#1
alto_textblock
#1
Theatralia.
#2
alto_textblock
#2
+ Německé scány. V Hamburce odvážil se ře-
ditel tamního činoherního divadla a geniální režisér
baron Berger vypraviti dvě dramata Hebbelo-
va, na něž si dosud žádné divadlo netroufal: „Ju-
lii“ a „Truchlohru na Sicilii“. Jeho scéni-
ckému umění podařilo se získati pronikavý úspěch
kusům dosud málo známým. Jmenovitě tříaktová tra-
gedie „Julie“ působila velmi hluboce a poutavě dívčí
tragikou svojí titulní role. — Gecrg Engels, je-
den z nejoblíbenějších komiků a nejlepších charakter-
ních herců současných, zemřel v těchto dnech v Ber-
líně, kde plných třicet let umělecky působil. Narozen
v Altoně, předměstí hamburském v r 1846, byl
Engels původně malířem; vyníkaje jako břitký
humerista, vypomohl kdysi jen jaksi žertem za uprch-
lého herce, převzav narychlo jeho roli. Docílil pře-
kvapujícího úspěchu, a tato náhoda upoutala jej cele
k divadlu. V Berlíně rychle vynikl, nejdříve ve fra-
škách, v lidových kusech a drobných zpěvních žer-
tech, až jej L'Arronge engažoval jako prvního char-
akterního herce v r. 1883 pro nově založené „Berlín-
ské divadlo“. V posledních letech byl Georg Engels
jedním ze sloupů proslulého ensemblu Reinhardtova,
a jeho gáže byly vůbec nejvyšší, jaké se kdy v Ně-
mecku a v Berlíně platily činoherním hercům. Před
dvěma lety získán pro nově založený „Lustspiel-
haus“. Dosáhl věku 61 let a podlehl návalu srdeční
slabosti po nedávno přestálé chřipce. — Gang-
hoferova satirická veselohra „Právo na věr-
nost“, o jejímž zákazu ve dvorní činohře vídeňské
jsme psali, vyšla nyní tiskem v listopadovém sešitě
„Jihoněmeckého měsíčníku“. Ukazuje se, že všecky
dosud šířené zprávy nepodávají jasného obrazu
pravé podstatě zajímavé práce, v níž autor vlastni
dílo nemilosrdně persifloval. Satira projednává pouze
novým způsobem starý problém nevěrné ženy a věr-
ného domácího přítele. Smělost obsahu přemáhá gra-
cičsní forma.
#3
alto_textblock
#3
Ze soudní sině.
#4
alto_textblock
#4
hotov. Den přěd propuštěním nebylo představení,
pracovalo se však z nařízení ředitelky přes čas. Asi
o 7. hodině večer ohlásil jí krejčí K., že nemá již
nic více nutníího a s ostatním že bude hotov druhého
dne. K odpovědi její: „Tak jděte!“ že se vzdálil. Vý-
pověď tohoto nuádka nijak nenasvědčovala, že by pí.
ředitelkou dříve vylíčená osoba měl býti žalující
krejčí.
Když svědeclký důkaz se paní ředitelce nezdařil
a krejčí proti nárnitkám uváděl, že v dřívějším místě
mchl odejíti před koncem představení, když se svojí
prací byl úplně hotov a že žalovaná jemu při přijí-
mání výslovně řekla, že u ní bude míti stejné vý-
hody — nařídil soudce výslech stran a připustil paní
ředitelku k příspžnému potvrzení toho, co na krej-
čího všecko věděta a řekla. Paní ředitelka složení pří-
sahy však se vší rozhodností odmítla a prohlásila,
že raději krejčímu zaplatí celou — polovičku. S tím
nesouhlasil opět krajči, trvaje, aby mu byla přiřknuta
plná 14denní mzde.
Došlo k rozsudku, podle něhož soudce žalují-
cího F. K. s celýyn, žalobním nárokem zamítl.
Po vynesení rozsudku želel krejčí houževnatého
hájení svého nárohu, který považoval za spravedlivý
a vzhledem k smtdivé náladě pí. ředitelky ke konci
přelíčení za jistý. Ltost jeho byla tím větší, poně-
vadž s prázdnou l:psou se mu zdála zpáteční cesta
do Vídně přece jen příliš dalekou. Postižený diva-
delní krejčí se zařekl, že by ke znojemské řed. telce
již nikdy nevstoupil a ani ve Znojmě spravedlnosti
se nedovolával.
#5
alto_textblock
#5
Zemíkeli v Praze.
#6
alto_textblock
#6
trová Růžena, dělnice, 18 roků, 782—VIII. — U
Alžbětinek: Jarůšková Růžena, manželka děl-
níka, 211/2 roku. — U Milosrdných sester:
Hellerová Anna, dělnice, 37 roků. — Ve všeobec-
né nemocnici: Linke Josef, pasíř, 21 rok. Strán-
ská Anna, soukromnice, 80 roků
#7
alto_textblock
#7
Král. české zem. divadlo v Praze.
#8
alto_textblock
#8
Národní divadlo.
#9
alto_textblock
#9
V úterý 5. listopadu.
#10
alto_textblock
#10
38. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Živnost paní Warrenové.
Hra o čtyrech dějstvích. Anglicky napsa! G. Bernard
Shaw. Přeložil Karel Mušek. Režisér Kare! Mušek.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
#11
alto_textblock
#11
O 2. hod. odpol.
#12
alto_textblock
#12
Ve středu 6. listopadu.
Ideální manžel.
Večer mimo předplacení:
Pohostinsku vystoupí komorní pěvec Vilém Herold
od král, opery v Kodani.
Romeo a Julie.
#13
alto_textblock
#13
Lidové divadio „Urania“ v VII. části Prahy.
#14
alto_textblock
#14
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#15
alto_textblock
#15
Začátek o 7. hod.
V úterý 5. listopadu.
Po 3.: Dcera páně Fabriciova.
Činohra o 3 jednáních (s proměnou) Napsal Adoli
Wildbrandt. Preložil Jakub Arbes. Režisér Jaroslav
Počepický.
#16
alto_textblock
#16
Svandovo divadlo na Smichově.
#17
alto_textblock
#17
Začátek o 7. hod.
V úterý 5. listopadu.
21130
Novinka. Troje přání.
Opereta o 2 jedn. a předehre. Text napsali L. Krenn
a K. Lindau. Hudbu složil C. M. Ziehrer. Přeložil
Jos. Kubík. Dirigent J. Jelínek. Režisér V. Housa.
#18
alto_textblock
#18
Český krejčí ve službách znojem
ského divadla.
#19
alto_textblock
#19
Ze Znojma, 31. října. (Pův. dop)
(Pře civilní.)
U okresního soudu ve Znojmě došlo 23. října
t. r. před soudním sekretářem Waschauerem
k projednání civilní pře krejčovského pomocníka F.
K. z Vídně proti pí. Doře Jenny, ředitelce městského
divadla ve Znojmě na zaplacení 14denní mzdy v ob-
nosu 35 K proto, že týž byl bez zákonného důvodu
propuštěn bez výpovědi ze služby.
Žalovaná zjednala si žalobce ve Vídni 5. října
t. r. jako divadelního krejčího s měsíčním platem
70 K a již 12. téhož měsíce jej na hodinu propustila
Paní ředitelka odůvodňovala zrušení poměru pracov-
ního bez výpovědi tím, že žalobce vzpíral se konati
uloženou práci, že štval druhého krejčího k neposluš-
nesti, že mluvil v divadle česky, že odmítl večeřeti
znojemské uzenáče a mnoha jinými příčinami, z nichž
by si musil čtenář učiniti o divadelním krejčím K
představu člověka, který by brzy znojemské divadlo
obrátil na ruby a snad i — počeštil!
Paní ředitelkou vedený svědek, rovněž divadelní
krejčí, vypověděl, že jeho soudruh K. odešel jednou
před koncem představení domů proto, že mu, bylo ne-
volno a dvakrát, když byl s přikázanou prací úplně
#20
alto_textblock
#20
D ne 25. října 1907. Baschová Marta
manž. průvodce cizinsců, 56 r., čp. 1403—II. Pernold
Alois, vrchní reviderit st. drah, 72 r., čp. 1072 — II.
Bervida Václav, soukr omník, 71 r., čp. 559—VII. Šule
Josef, býv. zámečník, 57 r., čp. 581—VII. Pachmann
Jaroslav, syn holiča, 2 měs., čp. 629—VIII. —
U Mil. bratří: Penoutka Antonín, dělník, 56 r. —
U Mil. sester: Palát Josef, bednář, 72 r. — V ži-
dovské nemocnici: Weissová Sara, obchod-
nice, 62 r. — Ve všeobecné nemocníci
Čiháková Marie, manž. pilnikáře, 41 r. Václavík Jos.
mlynář, 37 r.
Dne 26. října 1907: Plašilova Marrie, dcera
hostinského, 11 neděl, 116—IV. — Ve všeobecné
nemocnici: Bartort čková Barbora, služebná, 51
rok. Borovička Josef, karpennický pomocník, 34 roky.
Prinas Martin, dráteník, 47 roků.
Dne 27. října 19907: Altschul Moric, účetní,
58 r., 522—I. Herzogová Anna, manželka pouzdraře.
59 roků, 111—I. Minánova Božena, dcera švadleny.
4 měs., 112—I. Antono va Marie, dcera korektora,
13 měs., 1654—II. Benderová Rozalie, soukromnice,
83 roky, 1403—II. Zajíčová Anděla, vdova po účet.
radovi, 58 roků, 24—III. — U Alžbětinek: Jalo-
vecká Františka, soukromtice, 79 roků. — U Milo-
srdných sester: Balounová Anna, služka, 50 r
Hájková Josefa, služka, 56 roky. Krebnerová Anna,
obchodnice, 77 roků. Mašk František, úřadník v. v.
83 roky. — Ve všeobecné nemocnici: Koh
Tomáš, obuvník, 58 roků. Kolářová Terezie, švadlena.
22 roky. Koláříková Marie, manželka kováře, 32 roky.
Toms Emil, učitel.
Dne 28. října 1907: Sokolová Anastazie.
manželka soukromníka, 62 roky, 511—I. Chmelíková,
Anastazie, vdova po polývači, 60 roků, 491—I
Rojová Emilie, manželka kupce, 35 roků, 521—Il
Štépán František, zámečník, 36 roků, 508—II. Wach-
#21
alto_textblock
#21
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vinohranoch
Začátek o 7. hod.
#22
alto_textblock
#22
V úterý 5. listopadu.
#23
alto_textblock
#23
Kříž u potoka.
Obraz ze života o 10 odděl. on Birch-Pfeifferova.
21089
Režisér A. Marek.
#24
alto_textblock
#24
Lidové divadlo v Praze VIII. Libeň.
#25
alto_textblock
#25
Ředitel J. E. Sedláček.
Začátek o 1/28. hod
V úterý 5. listopadu.
Manžel v base
Fraška o 4 jedn. Napsal A. Gibbon. Přel. J. Kühnel.
Režisér A. Vedral.
Po divadle spojení elektrickou drahou všemi směry.
#26
alto_textblock
#26
Káva Dražen 159
Pařížská směs „Louvre“ . . . 1/2 kg. K 2.40
Vídeňšká původní smás . . . . 1/2 „ „ 2.-
Vídeňská kavárenská směs . 1/2 „ „ 1.60
Verstská rodinná smě
. . ..
1/2 „ „ 1.40
#27
alto_textblock
#27
ALOIS PELZ.
#28
alto_textblock
#28
Praha, Platýz.
#30
alto_textblock
#30
10
#31
alto_textblock
#31
11
#33
alto_textblock
#33
Je třeba rozměniti rychle peníze na bankovky
#34
alto_textblock
#34
menší«
Dodala žena a vrátila mu balíček.
Mladý muž strčil jej opět do kapsy a odvraceje
oči své od očí jejích, zadíval se do ohně v krbu.
»Kolik jsi mi . . . půjčil již až posud?« tázala
se dáma po chvilce mlčení.
»Stoosmapadesát tisíc a osm set šilinků«, odvětil
Jack, neváhaje a upíraje oči stále na řežavé uhlí.
»Jak se dobře na to pamatuješ«, pravila Maria
s jistým sarkasmem v hlase svém; »jako bys měl obnos
stále na mysli.«
»Ovšem, že si jej dobře pamatuji. Musilť jsem
velmi bedlivě studovati způsob, jak bych mohl obnosy
zařaditi do pravidelných výdajů —
»Jsou započtěny do toho i úroky ?«
»Úroky zaplatila jsi mi už.«
Zahleděvši se, Maria vztýčila se na ráz.
»Myslíš, že prodávám lásku svoji?« zvolala mu
ve tvář.
»Víš-li, že kdysi milionář chtěl lásku moji koupiti,
ale ani jeho miliony nebyly by stačily.
Nemohl bys ji tedy koupiti ani ty, Jacku!«
»Ne, ne«, odpověděl tento spěšně, přistoupiv k ní.
»Nechtěl jsem ti říci nic takového, Marie. Vím dobře,
že mne miluješ. Vím to, avšak . . . můj bože, nepo-
chopila jsi, co jsem chtěl říci.«
Položila mu ruku na rámě a dívala se upřeně
na něj.
»Pochopuji velmi dobře, co chtěl jsi říci, ale ručím
za to, že budeš odměněn za všechno«, pravila pozvolna
»Avšak pozejtří opustíš Anglii.«
#35
alto_textblock
#35
»Pozejtří ?«
»Ano, pozejtří.«
»Vyvzpomeň si omluvu nějakou, nemoc, smrt pří
buzného, vůbec jakoukoli chceš, ale pozejtří odjeď. Ob-
jednal jsi sobě již místo na lodi Oroquoia do Buenos
Aires? Zváti se budeš Hubertem Baringem.«
»Avšak ty ?«
Maria de la Mothe odtušila:
»Budu tě následovati 14 dní na to jinou lodía
setkáme se v hotelu Andalusie v Buenos Aires, kdež
mne budeš očekávati. Zanecháš mi zde 3 tisíce franků;
musím opatřiti různé věci, dříve nežli opustím Anglii.
Tvůj lístek na loď strávil veškeré mé úspory.«
Když obdržela peníze, přitulila se k němu, objala
šíji jeho bílými rameny svými a dívala se mu do očí s ně-
mou otázkou.
Pojal jí tvář ve své dlaně a díval se na ni dlou-
hým pohledem, jakoby chtěl čísti až na dně duše její.
A potom jal se ji vášnivě líbati.
A děl prostě:
»Buď klidna, drahá.«
Maria de la Mothe otevřela uzavřenou zásuvku
psacího stolu a vyňala z ní přeplavní lístek na loď Oro-
quoia a podala mu ho.
Jack pohroužil se v mlčení. Byl jako dítě v rukou
jejích; karieru svou i úctu před sebou samým, vše byl
složil k nohám jejím a ona strhla vše v kal a bláto.
Avšak, když pojala jej v náruč, mladý muž zapomněl
všeho, i zdálo se mu, že nedal jí nikterak ještě dosti.
Marie zašeptala:
»Odjedeš zejtra?« a dodala: »bože můj, kdyby bylo
již pozděl« a radila, aby odejel ihned.