ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3e030cc0-762f-11dc-975e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 58
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIIL.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli 4. října 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 273.
#4 alto_textblock #4
Na rannt a odpol. lIst přodp láel e Praze v admnlni rk le v drojí denánke :::. k e n něc ... 2 K nr re n rr keia drejí a oa
#5 alto_textblock #5
2 k
#6 alto_textblock #6
sz
#7 alto_textblock #7
nl
#8 alto_textblock #8
NARODNÍLIST
#9 alto_textblock #9
Y.
#10 alto_textblock #10
v drobnám prodsli
#11 alto_textblock #11
. : : . 2 ve slislkách sa veske no alao apnt.k.
#12 alto_textblock #12
:::::::
#13 alto_textblock #13
1nserád plst se holevě sapřee Pledrlaeení lprty Pjiníp dplni- zacháeejí se tež ree uskáraa s enpodice . Nirodnich Llte Eakoptey is novraesji
#14 alto_textblock #14
Dnašní čísle pro Prahu Je o 20 stranách.
#15 alto_textblock #15
Vytrvat a nepovolit!
#16 alto_textblock #16
Odjížděje ke dvoru do Pešti, nechal ministerský předseda bar. Beck vypustiti z Vídně do Čech pár holubů strašáků: Vy- může prý si v Pešti plnou moc, aby mohl rozpustiti český sněm, po případě i rajehs- rát vídeňský, načež by došlo ke vládě úřad- nické a k poloabsolutismu s paragrafem 14. Pověsti ty měly zaleknouti stejně nás jako německé obstrukčníky a docíliti toho, aby- chom my jako Němci ze strachu před ne- pohodlím nových voleb a před tmou nejiste budoucnosti horempádem přistoupili n Beckův plán »stálého výboru vyrov- nacího« — při sněmu českém, podobně jako před 10 letv učinili Moravané ku poctě památky padesátiletého panování císaře Fran- tiška Josefa I — Leč po návratu Beckově z Pešti neslyšeti již ničeho o tom rozpou- štění — ani sněmu, ani parlamentu vídeň- ského; umlkly též rázem pověsti o příšti vládě úřadnické s absolutistickou ferulí § 14. za to však se ujišťuje, že baron Beck vráti se s neotřeseným zdravím a s posláním po- kusiti se o urovnání zkarasených poměrů v Čechách poznovu a to stůj co stůj a za každou cenu, poněvadž prý minístru věcí zahraničných bar. Aehren- thalovi velice na tom záleží, aby vnitřní poměry v Rakousku byly co nejdříve upraveny. — Takž by to byly opět tajné plány, snahy a cíle diplomacie rakouské, jež od r. 1859 povždy rozhodně působilv na směry a obraty vnitřní poli- tiky, a sice pohříchu dosud vzdy k naší újmě a škodě. Jak bude asi tentokráte? Nejblizší dnové nám dají odpověď. Prozatím vidíme pouze na týden odročený česky sněm, »aby se oběma rozvaděným tábo- rům dopřálo času a klidnější pohody ke spasitelnému rozjímání oneblahé nynější krisi a k uvažování o cestách, jak z ní vy- váznouti,« aby do pátku, kdy přibude mini- sterský předseda bar. Beck návštěvou do Prahy — zastal zde již patrnou úlevu elek- trického napjetí a klidnější rozpoložení myslí. Přinese prý s sebou opět svůj n a- vrh za zřízení stálého vyrovna- cího výboru, jemuž chce vložit do vínku: »pro náse osnovu nového volebního řádu, pro Němce však osnovu zákona o rozdělení sněmu v národní kurie volební; kromě toho má pry býti onomu stálému výboru vyrovnacímu uloženo, aby připravil obapolnými kompro- misy pro sněm návrhy na úpravu jazykových poměrů v samosprávných úřadech, na zřízení veřejných škol pro národní menšiny a j. sporně otázky národní vyjma otázku jazykovou ve stát- ních úřadech, kterou chce pro krá- lovství české (nikoliv pro Moravu a Slezsko!) vláda Beckova řešiti výlučně jen v parlamentě vídeňské m To jest dle všeho metho da, jakou doufa bar Beck Němce přiměti, aby upustili od další obstrukce na sněmu českém a tak uvarovali vládu koaliční i parlament vídeň- ský úrazu nezbytného. V dnešním »Zeitu dává Němcům na uváženou, jak by si další svou obstrukcí v Praze samovražedně ško dili pro svou budoucnost ve Vídni, jak by se jim sotva kdy již tak dobře vedlo, jako za nynější vlády, v níž mají svých ministrů německých proti pouhým
#17 alto_textblock #17
14 slovanským. »V příštím úřadnickém kabi- netu neměli by Němci tolik svých dů- věrníků, kolik jich mají dnes v radě koruny.« Zároveň odříkává vládní »Fremdenblatt« celou litanii případů, kde bar. Beck sjednával šťastné »kompro- misy« vesměs na prospěch Němců na říšsk radě, v Čechách, na Moravě i ve Slezsku Vůči nám naladí svou Aelovu harfu nejspíše v tomto témdni. Zatím nic se ne ohlízí na naše protestace proti úmyslu jeho vyzvati vídeňský parlament ke sdělání jazy kového zákona pro království české, a tak mimočeské poslance ostatních zemí opráv niti, aby sáhli na naši svézákonnost a naše sebeurčení vyměřujíce, a po případě zkracu jíce, ba rušíce starobylé, rovné právo n šeho jazyka ve veřejné správě naší vlasti Rovněž pan ministerský předseda ni toho nedbá, že před třemi teprv dny ve- škeří poslanci národa českéh jednomyslně zamítli jeho plán na zřízení stálého vyrovnacíh výboru sněmovního, nýbrž setrvává na něm a přijede prý s ním v pátek znovu k nám do Prahy !i Či snad nebyly zamítací důvody našich poslancův dosti pádné a važné ? — Poslanec dr. Vladimír Srb právě uvádí v »N. Pol.« některé z důvodův těch, jež ovšem byly Jeho Excelenci sděleny a jež zajisté veškerá soudná naše veřejnost vlaste- necká uzná za podstatné. Slyšme jel „Především musila by k uzákonění jakési stálé „komise vyrovnací“ existovati jiná nálada, nežli v českém táboře b ez příkladnou anarchií v soudni- etví, násilnostmi, spáchaný m na českých menšinách, jakož i ni- čoním jich majetku, ohrožová- ním osobní bezpečnosti, ano an archií ve veřejné správě vůbec násilnickou obstrukeí něme- ckých poslanců zvláště byla vyvolána. O ná- ladě podobné nebo možnosti nějakého smíru nelze té chvíle vůbec mluviti. Nutným předpokladem jakéhokoli jed- nání podobného musilo by býti přede- vším naprosté uznání rovnopráv- nosti a rovnocennosti českého národa a úplné vzdáníse choutek na trhání země i celistvosti na- šeho království oproti ostatním zemím, pod jediným žezlem spojeným. Ž naděje ve splnění tohoto předpokladu neni zavinila v prvé řadě nynější vláda svou shovi- vavostí, ano přičiněním jejím vášeň a zpup- nost německá dostoupily tak krajního vrcholu zatím co Čechové konejšeni byli těšinským jablkem jazykového zákona, který vláda protí zřejmému znění ústavy ke schvá- lení předložiti chce říšské radě, polla čivši současně jakýkoli volnější projev a ja- koukoli účinnější akci proti všemu bezprávi, ježena národu českém se páše. Ostatně ob- strukce německá nemá jinéh účelu, nežli v posledním okamžiku vynu- titi sobě zabezpečení býv. německé državy před nezbytným znovuzřízením sněmu král českého na základě chystané volební opravy usilujíe již předem o zjednání j a ké hosi praecipua jakožto ceny z svolení Němeů k reformě voleh ního řádu. Každý krok, kterým by měl: býti Němcům pomoženo ze slep uličky, de níž byla vehnala je slepá vášen byl by s naší české strany velikou politickou chybou.
#18 alto_textblock #18
Přijede tedy bar. Beck do Prahy, aby obstruující Němce přiměl k ústupu. Němcům
#19 alto_textblock #19
však nezáleží pranic na sněmu če- ském a proto nedají se k ústupu od ob- strukce přimět ani jeho krásnými slovy, ani jeho krásnýma očima, nýbrž budou jistě požadovati, aby se jim čestný ústup u m ož- nil položením »zlatého mostue Kdo má však nésti náklad na tento zlatý most? Nám Čechům záleží na českém sněmu my toužíme po jeho zdatné činnosti a proto jest nebezpečí, že se přijde k nám Č- chům a uhodí se na nás: Chcete-li míti klidný, pracující český sněm — z ap lat te si tu rad ost. Bar. Beck prý chce urovnati »nenadálý případ« německé obstrukce »za kaž do cenu«... sděluje se nám na základě nej lepších informací z Vídně: Nuže, nepůjde o to, abychom cenu tu zaplatili my ? Ne- přijede koncem tohoto týdne J. Excelence do Prahy, aby nás přiměl ke kladení tob zlatého mostu Němcům, aby opět apeloval na naši dobrotu a trpělivost, aby ná opět pasoval na ty »moudřejší, kteří vžd ustoupí« ? — Varujeme v čas před každou slabostí těšíme se srdečně, že ze širého venkova n- šeho dolehá do Prahy tak mocná ozvěn zjitřeného ducha českého, volajícího dů- tklivě ku poslancům naším: »Výborně ! Vy trvejte ! Nepovolte !e
#20 alto_textblock #20
Politické zprávy domáci.
#21 alto_textblock #21
V Prazo, 3. října. (Uherské národ- nosti a Andrássova volební opra- va.) Voličskou statistikou, uveřejněnou sociali- stickou „Nepszavou“, zabývají se časopisy všech nemaďarských národností, ovšem s různými pocity. Orgán sedmihradských Sasíků, sibiňský „Tagbl.“, zaznamenává klidně, že milosti An- drássovou Němci v Uhrách vřaděni mozi národ; privilegované, jimž se dostáne více voličů, než na kolik mají právo dle své lidnatosti. Srbská radikálná „Zastava“, ač chystaná osnova Srbům ubližuje poměrně nejméně, jost proti množnému hlasování a slibuje, žo srbští radikální poslane učiní návrh, aby volební právo bylo rovné a také menšinám aby se zabozpočilo poměrné zastou- Slováci se ehystali minulou neděli prolesto vati na četných voličských schůzích proti An drássově osnově, ale schůze ty byly vládou z- kázány. Smýšlení uvědomělého slovenského lidu je však známo ze schůze sv. mikulášské, v ni dne 20. záři posl. MI. B oll a referoval o volel- ní opravě, a v. níž přijaja resoluce, žádajíeí všeobecné, rovné, tajné hlasování p
#22 alto_textblock #22
pení.
#23 alto_textblock #23
obe lch. Jak mají býli Slováci a Rumuni zkr ceni ve svých právech osnovou Andrássovou. vysvítá z výpočiů „Slov. Týžden.“, sdělanýe na základě odhalení „Nepszavy“. Ma ďar mají dlo nového volebního řádu obdrzei 2.501.460 hlasů. Němei 615.245, S lo v áe 416.910, Rumuni 299.537, Srbo v 97.144, Chorvaté 44.524 a Ruso v 21.220. Tím se Slovákům odnímá 16.51 hlasů, Rumunům 384.724, Srbům 11.04e a Rusům 62.588. Dle téhož listu Andrássův návrh neobdrže dosud předběžné sankce panovníkovy. Má se to státi v druhé polovině říjn a. Do té doby — píše „Sl. Týžd.“ — musí se ozvati lid po všech krajíeh Uherska a mocně protestoval prou zpotvoření volebního práva. Ze Zádru, 30. září. (Jazyková otáz ka v Dalmacii.) Chorvatští a srbští poslanei měli zde tyto dni poradu, v níž bod za boden probrán vládní návrh na úpravu jazy kové otáz- ky v Dalmacii. Podrobnosti této vládní osnovy nejsou známy, poněvadz místodržitel Nardell
#24 alto_textblock #24
zavázal důvěrníky obou národních táborů ku přísné mičelivosti. Jest však známo, že většina chorvatských poslanců uznává, že o vládní osno- vě je možno mluviti a také již vládě navrhl některé změny. Vláda si přoje, aby vlaština byl i nudále uznávána za druhý zemský jazyk, vedle jazyka srbsko-chorvatského. Ze Záhreba, 1. října. (Nové násili bá- no v o.) Úradní „Nar. Nov.“ oznamují, že úřad ník uherského musca, dr. Milan Šufíl a y, by jmonován profesorem záhřobské university pr chorvatské dějiny. Tento učenec, jenž se sám hlásí k Maďarům a svými články v maďarských časopisech úmyslně překrucuje a falšuje chor vatské dějíny, který na př. dokazuje, že Slavo- nie nepatří právem k Chorvatsku, nýbrž tvoř ode dávna součástku Uher, ucházel se třikrá o docenturu při záhřobské upiversitě, ale by pokaždé profesorským sborem zamitnut jak člověk pro učitelský úřad na chorvatské uni- vorsitě nezpůsobilý. A přes to byl ny bánem bar. Rauchem jmenován profesorem Očekává se, že profesorský sbor podá proti jeh jmenování protest. V souvislosti s tímto nejnovějším násilín bánovým koluje pověst, že prof. Manojlo- vič, proti němuž zahájeno diseiplinární vyše- třování, ježto podepsal známý protest srbskýei poslanců proti bánovi, bude v nejbližší dob dán do výsluzby.
#25 alto_textblock #25
Politické zprávy zahraničné.
#26 alto_textblock #26
V Praze, 3. rljna.
#27 alto_textblock #27
Rusko a Rakousko. N. A. Komarov (nepříbuzný zvěčnělého v davatele „Světa“ V. V. Komarova), do nodávna vyšší úřadník v ruském zahraničném minister- stvě, napsal do č. „Correspondant“ úvah o úloze Ruska a Rakouska ve východní otázce. Je proto, aby Rusko za každou cenu podporo- valo na Balkáně politiku rakouskou. Proč? Pr- tože rakouská politika je — konservativná. A ž je konservativná, dokazuje tím, že rakouské vy- slanoctvo v Potrohradě, pokud pisatel jeho člony pamatuje a zná, vždycky se skládalo ze samýei „vysokých feudálů - Takové rozumy věru mohly zůstati nena psány. Avšak „Novoje Vremja“ jim přes všechnu chudobu ducha připisuje důležitost, domnivaji se, že smýšlení p. N. A. Komarova sdilí i rusk zahraničné ministerstvo. A proto. pisateli odpo
#28 alto_textblock #28
vídá:
#29 alto_textblock #29
„Pan Komarov není u nás ničím neobyčej- ným, jeť pouze odrazem protinárodních tenden- ci, u nás bohužel velmi rozšířených. U násje mnoho lidi, kteří se domnívají, že ruská politik na Balkáně musí se spravovati konser vativ- ným, a nikoli slovanským prine- pem; že Rusko na Balkáně musí obětovati Slo- vnny po každé, když se začíná viklati konserva- lism. Rusko by se mělo jednou pro vždy sříet těto záhubné doktriny. Konservatism nesmí Ru- sku býti article d'exportation. V té přičině dluž- no si vzpomonouti na smělou a v pravdě n- rodní politiku Mikuláše I.: když blaho Rusk vyžadovalo podporovat řecké povstalce, ru- ský car ani minutu neváhal podati jim ruku po- mocnou. Proč Německo dosud všude vede národní politiku, nikterak se nestarajíc o „vše- ovropskou podporu konservatismu?“ Proč císar Vilěm pokládá za možné, rázem obrátit a bratřii se s Mladoturky, když je to výhodno německé politice? A proč Rakousko-Uhersko nerozpakuj se podporovati protidynastická spiknutí v jiho- slovanských státech? Proč jediní Rusové nemaí míti politiky národní? Nechť pan Komarov od-
#30 alto_textblock #30
povll
#31 alto_textblock #31
*
#32 alto_textblock #32
o
#33 alto_textblock #33
a
#34 alto_textblock #34
Německé a brilské zbrojení na mol. V Crawshawboothu měl včera první komisa anglického ministerstva prací a veřejných staveb Harcourt řeč o německém lodním programu pravil, že jenom chorobná představivost můz v takovém programu spatřovati ohrožován světového míru. Hercourt pak pokračoval: Dovolte, abych vás ujistil, že není nejmenšíbo důvodu k nedávnému, zpola zbabělému zpola chauvinistickému povyku žlutého tisku. Za posledních 10 nebo 15 let nebylo doby — — povídám to vědomě a s plnou zodpověd- ností — ve které náš poměr k Německu v ohledu obchodním, osadním, politickém denastickém byl by stál na pevnějším a přátel- štějším základě, nežli dnes (9). O nesrhované lodní půjčce pravil Hlarcourt, že uzavření půjčky na stavbu vojenských lodl a na děla obsahuje téměť všecky finanční klsmy a všecky ho-podář-ké chyby, jež možno s myshiti. V Némecku nejsou finance takové, aby program stavby lodí mohl býti rozšířen, peníze musejí býti tudíž opatřeny půjčkou. Řeklo se, protože Německo založilo svůj program stavb lodí vypočtený na 7 roků na půjěce, že m - Anglie následovati příkladu Německa. Proč? Co potřebujeme, jsou výsledky, a jestli že sou- díme — jakž tomu skutečně je — že můžeme těchto výsledků dosíci stejně jistě a s mnohem větší stabilitou svou dosavadní methodou, ne- chtějme bráti útočiště ke klamným půjčkám.« . a
#35 alto_textblock #35
Volby v Portugalsku. Úřadní věstník v Lissaboně uveřejňuje dekret, kterým se stanoví volby do generálních a obocních rad na 1. listopad t. r.
#36 alto_textblock #36
Dohoda franko-činská.
#37 alto_textblock #37
Francouzsko - čínský konflikt, který vznik následkem výpadu činských revolucionářů z Ji- nanu do francouzské Indočiny byl urovnán. Čína zaplati 100 000 dolarů, nahradí škode. způsobené na dráze jinanské, obnoví horní práva a dovolí, aby železnice byla vystavěna at do Sienfu Čína však nepřistoupila na podmínku, aby místokrál byl zbaven svého úřadu.
#38 alto_textblock #38
Z čínských poměnů.
#39 alto_textblock #39
»Slandard« sděluje z Honkonu, že čínské mínistersívo financi se rozhodlo ponechati pro- Čínu střibrnou měnu. Dále se listům sděluje, že dle činských listů bude veliká rada r. 1910 odstraněna, takže od té doby bude kabinel prvním úřadem vládním.
#40 alto_textblock #40
Amerlcké loďstvo u Filipin.
#41 alto_textblock #41
Americké lodstvo připlulo včera do Manily. Zdrží se tam 10 dní, aby naložilo uhli a aby mohly býti lodi vyčištény. Ačkoliv cholera témět přestala, nesmí mužstvo vzhledem na karanténu vystoupiti na břeh. Oficiální uvítání a slavnosti, jež měly býti pořádány při nastávajícím přistánl v Jokohamě, byly odročeny. Jak známo, má loďstvo to za účel chrániti souostroví Filipin proti záluskům Ja ponců.
#42 alto_textblock #42
Nepokoje v Nimes.
#43 alto_textblock #43
V Nimes bude zejtra odhalen pomník ži- dovského spisovatele Bernarda Lazara, jeni zvláště dal podnět k revisi procesu Dreyfusova. Nacionalisté, vedením romanopisce Leona Dau- deta, chtějí rozrušiti slavnost demonstra cemi. Z té přičiny byla posádka v Nimes jizdou pěchotou sesílena.
#44 alto_textblock #44
A teď nastala podívanál Hned první věly hlubokomyslného výroku spravedlnosti měly velkolepý účinek. Ve všec jmenovaných státech strhí se nehorázný po- prask. Hrozila revoluce. Dobromyslný Vilém je- nom své pěkně vypravené škatulce vojščků ma děkovati, jestliže pro nehoráznou míru milovnos svého nápadu nebyl okamžitě prohlášen z zbavena trůnu. A neméně jako v Německ i v Anglii a Spojených státech z nového za mý sleného pořádku věcí všecko vřelo. Až se najedno zatměl obzor a lidé na poli pracující pozoroval zvláštní přírodní úkaz. Něco jako mrak se zvedl znenadání od země a na dlouhou chvíli zast- nilo slunce. Novinářstí zpravodajové, dbalí své povinnosti, hned se rozjeli v automobilech brzy byla zjišténa příčina nevídaného zjev. Celá meziparlamentní komise totiž, jako na po- vel, s roztrženýma nožičkama — vyletěla do po
#45 alto_textblock #45
FEUILLETON
#46 alto_textblock #46
V Praze, 3. řljna.
#47 alto_textblock #47
6— (Kronika.) Meziparlamentn ís ko mis mírová právě pro letos dozasedala v Berlině. Mezi došlými opisy nalezla také zajíma návrh pana Carnegia, známého amerického mi- liardáte. Velmi důstojný návrh! Hoden svého pů vodce, peněžního velmože, který dosud nepoznal lidskou duši, aby dovedla odolati jeho pytlám
#48 alto_textblock #48
zlata.
#49 alto_textblock #49
— Chcete odstranit války? psal asi pan Carnegie. Krásný záměr! A nikoliv nemožný pravím vám! Jediný člověk má to dnes v moci Cisař Vilém! Obratte se na něj! Ať vyzve Anglii, Francii, Spojené státy, aby uznaly aulo ritu mezinárodního smírčího soudu a podrobi ly se jeho výrokům! A véčný mir bude od t chvile zabezpečenl Možno si představiti obrázek pozemského ráje, jaký by nastal, kdyby myšlenka navrho vatele byla uskutečněna. Vyzvané velmoci vskutku nemohly odolat přání mírumilovného cisaře. Zavázaly se všecky uznají smírčí soud, podrobí se jeho výroku A stálá komise pro světový mír v plné sláv zasedla na soudnou stolici Nový řád světa zahájen Jaké však už jsou podivné názory o věcech a příkazech věčné spravedlnosti, ustanovil komise, že třeba především založiti po- minky věčného míru. A k tomu cíli má s ihned každý všeho dobrovolně vzdáti, co kde jen mocí a přesilou drží! Německo pustí E lsu a Lotrinky, dá plnou samosprávu poznaňským Polákům, Anglie vzdá se Indie a všech jiných choutek zámořského panství, Spojené státy ote- vrou brány svých přistavů parníkům a korábům s činskými kuli, aby mohly dnešní nesmyslné senv americké výroby rychile dolů atd.
#50 alto_textblock #50
větrl
#51 alto_textblock #51
Takový byl účinek znamenitého návrhu pana Carnegin. Americký miliardář mohl se přesvědčiti jak si svět váží jeho nadšení pro věčné ideje pravdy, práva a dobra! Zlámané grešle za n nedá ! Takhle svoje miliony, kdyby byl nabídl Panečku! To mohla k jemnocitu jeho sluchadel dolehnout jiná — melodie ! . .
#52 alto_textblock #52
Mírová komise, ač hluboce zaujata svým vznešeným úkolem, má nicméně, jak se zdá přece jakési tušení pravého stavu věcl. Návrk pana Carnegia přešla významným mlčením. A ji- nak se zabývala zcela neškodnými záležitostmi jako jsou blahopřejné resoluce, pronášená přán obecného prospěchu, zahajovací a závěrecne proslovy, bankety a přípitky Účastníky mírových konferencí jsou ovšem vynikající osobnosti světa politického a parla- mentního, vysocí hodnostári, bývalí ministří jiní myslitelé a naslovobraní muži veřejnéh
#53 alto_textblock #53
lzájmu.
#54 alto_textblock #54
Zvědavý novinář vyžádal si dobrozdání jisté vídeňské Excellence, která se právě byla vrátila z konferencí. S průběhem porad byla Excellence na výsost spokojena. K otázce tazatele, možno li se nadlti, ně- jakých výhod z činnosti mírové komise také pro naši tíši, zněla odpověď velmi určitě. — Nechtél bych něco takového právě tvrdit ! minil tázaný. Společná komise také ne- pracuje pro ty které země, nýbrž jaksi en gé- nérale! Považuji porady společnosti za svrcho- vaně cenné. Řečem, které se tu slyší, naslouchá jaksi colý svět, iden potřeby miru vlévá se tak do veřejného mínéní a to zase působí na kruhy vládnoucí Jak vidět, slibují si členové meziparla- mentní komise všecko od tak zvaného »vlivu idel«. A to je roztomilé! Idea míru vlévás do srdcí lidských, jak víle, zrovna od prvních počátků lidské vzdělanosti a zcela určité od po- čátku milé křestanské éry. Dvě hezká malá tisíci letička zatím ! Je tedy koloběh ideí rozpočten prů měrem na dost dlouhé konce. A pro staletí nej- bližší na příklad, nelze rozhodně se naditi ni- jaké aspoň patrnější změny v mezinárodním nazírání příslušných věel. A tudíž i komise me- zinárodni, jako činitel vskutku rozvážný a v- domý sobě svých práv a povinnosti, nemá t chvile nijakých záměrů, jakkoli všetečně zasa- hovat do zvláštních připadů vzájemného poměru těch kterých zemí a národů, nýbrž hodlá v téch věcech a obzvláště v otázkách sporných velmi moudře a obezřele držet se tak zvané » pravdy en géněrale«, to jest, ve připadech sporaýe rozumně předpokládati, že mají vlastně vždycky svoji pravdu obě strany a ponechati stranám, aby si věc vyřídily — samy mezi sebou. Pro komisi rozhodči, která má státi nad stranami, jedině správně hledisko Uvažle jen, na přiklad, náš nejbližší vlastn případ domácí Dejme tomu na chvíli! Světová kemise i spletla koncept, zasáhla neprozřetelná do spor
#55 alto_textblock #55
a dela na chvíli za pravdu našemiu — českéno hledisku Našim krajanům odpůrcům uloženy nejkru- tější podminky: zrušit uzavřené území, chovat se spravedlivě a uctivě k českým menšinám, přovzit matičně školy do vlastní správy, vyvěai dvojjazyčné tabulky všude na ulicích, na krá mech, v hostincieh, na drahách, úřadovat oběm jazyky na liberecké radnici a podobné věci ne- smyslitelné Netřeba dále rozvádět myšlenku ! Víte na- před, co by se stalo. Vsichni němečtí členoné světové komise byli by ná místě zbavení svýeh mandátů. A ostatní důsledky jsou zřej my Slavné komisi, připravené tím způsobem o všechnu »avětovost« své povahy, ne zbývalo by, než — se rozejít. A zbytek je počítačka na pěti prstech. Meziparlamentní komise, má-li pěstov svou krásnou ideu, musí především Irv at Máli trvat, nesmí se rozcházet. A nemá- se rozcházet, je první podminkou její existence- nesmí pronášet žádné — rozhodči výroky. Má vše na světě svůj raison d' ětre a nebeskilčs třimá svatý Pelr
#56 alto_textblock #56
Věčný mír, kukurné heslo ! A tuze mo- derní! Ale něco falše má do sebe! Upřímné není zcela, jako všechen modernism !. Kde kdo hlasitě horuje pro věčný mír, ale v duchu ma svoji podminku — Věčný mír! Zajisté, ale rozumí se, t- kový, aby chodilo vše tak, jak — si sám před- stavuju! A kde jsou podmínky, je po radosti. Pod- mínka někdy selže, ba dokonce prý velm často ! A kde selhala, tam to — praskne. A všechen mír, zůstává jen připravou k možnému — zápasu! Jak bývalo od za- čátku a bude do konce světal A teď známý růženec hesell
#57 alto_textblock #57
— Zápas, budiž! Není života bez zápasu Ale takový má být přiště zápas, aby byl veden jenom zbraněmi kulturnými: o to tu běží! Kulturně zbraně! Zajisté. Tuze pěkne heslo ! Jenže s tim ideálným zápasem má se to jako se známou lvrikou v lásce. Tak dlouho milenci spolu cvrlikají o tužbě ideálů a ná- klonnosti duši, až z toho jsou naposledy — křůny. Těžko člověku, vyletět ze své kůzičky. A což je bytost lidská, než ubohá dušička z- kletá do vězení nejhrubší hmoty ? Denní živ vás učí, co je všechen zápas na poli tak zraném kuliurním ! Nie na tom nesejde, který obor průmysl nebo obchod, literatura nebo umění, věda nebo politika! Všade jediné memento plate; dostat svého soupeře pod sebe! Odklidit ho. zatít mu zilu, slápnout mu na krk! Co nejpo- zorněji zatít, co nejdůmyslnějí slápnout ! Ale — zatít! A — šlápnout ! *) Takový je život ! Formy se mění, podstat zůstává. Vzdyeky — ošemetná hral — A protož, synku, chceš li co možná kulturně pochodit na tom světě, osvoj si dřív umění, podle všech pravidel zacházet — s obuškem. Jinak budeš nucen k vůli sousedns vsnaze kulturné« — odejít se světal A světová komise ? Rozhodčí soudy? Nedivte se, jestli milé velmoci nepospl- chají »uznat« nad sebou sutoritu pánů mezi- parlamentárních — soudeů. Či snad znáte ve světě soud, aby byl »uznáván« někým, kdo byl — odsouzenr Znáte snad výrok světské spravedlnosti, aby kdo jej »provádí«, mohl být někdo jiný. nežli — žandarm? Tu ji máte, symbolickou postavu světo- vého míru: jednou rukou kulturně požehnání a druhá ? Opřena o bečku — železa a krvel Lze li jinak v tom plačtivém údoli
#58 alto_textblock #58
) Překrásný exempl právě se odehrává ve středu našich humen ! Vinohradské divadlo ! Kullurný úslav