#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v sobotu dne 21. března.
#8
alto_textblock
#8
K číslu 80.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a espedice.
#10
alto_textblock
#10
Teleronické zprávy „Nár. Listů.
#11
alto_textblock
#11
Záležitost české university na Moravě.
Z Vídně, 21. března. Roku 1896 ministn
kultu a vyučování v kabinetě hrab. Badena sv.
p. Gautsch uznal v rozpočtovém výboru
oprávněnost požadavku českéh
po české universitě morav ské.
S neděle některý den bude tento plo ža-
davek po 12 létech za éry posi-
tivní politiky české, za přítom-
nosti dvou Čechů vkabinetě a z
účastenství 70 poslanců českých
ve vládní straně vyřlzen prázdnou
resolucí.
Resoluce vůbec nemají v poslanecké sně-
movně předlitavské žádné ceny. Přísluší
jim dosah na nejvýše akademický. Jsou vidi-
telným důkazem toho, že se některý jimi vzne-
sený postulát nesplňuje.
Není ještě určitě smluven
znění resoluce, kterou chce bar. Bec
odkliditi »překážku«, již mu působí naléhání n
zřízení české university v Brné — jest pozoru-
hodno, že tento postulát jest pokládán vládou
za překážku a jest ještě více pozoruhod-
ným, že vláda nechce tuto překážku ukliditi
splněním požadavku, nýbrž jeho odsta-
vením — text této resoluce, jak praveno,
není ještě smluven. Jde totiž o to, má-li se
v resoluci vysloviti, že poslanecká sněmovna
vyzývá vládu k opatřením pro českou
universitu, anebo že ji k tomu zmocňuje.
Kromě toho v resoluci nepraví se, že se
vláda vyzývá, aby zřídila českou universitu
v Brně, nýbrž aby moravskou universitu če-
skou zřídila se »všeobecným z řetel em
na hlavní město.«
»Zeit« oznamuje po té stránce, že v reso-
luci české nebude navržen anitermin
pro zřízení české university ani sídlo její.
V příčině tohoto však jest plán dáti do reso-
luce slova »se zvláštním zřetelem na hlavní
město zemské.« S druhé strany však — se
které, nepraví se — se navrhuje text jiný
#12
alto_textblock
#12
sice tento: »Vláda se vyzývá, aby učinila, če-
hož třeba, by zřídila se česká universita na
Moravě se zvláštním zřetelem na hlavní město
zemské.« Naproti tomu se s české strany žádá,
aby vláda nebyla vyzývána, nýbrž zmoenéna
Tajný úmysl při tom jest patrně ten, aby udě-
lená plnomoc vládé za jistých poměrů dala j
právo jednati bez opětovaných dota zu
v parlamentě.
»N. Wr. Tgbtt.« sděluje, že ve příčině
universit neněmeckých bude po-
dáno resolucí několik. Některé vše-
obecné, jiné speciální. Všeobecné re so-
luce budou dvě: Jednou vyzývá se vláda,
aby vybudovala vysoké školy vše-
chny, druhá resoluce zni takto: »Poslaneck
sněmovna uznává, že všichni národove
mají oprávněný nárok nakulturn
vývo) vyučovacích ústavů, ze-
jména škol vysokých.« Němci navrhnou
resoluci na prospěch německé univer-
sity v Brně. Čechové na zřízení české
university moravské s nejmožnějším
zřetelem na hlavní město zemské. Kdyby se
tato resoluce přijala, bude nejdříve zřízena fa-
kulta právnická a filosofická a teprve po létech
lékařská fakulta.
V příčině této poslední resoluce musí býti
ještě rozřešena otázka, zdali se má vláda vy-
zvati, nebo zmocniti, aby učinila, čehož
třeba pro zřízení české unrversity. Kdyby se
zvolilo slovo »zmocniti«, potřebovala by si vláda
potom prostě vymoci sankci císařovu pro zřízení
příslušné university. V nejbližších dnech, snad
docela v nejbližších hodinách dohodnou se
strany o tom, co se má přijmouti. Kdyby se
Čechové rozhodli pro volhu jiného města
moravského, než Brna, na př. Kroměříže atd.,
pak jest úmyslem vlády zaříditi morav-
skou universitu po vzoru angli-
ckém, tak jako jest zřízena na př. universita
v Oxfordě, to jest učiniti taková zařízení, kte-
rým se posluchačům zároveň zajišťuje byt atd.
Netřeba nám znova opakovati, že žádný
Čech nemůže českou universitu mo-
ravskou přijati jinde než v Brině
#13
alto_textblock
#13
že každé jiné místo, nechať jest to kterékoliv,
jest naprosto vyloučeno.
Odborní chefové pro ministerstvo veřejných
prací.
Z Vídně, 21. března. »Neue Fr. Pressee
oznamuje, že ředitel městských staveb vídeň-
ských dr. Berger jmenován jest odbo-
ným šéfem pro ministersto veřej-
ných prací a bude tam postaven v čelo
sekce technické, ke které budou nále-
žeti stavby vysoké, vodní, silniční, mostní, vodo-
pisná centrálka a četná agenda drobná. Od-
borným šéfem báňského odděleni
v novém ministerstvu veřejných prací stane se
dosavadní odborný šéf departementu toho v mi-
nisterstvu orby Karel rytíř Webern. Dr.
Berger jest 67 let star, 46 let nalezá se již ve
službách města Vídně.
Z Vídně, 21. března. »N. Wr. Tgbit.«
oznamuje, že bývalý presidiální šéf v minister-
stvu obchodu dr. Prautner, odborný rada,
který měl býti vyslán do Italie jako odborný
zpravodaj ministerstva obchodu, nepojede do
Říma, nýbrž převezme sekci v novém minister-
stvu pro veřejné práce.
#14
alto_textblock
#14
Dr. Kathrein povolán do Vídně.
Z Vídně, 21. března. Dosavadní zemský
hejtman tyrolský dr. Kathrein byl do
Vidně povolán na několik dní. Jeho
cesta souvisí s aférou Wahrmundovou a se svo-
láním tyrolského sněmu.
#15
alto_textblock
#15
Mandát po dru. Erlerovi.
Z Vídně, 21. března. Dr. Erler nedal se
přemluviti svými politickými přáteli, aby odvo-
lal svoji resignaci na mandát poslanecký. Kan-
didatura Wahrmundova není podporována všemi
liberály, proto jest úmyslem, ustati od ní a jme
novati kandidátem poslanectví tajemníka ob-
chodní a živnostenské komory dra. Bedřicha
Ma dera.
#16
alto_textblock
#16
Nedovolený souboj.
Z Petrohradu, 21. března. Ministr vojenství
nedovolil souboj gen. Foka s gen.
Gorubovským. Generál Fok byl předsta-
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON
#18
alto_textblock
#18
Z černošské republiky.
#19
alto_textblock
#19
Port au Prince, hlavní něsto haitské republiky,
jež jest nyní jevištěm revoluce, skytá z moře pěkný
pohled. Na konci hlubokého zálivu leží město ob-
klopené věncem zelených hor a z mohutné tvrze vlaje
modrobílý prapor černošské republiky. Obraz je však
zcela jiný, pohlížíme-li na město z blízka. Pyšná
tvrz objeví se jako zřícenine, Francouzové ji kdysi
vystavěli a černoši, kteří dnes na Haiti vládnou, ne-
chali ji rozpadnouti. Podobný zjev lze pozorovati
všude. Kdysi znamenité stavby se rozpadávají a ni-
kdo se nestará o trosky, leží kam padnou, třeba by
vadily dopravě na ulici. Ulice jsou široké, ale úplně
spustlé, náměstí prostorná a mají skvělá jména, je
tu také „Martovo pole“ — ale všechna náměstíi
s pompesním Martovým polem jsou vlastně jen sme-
tiště. Opustímeši hlavní ulice, dostaneme se do
spleti úzkých, špinavých uliček, jimiž sotva možno
projíti. Líbezný zvyk obyvatelů, vyhazovati různé
odpadky prostě na ulici, mění tyto ulice místy v ma-
lebná hnojiště.
V Port au Prince zřídili také pouliční dráhu.
Co mají jiná hlavní města, snaži se velikášství hait-
ských občanů zavésti také doma, ale v Port au Prin-
ce stala se tramway sama jen novou překá žkou do-
pravy. Chce-li vláda něco pro hlavní město učiniti,
jde obyčejně jen o chloubu. Tak měl býti kdysi na
zmíněném Martově poli zřízen haitský Pantheon.
Stavba byla velkolepě založena a šťastně dospěla
výše 3 metrů, pak ale zůstaly mramorové kvádry
a zelezné konstrukce ležeti, aby se ponenáhlu roz-
padávaly. St. John nazval Port au Prince právem
nejsmrdutějším, nejšpinavějším a zimnicí nejvice sti-
ženým městem na světě. Snad by bylo ještě nečistěj-
ší, kdyby se občas nepostaral oheň o generální vyči-
stění jednotlivých částí
Oheň jest starý dědičný nepřítel města, velmi
často stráví hrozné požáry bídné černošské domy
v celých ulicích, až se zastaví u nějaké solidnější
stavby. A toto bylo kdysi, dokud jím ještě černoch
nevládi, kvetoucí a nádherné. Umělé zavodnění učinile
#20
alto_textblock
#20
z okolí pravý ráj. Dnes jsou vodovody dávno roz-
padlé a jako hlavní město, jest i celá země, přírodou
tak bohatě obmýšlená, obrazem zoufalé spousty.
Znalec ostrova, Bird, řekl o Haiti, že jest to
země, kde je všechno krásné, jen člověk nesojí za
nic Krásný ostrov jako by byl dějinami ury u jen
k tomu, aby přijímal vyvrhele lidstva. Nejprve přišli
oni páni konquistadoři, ponejvíce nízcí a zbankrotělí
dobrodruzi, jichž pustému řádění Haiti děktie, že
za jediné desetileti byli indianští domorodci skrro
úplně vyhubeni. Když jejich místo zaujali černoši,
přišli po Španělich francouzští osadníci, xteří žili
v neuvěřitelném přepychu, ale s černochy nakládali
hůře, než s dobytkem. Nyní náleží Hastí po vice než
sto let již černochům samým, ale tato raca nepro-
jevila ani nejmenší kulturní a státotvorné schopn esti.
Následkem mísení krve lze tu nalézti nejrůznější
racy a smíšeniny, každá z nich pak nenávidí viastně
všechny oscatní.
Haiti má asi milion obyvatelů a z toho jest asi
desetina mulatů, o nichž bylo správně řečeno: „Ne-
návidí své otce a opovrhují svými matkami“. Nená
vidí bělocha, jenž na ně pohlíží se svrchovaným
opovržením a při tom zůstává přece ideálem mulata
i mulatky. Opovrhují také černochy, návrh, aby se
provdala za černocha, pokládala by každá mulatka
za urážku. Mluví s největším pohrdáním o bídných
negrech a v zadním pokoji snad sedí jejich matka,
černoška, nejčistší krve.
Do společnosti bělochů byli všeobecně připu-
štěni jen kreolové, totiž na ostrově narození potomci
bílých rodičů, kteří mají světlejší barvu. Kreolka
snaží se všemožně, aby si ji vzal „blanc“. Ale také
kreolové jsou již třeba slabým smísením s krví ba-
revných degenerováni. S živostí, rychlým chápáním,
přímostí, velkomyslností a statečností spojují zoufa-
lou indolenci a hroznou lehkomyslnost. Vzdělání je-
jich jest jen nátěrem a ideálem jejich zůstává Paříž
se svým veselým životem, k solidní práci jsou ne-
schopni. Také mulat není celkem bez nadání, ale
podléhá stejně indolenci racy. Má dva ideály: koně
a ženy. Naproti kreolovi a mulatovi pokládá se čer-
noch za čistou racu. Říká bělochu: „My oba jsme
čistá raca a chováme k sobě navzájem vážnost,
ale mulat není níčím.
Ostatně jest mezi černochy velký rozdíl. Černoch
v Port au Prince, jenž poznal Evropany a sice n
#21
alto_textblock
#21
neštěstí jen nejhorší elementy evropské, pozbyl váž-
nosti k bělochu, jest nestydatý a nečestný. Černoch
na venkově jest však v základě podnes stejný jako
ve své západo-africké vlasti, jest to dítě, jež miluje
vášnivě hudbu a tanec a ačkoli se veřejně přiznává
ke katolickému náboženství, zůstává potají při svém
pověrečném pohanství. V lesích trvá posud kult hadů,
při němž dochází dokonce i ke kanibalismu. Ještě
roku 1879 bylo několik osob usvědčeno, že jedli
děti — začež dostali celkem 4 až 6 neděl vězení.
Také mnohoženství trvá ve skutečnosti mezi hait-
skými černochy posud jako kdysi v Africe.
Celkem jest lid na Haiti dobromyslný, veselýa
bezstarostný, ale k positivnímu tvoření naprosto
neschopný. Všechny vnitřní boje vycházejí z čistě
osobních pohnutek a tak vzniká revoluce na revoluci.
#22
alto_textblock
#22
= Perský tisk. Vzhledem k posledním událostem
v Persii a zvláště atentátu na šacha sděluje „Journal
des Débats“ zajímavé podrobnosti o perském tisku
od zavedení ústavy r. 1906. Dříve sotva byly v Persii
nějaké noviny v evropském smyslu. Občas vychazely
nějaké litografované listy, jež se obmezovaly na vy-
právění nalých příběhů, ale úzkostlivě se vyhýbaly
každému politickému a náboženskému, na3o jen
místnímu zabarvení. Jen v Baku učinila jedaou kta-
rási podnikavá hlava pokus vydávati noziny, a e
z deseti čisel byla polovice zabavena buď ruskou
nebo perskou pelicií. Nyní jest jinak. Od zavedeni.
ústavy vzniklo na tucty časopisů. „Medjilis“ (parla-
ment) jest oficiálním vládním orgánem a přináší
z péra stálého zpravodaje podrobné zprávy o s vř-
movních schůzích. „Sour Esrafil“, jenž má v zá hlavi
postavu anděla, vychází jen v dlouhých přestávkách.
poněvadž po vyjití každého čísla bývá aspoň na
čtrnácte dní suspendován. V den však, kdy vyjde,
se o něj lidé přímo rvou, nejprve se však po pěm
pídí ministr vyučování, poněvadž jest šachoní zed-
pověden za vše, co se v Teheraně tiskne. Telegraí
ovšem pro perský tisk neexistuje, vydavatel píše
každý list sám a z nedostatku látky podáva svým
čtenářům často historická líčení. Tak přinesl před
několika nedělemi jistý teheranský list hlavai udá-
losti francouzské revoluce a v Teheranu dlouho se
mluvilo o činech Maratových, Dantonových a Ro-
bespierrových.