#1
alto_textblock
#1
11. ledna 1903.
#3
alto_textblock
#3
Příloha
#4
alto_textblock
#4
Národnich Listů
#5
alto_textblock
#5
K čislu 1.
#6
alto_textblock
#6
Strana 17.
#7
alto_textblock
#7
platil.
#8
alto_textblock
#8
Národní hospodář.
#9
alto_textblock
#9
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva » Nár. Lisld-
V Praze, 10. ledna.
Sociálně finanční studie o vánočníc
pokladnách. — Scherlův system spo
řivosti. — Domácí trb.
Býlím spořivosti jsou u nás tak řečené
»vánoční pokladny«. Muž prostředního blaho
bytu, ale zejmena ženy živnostníků a řemesl
níků, »aby měli na Vánoce nějaký ten groš,«
si ujednají ve svém spolku nebo ve svém domě
že si zařidí »vánoční pokladnu« nebo »včelku«
Nyní jest právě doba, kdy se zakládaji takové
krejearové spořitelny, ve spoleích, domech, zá
vodech, továrnách, pisárnách, hostincích, mezi
úřadníky a písaři, mezi řemeslniky a jejich že-
nami. Každý s novým rokem chce spořil,
jakoby podlehal suggesci spisů Smilových
dojmu jeho příkladů: Ten odřekl se večer skle
nice piva a stal se purkmistrem liverpoolským
a majitelem továren. Nebo mladý muž prohýřil
pak ale spořil a spořil, až si uchránil dvojná
sobné . . . Kdo po novém roce by neměl dobrá
předsevzetí a kdo po celý rok by nechtěl být
boháčem?
Vznik vánočních pokladen prýští tudížz
výchovné snahy po úsporách nebo jinak řečeno
z obezřelosti uchovati si krejear pro strýčka
Přihodu nebo nenadálou potřebu. Veden jsa
touto výchovnou myšlenkou zaváže se člen po-
kladny, že v určité lhůtě vždy složí pokladné
určitý obnos. Obyčejně se přispěvky skládaj
týdně v okrouhlých obnosech: 20 hal., 40 hal.
1 K, 2 K i 10 K a 20 K., dle toho, jaká byle
vyjednána jednička příspěvku nebo podilu, která
může býti násobena.
K číselnému příkladu si zvolme »včelku
řemeslnickou«. Tato bývá zřízena pro několik
domů vedle sebe, správcem a pokladníkem bez
revise a kontrelorů bývá obyčejně domovnik
Pokladna »působí většinou 48 neděl, zahajujíc
činnost po novém roce a končíc ji před svátky
Loni přihlásilo se 25 členů, samých chudších
obyvatelů dělnické čtvrti. Jest to patrno z výše
oznámených přispěvků. Patnáct jich platí po
20 hal., pět po 30 hal., pět po 40 hal. Přl-
spěvky se ohlašují dle toho ovšem, kolik kdo
může pohřešit, v sumě konečného vánočního
vkladu jednotlivcova: K 9.60, K 14.40, K 19.20.
Před Vánocemi má kasa vykazovat zůstatek
K 312.—.
Tyto výpočty zůstávají ovšem prostým ex-
posě. Sotva totiž včelka počala působiti, již tu
stojí před námi hrozná lhůta únorové činže,
k zoufání chuďasovi, který má na ni uspořeno
všeho všudy 30 h ve včelce, a platí přece na
svůj byt, ať je do dvora a vlhký 50 K čtvrt-
letně. Bože, kde sehnat ten kapitál a kolik lidí
proň nespí! Konečně rozpočet je hotov. Zastaví
se zimník mužův, vždyť zima již vlastně dávno
není, žena prodá loden na šaty, co dostala k Je
žíšku u pánů, kde posluhuje — dostala za něj
10 K — dalších 12 K si výbéře předem mzdu
za posluhování — a zbývá nedoplatek je šte
13 K. Tu ješté zavčas doběhne k domovníkovi
si zamluvit 13 K na činži. Již přísta pozde
Všecky příjmy pokladny prý jsou již zamluveny
Nezbývá nežli pohnout správce pokladny mimo
řádnou odměnou jedné korony, aby půjčil »ze
svého«. Do včelky to zaplati, až muž bude mi
vico práce . ..
Zatím se ale platí úroky ze zlatky a týdne
obyčejně po 2 h — někde v čase »neobyčejnée
poptávky a potřeby peněžní také 20 h. V pro
stém počtu úrokovém to znači 48 nebo 4809
A tyto úroky v pozdějším běhu roku platí lide
z ustřádaných peněz svých. Ovšem praví se
ty úroky platím sám sobě, neboť při vánočnín
stejnoměrném rozdělení se mi zase vráti. T
jest mínění, které nevystihuje plně pravdy
Úroky se ovšem rozdílejí zrovna jako ustřádaný
kapitál, ale získává nejvíce ten, kdo se nejméně
dlužil. On se o úroky dělí a nejméně jich
Tak naši spoři! Přehlédnouti se však ne-
smí důležitý moment, který se osvědčuje ve rá-
nočních pokladnách a který na zdravější půdu
vsazen, by zajisté nesl jiné ovoce. Jest to okol-
nost záva zných vkladů nebo nucených
úspor, která jest tu významna. Malému člověku
nutno nejen spoření usnadniti, ale jej k němu
také přinutiti. Že prvý ohled sám přes mnohé
Smilovy theorie nestačí, o tom mluvi statistika
poštovní spořitelny — také haléřová spořitelna,
která úřaduje celý den a spoření usnadňuje co
nejvíce — vykazující mezi vkladateli toliko male
procento těch, jimž touto myšlenkou měla při-
iiti vstřie — lidí nejmenších
Shora vytčený moment vánočních pokladen
nás přivádí ale zpět k Scherlovu systému spoři
vosti, jenž již před časem uvažoval povzbuditi
širší kruhy k šetření. Každý člen pokladny jako
u pokladen vánočních měl by každého týdne
odevzdati určitou sumu vkladu 50 h až 5K
dle toho, na kolik by se uvolil vkladních jed-
notek. Pro tyto vklady by se chodilo do
bytu a jich příjem by byl stvrzován úspornou
známkou. Na konci roku by celý usehráněný
obnos byl vložen do peněžního ústavu, který by
si spoříci zvolil sám. Z úroků, které by za rol
vzešly ze vkladů, Scherl mínil upraviti prémie
v obnosu od 1 K až případně 100.000 K, které
by mezi členy pokladny na konec roku byly
vylosovány-
V tomto Scherlovu návodu ke spoření se
tají dva velké podněty, které by zajisté byly
s to, aby povzbudily spořivost vrstev nejširších.
Předně nucenost úsporných vkladů, že by se
pro ně chodilo do bytu, a dále naděje na prémii,
svými číslicemi na mysl malých lidí velmi pů-
sobící. Tento podnět byl by pak vlastně ziskán
beze ztráty, neboť střádanému kapitálu by neby
na újmu a úroky z tak malých obnosů i př
ukládání jich do poštovní spořitelny, ježto tu
jsou účtovány od 1. případně od 15., také při
cházejí obyčejně na zmar.
K takovému zdravějšímu obratu by mohla
vyspěti myšlenka vánočních pokladen, jichž ovšem
pro malého člověka neocenitelná výhoda by ale
byla ztracena, totiž, že by během roku neměl
po ruce poslední fond pro své případné ne-
snáze. Okolnost ale, že by vklady do konce
roku nesmělo býti tknuto, by měla důsledkem,
že by se k novým poklaďnám přihlásilo méně
účastníků, ale také by zaručovala, že vklady by
#10
alto_textblock
#10
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky . . . . . .
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . .
Bankovní jednota
..
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní drálin . . . . . . .
Polabská dráha . . . .
Buštěhradská dráha lit. B. .
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky
Rým.muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost.
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . ..
#11
alto_textblock
#11
skulečně byly úsporami a ne jako při včelkách
přiležitosti k dlužení. Effekt vánočnlch pokladen
bývá mnohdy také ten, že před Vánocemi jmění
včelky jest úplně nelikvidní, byvši rozpůjčeno
lidem, kleří se prohlásili »za insolventní«. Ne-
mohou splatiti vypůjčeného obnosu a tak raděj
snad dále vlekou za sebou břímě padesátipro-
centních úroků.
Sociálně finančnímu zjevu oněch »úspor-
ných pokladen vánočních a včelek« nebylou
nás dosud nikterak povšimnuto, přišly někdy
jen na přetřes se stanoviska společenské patho-
logie, když správce pokladny peníze zpronevěřil.
Pro iniciativní peněžní ústav vidíme však v oné
myšlénce věc zneužitou a příležitost ke zjednání
popularity organisováním zařízení známého
oblíbeného. Vklad na knížku poštovní spořitelny
naši lidé nebudou nikdy považovati za náhradu
vánoční pokladny. Oni se zaváží ke vkladu každý
týden, ale musí se proň chodit. Spoření s pré-
miemi dle Scherlova způsobu jest ovšem ještě
v daleké perspektivě ministerského svolení. —
Všeobecný proud poměrů trhů na cenné
papíry cílíme také u nás a také u nás jsou
precisovány silnou poptávkou obecenstva pro
papíry k uložení kapitálu i dosud méně vystu-
pující poptávkou pro papíry dividendové. V obor
rent byla stále pilným odběratelem Zemská banka,
kupující přes vídeňský záznam všechny druhy
a prozafím i dále rentu společnou, nad níž zase
pověšen byl Damoklův meč konverse. Nelze ne-
uznati, že rentové operace našeho prvního ban-
kovního ústavu objevily sílu a proziravost jeho
finanční polítiky — její effekt osvědčí ovšem
bilance.
Vedle rent byly brány z trhu také mo-
ravské papíry k uložení kapitálu, ač ovšemí za
podmínek, které oproti dřivějšku nutno nazvati
méné příznivými. Závěry na pražské burse ale
nijak nevýčerpaly potřebu našeho obacenstva po
papirech k uložení kapitálu a ku její illustrae
by bylo třeba počílati také s obchodem soukro
mým, v němž bylo umístěno mnoho statisíců
Přirozeným postupem, jak jsme ostatně avi-
sovali, při velké poholovosti peněz se obracela
pozornost kapitalistů také k našim dobrým akeifm
bankovním, které poskytují zúročení velmi při
měřeně.
Důsledek těchto kapitalistických koupí se
jevil zejmena na stouplém kursu Živnostenských.
Také po Hospodářských jest stálá poptávka
Akcie rakousko uherské banky dále hledány
ale bezvýsledně. Také při nově na pražskou
bursu uvedených akciích haličské hypoteční banky
jmenován kurs peníze 539, zboží oproti tomu
542. Zajišťovací vyšší.
Také Daňkovky jevily pevnou tendenci
jevila se pro ně se strany kapitalistů sympatie.
#12
alto_textblock
#12
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 10. ledna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Zprávy o konversi společné renty utuchly, ježto
na obzoru vyskytla se překážka, o které na tomlo
místě již před 14 dny přinesli jsme zprávu. Minime
tím vojenskou akci, jež se společně s Ru kem v Ma-
cedoni na jaře chystá. Zprávy o tom pronikly v růz-
ných formách na veřejnost a objednávky patton za
vdaly burse podnět k různým úvahám. Zajem pro
bankovní hodnoty a zvláště pro kreditky jaksi přestal
a pokud snad přechodně zase se objevil, byl důvod toh
docela jiný a to zvláště ten, že stoupaly akcie hir-
tenberské patronky, jichž má kreditka slušnou
položku.
Zprávy o dorozumívacích konferencích zkalily
trochu bursovní náladu, ale ne na dlouho a do po-
předí obchodu dostaly se zase hodnoty železářskéa
pak kategorie podniků, jež buď zcela nebo časlečně
zabývají se výrobou válečného materiálu.
Hodnoty dopravní držely se veskrze pevně a byl
vzhledem k velice dobrým poměrům trhu peněžního
značnější obchod v akciích oněch dopravních pod
niků, jež poskytují slušné zúročení investovaného
kapitálu,
Spekulace kalkuluje tak, že v případě dalšího
možného zlepšení se trhu peněžního budou míti hiod
noty dopravní další chance.
Jedinou výminku činily lombardky, jichž zbavo
vala se spekulace, dokud se počítají öproc. usaněn
úroky za kupon, který letos zase nebude honorován
Lombardky spadly až na 52 50.
Hodnoty železářské, jež v posledním čase znač
něji stouply, byly z časti realisovány, zejmena al
pinky, jež přechodně se oslabily až na 382, ale ne
na dlouho, protože bned na to docházely vysoké
kursy hodnot železářských z Berlina a tím dána
nám další direkliva. Kartel továren na plech byl ko
nečně sjednan a podepsan a proto také akčie Rudol-
fovy huti slušně stouply.
Zprávy o petrolejovém kartelu zůstávaly skor
bez vlivu na akcie Schodnice, ba naopak při každém
trochu vyšším kursu objevovalo se dosti zboží, čehot
důvod spatřován byl v tom, že Schodnice nebude prý
moci platiti žádné divídendy.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestaveníi
#13
alto_textblock
#13
Berlínská bursa.
Z Berlína, 10. ledna.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
#14
alto_textblock
#14
Týdenní přehled.
#15
alto_textblock
#15
Haussa, která na zdejším trhu, zejmena v hod-
nolách báňských den ke dni pokračovala, zdála se
býti nejpřednějšímu našemu bankovnímu ústavu
trochu rychlou a próto ve zprávě o situaci bursovní
bylo k tomu poukázáno, že stav průmyslu nezlepšií
se ještě do té míry, aby na burse zavládl a pokra-
čoval tak intensivní proud, ženoucí všecky báň-
ské ku předu. V tom směru vyjádřily se také skoro
všecky seriosní listy v týdenních zprávách a násle-
dek toho byl, že spekulace v následujících dnech s
trochu mírnila a k realisacím schylovala. Leč to ne-
trvalo dlouho; jakmile totiž kursy se oslabily, pod-
nikány byly ihned zpětné koupě a pevná nálada
udržela se až do konce týdne. Spekulace, která tak
dlouho byla nucena k nečinnosti resp. ke zdrželi-
vosti, nabývá nyní z každé zprávy o zlepšení s
situace průmyslové přesvědčení, ze nejhorší časy
#16
alto_textblock
#16
3. ledna 10. ledna
100. 45
100 90
120.70
120.95
120 35
120. 70
98.40 98.85
113.—
113.50
689.50
690.25
395.50
399. 75
725.—
729 —
456.25
458.75
935.—
942.—
255.—
256.—
693 25
605.75
61.50
53.25
454.—
452 50
992.—
998.—
9014.—
911.—
310.—
316 —
387.50
390.—
488.—
487 75
1510.—
1572. —
1995.—
1120.—
715.—
709.—
696.—
695.—
653.—
630 —
239 32
239 45
117 05
117.12
#17
alto_textblock
#17
Phönix
#18
alto_textblock
#18
jsou již překonány a že lze se nadíti lepších po
měrů. Důsledkem toho nabývá převahy pevná ten-
dence a kupců denně přibývá, obzvláště když Nový
York z haussy skoro nevychází a také z ostatní
cizích burs docházejí stále vyšší a vyšší kursy.
Zájem speknlace koncentruje se na trhu báň-
ském, kde Laura, bochumské a Consolidace přebírají
vedení. Než publikum nezůstává v nečinnosti a po
kračuje na trhu kasovním takřka bezstarostně v kou
pích i oněch papírů, jichž kvalita a situace dotvč-
ných závodů měla by snad býti přece trochu více
zkoumána. Pozoruhodným zjevem jest, že také spe-
kulace z povolání začíná operovati na trhu kasov.
ním a že vyhledává jaksi zanedbané různé papíry
jež svého času až přespříliš favorisovala.
Hodnoty bankovní dodržují pevnou tendencia
vyšší kursy. Totéž platí i o papírech dopravních.
zejmena o akciích kanadské dráby, jež v poslední
době bylý přece jen mnoho prodávány a kurs stržen,
takže přirozeně lákal ke koupím, obzvláště když
Nový York a Londýn byly také pro tento papín
v dobré náladě.
Povšechná tendence zůstává pevná a spekulace
která jest jaksi vyhladovělá, vrhá se na vše, kde
třeba jen zdánlivé vidl lepší budoucnost.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lz
z tohoto sestaveníi
#19
alto_textblock
#19
3. ledna 10. ledna
Rakouské kreditky . . . . 217.87
218.—
191.87
193.—
Diskonto . . . . . . .
214.12
213.87
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
159—
159 25
Drážďanská banka . . . .
147.—
147.75.
88. 75
87.50
Španělské exterieury . . .
183.2-
Bochumské ocelárný . . .
182.—
Lauřina huť t. l. . . . .
214.25
217 62
Dortmund Union lit. C. . .
72.25
73.75
170.—
173.—
Harpenské doly . . . . .
176.—
Gelsenkirchenské doly . . .
174.—
173.—
Hibernia . . . . . . .
172. —
Consolidace . . . . . .
342 5
345.—
96 75
95.50
Severoněmecký Lloyd . . .
19 25
98. 25
Hamb. amer. dopravní spol.
135.50
Kanada . . . l. . . . .
130. 75
Transvaal . . . . . . .
164.25
168.50
Turecké losy
124 25
124.75
. . . .
Z kasovních papíru
268.75
Concordia . . . . . ..
217-
Eschweiler . . . . . . .
147.80
Geisweider . . . . .
148 75
Hochdall
-
207.—
Katovické doly a železárny
176.75
Wilhelm . . .
126.25
. .
358 50
Schalker Gruben . . ..
121.—
Westfalia
. . . .
125.50
Orenstein Koppel. . ..
155 50
Hasper . . . . . . ..
207. 25
Donnersmark . . . . ..
101 50
Huldschinský . . . . . .
2 5. 75
Vulcan . . . . . . ..
222.—
Bismark . . . . . . . .
150.—
Hoesch . . . . . . . .
136.50
Königsborn. . . . . . .
238.—
Nordstern . . . . . . .
#20
alto_textblock
#20
Sezení stálého poradního sboru
železničního a zemské rady že-
lezniční.
Stálý poradní sbor železniční
zemská železniční rada konaly dne 9.
10. t. m. po dlouhé přestávce ve sborovně zemského
výboru za předsednictví přísedleího zemského výboru
p. hraběte Vojtěcha ze Schönkornu řádnou schůzi.
Předmětem bylo
I. SJélení, jak vyřídil zemský výbor návrhy
komise pro práce veřejné z příčin pod-
porování železnic nižšiho řádu, při-
jaté ve schůzi sněmu král. českého dne
30. červen e 1902.
II. Program zemské akce železniční na
rok 1903.
III. Olázka zadávání staveb želez
ničních cizím podníkatelům.
ad I.
1 Inženýrovi F. Křižikovi, podnikateli elektrické
dráhy ze Svatoňv c do Upice, byla udělena zemská
zaloha v sumě 74.000 K, zůročilelná 4% a splatná
v 10 létech. Jak se zdá, narazilo provedenl této dráhy
na značně oblíže, na usnesení sněmu nedošlo zem-
ského výboru od vlády dosud žádné odpovědl.
2. Podobně dělo se v příčině zabezpečení dráby
Pacov—Humpolec; zemským výborem zavedené
šetření mělo nepříznivý finanční výsledek.
3. O dráze Štět!—Dubá—Doksy byla pro-
vedena revise trati a zkoumání varianty u Dubé.
smlouva o detailním projektu byla předložena
schivalena.
4. Pro dráhu Polná—Štoky povolil sněm
zemskou garancii do výše 70 proc. zařizovacího ka
pitálu. K uskutečnění dráhy jest zapotřebí ještě ob-
nosu as 11.000 K, který nemohl býti družstvem se-
hnán. K návrhu posl. Kaftana v souhlasu s pa-
nem předsedou bylo usneseno doporučiti sněmu po
skytnutí dráze této další podpory 11.000 K.
5. Usnesení sněmu ohledně zemské podpory
dráze Vimperk—Volary—Tusety. — říšsk
hraníce u Branhšuseru bylo sděleno vlád
do zemského rozpočtu byla vřaděna první lhot
220. 000 K.
V debatě, jíž se zúčaštnil posl. inž. Kafian, dr
Russ, prof. Petrlík, cís. rada Bazyka a cís. rada Bondy.
vytýkal posl. Kaflan, že jednání v příčině pli-
pojeňí této dráhy s vládou bavorskou uvázlo a na-
vrhuje vzhledem k důležitosti toboto spojení pr
dráhy místní, zemí a státem podporované, Strako
nice—Vimperk— Volary — Prachalice —
Vodňany, potom Strakonice—Blatná—
Březnice, by zemský výbor důlklivě naléhal n
vladu by jednání s bavorskou vládou ury chlila.
Navrh ten byl jak v stálém poradním odboru, tak
i v plenu železniční rady jednohlasně schválen.
6. Zemský výbor, vyhověv přikazu sněmu, konal
šetření v příčině dráhy Vltavotýn—V eselí, jež
mělo nepříznivý finanční výsledek.
Odpověď vlády v příčině podpory státní dosu
nedošla.
7. Taktéž bylo s vládou zahájeno jednání v pří
čině dráhy Ústí—Malé Chvojno—Tisá- Pe-
trovice, jež dosud ukončeno nobyto.
8. Na dráze Suniperk—Reichsdorf—
Přísečnice— Christovovy Hamry byl
30. řijna 1902 provedeua revise trali, vyřízení jej
od vlády dosud nedošlo, šetření technické a finanén
bylo zemským výborem provedeno.
9. Ohledně dráhy Mnichovo Hradiště-
Křížan y jest vláda ochotna dáti k provedení svo
lení, jestli se společnost zřekne nároků na přidělen
transitní dopravy, kterou prý by sousední dráhy
zejmena česká severní dráha, soutěžně po
vážlivě trpěly.
Poslanec inž. Kaftan ohražuje se co nejostřej
proti tomuto požadavku vlády a vznáší žádost k zem
skému výboru, by naléhal úsilovne na vládu, aby
místním dráhám českým, zemí podporovaným, byl
skutečně přiázána příslušná část dopravy existující
zejmena tam, kde jsou drahy hlavní dopravou přetí-
ženy a kde místní dráha jest pro dopravu takovou
výhodně co do geografické polohy své a směru polo-
žena, tak na př. dráha Strakonice—Blatná—
Březnice. Návrh tento, byv podporován též drem
Russem a posl. Karslou, byl na to železniční radou
schválen.
10. O projektované místní dráze Opočno—
Dobruška konal zemský výbor šelření, z něhož
vysvílá, že působí zde zejmena připojení na vlečku
opočenskou technické obtíže, doufá však, že tyto bu
dou překonány
11. V příčině dráhy Libochovice—Jen šo-
vice sluší vyčkati dohotovení a předložení nového
delailního projektu, jelikož dřívější projekt naprost
nevyhovoval.
12. Záležitost poskytnutí zemské roční zálohy do
sumy 8000 K dráze voticko—sedlčanské byla
příznivě vyřízena, když se stát zavázal k poskytnuti
zálohy v stejné výši.
13. Ve příčině sanování dráhy Častalovice—
Rychnov—Kvasiny obrátil se zemský výbor
na c. k. vládu, od niž však dosud odpovědi nedošlo.
V poslední době zajímalo se finanční družstvo vra-
#21
alto_textblock
#21
271.—
216.—
148.75
153.
208.—
198. —
128 50
360 50
120 25
122.—
153.75
2016 50
104.—
2 7.60
222 75
150 25
135.—
242.50
#22
alto_textblock
#22
tislavsko běrlínské o převzetí této dráhy, blil šící
zpráv o výsledku jednání zemský výbor nemá.
14. Zemský výbor zkoumá předložený generální
projekt dráhy z Dobřenic do Sádové a bylo
finanční šetření zahájeno. Poslanec inž. Kaftan
natéhal v stálém poradním sboru na brzké uskuteč-
nění drah Jindř. Hradec—O braťany, Vam-
berk—Roketnice a Domažlice—T achov
jež mají pro dolýčné kraje velkou důležitost hospo-
dářskou a pro které přináší země a interesenti vel-
kých obětí hmotných. Posl. Brd ík vytýká, že vzdon
závaznému slibu vlády nebylo pro dráhu Ob ra
ťany—Jindř. Hradec přislušná položka do stát
ního rozpočtu vložena. Poslanec Kaftan upozor
ňuje, že v schválené investiční předloze vládní zr
1901 vybývá obnos 7,200.000, výslovně na podporu
nových drah ustanovený, že tedy c. k. vláda nemá
příčin, železniční projekty v král. českém takovým
způsobem zanedbávati.
Poslanec Kaflan doporučuje zemskému výbor
též projekt elektrické dráhy Dvořiště — Vyšší Brod—
Lipenský zdvih k brzkému provedení a vyvrací ná-
mitky pana cis. r. Baziky, jenž pochybuje o jej
výnosnosti čiselnými doklady o dosavadní již velké
dopravě, tak že eventuální podpora zemská bud
míti povahu toliko formální.
Taktéž poslanec dr. Nitsche přimlouvá sez
brzké uskutečnění těto dráhy, načež předseda sli-
buje, že zemský výbor po předložení detailního
projektu, na němž se pracuje, zahájí s interessenty
příslušné jednání.
Poslancc Karela táže se, co učinil zemský
výbor v příčině konstituování společnosti hotovýeh
již místních dráh, potom jak daleko pokročila zále-
žitost uskutečnění dáhy Sudoměř — Stará Paka a e
bylo podniknuto na zvelebení vozby na zemskýel
dráhách místních. Dovozuje na základě překvapuj
cích číslic a protokolů, jak zejmena rakousko sever
západní draha a česká severni dráha nepřátelsky vy
stupuje proti překladišti mělnickému dráhy Mělnik-
Mšeno a Mšeno — Dolní Cetno a žádá, by se kome
ciálni oddělení železniční zemského výboru otáz
kami těmito úsilovně zabývalo.
Předseda děkuje panu Karelovi za hájen
zájmů jmenovaných dráh, podotýkaje, že konstituo
vání společností místních dráh, ač pozvolna, postu
puje, že se operat dráhy Sudoměř — Stará Pak
zkoumá, jakož i otazka vyústění v Mladé Boleslav
a že komerciální oddělení věnuje bedlivou pozornost
otázkám tarifovým a dopravním.
Na dotaz poslance Jandy ve příčině dráhy
Slané-Mrakov odpovídá předseda, že družstv
po dva rbky o otázce té s výborem zemským neje
nalo a že buštěhradská dráha hodlá trať tuto sama
vystavěti.
Předseda referuje na to, že zemský výborza
souhlasu vlády objednává nyní sám dopravni pro
středky pro zemské místní dráhy, že hledí záležito
sti administrační těchto dráh soustřediti v zemském
výboru a že k fusionování dráh místních poku
možno a výhodno, přihlíží, konečně že hodlá činili
pokusy na místních dráhách s vozy motorovými,
z nichž se dosud, zejmena vozy, soustavy Kom ár-
kovy (zlepšená souslava Serpoletova) osvědčily
žádá za souhlas železniční rady, by opatři
sobě zemský výbor od sněmu zmocněn
k dalším pokusům s vozy motorovým
k čemuž železniční rada jednomyslně přistapuje.
Na programu pro přiští období sněmovní na-
vrhuje se posečkání záloh dopravních, poskytnutých
k uhražení garancie nákladové dráhy Verneřice
Úpa, když vláda též třetinou nákladu přispěje, po
tom prodloužení propadlého kreditu dráze Ross-
ba ch-Adorf po 60.000 K do roku 1904 a rozšl-
ření zemské garancie 40 proc. o obnos 11.000 k
dráze Polná-Stoky, což železniční rada schvaluje,
Ke konci činí poslanec Kaftan následovní
návrh: Zemský výbor se žádá, by s nej
větším důrazem naléhal na vládu, b
uskutečnění českých zemských dráh
jimž byla sněmem zabezpečena pod-
pora zemská, urychlila a slíbené pod
pory také skutečně co nejdříve po-
skytla, jakož aby železniční investice,
dotyčným zákonem zabezpečené, n
dráhách státních v obvodu královslv
českého, tak zejmena stavbu druhé ko
leje, rozšíření nádraží, rozmnožen
vozidel a p., neodkladně prováděla.
Návrh ten byl jednoblasně schválen a tím schůze
železniční rady ukončena
Olázka zadávání staveb železničních cizím pod
nikatelům dala ve stálém poradním sboru podněh
k živé rozpravě, ve které se zejmena posl. K aftan
vyslovil proti zadávání staveb podnikatelům cizím.
již nejsou přislušníky našeho soustátí, již soutěží
s domacími podnikateli, kteří zejmena v době ny-
nější téžce zápasí, a přibíráním cizího dě nictva, jež
oslatně i potřeby své potravní z ciziny odebírá, do
mácí živnostenstvo a zemědělství poškozuje. Slálý
odbor doporučuje proto zemskému výboru, by při
zadávání zemských staveb železničních na prvním
místě přihlížel k podnikatelům domácím, k čemuž
i předseda přistupuje.
#23
alto_textblock
#23
Bilauce rakousko-uherské banky. Dle bilance z
r. 1902, předložené včerejší sehůzi generální rady
rakousko-uberské banky činí celková dividenda ze
minulý rok 56 K = 4% na akcii; připadá tedy na
kupon za druhé pololetí 28 K. Obě správy slální
nedostanou z výnosu za minulý rok ničeho. Gene-
rální tajemník Pranger podával na to zprávu
o jednotivých odvětvích obchodních v minulém roee
a konstatoval, že nejvělší úbytky jeví se v eskontu
Celkem zmenšil se čistý zisk o 438 mill. K, skor
o tolik, oč se zmenšily eskonty. Naproti tomu při
nesly obchody s cizími směnkami vyšší zisk
o 500.000 K, který by snad byl ještě více sloupnul
kdyby nebyla část jeho připadla na přenosy. Výnosy
depositních obchodů stouply o 325 000 K. Generáln
tajemník konstatoval, že zvláště obchod
v průmyslových obvodech značné po
klesly. Z 45 předlitavských bankovních filiálek
bylo 21 passivních. Neuhradily ani nákladů správ
ních. Z 33 uherských filiálek jsou 3 pašsivní. Gene
rální tajemník podával pak zprávu o posledním týdnu
minulého a prvém týdnu nového roku. Koncem pro-
since zásoby zlala značně klesly, což nutno vyložit
zvětšeným vydáváním zlatých minci. Oběh zlata d -
sáhl v říši koncem prosince m. r. 133.3 mill. K a
zůstal stejným i v prvých dnech ledna. V druhém
týdnu lednovém inkassováno 82 mill. K a během
přištích týdnů inkasso toto následkem splatnosti
četných krátkodobých směnek ještě vzroste. Banka
uvedla v prvých čtyřech obchodních dnech lednových
v oběh 88.1 mill. K v nových tisícikorunových ban-
kovkách; tisícizlatových bankovek zůstalo ještě
v oběhu za 13.8 mill. K. V prvém týdnu lednovém
vracelo se hojně bankovek do banky (56 9 mill. K
O míře úrokové sděleno nebylo nic, protože bank
eskontovala na volném trhu a na změnu sazby
úrokově se nepomíýšlí
Různé zprávy. Týdenní výkaz německé říš
ské banky kon tatuje podstalné zlepšení stave.
Směnečný portefeuiile klesl o 131 marek, lombardy
o 76 mil. a kovový poklad stoupl o 37 mil. marek
Oběh bankovek zmenšil se o 119 mil. marek a účet
žírový o 28 mil. marek. Zdanitelných bankovek obí
halo za 72 mil. marek. — Akciová společnost Sie-
mens a Halske uvede co nejdříve na trh novou
obloukovou lampu. — Na schůzi berlín-
ského ochranného komitétu pro certifikáty
transvaalskýchdrah předložena nabídka angli-
cké vlády, která se vypočítává za akcie 1719% a za
obligace 109 309. Minění členů o přijatelnosti na-
bídky této se značně rozcházela. Resoluce po dlonhé
debatě nepřijala žádná a bude svolána nová schůze
věnovaná nabidce této. — »Financiell-Timese ozna-
muje, že jest v New Castlu silná poplávka po angii-
ckém uhlí se strany Spojených států. Najmuto ně-
kolik parníků pro New York a Boston.
Sovemí dráha cís. Ferdinanda a postátnění.
Soukromým dráhám poslala vláda koncem prosinee
zvlášiní výnos, kterým je vyzývá, aby co nejrychleji
vypracovaly investiční program na léta 1903, 1904
a 1905 a vládě oznámily, pokud by mohly již pře-
dem zadati objednávky. Dráha cis. Ferdinanda dala
na to již odpověď. Společnost poukázala na to, že
nutné potřeby r. 1902 již vyřídila. Pro léta 1903,
1904 a 1905 nemůže podati investičního prelimináře.
Dle koncessní listiny lze dráhu 1. lednem 1904 se-
státnili a od té doby může každou chvili k sestát-
nění dojíti. Mimo to naléhají vynikající korporace na
#24
alto_textblock
#24
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
»» Plzně r. 1886 . ..
„. Teplice r. 1eg
„ , Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky.
, ,
„ „ . . ,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» , » » kom. dl. úp.
», » » mel. úpisy
„,» » želez úpisy
Česká prům. banka dlužni úpisy.
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové . .
Bustěhradská dráha . . ..
dto. » 1872
Místní dráha Německý Brod
Humpolec. . . .
Česká montanní Em. 1896 .
Česká eskomptní banka . ..
» banka »Union«
.
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
. . .
Ústecko teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
„. (lit B.)
„
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi . . . . . . ..
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská cemenlárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní .
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajíšť. banka
Strojnická spol. dř Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
První českomorav. tov. na stroje
#25
alto_textblock
#25
sestátnění toto. Proto nemůže společnost také činiti
žádného rozyrhu investičního.
Vlna. Dražba vlny zahájena v Antverpách 8.
t. m. s lendencí velice živou při silné nabídce jem-
ných továrních vln. Zvláště Anglie silně se účastní
po ní Německo a Belgie. Po továrních vlnách byla
čílá poptávka a ve srovnání s říjnovými cenami
stoupiy ceny o 5 proc.; střední vlny k česání jen
stěží stoupnutí toho docílily. Vlny kříženecké —
zvláště hrubé a střední druhy — prodávány prů-
měrně dráže o 10 proc. Jemné tovární viny, takřka
bezvadné po 5 fr., La Plata dvojitá po 4.70— 5.— fr.
La Plata B. po 4.45—4.50 fr., dobrá, střední jehněčí
vlna po 3.60 fr. za 1 kg, čistěná bez nákladů pra-
cích. Z vystavených 16.000 balíků laplatské vlny
prodáno 12.486. V Sydneyi trh pevný, účast
značná, koupěchlivost dobrá. Ceny o 10 až 15 proc.
vyšší.
Společenský hospodářský lihovar v Č. Budějo-
vicích — toť nový důležitý podník, k jehož uskutečnění
několik podnikavých a prozíravých našinců právě
přikročilo. Lihovar tento má zahájiti práci již v říjnu
letošního roku, aby mohl býti účasten letošního dě-
lení kontingentu pro následující 4 léta. V těchto dnech
rozešle zařizujícl výbor rolnictvu na Česko budějovicku
pozvání k upisování podílů (po 100 K) a obšírné ob-
jasnění o podstatě a zásadách podniku. Členem
společenstva státi se může dle ustanovení zákona
každý interesent, nebydlicí dále než 7 km od místa
kde lihovar bude státi. Jako nejvhodnější uznáno
pro postavení lihovaru místo nad českým akciovým
pivovarem, ležící při Pražské silnici, jehož majitelem
jest slatkář p. Joseí Pillmann. Lihovar zařízen bude
na denní výrobu až 7 hl. a náklad na pozemek,
stavbu budov i strojů nebude přesahovati 70.000 K.
Více než polovice tohoto kapitálu jest již zajištěna.
V zařizujícím výboru zasedají pp. Jakub Fencl, rolník
v Hrdějicích, Bohdan Francko, majitel realit v Čes.
Budějovicích, Josef Jírovec, ředitel české hospodářské
školy v Č. Budějovicích, Josef Pillmann, statkář v Č.
Budějovicích, Fr. Voříšek, statkář v Remlových Dvo-
rech a Václav Zátka, nájemce dvora Světlika. Uve-
dení podají každému, kdo o podnik se zajímá, ocholně
žádaná vysvě tlení.
K vývezu ječmene do Bavorska. »Münchene
Algemeine Zeitung« vyvraci časopiseckou zprávu,
že vláda bavorská podala spolkové radě návrh, aby
bylo dovoleno do Bavorska dovážeti ječmen k
krmení smíšený se žitem jako nepotřebný ke sla-
dování.
Zástupce pro odbyt bavlnčného zboží v Anglil.
Jistá londýnská firma, jež vede ve velkém obchod s
zbožím textilním a jest prý přes 50 let etablována,
přaje si za účelem zavedení její výrobků na tamějším
tržišti vstoupiti ve styk se zdejší továrnou bavlně-
ného zboží nejprvnějšího řádu. Bude-li si
toho přáno, byla by dotyčná agenturní firma ochotnou
přijeti za účelem osobního v jednávání sem. Za pod-
mínku klade se dále ještě, že dotyčné druhy zboží
(refloktuje se najmě na jisté vynikajicí novinky) ne-
směly by posavad býti po Anglii ukazovány. Event.
příslušné dolazy jest co nejdříve říditi na vývozní
kaneelář pražské obchodní a živnostenské komory.
Výstava v Athénách. Vývozní kancelář obchodní
a živnostenské komory pražské opětně upoc orňuje
na král, mezinárodní výstavu pro obchod, průmysl,
orbu, vyučování, krásné umění a zdravotnictví, jež
konati se bude v Alhénách od 7. dubna do 31. října
1903 a která bude míti nepodcenitelný význam pro
náš vývoz do Levanty. Výstavní komise autorisovala
pana Artura Gobieta, majitele mezinárodní výstavní
kanceláře v Praze-Karlíné, jako zdejšího zástu pce
výstavy tě, na kteréhož interessentům jest se přimo
obrátiti.
Tarify zakouských státních dráh. Dnem 1. ledna
1903 nabyly plafhosti tyto tarify a tarifní dodatky-
1. Nový tarií, díl II., pro rakouskou pohraniční do-
pravu. 2. Nový tarif, díl II., pro dopravu mezi emž-
skými přístavy a Rakouskem. 3. Dodatek XI. k ta-
rifo, dilu II., sašitu 1., pro rakousko uhersko bavorsky
železniční svaz.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Č.
Budějovicích na jmění Bedřicha Švihy, neprot.
droguisty v Jindřichově Hradci, nyní bytem ve Stra-
konicích. Konkursní komisař přednosta okres. soudu
v Jindřichově Hradci, správce p. dr. Seidl, advokát
tumtěž. Schůze věřitelů 17. ledna, přihlásky do 10.
února, rok likvidační 13. února.
#26
alto_textblock
#26
Banky, záložny a spořitelny.
Slav rakousko-uherského banku ze dne
7. ledna t. r. Obéh bankovek 1.578,218.000 k
(— 56,968.000 K), poklad kovový 1.466,958.000
K (+ 1,799.000 K), portef. směn. 315,898.000
K (— 29,278000 K), lombard 54,542.000 K
(— 803000 K), záloha bankovek prostých dan
284,072.000 K (+- 58,825.000 K)
#27
alto_textblock
#27
Trhy peněžní.
#28
alto_textblock
#28
V Praze, 10. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů« )
Při kldném trbu jednána na dnešní burse rakouská
korunová renta za K 101.— a 41/2% dlužní úpisy
České průmysl. banky za K 99.75. Dále podáváno
za akcie: Živnostenské banky K 255.50, České banky
»Union« K 247.—, České společnosti pro průmvst
cukerni K 147.—, strojírny Daňkovy K 315.—, Za-
jišťovací banky K 173.—, Rskousko-uherské banky
K 1554.—, Haličské akc. hypot. banky K 539.—
peněz-
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Ořiclální záznamy zněji
#29
alto_textblock
#29
»Nár. Listů«.)
z. Z Vídně, 10. ledna. (Telelgr
Denni bursa. Pevné smýšlení polrvalo též dnes
a projevovalo se silněji zvlaště na trhu dopravním
a železářském. Zvláště akcie státní dráhy dosáhly
značné reprisy. Hodnoly tyto byly kupovány vzhle-
dem na poslední oficiální pro hlášení o investicích
dráh soukromých. Dražší byly též dunajskoparopla-
vební. Obě severezápadní zachovaly své kursy dosa-
#35
alto_textblock
#35
peníke
#36
alto_textblock
#36
96.50
#37
alto_textblock
#37
96 —
#38
alto_textblock
#38
95.—
#39
alto_textblock
#39
95.—
#40
alto_textblock
#40
95.70
#41
alto_textblock
#41
103.75
100.—
94.25
99. 25
99.25
99 25
#42
alto_textblock
#42
101.—
#43
alto_textblock
#43
99. 25
#44
alto_textblock
#44
100.—
103.—
103 —
98.25
#45
alto_textblock
#45
96.25
#46
alto_textblock
#46
—.—
247.—
—.—
254.—
—
#47
alto_textblock
#47
—.—
#48
alto_textblock
#48
255.50
2555
403.—
2470
996 —
197.—
#49
alto_textblock
#49
—.—
#50
alto_textblock
#50
—.—
#51
alto_textblock
#51
—.—
#52
alto_textblock
#52
147.—
#53
alto_textblock
#53
—.—
#54
alto_textblock
#54
173.—
315.—
1575
—
#55
alto_textblock
#55
—.—
#56
alto_textblock
#56
sbot
#57
alto_textblock
#57
97. —
#58
alto_textblock
#58
96. 75
#59
alto_textblock
#59
—.—
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
96.7
104.75
100.80
95.25
#62
alto_textblock
#62
101.50
#63
alto_textblock
#63
100.25
#64
alto_textblock
#64
100.25
#65
alto_textblock
#65
100 25
#66
alto_textblock
#66
100.25
#67
alto_textblock
#67
—.—
#68
alto_textblock
#68
—.—
#69
alto_textblock
#69
—.—
#70
alto_textblock
#70
99.—
#71
alto_textblock
#71
97. 25
#72
alto_textblock
#72
—.—
#73
alto_textblock
#73
248.—
#74
alto_textblock
#74
—.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
—.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
256.50
2565
405.—
2485
1000
#79
alto_textblock
#79
198.—
#80
alto_textblock
#80
—.—
#81
alto_textblock
#81
—. —
#82
alto_textblock
#82
170.—
#83
alto_textblock
#83
105.—
#84
alto_textblock
#84
—.—
#85
alto_textblock
#85
180.—
325.—
1582
#86
alto_textblock
#86
—.—