#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIIL.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v neděli 4. října 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 273.
#4
alto_textblock
#4
Na rannt a odpol. lIst
přodp láel e
Praze v admnlni
rk le
v drojí denánke
:::. k e
n něc ... 2 K nr
re
n rr keia
drejí a oa
#8
alto_textblock
#8
NARODNÍLIST
#10
alto_textblock
#10
v drobnám prodsli
#11
alto_textblock
#11
. : : . 2
ve slislkách sa veske
no alao
apnt.k.
#12
alto_textblock
#12
:::::::
#13
alto_textblock
#13
1nserád
plst se holevě sapřee
Pledrlaeení lprty Pjiníp dplni-
zacháeejí se tež ree
uskáraa s enpodice . Nirodnich Llte
Eakoptey is novraesji
#14
alto_textblock
#14
Dnašní čísle pro Prahu Je o 20 stranách.
#15
alto_textblock
#15
Vytrvat a nepovolit!
#16
alto_textblock
#16
Odjížděje ke dvoru do Pešti, nechal
ministerský předseda bar. Beck vypustiti
z Vídně do Čech pár holubů strašáků: Vy-
může prý si v Pešti plnou moc, aby mohl
rozpustiti český sněm, po případě i rajehs-
rát vídeňský, načež by došlo ke vládě úřad-
nické a k poloabsolutismu s paragrafem 14.
Pověsti ty měly zaleknouti stejně nás jako
německé obstrukčníky a docíliti toho, aby-
chom my jako Němci ze strachu před ne-
pohodlím nových voleb a před tmou nejiste
budoucnosti horempádem přistoupili n
Beckův plán »stálého výboru vyrov-
nacího« — při sněmu českém, podobně
jako před 10 letv učinili Moravané ku poctě
památky padesátiletého panování císaře Fran-
tiška Josefa I — Leč po návratu Beckově
z Pešti neslyšeti již ničeho o tom rozpou-
štění — ani sněmu, ani parlamentu vídeň-
ského; umlkly též rázem pověsti o příšti
vládě úřadnické s absolutistickou ferulí § 14.
za to však se ujišťuje, že baron Beck vráti
se s neotřeseným zdravím a s posláním po-
kusiti se o urovnání zkarasených poměrů
v Čechách poznovu a to stůj co stůj a za
každou cenu, poněvadž prý minístru
věcí zahraničných bar. Aehren-
thalovi velice na tom záleží, aby
vnitřní poměry v Rakousku byly
co nejdříve upraveny. —
Takž by to byly opět tajné plány,
snahy a cíle diplomacie rakouské, jež
od r. 1859 povždy rozhodně působilv
na směry a obraty vnitřní poli-
tiky, a sice pohříchu dosud vzdy k naší
újmě a škodě.
Jak bude asi tentokráte? Nejblizší
dnové nám dají odpověď. Prozatím vidíme
pouze na týden odročený česky
sněm, »aby se oběma rozvaděným tábo-
rům dopřálo času a klidnější pohody ke
spasitelnému rozjímání oneblahé nynější
krisi a k uvažování o cestách, jak z ní vy-
váznouti,« aby do pátku, kdy přibude mini-
sterský předseda bar. Beck návštěvou do
Prahy — zastal zde již patrnou úlevu elek-
trického napjetí a klidnější rozpoložení myslí.
Přinese prý s sebou opět svůj n a-
vrh za zřízení stálého vyrovna-
cího výboru, jemuž chce vložit do
vínku: »pro náse osnovu nového volebního
řádu, pro Němce však osnovu zákona
o rozdělení sněmu v národní
kurie volební; kromě toho má pry
býti onomu stálému výboru vyrovnacímu
uloženo, aby připravil obapolnými kompro-
misy pro sněm návrhy na úpravu jazykových
poměrů v samosprávných úřadech,
na zřízení veřejných škol pro národní
menšiny a j. sporně otázky národní
vyjma otázku jazykovou ve stát-
ních úřadech, kterou chce pro krá-
lovství české (nikoliv pro Moravu a
Slezsko!) vláda Beckova řešiti výlučně jen
v parlamentě vídeňské m
To jest dle všeho metho da, jakou doufa
bar Beck Němce přiměti, aby upustili od
další obstrukce na sněmu českém a tak
uvarovali vládu koaliční i parlament vídeň-
ský úrazu nezbytného. V dnešním »Zeitu
dává Němcům na uváženou, jak by si další
svou obstrukcí v Praze samovražedně ško
dili pro svou budoucnost ve Vídni, jak by
se jim sotva kdy již tak dobře vedlo, jako
za nynější vlády, v níž mají svých
ministrů německých proti pouhým
#17
alto_textblock
#17
14 slovanským. »V příštím úřadnickém kabi-
netu neměli by Němci tolik svých dů-
věrníků, kolik jich mají dnes
v radě koruny.« Zároveň odříkává
vládní »Fremdenblatt« celou litanii případů,
kde bar. Beck sjednával šťastné »kompro-
misy« vesměs na prospěch Němců na říšsk
radě, v Čechách, na Moravě i ve Slezsku
Vůči nám naladí svou Aelovu harfu
nejspíše v tomto témdni. Zatím nic se ne
ohlízí na naše protestace proti úmyslu jeho
vyzvati vídeňský parlament ke sdělání jazy
kového zákona pro království české, a tak
mimočeské poslance ostatních zemí opráv
niti, aby sáhli na naši svézákonnost a naše
sebeurčení vyměřujíce, a po případě zkracu
jíce, ba rušíce starobylé, rovné právo n
šeho jazyka ve veřejné správě naší vlasti
Rovněž pan ministerský předseda ni
toho nedbá, že před třemi teprv dny ve-
škeří poslanci národa českéh
jednomyslně zamítli jeho plán
na zřízení stálého vyrovnacíh
výboru sněmovního, nýbrž setrvává
na něm a přijede prý s ním v pátek znovu
k nám do Prahy !i
Či snad nebyly zamítací důvody našich
poslancův dosti pádné a važné ? —
Poslanec dr. Vladimír Srb právě uvádí
v »N. Pol.« některé z důvodův těch, jež
ovšem byly Jeho Excelenci sděleny a jež
zajisté veškerá soudná naše veřejnost vlaste-
necká uzná za podstatné. Slyšme jel
„Především musila by k uzákonění
jakési stálé „komise vyrovnací“ existovati
jiná nálada, nežli v českém táboře b ez
příkladnou anarchií v soudni-
etví, násilnostmi, spáchaný m
na českých menšinách, jakož i ni-
čoním jich majetku, ohrožová-
ním osobní bezpečnosti, ano an
archií ve veřejné správě vůbec
násilnickou obstrukeí něme-
ckých poslanců zvláště byla vyvolána. O ná-
ladě podobné nebo možnosti nějakého smíru
nelze té chvíle vůbec mluviti. Nutným
předpokladem jakéhokoli jed-
nání podobného musilo by býti přede-
vším naprosté uznání rovnopráv-
nosti a rovnocennosti českého
národa a úplné vzdáníse choutek
na trhání země i celistvosti na-
šeho království oproti ostatním
zemím, pod jediným žezlem spojeným. Ž
naděje ve splnění tohoto předpokladu neni
zavinila v prvé řadě nynější vláda svou shovi-
vavostí, ano přičiněním jejím vášeň a zpup-
nost německá dostoupily tak krajního vrcholu
zatím co Čechové konejšeni byli těšinským
jablkem jazykového zákona, který
vláda protí zřejmému znění ústavy ke schvá-
lení předložiti chce říšské radě, polla
čivši současně jakýkoli volnější projev a ja-
koukoli účinnější akci proti všemu bezprávi,
ježena národu českém se páše. Ostatně ob-
strukce německá nemá jinéh
účelu, nežli v posledním okamžiku vynu-
titi sobě zabezpečení býv. německé državy
před nezbytným znovuzřízením sněmu král
českého na základě chystané volební opravy
usilujíe již předem o zjednání j a ké
hosi praecipua jakožto ceny z
svolení Němeů k reformě voleh
ního řádu. Každý krok, kterým by měl:
býti Němcům pomoženo ze slep
uličky, de níž byla vehnala je slepá vášen
byl by s naší české strany velikou politickou
chybou.
#18
alto_textblock
#18
Přijede tedy bar. Beck do Prahy, aby
obstruující Němce přiměl k ústupu. Němcům
#19
alto_textblock
#19
však nezáleží pranic na sněmu če-
ském a proto nedají se k ústupu od ob-
strukce přimět ani jeho krásnými slovy, ani
jeho krásnýma očima, nýbrž budou jistě
požadovati, aby se jim čestný ústup u m ož-
nil položením »zlatého mostue
Kdo má však nésti náklad na tento zlatý
most? Nám Čechům záleží na českém sněmu
my toužíme po jeho zdatné činnosti a proto
jest nebezpečí, že se přijde k nám Č-
chům a uhodí se na nás: Chcete-li míti
klidný, pracující český sněm — z ap lat te
si tu rad ost.
Bar. Beck prý chce urovnati »nenadálý
případ« německé obstrukce »za kaž do
cenu«... sděluje se nám na základě nej
lepších informací z Vídně: Nuže, nepůjde
o to, abychom cenu tu zaplatili my ? Ne-
přijede koncem tohoto týdne J. Excelence do
Prahy, aby nás přiměl ke kladení tob
zlatého mostu Němcům, aby opět apeloval
na naši dobrotu a trpělivost, aby ná
opět pasoval na ty »moudřejší, kteří vžd
ustoupí« ? —
Varujeme v čas před každou slabostí
těšíme se srdečně, že ze širého venkova n-
šeho dolehá do Prahy tak mocná ozvěn
zjitřeného ducha českého, volajícího dů-
tklivě ku poslancům naším: »Výborně ! Vy
trvejte ! Nepovolte !e
#20
alto_textblock
#20
Politické zprávy domáci.
#21
alto_textblock
#21
V Prazo, 3. října. (Uherské národ-
nosti a Andrássova volební opra-
va.) Voličskou statistikou, uveřejněnou sociali-
stickou „Nepszavou“, zabývají se časopisy všech
nemaďarských národností, ovšem s různými
pocity. Orgán sedmihradských Sasíků, sibiňský
„Tagbl.“, zaznamenává klidně, že milosti An-
drássovou Němci v Uhrách vřaděni mozi národ;
privilegované, jimž se dostáne více voličů, než
na kolik mají právo dle své lidnatosti. Srbská
radikálná „Zastava“, ač chystaná osnova Srbům
ubližuje poměrně nejméně, jost proti množnému
hlasování a slibuje, žo srbští radikální poslane
učiní návrh, aby volební právo bylo rovné a také
menšinám aby se zabozpočilo poměrné zastou-
Slováci se ehystali minulou neděli prolesto
vati na četných voličských schůzích proti An
drássově osnově, ale schůze ty byly vládou z-
kázány. Smýšlení uvědomělého slovenského lidu
je však známo ze schůze sv. mikulášské, v ni
dne 20. záři posl. MI. B oll a referoval o volel-
ní opravě, a v. níž přijaja resoluce, žádajíeí
všeobecné, rovné, tajné hlasování p
#22
alto_textblock
#22
pení.
#23
alto_textblock
#23
obe lch.
Jak mají býli Slováci a Rumuni zkr
ceni ve svých právech osnovou Andrássovou.
vysvítá z výpočiů „Slov. Týžden.“, sdělanýe
na základě odhalení „Nepszavy“. Ma ďar
mají dlo nového volebního řádu obdrzei
2.501.460 hlasů. Němei 615.245, S lo v áe
416.910, Rumuni 299.537, Srbo v
97.144, Chorvaté 44.524 a Ruso v
21.220. Tím se Slovákům odnímá 16.51
hlasů, Rumunům 384.724, Srbům 11.04e
a Rusům 62.588.
Dle téhož listu Andrássův návrh neobdrže
dosud předběžné sankce panovníkovy. Má se to
státi v druhé polovině říjn a. Do té doby
— píše „Sl. Týžd.“ — musí se ozvati lid po
všech krajíeh Uherska a mocně protestoval prou
zpotvoření volebního práva.
Ze Zádru, 30. září. (Jazyková otáz
ka v Dalmacii.) Chorvatští a srbští poslanei
měli zde tyto dni poradu, v níž bod za boden
probrán vládní návrh na úpravu jazy kové otáz-
ky v Dalmacii. Podrobnosti této vládní osnovy
nejsou známy, poněvadz místodržitel Nardell
#24
alto_textblock
#24
zavázal důvěrníky obou národních táborů ku
přísné mičelivosti. Jest však známo, že většina
chorvatských poslanců uznává, že o vládní osno-
vě je možno mluviti a také již vládě navrhl
některé změny. Vláda si přoje, aby vlaština byl
i nudále uznávána za druhý zemský jazyk, vedle
jazyka srbsko-chorvatského.
Ze Záhreba, 1. října. (Nové násili bá-
no v o.) Úradní „Nar. Nov.“ oznamují, že úřad
ník uherského musca, dr. Milan Šufíl a y, by
jmonován profesorem záhřobské university pr
chorvatské dějiny. Tento učenec, jenž se sám
hlásí k Maďarům a svými články v maďarských
časopisech úmyslně překrucuje a falšuje chor
vatské dějíny, který na př. dokazuje, že Slavo-
nie nepatří právem k Chorvatsku, nýbrž tvoř
ode dávna součástku Uher, ucházel se třikrá
o docenturu při záhřobské upiversitě, ale by
pokaždé profesorským sborem zamitnut jak
člověk pro učitelský úřad na chorvatské uni-
vorsitě nezpůsobilý. A přes to byl ny
bánem bar. Rauchem jmenován profesorem
Očekává se, že profesorský sbor podá proti jeh
jmenování protest.
V souvislosti s tímto nejnovějším násilín
bánovým koluje pověst, že prof. Manojlo-
vič, proti němuž zahájeno diseiplinární vyše-
třování, ježto podepsal známý protest srbskýei
poslanců proti bánovi, bude v nejbližší dob
dán do výsluzby.
#25
alto_textblock
#25
Politické zprávy zahraničné.
#26
alto_textblock
#26
V Praze, 3. rljna.
#27
alto_textblock
#27
Rusko a Rakousko.
N. A. Komarov (nepříbuzný zvěčnělého v
davatele „Světa“ V. V. Komarova), do nodávna
vyšší úřadník v ruském zahraničném minister-
stvě, napsal do č. „Correspondant“ úvah
o úloze Ruska a Rakouska ve východní otázce.
Je proto, aby Rusko za každou cenu podporo-
valo na Balkáně politiku rakouskou. Proč? Pr-
tože rakouská politika je — konservativná. A ž
je konservativná, dokazuje tím, že rakouské vy-
slanoctvo v Potrohradě, pokud pisatel jeho člony
pamatuje a zná, vždycky se skládalo ze samýei
„vysokých feudálů -
Takové rozumy věru mohly zůstati nena
psány. Avšak „Novoje Vremja“ jim přes všechnu
chudobu ducha připisuje důležitost, domnivaji
se, že smýšlení p. N. A. Komarova sdilí i rusk
zahraničné ministerstvo. A proto. pisateli odpo
#28
alto_textblock
#28
vídá:
#29
alto_textblock
#29
„Pan Komarov není u nás ničím neobyčej-
ným, jeť pouze odrazem protinárodních tenden-
ci, u nás bohužel velmi rozšířených. U násje
mnoho lidi, kteří se domnívají, že ruská politik
na Balkáně musí se spravovati konser vativ-
ným, a nikoli slovanským prine-
pem; že Rusko na Balkáně musí obětovati Slo-
vnny po každé, když se začíná viklati konserva-
lism. Rusko by se mělo jednou pro vždy sříet
těto záhubné doktriny. Konservatism nesmí Ru-
sku býti article d'exportation. V té přičině dluž-
no si vzpomonouti na smělou a v pravdě n-
rodní politiku Mikuláše I.: když blaho Rusk
vyžadovalo podporovat řecké povstalce, ru-
ský car ani minutu neváhal podati jim ruku po-
mocnou. Proč Německo dosud všude vede
národní politiku, nikterak se nestarajíc o „vše-
ovropskou podporu konservatismu?“ Proč císar
Vilěm pokládá za možné, rázem obrátit a bratřii
se s Mladoturky, když je to výhodno německé
politice? A proč Rakousko-Uhersko nerozpakuj
se podporovati protidynastická spiknutí v jiho-
slovanských státech? Proč jediní Rusové nemaí
míti politiky národní? Nechť pan Komarov od-
#30
alto_textblock
#30
povll
#34
alto_textblock
#34
Německé a brilské zbrojení na mol.
V Crawshawboothu měl včera první komisa
anglického ministerstva prací a veřejných staveb
Harcourt řeč o německém lodním programu
pravil, že jenom chorobná představivost můz
v takovém programu spatřovati ohrožován
světového míru. Hercourt pak pokračoval:
Dovolte, abych vás ujistil, že není nejmenšíbo
důvodu k nedávnému, zpola zbabělému
zpola chauvinistickému povyku žlutého tisku.
Za posledních 10 nebo 15 let nebylo doby —
— povídám to vědomě a s plnou zodpověd-
ností — ve které náš poměr k Německu
v ohledu obchodním, osadním, politickém
denastickém byl by stál na pevnějším a přátel-
štějším základě, nežli dnes (9).
O nesrhované lodní půjčce pravil Hlarcourt,
že uzavření půjčky na stavbu vojenských lodl
a na děla obsahuje téměť všecky finanční
klsmy a všecky ho-podář-ké chyby, jež možno s
myshiti. V Némecku nejsou finance takové, aby
program stavby lodí mohl býti rozšířen, peníze
musejí býti tudíž opatřeny půjčkou. Řeklo se,
protože Německo založilo svůj program stavb
lodí vypočtený na 7 roků na půjěce, že m -
Anglie následovati příkladu Německa. Proč?
Co potřebujeme, jsou výsledky, a jestli že sou-
díme — jakž tomu skutečně je — že můžeme
těchto výsledků dosíci stejně jistě a s mnohem
větší stabilitou svou dosavadní methodou, ne-
chtějme bráti útočiště ke klamným půjčkám.«
.
a
#35
alto_textblock
#35
Volby v Portugalsku.
Úřadní věstník v Lissaboně uveřejňuje
dekret, kterým se stanoví volby do generálních
a obocních rad na 1. listopad t. r.
#36
alto_textblock
#36
Dohoda franko-činská.
#37
alto_textblock
#37
Francouzsko - čínský konflikt, který vznik
následkem výpadu činských revolucionářů z Ji-
nanu do francouzské Indočiny byl urovnán.
Čína zaplati 100 000 dolarů, nahradí škode.
způsobené na dráze jinanské, obnoví horní
práva a dovolí, aby železnice byla vystavěna at
do Sienfu Čína však nepřistoupila na podmínku,
aby místokrál byl zbaven svého úřadu.
#38
alto_textblock
#38
Z čínských poměnů.
#39
alto_textblock
#39
»Slandard« sděluje z Honkonu, že čínské
mínistersívo financi se rozhodlo ponechati pro-
Čínu střibrnou měnu. Dále se listům sděluje,
že dle činských listů bude veliká rada r. 1910
odstraněna, takže od té doby bude kabinel
prvním úřadem vládním.
#40
alto_textblock
#40
Amerlcké loďstvo u Filipin.
#41
alto_textblock
#41
Americké lodstvo připlulo včera do Manily.
Zdrží se tam 10 dní, aby naložilo uhli a aby
mohly býti lodi vyčištény. Ačkoliv cholera témět
přestala, nesmí mužstvo vzhledem na karanténu
vystoupiti na břeh. Oficiální uvítání a slavnosti,
jež měly býti pořádány při nastávajícím přistánl
v Jokohamě, byly odročeny. Jak známo, má
loďstvo to za účel chrániti souostroví Filipin
proti záluskům Ja ponců.
#42
alto_textblock
#42
Nepokoje v Nimes.
#43
alto_textblock
#43
V Nimes bude zejtra odhalen pomník ži-
dovského spisovatele Bernarda Lazara, jeni
zvláště dal podnět k revisi procesu Dreyfusova.
Nacionalisté, vedením romanopisce Leona Dau-
deta, chtějí rozrušiti slavnost demonstra cemi.
Z té přičiny byla posádka v Nimes jizdou
pěchotou sesílena.
#44
alto_textblock
#44
A teď nastala podívanál
Hned první věly hlubokomyslného výroku
spravedlnosti měly velkolepý účinek. Ve všec
jmenovaných státech strhí se nehorázný po-
prask. Hrozila revoluce. Dobromyslný Vilém je-
nom své pěkně vypravené škatulce vojščků ma
děkovati, jestliže pro nehoráznou míru milovnos
svého nápadu nebyl okamžitě prohlášen z
zbavena trůnu. A neméně jako v Německ
i v Anglii a Spojených státech z nového za mý
sleného pořádku věcí všecko vřelo. Až se najedno
zatměl obzor a lidé na poli pracující pozoroval
zvláštní přírodní úkaz. Něco jako mrak se zvedl
znenadání od země a na dlouhou chvíli zast-
nilo slunce. Novinářstí zpravodajové, dbalí své
povinnosti, hned se rozjeli v automobilech
brzy byla zjišténa příčina nevídaného zjev.
Celá meziparlamentní komise totiž, jako na po-
vel, s roztrženýma nožičkama — vyletěla do po
#45
alto_textblock
#45
FEUILLETON
#46
alto_textblock
#46
V Praze, 3. řljna.
#47
alto_textblock
#47
6— (Kronika.) Meziparlamentn ís ko mis
mírová právě pro letos dozasedala v Berlině.
Mezi došlými opisy nalezla také zajíma
návrh pana Carnegia, známého amerického mi-
liardáte.
Velmi důstojný návrh! Hoden svého pů
vodce, peněžního velmože, který dosud nepoznal
lidskou duši, aby dovedla odolati jeho pytlám
#48
alto_textblock
#48
zlata.
#49
alto_textblock
#49
— Chcete odstranit války? psal asi pan
Carnegie. Krásný záměr! A nikoliv nemožný
pravím vám! Jediný člověk má to dnes v moci
Cisař Vilém! Obratte se na něj! Ať vyzve
Anglii, Francii, Spojené státy, aby uznaly aulo
ritu mezinárodního smírčího soudu a podrobi ly
se jeho výrokům! A véčný mir bude od t
chvile zabezpečenl
Možno si představiti obrázek pozemského
ráje, jaký by nastal, kdyby myšlenka navrho
vatele byla uskutečněna.
Vyzvané velmoci vskutku nemohly odolat
přání mírumilovného cisaře. Zavázaly se všecky
uznají smírčí soud, podrobí se jeho výroku
A stálá komise pro světový mír v plné sláv
zasedla na soudnou stolici
Nový řád světa zahájen
Jaké však už jsou podivné názory o věcech
a příkazech věčné spravedlnosti, ustanovil
komise, že třeba především založiti po-
minky věčného míru. A k tomu cíli má s
ihned každý všeho dobrovolně vzdáti, co kde
jen mocí a přesilou drží! Německo pustí E lsu
a Lotrinky, dá plnou samosprávu poznaňským
Polákům, Anglie vzdá se Indie a všech jiných
choutek zámořského panství, Spojené státy ote-
vrou brány svých přistavů parníkům a korábům
s činskými kuli, aby mohly dnešní nesmyslné
senv americké výroby rychile dolů atd.
#50
alto_textblock
#50
větrl
#51
alto_textblock
#51
Takový byl účinek znamenitého návrhu
pana Carnegin.
Americký miliardář mohl se přesvědčiti
jak si svět váží jeho nadšení pro věčné ideje
pravdy, práva a dobra! Zlámané grešle za n
nedá ! Takhle svoje miliony, kdyby byl nabídl
Panečku! To mohla k jemnocitu jeho sluchadel
dolehnout jiná — melodie ! . .
#52
alto_textblock
#52
Mírová komise, ač hluboce zaujata svým
vznešeným úkolem, má nicméně, jak se zdá
přece jakési tušení pravého stavu věcl. Návrk
pana Carnegia přešla významným mlčením. A ji-
nak se zabývala zcela neškodnými záležitostmi
jako jsou blahopřejné resoluce, pronášená přán
obecného prospěchu, zahajovací a závěrecne
proslovy, bankety a přípitky
Účastníky mírových konferencí jsou ovšem
vynikající osobnosti světa politického a parla-
mentního, vysocí hodnostári, bývalí ministří
jiní myslitelé a naslovobraní muži veřejnéh
#53
alto_textblock
#53
lzájmu.
#54
alto_textblock
#54
Zvědavý novinář vyžádal si dobrozdání
jisté vídeňské Excellence, která se právě byla
vrátila z konferencí. S průběhem porad byla
Excellence na výsost spokojena.
K otázce tazatele, možno li se nadlti, ně-
jakých výhod z činnosti mírové komise také
pro naši tíši, zněla odpověď velmi určitě.
— Nechtél bych něco takového právě
tvrdit ! minil tázaný. Společná komise také ne-
pracuje pro ty které země, nýbrž jaksi en gé-
nérale! Považuji porady společnosti za svrcho-
vaně cenné. Řečem, které se tu slyší, naslouchá
jaksi colý svět, iden potřeby miru vlévá se tak
do veřejného mínéní a to zase působí na kruhy
vládnoucí
Jak vidět, slibují si členové meziparla-
mentní komise všecko od tak zvaného »vlivu
idel«. A to je roztomilé! Idea míru vlévás
do srdcí lidských, jak víle, zrovna od prvních
počátků lidské vzdělanosti a zcela určité od po-
čátku milé křestanské éry. Dvě hezká malá tisíci
letička zatím ! Je tedy koloběh ideí rozpočten prů
měrem na dost dlouhé konce. A pro staletí nej-
bližší na příklad, nelze rozhodně se naditi ni-
jaké aspoň patrnější změny v mezinárodním
nazírání příslušných věel. A tudíž i komise me-
zinárodni, jako činitel vskutku rozvážný a v-
domý sobě svých práv a povinnosti, nemá t
chvile nijakých záměrů, jakkoli všetečně zasa-
hovat do zvláštních připadů vzájemného poměru
těch kterých zemí a národů, nýbrž hodlá v téch
věcech a obzvláště v otázkách sporných velmi
moudře a obezřele držet se tak zvané » pravdy
en géněrale«, to jest, ve připadech sporaýe
rozumně předpokládati, že mají vlastně vždycky
svoji pravdu obě strany a ponechati stranám,
aby si věc vyřídily — samy mezi sebou.
Pro komisi rozhodči, která má státi nad
stranami, jedině správně hledisko
Uvažle jen, na přiklad, náš nejbližší vlastn
případ domácí
Dejme tomu na chvíli! Světová kemise i
spletla koncept, zasáhla neprozřetelná do spor
#55
alto_textblock
#55
a dela na chvíli za pravdu našemiu — českéno
hledisku
Našim krajanům odpůrcům uloženy nejkru-
tější podminky: zrušit uzavřené území, chovat
se spravedlivě a uctivě k českým menšinám,
přovzit matičně školy do vlastní správy, vyvěai
dvojjazyčné tabulky všude na ulicích, na krá
mech, v hostincieh, na drahách, úřadovat oběm
jazyky na liberecké radnici a podobné věci ne-
smyslitelné
Netřeba dále rozvádět myšlenku ! Víte na-
před, co by se stalo. Vsichni němečtí členoné
světové komise byli by ná místě zbavení svýeh
mandátů. A ostatní důsledky jsou zřej my
Slavné komisi, připravené tím způsobem o všechnu
»avětovost« své povahy, ne zbývalo by, než —
se rozejít.
A zbytek je počítačka na pěti prstech.
Meziparlamentní komise, má-li pěstov
svou krásnou ideu, musí především Irv at
Máli trvat, nesmí se rozcházet. A nemá-
se rozcházet, je první podminkou její existence-
nesmí pronášet žádné — rozhodči výroky.
Má vše na světě svůj raison d' ětre
a nebeskilčs třimá svatý Pelr
#56
alto_textblock
#56
Věčný mír, kukurné heslo ! A tuze mo-
derní! Ale něco falše má do sebe! Upřímné
není zcela, jako všechen modernism !. Kde kdo
hlasitě horuje pro věčný mír, ale v duchu ma
svoji podminku
— Věčný mír! Zajisté, ale rozumí se, t-
kový, aby chodilo vše tak, jak — si sám před-
stavuju!
A kde jsou podmínky, je po radosti. Pod-
mínka někdy selže, ba dokonce prý velm
často ! A kde selhala, tam to — praskne.
A všechen mír, zůstává jen připravou
k možnému — zápasu! Jak bývalo od za-
čátku a bude do konce světal
A teď známý růženec hesell
#57
alto_textblock
#57
— Zápas, budiž! Není života bez zápasu
Ale takový má být přiště zápas, aby byl veden
jenom zbraněmi kulturnými: o to tu běží!
Kulturně zbraně! Zajisté. Tuze pěkne
heslo ! Jenže s tim ideálným zápasem má se to
jako se známou lvrikou v lásce. Tak dlouho
milenci spolu cvrlikají o tužbě ideálů a ná-
klonnosti duši, až z toho jsou naposledy —
křůny. Těžko člověku, vyletět ze své kůzičky.
A což je bytost lidská, než ubohá dušička z-
kletá do vězení nejhrubší hmoty ? Denní živ
vás učí, co je všechen zápas na poli tak zraném
kuliurním ! Nie na tom nesejde, který obor
průmysl nebo obchod, literatura nebo umění,
věda nebo politika! Všade jediné memento plate;
dostat svého soupeře pod sebe! Odklidit ho.
zatít mu zilu, slápnout mu na krk! Co nejpo-
zorněji zatít, co nejdůmyslnějí slápnout ! Ale —
zatít! A — šlápnout ! *)
Takový je život ! Formy se mění, podstat
zůstává. Vzdyeky — ošemetná hral
— A protož, synku, chceš li co možná
kulturně pochodit na tom světě, osvoj si dřív
umění, podle všech pravidel zacházet —
s obuškem. Jinak budeš nucen k vůli sousedns
vsnaze kulturné« — odejít se světal
A světová komise ? Rozhodčí soudy?
Nedivte se, jestli milé velmoci nepospl-
chají »uznat« nad sebou sutoritu pánů mezi-
parlamentárních — soudeů.
Či snad znáte ve světě soud, aby byl
»uznáván« někým, kdo byl — odsouzenr
Znáte snad výrok světské spravedlnosti,
aby kdo jej »provádí«, mohl být někdo jiný.
nežli — žandarm?
Tu ji máte, symbolickou postavu světo-
vého míru: jednou rukou kulturně požehnání
a druhá ? Opřena o bečku — železa a krvel
Lze li jinak v tom plačtivém údoli
#58
alto_textblock
#58
) Překrásný exempl právě se odehrává ve středu
našich humen ! Vinohradské divadlo ! Kullurný úslav