jíce pochody. Duvy národa valily se na Jordár načerpat vedy. Po jordanském obřadě caršt manželé v zlaté síni Zimního paláce přijimali pozdravy velevyslanců a diplomatického sbor. Vše šlo před se, jakoby se nie nebylo událo. O komisi, která má případ ze dne 19. ledn vyšetřiti, oznamuje „Pravitelstvenný Věstnik“ Předsedou jmenován náčelník gardového dělo- střelectva gen. por. Chitrovo a členy: dočasný velitel 1. gardové dělostřelecké brigády, plu- kovník Golovačev, velitel 2. brigády gardového dělostřelectva gen. m. Ivašencov a velitel bri- gády gardového dělostřelectva, plukovník kníže Masalský. Komise pracovati bude pod osobným dohledem inspektora všeho dělostřelectva, veli- kého knížete Sergije Mighailoviče. Komise ihne přistoupila k energickému šetření příhody a k výslechu osob, které konaly a řídily osudnou střelbu. Schůzím komise byli přítomni: poli- cejní ředitel Lopuchin a substitut státního zá stupce Trusevič. O pračích vyšetřující komise. jakož i o výsledcích vyšetřování budou podávány úřadní zprávy.
#14 alto_textblock #14
Sjezd české samosprávy. (Dokončenl) O relormě chudinství a seciálních úko- lech obcí pojednal v obšírněm a přesnými daty doloženém referátu ředitel městského úřadu v Vrsovicích, p. V. Řezniček, jenž po zevrubné kritice platného zákonodárství chudinského do- vodil, že jen nedostatek prostředků finančních jest namnoze příčinou stavu nynějšího, jenž udržeti se na dále již nedá. Nejjednodušším způsobem nápravy bylo by snad, ponechati veškeré chudinství zemi jak co do správy, tak do financování, ale této cesty nelze z důvodů ho- spodářských naprosto doporučovati, ježto — ne- hledě ani k nákladnosti správy příští, bylo by chudinství v mnoha případech zneužito zlé příčiny, že by obce, nejsouce k žádným finaně- ním obětem povinny, usilovaly o zaopatřen takových osob, jež chudinského zaopatření ne zbytně nepotřebují, čímž by břemena chudinská vzrostla měrou netušenou, aniž by na ně sebe značnější příjmy stačily. Ani okresům, jež jiných přijmových pramenů, kromě honebních listků přirážek nemají, nelze ukládati výhradnou péči o chudinství. Jak z důvodův účelnosti, tul především z finančních bylo by nejpraktičtějším, aby péče o chudé rozdělila se mezi dosavadn činitele, totiž obce, okresy a zemi tak, aby účelu bylo dosažene, amiž by břemeno chudi - ské stalo se příliš citelným, při čemž je samo- zřejmo, že součinnost veřejnosti bude veledůle- žitým a vítaným prostředkem při prováděn opravy samotné. Pomoci finanční musil by ovšem poskytnouti především stát, kromě toho však dalo by se jí ziskati zavedením auto- nomních daní z přepychu, z minerálních vod, z obchodů bursovních, z vývozu uhlí, konečně pak nutno bylo by působiti k tomu, by vláda postoupila zemi, pokud se týče obcím, výno daní rešlních, v království českém vybíraných, což jest ostatně její povinností a nejvíce by také vydalo. Řečník přál by sobě vřele, by roz- prava sjezdová rozvinila dosavadní moře chlad- nosli vůči chudinské otázce a aby přinesla strá- dajícím tisícům přiměřeně a zasloužené pomoci (Bourlivá pochvalu.)
#15 alto_textblock #15
Resoluce, referentem navržená, zní taktoi »Veškeří samosprávní činitelé působte všemi prostředky k tomu, by chudinská otázka byla u nás rozřešena dle těchto hlavních zásad: 1. Pro osoby choré, jež stiženy jsou trva- lou chorobou tělesnou neb duševní, kterážto choroba však přijetí do veřejné nemocnice nebo do ústavu choromyslných nepodmiňuje, anebo jich propuštění z těchto ústavů nutným činí, zařízeny buďtež chorobince okresní a sice pokud možno v každém jednotlivém okresu, jinak pro více okresů společné. Zařizovací ná- klad a náklad stavební opatřen budiž jednak okresem, pokud se týče okresy, jednak zemí stejným dilem, udržovací náklad pak hražen
#16 alto_textblock #16
budiž jednak z vlastních příjmů chorobince, na příklad z darů, odkazů, nadací atd., jednl z příspěvků domovských obcí, při čemž v pří padě neshody mezi dolyčnou obcí a správo chorobince stanoví výši příspěvků za jednotliv osoby zemský výbor; zbytek pak uhražen bud dotyčným okresem, pokud se týče okresy a zem stejným dílem. 2. Sirotci a děli opuštěné dávány budlie první řadě v péči spolehlivým pěstounům, jinal zřízovány buďte pro ně sirotčince okresní spo lečným náklad okresův a země. Náklady, s opa- třováním dítek těch spojené, pokud by přebytky společných pokladen sirotčích král. českému zákonem ze dne 6. června 1901 č. 62 ř. z nestačily, hraženy buďte jednak od domov- ských obcí (výši přispěvku určí zemský výborh a zbytek nechť hradí okres a země stejným dílem. 3. Pro dítky spustlé, školou povinné, zři- zovány buďle zvláštní okresní školy kárné, načež věcný náklad hražen buď od příslušných okresů náklad pak osobní a vydržovací rozdělen budi mezi obce, okresy a zemi, pokud by ovšem ro- diče dílěte k jeho hražení povinni nebyli; pr dítky spustlé, do 18. roku zřizovány a vydržo- vány buďlež zvláštní kárné ústavy nákladem země- 4. Pro osoby slepé, hluchoněmé a slabo- myslné zřizovány a vydržovány buďtež ústavy zemské nákladem země, pokud stávající ústav nostačí. 5. Péče o ostatní chudé, k práci buď na- prosto nebo pouze částečně neschopně, pone chána budiž obcím domovským, jež starejte se v první řadě o přiměřené přístřeší pro takove osoby a pokud by tyto samostatné výživy si opa- třiti nemohly, poskytujte jim přiměřené peněžite podpory, když by jiný způsob účelnějším shledán nebyl. 6. Správa chudinství veřejného, pokud by dotyční chudí ve zvláštních ústavech ošetřování nebyli, rozdělena budiž mezi zúčastněné korpo- race a širší veřejnost tak, že by pro jednotlive obce a okresy zřízeny byly zvláštní sociáln komise. 7. Působeno budiž k tomu, aby získalys přiměřeně prameny příjmů na krytí nákladů chu- dinství, jednak zavedením zemských daní z růz- ných předmětů luxusních a vývozních, jednal působením na vládu, aby výtěžek daní realníc přikázala obcím a zemi. Po vřelé přímluvě poslance K. Adámku za zřízení okresních sirotčích rad a po poznámc pana Poška z Kladna, jenž podal řadu ná vrhův podrobných, přijaty návrhy referentovy pozměněné ve smyslu vývodů posl. Adámka návrhy pana Peška pak přikázány samospráv nému odboru Národní rady. Posléze referoval náměsíek starosty Nár rady pan dr. Šole O právních poměrech samo správných úřadníků, jichž oprávněné stesky požadavky shrnul v tuto resoluci: »Sjezd samosprávných korporací a činitelů. dnešního dne v král. hlav. městě Praze shro- mážděných, uznává jednak v zájmu české samo- správy, samosprávného úřadování a vůbec če ského zivota našeho: 1. aby právní a hmotné poměry úřadnictv jak okresního, tak obecního zákonem byly upra- veny, aby tak vůči úřadnietvu centralistickému sjednán byl rovnocenný, uvědomělý a vydatný sbor národních pracovníků, totiž úřadnictva sa- mosprávného. Obrací se tudiž dnešní valný sjez na všechny zákonodárné činitele s důtklivou žá- dosti, by přikročili neprodleně k této zákonné úpravě; 2. dokud úprava ta zákonem provedena nebude, přimlouvá se dnešní sjezd, aby pří- slušné korporace samosprávné z vlastního po- činu poměry svého úřadnictva upravily.« (Bouřlivé pochvala a potlesk.) Rozhovor o této otázce byl živý a upřímný a s bouřlivým souhlasem setkaly se vývody pana taj. Jenčíka z Kojetína, jenž hmotné i spo- lečenské útrapy samosprávného úřadníka venkov ského drasticky, ale dle pravdy byl vylíčil, vřelá přímluva p. prof. dra. Heverocha za syste- misaci pensí vdovám po zemřelých obvodních městských lékařích, jakož i jeho appell, by míst samosprávných lékařů byla obsazována teprve po dohodě s lékařskou komorou a srdečné argu menty, uváděné na prospěch navrženě reformy pp. řed. Řezníčkem, drem. Pippichem Křemenem a Milinským došly nadšené ozvěny, jež vyvrcholila jednomyslným přijetím resolu ce. Vroucím doslovem předsedovým byla skvěl manifestace české samosprávy po 1. hodině od- lední skončena.
#17 alto_textblock #17
Politické zprávy domáci.
#18 alto_textblock #18
V Praze, 22. ledna. (K zahájení zim ního zasedání říšské rady.) Posla- necká sněmovna říšské rady má 425 členů čtyři mandáty jsou však nyní neobsazeny, a sice po Offermannovi, jenž se vzdal mandátu z brněnskou obchodní komoru a po zemřelých poslancích Václ. Sehnalovi, dru. Eug. Abraha- mowiczi a dru. Zdeňku Schüickrovi. Zbývajícíeh 421 poslanců seskupeno v následujících klubech a sdruženích: Polské kolo má 63 členy, klut svobodomyslných poslanců českých 45, německ strana lidová 44, ústavověrní velkostatkáři 30. německá strana pokroková 28, katolický stře 28, strana křesťansko-sociální 26, »Slovanská zveza« 24, konservativní velkostatkáři 19, Vl- chové 18, schönererovci 14, volní Všeněmci 11 Rusové 10, jihoslovanský pokrokový klub 6 čeští agrárníci 5, čeští národní socialisté 5 Rumuni 5, polská strana lidová 4, němečt agrárníci 4, moravská strana středu 3, divokýeh 29, z nichž je 5 Čechů. V Praze, 22. ledna. (Posl. Jindři ch Prade o situaci.) Posl. Prade předpovidá v »N. Fr. Pr.« klidný průběh zimního zasedán poslanecké sněmovny až do Velkonoc. Nepoliti kům může — prý — se zdáti podivným,že to, co se dru. Körbrovi nezdařilo za pět let aby se totiž rakouská sněmovna vzchopila ku práci, může se podařiti bar. Gautschovi hne na prvý ráz. Politik nevidí v tom však pranie záhadného. »Bar. Gautsch — vykládá posl. Prade — přichází do kabinetu jako nový muž Poslanci, kteři s ním v posledních dnech vstou pili ve styk, vědí, že jeho svědomí není obu ženo ani vzpomínkami na jazyková nařízen z r. 1898, ani na program střední strany pan ské sněmovny, k níž náležel, ale že ví a cháp
#19 alto_textblock #19
že se v Rakousku nedá vládnouti bez Němců ani proti nim, avšak že se také nedá přejíti přes moc- ného politického činitele, jejž tvoří dnes český lid. Jeho krátký prostý program záleží tedy v tom, aby sbliži sporné strany, Čechy a Němce a jejich vedoueí poslance, tím zmírnil protivy a takovým způso- bem utvořil prostředí, v němž by bylo možno během roku 1905 parlamentním způsobem vy- říditi velké hospodářské otázky, jakými se jeví celní tarif, uherské vyrovnání a obehodní smlouvy. Za takových okolností ohled na zájmy voličstva, jakož i politická opatrnost nutí velké strany rakouského parlamentu, aby za příchodu ministerstva Gautschova zaujaly stanovisko vy- čkávací.« O tom, co se bude díti po Velikonocích, posl. Prade nechce se vyslovovati, ale upozor- ňuje už předem, že vnitřní úřadní če- ština, provedená třeba »via facti«, jest pro Němco tak dlouho nepřijatelna, dokud nedojde na úplné národnostní rozhraničení, týkajícíse netoliko okresů, ba i obcí, nýbrž i všech úřadů od první instance až do poslední. Za té pod- minky bylo by prý možno dojíti k příměr mezi Němci a Čechy; dokonalého, trvalého míru mezi oběma národy nikdy však nebude a nikdo v něj také nevěři. V Praze, 22. ledna. (Rozřešení místo držitelské krise v Dalmacii.) Dnešn úřadní noviny vídeňské ohlašují, že místodržite dalmatský, baron Erazím Handel, byl rozhod- nutím panovníkovým ze dne 20. t. m. přeložen do Lince na úřad místodržitele hornorakouského, uprázdněný povoláním hr. Bylandta-Rheidta ministra vnitra, a že správou místodržitelstv dalmatekého pověřen dvorní rada téhož míst- držitelství Mikuláš Nardelli, jemuž propůjčen hodnost místodržitelského vicepresidenta. Přeložením hr. Handla do Lince rozřešena konečné místodržitelská krise v Dalmacii, jež trvala téměř půl roku. Dne 13. července obje vila se v zaderském »Nar. Listě« stať, v níž pojednáno o některých vnitřních událostec v místodržitelství. Baron Handel měl v pode- zření čtyři mladé, chorvatské konceptní úřad- níky, že jsou ve styku s redaktorem » Nar. Listu«, poslancem Biankinem a činil jim prot výtky. Jeden z úřadníků dokládal se svou ei že poslanci Biankinovi nedal nijakého materiálu k oné stati, ale bar. Handel mu odvětil: »Víte, co soudím o dalmatském čestném slově. Země, v níž panuje tolik nenávisti, nemá čestného slova.« Tento místodržitelský výrok urazil ovšem všechny Dalmatince bez rozdílu národnosti měl přes to, že baron Handel jej popřel, z následek, že sněm odřekl jakoukoli činnost, dokud baron Handel zůstane v Dalmacii,že i samosprávné orgány dalmatské pohrozily stáv- kou a všichni čelní Dalmatinci přerušili s místo- držitelem styky. Poněvadž nad to i jihoslovanský klub na říšské radě pohrozil obstrukci, nebude-l Dalmatincům dáno zadostučinění odvoláním Handla, rozhodl se baron Gautsch přeložiti ba- rona Handla do Lince na místo uprázdněné od- chodem hr. Bylandta a tím rozřešiti dalmatskou krisi na spokojenost Dalmatinců. V Praze, 22. ledna. (K pádu K ö- brovu.) »Reichspost« dovídá se ze stran dobře prý zasvěce né následující podrobnost o pádu Körbrově: »Rozhodujícím pro dra. Körbra byl den 18. prosince; toho dne objevil se u panovníka chef generálního štábu baron Beck a sdělil, že ustanovené vyzbrojení vojska se zarazí, nebude-li v Rakousku co nej- dřive postaráno o zabezpečení vojenských úvěrů. Císař povolal ihned ministra vojenství ryt. Pit- reicha, jenž potvrdil obavy Beckovy. Na to ceísak poslal chefa kabinetní kanceláře ryt. Schieszl k dru. Körbrovi s poručením, aby si vyžádal od něho přesnou odpověď, může-li vláda slibiti, že výlohy na vojsko, povolené delegacemi, budou do konce ledna 1905 parlamentním způsobem opatřeny. Dr. Körber dal zápornou odpověd, načež nastala bezprostředně krise.« Ze Záhřeba, 18. ledna. (Slovanská vzájemnost na poli praktické m.) Osecká »Narodna Obrana« otiskla tyto dni stat o hospodářském svazu Slovanů v říši rakousko- uherské, v níž si pisatel stěžuje, že jižní Slo- vané málo si dosud všímají hospodářských otázel v životě národa. Z pravidla všechnu hospodář- skou práci ponechávají cizincům, kteří získ ovšem schovávají do svých kapes. Jihoslované jsou v tom vzhledě úplně v područí ceizineů hlavně Vídně a Pešti. Pisatel ukazuje na hospo- dářskou výstavu v Oseku, na níž železářský průmysl zastoupen výhradně firmami pešťskými. Marno jest domáhati se osvobození od Uher v vzhledě politickém, když je celé Chorvatsk hospodářsky závislé od Pešti. Pešť enaží se vy- tlačiti z Chorvatska především Vídeň a pak i zřídí samostatné celní území, aby mohla bez konkurence panovati v celé koruně sv. Štěpána. Pisatel poukazuje na rozvitý průmy sl český a radí Chorvatům, aby hleděli navázati styky s českými finančními a průmyslovýmí ústavy a závody. České banky poskytnou Chor- vatům úvěr laciněji než Pešť; při živějším styku seznáme se důkladněji, Čechové pomohou za- kládati náš průmysl, my pak budeme jejich stá- lými odběrateli. A až budeme hospodářsky siln a od Pešti neodvislí, bude i náš politický bo s Maďary snadnější. »A proto — končí » Nar. Obr.« — hlavním heslem naší hospodářské poli- tiky musí býti emancipace od Pešti a Vídně hospodářský svazek všech rakousko-uherských Slovanů«.
#20 alto_textblock #20
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. ledna
#21 alto_textblock #21
Rouvierovo ministerstvo. Jak se očekávalo, stal se nástupcem Com- besovým Rouvier a poslední zprávy z Paříže oznamují, že se jeho vyjednávání s různými skupinami republikánskými podařilo tak dalece. že již včera dopoledne mohl podati definitivní sdělení presidentu Loubetovi. Členy nového kabinetu jsou vesměs vý- značnější osobnosti politické, zastupující hlavni skupiny republikánské většiny. Poincaré Dupuis patří republikánskému sdružení v se- nátě. Delcassé, Etienne a Thompso jsou členy demokratické skupiny, Ruan radi- kální levice, Berteaux, Dubief a Bienvenu- Martin jsou radikálními socialisty. Rou v ler má převzíti předsednictví a finance, Etie n ne