#1
alto_textblock
#1
Rutomobilism.
*e Vídeňské obchodnictvo proti ví-
deňské výstavě. Část vídeňského obchodnictva
požádala Rak. A. K., aby pro r. 1808 upustil od vý-
stavy. Klub, vzav žádost na vědomí, pověřil jednoho
ze svých výborů úkolem, aby prostřednictvím Svazu
automob. průmyslníků zjistil náladu o výstavě v kru-
zích zájemců. Továrníci budou spíše pro než proti
výstavě; domácí továrny, které s velikými obětm
obesílají cízí výstavy, nepustí domácí výstavu, v níž
mohou ne-li dominovati, aspoň se cele uplatnitu
Ostatně obchodnictvo, mezi nímž solidarity nen
mnoho, nebude solidárním ani v odporu proti vý
stavě. Stačí, aby vystavoval jeden a budou vystavo-
vati všichní, poněvadž musejí.
#2
alto_textblock
#2
Šerm.
#3
alto_textblock
#3
** Český šermířský klub koná dnes svou
valnou hromadu o půl 8. hod. več. v restaurantu
»Louvre«
** Šermířská stipendia jsou uprázd
něna na král. české zemské šermířské škole
pro posluchače vyšších škol. Žádosti opatřené
posledním vysvědčením studijním, vysvědčením ne-
majetnosti i tělesné způsobilosti, podány buďtež do
7. listopadu t. r. zemskému výboru král. českého
nebo král. české zem. šermířské škole (Karlova ulice
2—I., palác Colloredo Mannsfeld) k dalšímu vyřízení
odevzdány. Vyzýváme studentstvo, aby použilo hojně
této příležitosti k naučení se šermu a nenechalo je-
diného z těchto míst neobsazeného.
#4
alto_textblock
#4
Věstník živnostenský a dělnický.
#5
alto_textblock
#5
Ze soudní síně.
#6
alto_textblock
#6
Ze soudu živnostenského.
Stavební dělník Emanue! H. byl bez místa, proto
zašel si na blízkou novostavbu stavitele Františka J.
na Král. Vinohradech, kde u políra Josefa P. hlásil
se o práci. Polír řekl mu však, že mezi týdnem
dělníky nepřijímá, podotknuv, aby přišel v pondělí.
Dělník přišel v pondělí domnívaje se, že již do práce
přijat jest. Když však nebyl polírem přijat, zažalo-
val stavitele na zaplacení 50 K 40 hal. za čtrnácti-
denní lhůtu výpovědní, uváděje, že byl objednán po-
lírem na pondělek do práce, že však přes to přijat
nebyl. Při přelíčení vysvětlilo se však, že polír vy-
bídl sice žalobce, aby přišel v pondělí, myslil tím
však, aby se přišel zeptat, zda bude jeho práce po-
třebí. Knížku pracovní mu žalobce nepředložil a
podmínky pracovní také smluveny nebyly. Na zá-
kladě těchto vysvětlivek zamítl soud, jemuž pan
rada Müller předsedal, žalobu z těchto důvodů:
Z udání žalobcova vychází na jevo, že mu polír Jos.
P. řekl pouze, aby přišel v pondělí.
V těchto slovech není však obsaženo uzavření
smlouvy námezdní a to tím spíše, ježto polír, jako
plnomocník stavitelův, nepřijal od žalobce knižky
pracovní a také podmínky pracovní a mzdové mu
neprohlásil. Polír vybídl tudíž pouze žalobce, aby se
přišel v pondělí pozeptat, zda by práce jeho na
stavbě potřebí nebylo. Žalobce se také dostavil. Ježto
však polír žádnéno dělníka v pondělí nepotřeboval.
nepřijal žalobce. Z toho nevyplývá však ještě, že by
měl žalobce oproti staviteli nějakého nároku, ježto
ve skutečnosti smlouva námezdní po rozumu
§ 6. a 914. obč. zák. uzavřena nebyla. Žaloba
byla proto bezdůvodna a soud musil ji za-
mítnouti, ježto schází zde podmínky § 84. ž. ř.
#7
alto_textblock
#7
profesora, 13 roků, 57—IV. Brabcova Anna, dcera
zámečníka, 6 neděl, 657—VII. Nejedlá Vlasta, dcera
zámečníka, 4 roky, 794—VII. Růžička Daniel, do-
movník, 68 roků, 552—II. — U Milosrdných
bratří: Tichý Valentin, truhlář, 27 roků. — v
městském chorobinci: Kurz Karel, býv. za-
hradník, 56 roků. Vondráčková Marie, vdova, 88r.
— Ve všeobecné nemocnici: Pavlíková Te-
rezie, manželka krejčího, 56 roků.
#8
alto_textblock
#8
Král.české zem. divadlo v Praze.
#9
alto_textblock
#9
Národní divadlo.
#10
alto_textblock
#10
O 3/23. hod. odpol.
Ve středu 30. října.
Prodaná nevěsta.
Komická zpěvohra o třech dějstvích. Hudbu složil
Bedřich Smetana. Text napsal K. Sabina. Dirigent
Frant. Jílek. Režisér Adolf Krössing.
#11
alto_textblock
#11
33. hra v předp
(1. čtvrtka.)
Ideální manžel.
Komedie o 4 dějstvích. Anglicky napsal Oscar Wilde.
Přeložil V. A. Jung. Režisér Karel Mušek.
Konec po 10. hod.
Začátek o 7. hod.
#12
alto_textblock
#12
Ve středu 30. října.
#13
alto_textblock
#13
Ve čtvrtek 31. října.
#14
alto_textblock
#14
34. hra v předpl.
2. čtvrtka.)
Královna Fiammetta.
#15
alto_textblock
#15
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#16
alto_textblock
#16
* Ze zemského pojišťovacího fon-
du císaře Františka Josefa I. Opět byly
třem nemajetným, k výdělku nezpůsobilým živnost-
níkům z Chomutova důchody, které jim jejich spole-
čenstva zakoupila, zvýšeny o 100 z nadlepšovacího
fondu pro živnostníky. Takového zvětšení důchodu
dostalo se tedy již pěti živnostníkům, ač fond jme-
novaný zřízen teprve před necelými čtyřmi měsíci.
Vůbec byl v kruzích živnostenských založením to-
hoto bonifikačního fondu vzbuzen živý, zájem pro
svépomocné pojištění starobní. Četná další živnosten-
ská společenstva usnesla se položiti ze jmění spo-
lečenstevního základ k starobnímu pojištění svých
členů, živnostníci již pojištění pilně vkládají dále
aby splnili podmínky, stanovené pro účastenství na
fondě bonifikačním. Některá živnostenská společen-
stva míní vybrati ze členstva několik starších, ne-
majetných mistrů, zakoupiti jim ze společenstevního
imění důchod aspoň 12 K a ucházeti se pak pro ně
o zvýšení důchodu ze živnostenského fondu nadlep-
šovacího. Společenstvo oděvníků v Kadani usneslo
se, každému ze členstva zakoupiti doživotní roční
důchod 12 K od konoaného 65tého roku; tím zjed-
nána bude každému jeho členu možnost ucházeti se
jednou o nadlepšení důchodu ze svrchujmenovaného
fondu bonifikačního. Zevrubná trojí poučení o tomto
fondě rozeslána byla již dříve všem živnostenským
společenstvům, u nichž tedy každý živnostník může
poučiti se o podmínkách, stanovených pro účasť na
fondě nadlepšovacím. Kancelář zemského pojišťova-
cího fondu v Praze-III. však zodpoví i další všechny
dotazy, týkající se tohoto fondu bonifikačního a po-
jištění vůbec co nejochotněji, prospekty, blankety
přihlášek a složní listky zašle na požádání zdarma
a vyplaceny.
#17
alto_textblock
#17
Zemřeli v Praze.
#18
alto_textblock
#18
Dne 22. října 1907: Chamoutova Karla, dcera
řezníka, 1 rok, 991—I. Bláha Antonín, klempíř, 67 r.,
195—II. Tesařová Marie, manželka soukromnika, 75
roků, 1641—II. Müller Jan, býv. lakýrník, 77 roků,
140—VI. Mašata Josef, syn montéra, 31/4 měsíce,
235—VIII. Podstavec František, syn dělnice, 111/2 r.
510—VIII. — U Alžbětinek: Šeráková Anasta-
zie, manželka mlynářského pomocníka, 38 roků.
U Milosrdných bratří: Sobotka Jindřich,
ostruhář, 57 roků. — U Milosrdných sester
Bočanova Božena, služka, 20 roků. Kalivodová Anna,
vdova po truhláři, 52 roky. — Ve všeobecne
nemocnici: Přikryl Ludvík, úřadník, 37 roků.
Soukupová Anna, šička, 291/2 roku.
Dne 23. října 1907: Stelzigová Františka,
soukromnice, 66 roků, 55—II. Tomášek Bohumil, syn
ozdobnického pomocníka, 1 r., 1356—II. Wolf Moric,
býv. obchodník, 85 roků, 1720—II. Beckova Barbora,
dcera švadleny, 1 den, 664—VII. Jeřábek Jan, truhlář-
49 roků, 648—VIII. — U Alžbětinek: Odlová
Karla, švadlena, 40 roků. — U Milosrdných se-
ster: Hůlka Josef, mlynář, 46 roků. Rosa Jesef.
sladovnický pomocník, 21 rok. Vlach Jan, dělník.
44 roky. — Ve všeobecné nemocnici: Svo
boda Antonín, pokrývač, 30 roků. Zadražil Josef, sou-
kromník, 56 roků
Dne 24. října 1907: Bláhova Marie, dcer
rukavičkáře, 1375—II. Vokounová Anna, vdova po
krejčím, 74 roky, 375—II. Beters Jiří, syn univers.
#19
alto_textblock
#19
Začátek o 7. hod.
Ve středu 30. října.
Lidové představení za poloviční ceny.
Opat svatobernardský
Činohra o 5 jedn. Napsa! Ant. Ohorn. Přeložila A.
Böhmova. Režisér V. Spurný.
#20
alto_textblock
#20
Lldové divadlo v Praze VIII. Libeř.
Ředitel J. E. Sedláček.
#21
alto_textblock
#21
Začátek o 1/28. hod.
Ve středu 30. října.
Manžel v base
Fraška o 4 jedn. Napsal A. Gibbon. Přel. J. Kühnel.
20513
Režisér A. Vedral.
Po divadle spojení elektrickou drahou všemi směry.
#22
alto_textblock
#22
(bliže Palac kého
Arena na Smichove
mostu).
Začátek o 7. hod.
Ve středu 30. října.
Ve prospěch režiséra Vlad. Housy.
20498
Novinka. Troje přání.
Opereta o 2 jedn. a předehře. Text napsali L. Krenn
a K. Lindau. Hudbu složil C. M. Ziehrer. Přeložil
Jos. Kubík. Dirigent J. Jelínek. Režisér V. Housa.
#23
alto_textblock
#23
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vinohranech.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 30. října.
Lidové představení při malých cenách.
20491
Náměsíční.
Fraška se zpěvy a tanci o 3 odděl. Napsal E. Holl-
stein. Hudba od C. Antroppa. Režisér K. Šot.
#25
alto_textblock
#25
574
#27
alto_textblock
#27
575
#28
alto_textblock
#28
hrdostí rozhodně tvrdil, že za rok v celém kraji nebude
takového dvora, jako je v Mariinské. Z počátku dobrodiní,
jímž zahrnovalo panstvo rodinu Kateřiny, vzbuzovalo ne-
smírnou závist u čeledi; ježto však Kateřina nikoho ne-
pomlouvala, nikoho se nedotýkala a pak také proto, že
páni hleděli za vším sami, čeleď posléz uznala, že je ve-
lice nebezpečno pouštěti uzdu svým náruživostem. Osud
Filipův a smrt Nudlova v brzku smířily Kateřinu i s nej-
zarputilejšími jejími nepřáteli.
Máša byla ponechána při matce jako její pomoenice.
Mášin muž, truhlář Iván, byl osvobozen od povinných
poplatků až do té doby, než vyrostou synové Kateřiny.
Péťu, s kterým se často mazlila Alexandra Konstantinovna,
ponechali u Ivána, aby se vyučil u něho truhlářství.
Dobrý základ, jejž obdržel od matky, byl tak pevný, že
v duši jeho nezůstalo ani nejmenší stopy po potulném ži-
votě: odnesl si z něho jen vzpomínky, a když měl pokdy
a objevil se někde, shromáždil se kolem něho ihned hlou-
ček zvědavých posluchačů. Někdy při práci s Ivánem
nebo i za nejživějšího vypravování, veselá, roztomilá líe
Péťova, jakoby se zachmuřila. Stávalo se tak v tom pří-
padě, když přemítaje o minulosti, vzpomínal na svého
maličkého soudruha, průvodce Míšu: mžikem zalétal
v myšlénkách v dalekou, pustou, nikomu neznámou ves-
ničku, do smutné, chatrné kolny; před ním jako ve snu
vystupovala pojednou bledá, zubožená tvář Míši, který
vztahoval s úsilím ruce k vycházejícímu slunci, jakoby
byl tušil, že vidí je naposled . . . Obrazotvornost Péťova
unášela jej té chvíle v jakýsi neznámý, pustý kraj. Ani
sám nevěděl, proč vlastně objevoval se mu tento kraj,
když přemítal o hrobě svého přítele; jakkoli však napínal
mysl svou, hrob Míšův nikde nenalézal; hustá tráva, po-
setá modrými zvonky, pokrývala všechny cesty i stezkya
#29
alto_textblock
#29
rozšiřujíc se s místa na místo jako mořská vlna, mizela
v nedozírné dáli vzdáleného kraje . .
Péťa je hoch velmi hodný a podává naději, že
z něho bude výtečný truhlář; co však při tom nejlepšího,
že slibuje býti matce oporou ve stáři. Ostatní dítky Kate-
řiny prospívají jako dříve; od rána až do večera v okolí
dobytčího dvora rozléhají se veselé jejich hlásky i štěkot
Vlčkův, který je stále jejich věrným společníkem. Pří-
tomnost dítek je ještě znatelnější, stane-li se a zavítá-li
sem streje Vasil a dá každému z nich malou hliněnou
píšťalku v podobě kachny.
Přiváben jaksi hlukem těchto píšťal, přišel kdysi do
dvora slepý, otrhaný žebrák. K nemalému překvapení Ka-
teřiny a k nesmírnému údivu Ivánovu, který s veselým
úsměvem hýčkal tříměsíční svoji dcerušku, Péťa radostně
vykřikl a běžel žebráku vstřic. Hned se vše vysvětlilo:
žebrák nebyl nikdo jiný než Fufajev. Alexandra Konstan-
tinovna, kráčející kolem a znající Fufajeva z vypravování
Péťova, nabídla slepci v Mariinské přistřeší a úplné za-
opatření. Než Fufajev přímo to odmítl.
»Se mnou je to tak, milá paní, dobrá duše křesťan-
ská!« pravil Fufajev, tváře se vesele: »se mnou je to
tak: pod okénkem vyžebrám, pod druhým sním, pod
třetím se vyspím . . . Mám jenom suchý chlebíček, ale
jsem svým pánem — to je to !«
Přece však často přichází do Mariinské a pokaždé
odchází s takovou plnou mošnou, že uzná za svou povin-
nost zastaviti se v nejbližší krčmě, aby tam zanechal po-
lovinu. Bělicynovi žijí nyní každého roku osm měsíců
v Mariinské. Alexandra Konstantinovna zůstává věrna svým
zásadám a zajímá se stále o vše, o hospodářství i o osud
svěřených ji sedláků s dřívější horlivostí a vytrvalostí.
Počíná si tak rozumně, že Sergěj Vasiljevič neuznává