ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3e14b040-7640-11dc-8abf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
1908
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NARUDNÍ
#4 alto_textblock #4
V Praze, ve čtvrtek dne 19. března.
#5 alto_textblock #5
SII
#6 alto_textblock #6
K číslu 78. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
#7 alto_textblock #7
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici. číslo 3. a expedice.
#8 alto_textblock #8
am je též redakce
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
#10 alto_textblock #10
e
#11 alto_textblock #11
Aféra papežského nuncia ve Vídni. Z Vídně, 19. března. Aféra papežského nuncia roste nikoli každým dnem, nýbrž ka- ždým půldnem a každým vydáním zdejších listů. Konec aféry té, jak se vyvinula, nemůže býti jiný než odchod papežského nuncia z Vídně. Dvě zajímavé publikace byly dnes vydány. Jednou jest list, který zl as l a ministr věcí zahraničních baron Aehrenthal ministrovi kultu a vy- učování, dru. Marchetovi, druhou pak je stat křesťansko-sociálního »D. Volksbl.«, ve kterése vyličuje postavení papežského nun cia ve Vídni před aférou nynější a posta- vení jeho po aféře. List bar. Aehrenthala, svědčící dru. Marchetovi, zní takto: »Za návštěvy, kterou mi učinil zdejší apoštolský nuncius, uvedla jeho excellence na přetřes záležitost známého profe- sora kanonického práva v Inšpruku, dra. Wahr- munda, podotknuvši, že tento profesor nedávno v Inšpruku a Salzburku měl přednášky povahy atheistické a že rozšiřuje také brožury, které sepsány jsou stejným duchem, katolické církvi nepřátelským Proti brožuře po návrhu vrchního státního zastupitelstva stalo se již opatření kon- fiskací. Určité žádosti apoštols ký nuncius u příležitosti té nepro- nesl. Pokládaje sobě za čest Vaší Excellenei toto sděliti k informaci, užívám atd. . . .« »Deutsches Volksblatt« oznamuje: »Jak koliv neobvyklým jest postup papežského nuneia. přece vysvětluje se jeho vroucím přáním, a by mohl Vídeň opustiti co nejdří ve Kníže Granito del Belmonte nikdy necítil se ve Vídni doma. Ani politických ani společenskýc styků neměl, kterých diplomat nemůže postrá- dati. Stál ve zdejším prostředí jako cizinee a bez porozumění pro svéráznost našich poměrů, čímž se velmi dobře vy světlují četné jeho přehmaty, kterých se do- pustil za své zdejší působnosti. Nejhorší dojem však činilo nedávné jeho vystoupení v záležitosti sňatku knížete bul- harského. Publikací způsobenou papežskou nunciaturou konána kritika na aktu, ke které-
#12 alto_textblock #12
mu vyslal císař, na jehožto dvoře jest nun cius pověřen, svého zvláštního zástupce. To bylo více než podivným a v zasvěce- ných kruzích) se pokládalo odvojání nynějšího nuncia takřka za neodvratné.Ale pád pro ne- obratnost a beztaktnost není ovšem pro diplo- mata věcí příjemnou a tak se vysvětluje, že nunciushledal v oboru církevně-politi- ckých zásad úmyslně konflikty, který mi má býti pravá příčina jeho odvolání za- střena. A to se mu také podařilo. Ne- učiniv žádného dotazu u stolice papežské a ne- dostav také od ní žádných rozkazů, zahájil akei v aféře Wahrmundově. Mluvil o té věci s mi- nistrem zahraničních záležitostí bar. Aehrentha- lem, nevysloviv však žádného požadavku. Když nedostal samozřejmým způsobem žádné úřadní odpovědi, šel do veřejnosti a tvrdil, že žádal za odvolání prof. Wahr- munda ze stolice církevně-politi- ckého práva z inšprucké fakulty právnické. K úřadnímu prohlášení předlitavské vlády, že tomu tak není, tvrdí opětně nuncius opak a vytýká prvnímu ministrovi, u kterého jest po- věřen, veřejně nepravdu a hru slovy. Že ta- kové věci nejsou obvykly ve sty- cích diplomatických, jest na jevě musí potvrditi domněnku, že papežský nunciu naschvál provokoval konflikt, aby dal příznivější výklad svému neodvratnému od- volání.« Na včerejším rautě, který pořádal ministn železnic dr. Derschatta, byla záležitost papežského nuncia skoro výhradným předmětem veškerých rozprav mezi diplomaty, ministrya poslanci. Ministr kultu a vyučování dr. M a rich e netajil obsah dopisu, který mu zaslal bar. Aehrenthal a pravil, že tento list neobsahuje nic, než zprávu, že si papežský nuncius na prof. Wahrmunda u bar. Aehrenthala stěžoval. Vyšily však na jevo zároveň ještě momenty jiné. Bylo praveno, že papežský nuncius, čekav dvě neděle na nějakou odpověd bar. Aehrenthala nebo dra. Marcheta, d a celou příhodu do »Vaterland u«, chtěje uveřejnění záležitosti té užíti jako nátlaku, jako urgence na vyřízení své žádosti. Bylo však také praveno, že předvčerejší communiqué, vydané vládou předlitavskou v ten
#13 alto_textblock #13
rozum, že papežský nuncius netlumočil baronu Aehrenthalovi žádný požadavek, mělo býti zlatým mostem, po kterém umožniti se chtěl ústup papežského nuncia, ale papežský nuncius nejen na tento most nevkročil, nýbrž o pakoval ještě ve včerejších svých pro- jevech tvrzení své, že oficiálně předložil ministru zahraničních záležitostí oficiáln, požadave k. Konečně bylo ukazováno k tomu, že kře- sťanským sociálům, zvláště vídeňským, celý tento konflikt jest velmi nepříležitý a že činili prudké výtky klerikálům tyrolským, že tento rozpor způsobili. Z Vídně, 19. března. (K. k.) „Frdbltt.“ uve- řejňuje soukromý list, zaslaný ministrem zahraničních záležitostí ministru vyučování dru. Marchetovi dne 6. března a poznamenává k ně- mu: „Jak z tohoto listu vidno, jde o prosté sdělení slov nunciových vůči ministru zahra- ničních záležitostí. Kdyby byl zástupce Jeho Svatosti postoupil dále a formuloval v této zále- žitosti konkretní žádost, po kteréžto stránee jest rozhodování vyhraženo rakouským orgánům, nebyl by svob. pán Aehrenthal mohl přijati zpro- středkování.“ Z Vídně, 19. března. Devítičlenný výbor ně- meckých stran vydá dnes večer zvláštní projev o zakročení papežského nuncia v aféře Wahr- mundově.
#14 alto_textblock #14
Wahrmund nebude kandidován. Z Vídně, 19. března. Z Inšpruku se sdě- luje, že tamější liberálové dokonce nechtějí kan- didovati prof. Wahrmunda na místo dra. Erlera, jenž ostatně do té chvíle neoznámil svoji resig- naci ani předsednictvu německé strany lidové, ani předsednictvu poslanecké sněmovny a to z té příčiny, že němečtí radikálové němečtí nacionálové jsou proti kandidatuře prof. Wahrmunda již z té přičiny, že jest původu židovské- ho. Obě tyto skupiny neustoupí prý za žád- ných podmínek při stanovení kandidáta od přes- ného stanoviska antisemitského.
#15 alto_textblock #15
Příští kampaň říšské rady. Z Vídně, 19. března. Nedávná zpráva „Ná- rodních Listů“, že plenum poslanecké sněmovny sejde se teprve v dubnu, se dnes
#16 alto_textblock #16
FEUILLETON
#17 alto_textblock #17
Z pamětí Edmonda de Amicis.
#18 alto_textblock #18
S populárním italským spisovatelem Edmondem de Amicis mizí opět jeden z malého kruhu, jehož mládí spadá ještě v dobu, kdy ohnivý a dobrodružný duch Garibaldův uváděl srdce všech mladých Italů v rychlejší tep. Jako dvacetiletý poručík bojoval bu doucí básník proti Rakousku u Custozzy a ve svých pamětech líčí sám ony dny, kdy vlny mladistvého nadšení zvedly se po celé Italii a zachvátily také jej, třináctiletého, takže pojal dobrodružný plán, opu- stiti otcovský dům, aby na Sicitii v řadách Garibal- dových bojoval za osvobození Neapole. V malém městečku, v němž Edmondo tehdy žil. nalézala se odvodní kancelář, jež přijímala dobrovol- níky a jednoho dne rozhodl se Edmondo s dvěma spolužáky vstoupiti rovněž v řady dobrovolníků. Vá- havě zaklepali na dvéře kanceláře, radostně však ji opouštěli a mladistvé nadšení měnilo jim školáckou kazajku již v červenou košili garibaldovců. »Přijdte opět za tři dny,« pravil jim muž s chladnýma, pátra- výma očima, nic více. »Tato lakonická stručnost uči- nila na nás největší dojem. Jaký to muž! Opravdu muž činu! Bylo tedy rozhodnuto. Tři dny ztrávili jsme v nevyslovitelném rozechvění. Potábneme ke Garibaldovi, potáhneme ke Garibaldovi! S bohem la- tino, s bohem algebro, s bohem klasické dějiny!« Myšlenka na rodiče a jejich bolest, až zvědí, že děti jejich spěchají na krvavé bojiště, působila ho- chům jakousi starost, ale těšili se, myšlenkou na slávu, která je jistě nemine. Když však třetího dne opět příšli do odvodní kanceláře, byli odkázáni na další tři dny, pak opět a konečně poznali, že pre- sident kanceláře, jenž rodiče mladých vlastenců znal, je klame. »Bylo nutno vysvětliti tomuto presidentovi jeho vlasteneckou povinnost. S hrdě vztýčenými hlavami šli jsme k němu a jeden mluvil za nas všechny. Mluvil velkolepě, ale advokát poslouchal klidně a konečně nás vyzval, abychem příštího jitra byli o půl páté hodině na nádraží. Chvějíce se vzru-
#19 alto_textblock #19
šením šli jsme domů. Pak přišly dopisy na rozlou- čenou s rodiči. »S bohem, milovaní rodiče, vlast nás volá, proste za nás, bůh bude s námi, ať žije Garibaldi.« Potají připevnil de Amicis na své okno dlouhý provaz, jenž měl v noci sloužiti k útěku. Večer mohl sotva jisti, každý pohled matky svíral mu hrdlo a nevypravil ze sebe více než »dobrou noc!- Teprve o půlnoci usnul a tisíce rudých košil tančilo mu před očima. K uším doléhalo mu hřmění děl, byly to údery věžních hodin. Probudil se, jeho pokoj byl osvětlen, matka seděla u jeho lože. Plán by vyzrazen, president zpravil rodiče . . . Ráno pak, když zklamaný hrdina po neklidné noci vyšel na ulici, padl jeho zrak nejprve na provaz, vísící s okna, jenž mu měl býti mostem ke slávě. Domovník po- hlížel na provaz, potřásaje hlavou a Edmondo, za- rdělý studem, rychle se vrátil domů. Po několik neděl ještě, když se náhodou mluvilo o provaze, cítil přitom slově hrozné ponížení, které jej vždy znova zdrcovalo . . .
#20 alto_textblock #20
Tragedie školáka. V duryňských listech obje vila se těchto dnů následující zpráva z Oldislebenu „V úterý minulý týden odešel školák Nikolni z do- mu svých rodičů a posud se nevrátil. Pobyt jeho ne mohl posud býti zjištěn. Zasloužený trest ve škole i od politováníhodných rodičů pohnul asi lehkomysl- ného chlapce k tomuto kroku.“ Pozdější zpráva zněla- „Čtrnáctiletý školák Hans Nikolai, jenž před osmi dny tajně odešel z domu svých rodičů, byl dne4 března náhodou nalezen umírající ve stodole, nále- žející ke zdejší faře. Rychle povolaný lékař nemohl pomoci. Hoch stal se zatím obětí dobrovolné smrti hladem. Zemřelý, jenž měl býti na květnou neděli biřmován, byl jedíným dítětem svých rodičů.“ O pří- čině této dobrovolné smrti domněle „lehkomyslného“ a „zaslouženě“ potrestaného chlapce podáv? vysvě- tlení třetí zpráva v novinách: „Hans Nikolai byl na- lezen ve středu, právě osm dní po svém záhadném zmizení, ve stodole, náležející k faře. Půl hodiny na to zemřel. Hoch byl z různých příčin vehnán ve smrt. Mluvil ve škole při vyučování se svým souse-
#21 alto_textblock #21
dem a dostal za to karcer.(!) V místnosti k tomu určené má dle předpisu býti nočník, poněvadž děti, odsouzené ke karceru, jsou při odpykávání svého trestu uzavřeny. V den, kdy hoch byl zavřen, nenalé- zala se však nádoba v místnosti a proto byl nucen vykonati svou potřebu v karceru, neboť přes opětov- né klepání nikdo nepřišel a zvonek v místnosti také není Trest, který jej za to stihl a který musil ne- spravedlivě vytrpěti, vzal si hoch tak k srdci, že se odhodlal zemříti a provedl tento úmysl k velkému žalu svých rodičů, jichž jediným dítětem byl.““ — Celý průběh případu jest hrozným obviněním „peda- gogů“, kteří hocha dohnali k smrti. Nutno uvážiti, co znamená pro hocha v onom věku dobrovolná smrt hladem, jak nesmírné energie jest třeba k provedení tohoto úmyslu, zuří-li hlad v útrobách! Jak hluboce musila býti duše tohoto nešťastného dítěte uražena, že ubožák raději volil hroznou smrt, nežli by žil s pohanou nespravedlivého trestu! = Oběti novin. Rychlé decimování lesů ve Spo- jených státech budí stále větší obavy; neschází va- rovných hlasů a zvláště stížností na noviny, jež se činí v první řadě zodpovědnými za pustošení lesů. Jak se v „American Review of Reviews“ uvádí, pa- dají zejména jedle, smrky, buky a topoly za obět časopisům, poněvadž se nejlépe hodí k výrobě ohromných spoust papíru, jež se denně spatřebují. Při tom objem i náklad časopisů stále vzrůstá. Roku 1905 činila denní výroba dřevěného papíru desatkrát tolik jako před 25lety a znamená zničení 50.000 hektarů lesa ročně. Pouze časopisy měly roku 1905 ve Spojených státech 6000 sázecích strojů. Nedělní čísla šesti velkých novoyorských listů mají průměrně 60 stran a každý exemplář vyžaduje tolik papíru jako kniha o 480 stranách. Ve Spojených státech vychází 456 velkých nedělních vydání; jejich poti- štěná plocha rovná se obsahu papíru knihovny o 6 milionech knih po 500 stranách! Nutnost, používati k opatření tohoto ohromného množství papíru jiné suroviny, stává se stále naléhavější. Kdyby posavadní způsob výroby potrval, nezbylo by dle přesnéha vý- počtu za 33 let v celých Spojených státech jediného stromu! -