#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí 5. října 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 274.
#4
alto_textblock
#4
Ka ranní a odpol. list
přodplaeí se
v Praze v sdnlnlsln
ndole
ná. . . . . 3k n
s dvojí donáškeu
n:: k
n ně ... 2 K o
Poštoni
1z
na ktvrk iej
sdvoji vianii
nk a
#8
alto_textblock
#8
NILISTY.
#9
alto_textblock
#9
v arobném prodeli
rasí člo o so4 . . . na ze
odpoledni . ..
Ve úllalkách na venkov
anní člslo.
sopiedn. : . : : . . : i
#10
alto_textblock
#10
Inseráty
plati so ho tově nppře
rlecení ery pjěisl-
—
jiskira aespedise kiredloslessoa-
Eskoply so nerrao í
#11
alto_textblock
#11
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#12
alto_textblock
#12
Vládní předlohy pro český sněm a říšskou radu
Z Vidně, 5. října. Dnos odpoledne koná se
opět ministerská rada, na které pokra-
čovati se bude v poradách o pracovním
Programu pro zemský sněm krá-
lovství českého a říšskou radu.
Dle „Sonn- und Montagszlgu.“ vláda před-
loží sněmu království českého v jeho nejbližsi
— páteční — schůzi dvě osnovy: zákon o vo-
lební reformě a zákon, kterým so
zřizuje stálá vyrovnací komise.
Podle „Montagsrovuc“ vláda 3. listo p a du,
kterého dne poslanecká sněmov na
sesejde poletní prázdni, předloží zá-
kon o pojišťování pro nodělnosta
stáří a zároveň pak zákon o stavbe
průplavů. Zákon o pojišťování pro nedělnos
a stáří bude rozšířen také na osoby samostatné
Zákonem o kanálech navrhuje se výstavba ve-
škorých vodních cest, jak v zákoně z r. 1901
uvedeny jsou.
#13
alto_textblock
#13
Bosenská politika.
Z Vídně, 5. října. Vnitřní politiku se svými
krisemi jest tento týden poněkud zatlačena poli-
tikou zahraniční, zejména bosensko u. K -
lem iéto točl se veškerý zájem ne
jen domácí, nýbrž také evropské
veřeinosti. Na tuto politiku soustřeďevati
se bude veškeré jednání delegační. B
senské politice bude věnován
zejtřejší porada, která se bude konu
ve Vídni a na které bude také bar. Beck pří-
tomen. „Sonn. und Montagsztg.“ dovídá so
z pramene prý velmi dobře informovaného, ze
Rakousko neopustí meze smlo u vy
berlinské, nýbrž že podnikne pokus, vy-
hnouti so prohlášení ennexe Bosny
a Hercegoviny a že vyhlási toliíko rakousko-
uherskou suvorenitu (svrchovano s !) nad-
Bosnou a Hercegovinou.
strukci
#14
alto_textblock
#14
Neplatit zemské přirážky a pokračovali v ob
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 5. října. Z Chebu, Teplic a Liber-
ce sděluje se, že na tamějších německých sehů
zích usneseno neplatiti ze m s k
přirážky. V Chebu vyslovena mini s tr
práv dru. Kleinovinedůvěr a pro „usla
vičné odstrkování němčiny táko výhradně jedna
cího jazyka při soudech zemských.“ O sta
ním ministrům němackým vyslo
vena nelibost pro vlažné jejich chován
národní. Obstrukce německ á na sněmu
zrálovství českého schválena jednomyslně a za-
dáno, aby se v ní pokračovalo, doku
Němci nedosáhnou splnění aspoň svých nejmen
ších požadav ko.
#16
alto_textblock
#16
Neodvislost Bulharska.
Z Vídně, 5. října. „Sonn- und Montags
Zigu.“ telegrafují ze Sofije: Blizké prohlášen
neodvislosti Bulharska vzbuzuje tu všeobecné
nadšení. Smýšlení jest však proti povýšení kní
šectví na království.
#17
alto_textblock
#17
Telegramy korresp. kanceláře.
#18
alto_textblock
#18
Oslava císařových jmenin
Z Vídně, 4. října. (K. k.) Císařovy jmeniny
byly ve Vídni a ve všoch korunních zemíecl
oslaveny bohoslužbami, při nichž přítomni byl
přednostové zemských, státních i vojenskýah
úřadů a četní věřící, Slavnostní mši ve votivníu
kostele vídoňském, kterou sloužil polní viká
biskup dr. Bělopotecký, přítomni byli arcivévo-
dové a vysocí hodnostové vojenští. Slavnostn
mši u sv. Štěpána obcovali všichni ministri
Prade a ryt. Abrahamowicz, dále vysocí úrad-
níci, rektoři vysokých škol, starosta dr. Lueger
s náměstky atd. Velkou mši sloužil světící biskup
dr. Marsehall. Tedeum kardinál kn. areibisku,
dr. Gruseha.
Z Vídně, 4. října. (K. k.) V lidové dvoraně
radniční holdovalo dnes imposantním způsobem
na 1200 městských a obecních sta-
rostů dolnorakouských císaři za pří
činou 60letého vladařského jubilea. Starosta dr
Lucger pronesl holdovací řeč. Byly pak demon-
strativně přijaty návrhy Luegrovy, aby císa
byla do Pešti poslána holdovací depoše a ab
Mu byla deputací doručena umělecky provedená
adresa. Pak následovala hostina, na níž dr
Lueger za provolávání „Slávy“ připil císaři.
Z Říma, 4. října. (K. k.) Za příčinou jme-
nin císaře n krále Františka Josefa sloužil dne-
v kostele Santa Maria deli anima msgre. Aversa
apoštolský delegát pro Kubu, slavnou ši za
přítomnosti četných hodnostů rakousko- uher-
kých a papežských. Po mši bylo konáno Te
#19
alto_textblock
#19
dedm
#20
alto_textblock
#20
Spanělští královští manželé ve Vídni.
z Vídně, 4. října. (K. k.) Španělstí krá
lovšti manželé podnikli dnes automobilem pro-
jíždku po městě, prohlédli si památnosti a na-
vštivili členy císařské rodiny. V 1 hodinu od-
poledne posnídali u arcivévody Bedřicha a jeho
choti, načež si o 3. hodině vyjeli do Prateru
Večer stolovali opět v paláci pana arcivévody
Bedřicha a navštívili pak dvorní operu. V noe
ve 12 hodin odjede král Alfons do Drážďan na
všllvit saského krále.
#21
alto_textblock
#21
Demonstrace za všeobecné hlasovací právo
#22
alto_textblock
#22
v Pešti.
Z Pešti, 4. října. (K. k.) Asi 600 socialist
uspořádalo dnes o 5. hodině odpoledne demon-
strační průvod za všeobecné hla-
sovací právo ulicí Andrássyovou.
Policie vyzvala dav k rozchodu. Z lidu bylo
osmkrát vystřeleno z revolveru
a usmrcen kůň jízdního strážníka. Z policistů
a chodců nebvl nikdo poranén. Osm osob bvlo
#23
alto_textblock
#23
zatčeno, nenalezeno však u nich střelné zbraně.
Konečně byl zástup rozptýlen. Teď je zase klid.
Z Pešti, 5. října. (Uh. tel. kor. kanc.) k
včerejšímu demonstračnímu průvodu socišlních
demokratů se ještě sděluje: Před průvo-
dem konala se schůze, které zúčastnilo
se asi 3000 sociálních demokratů. Po ukončení
schůze bylo dáno heslo, odebrati se do ulice
Andrassovy. Na pochodu do této ulice připojil
se k průvodu asi 1500 osob. Na nározí ulice
Andrassovy a Vorösmarovy posta vil s
proti neohlášenému provodu měe
ský hejtman Boni a vyzval zástup, aby
se rozešel. Zástup na to odpovědě
povykem a plskáním. Když městský
bejtman vyzvání své podruhé opakoval, p a d ly
ze zástupu výstřely. Na to polici
za kročila a rozehna la z á s t u p, ktergž
se nyní rozprchl. Bylo zatčeno 14 osob, mezi
nimi 5 šavlemi lehce rančných. Všecky zatčen
osoby až na jednu byly opět propuštěny.
Císařův pomník v Krňově.
Z Krňova, 4. řijna. (K. k.) Dnes byl zde
slavnostně odhalen u přitomnosti pana arcivévody
Karla Franliška Josefa jezdecký pomník clsaře.
Príští sjezd německých lékařů.
Z Heidelberku, 4. října. (K. k.) Společno
německých nervových lékařů se usnesla z
místo příštiho sjezdu zvoliti Vídeň, budou
rouhlasiti vidensti kolegové, jinak Hlamburk.
Presidont Falličros.
Z Paříže, 4 ríjna (K. k.) President Falličre
konferoval dnes dopoledne s ministerským před-
sedou Clemencesuem, načež se vrátií do Ram
bouilletu.
#24
alto_textblock
#24
Izvolský v Paříži.
Z Paříže, 4. rljna. (K. k.) Ruský minist
zahraničnich zálezitostí Izvolský sem přijel.
Pomník Bernardu Lazaresovi.
Z Niemesu, 4. rijna. (K. k.) Dnes dopo
ledne byl zde odhalen pomník Bernardu Laza
resovi, známému podpůrci revise pronesu Dřes
fusova. Alfred Dresfus omluvil svou nepřito m nost
Neudálo se nic zvláštního. Současně konal s
protestní tábor, na němž byli m. j. majon
Cuignet a novináři Vaugeolx a Leon Daudet.
Studentská stávka na Rusi.
Z Petrohradu, 4. října. (Spb. Ag.) Rekto
petrohradské university sděluje v novinách, že s
přednášky a praktická evičení na universitě z usne-
sení vysokoškolské rady na základé universitníh
rádu prozetlm za sta rojl.
#25
alto_textblock
#25
Nový řecko-katolieký biskup
Z Karanšebeše, 4. října. (K. k.) Ře c ko
katolický koneil zvolil dnes za pře
sednictví aradského biskupa Papa biskupskéh
vikáře Mustu Filareta řecko-katolický
biskupem v Karanšebeši. Musta Filar t
obdržel ze 60 hlasů 41, jeho prolivník
Josef Olariu 13; ostatní byly roztřistény.
Oslava Berihelota.
Z Paříže, 4. října. (K. k.) Včera večer
konala se na Sorboně oslava. Berthejota, ktere
se zůčastnil president Falňiěres s několika mi
nistry.
#26
alto_textblock
#26
Ilalie a Rakousko.
#27
alto_textblock
#27
Z Říma, 4. rljna. (K. k.) Rakousko-uhersk-
velevvslanec hr. L ůt zo w odjel do Racconipi
kdo bude přijat ve slyšení králem Viktoren
Emanuelem.
Balharsko a Turecko konají válečné přípravy
Z Cařihradu, 3. ríjna. (K. k.) Smýšlení
Porty je klidné. Má se za to, že bulharsk
spory budou za málo dní urovnány ve prospěch
Turecka. Také neznepokojují Portu zprávy
mobilisaci v Bulharsku. Započalo s
zatím s dopravou děl a nábojů d
Soluné a Drinopole.
Ze Sofije, 4. října. (K. k.) Bulharský kníž
přijede dnes večer do Rusčuku, kde je očeká-
ván všemi ministry. Ještě dnes bude se za jeho
předsednictví konati ministerská rada, na ni
bude rozhodnuto o sporných otázkách.
#28
alto_textblock
#28
Noodvislost Bulharska a připojení Bosny a Her
#29
alto_textblock
#29
cepoviny.
#30
alto_textblock
#30
Z Londýna, 4. října. (Pův. tol. „Nár. L..“
Jsem s to vám sděliti, že neodvislost Bulharsk
má býti prohlážena zejtra v ponděli v Trnoe
knižetem Ferdinandem, jenž přijme titul care
Bulhará. — V úterý prohlásí Rakousko přips-
jení Bosny a Hercegoviny. Rakouský vy
slanec u dvora londýnského hrab
Mensdorí odjel dnes z Londýna d
Balmoralu, kdež odevzdá král
Eduardu list eísaře Františka Jo-
sefa, stejný slistem, jejž odev z d
včera hrabě Khevenhůller pres
dentu Falliěrovi, v němž se sdělu-
ie úmysl Rakouska, připojiti z m
něné provincie vyhlášením s xoj
suverenity nad nim
spn
Tato zpráva, která zde není li
stům posud známa a již jsem sděli
některým diplomatům, působí ne-
smírný rozruch v diplomatický ch
kruzích a bude zejtra účinko vati
v anglickém tisku přímo jako pu
ma, poněvadž se nevěřilo v mož
nost těchto dvou oventualit.
Je v tom patrně viděti vliv Německa, které
se mstí Mladoturkům za to, že seslabili jeho
prestiž v Cařihradě a budou tím přímo dotčeny
dvě liberální velmoci, Francie a Anglie, jež ote-
vřeně sympatisují s liberálním Tureckem.
J. Coudurier.
#31
alto_textblock
#31
rao
#32
alto_textblock
#32
Nový vali ve Skadru.
Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) (Oficiální.
Někdejší úřadník finančního ministerstva Saí
Edin bej byl jmenován valim ve Skadru.
#33
alto_textblock
#33
Torecká stižnost na Bulharsko.
z Cařihradu, 5. října. (K. k.) Včerejs
patriarchální synoda se usnesla podati velev
elancům pamětní spis se s tížností p ro
sekvestraci cirkevních statků v
východní Rumelii, pro ve de n
#34
alto_textblock
#34
Bulha ry.
#35
alto_textblock
#35
Připravy k volbám v Turecku.
Z Cařihradn, 5. řiina. (K. k) Přípr av
k volbám do parlamenlu jsou zde
na jiných místech v plném proudu. Dosavadní
netečnost Mohamedánů k volbám snaží s
mladoturecký výbor a tisk odstraniti přednáškam
a poučnými články.
#36
alto_textblock
#36
Stávka na dráze Smyrna—Aidin.
Z Cařihradu, 3. ríjna. (K. k.) Obča
zabitý ve srážee mezi vojskem
stávkujícím zřízenectvem dráhu
Smyrna—Aidin, je Itale m. Italské vel
vyslaneciví žádalo Poriu za výšetřování.
#37
alto_textblock
#37
Z turecké armády.
#38
alto_textblock
#38
z Cařihradu, 4. fljna. (K. k.) Z nařízen
ministerstva vojenství zůstane dřívější mutesarií
a velitel plevljšký Sulejman pas
prozatím v Soluni a dostane prý v brzk
vyšší místo. Plukovník Džavid byl jmenován
jeho nástupcem a spolu brigádním generálem
Tareoké vojsko oponští perské úizeml.
Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Dle zprá
ruských konsulátů bylo již započato s odvol
váním tureckých sborů z perského území. St l
se tak zvlástě na opětné z a k ro čřl e n í R u s k
a Anglie.
#39
alto_textblock
#39
Řecké manévry.
Z Alhén, 5. října. (K. k.) Letošní velké
manévry, k nimž bylo povoláno 30.000 zálož-
níků, byly včera ukončeny. Na evičišti nedalek
Athěn vykonal prine, provázen ministry a cizím
vojenskými attaché, prehlidku vojska.
#40
alto_textblock
#40
Anglie a Německo.
Z Londýna, 3. řijna. (K. k.) Výbor mezi
národní ligy rozhodčích soudů přijal dnes reso
luci, již se vyslovuje plné uspokojení nad vý-
sledkem nedávné deputace ligy v Berlíně.
V okázalém přijetí, jakého se dostalo adres
anglických dělníků berlínskými družstvy, spatřuj
liga nezvralný důkaz přání, aby si obě zem
porozuměly, přání, kterým jsou proniknu
široké vrstvy německého národa a které plně
sdílí lid anglický. V resoluci vyslovuje se dál
naděje, že v Londýně brzo bude obnoven
slavnostní slib, daný v Berlíně, že se bud-
nepřelržitě působili ve věci mezinárodní dohody.
a že touha po německo - anglické dohodě brz
se vyplní. Liga se postará, aby byla oplacen
na jaře návštěv a německých družstov v Londyne
#41
alto_textblock
#41
Sjezd na polirání tuberkulosy.
Z Washingtonu, 3. října. (Wolf.) V dnešn
závěrečné schůzi sjezdu na potírání tuberkulos
byla schválena resoluce, v níž se prohlašuje, že
se má pokračovati v prostředcích proti Bíren
#42
alto_textblock
#42
tuberkulosy
#43
alto_textblock
#43
Politické zprávy domáci.
#44
alto_textblock
#44
V Praze, 4. října. (Zabrání Bo sn
a Hercegoviny.) Dnešní »Vaterl.« otiskuj-
na prvém místě sensační zprávu, že o tá z k
bosenského záboru bude rozr
šena již v nejbližší dob č«. » Vaterl
praví: »Můžele s bezpečností ohlásiti, že ro
hodující krahy nejen pomýšlejí na věc, o kte
je teč (t. j. na zabrání Bosny a Hercegoviny
nýbrž že nezbytné přípravné práce pokročily ji
tak, že v nejbližší době změna s táto
právního (? Snad mezinárodního. Pozn. red
poměru v obsazeném území bud
hotovým skutkem. Jest tedy samozřejm
že delegace, jež se za několik dní sejdou zat
kových pomérů, budou míti mimořádný význam.
O téže věci píše sobotní »N. P. Journ«
list obyčejné dobře zpravený: »Vynikající člen
uherské delegace, jenž se nejednou zabýval po
senskou olázkou, sděluje nám, že akademick
rozhovor o připojení Bosny nedá se v přiští
delegacích zameziti. Dle obdržených informa
min. Burián vylíčí ve svém exposé o Bosn
tamější politické poměry, kdežto dosuds
ve svých zprávách omezoval pouze otázkam
správními, osvělovými a hospodářskými. v -
světleni poměrů v obsazených zemích zavdá pak
delegaeím podnět, aby svěřily vládě poručení,
by upravila státoprávní náležitos
obsazených zeml, aby otázka tato byl
rozřešena dřive, než tyto země, jež rakousk
tisk rád nazývá »říšskými zeměmi«, přejdou
i formálně v držení monarchie. Ministři zdrá-
hají se sice dáti jakékoli jasné zprávy o svých
záměrech, ale zdá se, že vysoká a nej.
vyšší místa nejsou proti anne xie
Obě tylo zprávy, zakládající se na dobre
informaci, stojí tedy proti poloúřadním zprávám,
že se na zabrání Bosny a Hercegoviny zatím
nepomýšli. Pravdy se dozvíme asi z trůnní řeči
kterou budou ve čtvrtek v Pešti zahájeny de-
#45
alto_textblock
#45
legace.
V Praze, 4. října. (Ke krisi sněmov ní)
»Zeit« píše dnes, že situace na českém sněmě
posuzuje se příliš skepticky. Němcům nemůže
prý na tom záležeti, aby se situace ještě více
přiostřila, poněvadž osud českého sněmu musil
by míti rozhodující význam také pre poměry
v ústředním parlamentě. Nebezpečí rozpuštění
českého sněmu není nikterak tak blízké, jakse
tu a tam tvrdí. Především nutno prý vyčkati
zdali ústupnost Čechů v nejpalčivějších otáz-
kách způsobí na německé strany očekávaný do-
jem. »Jak se dovídáme — píše dále »Zeit« —
Čechové byli by ochotni (?) vyhověti německým
požadavkům, pokud se týče německého aktuara,
zmény jednacího pořadu a výkladu jednacíi
#46
alto_textblock
#46
řádu. Hlavní překážkou, která ještě vadí dělnos
sněmu, jest německý požadavek, a b
se Čechy rozdělily. Podaří-li se míni
slerskému předsedovi přesvědčiti německé strany
že nynější doba není vhodna k nadhození této
otázky, bude možno českou krisi pokládati z
rozřašenou.«
Ze Lvova, 3. rljna. (Státní příspěve
na vydržování národn. š kol.) Posl
Szwed učinil v dnešní schůzi haličského
sněmu návrh, aby se u vlády vymohlo, b
státní pokladna přispívala zemím j e d n o
třetinou na udržování národních škol.
#47
alto_textblock
#47
Odhalení náhrobku dra. Eduarda
Grěgra ve Lštění.
#48
alto_textblock
#48
Dne 4. dubna 1907, v den sychravý, mokrj
a drsný uloženo bylo tělo osmdosátiletého, náhle ze-
mřevšího poslance dra. Eduarda Grégra na mislo,
které sám byl pro sebe určil: do prosté hrob
na hrbitovů ve Lštění, na místo, o kterém s
udržuje zkazka, že je právě středem české země-
Prátelé dra. Eduarda Grěgra, stoupenci a pt
vrženci týchž myšlenek a zásad, jimž dr. Eduard
Grěgr opravdu věnoval úplně celý svůj život, ve
konali čestnou povinnost přátelskou, když po-
mnikem vyznačili místo, na klerém navždy od-
počívá dr Eduard Grégr, spolozakladalel a spol-
tvůrce národní strany svobodomyslné. Včera b
náhrobek jeho odhalen za velikolepého podvečer
podzimní přírody.
Hrobka ozdobena byla věnci, jež mim
rodinu věnovali »Klub národní strany svobo
myslné«, »Klub sněmovních poslanců národn
strany svobodomyslné«, král. hlav. město Prab
»Českoslovanská obchodnická beseda« a »Spole
faktorů knihtiskárent.
Slavnosti sůčastnili se členové rodiny
příbuzenstvo, mezi nimi ředitel »Národníe
Listů« Prokop Grěgr; za sbor poslanců národn
strany svobodomyslné poslanci dr. Jos. For
slavnosiní řečník při odhaleni pomníku, dále V. N
mec, dr. Podlipný, Maštálka, L. Čech, P. F. Krejčl
za městskou radu pražskou, které dán byl k d
sposici salonní vagon, starosta posl. dr. Gros
pp. Červený, Hubáček, Voiul, Schrötter, Syřišt
Maděra, Zvěřina, Březnovský, Lada, stav. rada
Víček, mag. rada Borůvka a sekretář dr. So
bolka, za »Klub národní strany svobodomyslné
posl. Jos. Macháček, dr. Matys, Keclik, doc. d
Maršan, řed. Kretší a Fr. Hořejš, přálelé dra. E
Grěgra generální ředitel Hypoteční banky
dvor. rada dr. Blažek, rektor české technik
prof. inž. Novotný, za předsednictvo České obee
sokolské dr. Scheiner, dr. Urban, dr. Herrmanr
a Klecanda, advokát dr. Al. Rašín, dvor. rada
MUDr. Jan Dvořák, prof. dr. Chodounský, prof
inž. Bertl, redaktor J. V. Kalaš, za Českoslo .
obchodnickou besedu« V. Karbus, za městsko
radu karlinskou dr. Lokay, za měst. radu
žižkovskou J. Kotlant, za měst. radu nuselskou
řed. Kůrka, za výkonný výbor strany státoprávně
pokrokové p. Štěpánek, za Státo právně-pokroko ý
klub na Novém méstě pražském p. Hlava, z
stranu národně sociální red. Pichl, za spolek
faktorů knihtiskáren pp. Ed. Hausenblas, Jan
Malý a M. Ewald, za spolek úřadníků českých
žurnálů řed. p. F. Péro, za místní organisne
nár. strany svobodomyslné v Benešově starosta
p. Stark s lékárníkem p. Dlabolou a okr. sl-
rosta Kar. Loula, členové Řemeslnické besed
pražské; korporativné přišly těl. jedn. »Sokol
z Poříčí n. S. a hasičské sbory z Čerčan
Přestavlk.
Přečetné občanstvo okolní rovněž dostavil.
se znova, by netilo památku dra Ed. Grégr
svého spoluobyvatele krajiny v posledních letee
jeho života.
Bylo již přes 145. hod. odpolední, kdy
dojemnou, tklivou slavnost zahájil »Zpěvácký
spolek pražských typografů« za řízení p.
Nejíka slavnostním sborem.
#49
alto_textblock
#49
Pak promluvil ministr obchodu m. sl., posl
dr. Josef F o rt
Loni při rozpuku jara uložili jsme na hr
dišťském hrbitůvku tělesnou schránku Eduard
Grégra do lůna matky země. Letos na prahu
jesené shromažďujeme se poznovu na této ma
jestátní, luznému Posázaví vévodící výspě, aby
chom odhalením pomniku složili zesnulému po-
slední hold, hold to lásky, hold úcty a upřimné
nepomijející vděčnosti. Hold lásky, jejiz teplen
povždy proniknuto zůstane nitro všech, kdož
měli stěstí, z bezprostředního styku poznat
ušlechtilost a katonskou čistotu, dyšící z ryzího
jeho srdce; hold úcty před skvostem bohatého
nadání, jímž k obdivu přátel i nepřátel duch
jeho překypoval; hold vděčnosti, kterouž
mysl celého národa na politickou činnost Gré-
grovu vzpominajícího, k mohyle hradisťského
hrbitůvku dnes jest nesena. Víme, že pouhým
jen symbolem vděčnosti této jest pomník, jim
potomkům označujeme místo, které Eduard
Grégr k poslednímu odpočinku byl si vyvolil
Čím více jímá antická prostota, kteréž dle vý-
slovného příkazu zesnulého při pořízení pomníku
bylo šetřeno, tím hlouběji cítíme, že vlastní
monument, jímž památka zesnulého nesena
bude řadou pokolení příštích, spočívá v hlubokě
brázdé, kterouž Grégr zúrodnil politickou roli
českou, že spočívá v díle, jež vykonal svým
zasáhnutím do soudobé historie národa.
A vynoří-li se před zraky našími obraz
díla tohoto, ovívá nás dech a vzrušuje mysl
naši šum události téměť celého půlstaletí.
Když na zápraží let šedesátých při pro-
buzení ústavního ruchu národ po věky deptaný.
v právích i podstatě své mrzačený, jals
rukou uvolněnou znovu pracovati na zárukách
své budoucnosti, stál tu Eduard Grégr v prvníeh
řadách zápasníků, celý život službám národ
zasvětivšlch. První památný rozmach na rest-
#50
alto_textblock
#50
Jtuci odvěkých práv vlasti pohřichu, k bolestné
llosti nás všech, k cili však nevedl. V roz-
valiny ztltla se klenba budovy, o jejíž sestro-
jení usilováno k zabezpečení svéprávnosti a zdra-
vého svobodného rozvoje národa v otecké jeho
domovině. Nuž, je-li celá historie vlněním,
v němž vzestup střídá se s poklesem a je-li
psáno v osudech každého národa, že v zápo-
lení s odpůrci nelze se mu vyvarovati pohrom,
jež drtí práci drahných let, podlamují odvahu
a šíři resignaci, nezřídka na cesty bludné svá-
dějící — pak možno zajisté jen žehnati těm.
z jejichž zápalu vlasteneckého zahlaholil povel:
neztrácejme mysli, probouzejme sebedůvěru,
sbírejme síly pohromou rozptýlené, seřaďme je
znovu v semknutý šik a s hlavou hrdě vztyče-
čenou a zrakem nezdary zbystřeným, postupujm
k cilům cestami novými. Víme, že jedním z nej-
přednějších předborníků povelu tohoto byl
Eduard Grégr. V jeho činnosti, rozvinované pr-
během let sedmdesátých za účelem vybavení
politiky české z bludiště neplodné pasivity, leží
vlastní těžisko životní jeho politické práce.
Krutá tehdá v útrobách národa našeho zuřila
#51
alto_textblock
#51
krise.
#52
alto_textblock
#52
Nejlepší naši mužové, velikáni, jejichž
jména národ povždy chovatí bude v památc
nejsvětější, ulkali se v tuhých domácích zápa-
sech, nad jejichž formami a průběhem jak
Grégrovi tak i jeho tehdejším odpůrcům ne-
zřidka pukalo srdce. Však zákon přirody, jehož
působením každý záník jest jen počátkem
nového živola, má svou platnost i pro vztahy
psychické a proto zjednal si v těžké nušl
krisi let sedmdesátých a osmdesátých rovněž
průchod. Na ssutinách politiky dočasné resig-
nace, přivoděné shroucením se prvého našeho
velikého rozmachu, vytryskly svěží haluze
směrů nových. A nositelem směrů těchto byly
dvé vůdčí myš enky, kleré po výtes v osob
Grégrově typického doznaly stělesněnl.
První z nich byla idea demokratická,
drahou pak záména neplodné resignace z
činorodou práci, spojenou s úporným výbojným
postupem k zabezpočení nedílné vlasti a osvéto-
vých i hospodářských podmínek rozvoje národa.
Dobreť si byl Grége toho vědom, že ve vzá-
jemném zápolení lidstva, odehrávajícím se
proudem dějin, není národa, jenž by jiného
mčl a udržel si postavení právního, než jak
odpovidá jeho sile osvětové, mravní i hospa-
dářské.
Byloť mu rovněž nad slunce jasnějším, že
národ český, vzhledem k spoustám, jež germa-
nisací a stalelou porobou v ústroji jeho byly
vyvolány, nemůže postupovati k metám svým
jinak, než když zmobilisuje všechny své jedince
a když vývoj příštích svých osudů zavěsí n
hřidel mocného onoho kolesa, jež v nové dob
v pohyb uvádí nejširší vrstvy lidu po záru kách
sebeurčení žizníciho. Nuž, do služeb těchto dvou
myšlenek postavil Grégr veškero bohatství feno-
menálního nadání svého a v sledování jejich zl-
skal si o věc českou zásluhy, kteréž jménu jeho
nehynoucí zabezpečují pamě.
Arci ani Grégrovi nebylo tajno, že cesty,
na něž politiku českou uvedly idea demokra-
lická a myšlenka činorodé práce, nebudou bez
svizelá, útrap a druhdy i krutého, snad i dlou-
hého strádání. Znalt dobře lopotu, klerouž jest
nám čeliti jak odvéké nepřízni tak směsi proti-
chůdných zájmů vnitrorakouských. Rovně
přesně oceňoval obližnost a nebezpečí celkovéh
postavení našeho na nejvýchodnější slovanské
výspě, obklopené se tři stran mořem živlu, ktere
od třiceti let krok za krokem zdá se Evropu
stavěti před problem novověkého německého
imperialismu, problém to, jehož vyhraňování
řešení bude as prevážnou tvořiti část dějin věku
dvacátého.
Ještě krátce před svou smrtí, kdy jsme se
všichni k němu tulili na oslavu osmdesátých
jeho narozenin, dal Grégr výraz předtuše, že
na dráze své snad opět budeme dočasně vrženi
zpět, že nastanou okamžiky, kdy útočná ofen-
siva změní se v obranu před rvčným postupem
soupeřů, takže místo získávání posic nových
slane se nám nejpřednější nutností, odrážel
pokusy loupeže, namířené proti skrovné vlastní
naší državě. Předtucha tato pohříchu brzy se-
vyplnila. Politický horizont nové obestírají chmurr.
A tu vzpominajíce na plamennou výmluvnos,
kterou Grěgr v lelech devadesátých uchvacoval
celý národ, když poprvé nebezpečí roztržení
země ocilo se na obzoru, zda necitíme hlu-
bokou odchodem jeho v řadách našich povstalou
mezeru právě dnes, kdy poznovu běží o to, aby
nezdolnou energií čeleno bylo úsilí a nástrahám,
jež způsobem přímo soustavným k tomu smě-
fojí, aby celistvost a nedilnost naší odvěké vlast
byla rozdrásána! Jak mocně i dnes by za-
burácel zvučný Grégrův hlas na odražení úťoko
k tomu namířených, aby podlomením staletých
základů práva jazykového příslušníci českého
národa v jedné téměř tretině své vlasti stali se
psanci a vyděděnci ! . . . Leč plamen výmluv-
nosti vyhasl, ústa Grégrova umlkla navždy.
Co však zůstalo a nevyhaslo jsou myšlén-
kové vzněty, jimiž Grégr politickou práci naši
zúrodnil, co zůstalo a nevyhaslo, jest zářivý při-
klad neochvějné jeho vytrvalosti, co zůstalos
nevyhaslo jest jeho skalopevná víra v možnost
konečného zdaru. A zdá se mi, že nazírání
Grégra na trudnou naši minulost, na těžkou pří-
tomnost a na mlhovité rysy budoucnosti nejpří-
padněji vystihl umělec, jenž na čestném daru,
hlavním městem království Grégrovi k osmdesá-
tým narozeninám věnovaném, zobrazil allegori
Prahy a Vltavy, v níž tato tulí se k oné rkoue-
Víc bylo slz Tvých, než mých vod jest, sestrol
— víc bylo běd, než jich kámen snese; —
chtě však Té zdrtit vrah, Té jenom ztužil —
výs hlavu, Praho, Tvé jest vítězení ! . ..